CZ246995A3

CZ246995A3 - Polarizované elektromagnetické relé a způsob jeho výroby

Info

Publication number: CZ246995A3
Application number: CZ952469A
Authority: CZ
Inventors: Heinz Stadler; Michael Dittmann; Herbert Mitschik
Original assignee: Siemens Aktiengesellschaft
Priority date: 1993-03-24
Filing date: 1994-03-16
Publication date: 1998-10-14
Also published as: DE59401271D1; EP0691030A1; EP0691030B1; US5617066A; JPH08508133A; DE4408980B4; ES2095754T3; CA2158978A1; WO1994022156A1; JP3112945B2; DE4408980A1; ATE146302T1; CZ284682B6

Description

Polarizované alektromagnetické rel^ a způsob jeho výroby.

Oblast techniky

Vynález se týká polarizovaného elekxromagnetickéO_ relé se soklem z izolačního materiálu, který svou stranou dna stanovuje základní rovinu a ve kterém jsou upevněn;/ nejméně dva pevné prctikontaktní prvky jakož i dvě ložiskové podpěry pro kotvu, s cívkou, upevněnou na soklu, s osou rovnoběžnou se základní rovinou, s jádrem a s· dvěma pólovými nástavci spojenýmis konci jádra, s uspořádáním trvalého magnetu, které v oblasti středu cívky tvoří střední pól prvního pólového směru a na pólových nástavcích příslušných pólů vytváří k tomu opačný pólový směr, s plochou kolébkovou kotvou, uloženou otočně kolem osy, rovnoběžné se základní rovinou a uspořádanou přibližně rovnoběžně s osou cívky a přibližně v jejím středu a s kontaktním zařízením pevně spojeným s kotvou s nejméně dvěma pohyblivými kontaktními prvky uloženými v nosiči z izolačního materiálu,které spolupracují volitelně vždy s jedním z protikontaktních prvků, jakož i se dvěma ložiskovými prvky,spojenými s ložiskovými podpěrami a upravenými na protilehelých stranách kotvy a uloženými v nosiči z izolačního materiálu.

Kromě toho se vynález týká způsobu výroby takovéhoto relé.

Dosavadní stav technik·/

Relé shora popsaného druhu je například známo z

EP O 42? S?4 A2. U tohoto relé, jakož i u jiných, zá v saně podobně vytvořen,ých relé jsou různé konstrukční skupiny, tedy sokl s pevnými kontaktními prvky, kotva s pohyblivými kontaktními prvky a slupina cívky uspo řádány vrstvovitě navzájem nad sebou, což vede k sou čtu výrobních tolerancí jednotlivých dílů. Tak je tedy u známého relé podle EP 0 42? 834 A2 kotva upevněna prostřednictvím ložiskových prvků, které jsou ve tva· ru torzních prvků a paralelně se základní rovinou ležících upevňovacích ramen upevněny na rovněž paralelně se základní rovinou ležících podpěrných plochách. Vzdálenosti mezi pevnými kontaktními prvky a s kotvou spojenými pohyblivými kontaktními prvky jsou tak pře dem pevně stanoveny v důsledku výroby jednotlivých dílů. ío znamená, že jednotlivé díly se musí vyrobit jednak s velmi malou tolerancí a tím jsou výrobně velmi nákladné, přičemž však přesto se při montáži zbývající tolerance sčítají. Dodatečné seřizování a nastavování kontaktních vzdáleností je velmi pracné a u znáných relé se také provádí ohnutím upevňovacích vý StUDkŮ.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je vytvořit relé v úvodu uvedeného druhu již konstrukčně tak, a způsob výroby případně způsob montáže pro to navrhnout tak, že tolerance jednotlivých částí již nemají vliv na vzdálenosti kontaktů. Nezávisle na přesnosti jednotlivých částí maj^být tedy pohyblivé a pevn loze navzájem vůči sobě kontakty relé ve správné po m.ontovatelné, takže není nutné dodatečné seřizování.

Podle vynálezu se tohoto cíle u relé shora uvedeného druhu dosáhne tím, že ložiskové prvky .jsou vy tvořeny jako ploché ložiskové páksy, které jsou uspořádány alespoň svým upevňovacím úsekem kolmo k základní rovině a rovněž jsou upevněny naplocho na ložiskových podpěrách kolmo k základní rovině.

U konstrukce relé podle vynálezu se upouští od vrstvové konstrukce a spojení mezi pohyblivými částmi a pevným soklem se provádí ve spojovacích rovinách které probíhají kolmo k základní rovině a tím i ve směru spínacího pohybu. Tím se může při montáži kotvy vzdálenost kontaktů přesně a plynule nastavit a upevněním ložiskových prvků se zajistí. Tím se ušetří nejen nákladná a s nepatrnými tolerancemi výroba jednotlivých částí, ale i dodatečné seřizování vzdáleností kontaktů.

Výhodně se uspořádají oba ložiskové pásky vždy pružným úsekem vedle kotvy, tak, aby tangenciální ro vina v každém bodě tohoto úseku byla rovnoběžná s osou otáčení kotvy, ab;/ se tak pružný úsek při pohybu kotvy namáhl prakticky jen na ohyb. ^u jednoho výhodného provedení jsou p'itom ložiskové pásky uloženy v po stranních nástavcích nosiče z izolačního materiálu tak, že z nich vystupují ve směru rovnoběžném s podélným smě rem kotvy a jsou ohnuty ve směru kolmém k základní rovině a jsou upevněny na rovnoběžně probíhajících upevňovacích výstupcích ložiskových podpěr. Výhodně jsou oba ložiskové pásky uspořádány ve společném, k podélné ose kotvy kolmém směru tím způsobem, aby se při pohy bu kotvy namáhaly .jednoduchým ohybem. Jestliže ložis ková pásky slouží současně jako proudový přívod k po hyblivým kontaktům, pak jsou alespoň s jedním z těchto kontaktů výhodně spojeny v jeden celek, zatím oo lo ziskové podpěry jsou 3 přípojnými prvky spojeny v soklu.

