CZ218297A3

CZ218297A3 - Absorption foams prepared from water-in-oil emulsion with great ratio of water amount to oil, suitable for absorption and distribution of aqueous liquids

Info

Publication number: CZ218297A3
Application number: CZ972182A
Authority: CZ
Inventors: Keith Joseph Stone; Thomas Allen Desmarais; John Collins Dyer; Bryn Hird; Gary Dean Lavon; Stephen Allen Goldman; Michelle Renee Peace; Paul Seiden
Original assignee: Procter & Gamble
Priority date: 1995-01-10
Filing date: 1996-01-11
Publication date: 1997-11-12
Also published as: FI972915A0; ZA96138B; FI972915A7; BR9606741A; KR100257435B1; AR000654A1; EP0802927A1; CA2208506C; TR199700618T1; US5786395A; KR19980701306A; DE69615153D1; US5563179A; JPH11503177A; AU713564B2; ES2164232T3; HUP9800548A2; NO973185L; DE69615153T2; CA2208506A1

Description

1 I \

Absorpční pěny vyrobené z emulze voda-olej, s velkým poměrem množství

VODY KU OLEJI, VHODNĚ PRO ABSORPCI A ROZVOD VODNÝCH TEKUTIN

Oblast techniky •nad

Tato přihláška se týká flexibilních, mikroporézních absorpčních polýmerních. 13,Ν1ιςνΊΛ pěnových materiálů s otevřenými buňkami. Konkrétněji se jedná o absorpěrtí^^^ 9'dd pěnové materiály vyrobené z emulze voda-olej s velkým poměrem množství""""" vody ku oleji (HIPE), které jsou schopné přijmout a rozvádět vodné tekutiny^ $ XI V o např. moč. I 1 01§0Q ,

I

Dosavadní stav techniky 5 - 1 0 X Ú ΐ 9 0 , Vývoj vysoce absorpčních materiálů pro použití jako jednorázové pleny, vložky .r pro inkontinentní dospělé a hygienické menstruační potřeby jako dámské vložky je komerčně značně zajímavý. Získání vysoce účinných absorpčních hmot bylo podmíněno vývojem relativně absorpční hmoty, která může absorbovat, rozvádět a zadržovat velké množství vyměšovaných tělních tekutin zejména moči. Z tohoto pohledu bylo zejména důležité použití některých absorpčních polymerů označovaných jako „hydrogely”, „superabsorbenty” a „hydrokoloidní materiály”. Viz. např. US Patent 3 699 103 (Harper a kol., 13. 6.1972) a US Patent 3 770 731 (Harmon, 20. 6. 1972), které uvádějí použití takových absorpčních polymerů v absorpčních výrobcích. Přímým důsledkem vývoje tenčích absorpčních hmot byl vývoj vysoce absorbujících plen, které mají výhodu schopnosti těchto absorpčních polymerů absorbovat velké množství vylučovaných tělních tekutin zejména při použití ve spojení s vláknitou matricí. Viz. např. US Patent 4 673 402 (Weisman a kol., 16. 6.1987) a US Patent 4 935 022 (Lash a kol., 19. 6. 1990), které uvádějí dvouvrstvé hmoty obsahující vláknitou matrici a absorpční polymer vhodné pro výrobu vysoCe účinných plen

Tyto absorpční polymery byly dosud nepřekonatelné ve schopnosti zadržet velké množství tekutiny jako je moč. Reprezentativním příkladem takových absorpčních polymerů jsou lehce zesitěné polyakryláty. Jako i řada dalších absorpčních polymerů tyto lehce zesitěné polyakryláty obsahují velký počet karboxylových anionú (nabitých částic) připojených k polymemímu nosiči. Právě tyto nabité karboxylové skupiny umožňují polymeru následkem osmotických sil absorbovat vodné tělní tekutiny.

Absorpce založená na kapilárních silách je důležitá i u řady absorpčních výrobků včetně plen. Kapilární sorbenty mají výbornou účinnost z hlediska míry sání tekutiny, tj. schopnosti přesunout tekutinu z místa počátečního kontaktu. Výše uvedené dvouvrstvé sorbenty používají pro posun na počátku obdržené tělní tekutiny vrstvou sorbentu vláknitou matrici jako prostředek primárního kapilárního přenosu, takže tekutina může být absorbována a zadržena absorpčním polymerem umístěným ve vrstvách nebo zónách hmoty.

Jiné absorpční materiály schopné zajistit kapilární přesun tekutiny jsou polymerní pěny s otevřenými buňkami. Některé typy polymemích pěn již byly za účelem efektivního sání nebo zadržení tělních tekutin v absorpčních výrobcích použity. Viz. US Patent 3,563,243 (Lindquist, 6. 2. 1971) - absorpční vložky pro pleny apod., kde je primárním sorbentem vrstva hydrofilní polyuretanové pěny, US Patent 4,554,297 (Dabi, 19. 11. 1985) - absorpční polymery s buňkami vhodné pro použití do plen a menstruačních prostředků - a US Patent 4,740,520 (Garvey a kol. 26. 4 1988) - absorpční prostředky jako pleny a dámské hygienické prostředky apod., které obsahují absorpční houbu vyrobenou z některých typů silně sajících zesítěných polyuretanových pěn).

Vhodně upravené hydrofilní polymerní pěny s otevřenými buňkami mohou zajistit kapilární sání tekutiny, přesun a zadržení potřebné pň použití ve vysoce účinných absorpčních hmotách. Absorpční prostředky obsahující takové pěny mohou mít žádoucí integritu ve vlhku, padnout po celou dobu nošení a zachovat tvar (tzn. nebobtnají a nemuphlají se). Dále absorpční prostředky obsahující tyto pěny lze snáze Vyrobit v komerčním měřítku. Např. absorpční pleny lze snadno lisovat a tvarovat z dlouhého pruhu pěny za zachování větší integrity a rovnoměrnosti než při použití Vláknité absorpční tkaniny. Takové pěny lze připravit i v jakémkoliv požadovaném tvaru nebo tvarovat do jednodílných plen.

Zejména vhodné absorpční pěny pro absorpční prostředky, jako jsou pleny, byly vyrobeny z WfPE. Viz. např. US Patent 5,260,345 (DesMarais a kol., 9. 11. 1993) a US Patent 5,268,224 (DesMarais a kol., 7. 12. 1993). Tyto absorpční HIPE pěny mají pro manipulaci s tekutinou následující požadované vlastnosti: a) poměrně dobře sají a rozvádí tekutinu (vlastnosti pro transport vsáté moči nebo jiné tělní tekutiny z primárně zasažené zóny do volného zbytku pěny, což umožňuje přijmout další výron tekutiny b) poměrně velká zadržovací kapacita s poměrně velkou kapacitou při zatížení, tj. stlačení.

Tyto HIPE absorpční pěny jsou také dostatečně flexibilní a měkké pro zajištění vysokého stupně pohodlí uživatele absorpčního prostředku, jež může být značně tenký dokud není následně navlhčen absorbovanou tělní tekutinou. Viz. také US Patent 5 147 345 (Young a kol., 15. 9.1992) a US Patent (Young a kol., 7. 6. 1994), které uvádí absorpční hmoty s tekutinu sající/rozvádějící složkou, které mohou být hydrofilní, flexibilní pěny s otevřenými buňkami jako melamin-formaldehydové pěny (např. BASOTECT od firmy BASF), a tekutinu zadržující/rozvádějící složkou, což je absorpční pěna na bázi HIPE.

Tyto pěnové sající/rozvádějící složky umožňují rychlé sání tekutiny i její účinné rozděleni nebo rozvedení do dalších složek sorbentu š vyšším absorpčním tlakem než je desorpční tlak sající/rozvádějící pěny. Tato vlastnost desorpce tekutiny je vůči jiným složkám prostředku je důležitá pro zajištění schopnosti přijímat opakované výrony tekutiny a udržovat suchou pokožku uživatele. To rovněž umožňuje, aby sající/rozvádějící pěna sloužila jako zásobník s volným objemem nebo tlumicí zóna pro prozatímní zadržení tekutiny, která se může vytlačit se zadržovací složky (při extrémním tlaku během použití absorpčního prostředku). ' ' ' _ . .. . Předáváni tekutiny dalším částem prostředku musí probíhat bez zdeformování nebo zablokování sající/rozvádějící pěnové složky. Sající/rozvádějící pěnové složky musí také snadno přijímat tekutinu s nebo bez pomoci její váhy. Sající/rozvádějící pěnové složky musí být dále estetické, měkké a pružné a mít dobrou soudržnost v suchém i vlhkém stavu.

Proto existuje potřeba absorpční polymerní pěny s otevřenými buňkami (zejména HIPE pěny), která: 1) může fungovat jako sající/rozvádějicí složka absorpčního prostředku 2) má zlepšené desorpční vlastnosti pro ponechání jiné složky prostředku (s A^šším absorpčním tlakem než je desorpční tlak sající/rozvádějíeí pěný) oddělit tekutinu bez zablokování sající/rozvádějíóí pěny. 3) udrží pokožku uživatele suchou i při výronu a stlačéní 4) je pro uživatele absorpčního prostředku měkká, flexibilní a pohodlná 5) má velkou kapacitu pro tekutinu což umožňuje použití do plen a jiných absorpčních prostředků, které účinně využijí složky prostředku.

Podstata vynálezu Předkládaný vynález se týká polymemích pěnových materiálů schopných sání a zadržení vodných tekutin zejména vyměšovaných tělních tekutin jako je moč. Tyto absorpční polymerní pěnové materiály obsahují hýdrofilní, flexibilní, neipnogenní polymerní pěnu se spojenými otevřenými buňkami. Pěna má následující vlastnosti: A) schopnost svislého sání umělé moči do výšky 5 cm za dobu kratší než 120 sekund B) kapilární absorpční tlak (tj. výška při 50 % kapacity) 5 až 25 cm C) kapilární desorpční tlak (tj. výška při 50 % kapacity) 8 až 40 cm D) odolnost proti deformaci tlakem 5 až 85 % při měření za působeni tlaku 5,19 kPa (0,74 psi) £)-VOlhá^pácitásořběhtu12až125g/g '

Kromě rychlého sání a rozvádění tělních tekutin absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem předávají tyto tekutiny účinně dalším tekutinu zadržujícím složkám (včetně na pěně založeným zadržujícím složkám). Absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem spojují velký kapilární absorpční tlak a měrnou hmotnostní kapacitu (v porovnáni s běžnými pěnami), což jim umožňuje sát tekutinu s nebo bez pomoci její váhy. Absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem jsou rovněž dostatečně estetické, protože 5 jsou měkké, elastické a soudržné. Výsledkem je, že absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem jsou zejména vhodné pro vysoce účinné absorpční prostředky jako pleny, vložky pro inkontinentní dospělé, dámské vložky apod.

Zejména důležitou vlastností pěn v souladu s předkládaným vynálezem je, že ne nejsou pn desorpci jinými složkami prostředku zablokovány. Má se zato, že tato odolnost vůči stlačení (tj. odolnost proti zhroucení) hydrostatickým tlakem je důsledkem toho, že dešorpční tlak těchto pěn v expandovaném stavu je menši než tlak nutný pro tlakovou deformaci. Související důležitá vlastnost těchto pěn ve vlhkém stavu je, že po aplikaci a uvolnění mechanického stlačení samovolně opět expandují, zatímco opět ale neabsorbují tekutinu. Tzn. že tyto pěny při expanzi resp. návratu do expandovaného stavu po odvodnění desorpci, mechanickým stlačením nebo jejich kombinací sají vzduch. Toho důsledkem je obnovení schopnosti těchto pěn rychle sát tekutiny a pěna zajišťuje větší pocit sucha. Předkládaný vynález se dále týká způsobu získání této absorpční pěny polymerací specifického typu emulze voda-olej nebo HJPE s malým množstvím olejové fáze a velkým množstvím vodné fáze. Tento proces zahrnuje následující kroky: A) příprava emulze olej-voda při teplotě 50 °C z: 1/ olejové fáze obsahující: a) 85 až 98 % hmotnostních monomeru schopného tvořit kopolymer s Tg do 35 °C, který obsahuje:

i) 30 až 80 % hmotnostních alespoň jednoho ve vodě nerozpustného monofunkčního monomeru schopného tvořit ataktický amorfní polymer s Tg do 25 °C ji) 5 až 40 % hmotnostních alespoň jednoho ve vodě nerozpustného monofunkčního ko-monomeru schopného předat pevnost stejnou jako styren iii) 5 až 25 % hmotnostních prvního ve vodě nerozpustného, polyfunkčního zesíťujícího činidla ze skupiny: divinylbenzen, trivinylbenzen, diviňyltoluen, divinylxylen, divinylnaítalen, divinylalkylbenzen, divinylfenantren, divinylbifenyl, 6 divinyldifenylmethan, divinylbenzyl, divinvlfenylether, divinvidifenylsulfid, divinylfuran, divinylsulfid, divínylsulfon a jejich směsi iy) 0 až 15 % hmotnostních prvního ve vodě nerozpustného, polyfunkčního zesíťujícího činidla ze skupiny: polyfunkční akryláty, methakryláty, akrylamidy, methakrylamidy a jejich směsi a b) 2 až 15 % hmotnostních emulgátoru, což je v oleji rozpustný a pro tvorbu stabilní emulze voda-olej vhodný reagens a emulze obsahuje: i) primární emulgátor obsahující alespoň 40 % hmotnostních emulgační složky ze skupiny: diglycerol monoestery lineárních nenasycených C16-C22 mastných kyselin, diglycerol monoestery rozvětvených C16-C24 mastných kyselin, diglycerol monoalifatické ethery rozvětvených C16-C24 alkoholů, diglycerol monoalifatické ethery lineárních nenasycených C16-C22 mastných alkoholů, diglycerol monoalifatické ethery lineárních nasycených C12-C14 alkoholů, sorbitan monoestery lineárních nenasycených C16-C22 mastných kyselin, sorbitan monoestery rozvětvených C16-C24 mastných kyselin a jejich směsi nebo ii) směs primárního emulgátoru mající alespoň 20 % hmotnostních této emulgační složky a některého sekundárního emulgátoru v hmotnostním poměru primárního ku sekundárnímu emulgátoru 50:1 až 1:4 a 21 vodné fáze, což je vodný roztok obsahující: i) 0,2 až 20 % hmotnostních ve vodě rozpustného elektrolytu a ii) účinné množství polymeračníhó iniciátoru 3/-objem do hmotnostního poměru vodné.ku olejové fázi 12:1 až 125:1 a B) polymerace monomeru v olejové fázi emulze voda-olej za vzniku polymerního pěnového materiálu a 0) případně odvodnění polymemíhó pěnového materiálu.

Způsob v souladu s předkládaným vynálezem umožňuje připravit tyto absorpční pěny schopné sát, rozvést a rychle desorbovat tekutiny, což je důsledkem kombinace dvou faktorů, které jsou oba dále detailně komentovány. Obecně je 7 jedním faktorem pomalé míchání při přípravě HIPE. Druhý faktor je použití robustnějšího emulgačního systému, který umožňuje připravit a přelévat HIPE při poměrně vysoké teplotě např. nad 50 °C. POPIS OBRÁZKŮ

Obrázek 1 vyjadřuje závislost absorpce čtyř HIPE pěn nalitých při různých teplotách

Obrázek 2 vyjadřuje závislost desorpce stejných čtyř HIPE pěn Obrázek 3 je mikrofotografie (50 x zvětšeno) části absorpční polymerní pěny v souladu s předkládaným vynálezem vyrobené z HIPE s poměrem voda-olej 60:1 a nalité při 93 °C. Složení monomeru je 21; 1455:10 ethylstyrenu (EtS):duvinylbenzenu (DVB): 2-ethylhexyl akrylátu (EHA): hexandiolakrylátu (HDDA) a bylo použito 6 % hmotn. olejové fáze diglycerol monooleátu (DGMO) a 1 % hmotn. dilůj dimethyl amonium methylsulfátu jako emulgátorů.

