[go: up one dir, main page]

CZ20011021A3 - Method of modulating immune response to therapeutic proteins - Google Patents

Method of modulating immune response to therapeutic proteins Download PDF

Info

Publication number
CZ20011021A3
CZ20011021A3 CZ20011021A CZ20011021A CZ20011021A3 CZ 20011021 A3 CZ20011021 A3 CZ 20011021A3 CZ 20011021 A CZ20011021 A CZ 20011021A CZ 20011021 A CZ20011021 A CZ 20011021A CZ 20011021 A3 CZ20011021 A3 CZ 20011021A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
agent
antibody
factor viii
cell
antibodies
Prior art date
Application number
CZ20011021A
Other languages
Czech (cs)
Inventor
Jiahua Qian
Leon W. Hoyer
Mary Collins
Gary S. Gray
Original Assignee
Genetics Institute, Inc.
American Red Cross
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Genetics Institute, Inc., American Red Cross filed Critical Genetics Institute, Inc.
Publication of CZ20011021A3 publication Critical patent/CZ20011021A3/en

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00Medicinal preparations containing peptides
    • A61K38/16Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • A61K38/17Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • A61K38/36Blood coagulation or fibrinolysis factors
    • A61K38/37Factors VIII
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00Medicinal preparations containing peptides
    • A61K38/16Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • A61K38/43Enzymes; Proenzymes; Derivatives thereof
    • A61K38/46Hydrolases (3)
    • A61K38/48Hydrolases (3) acting on peptide bonds (3.4)
    • A61K38/482Serine endopeptidases (3.4.21)
    • A61K38/4846Factor VII (3.4.21.21); Factor IX (3.4.21.22); Factor Xa (3.4.21.6); Factor XI (3.4.21.27); Factor XII (3.4.21.38)
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K39/00Medicinal preparations containing antigens or antibodies
    • A61K39/395Antibodies; Immunoglobulins; Immune serum, e.g. antilymphocytic serum
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00Drugs for immunological or allergic disorders
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P7/00Drugs for disorders of the blood or the extracellular fluid
    • A61P7/04Antihaemorrhagics; Procoagulants; Haemostatic agents; Antifibrinolytic agents

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Hematology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Diabetes (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Mycology (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)

Abstract

Compositions and methods for treating a hemostatic disorder using agents which promote hemostasis and agents which inhibit a costimulatory signal in a T cell are provided. The instant compositions and methods enable the treatment of hemostatic disorders using foreign therapeutic proteins, while downmodulating immune responses to the therapeutic proteins.

Description

Oblast technikyTechnical field

Vynález se týká prostředků a způsobů léčby hemostatických poruch za použití činidel, která podporují hemostázu, a činidel, která inhibují ko-stimulační signál v T buňce. Tyto prostředky a způsoby jsou schopné léčit hemostatické poruchy za použití cizorodých terapeutických proteinů za současného * tlumení imunitní odpovědi na terapeutické proteiny.The invention relates to compositions and methods for treating hemostatic disorders using agents that promote hemostasis and agents that inhibit the co-stimulatory signal in a T cell. These compositions and methods are capable of treating hemostatic disorders using foreign therapeutic proteins while attenuating the immune response to the therapeutic proteins.

i.and.

Dosavadní stav technikyBACKGROUND OF THE INVENTION

Jedno z primárních omezení terapeutické léčby využívající biologické proteiny je imunitní odezva, kterou vytváří tělo, přítomnost cizorodých látek v těle. Tato jako odezvu na imunitní odezva je zvláště problematická v případě, kdy se cizorodé látky musí aplikovat opakovaně za účelem optimalizovat jejich účinnost. Jedním příkladem takové situace je opakovaná aplikace činidel vhodných pro léčbu hemostatických poruch, j a ko jeOne of the primary limitations of therapeutic therapy using biological proteins is the body's immune response, the presence of foreign substances in the body. This in response to the immune response is particularly problematic when foreign substances have to be repeatedly administered in order to optimize their efficacy. One example of such a situation is the repeated administration of agents suitable for the treatment of haemostatic disorders, such as the condition

onemocnění způsobené nedostatkem faktorudisease due to lack of factor

VIII (například klasická hemofilie nedostatkem faktoruVIII (for example, classical haemophilia by factor deficiency)

Klasická hemofilie,Classical hemophilia,

IX, a von Willebrandovo onemocnění) nebo které je také což je hemofilie s chromozómem X, která se vyskytuje u známo jako hemofilie B.IX, and von Willebrand's disease) or which is also chromosome X haemophilia which is known as haemophilia B.

A, je jednohoAnd, there is one

Von Willebrandovo onemocnění je nejběžnější krvácivosti, která se vyskytuje až jedinců. Hemofilie B, která je onemocnění, (Harrison's et al., eds.Von Willebrand's disease is the most common bleeding that occurs up to individuals. Hemophilia B, which is a disease, (Harrison's et al., Eds.

Faktor u jednoho se vyskytujeOne factor occurs

Principles ofPrinciples of

13th Edition.13 th Edition.

VIII je porucha spojená z 10 000 mužů.VIII is a disorder associated with 10,000 men.

dědičná porucha z 800 až 1000 také známa jako vánoční jednoho zehereditary disorder of 800 to 1000 also known as Christmas of one

International Medicine, Isselbacher zhruba uInternational Medicine, Isselbacher about u

100100 ALIGN!

000 mužů000 men

1994. McGraw-Hill N.Y., N.Y.).1994. McGraw-Hill, N.Y., N.Y.).

jednořetězcový protein o molekulové který cirkuluje v komplexu s vona single chain protein of the molecular which circulates in complex with von

Willebrandovým faktorem (VWF). Faktor VIII je důležitým hmotnosti 265 000, regulačním proteinem v kaskádě koagulace trombinem se zvyšuje krve. Po aktivaci aktivovaného faktoru rychlost aktivaceWillebrand Factor (VWF). Factor VIII is an important mass of 265,000, the regulatory protein in the thrombin coagulation cascade increases blood. After activation of the activated factor, the activation rate

IX (faktor IXa), faktoru X pomocí což nakonec vede k vytvoření glykoprotein, krevních destiček.IX (factor IXa), factor X by which ultimately leads to the formation of platelet glycoproteins.

fibrinu. Molekulafibrin. Molecule

VWF je adhezivní nosič pro destiček stejnými faktor VIII v plazmě stěny cév. VWF je podjednotkami, kdy přibližně 230 000.VWF is an adhesive carrier for platelets by the same factor VIII in the plasma of the vessel walls. VWF is a subunit of approximately 230,000.

sraženiny který hraje centrální úlohu při aglutinaci Slouží jako a umožňuje interakce krevních vytvořen více pravděpodobně molekulová hmotnost každé podjednotky jeclots which plays a central role in agglutination Serves as and allows blood interactions to create more likely the molecular weight of each subunit is

VWF se syntetizuje v endoteliálních buňkách a megakaryocytech. jednořetězcový proenzym o molekulové hmotnosti se přeměňuje na aktivní proteázu (IXa) pomocí faktor-VIIa. Aktivovaný faktor X.VWF is synthesized in endothelial cells and megakaryocytes. a single chain molecular weight proenzyme is converted to active protease (IXa) by factor-VIIa. Activated Factor X.

FaktorFactor

000, faktoru000, factor

IX je kterýIX is which

Xla nebo komplexu tkáňový aktivuj i proteinů uvedené může vést u proteiny. Při faktor IX a aktivovaný faktor VIII pakThe Xla or tissue activating complex of the proteins mentioned may result in the proteins. When factor IX and activated factor VIII then

Opakovaná aplikace cizorodých k imunitní odpovědi na buňky na cizorodé proteiny musí být prezentovány buňkami obsahujícími antigen (APC) vůči klidovým T (1987) J. Exp. Med.Repeated administration of foreign to immune responses to cells to foreign proteins must be presented by cells containing antigen (APC) to resting T (1987) J. Exp. Copper.

and Schwartz, R.and Schwartz, R.

příjemnce odpovědi T dva signály lymfocytůmrecipient of the T response two signals to lymphocytes

165, 302-319, Mueller, D.165, 302-319. Mueller, D.

3701-3709). První signál, transdukuje rozeznáni3701-3709). The first signal transduces recognition

L., et al. (1990) J. Immunol. 144, odpovědi, se (TCR) po prezentovaného komplexem stimulace, který dodává specifitu prostřednictvím receptoru cizorodého antigenního v kontextu s hlavním imunitníL., et al. (1990) J. Immunol. 144, responses, with (TCR) presented by a stimulation complex that delivers specificity through a foreign antigen receptor in the context of the major immune

T buněk et al., 1996.T cells et al., 1996.

peptidu histokompatibilním (MHC). Druhý signál, který se označuje jako kovyvolává proliferaci a funkčnost T buněk (Lenschow Annu. Rev.Immunol. 14: 233). Ko-stimulace není ani specifická poskytuje pro antigen ani omezena na jedna nebo více odlišnýchhistocompatibility (MHC) peptide. The second signal, referred to as metals, induces T cell proliferation and functionality (Lenschow Annu. Rev. Immunol. 14: 233). Co-stimulation is neither antigen specific nor limited to one or more different

MHC a uvažuje se, že ji buňky, exprimovaných pomoci APC (Jenkins, 3324-3330, Linsley, P.MHC and is thought to be expressed by APC cells (Jenkins, 3324-3330, Linsley, P.

721-730, Gimmi, C. D., molekul na povrchu721-730, Gimmi, C. D., molecules on the surface

M.M.

K., et al., 1988K., et al., 1988

J.J.

Immunol. 140,Immunol. 140,

S.WITH.

et al., 1991, J.et al., 1991, J.

Exp.Exp.

Acad.Acad.

Med. 173, et al.,Copper. 173, et al.,

Proč. Nati.Why. Nati.

Clin.Clin.

88, 6575-6579, Young, J.88, 6575-6579; Young, J.

Invest. 90, 229-237, Koulova, L.,Invest. 90, 229-237, Koulova L.,

Sci. USA.Sci. USA.

W., et al., 1992 J.W., et al., 1992 J.

1991 J. Exp.1991 J. Exp.

Med. 173, 759-762, Reiser, H., et al., 1992 Proč. Nati. Acad.Copper. 173, 759-762, Reiser, H., et al., 1992 Proc. Nati. Acad.

Sci. USA. 89, 271-275, van-Seventer, G. A., et al. (1990) J. Immunol. 144, 4579-4586, LaSalle, J. M., et al., 1991 J. Immunol. 147, 774-80, Dustin, Μ. I., et al., 1989 J. Exp. Med. 169, 503, Armitage, R. J. , et al., 1992 Nátuře 357, 80-82, Liu, Y., et al., 1992 J. Exp. Med. 175, 437-445).Sci. USA. 89, 271-275; van-Seventer, G.A., et al. (1990) J. Immunol. 144, 4579-4586; LaSalle, J. M., et al., 1991 J. Immunol. 147, 774-80, Dustin, Μ. I., et al., 1989 J. Exp. Copper. 169, 503, Armitage, R.J., et al., 1992 Nature 357, 80-82, Liu, Y., et al., 1992 J. Exp. Copper. 175, 437-445).

Proteiny CD80(B7-l) a CD86(B7-2) exprimované na APC jsou kritické kostimulačni molekuly (Freeman et al., 1991. J. Exp. Med. 174: 625, Freeman et al., 1989 J. Immunol. 143: 2714, Azuma et al., 1993 Nátuře 366: 76, Freeman et al., 1993, Science 262: 909).CD80 (B7-1) and CD86 (B7-2) proteins expressed on APC are critical costimulatory molecules (Freeman et al., 1991. J. Exp. Med. 174: 625, Freeman et al., 1989 J. Immunol. 143 : 2714, Azuma et al., 1993 Nature 366: 76, Freeman et al., 1993, Science 262: 909).

Receptor B7-2 se jeví být více podstatný během primární imunitní odezvy, zatímco receptor B7-1, který je pozitivně regulován později v průběhu imunitní odezvy, může být důležitý při prodloužení primárních odpovědí T buněk nebo kostimulačních sekundárních odezev T buněk (Bluestone. 1995. Immunity 2: 555).The B7-2 receptor appears to be more essential during the primary immune response, while the B7-1 receptor, which is positively regulated later during the immune response, may be important in prolonging primary T cell responses or costimulatory secondary T cell responses (Bluestone, 1995). Immunity 2: 555).

Receptory B7-1 a B7-2 jsou receptory pro dva ligandy exprimované na T lymfocytech. Jeden ligand, na který se váže receptor B7-1 a B7-2, je CD28 a konstitutivně se exprimuje na klidových T buňkách a po aktivaci zesiluje expresi. Po signalizaci prostřednictvím receptoru T buněk ligace CD28 a transdukce kostimulačního signálu vyvolává proliferaci T buněk a vylučování IL-2 (Linsley, P. S., et al., 1991 J. Exp. Med.B7-1 and B7-2 receptors are receptors for two ligands expressed on T cells. One ligand to which B7-1 and B7-2 binds is CD28 and is constitutively expressed on resting T cells and enhances expression upon activation. Following signaling through the T cell receptor, ligation of CD28 and transduction of the costimulatory signal induces T cell proliferation and IL-2 secretion (Linsley, P. S., et al., 1991 J. Exp. Med.

173, 721-730, Gimmi, C. D., et al., 1991, Proč. Nati. Acad.173, 721-730; Gimmi, C. D., et al., 1991, Proc. Nati. Acad.

Sci. USA. 88, 6575-6579, June C. H., et al., 1990 Immunol.Sci. USA. 88, 6575-6579, June C.H., et al., 1990 Immunol.

Today, 11, 211-6, Harding, F. A., et al., 1992, Nátuře. 356, 607-609). Druhý ligand, který se nazývá CTLA4(CD152), je homologní s CD28, ale neexprimuje se na klidových T buňkách a objevuje se po aktivaci T buněk (Brunet, J. F. et al., 1987, Nátuře 328: 267-270). CTLA4 se jeví být kritický při negativní regulaci odpovědi T buněk (Waterhouse et al., 1995, Science 270: 985). Zjistilo se, že blokáda CTLA4 odstraňuje inhibiční signály, zatímco agregace CTLA4 poskytuje inhibiční signály, • · «··· ♦· β • · · · · · · • ···· · « · • · · · · · · · • · · · · · ·· ··· ·· ··· které tlumí odpověď T buněk (Allison and Krummel. 1995. Science 270: 932). Molekuly B7 vykazuji vyšší afinitu k CTLA4 ve srovnáni s CD28 (Linsley, P. S., et al., 1991, J. Exp. Med. 174, 561-569) a zjistilo se, že receptory B7-1 a B7-2 se váži na rozdílné oblasti molekuly CTLA4 a vykazuji odlišnou kinetiku navázáni na CTLA4 (Linsley et al., 1994. Immunity. 1: 793) .Today, 11, 211-6, Harding, F.A., et al., 1992, Nature. 356, 607-609). The second ligand, called CTLA4 (CD152), is homologous to CD28, but does not express on resting T cells and occurs after T cell activation (Brunet, J. F. et al., 1987, Nature 328: 267-270). CTLA4 appears to be critical in the negative regulation of T cell responses (Waterhouse et al., 1995, Science 270: 985). CTLA4 blockade has been found to remove inhibitory signals, while aggregation of CTLA4 provides inhibitory signals, while blocking CTLA4 provides inhibitory signals. Which attenuates T cell response (Allison and Krummel. 1995. Science 270: 932). B7 molecules show a higher affinity for CTLA4 compared to CD28 (Linsley, PS, et al., 1991, J. Exp. Med. 174, 561-569) and B7-1 and B7-2 receptors were found to bind to different regions of the CTLA4 molecule and exhibit different kinetics of binding to CTLA4 (Linsley et al., 1994. Immunity. 1: 793).

U 10 až 25 % pacientů trpících hemofilií se vyvíjí imunitní odpověď na faktor VIII. U těchto pacientů se vyvíjejí inhibitory, obvykle protilátky IgG, které neutralizují aktivitu faktoru VIII a tak brání účinné léčbě. Identifikovaly se dva typy inhibitorů. Pacienti s vysokou odpovědí s inhibitory typu I vykazují anamnestickou odpověď na faktor VIII, která vede ke zvýšení titru protilátek vůči faktoru VIII. Pacienti s nízkou odpovědí s inhibitorem typu II vykazují nízký titr protilátek, který se nezvyšuje aplikací faktoru VIII. Současná strategie otupení protilátkové odpovědi u těchto pacientů měla pouze malý úspěch. Vývoj protilátek vůči nahrazeným proteinům je kritický problém, který se musí řešit, má-li být genová terapie úspěšná při léčbě hemofilie a jiných deficitních onemocnění (Conelly S., et al., Blood 88: 3846, 1996, Kuna S-H et al., Blood 91: 784, 1988).10 to 25% of patients with haemophilia develop an immune response to factor VIII. These patients develop inhibitors, usually IgG antibodies, that neutralize factor VIII activity and thus prevent effective treatment. Two types of inhibitors have been identified. Patients with a high response with type I inhibitors exhibit an anamnestic response to factor VIII, which leads to an increase in antibody titer to factor VIII. Patients with a low response type II inhibitor exhibit a low antibody titer that does not increase with factor VIII administration. The current strategy of blunting the antibody response in these patients has had little success. The development of antibodies to the replaced proteins is a critical problem that must be addressed if gene therapy is to be successful in the treatment of hemophilia and other deficient diseases (Conelly S., et al., Blood 88: 3846, 1996, Kuna SH et al., Blood 91: 784 (1988).

Podstata vynálezuSUMMARY OF THE INVENTION

Vynález popisuje prostředky a metody, které umožňují aplikaci terapeutického proteinu za účelem léčby poruch se současnou redukcí vývoje a/nebo postupu imunitní odpovědi na tento terapeutický protein.The invention provides compositions and methods that allow the administration of a therapeutic protein to treat disorders while reducing the development and / or progression of an immune response to the therapeutic protein.

Vynález popisuje prostředky obsahující první činidlo, které podporuje hemostázi, a druhé činidlo, které inhibuje kostimulační signál v T buňce.The invention provides compositions comprising a first agent that promotes hemostasis and a second agent that inhibits the costimulatory signal in a T cell.

V jednom provedení vynálezu prostředek dále obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič.In one embodiment, the composition further comprises a pharmaceutically acceptable carrier.

V jednom provedeni vynálezu je prvním činidlem faktor VIII. V jiném provedení vynálezu je prvním činidlem varianta faktoru VIII s deletovanou B-oblasti. V jednom provedeni vynálezu je prvním činidlem faktor IX. V jiném provedení vynálezu je prvním činidlem Von Willebrandův faktor.In one embodiment, the first agent is Factor VIII. In another embodiment, the first agent is a B-region deleted Factor VIII variant. In one embodiment, the first agent is Factor IX. In another embodiment of the invention, the first agent is Von Willebrand factor.

V jednom provedení vynálezu je druhým činidlem rozpustná forma ko-stimulační molekuly. V preferovaném provedení vynálezu je druhým činidlem rozpustná forma CTLA4. V jiném preferovaném provedení vynálezu je druhým činidlem rozpustná forma receptoru B7-1, rozpustná forma receptoru B7-2 nebo jejich kombinace. Ve více preferovaném provedení vynálezu je druhým činidlem CTLA4Ig. V jiném preferovaném provedení vynálezu druhým činidlem je B7-lIg nebo B7-2Ig. V jiném preferovaném provedení je druhým činidlem rozpustná forma CD40 nebo CD40L.In one embodiment of the invention, the second agent is a soluble form of the co-stimulatory molecule. In a preferred embodiment of the invention, the second agent is a soluble form of CTLA4. In another preferred embodiment of the invention, the second agent is a soluble form of the B7-1 receptor, a soluble form of the B7-2 receptor, or a combination thereof. In a more preferred embodiment of the invention, the second agent is CTLA4Ig. In another preferred embodiment of the invention the second agent is B7-1Ig or B7-2Ig. In another preferred embodiment, the second agent is a soluble form of CD40 or CD40L.

V jiném provedení vynálezu je druhým činidlem protilátka, která se váže na ko-stimulační molekulu. V preferovaném provedení vynálezu je druhé činidlo vybráno ze skupiny zahrnující protilátky proti B7-1, proti B7-2 a kombinaci uvedených protilátek. V jednom provedení je protilátkou neaktivující forma protilátek proti CD28.In another embodiment, the second agent is an antibody that binds to a co-stimulatory molecule. In a preferred embodiment of the invention, the second agent is selected from the group consisting of anti-B7-1, anti-B7-2 and a combination of said antibodies. In one embodiment, the antibody is a non-activating form of anti-CD28 antibodies.

Vynález dále popisuje metody léčby hemostatické poruchy u subjektu, které zahrnují aplikaci prostředků podle vynálezu subjektu tak, že se hemostatická porucha léčí.The invention further provides methods of treating a hemostatic disorder in a subject comprising administering to the subject a composition of the invention such that the hemostatic disorder is treated.

V jednom provedení vynálezu subjekt vykazuje podstatný titr protilátek, které se vážou na první činidlo. V jiném provedení vynálezu subjekt nevykazuje podstatný titr protilátek, které se vážou na první činidlo.In one embodiment of the invention, the subject exhibits a substantial titer of antibodies that bind to the first agent. In another embodiment, the subject does not exhibit a substantial titer of antibodies that bind to the first agent.

V jednom provedení vynálezu metody zahrnují aplikaci prostředku obsahující činidlo, které inhibuje ko-stimulažční signál v T buňce.In one embodiment, the methods comprise administering a composition comprising an agent that inhibits a co-stimulatory signal in a T cell.

V jednom provedení vynálezu je hemostatická porucha vybrána ze skupiny zahrnující hemofilii A, hemofilii B a von Willbrandovo onemocnění.In one embodiment of the invention, the hemostatic disorder is selected from the group consisting of hemophilia A, hemophilia B, and von Willbrand's disease.

·· · · · ·· · « • · · * ··« • · « · · · ·· • · · · · ·· • · · · ·· • > ··· · · ···· * * * * * * * * «· · · · · · · · · · · · ·

Vynález dále popisuje způsoby léčby hemostatických poruch u subjektu, které zahrnuji aplikaci prvního činidla, které podporuje hemostázi, a druhého činidla, které inhibuje kostimulačni signál v T buňce, subjektu tak, že se léčí hemostatická porucha.The invention further provides methods of treating a hemostatic disorder in a subject comprising administering to the subject a first agent that promotes hemostasis and a second agent that inhibits a costimulatory signal in a T cell by treating the hemostatic disorder.

Jiné provedeni vynálezu popisuje metody léčby hemostatické poruchy u subjektu, které zahrnuji aplikaci subjektu prvního činidla, které podporuje hemostázi a druhého činidla, které inhibuje ko-stimulačni signál v T buňce tak, že se objevuje imunologická tolerance k prvnímu činidlu, přičemž se léčí hemostatická porucha.Another embodiment of the invention provides methods for treating a hemostatic disorder in a subject, comprising administering to the subject a first agent that promotes hemostasis and a second agent that inhibits a co-stimulatory signal in a T cell such that immunological tolerance to the first agent occurs while treating the hemostatic disorder. .

V jednom provedení vynálezu je prvním činidlem faktor VIII. V jiném provedeni vynálezu je prvním činidlem varianta faktoru VIII s deletovanou B-oblastí. V iném provedení vynálezu je prvním činidlem faktor IX. V dalším provedení vynálezu je prvním činidlem von Willebrandův faktor.In one embodiment of the invention, the first agent is Factor VIII. In another embodiment, the first agent is a B-region deleted Factor VIII variant. In another embodiment, the first agent is Factor IX. In another embodiment of the invention, the first agent is von Willebrand factor.

V jednom provedení vynálezu je druhým činidlem rozpustná forma činidla, které zavádí kostimulační signál do T buňky. V preferovaném provedení vynálezu je druhým činidlem rozpustná forma CTLA4. Ve více preferovaném provedení vynálezu je činidlem CTLA4Ig. V jiném preferovaném provedení vynálezu je druhým činidlem rozpustná forma receptoru B7-1, rozpustná forma receptoru B7-2 nebo jejich kombinace. V jiném preferovaném provedení vynálezu druhým činidlem je B7-lIg nebo B7-2Ig.In one embodiment of the invention, the second agent is a soluble form of the agent that introduces a costimulatory signal into a T cell. In a preferred embodiment of the invention, the second agent is a soluble form of CTLA4. In a more preferred embodiment of the invention, the agent is CTLA4Ig. In another preferred embodiment of the invention, the second agent is a soluble form of the B7-1 receptor, a soluble form of the B7-2 receptor, or a combination thereof. In another preferred embodiment of the invention the second agent is B7-1Ig or B7-2Ig.

V jiném provedení vynálezu je druhým činidlem protilátka, která se váže na ko-stimulační molekulu. V jiném provedení vynálezu je druhé činidlo vybráno ze skupiny zahrnující protilátky proti B7-1, proti B7-2 a kombinaci uvedených protilátek. V jednom provedení je protilátkou neaktivující forma protilátek proti CD28.In another embodiment, the second agent is an antibody that binds to a co-stimulatory molecule. In another embodiment of the invention, the second agent is selected from the group consisting of anti-B7-1 antibodies, anti-B7-2 antibodies, and a combination of said antibodies. In one embodiment, the antibody is a non-activating form of anti-CD28 antibodies.

V jednom provedení vynálezu je hemostatická porucha vybrána ze skupiny zahrnující hemofilii A, hemofilii B a von Willebrandovo onemocnění.In one embodiment of the invention, the haemostatic disorder is selected from the group consisting of haemophilia A, haemophilia B and von Willebrand's disease.

V jednom provedeni vynálezu subjekt vykazuje podstatný titr protilátek, které se vážou na první činidlo.In one embodiment, the subject exhibits a substantial titer of antibodies that bind to the first agent.

Vynález reprezentuje hemostatické poruchy tím, které umožňují aplikaci dochází k léčbě poruchy, postup imunitní odezvy vůči významný že poskytuje terapeutického zatímco se léčbě pokrok při prostředky a proteinu, redukuje vývoj terapeutickému proteinu.The invention represents hemostatic disorders by allowing administration to treat the disorder, the progression of an immune response to significant that provides therapeutic whilst treating progress with the means and protein, reducing the development of the therapeutic protein.

způsoby, přičemž a/nebomethods, wherein and / or

I. DefiniceI. Definitions

Termín „hemostatická porucha zahrnuje poruchy, které vedou k abnormálnímu krvácení a/nebo trombóze. Normální hemostáze omezuje ztrátu krve sérií interakcí mezi komponenty stěn krevních cév, krevních destiček a plazmových proteinů. Hemostatické poruchy se například objevují na základě selhání agregace krevních destiček a/nebo tvorby fibrinové sraženiny, což může vést k nevhodné odpovědi na onemocnění nebo trauma, jako je například nekontrolovatelné krvácení. Takové poruchy se mohou detekovat například stanovením krvácivosti, částečného tromboplastinového času (PTT), protrombinového času (PT), trombinového času (TT) nebo kvantitativním stanovením fibrinogenu za použití metod, které jsou dobře známy v oboru. Příklady hemostatických poruch zahrnují hemofilii A, B a von Willebrandovo onemocnění.The term "hemostatic disorder" includes disorders that lead to abnormal bleeding and / or thrombosis. Normal hemostasis limits blood loss by a series of interactions between components of blood vessel walls, platelets and plasma proteins. For example, hemostatic disorders occur due to failure of platelet aggregation and / or fibrin clot formation, which may lead to an inappropriate response to a disease or trauma, such as uncontrolled bleeding. Such disorders can be detected, for example, by determining bleeding, partial thromboplastin time (PTT), prothrombin time (PT), thrombin time (TT), or quantitative determination of fibrinogen using methods well known in the art. Examples of haemostatic disorders include haemophilia A, B and von Willebrand's disease.

Termín „činidlo, které podporuje hemostázi zahrnuje protein nebo polypeptid, který se u subjektu nevyskytuje nebo se vyskytuje pouze v nedostatečném množství a který, v případě, že se subjektu aplikuje, zmírňuje nebo léčí hemostatickou poruchu. Preferovaná činidla, která podporují hemostázi zahrnují koaglutinační faktory, jako je faktor VIII, faktor IX, VWF a jejich analogy.The term "hemostasis promoting agent" includes a protein or polypeptide that is absent or insufficient in a subject and which, when administered to the subject, ameliorates or treats a hemostatic disorder. Preferred agents that promote hemostasis include coagglutination factors such as factor VIII, factor IX, VWF, and analogs thereof.