Pro odlehčení upevňovacích míst ložiskových pásků při spínacím procesu předpokládá se v jednom výhodném provedení, že koncový úsek každého ložiskového pásku je sevřen mezi příslušnou ložiskovou podpěrou a protiležící svěrací deskou, která s koncovou hranou definuje upínací místo pro ložiskový pásek před jeho upev novacím místem. Svěrací deska může být přitom tvořena koncovým úsekem ložiskové podpěry ohnutým do tvaru písmena U, která obepíná koncový úsek ložiskové podpěry na jeho koncové hraně, nebo také po straně. Ohýbaný úsek mezi vlastní ložiskovou podpěrou a svěrací deskou může být přitom zeslaben v průřezu například ražením pro zmenšení tlouštky a/nebo postranními zářezy pro zmenšení šířky. Je ale také možné, aby svěrací deska byla částí svěrky tvaru písmena U zastrčené na volné konce ložiskové podpěry a ložiskového pásku.

Pomocí svěrací desky příp. prodloužení tvaru písmena U příslušné ložiskové podpěry se na ní upevněný pásek, resp. ložiskový pásek sevře mezi koncovou hranou této svěrací desky a vlastní svěrací podpěrou,tak že toto ucínací místo tvoří současně ohýbané místo pro příslušný ložiskový pásek při pohybu kotvy.Vlastní u pevňovací místo, které je výhodně vytvořeno jako bod svaru, se tím úplně odlehčí od pohybových sil.

Jiná možnost pro odlehčení upevňovacího místa,kte ré je z pravidla tvořeno bodem svaru, může spočívat v tom, že ložiskový pásek je vždy pružným úsekem uspořádán mezi kotvou a ložiskovou podpěrou a přídavně na konci nebo postraně vytvarovaným upevňovacím úsekem,obepínajícím ložiskovou podpěru, je upevněn na té stra ne ložiskové podpěry, která je odvrácena od pružného úseku. V tomto případě leží hrana ložiskové podpěry me zi bodem svaru a mezi pružným úsekem, takže se opět dostane odlehčení upevňovacího místa.

Uspořádání trvalých magnetů je výhodně tvořeno je dním trvalým tyčovým nagnetem, který je uspořádán rovnoběžně s osou cívky pod cívkou a na koncích má vždy stejnojmené t.j. souhlasné póly a ve středu k nim nesouhlasný pól.

Výhodný způsob výroby relé podle vynálezu o^ksa huje následující kroky:

Ha soklu se kotva, spojená s kontaktním zaříze ním uspořádá tak, aby ložiskové pásky dosedaly na lo žiskové podpěry posunovatelně ve směru výšky.

Výškovým posunováním kotvy se nastaví předem zadaná vzdálenost kontaktnů.

Ložiskové pásky se v nastavené poloze kotvy spojí s ložiskovými podpěrami.

Cívka, opatřená jádrem, pólovými nástavci a tr valým magnetem se ze shora posune k soklu tak daleko, až se dosáhne předem zadané pracovní mezery kotvy.

U účelného způsobu upevnění ložiskových pásků na ložiskových podpěrách se nejdříve ložiskové pásky po nastavení vzdálenosti kontaktů provizorně upevní na ložiskové podpěře laserovým bodovým svarem na koncové hraně ložiskového pásku, a potom se koncový úsek ložiskové podpěry pro vytvoření svěrací desky tvaru písmena U ohne přes koncovou hranu ložiskového pásku, a potom se navzájem na sobě ležící usek;/· ložiskové po dpěry, ložiskového pásku a svěrací desky navzájem spo lu svaří. Účelně se přitom vytvoří jeden nebo více bodových svarů laserovým svařovacím procesem nebo podobným způsobem bodového svařování v oblasti hran ložiskových pásků a ložiskových podpěr příp. svěracích de sek Je ale také možné, aby se v oblasti spojení ložiskové podpěry, ložiskový pásek a případwně svěrací de ska na svých volných koncích navzájem spolu spojily li bovolným svařovacím způsobem, například způsobem Y/IG svařování.

Přehled obrázků ⁿ&_yýk£®se

Vynález bude v dalším textu blíže osvětlen na pn kladu provední za pomoci výkresu.

Na obr. 1 je znázorněno relé vytvořené podle vynálezu v rozebraném stavu.

Na obr. 2 je znázorněno smontované relé podle obr 1 avšak bez výěka, v perspektivním pohledu.

Naobr. ? je znázorněno relé podle obr. 2 s nasazeným víčkem, v řezu v nedělném směru mimo střed.

Na obr. 4 je ve zvětšeném měřítku znázorněn sokl a montážní skupina kotvy před montáží.

Na obr. 5 a 6 je znázorněn sokl s namontovakonstrukční skupinou kotvy v pohledu ze strany (obr.5) a v podélném řezu (obr. 6).

Na obr. 7 je znázorněn sokl a konstrukční skupi na v pohledu ze předu s montážním zařízením.

Na obr. 8 je znázorněn sokl s namontovanou kon strukční skupinou kotvy ů relé s obměněným upevněním kotvy.

Na obr. 9 a 10 je znázorněn pohled ze strano' (výřez) na uspořádání z obr. 8 a sice v různých fázích upevnění ložiskového pásku.

Na obr. 11 a 12 je znázorněn obměněný způsob montáže kotvy a sice stav po zasazení kotvy a před upevněním ložiskových pásků v perspektivním pohledu a v řezu.

Na obr. 13 je znázorněn perspektivní pohled na sokl s namontovanou konstrukční skupinou kotvy, přičemž ložiskové pá^gy jsou upevněny s přídavnou svěrací deskou.

Na obr. 14 je znázorněno obměněné provedení ložiskové oblasti A z obr. 13 s rozdílnými možnostmi upevnění ložiskového pásku na ložiskové podpěře.