Obrázek 4 je mikrofotografie (250 x zvětšeno) pěny z obrázku 3.

Obrázek 5 je závislost desorpčního tlaku na struktuře buněk několika HIPE pěn Obrázky 6 a 7 jsou horní a boční pohled na složení více vrstevného prostředku, kde složka sající/rozvádějící tekutinu leží přes podložní sající/rozvádějící složku.

Obrázek 8 je rozložená více vrstevná plena mající sající/rozvádějící pěnovou vrstvu s tvarem přesýpacích hodin přes zadržovací/ rozváděči vrstvu s modifikovaným tvarem přesýpacích hodin. I. Polymerní absorpční pěny A. Obecné vlastnosti pěny

Polymerní pěny v souladu s předkládaným vynálezem vhodné pro absorpční prostředky mají otevřené buňky. Tzn. že jednotlivé buňky pěny jsou zcela bez překážek spojeny se svými sousedy. Buňky takto otevřené pěny mají mezibuněčné otvory („okna"), které jsou dostatečně velké, aby umožnily rychlý přesun tekutiny z jedné buňky do druhé ve struktuře pěny. C . 8

Tyto pěny s otevřenými buňkami mají mřížkovitý charakter, kdy jsou jednotlivé buňky charakteristické množstvím vzájemných spojení do trojrozměrně zesitěné tkaniny. Jednotlivé řetězce polymerního materiálu, které tvoří tuto mřížku lze označit jako „trámky". Pěny s otevřenými buňkami mající charakteristickou trámovou strukturu jsou uvedeny na mikrofotografiích na obr. 3 a 4. Pro účely předkládaného vynálezu se za pěnu s Otevřenými buňkami <s pokládá materiál, kde alespoň 80 % buněk pěny o velikosti alespoň 1 pm ve spojení tekutinou s alespoň jednou sousední buňkou. í* kromě otevřených buněk se tyto polymerní pěny vyznačují dostatečnou hydrofilitou, aby mohly absorbovat vodné tekutiny. Vnitřní povrch pěny je činěn hydřofilním působením zbytkové hydrofilizující povrchově aktivní látky ponechané v pěně po polymeraci nebo úpravou po polymeraci, jak je popsáno dále.

Stupeň „hydrofílity" těchto polymerních pěn lze kvantifikovat „adhezní tenzí" projevenou při spojení a absorbpvatelnou testovací tekutinou. Adhezní tenzi těchto pěn lze stanovit experimentálně pomocí postupu, kdy se na vzorku o známých rozměrech a kapilárním savém specifickém povrchu měří hmotnostní absorpce testovací tekutiny např. umělé moči. Tento postup je detailně popsán v Testovacích metodách US Patentu 5 387 207 (Dyer a kol., 7. 2. 1995). Pěny vhodné jako sorbenty v souladu s předkládaným vynálezem mají adhezní tenzi 15 až 65 dynů/cm, výhodněji 20 až 65 dynů/cm (podle stanovení kapilární sací absorpce syntetické moči s povrchovou tenzí 65 ± 5 dynů/cm). „ Důležitou vlastností těchto pěn je jejich teplota přechodu na sklo (Tg). Tg reprezentuje střed úsečky přechodu polymeru mezi skupenstvími sklo-guma. Pěny, které mají Tg větší než je teplota použití, mohou být velmi pevné ale také velmi rigidní a potenciálně náchylné na lom. Takovým pěnám dlouho trvá, než při teplotě nižší než Tg zareagují. Požadovaná kombinace mechanických vlastností, specifické pevnosti a pružnosti vyžaduje dosti selektivní výběr typu a množství monomeru. Pěny v souladu s předkládaným vynálezem mají Tg co nejnižši za dodržení příslušné pevnosti. Proto se monomery volí, aby co nejvíc poskytovaly

9 odpovídající homopolymery s nízkým Tg. Bylo zjištěno, že délka řetězce alkylové skupiny akrylátovýeh a methakrylátových ko-monomerů může být větší než bylo předpovězeno podle Tg homologní řády homo-polymerů. Konkrétně bylo objeveno, že homologní řada alkyl akrylátovýeh nebo methakrylátových homopolyměrij má minimální Tg při délce uhlíkového řetězce 8 atomů. V kontrastu s tím, se minimální Tg kopolyměru v souladu s předkládaným vynálezem dosáhne pn délce uhlíkového řetězce 12 atomů. Přitom lze místo akrylátů a methakrylátů, jejichž dostupnost je v současné době značně omezená, jako monomery použít alkyl substituované styreny. Dále je důležitý i tvar oblasti přechodu polymeru na sklo, tj. zda je v závislosti na teplotě úzká nebo široká. Tento tvar je zejména důležitý, pokud je teplota použití (obvykle okolní nebo tělní teplota) blízká Tg polymeru. Širší přechodová oblast může např. znamenat neúplný přechod při teplotě použití. Pokud je přechod při teplotě použiti neúplný, polymer vykazuje větší rigiditu a je méně pružný. Obráceně, pokud je přechod při teplotě použití úplný, vykazuje polymer rychlejší obnovení po stlačení. Proto jě žádoucí Tg a šířku přechodové oblasti polymeru pro dosažení potřebných mechanických vlastností řídit. Obecně je výhodné, pokud je Tg polymeru alespoň o 10 °C nižší než teplota použití. Tg a šířka přechodové oblasti jsou odvozeny od ztráty tangenty vs. křivka teploty z dynamické mechanické analýzy (DMA), která je popsána dále v oddílu Testovací metody. B. Vlastností pěny důležité pro sání a rozvod tekutin bez zhroucení 1. Svislé sání

Svislé sání (tekutiny proti směru gravitace) daného množství tekutiny zá danou dobu je zejména důležitou vlastností absorpční pěny. Tyto pěny se v absorpčních prostředcích často používají tak, že absorbovaná tekutina musí být v prostředku rozvedena z poměrně nízké polohy do poměrně vyšší polohy v rámci absorpčního jádra prostředku. Proto je schopnost těchto pěn sát tekutinu proti směru gravitace velmi důležitou vlastností kvůli funkci tekutinu přijímaci/rozváděcí složky absorpčního jádra. ·4?~ í

10

10 A

Svislé sání se stanoví měřením doby potřebné pro nesání obarvené testovací tekutiny (např. umělé moči) ze zásobníku do výšky 5 cm testovaného pruhu pěny určitě velikosti. Tento postup je podrobněji popsán v oddílu Testovací metody přihlášky v řízení US 989,270 (Dyer, 11.12. 1992). Rozdíl je pouze V teplotě při provedení testu, která je 31 místo 37 °C. Zejména vhodný absorpční prostředek v souladu s předkládaným vynálezem pro absorpci moči má svislé sáni umělé moči (65 ± 5 dynů/cm) 5 cm do 120 sekund, výhodněji 5 cm do 70 sekund, nejvýhodněji do 50 sekund. 2. Kapilární absorpční a desorpční tlak Důležitou vlastností vhodných absorpčních pěn v souladu s předkládaným vynálezem jej jejich kapilární absorpční tlak. Kapilární absorpční tlak souvisí se schopností pěny sát tekutinu ve svislém směru. Viz. P.K: Chatterjee a H.V. Nguyen, „Absorbency“,Textile Science a Technology, 7; P.K: Chatterjee, Ed. Elsevier: Amsterdam, 1985, kapitola 2. Pro účely předkládaného vynálezu je zajímavý kapilární absorpční hydrostatický tlak, při kterém svisle sátá tekutina tvoří 50 % volné kapacity sorbentu v rovnováze ph 31 °C.

Hydrostatický tlak je reprezentován sloupcem tekutiny (např. umělé moči) výšky h. Jak uvádí obr. 1, pro pěny v souladu s předkládaným vynálezem se jedná o typický inflexní bod na křivce kapilární absorpce.

Obr. 1 uvádí absorpční křivky pro čtyři pěny označené jako P161, P170, P180 a P194, což odpovídá teplotě nalití 161 °F (72 °C), 170 °F (77 °C), 180 °F(82 °C) a 194 °F (90 °C). Z těchto absorpčních křivek byly stanoveny absorpční tlaky, které jsou shrnuty v následující Tabulce 1.

Tabulka 1

Teplota nalití (°G) Absorpční tlak (cm) 72 . 8 . 77 . V /12 . 82 ...... ' \ . 8 . ' 90 . " 8 Důležitou vlastností pěn v souladu s předkládaným vynálezem z hlediska schopnosti sát a rozvádět tekutinu je jejich desorpční tlak. Kapilární desorpční tlak odpovídá schopnosti pěny zadržet tekutinu při různých hydrostatických 11 11

silách (v rovnováze) při 22 °C. Pro účely v souladu s předkládaným vynálezem je zajímavý hydrostatický tlak (tj. výška), při kterém je nasycení tekutinou 50 % volné kapacity sorbentu (v rovnováze) při 22 °C. Jak uvádí obrázek 2, pro pěny v souladu s předkládaným vynálezem se jedná o inflexní bod na křivce kapilární

Obrázek 2 uvádí desorpční křivky pro čtyři pěny označené jako P161, P170, Pí 80 a P194, což odpovídá teplotě nalití 161 °F (72 °C), 170 °F (77 °C), 180 °F (82 °C) a 194 °F (90 °C). Z těchto dešorpčních křivek byly stanoveny desorpční tlaky, které jsou shrnuty v následující Tabulce 2.

Tabulka 2

Teplota nalití (°Cj Desorpční tlak (cm) . 72 . " 31 ' 77 ' 27 82 . 24 · . 90 19

Kapilární desorpční tlak je důležitý v poměru k absorpčnímu tlaku další složky sorbentu, zejména složky pro zadržení tekutiny. Pokud složka prostředku tekutinu saje příliš silně, silně ji i zadržuje a dochází k omezení schopnosti prostředku tekutinu odvádět pryč. To může způsobit, že savá složka zůstává nasycená tekutinou, což vede k náchylnosti absorpčního prostředku k prosakování. Pěny v souladu s předkládaným vynálezem mají desorpční tlak dostatečně nízký, takže je zadržovací složka prostředku může účinně vysušit (desorbovat). To obnovuje kapacitu pěny přijmout další výron tekutiny (od uživatele nebo po stisknutí zadržovací složky), a tak udržovat vrstvu (napň horní povlak) přiléhající k pokožce uživatele suchou. Údaje v Tabulce 2 ukazují, jak lze tuto schopnost řídit výběrem správných podmínek zpracování (např. teploty nalití).

Absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem mohou být snadno desorbovány jinou složkou sorbentu, která má tekutinu zadržovat, včetně konvenčních absorpčních gelových materiálů např. uvedených v: US Patent 5,061,259(Goldman a kol., 29. 10. 1991), US Patent 4,654,039 (Braridt a kol., 31. 3. 1987 a 19. 4.1988 jako Re 32,649), US Patent 4,666,983 (Tsubakimoto a kol., 19. 5.1987) a US Patent 4,625,001 (Tsubakimoto a kol., 25. 11. 1986) a dále absorpčních makrostruktur z těchto absorpčních gelových materiálů vyrobených - viz. např. US Patent 5,102,597 (Roe a kol., 7. 4. 1992) a US Patent 5,324,561 (Rezai a kol., 23. 6. 1994). Tyto absorpční pěny mohou být snadno desorbóvány i jínýrtji polyrnerními absorpčními pěnami, které nasátou tekutinu zadržují, uvedené např. V US Patent 5 268 224 (DesMarais a kol., 7. 12. 1993), US. Patent 5,387,207 (Dyer a kol., 7. 2. 1995) a US Application 08/370,922 (Thomas A. DesMaraisakol., 10.1.1995) č. 5541. Proto absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem velmi dobře fungují při opakovaném výronu, protože rychle odvádějí nasátou tekutinu do jiné složky sorbehtq.

Kapilární absorpční tlak lze určit ze svislé sací kapacity sorbentu, která se měří podle oddílu Testovací metody US Patentu 5 387 207 (Dyer a kol., 7. 2.1995) při 31 °C místo 37 °C. Získané údaje poskytuji křivku, ze které se stanoví kapilární absorpční tlak.

Kapilární desorpční tlak se stanoví postupem popsaným v oddílu Testovací metody. Pro získání údajů pro desorpční křivku se vzorek pěny nasytí vodou, svisle zavěsí a nechá desořbovat, dokud se nedosáhne rovnováhy (tzv. desorpční rovnováhy). Potům se vynese obsah tekutiny jako funkce výšky. Z této křivky se pak stanoví kapilární desorpční tlak tj. hydrostatický tlak, pn kterém je obsah tekutiny 50 % kapacity volného sorbentu.

Vhodné absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem mají kapilární absorpční tlak 5 až 25 cm a kapilární desorpční tlak 8 až 40 cm. Zejména výhodné absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem mají kapilární absorpční tlak 5 až 15 cm a kapilární desorpční tlak 8 až 25 cm. 3. Odolnost proti deformaci tlakem Důležitou mechanickou vlastností absorpčních pěn v souladu s předkládaným vynálezem je jejich pevnost stanovená jako odolnost proti deformaci tlakem (RTCD). RTCD je funkcí modulu pružnosti polymeru a hustoty a struktury mřížky pěny. Modul pružnosti polymeru je dán následujícími faktory: a) složeni polymeru b) podmínky polymerace (např. její úplnost s ohledem na zesítěni) 13 13

c) míra plasticity polymeru daná zbytkovým materiálem, např. emuljgátorem zbylým v pěně po zpracování.

Pro použití jako složka sající/rozvádějící tekutinu do absorpčních prostředků jako jsou pleny, musí být pěny v souladu s předkládaným vynálezem náležitě odolné proti deformaci nebo stlačení silami působícími, když jsou tyto materiály napuštěny po absorpci nebo zadržení tekutiny. Toto je zejména důležité při rozvedení tekutin gradientem sorpčního tlaku nebo vymačkání ze sací/rozváděcí složky do jiné složky, která tekutinu zadržuje v absorpčním prostředku. Sací/rozváděci pěny v souladu s předkládaným vynálezem zajišťují rovnováhu mezi kapilárním desorpčnířn tlakem a pevností pěny, kvůli zabránění nežádoucího zhrouceni během rozvádění.

Pokud je kapilární desorpční tlak pěny větší než RTCD a/nebo re-expanzní pevnost (tj. expanzní tlak při určitém procentu stlačení), má pěna tendenci ke zhroucení (zablokování) při desorpci a tak zůstat v nasyceném, stlačeném stavu. V tomto stavu sací/rozváděcí pěna působí na dotyk vlhkým dojmem, což vede k vlhké pokožce uživatele. Toto zároveň snižuje rychlost sání dalšího výronu tekutiny.