Termín „rodina B7 nebo „molekuly B7 zahrnují kostimulační molekuly, které sdílí shodu aminokyselinové sekvence s polypeptidy B7, například polypeptidy B7-1, B7-2 • · ··«····· * • · · · · · · · ·«· • 4 ♦ · ··« · ·· • 4 4 4 4 4 « · ·· • · 4« 4 4 44 ··« 444 ·· «·· «· ·»· nebo B7-3 (rozeznávané protilátkou BB-1)· Dále molekuly rodiny B7 sdílí společnou funkci, jako je například schopnost vázat se na ligand rodiny B7 (například jeden nebo více z CD28, CTLA4 nebo ICOS) a schopnost kostimulovat aktivaci T buněk.The term "B7 family or" B7 molecules include costimulatory molecules that share amino acid sequence identity with B7 polypeptides, for example, B7-1, B7-2 polypeptides. 4 4 4 4 4 4 4 44 444 444 or B7-3 (recognized by antibody) In addition, the B7 family molecules share a common function, such as the ability to bind to a B7 family ligand (e.g., one or more of CD28, CTLA4 or ICOS) and the ability to co-stimulate T cell activation.

Polypeptidy B7 jsou schopny poskytovat kostimulaci pro aktivované T buňky, přičemž se vyvolává proliferace T buněk a/nebo vylučováni cytokinu, nebo inhibovat ko-stimulaci T buněk, například když se vyskytují v rozpustné formě. Zástupci rodiny B7 zahrnují B7-1, B7-2 a jejich rozpustné fragmenty nebo deriváty. V jednom provedení vynálezu zástupci rodiny B7 se váží na CTLA4, CD28, ICOS a/nebo na jiné ligandy na imunitních buňkách a mají schopnost inhibovat nebo indukovat ko-stimulaci imunitních buněk.The B7 polypeptides are capable of providing costimulation for activated T cells, thereby inducing T cell proliferation and / or cytokine secretion, or inhibiting co-stimulation of T cells, for example when they occur in soluble form. Representatives of the B7 family include B7-1, B7-2 and soluble fragments or derivatives thereof. In one embodiment of the invention, B7 family members bind to CTLA4, CD28, ICOS, and / or other ligands on immune cells and have the ability to inhibit or induce co-stimulation of immune cells.

Termín „činidlo, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce zahrnuje činidla, která inhibují signál vytvořený interakcí ko-stimulační molekuly na buňku obsahující antigen (APC), například molekulu rodiny B7 a její receptor na T buňce. Ko-stimulační molekuly na APC (například členové rodiny B7) a jejich analogické ligandy na T buňkách (například CTLA4, CD28 a ICOS) se zde souhrnně nazývají ko-stimulační molekuly. Činidlo, které inhibuje ko-stimulační signál, může působit buď extracelulárně, aby inhibovalo interakci mezi ko-stimulačními molekulami, čímž blokuje produkci vnitrobuněčných signálů nebo může působit vnitrobuněčně a tak inhibovat ko-stimulační signály na dráze transdukce signálu. Příklady činidel se popisují dále v textu a zahrnují například rozpustné formy kostimulačních molekul a protilátky, které se vážou na kostimulační molekuly.The term "agent that inhibits a co-stimulatory signal in a T cell includes agents that inhibit a signal generated by the interaction of a co-stimulatory molecule on an antigen-containing cell (APC), for example, a B7 family molecule and its receptor on a T cell. Co-stimulatory molecules on APCs (e.g., members of the B7 family) and their analogous ligands on T cells (e.g., CTLA4, CD28, and ICOS) are collectively referred to herein as co-stimulatory molecules. An agent that inhibits the co-stimulatory signal may act either extracellularly to inhibit the interaction between the co-stimulatory molecules, thereby blocking the production of intracellular signals, or may act intracellularly, and thus inhibit the co-stimulatory signals on the signal transduction pathway. Examples of agents are described below and include, for example, soluble forms of costimulatory molecules and antibodies that bind to costimulatory molecules.

Termín „tlumení imunitní odpovědi zahrnuje redukci imunitní odpovědi (například potlačení, tlumení nebo inhibici) u pacienta, který nevykazuje existující imunitní odpověď nebo zkrácení délky a trvání existující imunitní odezvy. Termín „imunitní odezva zahrnuje libovolný typ imunitní odpovědi, která se inicializuje ko-stimulačními signály nebo na nich • · · · · · · « «·« • 9 ····« ·«« • «·4« * « · ·· • · 9 9 9 9 99 *·· ··« «« 999 99999 závisí, například buněčnou nebo subjektu humorální odpověď, která se může objevit u subjektu při odpovědi na cizorodý antigen. V jednom provedení je imunitní odezvou protilátková odezva na antigen, která podporuje hemostázu (například faktorThe term "immune response suppression" includes the reduction of an immune response (e.g., suppression, inhibition or inhibition) in a patient who does not exhibit an existing immune response or shorten the length and duration of an existing immune response. The term "immune response" includes any type of immune response that is initiated by or on the basis of co-stimulatory signals. 999 99999 depends, for example, on a cellular or subject's humoral response, which may occur in a subject in response to a foreign antigen. In one embodiment, the immune response is an antibody response to an antigen that promotes hemostasis (e.g.

VII, VWF nebo faktor IX) . Termín „imunotolerizace zahrnuje vyvolání tolerance specifické pro antigen, které je možné měřit za použití postupu, který je znám v oboru, to například měřením sekundární imunitní odpovědi (například buněčné nebo humorální odezvy) na antigen.VII, VWF or factor IX). The term "immunotolerization" involves the induction of antigen-specific tolerance, which can be measured using a method known in the art, for example by measuring a secondary immune response (e.g., a cellular or humoral response) to an antigen.

II. Činidla, která podporují hemostázuII. Agents that promote hemostasis

V jednom provedení je činidlem, které podporuje hemostázu, faktor VIII. Termín „faktor VIII zahrnuje proteiny vykazující prokoagulační aktivitu charakteristickou pro faktor VIII. V jednom provedeni vynálezu proteiny faktoru VIII jsou přirozeně se vyskytující proteiny faktoru VIII. Takové proteiny se mohou čistit z krve nebo se mohou aplikovat jako krevní produkt nebo jako obohacený krevní produkt. V jednom provedení vynálezu vysoce čistý faktor VIII se může produkovat adsorbcí a elucí faktoru z krevního produktu na protilátkové koloně s monoklonálními protilátkami. V jiném případě se mohou takové přirozeně se vyskytující proteiny připravit rekombinantně za použití molekul nukleové kyseliny, přičemž se upřednostňují přirozeně se vyskytující molekuly nukleové kyseliny. V jednom provedení vynálezu se například proteiny faktoru VIII připravují expresí molekuly nukleové kyseliny kódující faktor VIII v buňce za použití metody, která je dobře známa v oboru, přičemž dochází k produkci proteinu faktoruIn one embodiment, the agent that promotes hemostasis is Factor VIII. The term "factor VIII" includes proteins exhibiting procoagulant activity characteristic of factor VIII. In one embodiment, the Factor VIII proteins are naturally occurring Factor VIII proteins. Such proteins may be purified from the blood or administered as a blood product or as an enriched blood product. In one embodiment of the invention, high purity factor VIII can be produced by adsorption and elution of factor from a blood product on an antibody column with monoclonal antibodies. Alternatively, such naturally occurring proteins may be recombinantly prepared using nucleic acid molecules, with naturally occurring nucleic acid molecules being preferred. For example, in one embodiment of the invention, factor VIII proteins are prepared by expressing a factor VIII nucleic acid molecule in a cell using a method well known in the art to produce the factor VIII protein.

VIII. Nukleotidová sekvence (a odpovídající aminokyselinová sekvence) lidského faktoru VIII je známa (viz například Toole et al., Nátuře 1984, 312: 5992, nebo GenBank, přírůstková čísla X01179, K01740).VIII. The nucleotide sequence (and corresponding amino acid sequence) of human factor VIII is known (see, for example, Toole et al., Nature 1984, 312: 5992, or GenBank accession numbers X01179, K01740).

V jednom provedeni vynálezu je činidlem, které podporuje hemostázu, nepřirozeně se vyskytující faktor VIII, například • 9 ··<♦·· ·· • · ·· ♦ ♦ · ··· • 9 9 · ···« ··♦ ··· «· ··· 4· «»· mutantni forma faktoru VIII, která si uchovává terapeutickou funkci faktoru VIII, například aktivitu podporující hemostázu. Například sekvence DNA schopné hybridizovat s DNA kódující lidský faktor VIII za podmínek, které předcházejí hybridizaci s geny jinými než jsou geny faktoru VIII (například za podmínek, které odpovídají teplotě 65 °C v 5x koncentrovaném SSC (lx SSC = 150 mM NaCl/0,15 M citrát sodný)) nebo homologní sekvence DNA, které si uchovávají sekvenční shodu podél oblastí molekuly nukleové kyseliny, které kódují proteinové domény, které jsou důležité při funkci faktoru VIII, se mohou použít k produkci proteinů faktoru VIII v rozsahu vynálezu. Jakopříklady se uvádějí patentové dokumenty US č. 5 744 446, 5 663 060, 5 583 209, 5 661 008, 5 422 260 a 5 707 832.In one embodiment of the invention, the haemostasis promoting agent is a non-naturally occurring factor VIII, such as, for example, a non-naturally occurring factor VIII, e.g. A mutant form of factor VIII that retains the therapeutic function of factor VIII, such as hemostasis-promoting activity. For example, DNA sequences capable of hybridizing to DNA encoding human Factor VIII under conditions that precede hybridization with genes other than Factor VIII genes (e.g., conditions that correspond to a temperature of 65 ° C in 5x concentrated SSC (1x SSC = 150 mM NaCl / 0, 15 M sodium citrate) or homologous DNA sequences that retain sequence identity along regions of a nucleic acid molecule that encode protein domains that are important in the function of Factor VIII can be used to produce Factor VIII proteins within the scope of the invention. For example, U.S. Patent Nos. 5,744,446, 5,663,060, 5,583,209, 5,661,008, 5,422,260 and 5,707,832 are cited.

V jiném provedení podle vynálezu je činidlem, které podporuje hemostázu, protein faktoru VIII, ve kterém je deletována alespoň jedna oblast (například nepodstatná oblast) proteinu. V jednom provedení je například proteinem faktoru VIII upravený protein faktoru VIII, ve kterém se deletovaly nebo substituovaly jedna nebo více aminokyselin mezi štěpícími místy 90 Kd a 69 Kd s ohledem na přirozený faktor VIII, jak se popisuje detailněji v patentovém dokumentu US č. 4,868,112.In another embodiment of the invention, the haemostasis promoting agent is a Factor VIII protein in which at least one region (e.g., a non-essential region) of the protein is deleted. For example, in one embodiment, the Factor VIII protein is a modified Factor VIII protein in which one or more amino acids have been deleted or substituted between 90 Kd and 69 Kd cleavage sites with respect to native Factor VIII, as described in more detail in US Patent No. 4,868,112.

V jiném provedení vynálezu je činidlem, které podporuje hemostázu, analog faktoru VIII, který obsahuje deleci jedné nebo více aminokyselin mezi štěpícím místem 50/40 a 73 kD, který může být získán metodami analogickými k těm, které se popisují v patentovém dokumentu US č. 4 868 112. V preferovaném provedení vynálezu si analog faktoru VIII uchovává část nebo celou oblast aminokyselinové sekvence mezi štěpícími místy 80 kD a 73 kD. V jednom provedení vynálezu je část nebo celá tato oblast nahrazena odpovídající kyselou oblastí bezprostředně vedle místa štěpení 50/40. V jiném provedení podle vynálezu jsou proteiny faktoru VIII analogy (s delecemi nebo bez, jak se uvádí shora v textu), jak se popisuje v mezinárodní přihlášce PCT/US87/01299, kde byla míst překlenujícíchIn another embodiment of the invention, the haemostasis promoting agent is a Factor VIII analogue which comprises a deletion of one or more amino acids between the 50/40 and 73 kD cleavage site, which can be obtained by methods analogous to those described in US Patent No. 5,940,549. In a preferred embodiment of the invention, the Factor VIII analog retains some or all of the amino acid sequence region between the 80 kD and 73 kD cleavage sites. In one embodiment of the invention, part or all of this region is replaced by a corresponding acidic region immediately adjacent to the 50/40 cleavage site. In another embodiment of the invention, Factor VIII proteins are analogs (with or without deletions as described above) as described in International Application PCT / US87 / 01299 where there were spanning sites

740, 776, 1313, 1648 například jednomu nebo více štěpících zbytky argininu v polohách 226, 336, 562, k proteolytickému štěpení více aminokyselin odlišnými známých řízená nebo 1721 dodána rezistence například nahrazením jedné nebo aminokyselinami mutagenezí cDNA v oboru, jako je například za použití metod standardní místně mutageneze.740, 776, 1313, 1648, for example, to one or more arginine cleavage residues at positions 226, 336, 562, to confer proteolytic cleavage of multiple amino acids by different known directed or 1721 resistance, e.g. standard site mutagenesis.

Činidla, která podporují hemostázu hybridních faktorů VIII, které zahrnují faktoru VIII a část proteinu nelidského faktor VIII). Takové také část zahrnuj í proteinu proteiny lidského faktoru VIII druhu (například proteiny se mohou v oboru, jako seAgents that promote the haemostasis of hybrid factor VIII, which include factor VIII and a portion of the non-human factor VIII protein). Such also includes a protein of human factor VIII species of the species (e.g., proteins may be in the art, such as

744 446, 5 663 060 a 5 prasečí připravit popisuje z jiného hybridní za použití metod, které jsou známy v patentových dokumentech US č.744,446, 5,663,060, and 5 porcine preparations are described from another hybrid using methods known in U.S. Pat.

583583

209.209.

Dále se tyto dokumentech US č. 5 693 skutečnostiFurthermore, these documents US No. 5,693 facts

499, 5 681 popisuj i499, 5,681 describe i

746, 5 663 060, v patentových746, 5,663,060, in U.S. Pat

583 209,583 209,

455 031.455 031.

563 045, 5 460 951 a 5563,045, 5,560,951 and 5

V jiném provedení je činidlem,In another embodiment, the agent is

IX zahrnuje faktor IX buněčných izolovanýIX includes factor IX cell isolated

IX se může faktor IX. Termín „faktor které podporuje hemostázu, izolovaný linií a rekombinantně z kultivačního čistit z krve nebo obohacený média nebo se z plazmy, transformovaných produkovaný faktor IX hostitelské buňky. Faktor může aplikovat jako krevní produktIX may be factor IX. The term "factor that promotes hemostasis, isolated by line and recombinantly from culture is purified from blood or enriched media or from plasma transformed with the produced factor IX host cells. The factor can be applied as a blood product

V jednom provedení vynálezu se vysoce čištěný faktor produkovat adsorbcí a elucí faktoru z krevního na koloně obsahující také popisují v produkt.In one embodiment of the invention, the highly purified factor is produced by adsorption and elution of the factor from the blood on a column also containing the product.

IX může produktu čištění monoklonální seIX can purify the product monoclonal

639 857, 5 patentových 849. V jiném vyskytující proteiny mohou , přednostně kyselin. V639 857, 5 patent 849. In other occurring proteins, the proteins may, preferably, be acids. IN

457 181 a 5 286 krevní protilátky.457 181 and 5 286 blood antibodies.

dokumentechdocuments

MetodyMethods

US č.U.S. Pat.

případě se připravit za molekul přirozeně se jistých provedeních takové použití přirozeně se molekul nukleových kyselin vyskytujících nukleových vynálezu se například proteiny faktoru IX připravují expresí molekuly nukleové kyseliny kódující faktor IX v buňce za použití metod známých v oboru, takže se získá protein faktoruFor example, Factor IX proteins are prepared by expressing a Factor IX encoding nucleic acid molecule in a cell using methods known in the art to obtain Factor protein.

IX. Příklady genetických konstruktů pro expresi faktoru IX se popisují v patentových dokumentech č. 5 650 503 a 4 994 371.IX Examples of genetic constructs for Factor IX expression are described in U.S. Patent Nos. 5,650,503 and 4,994,371.

Nukleotidová sekvence a aminokyselinová sekvence faktoru IX je známa v oboru (viz například Yoshitake et al., 1985. Biochemistry 24: 3726 nebo GenBank, přírůstková čísla K02402, A07407, A01819 nebo X54500).The nucleotide sequence and amino acid sequence of factor IX is known in the art (see, for example, Yoshitake et al., 1985. Biochemistry 24: 3726 or GenBank accession numbers K02402, A07407, A01819 or X54500).

V dalších provedeních například faktor IX zahrnuje proteiny popsané v patentech USA č. 4 994 371, 5 171 569, 5 679 639 a 5 714 583.For example, in other embodiments, Factor IX includes proteins described in U.S. Patent Nos. 4,994,371, 5,171,569, 5,679,639, and 5,714,583.

Vedle přirozeně se vyskytujících forem faktoru IX termín faktor IX také zahrnuje nepřirozeně se vyskytující formy, jako jsou například mutantní formy faktoru IX, které si uchovávají terapeutické funkce faktoru IX, jako jsou například vlastnosti podporující hemostázu. NApříklad sekvence DNA schopné hybridizovat s DNA kódující lidský faktor IX za podmínek, které brání hybridizaci s geny, které nejsou geny faktoru IX (například za podmínek ekcvivalentních teplotě 65 °C v 5x koncentrovaném roztoku SSC (kde lx koncentrovaný roztok SSC zahrnuje 150 mM NaCl/0,15 M citrát sodný). Mavíc je možno k produkci proteinů faktoru IX podle vynálezu použít sekvence DNA, které si uchovávají sekvenční shodu podél oblastí molekuly nukleové kyseliny, které kódují proteinové domény, jež jsou důležité při funkci faktoru IX.In addition to naturally occurring forms of Factor IX, the term Factor IX also includes non-naturally occurring forms, such as mutant forms of Factor IX, which retain the therapeutic functions of Factor IX, such as hemostasis-promoting properties. For example, DNA sequences capable of hybridizing to DNA encoding human Factor IX under conditions that prevent hybridization with non-Factor IX genes (e.g., equivalent to 65 ° C in a 5x concentrated SSC solution (wherein the 1x concentrated SSC solution comprises 150 mM NaCl) In addition, DNA sequences that retain sequence identity along regions of a nucleic acid molecule that encode protein domains that are important in the function of Factor IX may be used to produce the Factor IX proteins of the invention.

Proteiny faktoru VIII nebo faktoru IX se mohou také získat komerčním způsobem. Například koncentrované formy faktoru VIII jsou dostupné například jako přípravky Immunate® (Immuno), Beriate® (Behring), monoklonálními protilátkami čištěné formy faktoru VIII jsou dostupné například jako přípravky OctanativM® (Pharmacia), Hemofil M® (Baxtar) a Monoclate-P® (Armour) a rekombinantní formy faktoru VIII jsou dostupné například jako Recombinate® (Baxter) a Kogenate® (Bayer). Také je dostupná rekombinantní forma s deletovanou oblastí B faktoru VIII, rVIIISQ® (Pharmacia a Upjohn, Stockholm). Faktor IX je možné získat například jako přípravek Nanotiv® (Kabi Pharmacia) neboFactor VIII or factor IX proteins may also be obtained in a commercial manner. For example, concentrated forms of factor VIII are available, for example, as Immunate® (Immuno), Beriate® (Behring), monoclonal antibody-purified forms of factor VIII are available, for example, as OctanativM® (Pharmacia), Hemofil M® (Baxtar) and Monoclate-P® (Armor) and recombinant forms of factor VIII are available, for example, as Recombinate® (Baxter) and Kogenate® (Bayer). Also available is a recombinant form with deleted Factor B region VIII, rVIIISQ® (Pharmacia and Upjohn, Stockholm). Factor IX can be obtained, for example, as Nanotiv® (Kabi Pharmacia) or

Immunine® (Immuno), monoklonálnimi protilátkami čištěný faktor IX je také dostupný ve formě přípravku Mononine® (Armour). Rekombinantni faktor IX je také dostupný například jako přípravek BeneFIX® (Genetics Institute).Immunine® (Immuno), monoclonal antibody-purified factor IX is also available as Mononine® (Armor). Recombinant factor IX is also available, for example, as BeneFIX® (Genetics Institute).

VWF je velký multimerní plazmatický protein, složený z podjednotek jediného glykoproteinu. Podjednotky VWF jsou spojeny dohromady disulfidovými můstky. VWF v plazmě cirkuluje • jako multimer v rozmezí dimerů do multimerů, které obsahují více než 50 podjednotek. Dimery obsahují dvě spojené podjednotky, pravděpodobně na jejich C-konci, flexibilními oblastmi ve tvaru tyčinky a předpokládá se, že jsou protomery multimerizace. Protomery jsou spojené prostřednictvím velkých, pravděpodobně N-terminálních globulárních oblastí za vzniku multimerů. Ukazuje se, že VWF je produkován jako glykosylovaný prekurzor o molekulové hmotnosti 260 000, který se následně zpracovává a sulfatuje. Po dimerizaci a multimerizaci a proteolytickém štěpení má zralý protein molekulovou hmotnost asi 225 000. VWF produkován se rekombinantním způsobem. Nukleotidové a aminokyselinová sekvence VWF je známa v oboru (Sadler et al., 1986, Cold Spring Harbor Symposium in Qunatitative Biology 51: 515 nebo v databázi GenBank přístupové číslo L15333 nebo K03028). Dále se tato skutečnost * popisuje v dokumentu EP 0197592 Bl.VWF is a large multimeric plasma protein composed of subunits of a single glycoprotein. The VWF subunits are linked together by disulfide bridges. VWF circulates in plasma as a • multimer within the dimer range to multimers containing more than 50 subunits. The dimers contain two linked subunits, probably at their C-terminus, with flexible rod-shaped regions and are believed to be protomers of multimerization. Protomers are linked through large, probably N-terminal globular regions to form multimers. It turns out that VWF is produced as a glycosylated precursor with a molecular weight of 260,000, which is subsequently processed and sulfated. After dimerization and multimerization and proteolytic cleavage, the mature protein has a molecular weight of about 225,000. VWF produced in a recombinant manner. The nucleotide and amino acid sequence of VWF is known in the art (Sadler et al., 1986, Cold Spring Harbor Symposium in Qunatitative Biology 51: 515 or GenBank accession number L15333 or K03028). This is further described in EP 0197592 B1.

Vedle přirozeně se vyskytujících forem faktoru VWF termín „faktor VWF také zahrnuje nepřirozeně se vyskytující formy, jako jsou například mutantní formy faktory VWF, které si uchovávají terapeutické vlastnosti, například vlastnosti podporující hemostázu faktoru VWF. Pro produkci proteinů faktoru VWF podle vynálezu je možno použít například sekvence DNA, schopné hybridizovat s DNA, která kóduje lidský faktor VWF za podmínek, které brání hybridizaci s geny, které nejsou geny faktoru VWF (například za podmínek, které odpovídají teplotě 65 °C v 5 x koncentrovaném roztoku SSC (přičemž 1 x koncentrovaný roztok SSC obsahuje 150 mM NaCl/0,15 M citrát • * · · «4·4 ··9In addition to naturally occurring forms of VWF, the term "VWF" also includes non-naturally occurring forms, such as mutant forms of VWF, that retain therapeutic properties, such as those promoting VWF hemostasis. For example, DNA sequences capable of hybridizing to DNA encoding human VWF can be used to produce VWF proteins of the invention under conditions that prevent hybridization with non-VWF genes (e.g., conditions that correspond to a temperature of 65 ° C at 5 x concentrated SSC solution (1 x concentrated SSC solution contains 150 mM NaCl / 0.15 M citrate)

4 · · ♦· 4 • < 4 4 4 44 44« • 4 44 4444 ··· 444 44 444 44 444 sodný), a dále sekvence DNA, které si uchovávají sekvenční shodu přes oblasti molekuly nukleové kyseliny, které kódují proteinové oblasti, jež jsou důležité pro funkci faktoru VWF.4 < 4 &gt; 44 4444 &gt; 444 44 444 44 444 sodium), and DNA sequences that retain sequence identity across regions of the nucleic acid molecule that encode protein regions, which are important for VWF function.

V jednom provedení vynálezu činidla, která podporují hemostázu, pocházejí ze savců. Ve výhodném provedení vynálezu pocházejí činidla, která podporují hemostázu, z prasat. V jiném preferovaném provedení vynálezu činidla, která podporují hemostázu, pocházejí z člověka. V jiném provedení vynálezu činidla, která podporují hemostázu, jsou hybridní molekuly.In one embodiment of the invention, the agents that promote hemostasis are from mammals. In a preferred embodiment of the invention, the agents that promote hemostasis are derived from pigs. In another preferred embodiment of the invention, the agents that promote hemostasis are human. In another embodiment of the invention, the agents that promote hemostasis are hybrid molecules.

III. Imunomodulační činidlaIII. Immunomodulating agents

V jednom provedení je činidlem, které inhibuje kostimulační signál v T buňce, přirozeně se vyskytující forma ko-stimulační molekuly. Přirozeně se vyskytující formy kostimulačních molekul se mohou čistit z buněk nebo se mohou rekombinantně produkovat za použití metod známých v oboru. Kostimulační proteiny se mohou například připravit expresí molekuly nukleové kyseliny kódující ko-stimulační molekulu v buňce tak, že se produkuje ko-stimulační molekula. Nukleotidové sekvence ko-stimulačních molekul jsou známy v oboru a mohou se nalézt v literatuře nebo v databázi, jako je GenBank. Jsou to například B7-2 (Freeman et al., 1993 Science. 262: 909 nebo GenBank, přírůstkové číslo P42081 nebo A48754), B7-1 (Freeman et al., J. Exp. Med. 1991. 174: 625 nebo GenBank, přírůstkové číslo P33681 nebo A45803), CTLA4 (Ginsberg et al., 1985. Science 228: 1401 nebo GenBank, přírůstkové číslo P16410 nebo 291929) a CD28 (Aruffo and Seed. Proč. Nati. Acad. Sci. 84: 8573 nebo GenBank, přírůstkové číslo 180091), ICOS (Hutloff et al., 1999, Nátuře. 397: 263, WO 98/38216) a příbuzné sekvence.In one embodiment, the agent that inhibits the costimulatory signal in a T cell is a naturally occurring form of a co-stimulatory molecule. Naturally occurring forms of costimulatory molecules can be purified from cells or can be recombinantly produced using methods known in the art. For example, costimulatory proteins can be prepared by expressing a nucleic acid molecule encoding a co-stimulatory molecule in a cell such that a co-stimulatory molecule is produced. The nucleotide sequences of the co-stimulatory molecules are known in the art and can be found in the literature or in a database such as GenBank. For example, B7-2 (Freeman et al., 1993 Science. 262: 909 or GenBank accession number P42081 or A48754), B7-1 (Freeman et al., J. Exp. Med. 1991. 174: 625 or GenBank , accession number P33681 or A45803), CTLA4 (Ginsberg et al., 1985. Science 228: 1401 or GenBank, accession number P16410 or 291929) and CD28 (Aruffo and Seed. Proc. Natl. Acad. Sci. 84: 8573 or GenBank). , accession number 180091), ICOS (Hutloff et al., 1999, Nature. 397: 263, WO 98/38216) and related sequences.

Vedle přirozeně se vyskytujících forem ko-stimulačních molekul termín „ko-stimulační molekuly také zahrnuje nepřirozeně se vyskytující formy, například mutantní formy ko15 stimulačních molekul, které si uchovávají funkci ko-stimulační molekuly, například schopnost vázat se na odpovídající receptor. DNA sekvence schopné například hybridizovat s DNA kódující molekulu B7, molekulu CTLA4, CD28 nebo molekulu ICOS za podmínek, které zabraňují hybridizaci s geny, které nejsou geny ko-stimulačních molekul (například za podmínek, které jsou ekvivalentní teplotě 65 °C v 5 x koncentrovaném roztoku SSC (přičemž lx koncentrovaný roztok SSC obsahuje 150 mM NaCl/0,15 M citrát sodný)) jsou ko-stimulační molekuly podle vynálezu. V jiném případě se mohou sekvence DNA, které si uchovávají sekvenční identitu podél oblastí molekuly nukleové kyseliny, které kódují proteinové oblasti, které jsou důležité při funkci ko-stimulačních molekul, například navázání na jiné ko-stimulační molekuly, použít k produkci ko-stimulačních proteinů, které se mohou použít jako činidla, která inhibují ko-stimulační signál v T buňce. Upřednostňuje se, aby nepřirozeně se vyskytující ko-stimulační molekuly vykazovaly podstatnou aminokyselinovou shodu (například větší než 70 %, výhodně větší než 80 % a zejména větší než 90 až 95 %) s přirozeně se vyskytující aminokyselinovou sekvencí kostimulační molekuly extrabuněčné oblasti.In addition to naturally occurring forms of co-stimulatory molecules, the term "co-stimulatory molecules" also includes non-naturally occurring forms, for example, mutant forms of co-stimulatory molecules that retain the function of a co-stimulatory molecule, such as the ability to bind to the corresponding receptor. For example, DNA sequences capable of hybridizing to DNA encoding a B7 molecule, a CTLA4 molecule, a CD28 molecule, or an ICOS molecule under conditions that prevent hybridization with genes that are not genes of the co-stimulatory molecules (e.g., conditions equivalent to 65 ° C at 5 x concentrated) SSC solution (wherein 1x concentrated SSC solution contains 150 mM NaCl / 0.15 M sodium citrate) are co-stimulatory molecules of the invention. Alternatively, DNA sequences that retain sequence identity along regions of a nucleic acid molecule that encode protein regions that are important in the function of co-stimulatory molecules, e.g., binding to other co-stimulatory molecules, can be used to produce co-stimulatory proteins. which can be used as agents that inhibit the co-stimulatory signal in a T cell. It is preferred that the non-naturally occurring co-stimulatory molecules exhibit substantial amino acid identity (e.g., greater than 70%, preferably greater than 80%, and in particular greater than 90-95%) with the naturally occurring amino acid sequence of the extracellular region costimulatory molecule.