£říklady_provedení vynálezu

Na výkresu znázorněné relé má sokl 1, na kterérr je pohyblivě uloženo kontaktní uspořádání 2, které je pevně s kolébkovou kotvou 3. ^ad kotvou je při bližně rovnoběžně s ní uspořádán plochý trvalý mag net 4, který leží středním pólem N nad ložiskovým místem kotvy, a na svých koncích má dva, se středním pólem nestejnojmenné póly S.Nad trvalým magnetem 4 a nad kotvou 3 je uspořádaná cívka 5, do které je axiálně zasunuto tyčové jádro 6 vždy spojen pólový nástavec 7.

je v oblasti konce cívky také cem trvalého magnetu 4 a tvoří plochu pro kotvu 3. 3 víčkem 8 je vytvořen uzavřený kryt, který způsobem utěsnit.

. S konci jádra 6 je Každý pólový ns stavec spojen s jecním kon směrem dolů pólovou nasazeným na soklu 1 se může také obvyklým soklu, kterém 12, 13,

Sokl 1 sestává ze základního tělesa 10 kter.é je vytvořeno z izolačního materiálu, ve jsou zakt^veny pevné protikontaktní prvky ll_xa 14 a příponě prvky 15 a 16 pro pohyblivé stře dní kontaktní prvky. Všechny tyto kontaktní prvky jsou účelně vystřiženy ze společné desky a upevňovacím úsekem jsou v základním tělese uloženy rovnoběžně s plochou dna soklu. Od těchto upevňovacích úseků jsou kolmo ke spodní straně soklu vždy odehnuty přípojné kolíky např. 11a, 12a a 15a. Samotné protikontaktní prvky 11, 12, 13, 14 jsou na horní straně dna ve va novitém základním tělese 10 soklu 1 a jsou opatře ny svařovacími profily 11b, 12b_x 13b__ a 14b. Přípojné prvky 15 a 16 jsou však na protilehlých stra nách soklu vyhnuty směrem nahoru, kde tvoří prostřednictvím odpovídajících vyhnutí a zakřivení dvě ložiskové podpěry 15b a 16b pro pohyblivé kontaktní uspořádání příp. pro kotvu. Vždy mezi navzájem vedle sebe ležícími pevnými prctikcntaktními prvky 11 a 13 příp. 12 a 14 je vždy uspořádáno žebro 17 pro zvětšení izolační dráhy. Kromě toho má základní těleso v rozích vždy vybrání 18 pro nasunutí cívky 5«V oblasti těchto vybrání jsou na kolmé stěně základního tělesa vytvarovány žebra 19, jejichž funkce bude vy světlena ještě později.

Pohybliňřé kontaktní zařízení 2 má nosič 20 kontaktů z izolačního materiálu, ve kterém jsou uloženy kontaktní pružiny 21, 22, 23 a 24. Tyto kontaktní pružiny spolupracují s pod nimi ležícími pevnými protikoontaktními prvky 11, 12, 13 a 14. ^rro vytvoředvou dvou přepínacích kontaktů jsou v daném případě kontaktní pružiny 21 a 22 spojeny v jeden celek, takže tvoří střední kontaktní prvek, který je prostřed nictvím ložiskového pásku 25 mechanicky a elektricky spojen s přípojným prvkem 15 v soklu. V souvislosti s tím jsou kontaktní pružiny 23 a 24, spojené v jeden celek, spojeny s ložiskovým páskem 26 a připojeny na přípojný prvek 16. Prostřednictvím dvou spojovacích čepů 27 je kontaktní zařízení _2 pevně spojeno s kotvou 3.

Kotva 3 sestává z plochého železného pásku 30, jejíž střední rozsah je směrem nahoru ohnut ke kolmo probíhajícímu ložiskovému třmenu 31. Tím se může kotva 3 odvalovat po trvalém magnetu 4 , ležícím nad ní a dosednout ^-dosediroutéL jednou ze svých pólových ploch 32 nebo 33 na jeden z pólových nástavců 7. Otvory 34 slouží k uložení upevňovacích čepů 27 ního zařízení. , kontakt Cívka kové těleso nese vinutí

In Λ z izolačního materiálu-'vytvarované cív50, které mezi dvěma přírubami 51 · a 52 57 a v trubce cívkového tělesa je uložedo jehož vybráních nách nástavců 53 no tyčové jádro 6. Cívkové příruby 51 a 52 mají ve čtyřech rozích systému vždy směrem dolů prodloužené nástavce 53, které sokl 1 krabicovitě přesahují a 18 doléhají. Ma vnitřních stra jsou vždy vytvarována příčná žebra 54, která se křižují s podélnými žebry 19 soklu a tím zajišťují pevné uložení v libovolné poloze. V cívÍC kových přírubách 51 a 52 příp. v nástavcích 53 .jsou vždy uspořádány kolmé drážky 55, do kterých, jsou zastrčeny přípojné prvky 56 cívky 5. '^J jiném provedení mohly by však být uloženy do materiálu cívkového tělesa

Při montáži cívkové konstrukční skupiny se pólové nástavce 7 zastrčí ze zdola do odpovídajících kanálů přírub 51 a 52 cívkového tělesa, přičemž svými vidlicovitými konci 71 obepnou jádro 6 nacházející se v trubce cívkového tělesa. Bylo by ale také myslitelné, opatřiti pólové nástavce 7 směrem nahoru uzavře ným otvorem, přičemž by se potom musely pólové nástavce nasunout na jádro v axiálním směru.

ni skupinu kotva-kontakty, shora popsaným způsobem

Při montáži relé se pohyblivé kontaktní zaříze2_ nejdříve spojí s kotvou 3 v jednu konstrukční přičemž upevňovací čepy 27 se zakotví v otvorech 34 tepelným tvarováním. Pak se tato konstrukční skupina kotvakontakty spojí se soklem 1, přičemž vzdálenosti kontaktů se nastaví definovaným způsobem. To bude nyní bií že vysvětleno za pomoci obr. 4 a 7.

