Ohcejoga Jeagelváris leat gávdnon hárvenaš lodde- ja sámmálšlájat. Šlájat gávdnodedje vázzintuvrras, man ohcejohkalaš ruvkevuostálastit lágidedje geassemánu álggus Jeagelvári várrenguovllus.
Jearaldat lea seamma guovllus, man Dorvvolašvuohta- ja kemikáladoaimmahat Tukes várrii miessemánus irlándalaš Karelian Diamond Resources -ruvkefitnodahkii. Fitnodat hálidivččii ohcagoahtit guovllus diamánttaid.
Hárvenaš čiekčá besse várrenguovllu máttageahčen
Vázzintuvrra oktavuođas várrenguovllu máttageaži rávddas gávdnui hárvenaš čievččá (Pandion haliaetus/fiskeörn/sääksi) beassi.
Sääksisäätiö dutkit fitne beasi luhtte suoidnemánu loahpas, muitala ohcejohkalaš ruvkevuostálasti Luobbal-Jovsset Esko, Esko Aikio.
– Dat beassi ii leat ovdal leamaš dieđus. Doppe lei ciekčábárra bessemin ja guokte čivgga farga girdileamen. Sääksisäätiö dutkit riekkistedje suoidnemánu loahpas čivggaid. Giinu, várra Meahciráđđehus, lei juo dalle gidden beahčái ráfáidahttingalbba, lohká Aikio.
Jeagelváris gávdnui šiervveslastasámmál – Áidna šaddanbáiki olles Eurohpas
Seamma tuvrras biologa Aune Veersalu áiccai ovtta gáldus beroštahtti sámmáliid. Veersalu válddii čájánasaid sámmálšlájas ja dál dat lea meroštallon hárvenaš šiervveslastasámmálin (dahjege guossámalastasámmálin/Rhizomnium gracile/kuusamonlehväsammal dahje hentolehväsammal).
Jeagelvárri lea dálá dieđuid mielde šiervveslastasámmála áidna šaddanbáiki olles Eurohpas. Muđui šládja šaddá Davvi-Amerihkas ja Nuorta-Sibirijás.
– Dán sámmálčájánasa birra sáddiimet geassemánus dalán dieđu Meahciráđđehussii. Meahciráđđehusa sámmáláššedovdi ávžžuhii min sáddet čájánasa Suoma čeahpimus lastasámmáláššedovdái, emeritus professor Timo Koponenai Helssegii. Koponenas bođii de diehtu, ahte gažaldagas lea duođaidge šiervveslastasámmál.
– Sámmálšládja lea ovdal áicojuvvon maiddái Suoma Guossámis, muhto maŋimuš jagiid sámmáldutkit eai leat šat bastán gávdnat dan doppe. Dasa lassin girjjálašvuođas leamaš dieđut, ahte dát sámmál lea áicojuvvon Ohcejoga Ganešguoikkas. Timo Koponena mielde dát diehtu goit vuođđuduvvá boasttomeroštallamii, muitala Luobbal-Jovsset-Esko.
Šiervveslastasámmál gullá áitojuvvon šlájain buot garraseamos CR-luohkkái (Critically Endangered), mii mearkkaša, ahte šládja lea krihtalaččat áitojuvvon.
"Sáhttet váikkuhit Meahciráđđehusa ja EJB-guovddáža váidagiidda"
Esko Aikio ii máhte vel árvvoštallat, man ollu dát gávdnosat deddet diamántaruvkke vuostálastinproseassas. Son goit jáhkká, ahte gávdnosiin lea ávki erenoamážit Meahciráđđehusa ja Lappi EJB-guovddáža ruvkeváidagiin.
– Dan lea vel váttis dadjat, man olu dat mearkkašit. Sihke luonddusuodjalanásahus ja Eurohpa Uniovnna luonddudirektiivvat sáhttet addit suoji dákkár dáhpáhusain, muhto dat eai okto reahkká gomihit olles várrenmearrádusa.
– Muhto mun jáhkán, ahte dát gávdnosat sáhttet bures leat veahkkin ovdamearkka dihte Meahciráđđehusa ja Lappi EJB-guovddáža váidagiid joatkkagieđahallamis, go dan guoktá váidagiin ledje luonddusuodjalanárvvut váldoággan váidimis, árvala Aikio.
"Bođii veahkkin min heađis"
Luobbal-Jovsset-Esko jáhkká, ahte sámmálšládja galggai gávdnot justa dál. Sii áigot basuhit gáldu, gos sámmál gávdnui.
– Sámmála gávdnansadji lei oalle fiinna gáldu dahjege galbmaája. Gálduhan gal lea álo virkkosmahtti, erenoamáš ja dehálaš sihke meahccái ja meahcis johttiide. Munnje bođii buorre dovdu das, ahte dien guovllus lea diet erenoamáš gáldu, mii duođaige sáhttá veahkehastit min dán heađis, giitá Aikio.