Aby se stanovily aminokyselinové zbytky ko-stimulační molekuly, které jsou pravděpodobně důležité při navázáni kostimulační molekuly na její receptor, mohou se uvést do souladu aminokyselinové sekvence obsahující extrabuněčné oblasti ko-stimulačních molekul různých druhů, například myší a lidské, a zaznamenat zachované (tj . identické) zbytky. To je možné provést například za použití libovolného standardního programu, jako je například MegAlign (DNA STAR). Takové konzervativní či identické zbytky jsou pravděpodobně nezbytné pro správné navázání ko-stimulačních molekul na jejich receptory a pravděpodobně nepodléhají změnám.To determine the amino acid residues of the co-stimulatory molecule that are likely to be important in binding the costimulatory molecule to its receptor, amino acid sequences containing the extracellular regions of co-stimulatory molecules of various species, such as mice and human, can be aligned and recorded conserved (i.e. identical) residues. This can be done, for example, using any standard program such as MegAlign (DNA STAR). Such conserved or identical residues are likely to be necessary for proper binding of the co-stimulatory molecules to their receptors and are unlikely to be subject to alteration.

Také se stanovily specifické zbytky ko-stimulačních molekul, které jsou důležité při navázání. Například část • · 999999 9 9» ·♦ ♦· 9 9 9 9 999 • · 9 · 999 9 99 • 9999 9 · 9 ·9 • · 9 99999 ♦ ·♦ ··· ♦♦ 999 99999Specific residues of co-stimulatory molecules that are important in binding have also been determined. For example, • • 999999 9 9 »· 9 9 9 9 999 • 9 · 999 9 99 • 9999 9 · 9 · 9 • · 9 99999 ♦ · ♦ ··· ♦♦ 999 99999

CD28, která je kritická při interakci s receptorem B7-1 a B7-2 se stanovila za použiti místně řízené mutageneze, mapování epitopu CD28 monoklonálních protilátek, adhezivních testů založených na receptoru a přímého navázání Ig-fúzních proteinů na buněčné povrchové receptory. Zjistilo se, že pruh sekvence bohaté na prolin v molekule CD28, MYPPPY je kritický pro funkci uvedeného proteinu (Truneh et al., 1996. Mol. Immunol. 33: 321). Oblasti molekuly receptoru B7-1, které jsou důležité při zprostředkování funkční interakce s CD28 a CTLA4, se identifikovaly mutací. Zjistilo se, že dva hydrofobní zbytky v doméně podobné V receptoru B7-1, včetně zbytku Y87, který je konzervativní ve všech molekulách B7-1 a B7-2, klonovaných do různých druhů, jsou kritické (Fargeas et al., 1995. J. Exp. Med. 182: 667). Za použití uvedené nebo podobné metody je možno stanovit aminokyselinové zbytky extrabuněčných oblastí ko-stimulačních molekul, které jsou kritické a proto nepodléhají změnám.CD28, which is critical in the interaction with the B7-1 and B7-2 receptors, was determined using site-directed mutagenesis, CD28 monoclonal antibody epitope mapping, receptor-based adhesion assays, and direct binding of Ig-fusion proteins to cell surface receptors. It has been found that the proline-rich sequence band of CD28, MYPPPY, is critical for the function of said protein (Truneh et al., 1996. Mol. Immunol. 33: 321). Regions of the B7-1 receptor molecule that are important in mediating functional interaction with CD28 and CTLA4 have been identified by mutation. Two hydrophobic residues in the B7-1 receptor-like domain, including the Y87 residue, which is conserved in all B7-1 and B7-2 molecules cloned into different species, have been found to be critical (Fargeas et al., 1995. J Exp. Med. 182: 667). Using this or a similar method, amino acid residues of the extracellular regions of co-stimulatory molecules can be determined that are critical and therefore not subject to change.

Ko-stimulační molekuly se mohou exprimovat v rozpustné formě nebo se mohou použít jako imunogeny pro vytvoření protilátek. Takové rozpustné kostimulační molekuly neboThe co-stimulatory molecules can be expressed in soluble form or can be used as immunogens to generate antibodies. Such soluble costimulatory molecules or

protilátky je možné použít jako činidla, antibodies can be used as reagents, která dále which further inhibuj í v textu. inhibit in the text. ko- ko- stimulační signál v T buňce, stimulation signal in T cell, jak se popisuje as described A. Činidla, která působí A. Reagents that act extracelulárně extracellularly a and inhibuj í inhibit ko- ko- stimulační signál v T buňce stimulating signal in T cell

1. Rozpustné formy ko-stimulačních molekul1. Soluble forms of co-stimulatory molecules

V jednom provedení vynálezu je činidlem, které blokuje kostimulační signál v buňce, rozpustná forma ko-stimulační molekuly T buňky (například CTLA4, CD28 a/nebo ICOS), která je schopna blokovat transdukci ko-stimulačního signálu v T buňce.In one embodiment, the agent that blocks the costimulatory signal in a cell is a soluble form of a T cell co-stimulatory molecule (e.g., CTLA4, CD28, and / or ICOS) that is capable of blocking the co-stimulation signal transduction in a T cell.

V jednom provedení činidlo, které blokuje ko-stimulační signál v T buňce, rozpustná forma CTLA4. Sekvence DNA kódující lidský a myší protein CTLA4 jsou v oboru známy (Dariavich, et al., (1988) Eur. J. Immunol. 18 (12), 1901-1905, Brunet, J. F.In one embodiment, an agent that blocks a co-stimulatory signal in a T cell, a soluble form of CTLA4. DNA sequences encoding the human and murine CTLA4 protein are known in the art (Dariavich, et al., (1988) Eur. J. Immunol. 18 (12), 1901-1905, Brunet, J. F.

et al., (1987) Nátuře 328: 267-270, Brunet, J. F. et al. (1988) Immunol. rev. 103: 21-36 a Ereeman, G. J. et al., (1992) J. Immunol. 149, 3795-3801. V jistých provedeních Obsahuje rozpustný protein CTLA4 celý protein CTLA4. V preferovaných provedeních vynálezu obsahuje rozpustný protein CTLA4 extrabuněčnou oblast proteinu CTLA4. Rozpustná rekombinantní forma extrabuněčné oblasti CTLA4 byla například exprimována v kvasinkách (Gerstmayer et al., 1997. FEBS Lett. 407: 63). V jiných provedeních obsahují rozpustné proteiny CTLA4 alespoň část extrabuněčné oblasti proteinu CTLA4, která si uchovávvá schopnost vázat se na receptor B7-1 a/nebo B7-2.et al., (1987) Nature 328: 267-270, Brunet, J. F. et al. (1988) Immunol. roar. 103: 21-36 and Ereeman, G. J. et al., (1992) J. Immunol. 149, 3795-3801. In certain embodiments, the soluble CTLA4 protein comprises the entire CTLA4 protein. In preferred embodiments of the invention, the soluble CTLA4 protein comprises an extracellular region of the CTLA4 protein. For example, a soluble recombinant form of the extracellular region of CTLA4 was expressed in yeast (Gerstmayer et al., 1997. FEBS Lett. 407: 63). In other embodiments, the soluble CTLA4 proteins comprise at least a portion of the extracellular region of the CTLA4 protein that retains the ability to bind to the B7-1 and / or B7-2 receptor.

V jednom provedení vynálezu je rozpustným proteinem CTLA4 nebo jeho částí fúzní protein obsahující alespoň část CTLA4, která se váže na B7-1 a/nebo B7-2 a alespoň část druhého proteinu, kterým není CTLA4. V preferovaných provedeních vynálezu fúzní protein obsahuje extrabuněčnou oblast CTLA4, která je fúzována na aminokonci se signálním peptidem, například z onkostatinu M (viz například WO 93/00431).In one embodiment of the invention, the soluble CTLA4 protein or portion thereof is a fusion protein comprising at least a portion of CTLA4 that binds to B7-1 and / or B7-2 and at least a portion of the second non-CTLA4 protein. In preferred embodiments of the invention, the fusion protein comprises an extracellular region of CTLA4 that is fused at the amino terminus with a signal peptide, for example from oncostatin M (see, for example, WO 93/00431).

Ve zvláště preferovaném provedení vynálezu je rozpustnou formou CTLA4 fúzní protein obsahující extrabuněčnou oblast CTLA4 fúzovanou s částí molekuly imunoglobulinu. Takový fúzní protein CTLA4Ig se může připravit za použití metod, které jsou dobře známy v oboru (Linsley 1994, Perspectives in Drug Discovery and Design 2:221, Linsley WO 93/00431 a patent US č. 5 770 197) .In a particularly preferred embodiment of the invention, the soluble form of CTLA4 is a fusion protein comprising an extracellular region of CTLA4 fused to a portion of an immunoglobulin molecule. Such a CTLA4Ig fusion protein can be prepared using methods well known in the art (Linsley 1994, Perspectives in Drug Discovery and Design 2: 221, Linsley WO 93/00431 and US Patent No. 5,770,197).

V jednom provedení je činidlem, které blokuje kostimulační signál v T buňce, rozpustná forma ko-stimulační molekuly buňky obsahující antigen (například molekuly rodiny B7, jako je receptor B7-1, B7-2 a /nebo ligand ICOS). Například v jednom provedení vynálezu zahrnuje rozpustná forma ko-stimulační molekuly rozpustnou formu receptoru B7-1 nebo rozpustnou formu receptoru B7-2 nebo kombinaci uvedených rozpustných forem. Sekvence DNA kódující proteiny B7 jsou známy v oboru a jsou to například B7-2 (Freeman et al., 1993, ·· 44« Λ44In one embodiment, the agent that blocks the costimulatory signal in a T cell is a soluble form of a cell-stimulating molecule comprising an antigen (e.g., B7 family molecules such as B7-1 receptor, B7-2, and / or ICOS ligand). For example, in one embodiment of the invention, the soluble form of the co-stimulatory molecule comprises a soluble form of the B7-1 receptor or a soluble form of the B7-2 receptor or a combination of said soluble forms. DNA sequences encoding the B7 proteins are known in the art and are, for example, B7-2 (Freeman et al., 1993, 44, 44).

4 4·« • 4444 44 • 4 « 4«4 4 · • 4444 44 4 4 4 4 «

4444«4444 «

Science 262:Science 262:

909 nebo GenBank, přírůstkové číslo P42081 nebo909 or GenBank accession number P42081 or

A48754), B7-1 nebo GenBank, provedeních (Freeman et al., J. Exp. Med. 1991. 174: 625 přírůstkové číslo P33681 nebo A45803) . V jistých vynálezu rozpustný protein B7 obsahuje celý protein B7. V preferovaných provedeních rozpustný protein B7 obsahuje extrabuněčnou oblast proteinu B7. Například rozpustná rekombinantní forma extrabuněčné oblasti CTLA4 se exprimovala v kvasinkách (Gerstmayer et al., 1997. FEBS Lett.A48754), B7-1 or GenBank embodiments (Freeman et al., J. Exp. Med. 1991. 174: 625 accession number P33681 or A45803). In certain embodiments, the soluble B7 protein comprises the entire B7 protein. In preferred embodiments, the soluble B7 protein comprises an extracellular region of the B7 protein. For example, the soluble recombinant form of the extracellular region of CTLA4 was expressed in yeast (Gerstmayer et al., 1997. FEBS Lett.

V jiném alespoň uchovává provedení vynálezu část extrabuněčné rozpustné proteiny B7 oblasti proteinu B7, na CTLA4 a/nebo CD28.In another embodiment, at least an embodiment of the invention retains a portion of the extracellular soluble B7 protein of the B7 region, on CTLA4 and / or CD28.

obsahují která si schopnost vázat secontain which ability to bind

V jednom provedení je částí fúzní protein obsahující alespoň část B7, která se váže na CD28 a/nebo CTLA4 a alespoň část druhého proteinu, kterým není B7. V preferovaných provedeních vynálezu fúzní protein B7 obsahuje extrabuněčnou oblast B7, která tvoří fúzi na N-konci rozpustným proteinem B7 nebo jeho se signálním peptidem, například z onkostatinu M (popisuje se například v dokumentu WO 93/00431).In one embodiment, the portion is a fusion protein comprising at least a portion of B7 that binds to CD28 and / or CTLA4 and at least a portion of a second protein that is not B7. In preferred embodiments of the invention, the B7 fusion protein comprises an extracellular region of B7 that forms a fusion at the N-terminus of soluble B7 protein or its with a signal peptide, for example from oncostatin M (described, for example, in WO 93/00431).

Ve zvláště preferovaném provedení vynálezu je rozpustnou formou B7 fúzní protein obsahující extrabuněčnou oblast B7 fúzovanou s částí molekuly imunoglobulinu. protein B7Ig se může připravit za použití v oboru (Linsley et al., 1994, Perspectives in and Design 2: 221, Linsley WO 93/00431, patent patent US 5 580 756).In a particularly preferred embodiment of the invention, the soluble form of B7 is a fusion protein comprising an extracellular region of B7 fused to a portion of an immunoglobulin molecule. the B7Ig protein can be prepared for use in the art (Linsley et al., 1994, Perspectives in and Design 2: 221, Linsley WO 93/00431, U.S. Patent No. 5,580,756).

Takový fúzní metod známých Drug DiscoverySuch a fusion method known Drug Discovery

US 5 770 197 a blokuje váže na se vážíUS 5,770,197 and blocks binds to binds

2. Protilátky, které se vážou na ko-stimulační molekuly2. Antibodies that bind to co-stimulatory molecules

V jistých provedeních vynálezu je činidlem, které ko-stimulační signál v T buňce, protilátka, která se ko-stimulační molekulu. Při přípravě protilátek, které na ko-stimulační molekuly, se může použití ko-stimulační protein, část ko-stimulačního proteinu (například peptid získaný z ko-stimulačního proteinu) nebo fúzní protein, který zahrnuje celou nebo část aminokyselinové sekvence ko·· *··· stimulační molekuly, k vytvořeni polyklonálniho séra nebo monoklonálních protilátek proti proteinu a/nebo peptidu za použití standardních metod. Termín „protilátky zahrnuje celé protilátky stejně jako jejich fragmenty. Fragmenty protilátek (například fragmenty Fab', fragmenty F(ab')2 nebo jednořetězcové protilátky) se mohou připravit za použití metod dobře známých v oboru. Termín protilátky také zahrnují chimerové a humanizované protilátky.In certain embodiments, the agent that co-stimulates the signal in a T cell is an antibody that co-stimulates the molecule. In preparing antibodies to the co-stimulatory molecules, a co-stimulatory protein, a portion of the co-stimulatory protein (e.g., a peptide derived from the co-stimulatory protein), or a fusion protein that includes all or part of the amino acid sequence of a co Stimulating molecules to generate polyclonal serum or monoclonal antibodies against the protein and / or peptide using standard methods. The term "antibodies" includes whole antibodies as well as fragments thereof. Antibody fragments (e.g., Fab 'fragments, F (ab') 2 fragments, or single chain antibodies) can be prepared using methods well known in the art. The term antibodies also include chimeric and humanized antibodies.

Například savec (například myš, křeček nebo králík) se může imunizovat imunogenní formou ko-stimulačního proteinu nebo peptidu, který vyvolává u savce protilátkovou odezvu. Imunogenem může například být rekombinantní ko-stimulační molekula proteinu nebo jeho fragment, fragment syntetického peptidu nebo buňka, která exprimuje na svém povrchu kost imulačni molekulu. Buňkou může být například buňka obsahující antigen nebo T buňka nebo buňka transfektovaná nukleovou kyselinou kódující ko-stimulační molekulu tak, že ko-stimulační molekula se exprimuje na povrchu buňky. Hostitelské buňky transfektované, aby exprimovaly peptidy mohou být libovolné prokaryontní nebo eukaryontní buňky. Například peptid, který vykazuje aktivitu ko-stimulační molekuly se může exprimovat v bakteriálních buňkách, jako je mikroorganizmus E. coli, v hmyzích buňkách (bakuloviry), v kvasinkách nebo v savčích buňkách, jako jsou buňky vaječníků čínského křečka (CHO) a buňky NSO. Jiné hostitelské buňky a expresívní vektory se popisují v publikaci Goeddel, (1990) nebo jsou dobře známy v oboru. Příklady vektorů vhodných pro expresi v kvasinkách S. cerivisae zahrnují pYepSecl (Baldari. et al., (1987) Embo J. 6: 229-234), pMFa (Kurjan and Herskowitz, (1982) Cell 30: 933-943), pJRY88 (Schutz et al., (1987) Gene 54: 113-123) a pYES2 (Invitrogen Corporation, San Diego, CA) . Bakulovirové vektory dostupné pro expresi proteinů v kultivovaných hmyzích buňkách (buňky SF 9) zahrnují série pAc (Smith et al., (1983) Mol. Cell Biol. 3: 2156-2165) a pVLFor example, a mammal (e.g., a mouse, hamster, or rabbit) can be immunized with an immunogenic form of a co-stimulatory protein or peptide that elicits an antibody response in a mammal. For example, the immunogen may be a recombinant protein co-stimulatory molecule or a fragment thereof, a synthetic peptide fragment, or a cell that expresses a bone-stimulating molecule on its surface. For example, the cell may be a cell comprising an antigen or a T cell or a cell transfected with a nucleic acid encoding a co-stimulatory molecule such that the co-stimulatory molecule is expressed on the cell surface. The host cells transfected to express the peptides may be any prokaryotic or eukaryotic cells. For example, a peptide that exhibits co-stimulatory molecule activity may be expressed in bacterial cells such as E. coli, insect cells (baculoviruses), yeast or mammalian cells such as Chinese hamster ovary (CHO) cells and NSO cells . Other host cells and expression vectors are described in Goeddel, (1990) or are well known in the art. Examples of vectors suitable for expression in S. cerivisae yeast include pYepSec1 (Baldari. Et al., (1987) Embo J. 6: 229-234), pMFα (Kurjan and Herskowitz, (1982) Cell 30: 933-943), pJRY88 (Schutz et al., (1987) Gene 54: 113-123) and pYES2 (Invitrogen Corporation, San Diego, CA). Baculovirus vectors available for expression of proteins in cultured insect cells (SF 9 cells) include a series of pAc (Smith et al., (1983) Mol. Cell Biol. 3: 2156-2165) and pVL

• 9 • 9 ···· ···· 99 99 99 99 * * 99 99 9 9 • 99 • 99 • 9 • 9 • 9 • 9 9 9 9 9 • 9 • 9 999 999 ·· ·· ··« ·· « ·· ·· 99 99

(Lucklow, V. A. and Summers, M. D., (1989) Virology 170: 3139). Obvykle se buňky COS (Gluzman, Y., (1981) Cell 23: 175182) používají ve spojení s vektory jako je pCDM8 (Seed, B., (1987) Nátuře 329: 840) při dočasné amplifikaci/expresi v savčích buňkách, zatímco buňky CHO (buňky vaječníků čínského křečka dhfr~) se používají s vektory, jako je pMT2PC (Kaufman et al., (1987), EMBO J., 6: 187-195), při stabilní amplifikaci/expresi v savčích buňkách. Preferovanou buněčnou linií při produkci rekombinantního proteinu je buněčná linie myelomu NSO, která je dostupná u ECACC (katalogové číslo #85110503) a popisuje se v publikaci Galfre, G. and Milstein, C. ((1981) Methods in Enzymology 73(13): 3-46 a Preparation of Monoclonal Antibodies: Strategies and Procedures, Academie Press, N. Y., N.Y.). Vektorová DNA se může zavést do savčích buněk prostřednictvím běžných metod, jako je společné srážení fosforečnanem sodným nebo chloridem vápenatým, transfekce zprostředkovaná DEAE-dextranem, použití lipofektinu nebo elektroporace. Vhodné metody pro transformaci hostitelských buněk se popisuji v publikaci Sambrook et al., Molecular Cloning: A Laboratory Manual, 2nd Edition, Cold Spring Harbor Laboratory Press (1989) a v dalších laboratorních návodech. V případě použití u savců expresívní vektory řídící funkce jsou často tvořeny virovým materiálem. Běžně používané promotory se získaly z polyomu, adenoviru 2, cytomegaloviru a nej častěji z viru SV40.(Lucklow, V.A. and Summers, M. D., (1989) Virology 170: 3139). Typically, COS cells (Gluzman, Y. (1981) Cell 23: 175182) are used in conjunction with vectors such as pCDM8 (Seed, B., (1987) Nature 329: 840) for transient amplification / expression in mammalian cells, while CHO cells (Chinese hamster ovary cells dhfr -) are used with vectors such as pMT2PC (Kaufman et al., (1987), EMBO J., 6: 187-195), for stable amplification / expression in mammalian cells. A preferred cell line for recombinant protein production is the NSO myeloma cell line, available from ECACC (Catalog # 85110503) and described in Galfre, G. and Milstein, C. ((1981) Methods in Enzymology 73 (13): 3-46 and Preparation of Monoclonal Antibodies: Strategies and Procedures, Academic Press, NY, NY). The vector DNA may be introduced into mammalian cells by conventional methods such as co-precipitation with sodium phosphate or calcium chloride, DEAE-dextran mediated transfection, use of lipofectin, or electroporation. Suitable methods for transforming host cells are described in Sambrook et al., Molecular Cloning: A Laboratory Manual, 2nd Edition, Cold Spring Harbor Laboratory Press (1989) and other laboratory guidelines. When used in mammals, expression vectors of control function are often comprised of viral material. Commonly used promoters were obtained from polyoma, adenovirus 2, cytomegalovirus, and most commonly from SV40 virus.

Peptidy vykazující aktivitu ko-stimulační molekuly exprimované v savčích buňkách nebo jiným způsobem se mohou čistit podle standardního postupu, který zahrnuje srážení síranem amonným, frakcionační kolonovou chromatografii (například výměnou intů, gelovou filtrací, elektroforézou, afinitní chromatografií atd.) a krystalizací (EnzymePeptides showing the activity of a co-stimulatory molecule expressed in mammalian cells or by other means may be purified according to a standard procedure that includes ammonium sulfate precipitation, fractionation column chromatography (e.g., interchange, gel filtration, electrophoresis, affinity chromatography, etc.) and crystallization (Enzyme)

Purification and RelatedPurification and Related

Techniques,Techniques,

Methods in Enzymology,Methods in Enzymology,

22: 233-577 (1971)).22: 233-577 (1971)].

• · ······ ·· · • · · · ··· · · · · • · ····· · ♦ · • ···· ···· · • · · · · · · · ··· ··· ♦ · »·· ·· ···· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ··· ··· ♦ · »· · · ·

Je v rámci schopnosti odborníka vytvořit protilátky proti lidským ko-stimulačním molekulám podle standardních metod. Protilátky mohou být buď polyklonální nebo monoklonální nebo fragmenty takových protilátek, které se váží na antigen. Zvláště podstatné pro použití při terapeutické aplikaci jsou protilátky, které inhibují navázání ko-stimulační molekuly na svůj přirozený ligand na povrchu imunitní buňky, čímž se inhibuje ko-stimulace imunitní buňky. Preferovanými protilátkami proti ko-stimulační molekule jsou protilátky schopné inhibovat nebo tlumit imunitní odpovědi zprostředkované T buňkou navázáním receptoru B7-2 nebo B7-1 na povrchu B lymfocytů a zamezovat interakci s CTLA4 a/nebo CD28. Jinými preferovanými protilátkami proti ko-stimulačním molekulám jsou ty protilátky, které v kombinaci s druhou protilátkou, která se váže na jinou ko-stimulační molekulu, vedou k zesílení inhibice ko-stimulace T buňky ve srovnání se samotnou první protilátkou. Jde například o kombinaci protilátek proti B7-1 a B7-2.It is within the ability of one of skill in the art to generate antibodies against human co-stimulatory molecules according to standard methods. The antibodies may be either polyclonal or monoclonal or fragments of such antibodies that bind to the antigen. Of particular interest for use in therapeutic application are antibodies that inhibit the binding of the co-stimulatory molecule to its natural ligand on the surface of the immune cell, thereby inhibiting co-stimulation of the immune cell. Preferred antibodies to the co-stimulatory molecule are antibodies capable of inhibiting or inhibiting T cell-mediated immune responses by binding B7-2 or B7-1 receptors to the surface of B cells and preventing interaction with CTLA4 and / or CD28. Other preferred antibodies against the co-stimulatory molecules are those which, in combination with a second antibody that binds to another co-stimulatory molecule, result in an enhanced inhibition of T cell co-stimulation compared to the first antibody alone. For example, a combination of anti-B7-1 and B7-2 antibodies.

A. ImunogenA. Immunogen

Termín „imunogen,, znamená kompozici obsahující jako aktivní složku peptid vykazující aktivitu ko-stimulační molekuly, který se používá při přípravě protilátek proti kostimulační molekule. V případě, že se při indukci protilátek používá peptid vykazující aktivitu ko-stimulační molekuly, je jasné, že se peptid může použít samotný nebo jako peptidový polymér.The term "immunogen" refers to a composition comprising as an active ingredient a peptide having the activity of a co-stimulatory molecule, which is used in the preparation of antibodies against a costimulatory molecule. When a peptide exhibiting the activity of a co-stimulatory molecule is used in the induction of antibodies, it is clear that the peptide can be used alone or as a peptide polymer.

Aby se vytvořily vhodné protilátky proti ko-stimulační molekule, imunogen by měl obsahovat účinné imunogenní množství peptidu, který vykazuje aktivitu ko-stimulační molekuly a je v typickém případě konjugativně spojen s nosičem. Účinné množství peptidu v jednotkové dávce závisí mimo jiné na druhu inokulovaného zvířete, tělesné hmotnosti zvířete a vybraném režimu imunizace, jak je v oboru známo. Imunogenní přípravek bude v typickém případě obsahovat koncentraci peptidu v rozmezí 10 mikrogramů až 500 miligramů v imunizační dávce, přičemž se upřednostňuje přibližně 50 mikrogramů až přibližně 50 miligramů v jedné dávce. Imunizační přípravek může také zahrnovat adjuvans jako součást ředidla. Ajuvans, jako je úplné Freundovo adjuvans (CFA), neúplné Freundovo adjuvans (IFA) a alum, jsou adjuvans, které jsou dobře známy v oboru a jsou dostupné z několika zdrojů.In order to generate suitable antibodies against the co-stimulatory molecule, the immunogen should contain an effective immunogenic amount of a peptide that exhibits the activity of the co-stimulatory molecule and is typically conjugated to a carrier. The effective amount of the peptide per unit dose depends, inter alia, on the species of inoculated animal, the animal's body weight, and the immunization regimen selected, as is known in the art. The immunogenic composition will typically contain a peptide concentration in the range of 10 micrograms to 500 milligrams per immunization dose, with about 50 micrograms to about 50 milligrams per dose being preferred. The immunizing composition may also include an adjuvant as part of a diluent. Ajuvants such as complete Freund's adjuvant (CFA), incomplete Freund's adjuvant (IFA) and alum are adjuvants that are well known in the art and are available from several sources.

Pro odborníka bude zřejmé, že místo použití přirozeně se vyskytujících forem ko-stimulační molekuly při imunizaci,One skilled in the art will appreciate that instead of using naturally occurring forms of the co-stimulatory molecule in immunization,

možné použít syntetické peptidy, přičemž se tvoří žádané protilátky.synthetic peptides can be used to produce the desired antibodies.

Jako imunogen mohou být použity ko-stimulační molekuly nebo peptidové fragmenty jak rozpustné, tak vázané na membráně, a mohou se také izolovat imunoafinitním čištěním. Čištěná forma molekuly ko-stimulačního proteinu, jejíž izolace se popisuje shora v textu, se může také použít přímo jako imunogen nebo se může alternativně spojit s vhodným proteinovým nosičem pomocí vhodné metody, kterou může být spojení chemickou cestou nebo metodami genetického inženýrství za použití metody klonování genu ko-stimulační molekuly.Co-stimulatory molecules or peptide fragments, both soluble and membrane bound, can be used as the immunogen and can also be isolated by immunoaffinity purification. The purified form of the co-stimulatory protein molecule, the isolation of which is described above, can also be used directly as an immunogen, or alternatively can be coupled to a suitable protein carrier using a suitable method, which may be chemically coupled or genetically engineered using cloning gene of the co-stimulatory molecule.