Ložiskové pásky 25 a 26, které současně slouží jako elektrické přípojné výstupky pro střední kontaktní prvky 21/22 příp. 23/24 a jsou vystřiženy v celku z jedné desky, vystupují v podstatě vodorovně z nosiče 20 z izolačního materiálu kontaktního zařízení.Za tím účelem má tento nosič 20 postranní nástavce 28, ze kterých vystupují oba ložiskové pásky v podélné^ směru kotvy, odkud jsou potom s poměrně malým poloměrem vyhnuty kolmo směrem nahoru. Tyto směrem nahoru vyhnuté úseky ložiskových pásků leží tak ve společné rovině,k zá kladní rovině kolmé novině, která také přibližně pro chází podélnou osou kotvy. Ve smontovaném relé nejsou

ti přílišnému vychýlení kotvy v jejiím podélném směru slouží žebra 17 na které kotva 28 při nárazech do sedne.

?o zasazení konstrukční skupiny kotva-kontakty do soklu 1_ podle obr. 5 a 6 se vzdálenosti 29 kontaktů pro střední polohu kot nastaví na předem

zadané stejné hodnoty. To se provede výhodně zaříze ním podle obr. 7 nebo nějakým srovnatelným zařízením.

Po té, co byly ložiskové pásky 25 a 26 seřízeny vzhledem k ložiskovým podpěrám 15b a 16b základního tělesa, dosedni konstrukční skupina kotva-kontakty na příslušné protikontaktní prvky 11, 12_x 13 a 14. Ložiskové pásky příp. přípojné výstupky 25 a 26 dosedají svými kolmými kontaktními plochami na ložiskové podpěry 15b a 16b přípojných prvků 15 a 16.V obr.

lektricky vodivými rameny 91 a 92 přivedeno na na> pojovací místo na horní straně 35 (dvojitá šipka 95), tak, až nastane elektrický průchod od ramene 91 přes kotvu k ramenu 92 a tato skutečnost se zjistí v uve-

krokem zjifctí, že konstrukční skupina kotva-kontakty v soklu elektřina oříoojných koje dostatečně rovná, popojede měřicí zařízení předem určenou dráhu dále směrem dolů, tedy ve směru k soklu

1. V tomto stavu musí se vytvořit mezi čtyřmi kontaktními pružinami 21, 22, 23 a 24 a mezi příslušnými protikontaktními prvky 11, 12, 13 a cké spojení. Toto se zjistí měřením lících 11a, 12a, 13a a 14a. Tímto zkušebním pocho dem se zajistí, že alespoň vždy jedno kontaktní rameno kontaktních pružin. 21, 22, 23 a 24, rozdělených ve dvě ramena, má zajištěn dostatečný zdvih. Konstrukcí podle vynálezu je tak možná funkční kontrola ještě před upevněním konstrukční skupiny kotvy. Vadné konstrukční skupiny se tak mohou předem vyloučit.

Po tomto přezkoušení zdvihu se šoupátko 96,které se nachází ve směru měřícího zařízení 90, skloní (směr dvojité šipky 97).Kotva 3 je trvalým magnetem 98, __ — —— který je na šoupátku 96 upevněn, přidržena. Mařicí zařízení 90 se nyní pohybuje směrem nahoru s konstrukční skupinou kotvy o dráhu, odpovídající vzdálenosti 29 kontaktů (obr. 6) se současným zřetelem na nadměrný zdvih (dvojitá šipka 95). Ložiskové pás§^*konstrukční skupiny kotva-kontakty jsou nyní na požadované výšce vzhledem k ložiskovým podpěrám 15b a 16b konstrukční skupiny soklu. V této poloze se svaří ložiskové pásky 25 oříp. 26 s dosedajícími ložiskovými oodperami — - -- , , - _m

15b příp. 16b. Svaření se může provésti odporových. sva řením nebo laserovým svařením.

Potom se magnetický systém, cívka 5 s pólovými nástavci 7 a trvalým magnetem 4 na konstrukční skupinu soklu tak, až se dosáhne požadovaného zdvihu kotvy. Cívkové těleso 50 se sevře na základním tělese 10 soklu, ořičemž vodorovná žebra 54 iádrem nasunou

6, cívkového tělesa 50 zajistí na kolmých žebrech 19 soklu, v případě potřeby společně s dalšími neznázorněnými žebry na obou částech, pevné usazení v každé požadované poloze. Vyvážením trvalého magnetu 4 mohou se dosáhnout jak monostabilní, tak ' taká bistabilní spínací vlastnosti relé. monostabilní spínací vlast nosti může se také dosáhnout pomocí neznázorneného pří dávného oddělovacího plechu, který se umístí mezi jedním z pólových nástavců 7 a příslušnou pólovou plochou 32 kotvy. Po nasazení víčka 8 se relé v ob lasti soklu utěsní licí pryskyřicí.

V obr. 8 hž 10 je znázorněna oblast soklu relé s kotvou a s obměněným ložiskovým upevněním. Relé podle obr. 8 má sokl 1, na kterém je pohyblivě u loženo kontaktní zařízení 2, které je pevně spojeno s kolébkovou kotvou 3.V soklu jsou zakotveny zde neviditelné pevné nrotikontaktní prvky, z nichž jsou pouze viditelné přípojné prvky 11a a 12a,kromě toho přípojné prvky _15 a 16 pro pohyblivé střední kontaktní prvky nap^. 21 a 22, které jsou ulo ženy v nosiči 20 z izolačního materiálu kontaktního zařízení 2 a jeho prostřednictvím jsou spojeny s kotvou 3.