Pokud je ale pěna příliš pevná, vypadá a působí tuhým a neestetickým dojmem. Jedním z mechanismů, kterým pěna v souladu s předkládaným vynálezem může rozvádět a rozdělovat tekutinu je mechanické čerpáni. Proto může být pro sací/rozváděcí pěnu během použití výhodné do určité míry stlačení, které musí uživatelznát (vyzkoušet) a které podpoří tento přídavný rozváděči mechanismus. RTCD polymerní pěny.v souladu s předkládaným vynálezem lze stanovit z míry vymačkání způsobeného vzorku nasycené pěny určitým omezeným tlakem po určitou dobu. Způsob provedení tohoto speciálního testu je popsán v oddílu testovací metody. Pěny vhodné jako sorbertty pro sání a rozvedení tekutin mají odolnost proti tlakové deformaci takové, fe při působení tlaku 5,1 kPa dochází ke stlačení pěny o 5 ažS5 %. Tím způsobené výhodné vymačkání je 5 až 65 %, výhodněji 5 až 50 %.

r Λ 14 r Λ 14

4. Schopnost obnovy po stlačení v mokrém stavu

Obnova po vymačkání (RFWC) je tendence nebo sklon kousku mokré pěny k rychlému návratu do původních rozměrů po deformaci nebo stlačení silou vznikající při výrobě nebo použití bez zadržení objemu volné tekutiny k vyčerpání během opětovné expanze. Řada pěn s vysokým kapilárním tlakem (např. podle US Patent 5 268 224 (DesMárais á kol., 7. 12. 1993) a US Patent 5 387 207 (Dyer a kol., 7. 2. 1995) opětovně expanduje obtížně. Zároveň bylo objeveno, že opětovná expanze je pro sací/rozváděcí pěnu ještě obtížnější, pokud je pro tekutinu konkurencí složky s vyšším absorpčním tlakem, jak je to u absorpčních prostředků typické.

Vhodný postup pro stanovení schopnosti obnovení po stlačení v mokrém stavu je uveden v oddílu Testovací metody. Tento postup obecně zahrnuje stlačení vzorku pěny, která před tím byla nasycena na svou kapacitu volného sorbentu umělou močí a umístěna na podložku z materiálu s vysokým kapilárním absorpčním tlakem. Vzorek byl držen stlačený 75 % po dobu 5 minut při teplotě 31 °G, a pak bylo stlačení uvolněno. Po 2 minutách soutěže s materiálem s vysokým kapilárním absorpčním tlakem o tekutinu (vzorek mohl opět expandovat) byla změřena tloušťka vzorku. Míra, do jaké vzorek obnovil původní tloušťku se považuje za schopnost obnovy po vymačkání. Výhodné absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem obecně vykazují schopnost obnovení tvaru po dvou minutách po uvolnění stlačení alespoň na 60 %, výhodněji na 75 %, nejvýhodněji na 90 % plně expandované tloušťky. 5, Kapacita mlnóho

Další důležitou vlastností absorpčních pěn v souladu s předkládaným vynálezem je jejich volná kapacita. „Kapacita volného sorbentu" je celkově množství testovací tekutiny (umělé moči) , které daný vzorek pěny absorbuje do své buněčné struktury ná jednotku pevné hmoty vzorku. Pěny zejména vhodné pro absorpční prostředky jako jsou pleny musí mít alespoň minimální kapacitu volného sorbentu. Pěny v souladu s předkládaným vynálezem zejména vhodné pro absorpční prostředky pro absorpci moči mají kapacitu volného

15 sorbentu 12 až 125 g/g, s výhodou 20 až 90 g/g, výhodněji 45 až 75 g/g, nejvýhodněji 30 až 55 g/g umělé moči na gram suché pěny. Vhodný postup pro stanovění kapacity volného sorbentu je uveden v oddílu Testovad metody. C. Další vlastnosti potymerni pěny 1. Velikost buněk a otvorů

Vlastnost vhodná pro definici výhodné polymemí pěny je struktura buněk. Buňky pěny zejména tvořené polymerací olejové fáze obsahující monomer, kterou obklopují kapky vodní fáze bez monomeru, mají často důkladně kulový tvar. Tyto kulové buňky jsou spolu propojeny otvory, které jsou zde označeny jako otvory mezi buňkami. Velikost i průměr takových kulových buněk a průměr otvorů mezi nimi se běžně používají pro obecnou charakterizaci pěny. Protože buňky a otvory mezi nimi v daném vzorku nemusí mít nutně stejnou velikost, uvádí se často průměrná hodnota.

Velikost buněk a otvorů jsou parametry, které ovlivňují řadu důležitých mechanických i jiných vlastnosti pěny v souladu s předkládaným vynálezem včetně nasáklivosti tekutinou a kapilárního tlaku, který ve struktuře buněk vzniká. Pro stanovení průměrné velikosti buněk a otvorů v pěně existuje řada technik. Nejvhodnější technikou je jednoduché měření založené na skenovací elektronové mikrofotografii vzorku pěny. Obrázky 3 a 4 ukazují např. typickou strukturu HIPE pěny v Souladu s předkládaným vynálezem. Na obrázku 4 jé i měřítko reprezentující 20 pm. Toto měřítko lze použít pro stanovení průměrné velikosti buněk a otvorů pň analýze obrazu. Pěny vhodné jako sorbenty pro vodné tekutiny v souladu s předkládaným vynálezem mají s výhodou průměrnou velikost buňky 20 až 200 pm, typicky 30 až 130 pm a průměrnou velikost otvorů 5 až 30 pm, typicky B až 25 pm. 2. Kapilární sací specifický povrch „Kapilární sací specifický povrch" je část povrch polymerní mřížky přístupná testovací tekutině. Kapilární sací specifický povrch je dán velikostí buněk pěny a hustotou polymeru, a je proto veličinou vhodnou pro Stanovení celkového povrchu mřížky pěny aktivního při absorpci. 16

Pro účely předkládaného vynálezu se kapilární sací specifický povrch stanovuje měřením kapilární absorpce tekutiny s malým povrchovým napětím (např. etanolu) ve vzorku pěny známé hmotnosti a rozměrů. Detailní popis tohoto postupu měření specifického povrchu je uveden v oddílu Testovací metody US Patentu 5,387,207 (Dyer a kol., 7. 2. 1995). Samozřejmě lze použít a jakýkoliv jiný vhodný způsob stanovení kapilárního sacího specifického povrchu. Pěny v souladu s předkládaným vynálezem vhodné jako sorbenty mají kapilární sací specifický povrch alespoň 0,2 m2/g, typicky 0,3 až 4 m2/g, s výhodou 0,3 až 2,5 m2/g, nejvýhodněji 0,3 až 1,5 m2/g. 3. Povrch na jednotku objemu pěny

Specifický povrch pěny na jednotku objemu je vhodný pro empirickou definici struktury pěny, která se nezhroutí nebo nezůstane ve zhrouceném stavu při desorpci např. sušení nebo stlačení ve vlhkém stavu. Viz. přihláška v řízení US Patent 989,270 (Dyer a kol., 11. 12. 1992), kde je specifický povrch pěny na jednotku objemu podrobně diskutován ve vztahu ke zhroucení pěny. Termín „specifický povrch pěny na jednotku objemu" je kapilární sací specifický povrch pěny násobený její hustotou v expandovaném stavu. Bylo objeveno, že maximální specifický povrch pěny na jednotku objemu koreluje se schopností pěnu zůstat v expandovaném stavu po stlačeni ve vlhkém stavu. Pěny v souladu s předkládaným vynálezem mají specifický povrch pěny na jednotku objemu 0,06 m2/cm3, s výhodou 0,01 až 0,04 m2/cm3, nejvýhodněji 0,01 až 0,03 m2/cm3. 4. Hustota pěny „Hustota pěny" (tj. počet gramů pěny na cm3 objemu pěny na vzduchu) se zde myslí v suchém stavu. Hustota pěny stejně jako kapilární sací specifický povrch pěny ovlivňuje účinnost a mechanické vlastnosti absorpční pěny.

Pro měření hustoty pěny lze použít jakoukoliv vhodnou gravimetrickou metodu stanovení hmotnosti materiálu na jednotku objemu pěny - např. ASTM gravimetrický postup podrobně popsaný v oddílu Testovací metody přihlášky v řízení US Patent 989,270 (Dyer a kol., 11. 12. 1992). Polymerní pěny v souladu 17 s předkládaným vynálezem vhodné jako sorbenty mají hustotu v suchém stavu 0,0079 g/cm3 až 0,077 g/cm3, s výhodou 0,011 až 0,028 g/cm3, nejvýhodněji 0,013 až 0,022 g/cm3

II, Příprava polymerní pěny z H1PE A. Obecná část

Polymerní pěny v souladu s předkládaným vynálezem se připravují polymerací emulzí voda-olej s velkým poměrem množství vody ku oleji, které se v tomto oboru označují jako „HIPE“. Polymerní pěnové materiály, které vznikají polymerací těchto emulzí se zde označují jako „HIPE pěny".

Pro ovlivnění struktury, mechanických vlastností a účinnosti výsledné polymerní pěny je kromě řady dalších parametrů důležité relativní množství vodné a olejové fáze použité pro přípravu HIPE. Poměr vodné a olejové fáze souvisí (nepřímo úměrně) s hustotou pěny a ovlivňuje velikost buněk a kapilární sací specifický povrch pěny a rozměry trámů, které tvoři pěnu. Emulze použitá pro přípravu HIPE pěny v souladu s předkládaným vynálezem má obecný poměr objemu vodní fáze ku hmotnosti olejové fáze 12:1 až 125:1, typicky 35:1 až 90:1, nejvýhodněji 45:1 až 75:1. 1. Složení olejové fáze

Homogenní olějová fáze HIPE obsahuje monomery, které polymerují za vzniku pevné pěny. Tyto monomery jsou voleny, aby tvořily kopolymery s Tg do 35 °C, typicky 15 až 30 °C. Způsob stanoveni Tg metodou dynamické mechanické analýzy je popsán v oddílu Testovací metody.

Tato monomerní složka obsahuje: a) alespoň jeden ve vodě nerozpustný monofunkční monomer schopný tvořit ataktický amorfní polymer s Tg do 25 °C (viz. Brandup J., Immergut E.H. „Polymer Handbook", 2. vyd., Wiley-lnterscience, NY, 1975, 111-139) b) alespoň jeden ve vodě nerozpustný monofunkční ko-monomer pro zlepšení pevnosti nebo odolnosti v trhu 18 c) první polyfunkční zesíťující činidlo d) druhé polyfunkční zesíťující činidlo (volitelně) Výběr konkrétního typu a množství monofunkčního monomeru a ko-monomeru a polyfunkčního zesíťujícího činidla je důležitý pro přípravu HIPE pěny s požadovanou strukturou, mechanickými vlastnostmi a vlastnostmi vůči tekutině, které umožňují použití těchto materiálů v souladu s předkládaným vynálezem.

Monomer obsahuje jednu nebo více látek, které mají tendenci předávat výsledné polymerní pěně vlastnosti gumy. Tyto monomery tvoří vysokomolekulární (nad 10 tis.) ataktické amorfní polymery sTgdo 25 °C. Monomery tohoto typu jsou (C4-C14) alkyl akryláty jako butyl akrylát, hexyl akrylát, oktyl akrylát, 2-ethylhexyl akiylát, nonyl akrylát, decyl akrylát, dodecyl (lauryl) akrylát, isodecyl akrylát, tetradecyl akrylát, aryl akryláty a alkaryl akryláty jako benzyl akrylát, nonylfenyl akrylát, (C6-C16) alkyl methakryláty jako hexyl methakrylát, oktyl methakryláty nonyl methakrylát, decyl methakrylát, isodecyl methakrylát, dodecyl (Jauryl) methakrylát, tetradecyl methakrylát, (C4-C12) alkyl styreny jako p-n-oktylstyren, akrylamidy jako N-oktadecyl akrylamid, isopren, butadien a jejich směsi. Z těchto monomerů jsou nejvýhodnější isodecyl akrylát, dodecyl akrylát a 2-ethylhexyl akrylát. Monofunkční monomer obecně obsahuje 30 až 80, výhodněji 50 až 65 % hmotnostních monomerní složky.

Monomerní složka v olejové fázi HIPE obsahuje i jeden nebo více monofunkčních ko-monomerů schopných zlepšit tuhost polymerní pěny stejně jako styren. Tužší pěny lze bez porušení deformovat. Tyto monofunkční ko-monomery jsou styrenového typu (např. styren a ethyl styren) nebo jiného typu jako methyl methakrylát, kde příslušný homo-polymer znám svou tuhostí. Výhodné monofunkční ko-monomery jsou styrenového typu, nejvýhodněji styren a ethyl styren. Monofunkční ztužovací ko-monomer je obsažen v množství 5 až 40 % hmotn., s výhodou 15 až 25 % hmotn., nejvýhodněji 18 až 24 % hmotnosti monomerní složky. V některých případech „ztužovací" ko-monomer přináší výslednému polymeru i požadované vlastnosti gumy. Takovým příkladem jsou C4-C12 alkyl styreny, 19 zejména p-n-oktylstyren. U těchto ko-monomerů je jejich množství v monomerní složce stejné jako typického monomeru a ko-monůmeru dohromady.

Monomerní složka obsahuje i první (a volitelně druhý) polyfunkční zesíťující reagens. Stejně jako u monomeru a ko-monomeru je velmi důležitý výběr konkrétního typu a množství zesilujícího činidla pro pŇprávij výhodné polymerní pěny s požadovanou kombinací strukturních, mechanických a dalších vlastností vůči tekutině.

První polyfunkční zesíťující reagens je ze široké skupiny monomerů obsahujících dvě nebo více aktivivaných vinylových skupin jako jsou divinylbenzeny, trivinybenzeny, divinyltolueny, diVinylxyleny, divinylnaftaleny, divinylalkylbenzeny, divinylfenanthreny, divinylbifenyly, divinyldifenylmethany, divinylbenzyly, divinylfenylethery, divinyldifenylsulfidy, divinylfurany, divinylsulfid, divinyJ sulfon a jejich směsi. Vhodný je divinylbenzen ve směsi s ethylstyrenem v poměru 55:45. Tento poměr lze změnit k obohacení olejové fáze jedním nebo druhým činidlem. Obecně je směs výhodné obohatit ethylstyrenem a snížit obsah styrenu. Výhodný poměr divinylbenzeny k ethylstyrenu je 30:¾) až 55:45, nejvýhodněji 35:65 až 45:55. Použití většího množství ethylstyrenu způsobí narozdíl od styrenu požadovanou pevnost bez zvýšení Tg výsledného kopolymeru. První zesíťující činidlo jev olejové fázi HIPE v množství 5 až 25 % hmotn., výhodněji 12 až 20 % hmotn., nejvýhodněji 12 až 18 % hmotnosti monomerní složky.

Druhé volitelné zesíťující činidlo je polyfunkční akrylát, methakrylát, akrylamid, methacrylamid a jejich směsi, které zahrnují di-, tri- a tetra-akryláty, di-, tri- a tetra- methakryláty, dí-, tri- a tetra-akrylamidy, di-, tri- a tetra-methakrylamidy a jejich směsi. Vhodná akrylátová a methakrylátová zesíťující činidla jsou odvozena od látek jako dioly, triols a tetraoly: 1,10-dekandiol, 1,8-oktandiol, 1,6-hexandiol, 1,4-butandiol, 1,3-butandiol, 1,4<-but-2-endiol, ethylenglykol, diethylenglykol, trimethylolpropan, pentaerythritol, hydrochionon, katechbl, resorcinol, triethylenglykol, polyethylenglykol, sorbitol apod. Vhodná akrylamidová a methakrylamidová zesíťující činidla jsou odvozena od odpovídajících diaminů, triaminů a tetraaminů. Výhodné dioly mají alespoň 2, výhodně 4, nejvýhodněji 6 uhlíkových atomů. Toto druhé zesíťující činidlo je 20 v olejové fázi HIPE v množství 0 až 15, s výhodou 0 až 13 % hmotnosti monomerní složky. Má se za to, že druhé zesíťující Činidlo vytváří homogennější zesílenou strukturu, která je pevnější než při použití jen prvního nebo druhého zesíťujícího činidla v podobném množství, Druhé zesíťující činidlo také rozšiřuje Tg oblast, kterou lze upravit změnou množství použitých dvou typů zesíťujícího činidla za získání specifické pevnosti a pružnosti při teplotě použití. Proto pěna obsahující pouze první typ zesíťujícího činidla vykazuje poměrně úzkou oblast Tg. Zvýšení množství druhého zesíťujícího činidla slouží pro rozšíření oblasti Tg, i když se samotná Tg nemusí změnit.