Peptid nebo protein vybraný pro imunizaci se může upravit za účelem zesílení jeho imunogenicity. Postupy pro dodání imunogenicity peptidu například zahrnují konjugaci s nosičem nebo jiné metody, které jsou dobře známy v oboru. Je možné dále syntetizovat libovolný peptid, který se vybral za účelem imunizace. V jistých provedeních vynálezu se takové peptidy mohou syntetizovat jako rozvětvené polypeptidy, aby se zesílily imunitní odpovědi, jak je známo v oboru (viz například Peptides, Edited by Bernd Gutte Academie Press 1995. pp. 456-493) .The peptide or protein selected for immunization may be engineered to enhance its immunogenicity. For example, methods for conferring immunogenicity on a peptide include conjugation to a carrier or other methods well known in the art. It is further possible to synthesize any peptide that has been selected for immunization. In certain embodiments, such peptides may be synthesized as branched polypeptides to enhance immune responses as known in the art (see, for example, Peptides, Edited by Bernd Gutte Academic Press 1995. pp. 456-493).

Čištěný protein ko-stimulační molekuly může také být kovalentně nebo nekovalentně upravený nebílkovinným materiálem, jako jsou lipidy nebo sacharidy pro zvýšení imunogenicity nebo rozpustnosti. V jiném případě čištěný • · • · · ·The purified protein of the co-stimulatory molecule may also be covalently or non-covalently treated with a non-proteinaceous material such as lipids or carbohydrates to increase immunogenicity or solubility. In another case purified • · · · · ·

protein ko-stimulační molekuly se může spojit s virovou částici, replikujícím se virem nebo jiným mikroorganizmem nebo se do nich může začlenit za účelem zesílit imunogenicitu. Protein ko-stimulační molekuly se může například chemicky připojit na virovou částici nebo mikroorganizmus nebo jeho imunogenní část.the protein of the co-stimulatory molecule may be associated with or incorporated into a viral particle, a replicating virus or other microorganism to enhance immunogenicity. For example, the protein of the co-stimulatory molecule may be chemically coupled to a viral particle or microorganism, or an immunogenic portion thereof.

V jednom provedení vynálezu se čištěný protein kostimulační molekuly (například produkovaný omezenou proteolýzou nebo metodami rekombinace DNA) konjuguje s nosičem, který je ve zvířatech imunogenní. Preferované nosiče zahrnují proteiny, jako je albumin, sérové proteiny (například globuliny a lipoproteiny) a polyaminokyseliny. Příklady použitelných proteinů zahrnují bovinní sérový albumin, králičí sérový albumin, tyroglobulin, hemocyanin přílipkovitých plžů, vaječný ovalbumin nebo bovinní gamaglobuliny. Syntetické polyaminokyseliny, jako je polylyzin nebo polyarginin, je možné také použít jako nosiče. S ohledem na kovalentní připojení proteinu ko-stimulační molekuly nebo peptidových fragmentů k vhodnému imonugennímu nosiči existuje řada chemických síťovacích činidel, která jsou známa v oboru. Preferovaná síťovací činidla jsou heterobifunkční siťovací činidla, která se mohou použít k navázání proteinů postupným způsobem. V oboru je známo velké množství heterobifunkčních síťovacích činidel, která zahrnují sukcinimidyl-4-(Nmaleinimidomethyl)cyklohexan-l-karboxylát (SMCC), mmaleinimidobenzoyl-N-hydroxysukcinimidester (MBS), Nsukcinimidyl-(4-jodacetyl)aminobenzoát (SIAB), sukcinimidyl-4(p-maleinimidofenyl)butyrát (SMPB), l-etyl-3-(3dimetylaminopropyl)karbodiimidhydrochlorid (EDC), 4sukcinimidyloxykarbonyl-a-methyl-a-(2-pyridyldithio)-toluen (SMPT), N-sukcinimidyl-3-(2-pyridylthio)propionát (SPDP), sukcinimidyl-6-[3- (2-pyridyldithio) proponát]hexanoát (LC-SPDP) .In one embodiment of the invention, the purified costimulatory molecule protein (e.g. produced by limited proteolysis or recombinant DNA methods) is conjugated to a carrier that is immunogenic in animals. Preferred carriers include proteins such as albumin, serum proteins (e.g. globulins and lipoproteins) and polyamino acids. Examples of useful proteins include bovine serum albumin, rabbit serum albumin, thyroglobulin, gastropod hemocyanin, egg ovalbumin, or bovine gamaglobulins. Synthetic polyamino acids, such as polylysine or polyarginine, can also be used as carriers. With regard to the covalent attachment of the protein of the co-stimulatory molecule or peptide fragments to a suitable immunogenic carrier, there are a number of chemical cross-linking agents known in the art. Preferred cross-linking agents are heterobifunctional cross-linking agents that can be used to bind proteins sequentially. Numerous heterobifunctional cross-linking agents are known in the art, including succinimidyl 4- (N-maleimimidomethyl) cyclohexane-1-carboxylate (SMCC), mmaleinimidobenzoyl-N-hydroxysuccinimide ester (MBS), N-succinimidyl- (4-iodoacetyl) aminobenzoate (SIAB), -4 (p-maleimidimidenyl) butyrate (SMPB), 1-ethyl-3- (3-dimethylaminopropyl) carbodiimide hydrochloride (EDC), 4-succinimidyloxycarbonyl-α-methyl-α- (2-pyridyldithio) -toluene (SMPT), N-succinimidyl-3 - (2-pyridylthio) propionate (SPDP), succinimidyl 6- [3- (2-pyridyldithio) proponate] hexanoate (LC-SPDP).

Může být také žádoucí jednoduše imunizovat pomocí celých buněk, které na svém povrchu exprimují protein ko-stimulační molekuly. Jako imunogeny se mohou použit různé buněčné linie, přičemž vznikají monoklonální protilátky proti antigenu kostimulační molekuly, které zahrnují, ale nejsou omezeny na aktivované B buňky. Ze subjektu je například možné získat slezinné B buňky a aktivovat je anti-imunoglobulinem. V jiném případě se může použít buněčná linie B buněk, pokud se na jejich povrchu exprimuje ko-stimulační molekula, jako je buněčná linie Ráji (B buňky Burkettova lymfomu, viz například Freeman, G. J. et al., (1993) Science 262: 909-911) nebo JY B, což je lymfoblastoidní buněčná linie (Azuma, M. et al., (1993) Nátuře 366: 76-79) . Celé buňky, které se mohou použít jako imunogeny při produkci protilátek specifických pro kostimulační molekulu, také zahrnují rekombinantní transfektanty. Například buňky COS a CHO se mohou rekonstituovat transfekci cDNA ko-stimulační molekuly, jak uvádí Knudson et al., 1993, PNAS 90: 4003-4007, Travernor et al., 1993, Immunogenitics 37: 474-477, Dougherty et al., 1991,It may also be desirable to simply immunize with whole cells that express the protein of the co-stimulatory molecule on their surface. Various cell lines may be used as immunogens to produce monoclonal antibodies against the costimulatory molecule antigen, including, but not limited to, activated B cells. For example, spleen B cells can be obtained from the subject and activated by anti-immunoglobulin. Alternatively, a B cell cell line may be used when a co-stimulatory molecule such as a Raj cell cell line is expressed on their surface (Burkett's lymphoma B cells, see, for example, Freeman, GJ et al., (1993) Science 262: 909-). 911) or JY B, which is a lymphoblastoid cell line (Azuma, M. et al., (1993) Nature 366: 76-79). Whole cells that can be used as immunogens in the production of antibodies specific for a costimulatory molecule also include recombinant transfectants. For example, COS and CHO cells may be reconstituted by transfecting cDNA of the co-stimulatory molecule as described by Knudson et al., 1993, PNAS 90: 4003-4007, Travernor et al., 1993, Immunogenitics 37: 474-477, Dougherty et al. 1991,

J. Exp. Med. 174: 1-5) a Aruffo et al., 1990, Cell 61: 13031313) za vzniku nedotčené ko-stimulační molekuly na buněčném povrchu. Uvedení transfektanti se mohou použít jako imunogen při produkci protilátek proti ko-stimulační molekule předem vybrané specifity. Jiné příklady zejména eukaryontní buňky schopné transfektantů glykosylovat produkci imunogenu je možno použít libovolný postup, expresi transfektovaných genů ko-stimulační buněčném povrchu.J. Exp. Copper. 174: 1-5) and Aruffo et al., 1990, Cell 61: 13031313) to produce an intact cell-surface co-stimulatory molecule. Said transfectants may be used as an immunogen in the production of antibodies against a co-stimulatory molecule of a preselected specificity. Other examples, particularly eukaryotic cells capable of transfectants to glycosylate the production of an immunogen, can be any method of expressing the transfected genes by co-stimulating cell surface.

stimulační molekuly, avšak při jsou známé, protein kocelobuněčného který působí molekuly nastimulating molecules, however, there is known a cellular protein that acts on the molecules

B. Polyklonální protilátky proti ko-stimulační molekuleB. Polyclonal antibodies against a co-stimulatory molecule

Polyklonální protilátky proti čištěnému proteinu nebo peptidu, které vykazují aktivitu ko-stimulační molekuly, se mohou v obecném případě vytvořit ve zvířatech aplikací více podkožních (sc) nebo intraperitoneálních (ip) injekcí imunogenu, který tvoří ko-stimulační molekula, jako je • · ······ ··9 • · · · · · · · 99 9 • * 99··· ··· • ···♦ ····· • · ·· ···· ··· ··· ·· ··· 9···· například extrabuněčná oblast proteinu ko-stimulační molekuly, a adjuvans. Jak se například popisuje shora v textu může být vhodné konjugovat ko-stimulační molekulu (zahrnující fragmenty obsahující určité epitopy) s proteinem, který je imunogenní pro druh, který má být imunizován, například s hemocyaninem přílipkovitých plžů nebo se sérovým albuminem.Polyclonal antibodies against a purified protein or peptide that exhibit the activity of a co-stimulatory molecule can generally be generated in animals by administering multiple subcutaneous (sc) or intraperitoneal (ip) injections of the immunogen that makes up the co-stimulatory molecule, such as 9 9 9 9 99 99 99 99 99 99 99 99 99 99 99 99 99 9 For example, the extra-cellular region of the protein of the co-stimulatory molecule, and the adjuvant. For example, as described above, it may be desirable to conjugate a co-stimulatory molecule (including fragments containing certain epitopes) with a protein that is immunogenic to the species to be immunized, for example, hemocyanin of gastropod gastropods or serum albumin.

Pro metody a programy týkající se hostitelských zvířat nebo kultivovaných buněk, produkujících protilátky je možno obecně použít zavedené a běžné metody stimulace protilátek a jejich produkce. V jednom provedení vynálezu se zvířata v typickém případě imunizují proti konjugátům nebo derivátům imunogenní ko-stimulační molekuly kombinací přibližně 1 μς až 1 mg konjugátu s Freundovým kompletním adjuvans a zavedením roztoku interdermální injekcí do více míst. Jeden měsíc po zavedení první injekce se zvířata imunizují 1/5 až 1/10 původního množství konjugátu ve Freundově úplném adjuvans (nebo jiném vhodném adjuvans) podkožní injekcí na více místech. O sedm až čtrnáct dní později se zvířatům odeberou vzorky krve a v séru se stanoví titr anti-kostimulačních molekul. Zvířata se opakovaně imunizují až hodnota titru neroste. Upřednostňuje se, aby se zvířata opakovaně imunizovala konjugátem stejného proteinu ko-stimulační molekuly, ale konjugovaného s odlišným proteinem a/nebo pomocí odlišného síťovacího činidla. Konjugáty se mohou také vytvořit v rekombinantni buněčné kultuře jako proteinové fúze. Za účelem zesílení imunitní odpovědi se také používají agregační činidla, jako je alum.In general, established and conventional methods of stimulating and producing antibodies can be used for methods and programs involving host animals or cultured antibody-producing cells. In one embodiment of the invention, animals are typically immunized against conjugates or derivatives of an immunogenic co-stimulatory molecule by combining about 1 µg to 1 mg of the conjugate with Freund's complete adjuvant and introducing the solution by interdermal injection at multiple sites. One month after the first injection, animals are immunized with 1/5 to 1/10 of the original amount of conjugate in Freund's complete adjuvant (or other suitable adjuvant) by subcutaneous injection at multiple sites. Seven to fourteen days later, blood samples are taken from the animals and the titer of anti-costimulatory molecules is determined in serum. Animals are immunized repeatedly until the titer value increases. It is preferred that the animals are repeatedly immunized with a conjugate of the same protein of the co-stimulatory molecule but conjugated to a different protein and / or using a different cross-linking agent. Conjugates may also be formed in recombinant cell culture as protein fusions. Aggregating agents such as alum are also used to enhance the immune response.

Taková populace molekul protilátek produkovaná savcem se nazývá „polyklonální, protože tato populace obsahuje protilátky s odlišnou imunospecifitou a afinitou pro kostimulační molekulu. Molekuly protilátek se pak mohou získávat od savců a mohou se izolovat dobře známými metodami, jako je například použití DEAE Sephadex, pro získání frakce IgG. Aby se zesílila specifita protilátek, protilátky se mohou čistit imunoafinitni chromatografií za použiti imunogenu fixovaného na pevné fázi. Protilátky jsou v kontaktu s imunogenem fixovaným na pevné fázi po dobu, která je dostatečná, aby imunogen imunoreagoval s molekulami protilátek za vzniku imunokomplexu fixovaného na pevné fázi. Vázané protilátky se separují z komplexu standardní metodou.Such a population of antibody molecules produced by a mammal is called &quot; polyclonal because this population contains antibodies with different immunospecific and affinity for the costimulatory molecule. Antibody molecules can then be obtained from mammals and isolated by well known methods, such as using DEAE Sephadex, to obtain an IgG fraction. To enhance the specificity of the antibodies, the antibodies can be purified by immunoaffinity chromatography using a solid phase fixed immunogen. The antibodies are contacted with the solid phase-fixed immunogen for a time sufficient to allow the immunogen to immunoreact with the antibody molecules to form a solid-phase fixed immunocomplex. Bound antibodies are separated from the complex by a standard method.

C. Monoklonálni protilátky proti ko-stimulační molekuleC. Monoclonal antibodies against the co-stimulatory molecule

Termín „monoklonálni protilátky nebo „monoklonálni protilátkové prostředky zahrnují populaci molekul protilátek, které obsahují pouze jeden druh místa vázajícího antigen, schopného imunoreagovat s určitým epitopem ko-stimulační molekuly. Prostředek monoklonálních protilátek tak nejčastěji vykazuje jedinou vazebnou afinitu pro určitý protein kostimulační molekuly, s kterým imunoreaguje. Výhodně se monoklonálni protilátka používaná v uvedené metodě dále charákterizuje jako imunoreaktivní s ko-stimulační molekulou získanou od člověka.The term "monoclonal antibodies" or "monoclonal antibody compositions" encompasses a population of antibody molecules that contain only one kind of antigen-binding site capable of immunoreacting with a particular epitope of the co-stimulatory molecule. Thus, the monoclonal antibody composition most often exhibits a single binding affinity for a particular costimulatory molecule protein with which it immunoreacts. Preferably, the monoclonal antibody used in said method is further characterized as immunoreactive with a co-stimulatory molecule obtained from a human.

Monoklonálni protilátky použitelné v prostředcích a metodách podle vynálezu jsou řízeny vůči epitopu antigenu kostimulační protilátkou interakci molekuly tak, a antigenem ko-stimulační ligandem(y) stimulace T ligand. molekuly produkci v kultuře.The monoclonal antibodies useful in the compositions and methods of the invention are directed to the epitope of the antigen by a costimulatory antibody by interacting with the molecule and the antigen by the co-stimulatory ligand (s) of stimulating T ligand. molecules production in culture.

hybridomy,hybridomas,

Milstein že vytvoření komplexu mezi ko-stimulační molekuly inhibuje molekuly s jejím přirozeným na povrchu imunitní buňky, přičemž se inhibuje kobuňky pomocí interakce ko-stimulační molekula a Monoklonálni protilátky vůči epitopu ko-stimulační se mohou připravit použitím metody, která zahrnuje protilátkových molekul kontinuální buněčnou linií metody zahrnují, ale se původně popisují v Nátuře 256: 495-497)Milstein that forming a complex between a co-stimulatory molecule inhibits molecules with its natural surface on the immune cell, inhibiting the cells by the co-stimulatory molecule interaction, and monoclonal antibodies to the co-stimulatory epitope can be prepared using a method comprising antibody molecules by a continuous cell line. methods include, but are originally described in Nature 256: 495-497)

Tyto kteréThese which

1975, nejsou omezeny na publikaci Kohler and , novější techniku hybridomů1975, are not limited to Kohler and, a more recent hybridoma technique

4: 72), ] i lidských B buněk (Kozbor et al., 1983 Immunol. Today metodu EBV-hybridomu (Cole et al., 1985, Monoclonal Antibodies and Cancer Therapy, Alan R. Liss, lne., pp. 77-96 a metodu triomu. Jiné metody, které mohou účinně vést k vytvoření monoklonálních protilátek použitelných v souladu s vynálezem zahrnují metody zobrazení fága (Marks et al., 1992 J. Biol. Chem. 16007-16010).4: 72), human B cells (Kozbor et al., 1983 Immunol. Today method of EBV-hybridoma (Cole et al., 1985, Monoclonal Antibodies and Cancer Therapy, Alan R. Liss, Inc., Pp. 77- 96 and the trioma method Other methods that can effectively lead to the generation of monoclonal antibodies useful in accordance with the invention include phage display methods (Marks et al., 1992 J. Biol. Chem. 16007-16010).

V jednom provedení vynálezu je protilátkovým přípravkem aplikovaným podle vynálezu je monoklonální protilátka produkovaná'buněčnou linií hybridomů. Metody fúze hybridomů se poprvé popisují v publikaci Kohler and Milstein et al., Nátuře (1975) 256: 495-97, Brown et al., (1981) J. Immunol. 127: 53946, Brown et al., (1980) J. Biol. Chem 255: 4980-83, Yeh et al., (1976) PNAS 76: 2927-31 a Yeh et al., 1982 Int. J. Cancer 29: 269-75). Prostředky monoklonálních protilátek podle vynálezu se tedy mohou produkovat následujícím způsobem, který zahrnuje tyto kroky:In one embodiment of the invention, the antibody preparation administered according to the invention is a monoclonal antibody produced by a cell line of hybridomas. Methods for hybridoma fusion are first described in Kohler and Milstein et al., Nature (1975) 256: 495-97, Brown et al., (1981) J. Immunol. 127: 53946; Brown et al. (1980) J. Biol. Chem 255: 4980-83, Yeh et al., (1976) PNAS 76: 2927-31 and Yeh et al., 1982 Int. J. Cancer 29: 269-75). Accordingly, the monoclonal antibody compositions of the invention may be produced as follows:

a) imunizaci zvířete ko-stimulačni molekulou. Uvedená imunizace se v typickém případě uskuteční aplikací imunogenu ko-stimulačni molekuly imunologicky kompetentnímu savci v imunologicky účinném množství, tj. množství dostatečném k vyvolání imunitní odpovědi. Upřednostňuje se, když savec je hlodavec, jako je například králík, krysa nebo myš. Savec se pak udržuje po dobu, která je dostatečná k produkci buněk vylučujících molekuly protilátek, které imunoreagují s imunogenem ko-stimulačni molekuly. Taková imunoreaktivita se detekuje testováním vznikajících molekul protilátek na imunoreaktivitu s přípravkem imunogenního proteinu. Může být popřípadě žádoucí testovat molekuly protilátek s přípravkem proteinu ve formě, ve které má být v testu detekována molekulami protilátek, například ve formě ko-stimulačni molekuly spojené s membránou. Tyto testovací metody jsou dobře známy v oboru.a) immunizing the animal with a co-stimulatory molecule. Said immunization is typically accomplished by administering an immunogen of the co-stimulatory molecule to an immunologically competent mammal in an immunologically effective amount, i.e., an amount sufficient to elicit an immune response. Preferably, the mammal is a rodent such as a rabbit, rat or mouse. The mammal is then maintained for a time sufficient to produce cells secreting antibody molecules that immunoreact with the immunogen of the co-stimulatory molecule. Such immunoreactivity is detected by testing the resulting antibody molecules for immunoreactivity with an immunogenic protein preparation. Alternatively, it may be desirable to test antibody molecules with a protein preparation in the form in which it is to be detected by the antibody molecules in the assay, for example in the form of a membrane-stimulating molecule. These test methods are well known in the art.

b) Pak se připraví suspenze buněk produkujících protilátky, odebraných z každého imunizovaného savce, který vylučuje požadovanou protilátku. Po dostatečné době se myš usmrtí a získají se somatické lymfocyty produkující protilátky. Buňky « · produkující protilátky mohou být získány z lymfatických uzlin, sleziny a periferní krve zvířat. Preferují se buňky sleziny, které se mohou mechanicky dělit až na jednotlivé buňky ve fyzikálně tolerovatelném médiu za použití metod, které jsou dobře známy v oboru. Myší lymfocyty vykazují vyšší s myšími myelomy, jak se popisuje dále použít somatické buňky krysy, králíka slezinových buněk kódující se znehybní fúzí buněk myelomu, obvykle v přítomnosti fúzního polyetylenglykol (PEG). Jako fúzní partner metod se může použít libovolný linií, jako jsou stabilní fúzeb) A suspension of antibody-producing cells taken from each immunized mammal that secretes the desired antibody is then prepared. After sufficient time, the mouse is sacrificed and somatic antibody-producing lymphocytes are obtained. Antibody producing cells can be obtained from lymph nodes, spleen and peripheral blood of animals. Preferred are spleen cells which can be mechanically divided into individual cells in a physically tolerable medium using methods well known in the art. Mouse lymphocytes show higher with mouse myelomas, as described below, using rat somatic cells, rabbit spleen cells encoding immobilization of myeloma cells, usually in the presence of a fusion polyethylene glycol (PEG). Any line such as stable fusion may be used as the fusion partner of the methods

Mohou se takéThey can also

Chromozomy imunoglobuliny x63-Ag8.653 nebo ve sbírce kulturChromosomes of immunoglobulins x63-Ag8.653 or in the culture collection

Rockville, Md.Rockville, Md.

procento v textu.percentage in text.

a žáby, požadované sleziny činidla, například Sp2/O-Agl4.and frogs, desired spleen reagents, for example Sp2 / O-Ag14.

„Američan linie“American line

TytoThese

Type s buňkamy jako je podle standardních počet myelomových buněčných myelomu P3-NSl/l-Ag4-l, P3linie myelomu jsou dostupné Culture Collection (ATCC),Cell type such as by standard number of myeloma cell myeloma P3-NS1 / 1-Ag4-1, P3 myeloma lines are available from Culture Collection (ATCC),

Výsledné buňky, které zahrnují v selekčním médiu, pak nechají růst kterém nefúzované nakonec odumírají, se kultivovat při rodičovské buňky Pouze hybridomové omezeném ředění, požadované hybridomy, se jako je médium HAT, ve izolované klony. V protilátek za použití klony se ředění a z myelomu nebo lymfocyty buňky přežívají a mohou aby se získaly supernatantech hybridomů se testuje požadované specifity, například metodou antigenu, který se používá při imunizaci, mohou pak subklonovat při podmínkách izolují se produkované monoklonální různé běžné metody pro izolaci které je zbavují jiných monoklonálních přítomnost imunotestůThe resulting cells, which include in the selection medium, then allow the growth of which unfused eventually die, are cultured in the parent cell. Only hybridoma limited dilutions, desired hybridomas, such as HAT medium, into isolated clones. In antibodies using clones, dilutions are made from myeloma or lymphocytes, and the desired specificities can be tested to obtain hybridoma supernatants, for example, by the antigen method used in immunization, they can then be subcloned under conditions to produce monoclonal different conventional isolation methods which it deprives them of other monoclonal presence of immunoassays

PozitivníPositive

Existuj i monoklonálních protilátek, kontaminantů. Běžně používané metody čištění protilátek jsou srážení síranem amonným, s výměnou iontů a afinitní chromatografie (viz et al. , in Monoclonar Hybridoma Antibodies: Applications, Hurell (ed.) pp. 51-52 (CRC Hybridomy produkované podle uvedených metod se omezuj ícího protilátky, a čištění proteinů a chromatografie například ZolaThere are also monoclonal antibodies, contaminants. Commonly used methods of antibody purification are ammonium sulfate precipitation, ion exchange, and affinity chromatography (see et al., In Monoclonar Hybridoma Antibodies: Applications, Hurell (ed.) Pp. 51-52 (CRC Hybridomas produced according to said restrictive antibody methods). , and protein purification and chromatography, for example, Zola

Techniques andTechniques and

Press 1982)).Press 1982)).

mohou pomnožit • · ······ ·· · • · ·· 9 9 9 9 9 9 9can multiply • 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 999 99 99

9 9 9 9 9 9 9 9 99 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 99 9 9 9 9

999 999 99 999 99 999 in vitro nebo in vivo (v ascitické tekutině) za použití metod dobře známých v oboru.999 999 99 999 99 999 in vitro or in vivo (in ascites fluid) using methods well known in the art.

V obecném případě se jednotlivé buněčné linie mohou pomnožit in vitro, například v laboratorním kultivačním zařízení, a kultivační médium, které pak obsahuje vysokou koncentraci jediné specifické monoklonální protilátky, se může izolovat slitím, filtrací nebo centrifugací. V jiném případě se může výtěžek monoklonálních protilátek zvýšit zavedením vzorku hybridomu injekcí do histokompatibilního zvířete použitého pro poskytnutí somatických nebo myelomových buněk pro původní fúzi. V imunizovaných zvířatech se vyvíjejí nádory produkující specifickou monoklonální protilátku produkovanou fúzním buněčným hybridem. Tělní tekutiny zvířete, jako jsou ascity nebo sérum, poskytují monoklonální protilátky ve vysokých koncentracích. Když se používají lidské nebo EBV hybridomy, je nezbytné zabránit odmítnutí xenotransplantátu, injekcí zavedeného do zvířete, jako je myš. Mohou se použít imunodeficitní nebo holé myši nebo hybridom se může pasážovat nejdříve do ozářených holých myší, přičemž se vytvoří pevný podkožní nádor, kultivuje se in vitro a pak se zavede injekcí intraperitoneálně do neporušené ozářené holé myši, kde se vyvinou ascitové nádory, které vylučují velké množství specifických lidských monoklonálních protilátek.Generally, individual cell lines can be propagated in vitro, for example in a laboratory culture apparatus, and the culture medium, which then contains a high concentration of a single specific monoclonal antibody, can be isolated by alloying, filtration or centrifugation. Alternatively, the yield of monoclonal antibodies may be increased by introducing a hybridoma sample by injection into a histocompatible animal used to provide somatic or myeloma cells for the original fusion. Immunized animals develop tumors producing a specific monoclonal antibody produced by a fusion cell hybrid. Animal body fluids, such as ascites or serum, provide monoclonal antibodies at high concentrations. When human or EBV hybridomas are used, it is necessary to avoid rejection of the xenograft by injection introduced into an animal such as a mouse. Immunodeficiency or nude mice may be used or the hybridoma may be passaged first to irradiated nude mice to form a solid subcutaneous tumor, cultured in vitro, and then injected intraperitoneally into intact irradiated nude mice to develop ascites tumors that secrete large a number of specific human monoclonal antibodies.

Kultivační média a zvířata, která se mohou použít při přípravě těchto prostředků, jsou dobře známa v oboru a jsou běžně dostupná a zahrnují syntetické kultivační médium, inbrední myši a podobně. Příkladem syntetického kultivačního média je Dulbeccovo minimální esenciální médium (DMEM, popisuje se v publikaci Dulbecco et al. (1995) Virol. 8: 396) doplněné 4,5 g/1 glukózy, 20 mM glutaminem a 20 % fetálním sérem. Příkladem inbredního myšího kmene je Balb/c.Culture media and animals that can be used in the preparation of these compositions are well known in the art and are readily available and include synthetic culture media, inbred mice and the like. An example of a synthetic culture medium is Dulbecco's Minimum Essential Medium (DMEM, Dulbecco et al. (1995) Virol. 8: 396) supplemented with 4.5 g / L glucose, 20 mM glutamine and 20% fetal serum. An example of an inbred mouse strain is Balb / c.

D. Humanizované protilátky proti ko-stimulační molekuleD. Humanized antibodies against the co-stimulatory molecule

r.r.