Střední kontaktní orvky tvoří dva rřiblizně kol25 mo směrem dolů ohnuté ložiskové pásky ré slouží jako elektrické a mechanické klu a způsobují otočné uložení kotvy 3. 2a tím účelem mají přípojné prvky 15 a 16 kolmo směrem nahoru natvarovánv ložiskové podpěry 151 a 161,které jsou dále opatřeny do tvaru písmena U ohnutým prodloužením 152 a 162. Ložiskové oásky. 25 a 26 . 26,ktesoojení k so14

- Τ’! Ό ·	lól	soojeny or
( obr.	ΐό),	přičemž do
uzením í sta.	152	resp. 162
první	v ar i ar	i ty rrovés-

.jsou s ložiskovými podpěrami 151 střednic lvím bodového svaru 15? tvaru písmena U ohnutém, orcdlo

Kontáž kotvy se může podl ti tak, že prodloužení 152 (resp. 162) je nejdříve ohnuto jen asi o 90° vůči příslušné ložiskové podpěře 151 (resp. lži), když se zasadí kotva ? svými ložiskovými pásky 25_ resp. 26. Ložiskové pásky 25 resp 26 se nejdříve jen předběžně zajistí na příslušné ložiskové podpěře 151 resp. lól. To se provede prostřednictvím odporového svařování, bodovým svarem 154 v obr. 9» nebo zakřivením. Účelné je ale také laserové svaření na koncové hraně ložiskového pásku 25 resp.26 Na to se prodloužení 152 resp. 162 ohne tak daleko dolů, až koncová hrana 155 resp, 3.65 dosedne na lo ziskový pásek 155 resp. 165, vis obr. 10. Konečné· upevnění ložiskových svazků 25 a ziskové podpěře 151 resp. 161 rovým svařením. Tento bod svaru má vztahovou značku 15?.

V další variantě, jak je ukázáno v obr. 11 a 12, se nejdříve prodloužení 152 resp. 162 ložiskové podpěry 151 resp. lól ohne do tvaru písmena V a přitom se až asi ořibližně na 20°, uzavře. Kromě toho jsou obě ložiskové podpěry 151 a loi ještě šikmo ohnuty sm rem ven, takže svírají s rovinou dna, případně s rovinou desky 100 ještě částečně spojenou se soklem, u hel přibližně 80°. Toto umožňuje, uložit kotvu s kon taktním zařízením a s ložiskovými pásky 25 resp.26 ze shora mezi ložiskové podpěry, jak je v obr. 12 zřetelně vidět. Po uložení konstrukční skupiny kotvy se lo 36 na příslušné lose orovede notom lase15

Šiškové podpěry 151 a lál ohnou směrem dovnitř, až stojí kolmo k základní rovině a svými co tvaru písmena V ohnutými prodlouženími 152 resp. 162 obepínají konce ložiskových pásků 25 resp. 26. Když je konstrukční skupina kotvy nastavena na správnou vzdálenost konta:u, stlačí se orodloužení 152

162 ložiskových podpěr na jejich konečný tvar písmena U, takže obepínají konce ložiskových pásků 25 a 26. Tyto ložis kové pásky 25 a 26 mají bradavková vyražení 156 případně 166 nebo ohnutí, které při této deformaci prodloužení 152 a 162 zajištují pevné spojení s ložiskovými pádběrami 151 příp. 161 na způsob svaření za studená. Tím se dosáhne předběžného upevnění prodlou ženich 152 a 162 s ložiskovými pásky 25 resp. 26.Jako v předcházejícím případě se potom provede konečné upevnění výhodně laserovým svařením.

V obou posledně uvedených variantách je ohnuté prodloužení 152 resp. 162 lehce konvexně tvarované, což lze nejzřetelněji vidět v obr. 10. Tímto způsobem do léhá jen spodní hrana 1>5 resp. Io5 prodloužení s tlakem na ložiskový pásek 25 resp. 26.Tento je tím oboustraně upnut v oblasti této uzavírací hrany 155 respektive 166, čímž se vlastní svařované místo 155 při pohybech kolébkové kotvy odlehčí.

Další účelné obměnění ložiskového upevnění kotvy ukazuje obr. 11, přičemž je ukázán v podstatě stejný pohled jako v obr. 6. Na soklu 1 je tedy uspořá daná kotva 5 s kontaktním zařízením 2. Kotva má postraně z nosiče 20 kontaktů vystupující ložiskové pásky 25 a 26, jejichž pružný úsek přechází v koncový úsek 25a resp. 26a, přičemž alespoň poslední je kolmý k základní rovině a dosedá na ložiskovou podpě16 ru 175 resp. 176 koncového úseku 175a příp. 176a,stojícího rovněž kolmo k základní rovině. -roti koncovým úsekům 175a a 176a ložiskových podpěr je uspořádaná přídavný svěrací deska 177 příp. 178, která koncový úsek 25a příp. 26a příslušného ložiskového pásku sevře a svou spodní hranou 177a příp. 175a tvoří místa upnutí pro odlehčení svařeného místa 179. Toto svařované místo 179 je tedy jako laserový bod svar umístěn v oblasti navzájem na sobě navrstvených postranních hran koncových úseků 175a ložiskové podpěry 25a ložiskového pásku a svěrací desky 177 v určité vzdálenosti od spodní hrany 177a. Další bodový· svar 180 může se také uspořádat na horní straně. Stejným způsobem je upevněn ložiskový pásek 26 na protilehlé straně kotvy.

Obr. 14 ukazuje obměnu ložiskové oblasti A, při čemž se vytvoří ložisková deska 187 ohnutím do tvaru písmena U koncového úseku ložiskové podpěry nak je funkce a upevnění svěrací desky 187 kové, jako u svěrací desky 177.

175.Ji ořesně taUspořádání z obr. 14 s koncem ložiskové podpěry ohnutým do tvaru písmena U odpovídá přibližně znázornění v obr. 8 až 10. Ovšem u provedení podle obr.14 je oblast ohnutí mezi ložiskovou podpěrou deskou 187 v průřezu zmenšena. Za tím ková pod.pera před ohnutím směrem zvenku opatří vyražením 181.Přídavně se může také šířka ložiskové podpěry ještě zářezy 182, znázorněnými čárkovaně,

Tímto způsobem může se ložisková podpěra 175 svěrací deska 187 nepatrnými silami během montáže ohnout, aniž by se přitom ovlivnilo rozměrově přesné zakotvení v základním tělese. Přitom také není nutné,

175a a svěrací účelem se ložiszmenšit.

o?id.

provést! nejdříve podle obr. 9 částečné ohnutí. Při mon táži se pouze co seřízení kotvy a ložiskových pásků 25 reso. 26 upevní koncová hrana ložiskového pásku 25 příp. 25a laserovým bodovým svarem na ú seku 175a ložiskové podpěry a potom se předem upravená deska, reso. svěrací deska vyražením ohne přes konec ložiskového svazku. Bodový svar 179 se vytvoří jak bylo již dříve popsáno.