Hlavní podíl olejové fáze HIPE tvoří výše uvedené monomery, ko-monomery a zesíťující činidla. Je nezbytné, aby tyto monomery, ko-monomery a zesíťující činidla byly nerozpustné ve vodě, a tak primárně rozpustné v olejové a ne vodné fázi. Použití těchto ve vodě nerozpustných monomerů zajišťuje HIPE správné vlastnosti a stabilitu. Je samozřejmě velmi výhodné, aby použité monomery, ko-monomery a zesíťující činidla byly takové, aby výsledná pěna byla netoxická chemicky stálá. Tyto monomery, ko-monomery a zesíťující činidla jsou s výhodou téměř nebo zcela netoxické, protože jsou během zpracování a použití po polymeraci pěny přítomny ve velmi malé koncentraci.

Další nezbytnou složkou olejové fáze je emulgátor, který umožňuje tvorbu stabilní HIPE. Emulgátor obsahuje primární složku a volitelně sekundární složku. Vhodné primární emulgátory jsou ty, které

1) jsou rozpustné v olejové fázi HIPE 2) zajišťují minimální povrchové napětí (ÍFT) mezi vodnou a olejovou fází, a to 1 až 10 dynů/cm, s výhodou 2 až 8 dynů/cm 3) zajišťuji rozhodující koncentraci agregátů (CAC) do 5 % hmotn., s výhodou do 3 % hmotn. 4) vytváří za podmínek zpracování (např. tvorba HIPE a teplota polymerace) HIPE dostatečně stabilní proti smícháni a s odpovídající velikostí kapek 5) mají vhodně vysokou koncentraci povrchově aktivních složek schopných snížit minimální povrchové napětí mezi vodnou a olejovou fází HIPE. Má se za to, že koncentrace povrchově aktivních látek musí být pro zajištění alespoň přibližně jednovrstevného pokrytí vhodně velkých kapek vnitřní olejové fáze, poměru voda.olej a koncentrace emulgátoru dostatečně vysoká. Má se i za to, že kombinace vysoké (minimální oléjová/vodná fáze) hodnoty IFJ a nízké hodnoty CAC usnadňuje tvorbu stabilní HIPE se správně velkými kapkami pro tvorbu pěny v souladu s předkládaným vynálezem s výhodnou velikostí buněk a otvorů.

Tyto primární emulgátory typicky .

6) mají teplotu tání do 30 0C 7) jsou dispergovatelné ve vodě 8) jsou ve vodě nerozpustné. Výhodné je, aby byl primární emulgátor smáčivý v olejové fázi tak, aby stoupající styčný úhel pro umělou moč byl (s výhodou značně) menší než 90°. Způsob měřeni IFT a CAC je posán v oddílu Testovací metody.

Zejména pokud se použijí samostatně, obsahují tyto primární emulgátory alespoň 40 % hmotn., s výhodou alespoň 50 % hmotn., nejvýhodněji alespoň 70 % hmotnostních emulgační složky jako jsou ďiglyceroí monoestery lineárních nenasycených C16-C22 mastných kyselin, diglycerol monoestery rozvětvených C16-C24 mastných kyselin, diglycerol monoalifatické ethery rozvětvených C16-C24 alkoholů, diglycerol monoalifatické ethery lineárních nenasycených G16-C22 alkoholů, diglycerol monoalifatické ethery lineárních nasycených C12-C14 alkoholů, sorbitan monoestery lineárních nenasycených C16-C22 mastných kyselin, sorbitan monoestery rozvětvených C16-C24 mastných kyselin a jejich směsi. Výhodné primární emulgátory jsou diglycerol monooleat {nad 40, s výhodou nad 50 % hmotn., nejvýhodněji nad 70 % hmotnostních diglycerol monooleat) a sorbitan monooleat (nad 40 % hmotn., s výhodou nad 50 % hmotn., nejvýhodněji nad 70 % hmotnostních sorbitan monooleat) a diglycerol monoisostearat (nad 40 % hmotn., s výhodou nad 50 % hmotn., nejvýhodněji nad 70 % hmotnostních diglycerol monoisostearat).

Diglycerol monoestery lineárních nenasycených a rozvětvených mastných kyselin vhodné jako emulgátory v souladu s předkládaným vynálezem lze 22 popravit esterifikací diglyoerolu mastnou kyselinou známým způsobem. Příprava polyglycerol esteru viz. např. US Patent v řízení 989,270 (Dyer, 11. 12.1992). Diglycerol lze koupit nebo separovat z polyglycerolů. Lineární nenasycené a rozvětvené mastné kyseliny lze koupit Směs esterů z esterifikace se jednou nebo víckrát trakčně destiluje ve vakuu za získání s vysokým obsahem diglycerol monoesterů. Pro trakční destilaci lze např. použít A CMS-15A (C. V.C. Products lne., Rochester, NY) kontinuální 14 palcovou odstředivou molekulární destilační aparaturu. Surový polyglycerolový ester se při zahřívání nejdřív odměří a vede přes odplynovací jednotku vyhřívaného odpařovacího kuželu destilátoru, kde se vakuově destiluje. Destilát se jímá do na povrchu zvonu, který ízě zahřívat pro usnadnění odvodu destilátu. Destilát i zbytek se plynule odvádí dopravními čerpadly. Složení mastných kyselin ve výsledné směsi esterů lze stanovit pomocí GC. Viz. US Patent v řízení 989,270 (Dyer, 11. 12. 1992). Obsah polyglycerolů a jeho esteru lze stanovit nadkritickou kapilární chromatografií. Viz. US Patent v řízení 989,270 (Dyer, 11.

Lineární nasycené a nenasycené nebo rozvětvené monoalifatické ethery diglycerolu lze získat např. podle US Přihlášky v řízení č. 08/514346 (Stephen A. Goldman a kol., 9. 8. 1995, případ 5540C.

Sorbitanové monoestery lineárních nenasycených a rozvětvených mastných kyselin lze koupit nebo připravit např. podle US Patentu 4,103,047 (Zaki a kol., 25. 7. 1978) sloupec 4, řádek 32 až sloupec 5, řádek 13. Směs esterů sorbitanu lze trakčně destilovat za získání podílu s vysokým obsahem sorbitan monoesterů, jehož složení se stanoví gelovou permeační chromatpgrafií pro malé molekuly - viz. přihláška v řízení US Application No. 4346 (Stephen A. Goldman a kol., 9. 8. 1995, případ 5540C, který popisuje použití této metody pro alifatické ethery polyglycerolů.

Pokud se tyto primární emulgátory použijí ve spojení se sekundárními, obsahuje primární emulgátpr malé množství (20 % hmotn.) této složky. Tyto sekundární emulgátory jsou s primárními emulgátory rozpustné v olejové fázi a mají za úkol: 23 1) zvýšit stabilitu H1PE proti smíchání s dispergovanými kapkami vody zejména při velkém poměru voda olej a vyšší teplotě pn tvorbě HIPE a polymeraci 2) zvýšit IFT olejové fáze vůči vodné fázi 3) snížit CAC emulgátoru 4) zvýšit koncentraci mezi-plošně aktivní složky Má se za to, že schopnost sekundárního emulgátoru udržovat vysoký IFT olejové fáze vůči vodnéfázi anízkýCAC emulgátoru rozšiřuje oblast tvorby HIPE a teplotu lití(nad 50 °G), nad kterou lze vyrobit stabilní HIPE s velkým poměrem voda.olej, která má velké kapky vhodné pro tvorbu polymerní pěny v souladu s předkládaným vynálezem s výhodnou průměrnou velikostí buněk a otvorů. Vhodný sekundární emulgátor je kationová látka, např. C12-C22 dialifatická, C1-C4 dialifatická kvartérní amoniová sůl jako dilůj dimethyl amonium chlorid, bistridecyl dimethyl amonium chlorid a dilůjdimethyl amonium methylsulfat, C12-G22 dialkoyl(alkenoyl)-2-hydroxyethyl, C1-C4 dialifatická kvartérní amoniová sůl jako dilůj-2-hydroxyethyl dimethyl amonium chlorid, C12-G22 dialifaťická imidazólinium kvartérní amoniová sůl, soli jako methyl-1 -lůjamidoethyl-2-lůj imidazolinium methylsulfat a methyl-1 -oléylamidoethyl-2-oleyl imidazolinium methylsulfat, C1-C4 dialifatická, C12-C22 monoalifatické benzyl kvartérní amoniové soli jako dimethylstéarylbenzyl amonium chlorid, anionové typy, např. C6-C18 dialifatické estery sodné soli sulfojantorové kyseliny jako dioktyl ester sodné soli sulfojantorové kyseliny a bistridecylester sodné soli sulfojantorové kyseliny a směsi těchto sekundárních emulgátorů. Tyto sekundární emulgátory lze koupit nebo připravit známými metodami. Výhodné sekundární emulgátory jsou dilůj dimethyl amonium methyl sulfát a dilůj dimethyl amonium methyl chlorid. Pokud emulgační složka obsahuje tyto sekundární volitelné emulgátory, je poměr hmotnosti primárního emulgátoru ku sekundárnímu 50:1 až 1:4, s výhodou 30:1 až 2:1.

Olejová fáze používaná pro přípravu HIPE obsahuje 85 až 98 % hmotnostních monomeru a 2 až 15 % hmotnostních emulgátoru, s výhodou 90 až 97 % hmotnostních monomeru a 3 až 10 % hmotnostních emulgátoru. Olejová fáze může obsahovat i další volitelné složky jako v oleji rozpustný iniciátor polymerace obecného typu např. podle US Patent 3,290,820 (Bass a kol., 1. 3. 1994) nebo antioxidant jako světelný stabilizátor (bráněný anilin HALS a bráněný fenol HPS) nebo jiný stabilizátor kompatibilní s použitým iniciátorem. Další volitelné složky jsou plasticizéry, plnidla, berviva, činidla pro přenod řetězce, rozpustné polymery apod. 2. Složení vodné fáze

Nehomogenní vodná fáze HIPE je obecně vodný roztok obsahující jednu nebo několik rozpuštěných složek. Nezbytnou rozpuštěnou složkou vodné fáze je elektrolyt. Rozpuštěný elektrolyt snižuje tendenci monomerů, ko-monomerů a zesíťujících činidel, které jsou primárně rozpustné v oleji, k rozpouštění ve vodné fázi. Účelem toho je omezit zaplnění oken buněk polymerním materiálem (na rozhraní voda-olej tvořeném kapkami vody) během polymerace. Přítomnost elektrolytu a výsledná iontová síla roztoku vodné fáze tak definují jak dalece má výsledná polymerní pěna buňky otevřené.

Lze použít jakýkoliv elektrolyt schopný zvýšení iontově síly vodné fáze. Výhodné elektrolyty jsou mono, di nebo tri-valentní anorganické soli jako ve vodě rozpustné hálogenidy, např. chloridy, dusičnany a sírany alkalických kovů a kovů alkalických zemin, např. chlorid sodný, chlorid vápenatý, síran sodný a síran hořečnatý. Pro použití v souladu s předkládaným vynálezem je nejvhodnější chlorid vápenatý. Koncentrace elektrolytu ve vodné fázi HIPE je 0,2 až 20 % hmotn., výhodněji 1 až 10 % hmotn. vodné fáze. HIPE typicky obsahuje iniciátor polymerace, který se přidává do vodné fáze HIPE. Jedná se o jakýkoliv běžný ve vodě rozpustný volný radikálový iniciátor, např. peroxidové iniciátory jako peroxosíran sodný, draselný amonný, peroxid vodíku, péroctán sodný, peroxouhličitan sodný apod. Lze použít i běžné redoxní iniciátory tvořené spojením předchozích peroxidových sloučenin s redukčním činidlem jako je hydrogensiřičitan sodný, kyselina L-askorbová nebo železnaté soli.

Iniciátor je přítomen v množství do 20, výhodněji 0,001 až 10 moJárních procent celkového látkového množství polymerovatelných monomerů přítomných v olejové fázi. 25 3. Hydrofilizující povrchově aktivní látky a hydratovatelné soli

Polymer tvořící HIPE pěnu s výhodou neobsahuje polární funkční skupiny a je tedy poměrně hydrofobního charakteru. Tyto hydrofobní pěny lže použít pro absorpci hydrofobních tekutin např. při potřebě oddělit olejovitou látku ze směsí s vodou, např. ropných skvrn na moři.

Pokud je účelem těchto pěn absorpce vodných tekutin jako je džus, mléko apod. při čištění nebo tělních tekutin např. moči, vyžadují tyto další úpravu pro získání vyšší hydrofility. Hydrofilizaci lze provést působením hydrofilizující povrchově aktivní látky, jak je popsáno dále.

Hydrofilizující povrchově aktivní látky jsou všechny látky, které zvyšují smáčivost povrchu polymerní pěny vodou. Jedná se o známé prostředky, s výhodou neionogenní povrchově aktivní látky. Obecně se jedná o tekutiny, které lze rozpustit nebo dispergovat v hydrofilizujícím roztoku, který se aplikuje na povrch polymerní pěny. Při tomto způsobu lze hydrofilizující povrchově aktivní látky adsorbovat na vhodné HIPE pěně v množství výhodném pro hydrofilizaci povrchu ale bez ovlivnění požadované pružnosti a deformovatelnosti pěny. Jako takovéto povrchově aktivní látky lze použít všechny dříve popsané emulgátory olejové fáze HIPE jako diglycerol monooelát, sorbitan monooelát a diglycerol monoisosteararát. U výhodných pěn je hydrofilizující povrchově aktivní látka přítomna jako vnitřní složka činidla, které zůstává v pěně v množství 0,5 až 15 % hmotn.; s výhodou 0,5 až 6 % hmotn. pěny.

Jinou látkou, která je typicky obsažena v HIPE pěně je bydratovatelná a s výhodou hygroskopická rozplývavá ve vodě rozpustná anorganická sůl, např. toxikologicky vhodná sůl kovu alkalických zemin. Soli tohoto typu a jejich použití s povrchově aktivními látkami rozpustnými v oleji jako hydrofilizujícím činidlem pěny jsou podrobně popsány v US Patentu 5 352 711 (DesMaráis, 4.10. 1994). Výhodné soli tohoto typu jako jsou halogenidy vápníku jako chlorid vápenatý jsou zároveň elektrolyty ve vodné fázi HIPE.