V případě, které nezahrnují člověka, rozeznávány v pacienta přístup, může který že se protilátky produkované v subjektech, využívají jako lék u člověka, jsou různých stupních jako cizorodé látky a u dojít k vytvoření imunitní odpovědi. Jeden eliminuje nebo minimalizuje uvedený problém, pro obecné snížení imunity, je produkce derivátů chimérických protilátek, to znamená molekul protilátek, které kombinují ne-lidskou zvířecí variabilní výhodný oblast a lidskou konstantní oblast. Takové protilátky jsou ekvivalenty monoklonálních a polyklonálních protilátek popsaných shora v textu, ale mohou být méně imunogenní, když se aplikují proto mohou být s větší pravděpodobností tolerovány člověku a pacientem.In the case of non-human, a recognized approach in the patient can be that antibodies produced in subjects are used as a medicine in humans, are of varying degrees as foreign substances and can generate an immune response. One eliminates or minimizes said problem, for the general reduction of immunity, is the production of chimeric antibody derivatives, i.e., antibody molecules that combine a non-human animal variable region and a human constant region. Such antibodies are equivalents of the monoclonal and polyclonal antibodies described above, but may be less immunogenic when administered, therefore, they are more likely to be tolerated by humans and patients.

Mohou protilátky stimulační se produkovat chimérové myší-lidské monoklonální (to je chimérové protilátky) reagující s komolekulou, například metodou nedávno vytvořenou pro chimérových protilátek. Mohou se produkovat produkci humanizované protilátky a to například nahrazením imunogenní části protilátek odpovídající, kódující konstantní oblasti ale ne imunogenní částí. Geny (nebo jiných myších druhů) protilátek kóduj ícími mezinárodní anti-kostimulační lidské konstantníCan stimulatory antibodies can produce chimeric mouse-human monoclonal (i.e., chimeric antibodies) reactive with the molecule, for example, by a method recently developed for chimeric antibodies. Humanized antibody production can be produced, for example, by replacing the immunogenic portion of the antibodies with a corresponding, coding constant region but not an immunogenic portion. Genes (or other mouse species) of antibodies encoding an international anti-costimulatory human constant

Akira et al.,Akira et al.,

M., European molekuly oblasti se nahrazují (Robinson et geny al., zveřejněná přihláška vynálezu PCT/US86/02269,M., European region molecules are replaced (Robinson et genes et al., PCT / US86 / 02269,

European PatentEuropean Patent

Application WOApplication WO

European Patent Application 184, 187, Taniguchi,European Patent Application 184, 187, Taniguchi,

Patent Application 171,496, Morrison et al.,Morrison et al., Patent Application 171,496,

Applicationl73,494, Neuberger et al., PCT 86/01533, Cabilly et al., European PatentApplication 174, 94, Neuberger et al., PCT 86/01533, Cabilly et al., European Patent

Application 125,Application 125,

023, Better et al (1988) Science 240: 10411043, Liu et al., (1987) PNAS 84: 3439-3443, Liu et al., (1987) J. Immunol. 139: 3521-3526, Sun et al., (1987) PNAS 84: 214-218, Nishimura et al., (1987) Canc. Res. 47: 999-1005,023, Better et al. (1988) Science 240: 10411043; Liu et al. (1987) PNAS 84: 3439-3443; Liu et al. (1987) J. Immunol. 139: 3521-3526, Sun et al., (1987) PNAS 84: 214-218, Nishimura et al., (1987) Canc. Res. 47: 999-1005

Wood et al., (1985) Nátuře 314: 446-449 a Shaw et al., (1988) J. Nati. Cancer Inst. 80: 1553-1559). Obecný přehled o „humanizovaných protilátkách je možné najít v publikaci • · ·♦·♦·· ·» ·Wood et al., (1985) Nature 314: 446-449 and Shaw et al., (1988) J. Natl. Cancer Inst. 80: 1553-1559). A general overview of "humanized antibodies can be found in the publication."

99 9 9 9 9 99999 9 9 9 9 999

9 9 9 9 9 9 9999 9 9 9 9 9 999

9 9 9 9 9 9 9 999 9 9 9 9 9 99

9 · 9 9 9 999 · 9 9 9

999 999 99 999 99999999 999 99 999 99999

Morrison, S. L. (1985) Science 229: 1202-1207 a Oi et al., (1986) BioTechniques 4:214. Tyto metody zahrnují izolaci, manipulaci a expresi sekvencí nukleové kyseliny, která kóduje celou nebo část imunoglobulinové variabilní oblasti z alespoň jednoho z těžkého a lehkého řetězce. Zdroje takové nukleové kyseliny jsou dobře známy v oboru a mohou se například získatMorrison, S.L. (1985) Science 229: 1202-1207 and Oi et al., (1986) BioTechniques 4: 214. Such methods include isolating, manipulating, and expressing nucleic acid sequences that encode all or part of an immunoglobulin variable region from at least one of the heavy and light chains. Sources of such nucleic acid are well known in the art and can be obtained, for example

z hybridomu from a hybridoma produkuj icího produce protilátky antibodies proti against ko-stimulační co-stimulatory molekule. Chimérová cDNA molecule. Chimeric cDNA se pak může can then klonovat cloning do to vhodného appropriate expresívního expressive vektoru. vector. Vhodné Appropriate „humanizované “Humanized protilátky se the antibodies are mohou v can v j iném j otherém případě case produkovat produce substitucí CDR nebo CEA by substitution of CDR or CEA (Winter (Winter U.S. U.S. Pat. Patent Patent

5,225,539, Jones et al. (1986) Nátuře 321: 552-525, Verhoeyan et al., (1988) Science 239: 1534 a Beidler et al., (1988) J. Immunol. 141: 4053-4060).No. 5,225,539 to Jones et al. (1986) Nature 321: 552-525, Verhoeyan et al., (1988) Science 239: 1534, and Beidler et al., (1988) J. Immunol. 141: 4053-4060.

E. Kombinační protilátky proti ko-stimulační molekuleE. Combination Antibodies against the Co-Stimulation Molecule

Monoklonální i polyklonální protilátkové prostředky podle vynálezu se mohou také produkovat jinými způsoby, které jsou dobře známy v oboru rekombinace DNA. Za účelem identifikovat a izolovat protilátkové fragmenty, které vykazují určitou antigenní specifitu, se vyvinula alternativní metoda „zobrazení kombinačních protilátek. Tato metoda se může využívat k produkci monoklonálních protilátek proti kostimulační molekule, stejně jako při přípravě populace polyklonálních protilátek proti ko-stimulační molekule (Sastry et al., (1989) PNAS 86: 5728, Huse et al., (1989) Science 246: 1275 a Orlandi et al.,(1989) PNAS 86: 38833). Po imunizaci zvířete imunogenem ko-stimulační molekuly, jak se popisuje shora v textu, se klonuje protilátkový repertoár výsledných B buněk. Metody pro přímé získání variabilních oblastí sekvence DNA odlišných populací imunoglobulinových molekul jsou obecně známy. Jsou to PCR a použití oligomerových primerů. Například smíchané oligonukleotiové primery odpovídající 5'vedoucím sekvencím (signální peptid) a/nebo základním strukturním sekvencím 1 (FR1) stejně jako primer odpovídající primeruBoth the monoclonal and polyclonal antibody compositions of the invention can also be produced by other methods well known in the art of DNA recombination. In order to identify and isolate antibody fragments that exhibit a certain antigen specificity, an alternative method of "imaging of combination antibodies" has been developed. This method can be used to produce monoclonal antibodies against a costimulatory molecule, as well as to prepare a population of polyclonal antibodies against a co-stimulatory molecule (Sastry et al., (1989) PNAS 86: 5728, Huse et al., (1989) Science 246: 1275 and Orlandi et al., (1989) PNAS 86: 38833). After immunizing the animal with an immunogen of the co-stimulatory molecule as described above, the antibody repertoire of the resulting B cells is cloned. Methods for directly obtaining the variable regions of the DNA sequence of different populations of immunoglobulin molecules are generally known. These are PCR and the use of oligomeric primers. For example, mixed oligonucleotide primers corresponding to the 5 'leader sequences (signal peptide) and / or core structural sequences 1 (FR1) as well as a primer corresponding to the primer

3'konstantní oblasti se může použit při amplifikaci PCR variabilních oblastí těžkého a lehkého řetězce pocházejících z řady myších protilátek (Larrick et al., (1991) BiotechniquesThe 3 ' constant regions can be used to amplify the heavy and light chain variable region PCRs derived from a variety of murine antibodies (Larrick et al., (1991) Biotechniques)

11: 152-156). Podobná strategie se může použít při amplifikaci variabilních oblastí těžkého a lehkého řetězce pocházejících z lidských protilátek (Larrick et al., (1991)11: 152-156. A similar strategy can be used to amplify the heavy and light chain variable regions derived from human antibodies (Larrick et al., (1991)

Methods:Methods:

Companion to Methods inCompanion to Methods

EnzymologY 2:Enzymology 2:

106-110).106-110).

klonovat geny V lidského imunoglobulinu při vytváření nabývá na repertoáruCloning of human immunoglobulin V genes in the formation of the repertoire

Schopnost zvláštním lidských významu ve světle pokroku protilátek v transgenních zvířatech (viz například Bruggmen et al. (1993) Year Immunol.The ability of particular human importance in light of the advancement of antibodies in transgenic animals (see, for example, Bruggmen et al. (1993) Year Immunol.

7:33-40; Tuaillon et al. (1993) PNAS7: 33-40; Tuaillon et al. (1993) PNAS

90:3720-3724; Bruggeman et al., (1991) Eur. J.90: 3720-3724; Bruggeman et al., (1991) Eur. J.

Immunol. 21:Immunol. 21:

1323-1326 a Wood et al.,1323-1326 and Wood et al.,

PCT WO 91/00906).PCT WO 91/00906).

vynálezu buněk kostní jednom provedeníof the invention of bone cells of one embodiment

B, jako jsou například dřeně nebo přípravky protokolů (například patent US č.B, such as marrow or protocol formulations (e.g., U.S. Pat.

3833-3837, Sastry et al., se RNA buňky ze izoluje z periferní sleziny, standardních dále Orlandi3833-3837, Sastry et al., RNA cells are isolated from peripheral spleen, standard in Orlando.

PNAS (1989)PNAS

1275-1281) .1275-1281).

aktivovaných krve, buňky za použitíactivated blood cells using

683 202 a et al., PNAS (1989) 86:683,202 et al., PNAS (1989) 86:

86: 5728-5732 a Huse et86: 5728-5732 and Huse et

První řetězec cDNA se primerů specifických pro konstantní al., (1989) Science 246:First strand cDNA with primers specific for constant al., (1989) Science 246:

syntetizuje za použití oblast těžkého řetězce a každého z lehkých řetězců κ a λ, stejně jako za použití primerůsynthesizes using the heavy chain region and each of the κ and λ light chains, as well as using primers

Za použití PCR primerů variabilní pro signální sekvenci.Using PCR primers variable for the signal sequence.

oblasti se amplifikují variabilní oblasti těžkého a lehkého řetězce a to buď každý zvlášť nebo v kombinaci a ligují se do vhodných vektorů pro další manipulaci při vytváření zobrazovacích balíčků. Oligonukleotidové primery použitelné při amplifikaci mohou být jedinečné nebo degenerované nebo se může v degenerativních polohách začlenit inozin. Do primerů se mohou také začlenit sekvence rozeznávané restrikčním enzymem, což umožňuje klonování amplifikovaného fragmentu do vektoru v předem stanoveném čtecím rámci pro expresi.regions are amplified by heavy and light chain variable regions, either individually or in combination, and ligated into suitable vectors for further manipulation in forming imaging packages. Oligonucleotide primers useful in amplification may be unique or degenerate, or inosine may be incorporated at degenerative positions. Restriction enzyme sequences may also be included in the primers, allowing cloning of the amplified fragment into a vector in a predetermined reading frame for expression.

Knihovna V-genu klonovaná z protilátek, může imunizací, být exprimována populací které vznikly zobrazovacích balíčků, výhodně získanou z vláknitého fága za vzniku knihovny, balíček která obsahuj e množství různých ideálním testování případě velkého třídění rychlé izolaci vykazuje protilátky. V systém, který umožňuje protilátek, které produkují knihovny, po každém cyklu afinitní separace a snadnou genu protilátky z čištěných zobrazovacích balíčků. Kromě běžně dostupných sad pro vytvoření knihoven vykazujících fága (například Pharmacia Recombinantn Phage Antibody Systém, katalogové číslo 27-9400-01 a Stratagene Surf ZAP(tm), katalogové a činidel zvláště vhodných pro knihovny vykazující protilátky číslo 240612), příklady metod použití při přípravě rozmanité (Ladner et al., patent US č.The V-gene library cloned from antibodies, by immunization, can be expressed by a population that has formed imaging packages, preferably obtained from filamentous phage to form a library that contains a number of different ideal screening for large screening rapid isolation antibodies. In a system that allows antibodies that produce libraries, after each cycle of affinity separation and easy antibody gene from purified imaging packages. In addition to commercially available kits for creating libraries of phage display (e.g., Pharmacia Recombinant Phage Antibody System, Catalog No. 27-9400-01 and Surf Stratagene ZAP (TM), catalog and reagents particularly suitable for the library displaying antibodies No. 240612), examples of methods used in the preparation various (Ladner et al., U.S. Pat.

5,223,409, Kang et al., mezinárodní přihláška č. WONo. 5,223,409 to Kang et al., International Application No. WO

91/17271, proti ko-stimulační molekule91/17271, against a co-stimulatory molecule

92/18619,92/18619,

Winter etWinter et

Dower et al., mezinárodní přihláška č. WODower et al., International Application No. WO

al., mezinárodní přihláška al., International Application WO 92/20791, WO 92/20791, Markland Markland et et al., al., mezinárodní international přihláška application č. WO 92/15679, No. WO 92/15679, Breitling Breitling et et al., al., mezinárodní international přihláška application WO WO 93/01288, McCafferty 93/01288, McCafferty et et al., al., mezinárodní international přihláška application č. C. WO 92/01047, WO 92/01047, Garrard Garrard et et al., al., mezinárodní international přihláška application č. C. WO 92/09690, WO 92/09690, Ladner Ladner et et al., al., mezinárodní international přihláška application č. WO No. WO 90/02809, Fuchs et al. 90/02809, Fuchs et al. (1991) (1991) Bio/Technology 9: 1370- Bio / Technology 9: 1370- -1372, -1372, Hay et al. , Hay et al. , (1992) Hum. (1992) Hum. Antibod. Antibod. Hybridomas 3 Hybridomas 3 : 81-85, Huse et al., (1989) Huse et al., (1989) Science 246: Science 246: 1275- 1275- 1281, Griffths et al., 1281, Griffths et al., (1993: (1993: ) EMBO J. 12: ) EMBO J. 12: 725-734. Hawkins et 725-734. Hawkins et al., (1992) et al., (1992) J. Mol. J. Mol. Biol. Biol. 226: 889-896 226: 889-896 , Clackson , Clackson et et al., al.,

(1991)(1991)

Nátuře 352: 624-628, Gram et al., (1992) PNAS 89: 35763580,Nature 352: 624-628, Gram et al., (1992) PNAS 89: 35763580,

Garrad et al. (1991) Bio/Technology 9: 1373-1377,Garrad et al. (1991) Bio / Technology 9: 1373-1377.

Hoogenboom et al., (1991) Nuc. Acid Res. 19. 4133-4137 aHoogenboom et al., (1991) Nuc. Acid Res. 19. 4133-4137 a

Barbas et al., (1991) PNAS 88: 7978-7982.Barbas et al. (1991) PNAS 88: 7978-7982.

V jistých provedeních podle vynálezu domény V oblasti těžkého nebo lehkého řetězce se mohou exprimovat na stejném polypeptidů, spojené flexibilním linkerem za jednořetězcového fragmentu Fv, a gen scFV se následně vzniku klonuje do požadovaného expresivniho vektoru nebo genomu tága. Jak se obecně popisuje v publikaci McCafferty et al., Nátuře (1990) 348: 552-554, celé oblasti VH a VL protilátky, spojené flexibilním linkerem (Gly4-Ser)3 se mohou použít při rodukci jednořetězcové protilátky, která může bylíčku dodat separovatelnost v závislosti na antigenní afinitě. Izolované protilátky scFV, které jsou imunoreaktivní ko-stimulační molekulou se mohou následně začlenit do farmaceutického přípravku pro použití podle vynálezu.In certain embodiments of the invention, the heavy or light chain V region domains can be expressed on the same polypeptides linked by a flexible linker behind a single-chain Fv fragment, and the scFV gene is subsequently cloned into the desired expression vector or cue genome. As generally described in McCafferty et al., Nature (1990) 348: 552-554, the entire V H and V L regions of the antibody linked by a flexible linker (Gly 4 -Ser) 3 can be used to produce a single chain antibody that can The protein may be separable depending on the antigenic affinity. Isolated scFV antibodies that are an immunoreactive co-stimulatory molecule can then be incorporated into a pharmaceutical composition for use in the invention.

F. Hybridomy a způsoby přípravyF. Hybridomas and Methods of Preparation

Hibridomy použitelné podle vynálezu jsou ty, které jsou charakterizované tím, že monoklonální imunoreagovat s protilátku, ko-stimulační vykazují schopnost produkovat která bude imnospecificky dále molekulou. Jak se popisuje v textu buňky hybridomu produkující protilátky proti kostimulační molekule se mohou přímo implantovat do recipieňtního zvířete za účelem získat konstantní zdroj protilátky.The fibridomas useful according to the invention are those characterized by monoclonal immunoreacting with the antibody, the co-stimulators exhibiting the ability to produce which will be immunospecifically further on the molecule. As described herein, hybridoma cells producing antibodies against a costimulatory molecule can be directly implanted into a recipient animal to obtain a constant source of antibody.

Použití imuno-izolačního zařízení za účelem kultury hybridomů může buňkám, enkapsulace odpovědi proti implantovaným neřízené proliferaci buněk hybridomu hostiteli. Preferovaný hybridom zabránit imunogenní stejně jako zabránit v imunokompromitovaném podle vynálezu je charakterizován produkcí molekul protilátek, které specificky imunoreagují s ko-stimulační molekulou exprimovanou na povrchu aktivovaných lidských buněk B.The use of an immuno-isolating device for hybridoma culture may allow cells to encapsulate a response against implanted uncontrolled proliferation of hybridoma cells by the host. A preferred hybridoma to prevent immunogenic as well as prevent immunocompromised according to the invention is characterized by the production of antibody molecules that specifically immunoreact with a co-stimulatory molecule expressed on the surface of activated human B cells.

Metody generující hybridomy, které produkují, například vylučují, molekuly protilátek, vykazující požadovanou imunologickou specifitu, tzn. mají schopnost vázat se na určitou ko-stimulační molekulu a/nebo identifikovatelný epitop ko-stimulační molekuly, jsou známy. Zvláště použitelná je technologie hybridomů popsaná v publikaci Niman et al., (1983) PNAS 80: 4949-4953 a Galfre et al., (1981) Meth. Enzymol. 73:Methods generating hybridomas that produce, for example, secrete, antibody molecules having the desired immunological specificity, i. have the ability to bind to a particular co-stimulatory molecule and / or an identifiable epitope of the co-stimulatory molecule are known. Particularly useful is the hybridoma technology described in Niman et al. (1983) PNAS 80: 4949-4953 and Galfre et al. (1981) Meth. Enzymol. 73:

3-46.3-46.

V jiné příkladné metodě mohou být transgenní myši nesoucí lidské protilátky imunizovány lidskou ko-stimulační molekulou. Splenocyty z těchto imunizovaných transgenních myší pak mohou být použity k vytvoření hybridomů, které vylučují lidské monoklonální protilátky, jež specificky reagují s lidskou kostimulační molekulou (viz například Wood et al. přihláška PCT WO 91/00906, Kucherlapati et al., dokument PCT WO 91/10741, Lonberg et al., dokument PCT WO 92/03918, Kay et al., dokument PCT 92/03917, Lonberg, N. et al., (1994) Nátuře 368: 856-859, Green, L. L. et al., (1994) Nátuře Genet. 7: 13-21, Morrison et al., S. L. et al., (1994) Proč. Nati. Acad. Sci. USA 81: 6851-6855, Bruggeman et al., (1993) Year Immunol. 7: 33-40, Tuaillon et al., (1993) PNAS 90: 3720-3724 a Bruggeman et al., (1991) Eur. J. Immunol. 21: 1323-1326).In another exemplary method, transgenic mice bearing human antibodies can be immunized with a human co-stimulatory molecule. Splenocytes from these immunized transgenic mice can then be used to generate hybridomas that secrete human monoclonal antibodies that specifically react with the human costimulatory molecule (see, for example, Wood et al. PCT Application WO 91/00906, Kucherlapati et al., PCT WO 91 / 10741, Lonberg et al., PCT WO 92/03918, Kay et al., PCT 92/03917, Lonberg, N. et al., (1994) Nature 368: 856-859, Green, LL et al. , (1994) Nature Genet 7: 13-21, Morrison et al., SL et al., (1994) Proc Natl Acad Sci USA 81: 6851-6855, Bruggeman et al., (1993) Year Immunol., 7: 33-40, Tuaillon et al., (1993) PNAS 90: 3720-3724 and Bruggeman et al., (1991) Eur. J. Immunol. 21: 1323-1326).

Termín „protilátky zahrnuje jejich fragmenty, které jsou také specificky reaktivní s ko-stimulační molekulou podle vynálezu. Protilátky se mohou rozdělit na fragmenty za použití běžných metod a fragmenty testovány na možnost využití pro stejné účely jako celé protilátky. Například fragmenty F(ab')2 se mohou vytvořit ošetřením protilátky pepsinem. Výsledný fragment F(abz)2 se může ošetřit tak, aby se redukovaly disulfidové můstky za vzniku fragmentů Fab'.The term "antibodies" includes fragments thereof that are also specifically reactive with the co-stimulatory molecule of the invention. Antibodies can be divided into fragments using conventional methods, and the fragments tested for use for the same purposes as whole antibodies. For example, F (ab ') 2 fragments can be generated by treating the antibody with pepsin. The resulting F (ab z ) 2 fragment can be treated to reduce disulfide bridges to produce Fab 'fragments.

Protilátky získané toutonebo jinými metodami se mohou testovat, zda inhibují ko-stimulační signál v T buňce, za použití metod popsaných dále v textu.Antibodies obtained by toutor or other methods can be tested for inhibiting the co-stimulatory signal in a T cell using the methods described below.

V jednom provedení je činidlem, které inhibuje kostimulační signál v T buňce, protilátka, která se váže na receptor B7-1 a B7-2. Při přípravě takových protilátek se mohou jako imunogen použít například části extrabuněčné oblasti, které jsou konzervativní mezi dvěmi ko-stimulačními molekulami (viz například Metzler et al., 1997 Nat. Struct. Biol. 4: 527).In one embodiment, the agent that inhibits the costimulatory signal in a T cell is an antibody that binds to the B7-1 and B7-2 receptors. For example, portions of the extracellular region that are conserved between two co-stimulatory molecules can be used as an immunogen to prepare such antibodies (see, for example, Metzler et al., 1997 Nat. Struct. Biol. 4: 527).

V jednom provedení podle vynálezu je činidlem, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce, protilátka, která se váže na receptor B7-1. Takové protilátky jsou známy v oboru nebo se mohou připravit, jak se popisuje shora v textu, za použiti molekuly B7-1 nebo její části, jako imunogenu, a testovatza použití metod popsaných shora v textu nebo jiných standardních metod. Příklady protilátek B7-1 zahrnují ty protilátky, které se uvádějí v patentovém dokumentu US č. 5 747 034 a v publikaci McHugh et al., 1998, Clin. Immunol. Immunopathol. 87: 50 nebo Rugtveit et al., 1997. Clin. Exp. Immunol. 110: 104.In one embodiment of the invention, the agent that inhibits the co-stimulatory signal in a T cell is an antibody that binds to the B7-1 receptor. Such antibodies are known in the art or can be prepared as described above using a B7-1 molecule or a portion thereof as an immunogen and tested using the methods described above or other standard methods. Examples of B7-1 antibodies include those disclosed in U.S. Patent No. 5,747,034 and McHugh et al., 1998, Clin. Immunol. Immunopathol. 87: 50 or Rugtveit et al., 1997. Clin. Exp. Immunol. 110: 104.

V jiném provedení podle vynálezu je činidlem, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce, protilátka, která se váže na receptor B7-2. Takové protilátky jsou známy v oboru nebo se mohou připravit jak se uvádí shora v textu za použití molekuly B7-2 nebo její části, jako imunogenu a testovat za použití metod uvedených shora v textu nebo jiných standardních metod. Příklady protilátek B7-2 zahrnují ty protilátky, které se popisují v publikaci Rugtveit et al., 1997. Clin. Exp. Immunol. 110: 104.In another embodiment of the invention, the agent that inhibits the co-stimulatory signal in a T cell is an antibody that binds to the B7-2 receptor. Such antibodies are known in the art or can be prepared as described above using the B7-2 molecule or a portion thereof as an immunogen and assayed using the methods set forth above or other standard methods. Examples of B7-2 antibodies include those described in Rugtveit et al., 1997. Clin. Exp. Immunol. 110: 104.

V jednom provedení podle je činidlem, které blokuje kostimulační signál v T buňce, kombinace protilátky, která se váže na receptor B7-1, a protilátky, která se váže na receptor B7-2.In one embodiment of the invention, the agent that blocks the costimulatory signal in a T cell is a combination of an antibody that binds to the B7-1 receptor and an antibody that binds to the B7-2 receptor.

π V jiném provedení podle vynálezu je činidlem, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce, protilátka, která se »π In another embodiment of the invention, the agent that inhibits the co-stimulatory signal in a T cell is an antibody that is »

váže na CD28, ale nepřenáší ko-stimulační signál do T buňky (například fragment Fab protilátky CD28. Takové protilátky jsou známy v oboru nebo se mohou připravit, jak se popisuje shora v textu, za použití molekuly CD28 nebo její části jako imunogenu, a testovat pomocí metod uvedených shora v textu nebo jiných standardních metod. Příklady známých protilátek proti CCD28 zahrnují ty protilátky, které se popisují v publikaci Darling et al., 1997. Gene ther. 4: 1350.binds to CD28 but does not transmit a co-stimulatory signal to a T cell (e.g., a Fab28 fragment of CD28 antibody. Such antibodies are known in the art or can be prepared as described above using a CD28 molecule or portion thereof as an immunogen and assayed using the methods described above or other standard methods Examples of known antibodies against CCD28 include those described in Darling et al., 1997. Gene ther. 4: 1350.

V preferovaných provedeních podle vynálezu se mohou použít fragmenty Fab protilátky, která se váže na CD28. Zjistilo se, •AIn preferred embodiments of the invention, Fab fragments of an antibody that bind to CD28 can be used. It was found that

99···· » ·· • · · ·· • · 9* • ·· *· ·99 ···· · ··· · 9 * 9

•·• ·

4» •· • 4 že takové protilátkové fragmenty, které nejsou schopny vázat na CD28 na povrchu T buňky, blokují ko-stimulaci T buňky (Walunas et al., 1994. Immunity4 that such antibody fragments that are unable to bind to CD28 on the surface of a T cell block T-cell co-stimulation (Walunas et al., 1994. Immunity

V jiných provedeních podle stimulační signál v T buňce,In other embodiments, according to a stimulation signal in a T cell,

CTLA4 a blokuje negativního signáluCTLA4 and blocks the negative signal

CTLA4). Ukázalo se, seCTLA4). Turns out

1: 405).1: 405).

je činidlem, protilátka, které inhibuje kokterá se stimulační do T buňky že buňce je na váže na zavedením agonistou povrchu T signál v T (to znamená, že napříkladsíťování CTLA4 buňky inhibuje proliferaci a produkci IL-2 Allison. 1996. J. Exp. Med. 183: 2533). Takové mohou připravit, molekuly CTLA4 nebo její části použití metod uvedených shora standardních metod. Příklady (Krummel and protilátky se jak se popisuje shora v textu za použití jako imunogenu a testují se za v publikaci Vandenborreis an antibody agent that inhibits those stimulating into a T cell that the cell is bound to by introducing a surface agonist T signal in T (i.e., crosslinking CTLA4 cells inhibits the proliferation and production of IL-2 Allison. 1996. J. Exp. Med. 183: 2533). Such may prepare CTLA4 molecules, or portions thereof, using the methods set forth above standard methods. Examples (Krummel and antibodies are as described above using as immunogen and tested in Vandenborre)

V jiném provedení inhibuje ko-stimulační et al., podle v textu nebo protilátekIn another embodiment, it inhibits co-stimulatory et al., According to the text or antibodies

1998. Am.1998. Am.

vynálezuinvention

J.J.

za použití jiných se také popisují Pathol. 152: 963.using others, Pathol. 152: 963.

je činidlem, které protilátka, váže na ICOS, jenž blokuje ko-stimulační signál Takové protilátky se mohou připravit způsobem, jak shora v textu za použití molekuly ICOS nebo její testují se za použití metod uvedených shora jiných standardních metod.is an antibody-binding agent that blocks the co-stimulatory signal. Such antibodies can be prepared as described above using the ICOS molecule or tested using the methods set forth above by other standard methods.

signál v T buňce, která se sethe signal in the T cell to be

T buňce.T cell.

popisuje části jako imunogenu a v textu nebodescribes parts as an immunogen and in the text or

IV. Činidla,IV. Reagents,

V jiném stimulační s expresí interakce která regulují expresi ko-stimulačních molekul provedení vynálezu je signál v T ko-stimulační mezi CD40 na buňce, molekuly.In another stimulatory expression expression interaction that regulates the expression of co-stimulatory molecules, an embodiment of the invention is a signal in T co-stimulatory between CD40 on the cell, molecule.

buňkách, ligandem CD40 (CD40L) na zesílení nebo prodloužení obsahujících antigen, což činidlem, činidlo,cells, a CD40 ligand (CD40L) for enhancing or extending the antigen-containing agent,

Zjistilo kteréShe found out which one

T buňkách je které inhibuje kokteré interferuje se například, že obsahují antigen, a důležitá při podpoře, nebo B7-2 na buňkách exprese B7-1 vede k zesílení ko-stimulace (VanT cells that inhibit which interfere, for example, with antigen, and important in promoting, or B7-2 on B7-1 expression cells, lead to enhanced co-stimulation (Van

Gool, et al., 1996. Immunol. Rev. 153: 47, Klaus et al., 1994.Gool, et al., 1996. Immunol. Roar. 153: 47, Klaus et al., 1994.