Další možnost provedení ložiskové oblasti ukazuje obr. 15. Zde je rovněž ohnutí ve tvaru písmena U k vytvoření svěrací desky 1θ§» ovšem není provedeno přes koncovou hranu ložiskové podpěry 175, nýbrž přes její postranní bránu. Také v tomto případě se dosáhne odlehčení bodového svaru 180, který nyní je nahoře.

Jak jev obr. lo ukázáno, mohl by se pro odlehčení svarového místa .179 také použít přídavně nasazený svěrací prvek 189 tvaru písmena U, který tímto způ sobem tvoří svěrací desku 190. Bodový svar 179 je na stejném místě jako v obr. 14.

\Z . I cit

V obr. 17 je znázorněna další možnost, jak svařovací: místo bez přídavné svěrací desky.

odleh V tomto případě je jako dříve uspořádán ohebný úsek 25d ložiskového pásku,mezi nosičem 20 kontaktů a ložiskovou podpěrou 175 je uspořádaná tak, 'tangenciální ro vina je v každém bodě ložiskového pásku rovnoběžná s osou vykývnutí kotvy. Nyní je však koncový úsek 25b přes koncovou hranu 175b ložiskové podpěry 175 ohnut do kolmice a na straně ložiskové podpěry protilehlé k ohebné olasti je upevněn bodovým svarem 191. Protože ložiskový pásek dosedá na hranu l75b,je také v tomto '•ícadě bodový svar 151 kot vy o dl ehč en.

V obměněném provedení z obr. 17 je podle obr. 18 na konci ložiskového svazku 25 vyhnut podstranní výstupek 25c a na vnější straně ložiskové podpěry 175 svařen, bodový svar 192.Také v tomto případě je koncový usek 25a rovněž jako vyhnutý výstupek 25c kolmý k základní rovině, a umožňuje tedy seřízení před upevněním.Přesto je také v tomto případě bodový svar 192 oddělen od ohebného úseku 25d ložiskového pásku 25.

Obr. 19 ukazuje další možnost upevnění ložiskového pásku _25 na ložiskové podpěře 175.Ukazuje se přitom provedení podle obr. 8 nebo obr. 14, přičemž ložisková podpěra 175 je na svém konci tvaru písmena U ohnuta přes konec ložiskového pásku 25, aby se tento přidržel. Místo dříve ukázaného laserového bodového svaru se nyní zakřivený konec ložiskové podpěry 175 příp. ložiskové desky 1θ7 včetně mezi oběma sevřené koncové hrany ložiskového pásku 25 svaří v jednu hlavu 193 svaru. Toto se může výhodně provésti '”10-svařením, t.j. odporovým svařeným za přítomnosti inertního plynu, nebo jiným způsobem svařování.

Všeobecně lze poukázat na to, že kromě popsaného způsobu svařování přicházejí v úvahu také jiné možnosti uoevnění nro ložiskové oásky, nso^íklad pájeni, případně také lepení, jestliže ložiskové p^sky neslouží jako přívody proudu, ale také i mechanické způsoby spojování s deformací nýtu spojujícího příslušné části.

/ /Sť

Claims

:: :· c λ ϊ1. polarizované elektromagnetické relé se soklem z izolačního materiálu, který svou stranou dna stanovú-<' je základní rovinu a ve kterém j· pevné protikontaktní prvky jakož ry pro kotvu, s cívkou, upevněno’, noběžnou se základní rovinou, s ; vými nástavci spojenými s konci trvalého magnetu, které v oblast; střední pól prvního pólového směru a na stávcích příslušných pólů vytváří k tomu směr, s plochou kolébkovou kotvou, uloženou otočně kolem osy, rovnoběžné se základní rovinou a uspořádanou přibližně rovnoběžně s osou cívky a přibližně v jejím středu a. s kontaktním zařízením oevně soojenvm ? kotvou s neméně dvěma pohyblivými kontaktními prvky ulo zenými v nosiči z izolačního materiálu, které spolu pracují volitelně vždy s jedním z protikontaktních prvku, jakož i se dvěma ložiskovými prvky, spojenými s ložiskovými podpěrami a upravenými na protilehlých stranách kotvy a uloženými v nosfSi z izolačního materiálu, vyznačující se tím, že ložiskové' prvky jsou vytvořeny jako ploché ložiskové písky (25, 26), které jsou us pořádány alespoň svým koncovým úsekem (25a, 26a) kolmo k základně a ložiskové podpěry (15b, lób) tvoří svislé dosedací plochy, na které naplocho dosedají koncové úseky (25a, 26a) ložiskových pásků (26, 26) a jsou upevněny v plynule nastavitelné výškové poloze.

iu upevněny nejméně dva_r . dvě 1 ožiskové podyě---' - na sok lu, s osou rov- torem a s αν srna ooio- w / « / / ’ aer a a 1 i řj’Ό nc * 1 st recu cívky tvoři 'u a na pólových na- k tomu cpat ný pólový

2. Relé podle nároku 1, vyznačující se tím, že // ce

J V £ ý- ί ložiskové pásky (25, 26) jsou uloženy vždy v postraní-<· nástavcích (28}nosiče (20) z izolačního materiálu,vy stupují z těchto postranních nástavců (28) ve směru rovnoběžném s podélnou osou kotvy (3) a jsou ohnuty v kolmém směru k základnímu tělesu (10) soklu (1) a jsou upevněny na ložiskových podpěrách (15b, 16b) uspořádá ných rovnoběžně k základnímu tělesu (10) soklu (i).
3. Relé podle nároku 1 nebo 3, vyznačující se tím, že oba ložiskové pásky (25, 26) jsou vždy pružním úsekem uspořádány vedle kotvy (3) tak, že tangenciální rovina jev každém bodě tohoto úseku rovnoběžná s osou otáčení kotvy (3).
4. Relé podle některého z předcházejících nároků 1 až 3» vyznačující se tím, že ložiskové pásky (25, 26) jsou spojeny s nejméně jedním z pohyblivých kon taktních prvků (21, 22, 23, 24) a ložiskové podpěry (15b, 16b) jsou spojeny s přípojnými prvky (15, 1β) pro pohyblivé kontaktní prvky (21, 22, 23, 24).
5. Relé podle některého z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že nosič (20) z izolačního materiálu s pohyblivými kontaktními prvky (21, 22, 23, 24) je uspořádán rovnoběžně pod kotvou (3), a prostřednictvím deformovaných čepů (27) je upevněn ve vybráních (34) kotvy (3).
6. Relé podle některého z předcházejících nároků '•ípadě bodový svar 191 při pohybu kotvy odlehčen.