Hydratovatelné anorganické Soli lze snadno zavést úpravou pěny jejich vodným roztokem, kterými se působí po nebo během postupu odstraňování zbylé vodné 26 fáze z čerstvě polymerované pěny. Zpracování pěny těmito roztoky s výhodou zahrnuje použití hydratovatelné anorganické soli jako je chlorid vápenatý v množství alespoň 0,1 % hmotn.; s výhodou 0,1 až 12 % hmotn. pěny. Úprava této poměrně hydrofobní pěny hydrofilizující povrchově aktivní látkou (s nebo bez hydratovatelné soli) se typicky provádí do dosažení vhodné hydrofility pěny. Některé pěny výhodného typu HIPE jsou ale dostatečně hydrofilrií i bez úpravy a obsahují dostatečné množství hydratovatelných solí, a proto nepotřebují žádnou další úpravu hydrofilizující povrchově aktivní látkou nebo hydratovatelnou solí. Konkrétně se jedná o pěny, kde je v HIPE použit některý dříve uvedený emulgátor olejové fáze a chlorid vápenatý. V těchto případech je vnitřní povrch polymerní pěny dostatečně hydrofilní a obsahuje vnitřní vodnou fázi s dostatečným množstvím chloridu vápenatého, i když byly do určitého stupně odvodněny. B. Podmínky získávání HIPE pěny Příprava pěny typicky zahrnuje následující kroky:

1. přípravu vhodné HIPE 2. polymeraci/tvrzení za podmínek vhodných pro tvorbu pevné polymerní pěny 3. volitelné promytí pevné polymerní pěny za odstranění zbytků vodné fáze a případně úpravu hydrofilizující povrchově aktivní látkou nebo hydratovatelnou solí 4. odvodnění této polymerní pěny

1. Příprava HIPE HIPE se připravuje spojením složek Olejové a vodné fáze v dříve uvedených hmotnostních poměrech. Olejová fáze typicky obsahuje potřebné monomery, ko-monomery, zesíťující činidla a emulgátory a volitelně plasticizéry, antioxidanty a proti hořlavá řetězce přenášející činidla. Vodná fáze typicky obsahuje elektrolyty a iniciátory polymerace a případně složky jako ve vodě rozpustné emulgátory. HIPE se připravuje ze spojené olejové a vodné fáze smykovým mícháním, které se provádí tak, aby vznikla stabilní emulze. Tento postup se provádí dávkově 27 nebo kontinuálně, a to za podmínek vhodných pro přípravu emulze, kde jsou kapky vodné fáze dispergované tak, aby výsledná polymerní pěna měla požadovanou velikost buněk a další strukturní vlastnosti. Vhodné míchací zařízení musí být schopné tvorby emulze za podmínek nízkého smykového míchání Emulgace směsi olejové a vodné fáze často vyžaduje použití míchačky jako je stroj se stíracím hřebenem.

Jedním z výhodných způsobů přípravy HIPE je kontinuální proces, kdy se příslušné olejové a vodné fáze spojují a emulgují zároveň. Před tím se současně vytvoří proud olejové a vodné fáze. Oba proudy se pak spojí ve vhodné míchací nádobě tak, aby se dosáhlo dříve specifikovaného poměru olejové a vodné fáze. V míchací nádobě, s výhodou válci, se oba proudy obecně podrobí nízkému smykovému míchání např. pomocí stroje se stíracím hřebenem vhodného uspořádaní a rozměrů.

Rychlost smyku působícího typicky na spojené proudy vodní a olejové fáze je do 4000 s'1, s výhodou do 3000 s'1. Když je HIPE připravena, převede se z míchací nádoby. Tento kontinuální postup přípravy HIPE je podrobně popsán v US Patentu 5 149 720 (22. 8. 1992, DesMarais). Vylepšený postup přípravy HIPE s re-cirkulací emulze viz přihláška v řízení US No. 08/370 694 (10. 1. 1995, DesMarais) č. 5543.

Jednou z výhod robustnějšího emulgačního systému použitého u HIPE v souladu s předkládaným vynálezem je, že lze během přípravy a přelívání HIPE pracovat při teplotě 50 °C, S výhodou 60 °C, typicky 60 až 99 °C, typičtěji při 65 až 95 °C.

2. Polymerace/tvrzení HIPE Připravená HIPE se k pojymerači/ívrzení obecně přelije do reakcní nádoby. Jedním z provedení je polyethylenová vana, z které lze hotovou pěnu po polymeraci/tvrzení snadno vyjmout pro další zpracování. Obecně je výhodné, aby teplota při přelívání HIPE do nádoby byla stejná jako teplota polymerace/tvrzení. 28

Vhodné podmínky polymerace/tvrzení se liší podle monomeru a složení olejové a vodné fáze emulze (zejména použitého emulgátoru) a typu a množství použitého iniciátoru polymerace. Vhodné podmínky polymerace/tvrzení jsou obvykle teplota 50, s výhodou 65, nejvýhodněji 80 °C po dobu 2 až 64, výhodněji 2 až 48 hodin. Další výhodou robustního systému je, že i když se polymerace provádí při vyšší teplotě, nedochází ke smísení fází. Pěnu lze tvrdit i např. podle US Patentu 5 189 070 (Brownscombe a kol., 23. 2. 1993). Pórovitá HIPE pěna naplněná vodou a s otevřenými buňkami se typicky připravuje polymerací v reakční nádobě, např. vaně. Polymerovaná pěna se typicky řeže na pláty. Pláty se během promývání a odvodňování i přípravě absorpčních prostředků snadno zpracovávají. Polymerovaná HIPE pěna se typicky řeže na pláty s tloušťkou 0,08 až 2,5 cm. 3. Ůprava/promýváni HIPE pěny

Polymerovaná pevná pěna je uvnitř obecně naplněna vodnou fází použitou k její přípravě. Tato zbylá vodná fáze (roztok elektrolytu, zbytek emulgátoru a iniciátoru polymerace) se před dalším zpracováním a použitím pěny musí alespoň částečně odstranit, což se provádí stlačením pěny za vymačkání zbylé tekutiny nebo promytí pěny vodou nebo promývacím roztokem. Tento postup se obvyklé provádí opakovaně např. 2 až 4krát.

Po odstraněni zbylé vodné fáze do dostatečného stupně |zé HIPE pěnu podle potřeby upravovat např. dalším promýváním vodným roztokem vhodné hydrofilizující povrchově aktivní látky nebo hydratovatélné soli, jejichž vhodné příklady byly uvedeny dříve. Hydrofilizaee pokračuje, dokud nedojde k nanesení dostatečného množství hydrofilizujícího činidla a dokud pěna nevykazuje požadovanou adhezní tenzi pro testovanou kapalinu. Při přípravě některých absorpčních prostředků je nezbytné odstranění veškerého zbylého elektrolytu jako hydratovatélné soli. Toto je např. důležité při použití pěny jako absorpční vrstvy, která má i zadržující složku, která obsahuje absorpční gelové materiály. V tom případě se množství zbytkové hydratovatélné soli promýváním typicky sníží na 2 % hmotn, s výhodou do 29 0,5 % hmotn. Po odstraněni těchto solí vyžaduje HIPE pěna úpravu účinným množstvím hydrofilizujíci povrchově aktivní látky (pro opětovnou hydrofilizaci). 4. Odvodňováni pěny

Po promytí a úpravě pěny se tato obecně odvodňuje, což se provádí stlačením (s výhodou ve směru osy „z") za vymačkáni zbylé vody, působením teploty 60 až 200 °C, mikrovln, vakua nebo kombinací všech uvedených technik. Odvodnění se obecně provádí, dokud není HIPE pěna připravena pro použití a suchá podle potřeby. Stlačením odvodněná pěna má obsah vody 50 až 500, s výhodou 50 až 200 % hmotn. sušiny. Po stlačení se pěna suší teplem za dosažení obsahu vlhkosti 5 až 40 % hmotn., s výhodou 5 až 15 % hmotn. sušiny. III. Použití polymerní pěny A. Obecná část

Polymerní pěny v souladu s předkládaným vynálezem mají široké použití v absorpčních vrstvách jednorázových plen a dalších absorpčních prostředků. Tyto pěny lze použít i jako sorbenty odpadního oleje v životním prostředí, složky V ' obvazů nebo oděvů, pro aplikaci barev na různé podklady, v hadrových nebo provazových smetácích, v obalech, v sorbentech vlhkosti a pachu do bot, polštářů, rukáve a pro fadu dalšíčh účelů. B. Absorpční prostředky

Absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem jsou zejména vhodné jako absorpčnívrstvy do absorpčních prostředků, čímž se zde myslí prostředky schopné absorpce většího množství močí nebo vodných fekálii vylučovaných inkontinentním uživatelem. Příklady takových prostředků jsou jednorázové pleny, inkpntihenení prádlo, menstruační tampóny a vložky, jednorázově tréninkově minišortky, podložky do postele apod. 30

Absorpční pěny v souladu s předkládaným vynálezem poskytují dobrý estetický dojem, protože jsou měkké, elastické a fyzicky celistvé. Plátky z těchto pěn lze snadno tvarovat pro použití do různých absorpčních prostředků: Narozdíl od vláknitých sorbentů zůstávají tyto pěny i během použiti do značné míry nezměněny (hustota, tvar, tloušťka) a protože vlivem vodných tekutin neměknou, i jejich mechanické vlastnosti zůstávají po zvlhčeni značně nezměněny.

Protože pěny v souladu s předkládaným vynálezem rychle sají a rozvádí vodné tekutiny, jsou zejména vhodné jako sající a rozvádějící složky absorpčních vrstev a protože spojují poměrně vysoký absorpční kapilární tlak a kapacitu na jednotku hmotnosti, sají tekutinu s i bez pomoci váhy, a tak udržují pokožku uživatele suchou. Vysoká kapacita kapacitu na jednotku hmotnosti umožňuje vyrobit lehké a účinné prostředky. Dále, protože pěny v souladu s předkládaným vynálezem mohou přijatou tekutinu účinně předávat jiným absorpčním složkám, jsou zejména vhodné jako vnější savá/rozváděcí složka vícevrstvých prostředků, které dále obsahují vnitřní zadržovací složku. Pro účely v souladu s předkládaným vynálezem je vnější vrstva vícevrstvých prostředku vrstva, která je blíž těla uživatele např. vrstva nejblíže svrchního obalu prostředku. Vnitřní vrstva vícevrstvých prostředků je naopak vrstva, která je dál od těla uživatele např. vrstva nejblíže

Spodního obalu prostředku a je typicky pod vrstvou sající/rozvádějici tekutinu, s kterou je ve spojení. Tato vnitřní vrstva může obsahovat radu zadržujících/rozvádějících materiálů jako např. materiály podle U.S. Patentu 5,061,259 (Goldman), 29,10. 1991, U.S. Patent 4,654,039 (Brandt a kol.), 31. 3. -1987 (19: 4. 1988 jako Re. 32,649), U.S:-Patent 4,666,983 (Tsubakimoto a kol ), 19.5. 1987 a U.S. Patent 4,625,001 (Tsubakimoto a kol.), 25.11.1986, U.S. Patent 5,102,597 (Roé a kol.), 7. 4. 1992 a U.S. Patent 5,324,561 (Režai a kol ), 23 6. 1994, U S. Patent 4,260,443 (Lindsay a kol.), 7. 4.1981, U.S. Patent 4,467,012 (Pedersenet a kol.), 21. 7. 1984, U.S. Patent 4,715,918 (Lang), 29. 12 1987, U.S. Patent 4,851,069 (Packard a kol.), 25. 7.1989, U.S. Patent 4,950,264 (Osborn), 21. 7. 1990, U.S. Patent 4,994,037 (Bemardin), 19. 2. 1991, U.S. Patent 5,009,650 (Bemardin), 23. 4. 1991, U.S. Patent 5,009,653 (Osbom), 23. 4. 1991, U S. Patent 5,128,082 (Makoui), 7. 7. 1992, U.S. Patent 5,149,335 (Keflenberger a kol.), 22 9.1992 a U.S. Patent 5,176,668 (Bemardin), 5. 1. 1993, U S. Patent 5,268,224 (DesMarais a kol.), 7. 11. 1993, U S Patent 5,387,207 (Dyer a kol.), 7. 2. 1995 a U.S. No. 08/370,922 (Thomas A. DesMarais a kol.) v řízení, 10.1. 1995, č. 5541. S ohledem na vzájemnou polohu mezi sající a zadržující složkou vícevrstvého prostředku není žádný omezující vztah (dokud jsou obě složky dostatečně velké pro zadržení nebo přenos vodné tělní tekutiny, která má být do prostředku uvolněna). Vhodným uspořádáním je např. umístění těchto dvou vrstev nad sebe. V tom případě je horní vrstva sající/rozvádějící pěna, která leží na spodní zadržujíci/rozvádějící vrstvě. Je nutné poznamenat, že tyto dva typy vrstev se týkají pouze označení horní a spodní vrstvy prostředku a nejsou omezením počtu vrstev. Obě vrstvy (např. nižší) mohou obsahovat několik dalších vrstev. Proto termín „vrstva" označuje umístění a ne strukturu.

Absorpční prostředky typicky obsahují nepropustný spodní obal, připojený propustný horní obal a absorpční vrstvu v souladu s předkládaným vynálezem mezi nimi. Horní obal je na straně absorpční hmoty přiléhající k povrchu těla a je s výhodou spojen se spodním obalem způsobem v této oblasti známým. Termín spojen znamená, že prvek je buď přímo zajištěn pňlepením k druhému nebo nepřímo přilepením k prostřednímu prvku mezi nimi, který je přilepen k druhému prvku. U výhodných prostředků jsou horní a spodní obal spojeny přímo (na okrajích).

Spodní obal je typicky pro tělní tekutiny nepropustný a s výhodou vyroben z tenké plastikové fólie, ale mohou být použity i jiné pružné pro tekutiny nepropustné materiály. Termín pružný znamená materiál, který je schopný sé snadno přizpůsobit tvaru lidského těla. Spodní obal brání tekutině absorbované vrstvou navlhčit oděv, který se prostředku dotýká - prádlo a pyžama - a obsahuje tkaný nebo netkaný materiál, polymemí fólii jako termoplastický polyetylén nebo polypropylén nebo filmem potažený netkaný materiál. Spodní obal je s výhodou polyetylénová fólie s tloušťkou 0,012 až 0,051 mm, např. od firmy Clopay Corporation of Cincipnati, Ohio, pod označením P18-0401 a firmy Ethyl Corporation, Visqueeh Division, Terre Haute, Indiana pod označením XP-39385. Spodní obal je vytláčený a matově upravený, aby vypadal jako textil, a propouští páry (dýchá), ale zadržuje tělní tekutiny.

Horní obal je volný, měkký a nedrážaivý pro pokožku uživatele a propustný pro tělní tekutiny , které mohou přes jeho vrstvu snadno pronikat. Vhodný obal může být výroben z řadý tkaných i netkaných materiálů, napři polymerů jako jsou perforované termoplastové a plastikové fólie, porézní pěny, síťkované pěny a termoplastové fólie a mul. Vhodně tkané a netkané materiály jsou přírodní vlákna (celulosová nebo bavlněná vlákna), syntetická vlákna (polyester, polypropylen, polyethylen) nebo jejich směsi.

Vhodné horní obaly pro použití do absorpčních prostředků v souladu s předkládaným vynálezem jsou ze skupiny netkaných materiálů a perforovaných fólií, které jsou zejména vhodné, protože jsou propustné pro tělní tekutiny, neabsorbují a snižují tendenci tekutin pronikat zpět a zvlhčit pokožku uživatele. Proto jejich povrch, který je v kontaktu s pokožkou uživatele zůstává suchý a snižuje znečištění těla a poskytuje uživateli pohodlnější pocit. Vhodné perforované fólie uvádí U.S. Patent 3,929,135 (Thompson), 30.12.1975, US Patent 4,324,246 (Mullane), 13. 4. 1982, U.S. Patent 4,342,314 (Radet) 3. 8. 1982, U.S. Patent 4,463,045 (Ahr), 31.7. 1984; a US 5,006,394 (Baird), 9. 4. 1991, U.S. Patent 4,609,518 (Curro), 2. 9. 1986 a U S. Patent 4,629,643 (Curro), 16. 12. 1986.