J. Immunol. 152: 5643).J. Immunol. 152: 5643).

·· ·· ·« · « • · • · • · • · • · • · ··* ·· * • · • · • · • · • · • · ·· ·· ♦ ·· ♦ ·· ·· ·· ·· ··

V jednom provedeni vynálezu je činidlem, které blokuje expresi ko-stimulační molekuly, a tak blokuje ko-stimulační signál v T buňce, rozpustná forma CD40 nebo CD40L. Sekvence DNA kódující CD40 a CD40L jsou známy v oboru (popisuje se například v databázi GenBank přístupové číslo Y10507 nebo v publikaci Stamenlovic et al., 1988. EMBO J. 7: 1053-1059 v případě CD40 nebo Gauchat et al. 1993. FEBS 315 (3): 259266, Graf et al., 1992. Eur. J. Immunol. 22: 3191-3194, Seyama 1996. Hum. Genet. 97: 180-185 nebo GenBank, přírůstkové číslo L07414, X67878, X96710 v případě CD40L.In one embodiment of the invention, the agent that blocks expression of the co-stimulatory molecule and thus blocks the co-stimulatory signal in the T cell is a soluble form of CD40 or CD40L. DNA sequences encoding CD40 and CD40L are known in the art (see, e.g., GenBank Accession No. Y10507 or Stamenlovic et al., 1988. EMBO J. 7: 1053-1059 for CD40 or Gauchat et al. 1993. FEBS 315 (3): 259266, Graf et al., 1992. Eur J Immunol 22: 3191-3194, Seyama 1996. Hum Genet 97: 180-185 or GenBank accession numbers L07414, X67878, X96710 for CD40L .

V jednom provedení podle vynálezu je činidlem, které blokuje expresi ko-stimulační molekuly, a tak blokuje kostimulační signál v T buňce, rozpustná forma CD40 nebo CD40L. V jednom provedení zahrnuje rozpustný protein CD40 nebo CD40L celý protein. Ve výhodných provedeních rozpustný protein CD40 nebo CD40L obsahuje extrabuněčnou oblast proteinu. Rozpustnou rekombinantní formu extrabuněčné oblasti proteinu CD40 nebo CD40L nebo jeho části lze například připravit jako fúzní protein obsahující alespoň část CD40 nebo CD40L tak, že interakce mezi CD40 na APC a CD40L na T buňce je přerušena a inhibuje se zavedení ko-stimulačního signálu do T buňky. Taková rozpustná rekombinantní forma proteinu CD40 nebo CD40L obsahuje alespoň část molekuly podstatné pro navázání na její receptor a alespoň část druhého proteinu, který není CD40 nebo CD40L.In one embodiment of the invention, the agent that blocks expression of the co-stimulatory molecule and thus blocks the costimulatory signal in the T cell is a soluble form of CD40 or CD40L. In one embodiment, the soluble CD40 or CD40L protein comprises the entire protein. In preferred embodiments, the soluble CD40 or CD40L protein comprises an extracellular region of the protein. For example, a soluble recombinant form of the extracellular region of the CD40 or CD40L protein, or a portion thereof, can be prepared as a fusion protein comprising at least a portion of CD40 or CD40L such that the interaction between CD40 on APC and CD40L on T cells is interrupted and inhibits the introduction . Such a soluble recombinant form of the CD40 or CD40L protein comprises at least a portion of a molecule essential for binding to its receptor and at least a portion of a second protein that is not CD40 or CD40L.

V preferovaném provedení vynálezu fúzní protein CD40 nebo CD40L obsahuje extrabuněčnou oblast CD40 nebo CD40, která se fúzuje na aminokonci se signálním peptidem, například z onkostatinu M (popisuje se například v dokumentu WO 93/00431).In a preferred embodiment of the invention, the CD40 or CD40L fusion protein comprises an extracellular region of CD40 or CD40 that is fused to the amino terminus with a signal peptide, for example from oncostatin M (see, for example, WO 93/00431).

Ve zvláště preferovaném provedení vynálezu je rozpustnou formou CD40 nebo CD40L fúzní protein obsahující extrabuněčnou oblast CD40 nebo CD40L fúzovanou s částí imunoglobulinové molekuly (například Chen et al., 1995. J. Immunol. 155: 2833).In a particularly preferred embodiment of the invention, the soluble form of CD40 or CD40L is a fusion protein comprising an extracellular region of CD40 or CD40L fused to a portion of an immunoglobulin molecule (e.g. Chen et al., 1995. J. Immunol. 155: 2833).

Takový fúzni protein CD40Ig nebo CD40LIg se může připravit za použití metod, které jsou dobře známy v oboru (viz například Linsley 1994. Perspectives in Drug Discovery and Design 2: 221, Linsley WO 93/00431, patent US 5 770 197 a patent US 5 580 756).Such a CD40Ig or CD40LIg fusion protein can be prepared using methods well known in the art (see, for example, Linsley 1994. Perspectives in Drug Discovery and Design 2: 221, Linsley WO 93/00431, US Patent 5,770,197 and US Patent 5 580 756).

Dále se zjistilo, že protilátky proti ligandu CD40 jsousynergické s činidly, které inhibují ko-stimulační signál v T buňce, aby podpořily toleranci vůči transplantátu (Kirk et al., 1997. Proč. Nati. Acad. Sci. USA 94: 8789, Larsen et al., 1996. Nátuře 381: 434).Furthermore, anti-CD40 ligand antibodies have been found to be synergistic with agents that inhibit the co-stimulatory signal in a T cell to promote graft tolerance (Kirk et al., 1997. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 94: 8789, Larsen et al., 1996. Nature 381: 434).

V jednom provedení podle vynálezu se proto mohou protilátky proti CD40 nebo CD40L, které se váží na tyto molekuly, ale které nevyvolávají expresi ko-stimulačních molekul, použít jako činidlo, které blokuje ko-stimulační signál v T buňce.Thus, in one embodiment of the invention, anti-CD40 or CD40L antibodies that bind to these molecules but which do not induce the expression of co-stimulatory molecules can be used as an agent that blocks the co-stimulatory signal in a T cell.

V. Činidla, která působí vnitrobuněčně tak, že inhibují kostimulační signálV. Reagents that act intracellularly to inhibit the costimulatory signal

V jednom provedení podle vynálezu je činidlem, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce, činidlo, jež působí vnitrobuněčně tak, že inhibuje takový signál. Stimulace T buňky prostřednictvím povrchového receptorů CD28 ( to znamená ko-stimulační signál) vede k produkci fosfoinositidů D-3 v T buňce. V jednom provedení podle vynálezu se proto může inhibovat v T buňce produkce fosfoinositidů D-3, přičemž se inhibuje ko-stimulační signál, čímž se inhibuje odpověď T buňky, měřeno například proliferací T buňky a/nebo produkcí cytokinů. Termín „D-3 fosfoinositidy zahrnuje deriváty fosfatidylinositolu, které jsou fosforylovány v poloze D3 inositolového kruhu a obsahují sloučeniny fosfatidylinositol(3)-monofosfát (Ptdlns(3)P), fosfatidylinositol(3,4)-bifosfát (Ptdlns(3,4)P2), a fosfatidylinosi tol (3, 4, 5)-trifosfát (Ptdlns(3, 4, 5)P3).In one embodiment of the invention, an agent that inhibits a co-stimulatory signal in a T cell is an agent that acts intracellularly to inhibit such a signal. T cell stimulation via CD28 surface receptors (i.e., a co-stimulatory signal) results in the production of phosphoinositides D-3 in the T cell. Thus, in one embodiment of the invention, the production of phosphoinositides D-3 can be inhibited in a T cell, inhibiting the co-stimulatory signal, thereby inhibiting the T cell response, as measured, for example, by T cell proliferation and / or cytokine production. The term "D-3 phosphoinositides includes phosphatidylinositol derivatives that are phosphorylated at the D 3 position of the inositol ring and contain phosphatidylinositol (3) -monophosphate (Ptdlns (3) P), phosphatidylinositol (3,4) -biphosphate (Ptdlns (3,4)" compounds P 2) and phosphatidylinositol tol (3, 4, 5) triphosphate (PtdIns (3, 4, 5) P3).

Fosfoinositidy D-3 vznikají vnitrobuněčně aktivitou fosfatidylinositol-3-kinázy (PI3K). PI3K je heterodimer obsahující podjednotku o velikosti 85 000, která se váže na tyrosylfosforylované proteiny prostřednictvím oblastí SH2 a katalytickou podjednotku o velikosti 113 000. PI3K se nejdříve identifikoval jako lipidová kináza, která fosforyluje v poloze D-3 inositolového kruhu fosfatidylinositolu (PtIns(4)P a Ptdlns(4,5)P2. Dvě nedávné studie demonstrovaly, že PI3K je ve skutečnosti kináza s duální specifitou, která vykazuje aktivity lipidové i serinové kinázy (Dhand R., et al., (1994) EMBO J. 13: 522 a Carpenter, C. L. et al. (1993) Mol. Cell. Biol. 13: 1657).Phosphoinositides D-3 are formed intracellularly by the activity of phosphatidylinositol-3-kinase (PI3K). PI3K is a heterodimer containing a 85,000 subunit that binds to tyrosylphosphorylated proteins via SH2 regions and a catalytic subunit of 113,000. PI3K was first identified as a lipid kinase that phosphorylates at the D-3 position of the phosphatidylinositol inositol ring (PtIns (4)) P and Ptdns (4,5) P2 Two recent studies have demonstrated that PI3K is in fact a dual specificity kinase that exhibits both lipid and serine kinase activities (Dhand R., et al., (1994) EMBO J. 13: 522 and Carpenter, CL et al (1993) Mol Cell Biol 13: 1657).

V jednom provedení podle vynálezu je činidlem, které inhibuje ko-stimulačni signál v T buňce, činidlo, které inhibuje aktivitu PI3K. Preferovaným činidlem, které inhibuje aktivitu PI3K v T buňce, je houbový metabolit wortmanin nebo jeho deriváty nebo analogy. Wortmanin je silný inhibitor PI3K, který se získal z mikroorganizmu T. wortmannii (Kyowa Hakko Kohyo Co. Ltd.) nebo z mikroorganizmu P. fumiculosum (Sigma). Deriváty nebo analogy wortmaninu zahrnují sloučeniny, které jsou strukturně příbuzné wortmaninu a které si uchovávají schopnost inhibovat PI3K a odpověď T buněk. Příklady derivátů a analogů wortmaninu se popisují v publikaci Wiesinger, D. et al., (1974) Experientia 30: 135-136, Closse, A., et al., (1981) J. Med. Chem. 24: 1465-1471 a Baggiolini, M. et al., (1987) Exp. Cell Res. 169: 408-418. Jiný inhibitor aktivity PI3K, který je možno použít, je bioflavenoid kvercetin nebo jeho deriváty nebo analogy. Deriváty nebo analogy kvercetinu zahrnují sloučeniny, které jsou strukturně příbuzné kvercetinu a uchovávají si schopnost inhibovat odpověď T buněk. Příklady derivátů a analogů kvercetinu uvádí Vlahos et al., C. J. et al., (1994) J. Biol. Chem. 269: 5241-5284. Preferovaný derivát kvercetinu, který inhibuje aktivitu PI3K je LY294002 (2-(4morfolinyl)-8-fenyl-4H-l-benzopyran-4-on, Lilly Indianapolis, • · • · ···· • · • · · ·In one embodiment of the invention, the agent that inhibits the co-stimulatory signal in a T cell is an agent that inhibits PI3K activity. A preferred agent that inhibits PI3K activity in a T cell is the fungal metabolite wortmanin or derivatives or analogs thereof. Wortmanin is a potent PI3K inhibitor obtained from T. wortmannii (Kyowa Hakko Kohyo Co. Ltd.) or P. fumiculosum (Sigma). Wortmanin derivatives or analogs include compounds that are structurally related to wortmanin and that retain the ability to inhibit PI3K and T cell response. Examples of wortmanin derivatives and analogs are described in Wiesinger, D. et al., (1974) Experientia 30: 135-136, Closse, A., et al., (1981) J. Med. Chem. 24: 1465-1471 and Baggiolini, M. et al., (1987) Exp. Cell Res. 169: 408-418. Another PI3K activity inhibitor that can be used is the bioflavenoid quercetin or derivatives or analogs thereof. Quercetin derivatives or analogs include compounds that are structurally related to quercetin and retain the ability to inhibit T cell response. Examples of quercetin derivatives and analogs are described in Vlahos et al., C. J. et al., (1994) J. Biol. Chem. 269: 5241-5284. A preferred quercetin derivative that inhibits PI3K activity is LY294002 (2- (4-morpholinyl) -8-phenyl-4H-1-benzopyran-4-one, Lilly Indianapolis).

IN) (Vlahos et al., C. J. et al., (1994) J. Biol. Chem. 269: 5241-5284) .IN (Vlahos et al., C.J. et al., (1994) J. Biol. Chem. 269: 5241-5284).

Zjistilo se, že také stimulace CD28 vede k fosforylaci tyrosinového proteinu v T buňce (viz například VAndenberghe, P. et al. (1992), J. Exp. Med. 175:951-960; Lu, Y. et al. (1992) J. Immunol. 149:24-29).Stimulation of CD28 has also been shown to result in phosphorylation of a tyrosine protein in a T cell (see, for example, VAndenberghe, P. et al. (1992), J. Exp. Med. 175: 951-960; Lu, Y. et al. (1992) J. Immunol. 149: 24-29).

V jednom provedení podle vynálezu činidlo, které inhibuje I ko-stimulační signál v T buňce, inhibuje fosforylaci tyrozinu v T buňce. Preferovaný inhibitor proteinové tyrozinové kinázy je ten, který inhibuje proteinovou tyrozinovou kinázu src.In one embodiment of the invention, an agent that inhibits I co-stimulatory signal in a T cell inhibits tyrosine phosphorylation in a T cell. A preferred protein tyrosine kinase inhibitor is one that inhibits src protein tyrosine kinase.

V jednom provedení podle vynálezu je inhibitorem proteinové tyrozinové kinázy src herbimycin A nebo jeho analog nebo derivát.Deriváty a analogy herbimycinu A zahrnují sloučeniny, které jsou strukturně příbuzné herbimycinu A a uchovávají si schopnost inhibovat aktivitu proteinové tyrozinové kinázy.In one embodiment of the invention, the protein tyrosine kinase inhibitor is src herbimycin A or an analogue or derivative thereof. The derivatives and analogs of herbimycin A include compounds that are structurally related to herbimycin A and retain the ability to inhibit protein tyrosine kinase activity.

V jednom provedení podle vynálezu je činidlem, které inhibuje proteinovou tyrozinovou fosforylaci, proteinová tyrozinová fosfatáza nebo aktivátor proteinové tyrozinové fosfatázy. Zvýšením tyrozinové fosfatázové aktivity v T buňce hrubé množství proteinové tyrozinové fosforylace se sníží. Proteinová tyrozinová fosfatáza může být buněčná proteinová tyrozinová fosfatáza v T buňce, jako je například CD45 nebo » Hcph. Aktivita buněčné povrchové tyrozinové fosfatázy na T buňce se může aktivovat, když T buňka přijde do kontaktu s molekulou, která se váže na fosfatázu a stimuluje jeho aktivitu. Například se může použít protilátka řízená proti CD45 ke stimulaci tyrosinové fosfatázové aktivity v T buňce, která exprimuje na svém povrchu CD45. V jednom provedení vynálezu je tedy činidlem, které inhibuje proteinovou tyrozinovou fosforylaci v T buňce, protilátka proti CD45 nebo její fragment, který si uchovává schopnost stimulovat aktivitu CD45. Příklady fragmentů protilátek zahrnují fragmenty Fab a F(ab')2· Protilátky nebo jejich fragmenty se mohou poskytovat • · · · · • · · ··· ·· «· a ve stimulační formě například jako multimerizované nebo imobilizované atd.In one embodiment of the invention, the agent that inhibits protein tyrosine phosphorylation is protein tyrosine phosphatase or a protein tyrosine phosphatase activator. By increasing the tyrosine phosphatase activity in the T cell, the crude amount of protein tyrosine phosphorylation is reduced. The protein tyrosine phosphatase may be a cellular protein tyrosine phosphatase in a T cell, such as CD45 or Hcph. Cell surface tyrosine phosphatase activity on a T cell can be activated when the T cell comes into contact with a phosphatase-binding molecule and stimulates its activity. For example, an anti-CD45 directed antibody can be used to stimulate tyrosine phosphatase activity in a T cell that expresses CD45 on its surface. Thus, in one embodiment of the invention, an agent that inhibits protein tyrosine phosphorylation in a T cell is an anti-CD45 antibody or fragment thereof that retains the ability to stimulate CD45 activity. Examples of antibody fragments include Fab and F (ab ') 2 fragments.

Navíc se ligace CD28 spojuje se zvýšenou aktivitou fosfolipázy C (viz například Nunes, J. et al., (1993) Biochem. J. 293: 835-842) a se zvýšeným množstvím vnitrobuněčného vápníku (viz například Ledbetter, J. A. et al., (1990) Blood 75: 1531-1539 a v příkladech). Činidlo, které působí vnitrobuněčně tak, že inhibuje ko-stimulační signál v buňce, tedy může působit inhibicí aktivity fosfolipázy C a/nebo inhibicí zvýšeného množství vnitrobuněčného vápníku. Například inhibitor tyrozinové kinázy herbimycin A také inhibuje průtok vápníku indukovaný CD28 v T buňkách.In addition, ligation of CD28 has been associated with increased phospholipase C activity (see, e.g., Nunes, J. et al., (1993) Biochem. J. 293: 835-842) and increased levels of intracellular calcium (see, for example, Ledbetter, JA et al., (1990) Blood 75: 1531-1539 and in the examples). Thus, an agent that acts intracellularly to inhibit the co-stimulatory signal in a cell may act by inhibiting phospholipase C activity and / or by inhibiting an increased amount of intracellular calcium. For example, the herbrosine A tyrosine kinase inhibitor also inhibits CD28-induced calcium flow in T cells.

Ukázalo se, že také proteinová serinová kináza a serin-Protein serine kinase and serine-

threoninová kináza se threonine kinase se podílej i share i na dráze on the runway signální signaling transdukce transduction spojené s connected with CD28 CD28 (Siegel, (Siegel, J. J. N. et al. (1993) J. Immunol. N. et al. (1993) J. Immunol. 151: 151: 4116-4127, 4116-4127, Pai, Pai, S. V. ST. et et al. al. (1994) J. (1994) J. Immunol. Immunol. 24: 24: 2364, 2364, Parry et Parry et al. , al. , 1997, 1997, Eur Eur J. J. Immunol. Immunol. 27: 2495) 27: 2495) . V . IN j iném j otherém

provedení podle vynálezu tedy činidlo, které působí vnitrobuněčně a inhibuje ko-stimulační signál v T buňce, inhibuje serinovou nebo serin-threoninovou kinázovou aktivitu.thus, an embodiment of the invention, an agent that acts intracellularly and inhibits a co-stimulatory signal in a T cell, inhibits serine or serine-threonine kinase activity.

VI. Jiná činidla, která blokují ko-stimulaci T buněkVI. Other agents that block co-stimulation of T cells

Jiná činidla, která blokují ko-stimulační signál v T buňce, se mohou identifikovat pomocí standardních metod. Tato činidla mohou být například identifikována na základě jejich schopností inhibovat proliferaci T buňky a/nebo produkci cytokinů. Může se například použít ko-stimulační systém testů. V takovém systému se izolovaly lidské T buňky CD28, například deplecí imunomagnetických částic za použití monoklonálních protilátek řízených proti B buňkám, přirozených buněk K a makrofágů, jak se popisuje v publikaci Gimmi, C. D. et al. (1993) Proč. Nati. Acad. Sci USA 90, 6586-6590). Buňky obsahující antigen, jako jsou například celé slezinné buňky, nebo čištěné buňky B nebo buňky COS transfektované B7-1 neboOther agents that block the co-stimulatory signal in the T cell can be identified using standard methods. For example, these agents can be identified based on their ability to inhibit T cell proliferation and / or cytokine production. For example, a co-stimulating assay system may be used. In such a system, human CD28 T cells were isolated, for example, by depleting immunomagnetic particles using monoclonal antibodies directed against B cells, natural K cells, and macrophages as described by Gimmi, C. D. et al. (1993) Proc. Nati. Acad. Sci USA 90, 6586-6590). Cells containing antigen, such as whole spleen cells, or purified B cells or B7-1 transfected COS cells, or

B7-2 se mohou ozářit nebo ošetřit mitomycinem C (například v koncentraci 25 pg/ml) po dobu 1 hodiny a pak intenzivně promýt, aby se inhibovalo množení. Buňky T CD28+ v množství 105 se mohou inkubovat například s 105 až 104 APC (například buňky COS transfektované molekulou B7). V tomto testu se jedné populaci buněk T aplikoval samotný primární aktivační signál (například receptorový signál T buněk), jiné populaci T buněk se aplikoval samotný ko-stimulační signál, další populaci T buněk se aplikoval primární aktivační signál a ko-stimulační signál a další populaci T buněk se aplikoval primární aktivační signál a ko-stimulační signál v přítomnosti činidla, u něhož se testuje schopnost blokovat ko-stimulační signál v T buňce. Primární aktivační signál se může zavést například submitogenní dávkou PMA (například 1 ng/ml), submitogenní dávkou mitogenu, suboptimální dávkou antigenu nebo submitogenní dávkou protilátky proti receptorů T buňky. Signál 2 se zavede pomocí buněk obsahujících antigen, které nesou molekulu B7. Potencionální blokační činidla se mohou testovat v rozmezí koncentrací. Například potencionální blokační protilátky se mohou použít jako supernatanty hybridomů nebo jako čištěné protilátky (například v přibližné koncentraci 10 pg/ml). Proliferace T buněk se pak může měřit začleněním 3H thymidinu (1 pCi) po dobu posledních 12 až 18 hodin 72hodinové inkubace. Zavedení primárního aktivačního signálu by mělo vést k proliferaci, ale T buňky, kterým se zavedl primární aktivační a ko-stimulační signál 2 by se měly maximálně proliferovat.B7-2 may be irradiated or treated with mitomycin C (e.g. at a concentration of 25 µg / ml) for 1 hour and then washed extensively to inhibit propagation. CD28 + T cells at 10 5 for example can be incubated with 10 5 to 10 4 APCs (e.g., COS cells transfected with a B7 molecule). In this assay, one population of T cells received the primary activation signal alone (e.g., the T cell receptor signal), another population of T cells received the co-stimulation signal alone, another population of T cells received the primary activation signal and the co-stimulation signal, and another population. The primary activation signal and the co-stimulation signal were applied to the T cells in the presence of an agent being tested for the ability to block the co-stimulation signal in the T cell. The primary activation signal can be introduced, for example, by a presentogenic dose of PMA (eg, 1 ng / ml), a presentogenic dose of mitogen, a suboptimal dose of antigen, or a presentogenic dose of an antibody against T cell receptors. Signal 2 is introduced by antigen-containing cells that carry the B7 molecule. Potential blocking agents may be tested over a range of concentrations. For example, potential blocking antibodies can be used as hybridoma supernatants or as purified antibodies (e.g., at an approximate concentration of 10 µg / ml). T cell proliferation can then be measured by incorporating 3 H thymidine (1 pCi) for the last 12 to 18 hours of a 72 hour incubation. The introduction of the primary activation signal should result in proliferation, but T cells that have received the primary activation and co-stimulation signal 2 should be maximally proliferated.

Na základě schopnosti redukovat maximální proliferaci indukovanou ko-stimualčním signálem se identifikovala blokační činidla.Blocking agents have been identified based on the ability to reduce the maximum proliferation induced by the co-stimulatory signal.

Jako alternativa nebo vedle měření proliferace T buněk se může měřit produkce cytokinu T buňkou za použití metod, které jsou dobře známy v oboru. Například IL-2 a IL-4 produkované v kultuře T buněk se mohou testovat v supernatantech kultury sebraných 24 až 72 hodin po iniciaci kultur za použití běžně • · ♦ · · · · ··· ·«· ·· ··· ·· · dostupného testu ELISA (R&D Systems, Minneapolis , MN and BioSource, Camarillo, CA) . Jak se uvádí shora v textu, blokační činidla je možno identifikovat na základě jejich schopnosti redukovat maximální produkci cytokinu, vyvolanou ko-stimulačním signálem.As an alternative to or in addition to measuring T cell proliferation, cytokine production by a T cell can be measured using methods well known in the art. For example, IL-2 and IL-4 produced in a T cell culture can be assayed in culture supernatants collected 24-72 hours after initiation of the cultures using routinely using culture supernatants. An available ELISA (R&D Systems, Minneapolis, MN and BioSource, Camarillo, CA). As mentioned above, blocking agents can be identified by their ability to reduce the maximum cytokine production induced by the co-stimulatory signal.

V případě protilátek se mohou libovolné „blokační protilátky identifikované za použití uvedeného nebo jiného testu, dále testovat, aby se určila ko-stimulačni molekula, na kterou se váží, za použití metod známých v oboru. Může se měřit například schopnost blokační protilátky redukovat navázání značené protilátky na známý ligand.In the case of antibodies, any of the "blocking antibodies identified using said or other assay can be further tested to determine the co-stimulatory molecule to which it binds, using methods known in the art. For example, the ability of a blocking antibody to reduce binding of a labeled antibody to a known ligand can be measured.

VII. Další činidla, která tlumí imunitní odpovědiVII. Other agents that suppress immune responses

V jistém provedení vynálezu mohou prostředky a metody podle vynálezu zahrnovat další činidla nebo se mohou použít další činidla k zesílení imunotolerance na činidlo, které podporuje hemostázu. V jednom provedení vynálezu se činidlo, které podporuje imunotoleranci, ale nepůsobí inhibici ko.stimulačního signálu v T buňce, může přidat k prostředkům nebo se může použít v uvedené metodě. Například může být v prostředku obsažen anti-CD40 ligand (například monoklonální protilátka proti lidskému ligandu CD40, 5C8 (Kirk et al.,In certain embodiments of the invention, the compositions and methods of the invention may include additional agents or other agents may be used to enhance immunotolerance to an agent that promotes hemostasis. In one embodiment of the invention, an agent that promotes immunotolerance but does not inhibit the co-stimulatory signal in a T cell may be added to the compositions or may be used in said method. For example, an anti-CD40 ligand (e.g., a monoclonal antibody against human CD40 ligand, 5C8 (Kirk et al.,

1997. Proč. Nati. Acad. Sci. USA 94: 8789)). CD40 a jeho ligand založený na T buňce, CD40L (CD154), hrají důležitou úlohu při pozitivní regulaci B7 a při ustanovení aktivity B buňky (patent US 5 683 693, Yang et al., 1996. Science 273: 1862, Grewal et al., 1996. Science 273: 1864, Leterman et al., 1992. J. Exp. Med. 175: 1091, Lederman et al., 1992. J.1997. Proc. Nati. Acad. Sci. USA 94: 8789)). CD40 and its T cell-based ligand, CD40L (CD154), play an important role in the positive regulation of B7 and in establishing B cell activity (U.S. Patent No. 5,683,693, Yang et al., 1996. Science 273: 1862, Grewal et al. , 1996. Science 273: 1864, Leterman et al., 1992. J. Exp Med 175: 1091, Lederman et al., 1992. J.