obměněném provedení z obr. 17 je podle obr. 18 na konci ložiskového svazku 25 vyhnut podstranní výstupek 25c a na vnější straně ložiskové podpěry 175 svařen, bodový svar l92.Také v tomto případě je koncový úsek 25 a rovněž jako vy .hnutý výstupek 25c kolmý k základní rovině, a umožňuje tedy seřízení před upevněním.Přesto je také v tomto případě bodový svar 192 oddělen od ohebného úseku 25d ložiskového pásku 25.

Obr. 19 ukazuje další možnost upevnění ložiskového pásku _25 na ložiskové podpěře 175.Ukazuje se přitom provedení podle obr. 8 nebo obr. 14, přičemž ložisková podpěra 175 je na svém konci tvaru písmena U ohnuta přes konec ložiskového pásku 25, aby se tento přidržel. Místo dříve ukázaného laserového bodového svaru se nyní zakřivený konec ložiskové podpěry 175 příp. ložiskové desky 187 včetně mezi oběma sevřené koncové hrany ložiskového pásku 25 svaří v jednu hlavu 193 svaru. Toto se může výhodně provésti WIG-svařením, t.j. odporovým svařeným za přítomnosti inertního plynu, nebo jiným způsobem svařování.

Všeobecně lze zožsobu svařování ti upevnění pro ložiskové padne také lepení, jestli poukázat na to, ze přicházejí v úvahu kromě popsaného také jiné možnospásky, například pájení, příe ložiskové písky neslouží jako přívody proudu, ale vání s deformací nýtu také i mechanické způsoby spojospojujícího příslušné části.
7/' \j I jU J

i. Polarizované elektromagnetické relé se soklem z izolačního materiálu, který svou stranou dna stanovúbl· ^{1 :}· je základní rovinu a ve kterém jsou upevněny nejméně dva_r.„ pevné protikontaktní prvky jakož i dvě ložiskové podp-ě--------*—’ ry pro kotvu, s cívkou, upevněnou na soklu, s osou rovnoběžnou se základní rovinou, s jádrem a s dvěma pólovými nástavci spojenými s konci jádra a uspořádáním trvalého magnetu, které v oblasti středu cívky tvoří střední pól prvního pólového směru a na pólových nástavcích příslušných pólů vytváří k tomu opačný pólový směr, s plochou kolébkovou kotvou, uloženou otočně kolem osy, rovnoběžné se základní rovinou a uspořádanou přibližně rovnoběžně s osou cívky a přibližně v jejím středu a, s kontaktním zařízením pevně spojeným s kotvou s neméně dvěma pohyblivými kontaktními prvky ulo zenými v nosiči z izolačního materiálu, které spolu pracují volitelně vždy s jedním z protikontaktních prvků, jakož i se dvěma ložiskovými prvky, spojenými s ložiskovými podpěrami a upravenými na protilehlých stranách kotvy a uloženými v nosiči z izolačního materiálu, vyznačující se tím, že ložiskové prvky jsou vytvořen?/ jako ploché ložiskové pásky (25, 2ó), které jsou us pořádány alespoň svým koncovým úsekem (25a, 26a) kolmo k základně a ložiskové podpěry (15b, lób) tvoří svislé dosedací plochy, na které naplocho dosedají koncové úseky (25a, 26a) ložiskových pásků (25, 26) a jsou upevněny v plynule nastavitelné vyskove poloze.

2. Relé podle nároku 1, vyznačující se tím, že //ce i .

ložiskové pásky (25, 26) jsou uloženy vždy v postranh/'ού nástavcích (28jnosiče (20) z izolačního materiálu,vy stupují z těchto postranních nástavců (28) ve směru rovnoběžném s podélnou osou kotvy (3) a jsou ohnuty v kolmém směru k základnímu tělesu (10) soklu (1) a jsou upevněny na ložiskových podpěrách (15b, 16b) uspořádá ných rovnoběžně k základnímu tělesu (10) soklu (l).

3. Relé podle nároku 1 nebo 3, vyznačující se tím, že oba ložiskové pásky (25, 26) jsou vždy pružním úsekem uspořádány vedle kotvy (3) tak, že tangenciální rovina jev každém bodě tohoto úseku rovnoběžné s osou otáčení kotvy (3).

4. Relé podle některého z předcházejících nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že ložiskové pásky (25, 26) jsou spojeny s nejméně jedním z pohyblivých kon taktních prvků (21, 22, 23, 24) a ložiskové podpěry (15b, 16b) jsou spojeny s přípojnými prvky (15, 16) pro pohyblivé kontaktní prvky (21, 22, 23, 24).

5. Relé podle některého z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že nosič (20) z izolačního materiálu s pohyblivými kontaktními prvky (21, 22, 23, 24) je uspořádán rovnoběžně pod kotvou (3), a prostřednictvím deformovaných čepů (27) je upevněn ve vybráních (34) kotvy (3).

6. Relé podle některého z předcházejících nároků

7~/± Sz

- vyznnču; t-r se :e pevní c~ctz.<cnta.-:tni prvky (11, 12, 1;, 14) a , přípojné prvky (15, 15) (21, 22, 2?,24) jsou uloženy společně v novině ;eic' v soklu (1) a že přípojné kolíky (Ha, 12.?., l?a, 14a, 15a, lóa) oč soklu jsou ohnuty směrem dolů a ložiskové podpěry (15b, lob) směrem nahoru.