Povrch těchto fólií pro horní obaly může být hydrofilní, aby pomáhal tělním tekutin v rychlejším postupu skrz obal za zmenšení pravděpodobnosti obtékání obalu spíš než jeho prostoupení a absorpce. Ve výhodném provedení se do polymeru zavede povrchově aktivní látka. Viz. US Patent No 07/794,745,19. 11. 1991 by (Aziz). Alternativní způsob uvádí US 4 950 254. V některých provedeních předkládaného vynálezu se savá/rozváděcí vrstva šorbehtu umístí do určité pozice mezi horní obal a zadržovací/rozváděcí vrstvu sorbentu tak, že je účinně umístěna pro nasávání vylučované tělní tekutiny a její přenos do další části prostředku, čímž může obsáhnout sousedství místa výtoku tělní tekutiny. Tato místa jsou v rozkroku a u prostředků pro muže v přední části pleny. U pleny se přední částí myslí část přiléhající k přední části 33 těla uživatele. U prostředků pro muže tato část pokračuje až do pasu (zachycení poměrně vysokého výtoku různého směru. Příslušná absorpční oblast se liší podle tvaru a střihu absorpčního prostředku.

Pro provedení ve formě plen savá/rozváděcí vrstva kopíruje natažený horní obal a je dostatečně dlouhá, aby obsáhla plochu odpovídající 50 až 75 % délky horního obalu a 50 až 120 % délky zadržovací/rozváděcí vrstvy. Její šířka musí být dostatečná pro obsažení výronu tělní tekutiny a prevenci přímého kontaktu se zadržovací/rozváděcí vrstvou. Obecně je u plen šířka této vrstvy alespoň 5 cm, s výhodou 6 cm.

Pro stanovení umístění pěnové savé/rozváděcí vrstvy se vezme délka absorpčního prostředku jako normální nejdelší délkový rozměr nataženého spodního obalu prostředku, který je dán s ohledem na prostředek, jak se aplikuje uživateli. Při použití se protější konce spodního obalu pevně spojí, aby vytvořily kruh okolo pasu uživatele. Normální délka spodního obalu je tak délkou čáry běžící přes spodní vrstvu od bodu na konci spodní vrstvy uprostřed zadní části pasu uživatele přes rozkrok do bodu na protějším konci spodní vrstvy uprostřed přední části pasu uživatele. Velikost a tvar horní vrstvy obecně koresponduje se spodním obalem.

Normálně je poloha zadržovací/rozváděcí vrstvy sorbentu, která obecně definuje tvar, a normální délka nataženého horního obalu prostředku je přibližně stejná jako nejdeiší podélný rozměr zadržovací/rozváděcí vrstvy. Ale u některých prostředků (např. pro inkontinentni dospělé), kde je důležitá redukce objemu a ceny, je zadržovací/rozváděcí vrstva umístěna, aby kryla pouze oblast pohlavních orgánů. V tomto případě jsou obě vrstvy umístěny v přední části prostředku dané horním obalem (v předních dvou třetinách délky prostředku).

Savá/rozváděcí vrstva má jakýkoliv potřebný tvar pro pohodlí a velikost danou výše uvedeným omezením. Tyto tvary jsou např.: kruh, obdélník, lichoběžník nebo obdélník (konkrétněji přesýpací hodiny, psí kost, půl psí kost, ovál nebo nepravidelný tvar). Zadržovací/rozváděcí vrstva musí být fyzicky oddělena (nebo zcela nepřipojena) od savé/rozváděcí vrstvy. 34

Obrázky 6 a 7 uvádí vícevrstvý absorpční prostředek, kde je zadržovací/ rozváděči vrstva ve tvaru obdélníku (64), která je nad spodní savou/rozváděcí vrstvou tvaru přesýpacích hodin (65). Zadržovací/rozváděcí vrstva obsahuje přijímací otvor pro tekutinu (66), přes který tělní tekutina přichází na podložní savou/rozváděcí spodní vrstvu (65).

Obrázek 8 uvádí jednorázovou plenu s jiným uspořádáním vícevrstvého sorbentu. tato plena se skládá z horního obalu (70), nepropustného spodního obalu (71) a dvojité vrstvy sorbentu mezi oběma obaly. Dvojitá vrstva sorbentu obsahuje zadržovací/rozváděcí vrstvu (72) ve tvaru modifikovaných přesýpacích hodin, nad kterou je savá/rozváděcí vrstvu (73) také ve tvaru modifikovaných přesýpacích hodin. Horní Obal obsahuje dvě rovnoběžné stehenní manžety (74) s prádlovou gumou. Ke spodnímu obalu pěny jsou přilepeny dvě obdélníkové ochrany pasu (75). Ke každému konci spodního obalu jsou přilepeny dva prvky obdélníkové ochrany pasu (76) a dva rovnoběžné stehenní elastické pruhy (77). Pruh (78) je přilepen k vnějšku spodního obalu a je určen pro upevnění povrchu dvou kusů (79) ve tvaru Y, které lze použít pro připevnění pleny na uživateli. Vícevrstvé absorpční prostředky lze popravit také podle US Patentu v řízení No.08/521556 (Gary D. LaVon), 30. 8.1995, č. 5547R, kde jedna nebo několik vrstev obsahuje absorpční pěnu v souladu s předkládaným vynálezem. IV. Testovací metody A. Kapilární absorpční tlak

Izotermní křivka kapilární absorpce se získá postupem popsaným v US Patentu v řízení 989,270 (Dyer), 11. 12. 1992, a to při teplotě 31 °C a ne 37 °C. Křivka vyjadřuje závislost kapacity sorbentu každé části na výšce nasání (knotu). Ke stanovení výšky h se použije vzdálenost od hladiny zásobníku s vodou do středu každé části. Kapilární absorpční tlak se bere jako výška pěny, která má absorpční kapacitu, která je polovinou kapacity volného sorbentu. B. Kapilární desorpční tlak

Kapilární desorpční tlak je měřítko schopnosti pěny udržet tekutinu jako funkce různého hydrostatického tlaku. Vzorek o rozměrech 40 x 2,5 cm a tloušťkou 0,2 cm a testovací tekutina {destilovaná voda obsahující malé množství potravinářského barviva) se při 22 + 2 °G uvedou do rovnováhy. Měření se provádí při stejné teplotě.

Pruh pěny se nasytí vodou a pak umístí svisle tak, že spodní konec je ponořen 1-2 mm do zásobníku s vodou. Voda se nechá vytékat ze vzorku, dokud se nedosáhne rovnováha, typicky 16-24 hodin. Během tohoto postupu se vzorek i zásobník umístí pod kryt (např. sklenéný válec s alobalem), aby se předešlo odpaření vody. Vzorek se pak rychle vyjme a umístí na neabsorbujicí podklad, kde se nakrájí na 2,5 cm kousky (předtím se vyhodí část, která byla ponořená). Každý kousek se zváží, promyje vodou, vysuší a opět zváží. Pro každý kousek se vypočítá absorpční kapacita.

Izotermní křivka kapilární desorpce se získá vynesením absorpční kapacity každého kousku jako funkce výšky. Křivka vyjadřuje závislost absorpční kapacity každého kousku na výšce, ve které testovací kapalina desorbovala (pro výšku h se použije vzdálenost hladiny zásobníku vody od středu každého kousku). Kapilární desorpční tlak se bere jako výška pěny, která má absorpční kapacitu poloviční než je volná kapacita pěnového sorbentu. C. Odolnost proti tlakové deformaci ($TCD)

Odolnost proti tlakové deformaci se stanoví měřením míry deformace (% zmenšení tloušťky) pěny nasycené syntetickou močí po působení tlaku 5,1 kPa na vzorek. Měření se typicky provádí současně na stejném vzorku jako níže popsané měření volné kapacity sorbentu.

Uměiá Jayco moč použitá v íomto postupu se připraví rozpuštěním směsi 2,0 g KCI; 2,0 g Na2S04; 0,85 g NH4H2P04; 0,15 g (NH4)2HP04; 0,19 g CaCI2 a 0,23 g MgCI2 v 1,0 litru destilované vody. Tuto směs solí lze koupit od firmy Endovations, Reading, Pa (kat. č. JA-00131-000-01). 36

Vzorky pěny, umělá Jayco moč a zařízení pro měření se vytemperují na 31 °C, což je teplota pro všechna měření.

Vzorek pěny nasytí svou volnou kapacitu sorbentu namočením do lázně s umělou Jayco močí. Po 3 minutách se pomocí ostrého razidla z nasyceného vzorku vykrojí kolečko s plochou 6,5 cm2, foto kolečko e namočí do umělé moči na dalších 6 minut při 31 °C. Vzorek se pak vyjme z umělé moči a umístí na hladkou žulovou podložku pod měřidlo vhodné pro měření jeho tloušťky. Na měřidlo se působí tak, aby byl vzorek stlačován tlakem 0,55 kPa. Lze použít jakékoliv měřidlo opatřené základnou alespoň 6,5 cm2 a schopné měřit tloušťku S přesností 0,025 mm. Příklady takových měřidel jsou Ames model 482 (Ames Co., Waltham, MA) nebo Ono-Sokki model EG-225 (Ono-Sokki Co., Ltd., Japan).

Po 2 až 3 minutách Se zaznamená expandovaná tloušťka (X1). Pak se na základnu působí 15 minut takovou silou, aby byl vzorek pod tlakem 5,1 kPa. Po uplynutí této doby se měřidlem změří konečná tloušťka vzorku (X2). Z počáteční a konečné tloušťky vzorku se podle následujícího vzorce vypočítá % stlačení: [(X1-X2) / X1] x 100 = % zmenšení tloušťky. D. Obnovení po stlačení v mokrém stavu (RFWC)

Vzorek pěny, Jayco umělá moč a zařízeni použité pro měření byly vytemperovány na 31 °C při relativní vlhkosti 50 % (podmínky pro všechna měření). Měření tloušťky se provádí za tlaku 0,55 kPa měřidlem Ames model 482 nebo Ono-Sokki model EG-225. Z pěny se vyrobí kolečko o tloušťce 2 mm a průměru 29 mm. Jeho volná kapacita sorbentu se nasytí umělou Jayco močí a pak se umístí na tň listy filtračního papíru Whatman č. 3 (zadržuje částice 6 pm) s průměrem 9 cm. Úkolem filtračního papíru je simulace vysokého absorpčního tlaku, což je typická vlastnost zadržovací složky absorpčního prostředku. Pěna s papírem se za použití tuhé destičky s plochou větší než vzorek okamžitě stlačí na 75 % tloušťky v mokrém stavu {pro 2 mm vzorek je to 1,5 mm). Stlačení trvá 5 minut, kdy se většina umělé moči vymačká ž pěny do filtračního papíru. Po pěti minutách sé stlačení uvolní (destička se odstraní) a pěna se nechá nasát vzduch a opět expandovat. Po dvou minutách se pěna sejme z filtračního papíru a změří se její tloušťka. Míra, do jaké vzorek obnoví svou tloušťku, se vyjádří jako procento původní tloušťky a bere se jako míra obnovení po stlačení v mokrém stavu. Pro stanovení RFWC se vypočítá průměr z alespoň tří měření. E. Volná kapacita sorbentu (FAC)

Volnou kapacitu sorbentu lze zjistit pomocí měření množství umělé moči absorbované ve vzorku pěny, která ji byla nasycena. Měření se typicky provádí současné na stejném vzorku jako měření odolnosti proti deformaci stlačením.

Vzorek pěny a Jaycú umělá moč se vytemperují na 31 °C. Měření se provádí při teplotě okolí.

Volná kapacita sorbentu se u vzorku pěny nasytí namočením dol ázně s umělou Jayco močí. Po 3 minutách se pomocí ostrého razidla z nasyceného vzorku vykrojí kolečko s plochou 6,5 cm2. Toto kolečko e namočí do umělé moči na další 3 minuty při 31 °C. Vzorek se pak vyjme z lázně a umístí na digitální váhy (jakékoliv váhy s vážící miskou větší než je plocha vzorku a přesností minimální 1 mg) např. Mettler PM 480 a Mettler PC 440 (Mettler Instrument Corp.; Highstown NJ).

Po stanovení hmotnosti vzorku pěny v mokrém stavu (Ww) se tento umístí mezi 2 jemná plastiková sítka na 4 jednorázové papírové ručníky. Vzorek se 3krát vymačká silným válením plastikového válce na horním sítku. Vzorek se vyjme, namočí na 2 minuty v destilované vodě a opět vymačká mezi sítky jako v předchozím případě. Pak se umístí mezi 8 vrstev jednorázových papírových ručníků (4 na každé straně) a stlačí silou 9 060 kg laboratorního lisu. Vzorek se pak z ručníků vyjme a 20 minut suší v sušárně při 82 °C. Potom se zváží a zaznamená hmotnost v suchém stavu (Wd). 38

Volná kapacita sorbentu (FAC) je rozdíl mokré a suché váhy dělený suchou váhou, tj.: FAC = [(Ww - Wd) / Wd] F. Dynamická mechanická analýza (DMA) DMA se používá pro stanovení Tg polymerů včetně polymerních pěn. Vzorek pěny se nakrájí na 3-5 mm silně plátky, 3-4krát promyje destilovanou vodou a mezi každým promytím vyválí a nakonec se nechá schnout na vzduchu. Ze suché pěny se vykrájí kolečka o průměru 25 mm. Tyto plátky se pak analyzují na dynamickém mechanickém analyzátoru RSA-II (pro měření elektrických proudů) ve stlačeném stavu s použitím rovnoběžných koleček s průměrem 25 mm. Parametry přístroje byly následující:

• v intervalu 85 °C až -40 °C teplotní krok 2,5 °C • intervaly namáčení mezi teplotními změnami 125 až 160 s • dynamické stlačení 0,1 % až 1,0 % (obvykle 0,7 %) • frekvence 1,0 rad/s • autotenze tahu statických sil táhnoucích dynamických Sil s počáteční statickou silou 5 g

Teplota přechodu na sklo byla vzata jako místo maximálního poklesu tangenty proti teplotě. G. Metoda pro meziplošné napětí (IFT - rotující kapka)

Meziplošná tenze (IFT) se měří při 50 °C metodou rotující kapky podle US Patentu v řízení 989 270 (Dyeř a kůl., 11. 12. 1992) s následujícími změnami: 1) směs monomerů pro přípravu olejově fáze obsahuje styren, divinylbenzen (55 % technicky čistý), 2-ethylhexyl akrylát a 1,4-butandiol dimethakrýlát v hmotnostním poměru 14:14:60:12 2) koncentrace emulgáioru v oiejové fázi je různá podle zředění od horní meze 5 až 10 % hmotn. ža do koncentrace, kdy se IFT zvýší na hodnotu, která je alespoň o 10 dyriů/cm větší než minimální IFT nebo 18 dynů/cm (podle toho, co je miň) 39 3) pro stanovení minimální IFT se použije přímka z křivky závislosti IFT na logaritmu koncentrace emulgátoru 4) kritická agregační koncentrace (CAC) se stanoví extrapolací nízké koncentrace obecně lineární části závislosti IFT na logaritmu koncentrace (tj. části křivky typicky používané pro výpočet plochy povrchu na molekulu na rozhraní - viz. např. Surfactants and Interfacial Phenomena, 2. vyd., Milton J. Rosen, 1989, str. 64-69) k vyšší koncentraci; koncentrace emulgátoru na této extrapolované přímce odpovídající minimální IFT se bere jako CAC.

Obecně se používá horní koncentrace emulgátoru 5 až 10 % hmotn., s výhodou alespoň dvojnásobná, výhodněji trojnásobná, hodnota CAC emulgátoru. U emulgátorů, které mají rozpustnost v olejové fázi při teplotě okolí menší než 5 % hmotn. lze snížit horní limit tak, aby ale byl alespoň dvojnásobnou hodnotou CAC emulgátoru při 50 °C. Příklady provedení vynálezu V. Typické příklady

Tyto příklady ilustrují typickou přípravu pevné HIPE pěny v souladu s předkládaným vynálezem. Příklad 1

Příprava pěny Z HIPE A) Příprava HIPE

Bezvodý Chlorid vápenatý (36,32 kg) .a peroxodisiran draselný (567 g) se rozpustí v 378 Jitrech vody, čímž se připraví vodná fáze pro použití v kontinuálním způsobu přípravy HIPE emulze.