Immunol. 149: 3817). Zjistilo se, že protilátky proti liganduImmunol. 149: 3817). Antibodies against the ligand were found

CD40 jsou synergické s činidly, které inhibuji ko-stimulačni signál v T buňce, přičemž podporují toleranci vůči štěpu (Kirk et al., 1997. Proč. Nati. Acad. Sci. USA 94: 8789, Larsen et al., 1996. Nátuře 381: 434). V jiném provedení může být v prostředku podle vynálezu obsaženo činidlo, které působí • · 999999 ·9· • · 9 9 · · · · « · · • · · 9 999999 • 9999 99999 • 9 99 9999CD40 are synergistic with agents that inhibit the co-stimulatory signal in a T cell while promoting graft tolerance (Kirk et al., 1997. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 94: 8789, Larsen et al., 1996. Nature 381: 434). In another embodiment, an agent may be included in the composition of the present invention which acts to effect 999999 9999999 9999 99999 9999999

999 999 ·· 999 9999 9 vnitrobuněčně, aby podpořilo imunotoleranci, ale které neinhibuje ko-stimulační signál v T buňce. V jednom provedeni může být v prostředku podle vynálezu obsažen nebo jako součást způsobu podle vynálezu podáván například cyklosporin A (CSA), FK506, rapamycin nebo jiné činidlo, které inhibuje imunitní odpovědi (Sigal et al., 1992. Annv. Rev. Immunol. 10: 519, Ruhlmann et al., 1997 Immunology. 198: 192, Shaw et al., 1996. Clin. Chem. 42: 1316).999 999 ·· 999 9999 9 intracellular to promote immunotolerance but which does not inhibit the co-stimulatory signal in the T cell. For example, in one embodiment, cyclosporin A (CSA), FK506, rapamycin, or another agent that inhibits immune responses may be included or administered as part of a method of the invention (Sigal et al., 1992. Annv. Rev. Immunol. 10 : 519, Ruhlmann et al., 1997 Immunology. 198: 192, Shaw et al., 1996. Clin. Chem. 42: 1316).

VIII. Metody použití prostředků, které obsahují terapeutický protein a imunotolerizující činidlo.VIII. Methods of using compositions comprising a therapeutic protein and an immunotolerizing agent.

V jednom provedení vynálezu se prostředky a/nebo činidla aplikují subjektu, který trpí hemostatickou poruchou a dříve se mu aplikovalo činidlo, které podporuje hemostázu. V jiném provedení podle vynálezu se popsané kompozice a/nebo činidla aplikují subjektům, kterým se dříve neaplikovalo činidlo, které podporuje hemostázu.In one embodiment of the invention, the compositions and / or agents are administered to a subject suffering from a hemostatic disorder and has previously been administered an agent that promotes hemostasis. In another embodiment of the invention, the disclosed compositions and / or agents are administered to subjects who have not previously administered an agent that promotes hemostasis.

V jiném provedení podle vynálezu zde popsané prostředky a/nebo činidla se aplikují subjektu, u kterého se ještě nevyvinula imunitní odpověď vůči činidlu, které podporuje hemostázu. V dalších provedeních podle vynálezu se prostředky a/nebo činidla aplikují subjektům, které už vykazují imunitní * odpověď vůči činidlu, které podporuje hemostázu. To, zda subjekt vykazuje už existující imunitní odpověď, se může stanovit měřením titru protilátek v subjektu, které reagují s činidlem, jež podporuje hemostázu, za použití metod, které jsou dobře známy v oboru. Jestliže subjekt vykazuje měřitelný titr takových protilátek (například statisticky podstatný titr) ve srovnání s titry z kontrolních jedinců, je možné říci, že subjekt vykazuje už předem existující imunitní odpověď vůči činidlu, které podporuje hemostázu. V jiném případě se může měřit buněčná imunitní odpověď vůči činidlu, které podporuje hemostázu, přičemž se stanoví, zda subjektIn another embodiment of the invention, the compositions and / or agents described herein are administered to a subject that has not yet developed an immune response to an agent that promotes hemostasis. In other embodiments of the invention, the compositions and / or agents are administered to subjects that already exhibit an immune response to an agent that promotes hemostasis. Whether a subject exhibits an already existing immune response can be determined by measuring the titer of antibodies in the subject that react with a hemostasis promoting agent using methods well known in the art. If the subject exhibits a measurable titer of such antibodies (e.g., a statistically significant titer) as compared to titers from control individuals, the subject may be said to exhibit a pre-existing immune response to an agent that promotes hemostasis. Alternatively, a cellular immune response to an agent that promotes hemostasis can be measured to determine whether the subject

vykazuje imunitní odpověď vůči činidlu, které podporuje hemostázu. Takové metody jsou dobře známy v oboru.shows an immune response to an agent that promotes hemostasis. Such methods are well known in the art.

V jednom provedení vynálezu se používá první činidlo, které podporuje hemostázu a druhé činidlo, které inhibuje nebo blokuje ko-stimulační signál v T buňce, při léčbě poruch hemotázi. V jiném provedení vynálezu se mohou použít k ošetřeni poruch hemostázy prostředky obsahující kombinaci ’ prvního činidla, které podporuje hemostázu, a druhého činidla, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce.In one embodiment of the invention, a first agent that promotes hemostasis and a second agent that inhibits or blocks a co-stimulatory signal in a T cell is used in the treatment of haemotasis disorders. In another embodiment, compositions comprising a combination of a first agent that promotes hemostasis and a second agent that inhibits a co-stimulatory signal in a T cell may be used to treat hemostasis disorders.

Aplikace zde popsaných kompozic a/nebo činidel se může provést v libovolné farmaceutické formě, která zahrnuje terapeuticky aktivní množství činidla a farmaceuticky přijatelný nosič. Aplikace terapeuticky aktivního množství činidel a/nebo prostředků se definuje jako množství účinné v dávkách a po dobu nezbytnou k dosažení léčby hemostatické poruchy v případě činidla, které podporuje hemostázu a k dosažení imunotolerance vůči činidlu, které podporuje hemostázu, v případě činidla, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce. Terapeuticky aktivní množství činidla nebo prostředku může kolísat na základě faktorů, jako je stádium onemocnění, věk, pohlaví a tělesná hmotnost jedince a zda jedinec už vykazuje imunitní odpověď vůči činidlu, které t podporuje hemostázu. Takové množství je pro odborníka snadno stanovitelné.Administration of the compositions and / or agents described herein can be carried out in any pharmaceutical form which comprises a therapeutically active amount of the agent and a pharmaceutically acceptable carrier. Administration of a therapeutically active amount of agents and / or compositions is defined as an amount effective at dosages and for a period of time necessary to achieve treatment of a hemostatic disorder for a hemostasis promoting agent and to achieve immunotolerance to a hemostasis promoting agent or a co-inhibitory agent. stimulating signal in T cell. The therapeutically active amount of the agent or composition may vary based on factors such as the stage of the disease, the age, sex and body weight of the individual and whether the individual already has an immune response to the agent that promotes hemostasis. Such amount is readily determined by one skilled in the art.

Optimální průběh aplikace činidla a/nebo prostředku se může také lišit v závislosti na subjektu, který se má ošetřit. V jistém provedení vynálezu subjekt bude vyžadovat léčbu oběma činidly v jeden okamžik. V tomto případě bude žádoucí aplikovat činidlo, které podporuje hemostázu, a souběžně činidlo, které inhibuje ko-stimulační signál, například ve formě prostředku, který obsahuje obě činidla.The optimum course of administration of the agent and / or composition may also vary depending on the subject to be treated. In certain embodiments, the subject will require treatment with both agents at a time. In this case, it will be desirable to administer an agent that promotes hemostasis and concurrently an agent that inhibits the co-stimulatory signal, for example in the form of a composition comprising both agents.

V jiných provedeních vynálezu může být žádoucí aplikovat činidla odděleně, například za účelem podpořit stabilitu činidel nebo usnadnit postupnou aplikaci činidel. V jednom provedeni může být postupná aplikace žádoucí pro dosažení optimálního terapeutického účinku činidla, které podporuje hemostázu, za současné optimální inhibice imunitní odpovědi vůči činidlu, přičemž se preferuje protilátková odpověď. Činidlo, které inhibuje ko-stimulační signál se může například před aplikací činidla, které podporuje hemostázu, aplikovat samotné nebo se může aplikovat samotné po několik dní po aplikaci činidla, které podporuje hemostázu.In other embodiments of the invention, it may be desirable to administer the agents separately, for example, to promote the stability of the agents or to facilitate sequential administration of the agents. In one embodiment, sequential administration may be desirable to achieve the optimal therapeutic effect of a hemostasis promoting agent while optimally inhibiting the immune response to the agent, with an antibody response being preferred. For example, the agent that inhibits the co-stimulatory signal may be administered alone or may be administered alone for several days after administration of the hemostasis promoting agent.

V jednom provedení vynálezu činidlo, které blokuje kostimulační signál v buňce se může aplikovat trvale, například pokaždé, když se podává činidlo podporující hemostázu. V jiném provedení vynálezu se činidlo, které blokuje ko-stimulační signál v T buňce, aplikuje sporadicky. Subjekt může například vyžadovat pravidelnou léčbu činidlem, které podporuje hemostázu, může také vyžadovat léčbu činidlem, které inhibuje ko-stimulační signál v T buňce, pouze periodicky. Může například probíhat léčba činidlem, které podporuje hemostázu, zatímco se může pouze jednou nebo dvakrát aplikovat subjektu léčba činidlem, které blokuje ko-stimulační signál v T buňce; další aplikace činidla, které blokuje ko-stimulační signál nemusí být nutná. V preferovaném provedení vynálezu se činidlo, které blokuje ko-stimulační signál v buňce, aplikuje ve vhodných intervalech po dobu alespoň 6 měsíců.In one embodiment of the invention, the agent that blocks the costimulatory signal in the cell can be administered sustainably, for example, each time a hemostasis promoting agent is administered. In another embodiment of the invention, the agent that blocks the co-stimulation signal in the T cell is administered sporadically. For example, a subject may require regular treatment with an agent that promotes hemostasis, or may require treatment with an agent that inhibits a co-stimulatory signal in a T cell only periodically. For example, treatment with an agent that promotes hemostasis can be performed, while only one or two times a subject is treated with an agent that blocks a co-stimulatory signal in a T cell; additional application of an agent that blocks the co-stimulation signal may not be necessary. In a preferred embodiment of the invention, the agent that blocks the co-stimulation signal in the cell is applied at appropriate intervals for at least 6 months.

V jednom provedení vynálezu se pacientu aplikují prostředky nebo činidla, v případě, že se zjistilo, že pacient předem vykazuje protilátky. V jiném provedení vynálezu se pacientovi aplikují prostředky nebo činidla, přičemž pacient se předem neléčil, tzn. že nevykazuje předem existující protilátky. V jiném provedení vynálezu se činidla a prostředky mohou aplikovat pacientům, kteří se dříve léčili, ale nevykazují titry protilátek proti činidlu, které podporuje hemostázu.In one embodiment of the invention, the compositions or agents are administered to the patient if the patient has been found to be predisposing to antibodies. In another embodiment of the invention, the compositions or agents are administered to the patient, wherein the patient has not been pre-treated, i. It does not show pre-existing antibodies. In another embodiment of the invention, the agents and compositions can be administered to patients who have been previously treated but do not exhibit antibody titers against an agent that promotes hemostasis.

Je možné stanovit režim dávek tak, aby se dosáhlo optimální terapeutické odpovědi u každého subjektu bez • · φφ φφφφ 44 φ ·· ·· φφφ ΦΦΦΦ • · · · 444 Φ φ · • · φ φ φ φ φ φ φ φ • φ · · φφφφ • ΦΦ φφφ φφ φφφ 44 ΦΦΦ nadměrného experimentováni. Například se může měřit titr protilátek k činidlu, které podporuje hemostázu, za účelem stanovení, zda se u subjektu vyvíjí imunitní odpověď vůči činidlu, a podle toho je možné stanovit režim dávek. Jestliže se například titry protilátek proti činidlu, které podporuje hemostázu, zvyšují, může se aplikovat více dávek činidla, které blokuje ko-stimulační signál v T buňce.It is possible to determine a dosage regimen to achieve an optimal therapeutic response in each subject without a 444 · 444 · 444 44 Φ Φ φ φ φ · · Φφφφ • ΦΦ φφφ φφ φφφ 44 ΦΦΦ excessive experimentation. For example, the antibody titer to an agent that promotes hemostasis can be measured to determine whether a subject develops an immune response to the agent, and a dosage regimen can be determined accordingly. For example, if antibody titers against an haemostasis promoting agent increase, multiple doses of an agent that blocks the co-stimulatory signal in the T cell may be administered.

Jestliže se aplikují činidla nebo prostředky jiným než parenterálním způsobem, může být nezbytné je potáhnout nebo je aplikovat společně s materiálem, který brání jejich inaktivaci. Činidlo nebo prostředek podle vynálezu se může aplikovat jedinci s vhodným nosičem nebo ředidlem nebo s inhibitory enzymů nebo s vhodným nosičem, jako jsou například lipozomy. Farmaceuticky přijatelná ředidla zahrnují fyziologický roztok a vodné pufry. Inhibitory enzymů zahrnují inhibitor pankreatického trypsinu, diizopropylfluorofosfát (DEP) a trasylol. Lipozomy zahrnují emulze voda v oleji ve vodě, stejně jako běžné lipozomy (Strejan et al., (1984) J. Neuroimmunol. 7: 27).If agents or compositions are administered by other than parenteral routes, it may be necessary to coat or apply them with a material that prevents their inactivation. The agent or composition of the invention may be administered to an individual with a suitable carrier or diluent or enzyme inhibitors or with a suitable carrier, such as liposomes. Pharmaceutically acceptable diluents include saline and aqueous buffers. Enzyme inhibitors include a pancreatic trypsin inhibitor, diisopropyl fluorophosphate (DEP), and trasylol. Liposomes include water-in-oil-in-water emulsions as well as conventional liposomes (Strejan et al., (1984) J. Neuroimmunol. 7: 27).

Aktivní činidlo nebo prostředek se může také aplikovat parenterálně nebo intraperitoneálně. Mohou se také připravit disperze v glycerolu, v kapalném polyetylenglykolu v jejich směsích a v olejích. Za obvyklých podmínek pro uchovávání a použití mohou tyto přípravky obsahovat konzervační činidla, která brání růstu mikroorganizmů.The active agent or composition may also be administered parenterally or intraperitoneally. Dispersions can also be prepared in glycerol, in liquid polyethylene glycol in mixtures thereof and in oils. Under normal conditions of storage and use, these preparations may contain preservatives which prevent the growth of microorganisms.

Farmaceutické prostředky vhodné pro zavedení injekcí zahrnují sterilní vodné roztoky (když jsou rozpustné ve vodě) nebo disperze a sterilní prášky v případě, že se injektovatelné roztoky nebo disperze připravují těsně před aplikací. Ve všech případech činidlo nebo prostředek musí být sterilní a musí být tekutý do té míry, aby se dal jednoduše aplikovat injekcí. Prostředek musí být také stabilní za podmínek výroby a skladování a můsí být chráněn před kontaminací mikroorganizmy, jako jsou bakterie a houby. Nosič může být rozpouštědlo nebo disperzní médium, které obsahuje například vodu, etanol, polyol (například glycerol, propylenglykol a kapalný polyetylenglykol a podobně) a jejich vhodné směsi. Vhodná fluidita se může udržet například použitím potahu, jako je lecitin, udržováním požadované velikosti částic v případě disperze a použitím povrchově aktivních činidel. Prevence působení mikroorganizmů je možné dosáhnout různými baktericidními nebo fungicidními činidly, jako jsou například parabeny, chlorobutanol, fenol, kyselina askorbová, timerosal a podobně. V mnoha případech se preferuje, aby přípravky zahrnovaly izotonická činidla, jako jsou například cukry, polyalkoholy, jako je manitol, sorbitol, chlorid sodný. Oddálené adsorpce injektovatelných prostředků lze dosáhnout zahrnutím činidel, které oddalují absorbci, jako je například monostearátu hlinitého a želatiny.Pharmaceutical compositions suitable for injectable use include sterile aqueous solutions (when soluble in water) or dispersions and sterile powders when the injectable solutions or dispersions are prepared just prior to administration. In all cases, the agent or composition must be sterile and must be fluid to the extent that easy syringability exists. The composition must also be stable under the conditions of manufacture and storage and must be preserved against the contaminating action of microorganisms such as bacteria and fungi. The carrier may be a solvent or dispersion medium containing, for example, water, ethanol, polyol (for example, glycerol, propylene glycol and liquid polyethylene glycol, and the like), and suitable mixtures thereof. Appropriate fluidity can be maintained, for example, by the use of a coating such as lecithin, by the maintenance of the required particle size in the case of dispersion and by the use of surfactants. Prevention of the action of microorganisms can be achieved by various bactericidal or fungicidal agents such as parabens, chlorobutanol, phenol, ascorbic acid, thimerosal and the like. In many cases, it is preferred that the compositions include isotonic agents such as sugars, polyalcohols such as mannitol, sorbitol, sodium chloride. Delayed adsorption of injectables can be achieved by including agents that delay absorption such as aluminum monostearate and gelatin.

Sterilní injektovatelné roztoky se mohou připravit začleněním aktivního prostředku nebo činidla v požadovaném množství do vhodného rozpouštědla s jednou složkou nebo podle potřeby s kombinací vyjmenovaných aktivních složek s následnou sterilizací filtrací. V obecném případě se připravují disperze tak, že se aktivní složka začlení do sterilního vehikula, které obsahuje bazické disperzní médium, a přidá se další i činidlo obsažené ve shora vyjmenované skupině. V případě sterilních prášků vhodných pro přípravu sterilního injektovatelného roztoku je preferovanou metodou přípravy vakuové sušení a lyofilizace, což vede ke vzniku prášku aktivní složky (například činidla nebo prostředku) plus libovolné další požadované složky z jejich předem sterilně přefiltrovaného roztoku.Sterile injectable solutions can be prepared by incorporating the active agent or agent in the required amount in a suitable solvent with a single component or, if desired, combining the listed active ingredients followed by filter sterilization. Generally, dispersions are prepared by incorporating the active ingredient into a sterile vehicle that contains a basic dispersion medium and adding the other agent included in the above group. In the case of sterile powders suitable for the preparation of a sterile injectable solution, the preferred method of preparation is vacuum drying and lyophilization resulting in a powder of the active ingredient (e.g., agent or composition) plus any additional desired ingredient from a previously sterile filtered solution thereof.

V případě, že aktivní činidlo nebo prostředek jsou vhodně chráněny, jak se popisuje shora v textu, může se protein aplikovat orálně například jako inertní ředidlo nebo asimilovatelný poživatelný nosič. Termín „farmaceuticky přijatelný nosič zahrnuje libovolné rozpouštědlo nebo ·♦♦·»When the active agent or composition is suitably protected as described above, the protein may be administered orally, for example, as an inert diluent or an assimilable edible carrier. The term "pharmaceutically acceptable carrier includes any solvent; or"

9 9 9 999 • · 9999999 9 9 999 • 999999

9 9 9 9 9 999

9 9·999 · 99

999 99999 všechna rozpouštědla, disperzní média, potahy, baktericidní nebo fungicidní činidla, izotonická činidla a činidla oddalující absorpci a podobně. Použití takových médií a činidel v případě farmaceuticky aktivních látek je v oboru dobře známo. V úvahu připadá použití jakéhokoli běžného média nebo činidla, pokud není inkompatibilní s účinnou sloučeninou. V prostředcích mohou být zahrnuty i další účinné látky.All solvents, dispersion media, coatings, bactericidal or fungicidal agents, isotonic and absorption delaying agents and the like. The use of such media and agents for pharmaceutically active substances is well known in the art. The use of any conventional medium or reagent is contemplated if it is not incompatible with the active compound. Other active agents may also be included in the compositions.

Je zvlášť výhodné vytvořit parenterální prostředky v jednotkové dávkové formě, které zaručují jednoduché dávkování, jednoduchou aplikaci a jednotnost dávky. Jednotková dávková forma zde označuje fyzikálně diskrétní jednotky, vhodné jako jednotlivé dávky pro léčené savčí subjekty, přičemž každá jednotka obsahuje předem stanovené množství aktivní látky, vypočtené tak, aby vyvolávalo požadovaný terapeutický účinek ve spojení s požadovaným farmaceutickým nosičem. Specifikace forem jednotkové dávky podle vynálezu přímo závisí na a) jedinečných charakteristikách aktivní látky a konkrétním terapeutickém účinku, kterého se má dosáhnout a b) průvodních omezeních, které jsou známy v oboru při tvorbě takových aktivních činidel nebo prostředků vhodných pro léčbu jedinců.It is particularly advantageous to provide parenteral compositions in unit dosage form which provide for easy dosing, ease of administration and uniformity of dosage. Dosage unit form herein refers to physically discrete units suitable as unitary dosages for the mammalian subject to be treated, each unit containing a predetermined amount of active ingredient calculated to produce the desired therapeutic effect in association with the required pharmaceutical carrier. The specification of the unit dosage forms of the invention is directly dependent on (a) the unique characteristics of the active agent and the particular therapeutic effect to be achieved, and (b) the concomitant limitations known in the art to produce such active agents or compositions useful in the treatment of individuals.

Termín „farmaceuticky přijatelný nosič zahrnuje veškerá rozpouštědla, disperzní média, potahy, baktericidní nebo fungicidní činidla, izotonická činidla a činidla oddalující absorpci a podobně. Použiti takových médií a činidel pro farmaceuticky aktivní látky je dobře známo v oboru.The term "pharmaceutically acceptable carrier" includes all solvents, dispersion media, coatings, bactericidal or fungicidal agents, isotonic and absorption delaying agents and the like. The use of such media and agents for pharmaceutically active substances is well known in the art.

Praktické provedení vynálezu bude využívat běžných metod buněčné biologie, kultivace buněk, molekulární biologie, mikrobiologie, rekombinace DNA a imunologie, které jsou dobře známy v oboru. Takové metody se popisují například v publikaci Genetics, Molecular Cloning A Laboratory Manual, 2nd Ed., ed Sambrook, J. et al., (Cold Spring Harbor Laboratory Press (1989)), Short Protocols in Molecular Biology, 3rd Edi., ed. Ausubel, F. et al. (Wiley, NY (1995)), DNA Cloning, Volumes I • ♦ φφ φφφφ φφ φ • φ ♦· φφφ φ φ φφ • · φ · φφφ φφφ • φφφφ φφφφ φ • φ φφ φφφφ φφφ φφφ φφ φφφ φφ φφφ and II (D. Ν. Glover ed., 1985), Oligonucelotide Synthesis (Μ. J. Gait ed. (1984)), Mullis et al., patent US č. 4,683, 195, Nucleic Acid Hybridization (B. D. Hames and S. J. Higgins eds. (1984)), Methods In Enzymology (Academie Press, lne., N. Y.), Immunochemical Methods In Cell and Molecular Biology (Mayer and Walker, eds. Academie Press, London (1987)), Handbook of Experimental Immunology, volumes I-IV (D. M. Weir and C.C. Blackwell, eds. (1986)), a Miller, J. Experiments in Molecular Genetics (Cold Spring Harbor Press, Cold Spring Harbor, N. Y. (1972)).The practice of the invention will employ conventional methods of cell biology, cell culture, molecular biology, microbiology, DNA recombination, and immunology, which are well known in the art. Such methods are described, for example, in Genetics, Molecular Cloning A Laboratory Manual, 2 nd Ed., Ed. Sambrook, J. et al., (Cold Spring Harbor Laboratory Press (1989)), Short Protocols in Molecular Biology, 3 rd Edi. , ed. Ausubel, F. et al. (Wiley, NY (1995)), DNA Cloning, Volumes I ♦ φ φ φ φ φ • ♦ φ φ φ φ · · φ φ φ φ φ φ φ φ and (D. G Glover ed., 1985), Oligonucelotide Synthesis (J. J. Gait ed. (1984)), Mullis et al., US Patent No. 4,683,195, Nucleic Acid Hybridization (BD Hames and SJ Higgins eds). (1984)), Methods In Enzymology (Academic Press, Inc., NY), Immunochemical Methods in Cell and Molecular Biology (Mayer and Walker, eds. Academic Press, London (1987)), Handbook of Experimental Immunology, volumes I- IV (DM Weir and CC Blackwell, eds. (1986)), and Miller, J. Experiments in Molecular Genetics (Cold Spring Harbor Press, Cold Spring Harbor, NY (1972)).

Přehled obrázků na výkreseOverview of the drawings

Na obrázku č. 1 je zobrazen návrh experimentu používaného v příkladu 1 k testování inhibice primární protilátkové odezvy na faktor VIII.Figure 1 shows the design of the experiment used in Example 1 to test inhibition of the primary antibody response to factor VIII.

Na obrázku č. 2 je zobrazeno, že zatímco myši, kterým se neaplikoval CTLA4Ig vykazovaly vysoký titr protilátek už v den 20 (G-l), myši, kterým se aplikoval CTLA4Ig, nevykazují žádné protilátky až do dne 82 (G-2 a G-3).Figure 2 shows that while CTLA4Ig-free mice showed high antibody titers as early as day 20 (GI), CTLA4Ig-treated mice showed no antibodies until day 82 (G-2 and G-3). ).

Na obrázku č. 3 je zobrazen návrh experimentu používaný v příkladu 2 za účelem testování inhibice sekundární protilátkové odpovědi vůči faktoru VIII.Figure 3 shows the design of the experiment used in Example 2 to test the inhibition of the secondary antibody response to Factor VIII.

Na obrázku č. 4 je zobrazeno, že zatímco zvířata, kterým se neaplikoval CTLA4Ig vykazovaly vysoký titr protilátek proti faktoru VIII (G-l), myši, kterým se aplikoval CTLA4Ig (G-2) s výjimkou jedné myši, nevykazují sekundární imunitní odpověď vůči faktoru VIII.Figure 4 shows that while animals that did not receive CTLA4Ig showed a high titer of anti-Factor VIII (G1) antibodies, mice given CTLA4Ig (G-2) except one mouse did not show a secondary immune response to Factor VIII .

Na obrázku č. 5 je zobrazen účinek mCTLA4-Ig na tvorbu protilátek proti faktoru VIII.Figure 5 shows the effect of mCTLA4-Ig on the production of anti-Factor VIII antibodies.

Na obrázku č. 6 je zobrazen účinek opakované aplikace mCTLA4-Ig na tvorbu protilátek proti faktoru VIII.Figure 6 shows the effect of repeated administration of mCTLA4-Ig on the production of anti-Factor VIII antibodies.

Na obrázku č. 7 je zobrazen účinek současné aplikace mCTLA4-Ig na tvorbu protilátek proti faktoru VIII.Figure 7 shows the effect of co-administration of mCTLA4-Ig on the production of anti-Factor VIII antibodies.

• · ·· ·♦·· ·44 ·· ·· · 4 · 9 ··· • · 9 9 999 994 • 4 4·· 444·· • · ··4444• · · · · · · · · · · 9 9 999 994 · · 4 · · · 4444

999 999 99 999 99999999 999 99 999 99999

Na obrázku č. 8 je zobrazen účinek mCTLA4-Ig na sekundární imunitní odpověď na faktoru VIII.Figure 8 shows the effect of mCTLA4-Ig on the secondary immune response to factor VIII.

Na obrázku č. 9 je zobrazena úloha receptoru B7-1 a B7-2 při protilátkové odpovědi na faktor VIII.Figure 9 shows the role of B7-1 and B7-2 receptors in the antibody response to factor VIII.

Na obrázku č. 10 je zobrazena odpověď T buňky na faktor VIII při hemofilii A/B7-l_/ a hemofilii A/B7-2_/“ u myší.Figure 10 shows T cell response to factor VIII in haemophilia A (B7-1 ) and haemophilia A (B7-2 ) in mice.

Příklady provedení vynálezuDETAILED DESCRIPTION OF THE INVENTION

V příkladech se použil myší model hemofilie A k hodnocení nových metod vhodných pro prevenci a léčbu tvorby inhibitoru. Myši s hemofilii A vytvořenou cílovým porušením exonu 16 genu faktoru VIII nevykazují detekovatelnou aktivitu faktoru VIII v jejich plazmě (Bi L, Nátuře Genetics 10: 119, 1995) a jsou podobné tímto způsobem pacientům se silnou hemofilii A. Jak se očekávalo, myši s hemofilii A vykazují in vivo znaky defektu koagulační dráhy s fatálním krvácením, jestliže se jim uřízne ocas bez použití hemostatických opatření, a vyvinulo se u nich podkožní a intramuskulární krvácení po manipulaci nebo dočasné imobilizaci (Qian J, Borokov M, Bi L, Kazazian HH, Hoyer L. Thromb Haemost 81: 940, 1999, Evans GL et al., Proč. Nati. Acad. Sci USA 95: 5734, 1998).In the examples, a mouse haemophilia A model was used to evaluate novel methods suitable for preventing and treating inhibitor formation. Mice with haemophilia A generated by target exon 16 disruption of the Factor VIII gene do not show detectable factor VIII activity in their plasma (Bi L, Nature Genetics 10: 119, 1995) and are similar in this way to patients with severe haemophilia A. As expected, mice with haemophilia And show in vivo signs of a coagulation pathway with fatal bleeding if they cut off their tail without using hemostatic measures and developed subcutaneous and intramuscular bleeding after handling or temporary immobilization (Qian J, Borokov M, Bi L, Kazazian HH, Hoyer L. Thromb Haemost 81: 940 (1999), Evans GL et al., Proc. Natl. Acad. Sci USA 95: 5734, 1998).