7. Relé modle některého ~ rředchácejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že cívkové těleso (51), nesoucí cívkové vinutí (5~), má na obou koncích přírubu (51, 52), které s nástavci (53) směrovanými dolů jsou s odpovídajícími stěnami soklu (1) zasahují čími škatulovitě navzájem do sebe, upevněny s lisovaným uložením.

S. Relé podle některého o predcháze 1 až 7, vyznačující se tím, že koncový ú příslušného ložiskového pásku (25, 26) j příslušnou ložiskovou podpěrou (151, lcl jednou protiležící svěrací deskou (152, 1S7; 1SS; ISO), která koncovou hranou (1 jících ná sek (25a, G SGVTGn ; 175, 17 162,; 177, roků

26a) mezi

ó) a 178;

177a,

17Sa) definuje upínací místo pro ložiskový pásek před jeho uoevnovacím místem.

S. Relé podle n svěrací deska (152, vým úsekem ložiskové do tvaru písmena U, vy zn ač u j íc í se t í 1Ξ5) je tvořena podpěry (151, který obepíná

161; 175) oh.

Koncový use.<

m, že koncon. utýrn ložií ‘ i 1

Τ'/T/c

Tť ττ / O - <?Γ skovéhc pásku na jeho koncové hraně nebo pc szraně.

IG. Relé nedle nároku vysnaeu,; ic’. .?e ‘*-^1 ohýbaný úsek (181) .je mezi vlastní ložiskovou podpě rou (175) a svěrací deskou (157) v průřezu oslaben.

, vyznačujíc

-m,

II. Relé podle nároku svěrací deska (190) je částí -várky (1=9) tvaru ; směna U, nasunuté na volné konce ložiskové podpěry (175) z ložiskového pásku (25). 1
12. Relé podle některého z předcházejících nároků 8 až 11,. vyznačující se tím, že upevnění ložiskového pásku J^e provedeno svařením bodovým svarem (179;

180) ňavžájem na sobě ležících postranních hran ložiskové podpěry (175), ložiskového pásku (25) z svěrací desky (177; 187; 188).
13. Relé podle některého z předcházejících nároků 3 až 8, vyznačující se tím, že ložiskový pásek (25) je pružným úsekem (25d) uspořádán mezi kotvou a ložiskovou podpěrou (175) a koncovým úsekem (25b, 25c) je upevněn na straně ložiskové podpěry, odvracené od pružného úseku (25d), přičemž obepíná ložiskovou podpěru (175).
14. Způsob výroby reléjpcdle některého z

Σ 2T6CC CŠ —

77 ς <

7 p'~ 77 δ 9 — 7 7~ ze^ictcη ....... — _ ...·,

3sklu (1) se kotva (.:) spojena ložiskové pásky (25, 26) dosedají na ložiskové podpěry (155, lóo) výškově posuvně, výškovým posunováním kotvy (j) se nastavuje předem nadaná vzdálenost (29) kontaktů, přičemž ložiskové pásky nastavené poloze kotvy (3) 3 lo (15b, lóo) (25, 26) se spojí v zisk ov7 mi p od p ěram i jádrem (ó), pólovými nástavci (4) se ze shora nasune na sokl dosáhnou předem zadané pracovní vzduchové mezery kotvy (3).

a c iv ka k ?) c saz ens. (⁷) a trvalým -agentem (1) tak daleko, až se
15. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím,že se nejdříve kotva (3) 3 kontaktním zařízením (2) uloží na soklu (1) tak, že všechny kontakty (11, 21; 12, 22; 13, 23; 14, 24;) se uzavřou nadměrným zdvihem,po tom se kotva (3) nadzvedne o a nakonec se ložiskové pásky ziskové podpěry (15b, lob).

předem zadaný rozměr (29), (25, 26) přivaří na lo ló. Zpsůsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že ložiskové pásky (25, 26) se po nastavení vzdálenosti kontaktů nejdříve bodovým svarem předem, upevní na ložiskové podpěře, potom se koncový úsek ložiskové podpěry pro tvoření svěrací desky ohne přes konoo vou hranu ložiskového pásku do tvaru písmena , a nalesky nav za: srn srnoo <3 V 1 C m Cl O i .. — — konec se navzájem na sobě ležící úseky ložiskové pod péry, ložiskového pásku •Ί ·* * lu sván.

7/.Γ€

.4 nebo 1b, vyznačuj

- .

ze oc zastaveni vzdálenosti kor.zaktů ohnou 'voli/, ócuzoo zocue narotcu se tím, né koncové úseky 1ožiskových :z sve'aci česny pres žencovy use.< .ooosnově pocpery co tvaC'-bo ohnuté v^:stupky (15c, t

₂6)umožňují pevné spo ru zísmena U,ořioemž yy ražené leč) ložiskových pásků (25,. žení pro předběžné upevnění s ložiskovými podpěrami (151, 161) a potom se ložiskové pásky (55, 56) svaří s ložiskovými podpěrami (151, 1-1).

le. Způsob počie některého z předcházejících na roků 14 až 17, dpěry (151, l6l) vyznačuj ιοί se cim, ze uozis^ove pos prodlouženími (152, lc2) ohnutými do tvaru přímena V, se zej dříve do ostrého úhlu ohnou směrem ven tak daleko, že kotva (5) s ložiskovými pásky (25, 26) mezi to může zasadit a potom se ložiskové podpěry (151, 161) ohnou do kolmice k rovině dna tak, že prodloužení obepnou ložiskové pásky (25, 26).
19. Způsob podle některého z předcházejících nároků 14 až 18, vyznačující se tím, že pro upevnění ložiskových pásků (25, 26) se vytvoří jeden nebo několik bodových svarů (179, 180), zejména laserových bodových svarů v oblasti hrany ložiskových pásků a ložiskových podpěr.
20. Způsob podle některého z předcházejících nároků 14 až 18, vyznačující se cím, že pro upevnění ložiskových pásků se vždy jejich koncové úsek;/ spojí s s příslušnou ložiskovou podpěrou a “ svěrací deskou odporovým svařením v inertním plynu.

Trsy

Ρ'' č? ~ *?/—