Ke směsi monomerů obsahující styren (1600 g), technický 55% divinylbenzen (1600 g), 2-ethylhexyl akrylát (4800 g) se přidá emulgátor - vysoce čistý diglycerol monooleát (480 g) a antioxidant - 40 g Tinuvinu 765 /bis(1,2,2,5,5-pentamethyl piperidinyl)sebakátu/.

Diglycerol monooleátový emulgátor se připraví podle obecného postupu v US Patentu v řízení 989,270 (Dyer) 11. 12. 1992. Polyglycerolóvý prostředek obsahující 97 % hmotn. diglycerolu a do 3 % hmotn. tríglycerolu (Solvay Performance Chemicals, Greenwich, Conn) se esterifikuje směsí obsahující 71 % hmotn. C18:1, 4 % hmotn. C18:2, 9 % hmotn. C16:1, 5 % hmotn. C16:0 a 11 % hmotn. jiných mastných kyselin (Emersol-233LL, Emery/Henkel) v hmotnostním poměru 82:38 za použití hydroxidu sodného jako katalyzátoru při 225 °C za mechanického míchání, s rozdělovačem dusíku, postupně rostoucím vakuem, následující neutralizací kyselinou fosforečnou, ochlazením na 85 °C a usazením za snížení obsahu nezreagovaných polyglycerolů.

Reakční produkt se nejdřív trakčně destiluje přes dvě odstředivá molekulární destilační zařízení CMS-15A zapojená do série kvůli snížení obsahu nezreagovaných polyglycerolů a mastných kyselin a pak znovu destiluje za získání frakcí s vysokým obsahem diglycerol monoesterů. Typické podmínky pro konečnou destilaci jsou přívod 6,8 kg/h, vákuum-odplynovač 21 -26 pm, vakuum-skleněný zvon 6-12 pm, teplota přívodu 170 °C, teplota zbytku 180 °C. Destilační frakce s vysokým obsahem diglycerol monoesterů se spojí a získá se reakční produkt se složením (podle nadkritické plynové chrorriatografie) 50 % hmotn. diglycerol monoleatu, 27 % hmotn. jiných monoesterů diglycerolu, 20% hmotn. polyglycerolů a 3 % hmotn. jiných esterů polyglycerolů. Po promýchání se reakční produkt nechá přes noc usadit. Roztok nad sedlinou se použije jako emulgátor olejové fáze do HIPE. 20 g lepkavého zbytku se vyhodí.

Do běžící míchačký se odděleně přivádí proud olejové (25 °C) a vodné (70-74 °G) fáze. Důkladného promíchání spojených proudů se v míchačce dociluje stiracím hřebenem, který se skládá z 21,6 cm dlouhé hřídele z půměrem 1,9 čm. Hřídel nese 4 řady čepů, 2 řady mají 17 čepů a 2 řady mají 16 čepů každý s průměrem Q,5 cm dosahující vně středové osy hřídele do vzdálenosti 1,6 cm. Hřebenové míchadlo je zamontováno do válcové objímky, která tvoři dynamickou míchačku a čepy mají od stěny objímky světlost 0,8 mm.

Pro zajištění zpětného tlaku v dynamickém směšovacím zařízení a zlepšení spojení složek, které tvoří HIPE je u výstupu z dynamické směšovací aparatury namontován spirálový statický směšovač. Statický směšovač je 35,6 cm dlouhý 41 s vnějším průměrem 1,3 cm (TAH Industrie? model 070-821 modifikovaný uříznutím na 6,1 cm).

Spojená směšovací a re-ciřkulační aparatura se naplní olejovou a vadnou fází v poměru 2 díly vody na 1 díl oleje. Aby mohl odcházet vzduch, je ventil dynamické směšovací aparatury během plnění otevřený. Průtok během plnění je 3,78 g/s olejové fáze a 7,56 ml/s vodné fáze.

Když je aparatura naplněna, v dynamickém směšovací se poté zahájí míchání s frekvencí 1200 ot/min. Průtok vodné fáze se poté během 30 s rovnoměrně zvyšuje na hodnotu 44,1 ml/s a průtok olejové fáze se během 1 min sníží na 1,25 g/sec. Zpětný tlak vznikající v dynamickém a statickém směšovači je nyní 35 kPa. Rychlost hřebenu se pak během 120 sekund rovnoměrně sníží na 600 ot/min. Zpětný tlak vznikající v systému je nyní 12 kPa. Výsledná HIPE má poměr vodné ku olejové fázi 36:1.

B) Poíymerace/tvrzení HIPE HIPE vytékající ze statického směšovače se hromadí v propylenové trubce o průměru 43 cm a výšce 10 cm se soustřednou vložkou vyrobenou z Celcon plastu. Tato vložka má na základně průměr 12,7 cm a průměr 12 cm na vrcholu a je 17,1 cm vysoká. Trubky obsahující HIPE se udržují při teplotě 65 °C po dobu 18 hodin za polymerizace a tvorby pěny. C) Promývání a odvodnění pěny HIPE pěna se vyjme z trubek. Pěna nyní obsahuje zbytek vodné fáze (obsahující rozpuštěné emulgátory, elektrolyt, zbytky po iniciátoru a iniciátor) v množství asi 32 až 38 násobek (32-38 x) hmotnosti polymerizovaného monomeru. Pěna se potě nařeže na plátky, které jsou 0,38 cm silné. Tyto plátky se poté stlačuji v sérii dvou porézních lisovacích válečků opatřených vakuem , které postupně shjžuje obsah zbytku vodné fáze v pěně asi na 2 násobek (2X) hmotnosti polymerizovaného materiálu. Nyní se plátky znovu nasytí 0,75 % hmotn. roztokem CaCfe ve vodě při teplotě 60 °C a poté vymačkají v sérii 3 porézních lisovacích válečků opatřených vakuem za snížení 42 obsahu vodné fáze 4 násobek hmotnosti polymerizovaného materiálu. Obsah CaCfe v pěně je 2 až 5 % hmotn. HIPE pěna se pak suší na vzduchu 16 hodin za snížení obsahu vlhkosti na 4-10 % hmotn. polymerovaného materiálu. Příklad 2

Příprava pěny z HIPE A) Příprava HIPE

Bezvodý chlorid vápenatý (36,32 kg) a peroxodisíran draselný (189 g) se rozpustí v 378 litrech vody, čímž se připraví vodná fáze pro použití v kontinuálním způsobu přípravy HIPE emulze.

Ke směsi monomerů obsahující 600 g styrenu, 700 g technického divinylbenzenu, 3100 g 2- ethylhexylakrylátu a 600 g 1,4-butandiolu se přidá diglycerol monooleát (250 g), 2-oktyldodecyl glycerol ether a 30 g antioxidantu Tinuvinu 765.

Diglycerol monooleátový emulgátor je stejný jako v Příkladu 1. 2-Oktyídódecyl glycerol ether (emulgátor) se připraví následovně: 2-oktyldodecyl glycidyl ether se připraví metodou pro alifatické glycidyl ethery podle US přihlášky v řízení č. 08/370920 (Stephen A. Goldman a kol., 10. 1.1995, případ č. 5540). Epichlorhydrin (360 g) se přidá do míchané směsi 1,5 kg 2-oktyldodekanolu (Jarcol 1-20; Jarchem Industries) a 10 g chloridu cínicitého. Když se směs exotermní reakcí zahřeje na 70 °C, míchá se pod dusíkem dalších 6 hodin při €5 °C. Pak se přidá 190 g hydroxidu sodného zředěného 28 g destilované vody a reaguje se dalších 6 hodin při 65 °C. Po oddělení vodné vrstvy se organika třikrát promyje vodou, zahřeje na 95 °C, do sucha prohání dusíkem a destiluje při 185-210 °C a < 1 mm Hg za získání 1,1 kg 2-oktyldodecyl glycidyl etheru. Pod dusíkem se nechá 3 hodiny při 130 °C reagovat 8,1 g methoxidu sodného (25 % hmotn. v methanolu) a 1400 g bezvodého glycerinu. Po zahřátí výsledné směsi na 185 °C se po kapkách během 2 hodin přidá 2-oktyldodecyl glycidyl ether. Výsledná směs se míchá 4 hodiny při 185 °C pod dusíkem a pak nechá

43 bez míchání ochladnout. Vrstva glycerinu se usadí na dně a odstraní násoskou. Těkavá část zbylého podílu se destiluje zahřáním na 150 *C pň 2 mm Hg za získání 1,3 kg produktu. 700 g produktu se rozpustí v přebytku míchaného hexanu. Tato hexánová fáze se několikrát extrahuje směsí methanokvoda v objemovém poměru 90:10. Vodně-methanolové extrakty se spoji a rozpouštědla se odpaří na vakuové rotační odparce. Zbytek se zahřeje na 70 °C a zfiltruje (přes filtr ze skleněných mikrovláken) za získání 380 g 2-oktyldodecyl diglycerol etherového emulgátoru. Produkt se analyzuje gelovou permeační chromatografií, podle které obsahuje 82 % hmotn. diglycerol monoalifatického etheru a 5 % hmotn. triglycerol dialifatického etheru. Tento produkt zajistí hodnotu mezi-povrchového napětí minimální olejové a vodné fáze 3,9 dynu/cm a má kritickou agregační koncentraci 0,5 % hmotn.

Po promícháni se směs nechala přes noc usadit. Protože nevznikla žádná viditelná sedlina, veškerá směs byla použita jako olejová fáze pro kontinuální způsob přípravy HIPE emulze.

Do běžící míchačky se odděleně přivádí proud olejové (23 °C) a vodné (85-90 °C) fáze. Důkladného promíchání spojených proudů se v míchačce dociluje stíracím hřebenem jako v příkladu 1. Stejně jako v příkladu 1 je pro zajištění zpětného tlaku v dynamickém směšovacím zařízení a zlepšení spojení složek, které tvoří HIPE u výstupů z dynamické směšovací aparatury namontován spirálový statický směšovač. Spojená směšovací a re-cirkulační aparatura se naplní olejovou a vodnou fází v poměru 2 díly vody na 1 díl oleje. Aby mohl odcházet vzduch, je ventil dynamické směšovací aparatury během plnění otevřený. Průtok během plnění je 3,78 g/s olejové fáze a 7,56 m|/s vodné fáze.

Když je aparatura naplněna, sníží se průtok vodné fáze o 25 % za snížení vznikajícího tlaku a ventil se uzavře. V dynamickém směšovači se poté zahájí míchání s frekvencí 1800 ot/min. Průtok vodné fáze se poté během 1 min rovnoměrně zvyšuje na hodnotu 37,8 ml/s a průtok olejové fáze se během 2 min sníží na 0,84 g/sec. Když průtok vodné fáze dosáhne 37,8 ml/s, rychlost míchadla se rovnoměrně sníží na 1200 ot/min a pak během hodiny na 900 ot/min. Zpětný tlak vznikající v dynamickém a statickém směšovači je nyní 44 16 kPa. Rychlost michadla se rovnoměrně během 1 minuty sníží na 850 ot/min. Zpětný tlak vznikající v dynamickém a statickém směšovací je nyní 15kPa. Výsledná HIPE má poměr vodné ku olejové fázi 45:1.

B) Polymerace/tvrzení HIPE HIPE vytékající ze statického směšovače se hromadí v propylenové trubče stejně jako v příkladu 1. Trubky obsahující HIPE se udržují při teplotě 82 °C po dobu 4 hodin za polymerizace a tvorby pěny. C) Promývání a odvodnění pěny HIPE pěna se vyjme z trubek. Pěna nyní obsahuje zbytek vodné fáze (obsahující rozpuštěné emulgátory, elektrolyt, zbytky po iniciátoru a iniciátor) v množství asi 40-50 násobek (40-50 x) hmotnosti polymerizovaného monomeru. Pěna se poté nařeže na plátky, které jsou 0,19 cm silné. Tyto plátky se poté stlačuji v sérii dvou porézních lisovacích válečků opatřených vakuem, které postupně snižuje obsah zbytku vodné fáze v pěně asi na 3 násobek (3 x) hmotnosti polymerizovaného materiálu. Nyní se plátky znovu nasyti 1,5 % hmotn. roztokem CaCh ve vodě při teplotě 60 °C a poté vymačkají v sérii 3 porézních lisovacích válečků opatřených vakuem za snížení obsahu vodné fáze na 1 násobek hmotnosti polymerizovaného materiálu. Obsah CaCI2 v pěně je 2 až 5 % hmotn. HIPE pěna se pak suší na vzduchu 16 hodin za snížení obsahu vlhkosti na 4-10 % hmotn. polymerovaného materiálu. Příklad 3

Příprava pěny z HIPE A) Příprava HIPE

Bezvodý chlorid vápenatý (36,32 kg) a peroxodisíran draselný (1,13 kg) se rozpustí v 378 litrech vody, čímž se připraví vodná fáze pro použití v kontinuálním způsobu přípravy HIPE emulze.

Ke směsi monomerů obsahující 1750 g divinylbenzenu (40 % hmotn. divinylbenzenu a 60 % hmotn. ethylstyrenu), 2750 g 2-ethylhěxylakrylátu a 500 g 1,4-henadiol diakrylátu se přidá diglycerol monooleát (250 g), dihydrogenovaný lůj dimethylamonium methylsulfát (50 g) a 25 g antioxidantu Tinuvinu 765. Diglycerol monooleátový emulgátor (Grindsted Products, Brabrand, Dánsko), který obsahuje 82 % hmotn. diglycerol monooleátu, 1 % hmotn. jiných diglycerol monoesteru, 7 % hmotn. polyglycerolů a 11 % hmotn. jiných polyglycerol esterů, zajisti hodnotu mezi-povrchového napětí minimální olejové a vodné fáze 2,4 dynu/cm a má kritickou agregační koncentraci 0,3 % hmotn. Dihydrogenovaný lůj dimethylamonium methylsulfát byl zakoupen od firmy Witco/Sherex Chemical Co. Tento produkt zajistí hodnotu mezi-povrchového napětí minimální olejové a vodné fáze 2,5 dynu/cm a má kritickou agregační koncentraci 0,65 % hmotn. Po promíchání se směs nechala přes noc usadit. Protože vzniklo jen velmi malé množství sedliny, téměř veškerá směs byla použita jako olejová fáze pro kontinuální způsob přípravy HIPE emulze.

Do běžící míchačky se odděleně přivádí proud olejové (20 °C) a vodné (85-90 °C) fáze. Důkladného promíchání spojených proudů se v míchačce dociluje stíracim hřebenem jako v příkladu 1. Stejně jako v příkladu 1 je pro zajištění zpětného tlaku v dynamickém směšovacím zařízení a zlepšení spojení složek, které tvoří HIPE u výstupu z dynamické směšovací aparatury namontován spirálový statický směšovač. Spojená směšovací a re-cirkulační aparatura se náplní olejovou a vodnou fází v poměru 2 díly vody na 1 díl· oleje. Aby mohl odcházet vzduch, je ventil dynamické směšovací aparatury během plnění otevřený. Průtok během plnění je 3,78 g/s olejové fáze a 7,6 ml/s vodné

Když je aparatura naplněna, sníží se průtok vodné fáze o 25 % za snížení vznikajícího tlaku a ventil se uzavře. V dynamickém směšovací se poté zahájí mícháni s frekvencí 1200 ot/min. Průtok vodné fáze se poté během 1 min rovnoměrně zvyšuje na hodnotu 37,8 ml/s a průtok olejové fáze se během 3 min sníží na 0,63 g/sec. Zpětný tlak vznikající v dynamickém a statickém směšovači je nyní 21 kPa. Rychlost míchádla se rovnoměrně během 2 minut 46 sníží na 800 ot/min a zpětný tlak je nyní 16 kPa. Výsledná HIPE má poměr vodné ku olejové fázi 60:1.

B) Poiymerace/ivrzení HIPE HIPE vytékající ze statického směšovače se hrompdí v jDropylenové trubce stejně jako v příkladu 1. Trubky obsahující HIPE se udržují pří teplotě 82 °C po dobu 2 hodin za polymerizace a tvorby pěny. C) Promývání a odvodnění pěny HIPE pěna se vyjme z trubek. Pěna nyní obsahuje zbytek vodné fáze (obsahující rozpuštěné emulgátory, elektrolyt, zbytky po iniciátoru a iniciátor) v množství asi 50-60 násobek (50-60 x) hmotnosti polymerižovaného monomeru. Pěna se poté nařeže na plátky, které jsou 0,127 cm silné. Tyto plátky se poté stlačují v sérii dvou porézních lisovacích válečků opatřených vakuem, které postupně snižuje obsah zbytku vodné fáze v pěně asi na 3 násobek (3 x) hmotnosti polymerizpvaněho materiálu. Nyní se plátky znovu nasytí 1,5 % hmotn. roztokem CaCI2 ve vodě při teplotě 60 °C a poté vymačkají v sérii 3 porézních lisovacích válečků opatřených vakuem za snížení obsahu vodné fáze na 1 násobek hmotnosti polymerizováného materiálu. Obsah CáCI2 v pěně je 1 až 4 % hmotn. HIPE pěna se pak suší na vzduchu 16 hodin za sníženi obsahu vlhkosti na 3-12 % hmotn. polymerovaného materiálu. ** Průmyslová využitelnost Předkládaný vynález se týká vývoje vysoce absorpčních materiálů pro použití jako jednorázové pleny, vložky pro inkontinentní dospělé a hygienické menstruační potřeby jako dámské vložky. Získání vysoce účinných absorpčních hmot bylo podmíněno vývojem absorpční hmoty, která může absorbovat, rozvádět a zadržovat velké množství vyměšovaných tělních tekutin, zejména moči.

Claims

47 PATE Μ T O V É NÁROKY 1) Polymemí pěnový materiál schopný přijmout a rozvádět vodné tekutiny v y z n a o u j í c í s e tím, ž e jej tvoří hydrofilní, pružná, neionogenní polymemí pěna s propojenými otevřenými buňkami, která má A) schopnost svislého sáni umělé moči do výšky 5 cm za dobu do 120 sT s výhodou do 70 s B) kapilární absorpční tlak 5 až 25 cm, s výhodou 5 až 15 cm C) kapilární desorpční tlak 8 až 40 cm, s výhodou 8 až 25 cm D) odolnost proti deformaci tlakem 5 až 85 %, s výhodou 5 až 65 %, | nejvýhodněji 5 až 50 %, měřeno pro tlak 5,1 kPa j E) volnou kapacitu sorbentu 12 až 125 g/g, s výhodou 35 až 90 g/g, nejvýhodněji 45 až 75 g/g | •i . _ F) schopnost obnovení po stlačení v mokrém stavu alespoň 60 %, s «ýhortf”11; * -— alespoň 75 %.
2) Pěnový materiál podle nároku 1 vyznačující se tím, ž e má průměrnou velikost buněk 20 až 200 pm, s výhodou 30 až 130 pm a průměrnou velikost otvorů 5 až 30 pm, s výhodou 8 až 25 pm.
3) Pěnový materiál podle nároku 1 a 2 vyzná č u j í c í s e t i m , ž e má vnitřní specifický povrch na jednotku objemu 0,01 až 0,06 m2/cm3, s výhodou 0,01 až 0,04 m2/cm3
4) Pěnový materiál podle kteréhokoliv nároku 1 až 3 v y z n a č u j i c í % 'iiyd JAlOINiSViA 0H3A0iSAWgyd 6 . xi' ;v o 01§00 * I 0 8 ‘i ř 9 'i | f'o s e t í m , ž e je vyroben z polymerované emulze voda-olej, která má: 1/ olejovou fázi, která obsahuje a) 85 až 98 % hmotnostních, s výhodou 90 až 97 % hmotn. monomeru schopného tvořit kopolvmer s Tg do 35 °C, s výhodou 15 až 30 PC, který obsahuje: i) 30 až 80 % hmotnostních alespoň jednoho ve vodě nerozpustného monofunkčního monomeru schopného tvořit ataktieký amorfní polymer S Tg do 25 °C 48 ii) 5 až 40 % hmotnostních alespoň jednoho ve vodě nerozpustného monofunkčního ko-monomeru schopného předat pevnost stejnou jako styren iii) 5 až 25 % hmotnostních prvního ve vodě nerozpustného, polyfunkčního zesíťujícího činidla ze skupiny: divinylbenzen, trivinylbenzen, divinyltoluen, divinylxylen, divinylnaftalen, divínylalkylbenzen, divinylfenantren, divinylbifenyl, divinyldifenylmethan, divinylbenzyl, divinvlfenylether, divinvidifenylsulfid, divinylfuran, divinylsulfid, divinylsulfon a jejich směsí iv) 0 až 15 % hmotnostních prvního ve vodě nerozpustného, polyfunkčního zesíťujícího činidla ze skupiny: polyfunkční akryláty, methakryláty, akrylamidy, methakrylamidy a jejich směsi a b) 2 až 15 % hmotnostních, s výhodou 3 až 10 % hmotn. emulgátoru, což je v oleji rozpustný a pro tvorbu stabilní emulze voda-olej vhodný reagens 2/ vodnou fázi, což je vodný roztok obsahující 0,2 až 20 % hmotnostních, s výhodou 1 až 10% hmotn. ve vodě rozpustného elektrolytu, s výhodou chloridu vápenatého a 3/ objem do hmotnostního poměru vodné ku olejové fázi 35:1 až 90:1, s výhodou 45:1 až 75:1.
5) Pěnový materiál podle nároku 4 v y z n a č u j í c í s e t í m , ž e uvedená monomerní složka obsahuje: i) 50 až 65 % hmotn. monomeru vybraného ze skupiny, kterou tvoři C4-C14 alkyl akryláty, aryl a alkaryl akryláty, C6-C16 alkyl methakryláty, C4-C12 alkylstyreny, akrylamidy a jejich směsi ii) 15 až 25 % hmotn. ko-monomeru vybraného ze skupiny, kterou tvoří styren, ethylstyren a jejich směsi iii) 12 až 20 % hmotn. divinyibenzenu iv) 0 až 13 % hmotn. uvedeného druhého zesíťujícího činidla vybraného ze skupiny, kterou tvoří 1,4-butandiol dimethakrylát, ethylenglykol dimethakrylát, 1,6-hexandiol diakrylát a jejich směsi. 49 49
6) Pěnový materiál podle nároku 5 v y z n a č u j í c l s e t í m , ž e uvedený monomer (j) je vybrán ze skupiny, kterou tvoří butyl akrylát, hexyl akrylát, oktyi akrylát, 2-ethylhexyl akrylát, nonyl akrylát, decyl akrylát, dodeeyl akrylát, isodecyl akrylát, tetradecyl akrylát, benzyl akrylát, nonylfenyl akrylát, hexyl methakrylát, oktyl methakrylát, nonyl methakrylát, decyl methakrylát, isodecyl methakrylát, dodeeyl methakrylát, tetradecyl methakrylát, p-n-oktylstyren, N-oktadecyl akrylamid a jejich směsi.
7) Absorpční prostředek, s výhodou plena, zejména vhodný pro absorpci a zadržení vodných tělních tekutin v y z n a č u j í c í s e t t m , ž e jej tvoří: I) spodní obal (I) absorpční jádro spojené s uvedeným vnějším povlakem tak, že je uvedené absorpční jádro umístěno mezi uvedený vnější povlak a oblast výronu tekutiny uživatele prostředku a uvedené absorpční jádro je tvořeno pěnovým materiálem podle kteréhokoliv nároku 1 až 6.
8) Absorpční prostředek podle nároku 7 v y z n a č u j í c í S e t í m , ž e uvedené absorpční jádro obsahuje (1) vrstvu pro manipulaci s tekutinou obsahující pěnový materiál umístěný v uvedené oblasti výronu tekutiny (2) zadržujicí/rozváděcí vrstvu, která je s uvedenou vrstvou pro manipulaci s tekutinou ve spojení tekutinou.
9) Plena vhodná pro absorpci tělních tekutin vylučovaných inkontinentním . jedincem v y. z n a č u j í c í S e t í m , ž e obsahuje: I) pro tekutinu nepropustný spodní obal II) pro tekutinu propustný horní obal lil) absorpční jádro umístěné mezi uvedený spodní a horní obal, které obsahuje pěnový materiál podle kteréhokoliv nároku 1 až 6.
10) Způsob přípravy absorpčního polymerního pěnového materiálu schopného přijímat a rozvádět vodné tekutiny v y značuj í c i se t í m , ž e jej tvoří kroky: A) příprava emulze olej-voda při teplotě 50 °G a vyšší, s výhodou teplotě 60 až 99 °C za nízkého smykového míchání z následujících složek: 1/ olejové fáze obsahující: a) 85 až 98 % hmotnostních, s výhodou 90 až 97 % hmotn. monomeru schopného tvořit kopolymer s Tg do 35 °C, s výhodou 15 až 30 °C, který obsahuje: i) 30 až 80 % hmotnostních alespoň jednoho ve vodě nerozpustného monofunkčního monomeru schopného tvořit ataktický amorfní polymer s Tg do 25 °C ii) 5 až 40 % hmotnostních alespoň jednoho ve vodě nerozpustného monofunkčního ko-monomeru schopného předat pevnost stejnou jako styren iii) 5 až 25 % hmotnostních prvního ve vodě nerozpustného, polyfunkčního zesíťujícího činidla ze skupiny: divinylbenzen, trivinylbenzen, divinyltoluen, divinylxylen, divinylnaftalen, divinylalkylbenzen, divinylfenantren, divinylbifenyl, divinyldifenylmethan, divinylbenzyl, divinvlfenylether, divinvidifenylsulfid, divinylfuran, divinylsulfid, divinylsulfon a jejich směsi iv) 0 až 15 % hmotnostních prvního ve vodě nerozpustného, polyfunkčního zesíťujícího činidla ze skupiny: polyfunkční akryláty, methakryláty, akrylamidy, methakrylamidy a jejich směsi a b) 2 až 15 % hmotnostních, s výhodou 3 až 10 % hmotn. emulgátoru, což je v oleji rozpustný a pro tvorbu stabilní emulze voda-olej vhodný reagens a emulze obsahuje: i) primární emulgátor obsahující alespoň 40 % hmotnostních emulgační složky ze skupiny: diglycerol monoestery lineárních nenasycených C16-C22 mastných kyselin, diglycerol monoestery rozvětvených C16-C24 mastných kyselin, diglycerol monoalifatieké ethery rozvětvených Cl 6-C24 alkoholů, diglycerol monoalifatieké ethery lineárních nenasycených C16-G22 mastných alkoholů, diglycerol monoalifatieké ethery lineárních nasycených C12-C14 alkoholů, sorbitan monoestery lineárních nenasycených C16-C22 51 mastných kyselin, sorbitan monoestery rozvětvených C16-C24 mastných kyselin a jejich směsi nebo ii) směs primárního emulgátoru mající alespoň 20 % hmotnostních této emulgační složky a některého sekundárního emulgátoru v hmotnostním poměru primárního kg sekundárnímu emulgátoru 50:1 až 1:4 a uvedený sekundární emulgátoř je vybrán ze skupiny, kterou tvoří C12-C22 dialifatická, C1-C4 dialifatická kvartérní amoniová sůllG12-C22dialkoyl(alkenoyl)-2-hydroxyethyl, G1-C4 dialifatická kvartérní amoniová sůl, C12-C22 dialifatická imidazoiinium kvartérní amoniová sůl, C1-C4 dialifatická, C12-C22 monoalifatické benzyl kvartérní amoniové soli a jejich směsi 2/ vodné fáze, což je vodný roztok obsahující: a) 0,2 až 20 % hmotnostních, s výhodou 1 až 10 % hmotn. ve vodě rozpustného elektrolytu s výhodou chloridu vápenatého a b) účinné množství polymeračního iniciátoru 31 poměr hmotnosti vodné ku olejové fázi je 12:1 až 125:1, s výhodou 35:1 až 90:1, nejvýhodněji 45:1 až 75:1 a B) polymerace monomeru v olejové fázi emulze voda-olej za vzniku polymerního pěnového materiálu.
11) Způsob podle nároku 10 vyznačující se tím, že obsahuje další krok, a to odvodnění polymerního pěnového materiálu z kroku B) do té míry, že vzniklý polymerní pěnový materiál je schopný přijímat a rozvádět vodné tekutiny.
12) Způsob podle nároku 10 vy z n a č u j i c í se tím , že uvedená monomerní složka obsahuje: i) 50 až 65 % hmotn. monomeru vybraného ze skupiny, kterou tvoří C4-C14 alkyl akryláty, aryl a alkaryl akryláty, C6-C16 alkyl methakryláty, C4-G12 alkylstyreny, akrylamidy a jejich směsi ii) 15 až 25 % hmotn. ko-monomeru vybraného ze skupiny, kterou tvoří styren, ethylstyren a jejich směsi iii) 12 až 20 % hmotn. divinylbenzenu 52 iv) O až 13 % hmotn. uvedeného druhého zesíťujícího činidla vybraného ze skupiny, kterou tvoří 1,4-butandiol dimethakrylát, ethylenglykol dimethakrylát, 1,6-hexandiol diakryiáí a jejich směsi.
13) Způsob podle nároku 12 vyzn a č u j í c í se tím, že uvedený monomer (i) jé vybrán ze skupiny, kterou tvoří butyl akřylát, hexýl akrylát, oktyí akrylát, 2-ethyíhexyl akrylát, nonyl akrylát, decyl akrylát, dodecyl akřylát, isodecyl akrylát, tetradecyl akrylát, benzyl akrylát, nonylfenyl akrylát, hexyl methakrylát, oktyl methakrylát, nonyl methakrylát, decyl methákrylát, isodecyl methakrylát, dodecyl methakrylát, tetradecyl methakrylát, p-n-oktylstyren a jejich směsi.
14) Způsob podle kteréhokoliv nároku 10 až 13 v y z n a c u j í c í s e t í m , ž e uvedený primární emulgátor obsahuje alespoň 70 % hmotn. emulgační složky vybrané ze skupiny, kterou tvoří diglycerol monooleát, diglycerol monoisostearát, sorbitan monooleát a jejich směsi.
15) Způsob podle kteréhokoliv nároku 10 až 14 vyzná č u jící se t í m , ž e je uvedený sekundární emulgátor vybraný ze skupiny, kterou tvoří dilůj dimethylamonium chlorid, bistridecyldimethylamonium chlorid, dilůjdimethylamonium methylsulfat, dilůj-2-hydroxyethyldimethylamonium chlorid, methyl-1-lůj-amidoethyl-2-lůj imidazolinium methylsulfát, methyl- 1 -oleylamidoethyl-2-oleyl imidazolinium methylsulfát, dimethylstearylbenzyl amonium chlorid a jejich směsi.
16) Způsob podle nároku 15 v y z n a č u j í c í s e tím, ž e je uvedený sekundární emulgátor vybraný ze skupiny, kterou tvoří dilůjdimethylamonium chlorid a dilůjdiméthylamonium methylsulfát.