Intravenózni infúze 0,2 μg lidského faktoru VIII, což je hmotnostní ekvivalent dávky dané pacientům s hemofilii A, vedla k minimální nebo k žádné protilátkové odpovědi u těchto myší s hemofilii A po aplikaci jediné injekce, ale opakované infúze vedly k vysokému titru inhibičního anti-faktoru VIII (Qian J et al., Thromb Haemost 81: 940, 1999). Proliferativní odpověď T buněk specifická pro faktor VIII se navíc detekovala tři dni po první expozici lidskému faktoru VIII, dříve než se detekovaly protilátky.Intravenous infusion of 0.2 μg of human factor VIII, the dose equivalent given to patients with haemophilia A, resulted in minimal or no antibody response in these haemophilia A mice after a single injection, but repeated infusions resulted in a high titer of inhibitory anti- factor VIII (Qian J et al., Thromb Haemost 81: 940, 1999). In addition, a factor VIII specific T cell proliferative response was detected three days after the first exposure to human factor VIII, before antibodies were detected.

Příklad 1: Inhibice primární imunitní odpovědi vůči faktoruExample 1: Inhibition of primary immune response to factor

VIIIVIII

Návrh experimentu pro tento příklad je zobrazen na obrázku č. 1. Třem skupinám myší se v den 0 zavedl injekcí intravenózně faktor VIII. Jedné skupině myší se také injekcí zavedl CTLA4-Ig den před a den po injekčním zavedení faktoru VIII. Druhé skupině myší se aplikovala stejná léčba CTLA4-Ig (intraperitoneálně) a pak následovala každodenní aplikace injekce faktoru VIII v den 2 až 12. Třetí skupině se neaplikoval žádný CTLA4-Ig. Všechny myši pak obdržely dvě další injekce faktoru VIII v dny 23 a 44. Zvířatům se odebraly krevní vzorky v den 20, 37, 58 a 82. Zatímco myši, kterým se neaplikoval CTLA4Ig, vykazují vysoké titry protilátek, které se začínají tvořit již v den 20, myši, kterým se aplikoval CTLA4Ig, vyvíjejí protilátky až v den 82 (obrázek č. 2).The experimental design for this example is shown in Figure 1. Three groups of mice were injected intravenously with Factor VIII on day 0. One group of mice was also injected with CTLA4-Ig the day before and the day after the injection of factor VIII. The second group of mice received the same CTLA4-Ig treatment (intraperitoneally), followed by daily administration of Factor VIII injection on days 2 to 12. The third group received no CTLA4-Ig. All mice then received two additional injections of factor VIII on days 23 and 44. Animals were sampled on days 20, 37, 58, and 82. While mice not receiving CTLA4Ig showed high antibody titers, which started to form on day 20, CTLA4Ig-treated mice do not develop antibodies until day 82 (Figure 2).

Příklad 2: Inhibice sekundární odpovědi na faktor VIIIExample 2: Inhibition of secondary response to factor VIII

Návrh experimentu tohoto příkladu je zobrazen na obrázkuThe experiment proposal for this example is shown in the figure

č. 3. V tomto příkladu se myším aplikovalo více intravenózních injekcí faktoru VIII ve dvoutýdenních intervalech a pak se rozdělily do dvou skupin. Myším se znova aplikovala injekce s faktorem VIII v dny 1, 20 a 37. Jedné skupině myší se injekcí zavedlo CTLA4-Ig v den -1 a v den +1 vztaženo ke dni 1, 20 a 37. Zvířata, kterým se neaplikoval CTLA4Ig, vykazovala vysoké titry protilátek proti faktoru VIII, zatímco myši, kterým se aplikovalo CTLA4Ig (s výjimkou jedné myši), nevykazuj i sekundární inunitní odpověď vůči faktoru VIII (obrázek č. 4) .In this example, mice received multiple intravenous Factor VIII injections at two-week intervals and then divided into two groups. Mice were re-injected with Factor VIII on days 1, 20, and 37. One group of mice was injected with CTLA4-Ig on day -1 and day +1 relative to day 1, 20, and 37. Animals not treated with CTLA4Ig, showed high titers of anti-Factor VIII antibodies, whereas CTLA4Ig-treated mice (except one mouse) did not show a secondary immune response to Factor VIII (Figure 4).

V příkladech 3 až 6 se použily následující metody a materiály.The following methods and materials were used in Examples 3 to 6.

ZvířataAnimals

Charakteristiky kmene exon-16(E-16) hemofilních myší se popisují v publikaci Bi L., et al., Nátuře Genetics 10: 119,The characteristics of the exon-16 (E-16) strain of hemophilic mice are described in Bi L., et al., Nature Genetics 10: 119,

1995, Bi L, et al., Blood 88: 3446, 1996. V této studii se použili dospělí samci a homozygotní samice myší E-16 ve věku1995, Bi L, et al., Blood 88: 3446, 1996. Adult male and homozygous female E-16 mice of age were used in this study.

až 20 týdnů. Vzorky krve se získaly krvácením orbitálního venózního pletence a sérum se separovalo centrifugací při 600 g po dobu 3 minut. Vzorky séra se uchovávaly při teplotě -20 °C a pak se testovaly. Aby se zabránilo silnému krvácení a smrti zvířat, nepoužívaly se k identifikaci myší v některých experimentech značky do uší. Z tohoto důvodu na obrázku č. 5 nejsou uvedena sekvenční data jednotlivých myší.up to 20 weeks. Blood samples were obtained by bleeding the orbital venous girdle and the serum was separated by centrifugation at 600 g for 3 minutes. Serum samples were stored at -20 ° C and then tested. To avoid severe bleeding and death of animals, ear tags were not used to identify mice in some experiments. Therefore, the sequence data of individual mice is not shown in Figure 5.

Vytvoření myší E-16, kterým se nepřepisují geny B7-1 a B72, se provedlo křížením myší E-16 s myšmi, kterým se nepřepisují geny B7-1 a s myšmi, kterým se nepřepisují geny B7-2 (Borriello F., et al., 1997 . Immunity 6: 303).The generation of E-16 mice that do not transcribe B7-1 and B72 genes was performed by crossing E-16 mice with mice that did not transcribe B7-1 genes and mice that did not transcribe B7-2 genes (Borriello F., et al. (1997) Immunity 6: 303).

Homozygotní myši s knockoutovanými geny E-16/B7-1 a E-16/B7-2 se identifikovaly stanovením genotypu (Bi L. et al., Nátuře Genetics 10: 119, 1995, Borrielo F, et al., Immunity 6: 303,Homozygous mice with knockout E-16 / B7-1 and E-16 / B7-2 genes were identified by genotype determination (Bi L. et al., Nature Genetics 10: 119, 1995, Borrielo F, et al., Immunity 6: 303,

1997. Omezená aktivita faktoru VIII se ověřila za použití chromogenního biologického testu Coatest (Chromogenix, Molndal, Sweden( popisuje se v publikaci Bi L., et al., Blood 88: 3446, 1996). Aktivita faktoru VIII je u E-16/B7-1 a E16/B7-2 deficitních myší nižší než 1 %.Limited factor VIII activity was verified using the Coatest chromogenic bioassay (Chromogenix, Molndal, Sweden (Bi L., et al., Blood 88: 3446, 1996). Factor VIII activity is in E-16 / B7-1 and E16 / B7-2 deficient mice less than 1%.

AntigenyAntigens

Rekombinantní lidský faktor VIII se získal z instituce Hyland Division of Baxter Healthcare Corp. (Glendale, CA).Recombinant human factor VIII was obtained from the Hyland Division of Baxter Healthcare Corp. (Glendale, Calif.).

mCTLA-4IgmCTLA-4Ig

Expresivní plazmid obsahující cDNA myšího CTLA4-Ig se připravil ligací vedoucí a extrabuněčné oblasti CTLA4 do spojení, přičemž se mutovaly oblasti CH2 a CH3 IgHg2a, aby se odstranily efektorové funkce, jak se popisuje v publikaci Streurer et al., J. Immunol. 155: 1165, 1995. Inzert se klonoval do expresívního vektoru pED a stabilně se transfektoval do buněk CHO, jak se popisuje v publikaci Lollar P., et al., J. Clin. Invest 93: 2497, 1994. Koncentrované upravené médium se naneslo na chromatografickou kolonu s rychlým průtokem a se sefarózou a proteinem A (Amersham Pharmacia Biotech, Piscataway, NJ) . Kolona se promyla PBS pH 7,1 a mCTLA4-Ig se eluoval 20 mM citrátem, kdy hodnota pH je 3,0. Pík se neutralizoval 1M Tris pH 8,0 na konečnou hodnotu pH 7,5 a přenesl se do roztoku PBS s hodnotou pH 7,1 za použití míchané cely Amicon s membránou YM30. mCTLA4-Ig se depyrogenizoval za použití chromatografické kolony Poros PI (Perceptive Biosystems) a produkt se eluoval z kolony lineárním gradientem NaCl od 0 do 1 M NaCl v 25 mM Tris pH 7,5. mCTLA-4-Ig se pak přenesl do PBS pH 7,1 za použití míchané cely Amicon s membránou YM30.An expression plasmid containing the murine CTLA4-Ig cDNA was prepared by ligating the leader and extracellular regions of CTLA4 to join, mutating the CH2 and CH3 regions of IgHg2a to remove effector functions as described by Streurer et al., J. Immunol. 155: 1165, 1995. The insert was cloned into the pED expression vector and stably transfected into CHO cells as described by Lollar P., et al., J. Clin. Invest 93: 2497, 1994. The concentrated conditioned medium was loaded onto a fast flow chromatography column with Sepharose and Protein A (Amersham Pharmacia Biotech, Piscataway, NJ). The column was washed with PBS pH 7.1 and mCTLA4-Ig was eluted with 20 mM citrate at pH 3.0. The peak was neutralized with 1M Tris pH 8.0 to a final pH of 7.5 and transferred to PBS at pH 7.1 using a stirred Amicon cell with a YM30 membrane. mCTLA4-Ig was depyrogenated using a Poros PI chromatography column (Perceptive Biosystems) and the product eluted from the column with a linear NaCl gradient from 0 to 1 M NaCl in 25 mM Tris pH 7.5. mCTLA-4-Ig was then transferred to PBS pH 7.1 using a stirred Amicon cell with a YM30 membrane.

Měření protilátekMeasurement of antibodies

Titr anti-faktoru VIII se stanovil testem ELISA (Qian J., et al., Inhibitor antibody development and cell response to human factor VIII in murine hemophilia A. Thromb Haemost 81: 940, 1999). Test ELISA se provedl za použití mikrotitračních prohlubní potažených rekombinantním lidským faktorem VIII v koncentraci 0,8 μg/ml v 0,05 M uhličitan-hydrogenuhličitan při hodnotě pH 9. Potom se vzorky myší plazmy inkubovaly přes noc v prohlubních při teplotě 4 °C a pak se promyly, přidal se kozí anti-myší IgG konjugovaný s alkalickou fosfatázou (Southern Biotechnology Associates lne., Birmingham, AL) a reakce se inkubovala při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Po promytí se pak přidal P-nitrofenylfosfát (Sigma, St. Louis, MO) , 2 mg/ml ve 100 mmol/1 glycinu, 1 mmol/1 Mg2C12, 2 mmol/1 ZnCl2 pH 10,4 a pak se měřila absorbance při vlnové délce 410 nm za použití automatického zařízení pro čtení mikrotitračních destiček pro test ELISA. Koncentrace protilátek proti faktoru VIII se odhadla ze standardní křivky získané za použití monoklonálních myších IgG proti lidskému faktoru VIII, které se vážou na oblast A2 (Mab413) (Lollar P et al. , J. Clin. Invest 93: 9497, 1994). Titr se vypočítal z bodů, které spadají do lineární oblasti testovací standardní křivky.The anti-factor VIII titer was determined by ELISA (Qian J., et al., Inhibitor Antibody Development and Cell Response to Human Factor VIII in Murine Hemophilia A. Thromb Haemost 81: 940, 1999). The ELISA was performed using recombinant human Factor VIII coated microtiter wells at a concentration of 0.8 µg / ml in 0.05 M carbonate-bicarbonate at pH 9. Then, the mouse plasma samples were incubated overnight in the wells at 4 ° C and then washed, alkaline phosphatase-conjugated goat anti-mouse IgG (Southern Biotechnology Associates Inc, Birmingham, AL) was added and the reaction was incubated at room temperature for 2 hours. After washing, P-nitrophenyl phosphate (Sigma, St. Louis, MO), 2 mg / ml in 100 mmol / l glycine, 1 mmol / l Mg 2 Cl 2, 2 mmol / l ZnCl 2 pH 10.4 was then added and then measured absorbance at 410 nm using an automatic microplate reader for ELISA. The concentration of anti-Factor VIII antibodies was estimated from a standard curve obtained using monoclonal mouse anti-human Factor VIII IgGs that bind to the A2 region (Mab413) (Lollar P et al., J. Clin. Invest 93: 9497, 1994). The titer was calculated from points falling within the linear area of the test standard curve.

* ·* * · * 9 · 9 · • · • · * * • · · • · · • · a • · a ♦ · ♦ · • · • · • · 9 • · 9 • • a « • • a « • • 4« • • 3 « 9 9 • ··· • ··· • · ·· · • · ·· ·

Titry inhibitoru proti faktoru VIII v Bethesda jednotkách (BU) se měřily Bethesda testem (Kasper CK. Thromb et Diath Haem 30: 263, 1973).Anti-Factor VIII inhibitor titers in Bethesda units (BU) were measured by the Bethesda assay (Kasper CK. Thromb et Diath Haem 30: 263, 1973).

Testy proliferace T buňkyT cell proliferation assays

Jako zdroj T buněk pro proliferační testy se použila slezina. Slezinné buňky se pak kultivovaly (5 x 105 buněk na jednu prohluběň) na destičkách, které obsahují 96 prohlubní s plochým dnem. Do kultivačního média, které obsahuje úplné RPMI-1640 a 0,5 % hemofilního myšího séra se přidalo rozdílné množství rekombinantního faktoru VIII. Po 72 hodinách kultivace při teplotě 37 °C se přialo 37 kBp 3Hthymidinu/prohlubeň (6,7 Ci/mmol), ICN Pharmaceuticals Irvine, CA) . Kultura se sklidila po 16 hodinách za použití Matrix 9 600 (Packard, Meriden, CT) . Data se vyjádřila jako průměrné hodnoty tří prohlubní v jednotkách cpm začleněných do nerozpustné DNA.Spleen was used as a source of T cells for proliferation assays. The spleen cells were then cultured (5 x 10 5 cells per well) in 96-well flat-bottom plates. Different amounts of recombinant factor VIII were added to the culture medium containing complete RPMI-1640 and 0.5% hemophilic mouse serum. After 72 hours of culture at 37 ° C, 37 kBp 3 Hthymidine / well (6.7 Ci / mmol), ICN Pharmaceuticals Irvine, CA) was added. The culture was harvested after 16 hours using a Matrix 9600 (Packard, Meriden, CT). Data were expressed as the mean values of three wells in cpm units incorporated into insoluble DNA.

Příklad 3: mCTLA4-Ig blokuje indukci odpovědi vůči faktoru VIIIExample 3: mCTLA4-Ig blocks the induction of a factor VIII response

U kontrolních myší se vyvolaly inhibiční protilátky proti faktoru VIII opakovanými intravenózními injekcemi 1 pg rekombinantního lidského faktoru VIII ve třítýdeních intervalech. V tomto příkladu se čtyřem skupinám myší s hemofilií A aplikovaly injekce s rekombinatním lidským faktorem VIII v den 0, 23, 44 a 66 (při první injekci se aplikoval 1 mikrogram intravenózně a při druhé, třetí a čtvrté injekci se aplikovalo 0,2 mikrogramu) . Myším ve skupině G-3 a G-4 se také v dny 2 až 12 intraperitoneální injekcí zavedlo 0,2 pg faktoru VIII. Vzorky krve, kde se testoval anti-faktor VIII, se získaly v den 20, 37, 58 a 82. Kontrolním skupinám G1 a G-3 (značeno prázdnými kruhy) se injekcí zavedl pouze faktor VIII. Skupinám G-2 a G-4 (plné kruhy) se také injekcí zavedl mCTLA4-Ig (250 pg, i.p.) a to v den před neb v den poControl mice developed factor VIII inhibitory antibodies by repeated intravenous injections of 1 µg of recombinant human factor VIII at three week intervals. In this example, four groups of mice with haemophilia A were injected with recombinant human factor VIII on days 0, 23, 44, and 66 (1 microgram intravenously administered on the first injection and 0.2 microgram administered on the second, third and fourth injections) . Mice in the G-3 and G-4 groups were also injected with 0.2 µg of Factor VIII on Days 2-12 by intraperitoneal injection. Blood samples tested for anti-factor VIII were obtained on days 20, 37, 58, and 82. Control groups G1 and G-3 (indicated by open circles) were injected with only factor VIII. Groups G-2 and G-4 (solid circles) were also injected with mCTLA4-Ig (250 µg, i.p.) on the day before or the day after

Λ Λ • 4 • 4 ···· 44 ···· 44 44 44 • 4 · • 4 · 44 44 44» · 4 44 »4 • · • · 4 4 · · 4 4 · · • 4 • 4 • 4 · • 4 · • · • · 444 444 44 44 ··· ·· ··· ·· ·· ··

první injekci s faktorem VIII. Koncentrace protilátek proti faktoru VIII se stanovila testem ELISA. Ukázalo se, že koncentrace protilátek proti faktoru VIII je menší než 0,16 μρ/πιΐ, což je podobná hodnota jako u vzorků plazmy získané z neimunizovaných myší trpících hemofilií A. Výsledky uvedeného experimentu jsou zobrazeny na obrázku č. 5 (je nutné poznamenat, že na obrázku č. 5 se opakují některá data uvedená na obrázku č. 2, ale jsou tam i data navíc).the first injection with factor VIII. The concentration of anti-factor VIII antibodies was determined by ELISA. The anti-Factor VIII antibody concentration was shown to be less than 0.16 μρ / πιΐ, a value similar to plasma samples obtained from non-immunized mice suffering from haemophilia A. The results of this experiment are shown in Figure 5 (note that that some of the data shown in Figure 2 is repeated in Figure 5, but there are extra data).

Protilátky proti faktoru VIII se detekovaly u čtyř z pěti myší dvacátý den po první injekci a všechny kontrolní myši vykazují vysoký titr protilátek proti faktoru VIII po té, co se jim aplikovaly dvě až čtyři injekce. Průměrné množství inhibitoru po čtyřech injekcích je 1 860 Bethesda jednotek (BU) . Tvorba protilátek proti faktoru VIII se znatelně snižuje u myší, kterým se intraperitoneálně aplikovalo 250 μς myšího CTLA4-Ig v den před a v den po první injekci faktoru VIII (skupina G-2, zobrazeno na obrázku č. 5), i když se ve třech následných injekcích s faktorem VIII v dny 23, 44 a 66 neaplikoval žádný mCTLA4-Ig. Protilátky proti faktoru VIII se nedetekovaly u žádné myši ze skupiny G-2 po první nebo druhé injekci s faktorem VIII. Tři týdny po třetí injekci faktoru VIII se detekovala slabá imunitní odezva u dvou ze šesti myší ve skupině G-2.Anti-Factor VIII antibodies were detected in four of the five mice on the twentieth day after the first injection, and all control mice show a high titer of anti-Factor VIII antibodies after receiving two to four injections. The average amount of inhibitor after four injections is 1,860 Bethesda Units (BU). Factor VIII antibody production decreases markedly in mice treated intraperitoneally with 250 μς of mouse CTLA4-Ig on the day before and the day after the first injection of factor VIII (group G-2, shown in Figure 5), although three subsequent Factor VIII injections on days 23, 44 and 66 did not administer mCTLA4-Ig. Anti-Factor VIII antibodies were not detected in any of the G-2 mice after the first or second Factor VIII injection. Three weeks after the third injection of factor VIII, a weak immune response was detected in two of the six mice in the G-2 group.

Za účelem zkoumání, zda omezené trvání, kdy nedochází k žádné odpovědi, je výsledkem krátkého poločasu životnosti lidského faktoru VIII u těchto myší (4 až 5 hodin při myší hemofilií A) (Evans GL., et al., Proč. Nati. Acad. Sci USA 95: 5734, 1998), se kontrolním myším a myším ošetřeným mCTLA4-Ig (skupiny G-3 a G-4, zobrazeno na obrázku č. 5) aplikovaly intravenózní injekce s 1 μρ faktoru VIII v den 0 a pak následovaly každodenní intraperitoneální injekce s 1 μρ faktoru VIII v den 2 až 12. Vysoký titr protilátek proti faktoru VIII se objevil u kontrolních myší v den 20 (skupina G-3), přičemž hodnota stanovená testem ELISA je vyšší než 350 μρ/ml a průměrná hodnota titru inhibitoru je 649 BU. Naopak skupina myši G-4, kterým se injekci aplikovalo mCTL4-Ig v den před a v den po první expozici faktoru VIII, nevykazují detekovatelné protiláky proti faktoru VIII v den 20. Oddálená protilátková odpověď proti faktoru VIII po dalších třech injekcích s faktorem VIII byla u těchto myší stejná, jako je odpověď u zvířat ve skupině G-2. Omezené přetrvávání faktoru VIII v plazmě po injekcích CTLA4-Ig tedy není důvodem pro omezené trvání doby, kdy se netvoří odpověď, u myší ošetřených CTLA4Ig.To investigate whether the limited duration of no response is the result of the short half-life of human factor VIII in these mice (4-5 hours in hemophilia A mice) (Evans GL., Et al., Proc. Natl. Acad. Sci USA 95: 5734, 1998), control mice and mCTLA4-Ig-treated mice (groups G-3 and G-4, shown in Figure 5) received intravenous injections with 1 μρ of factor VIII on day 0 followed by daily dosing intraperitoneal injections with 1 μρ of factor VIII on days 2 to 12. A high titer of anti-factor VIII antibodies occurred in control mice on day 20 (group G-3), with ELISA values greater than 350 μρ / ml and mean titer the inhibitor is 649 BU. In contrast, a group of G-4 mice injected with mCTL4-Ig on the day before and the day after the first factor VIII exposure did not show detectable anti-factor VIII antibodies on day 20. The delayed anti-factor VIII antibody response after three additional factor VIII injections was in these mice the same as the response in animals in the G-2 group. Thus, the limited persistence of factor VIII in plasma following CTLA4-Ig injections is not a reason for the limited duration of non-response time in CTLA4Ig treated mice.

Příklad 4: Účinky opakované aplikace CTLA4-IgExample 4: Effects of repeated administration of CTLA4-Ig

Vzhledem k tomu, že se detekovalo oddálení odpovědi vůči faktoru VIII po opakovaných infúzích faktoru VIII, kdyžse mCTLA4-Ig podal pouze v době první expozice faktoru VIII, bylo zjišťováno, zda mCTLA4-Ig může bránit vývoji protilátek proti faktoru VIII, aplikuje-li se s každou infúzí faktoru VIII. V tomto experimentu (zobrazeno na obrázku č. 6) se myším s hemofilií A současně infúzí aplikoval šestkrát v intervalu tří týdnů faktor VIII a mCTLA4-Ig. Myším s hemofilií A se injekcí zavedlo intravenózně 1 gg faktoru VIII a 250 μς mCTLA4Ig ve třítýdenních intervalech (vyplněné kruhy) nebo se samotným faktorem VIII po první injekci, která obsahovala faktor VIII a mCTLA4-Ig (značeno prázdnými kroužky). Vzorky séra pro test anti-faktoru VIII se získaly 4 týdny po šesté injekci faktoru VIII. U žádné z deseti myší ošetřených uvedeným způsobem, které se testovaly čtyři týdny po šesté injekci s faktorem VIII se nedetekovaly žádné protilátky proti faktoru VIII. Naopak v séru z myší, kterým se aplikovala pouze jedna injekce s mCTL4-Ig (v době první expozice vůči faktotru VIII) a pak následovalo pět injekcí se samotným faktorem VIII se zjistil vysoký titr anti-faktoru VIII.Since delayed response to Factor VIII was detected after repeated infusions of Factor VIII when mCTLA4-Ig was administered only at the time of the first exposure to Factor VIII, it was investigated whether mCTLA4-Ig could hinder the development of anti-Factor VIII antibodies when administered with each factor VIII infusion. In this experiment (shown in Figure 6), haemophilia A mice were co-infused six times at three week intervals with factor VIII and mCTLA4-Ig. Mice with haemophilia A were injected intravenously with 1 gg of Factor VIII and 250 μς mCTLA4Ig at three-week intervals (filled circles) or with Factor VIII alone after the first injection containing Factor VIII and mCTLA4-Ig (labeled with open circles). Serum samples for the anti-factor VIII assay were obtained 4 weeks after the sixth injection of factor VIII. No anti-Factor VIII antibodies were detected in any of the ten mice treated as described above, tested four weeks after the sixth Factor VIII injection. In contrast, in sera from mice receiving only one injection with mCTL4-Ig (at the time of the first exposure to invoice VIII), followed by five injections with factor VIII alone, a high anti-factor VIII titer was found.

Tyto myši ošetřené mCTLA4-Ig se pak testovaly za účelem stanovení, zda budou vykazovat imunitní odezvu po dálších * 9These mCTLA4-Ig-treated mice were then tested to determine if they would show an immune response afterwards.

9 9 9 * · · • ·9 9 9

9 9 • · · • 9· •· · ··999 injekcích faktoru VIII, aniž se jim aplikoval mCTLA4-Ig. Po dvou intravenózních injekcích ve třítýdenních intervalech se u žádné z pěti myší nevyvinuly protilátky proti faktoru VIII, zatímco u dvou ze čtyř kontrolních myší, které se dříve nevystavily působení ani faktoru VIII ani mCTLA4-Ig (zobrazeno na obrázku č. 7) se detekovala nízká hodnota protilátek proti faktoru VIII. V tomto experimentu myši s hemofilii A ošetřené způsobem, jak se popisuje na obrázku č. 6, šesti injekcemi faktoru VIII a mCTLA4-Ig následně dostaly šest intravenózních injkecí s 0,2 μς faktoru VIII v intervalech tří týdnů, aniž se aplikoval další mCTLA4-Ig (značí se plnými kruhy). Paralelně se imunizovaly kontrolní myši, které se dříve nevystavily působení faktoru VIII (značeno otevřenými kruhy). Vzorky séra určené pro testování protilátek proti faktoru VIII se získaly 3 týdny po druhé a šesté injekci. Po šesti injekcích samotného faktoru VIII průměrný titr faktoru VIII byl 93 μς/ιηΐ u myší, kterým se dříve aplikoval jak faktor VIII tak i mCTLA4-Ig, zatímco průměrný titr v případě kontrolní myši je 155 μς/πιΐ. Tato data dokumentují omezení antigen-specifické imunitní suprese, která následuje po opakované aplikaci mCTLA4-Ig s faktorem VIII.999 9 factor VIII injections without mCTLA4-Ig. After two intravenous injections at three-week intervals, none of the five mice developed anti-Factor VIII antibodies, whereas two of the four control mice that had not previously been exposed to either Factor VIII or mCTLA4-Ig (shown in Figure 7) were low. the value of anti-factor VIII antibodies. In this experiment, mice with haemophilia A treated as described in Figure 6, received six injections of Factor VIII and mCTLA4-Ig subsequently received six intravenous injections of 0.2 μς of Factor VIII at three-week intervals without the administration of additional mCTLA4- Ig (solid circles). In parallel, control mice not previously exposed to Factor VIII (labeled with open circles) were immunized. Serum samples for anti-Factor VIII antibody testing were obtained 3 weeks after the second and sixth injections. After six injections of Factor VIII alone, the average Factor VIII titer was 93 μς / ιη myší in mice previously treated with both Factor VIII and mCTLA4-Ig, whereas the mean titer in the control mouse is 155 μς / πιΐ. These data document the limitation of antigen-specific immune suppression following repeated administration of mCTLA4-Ig with factor VIII.

Příklad 5: mCTLA4-Ig potlačuje sekundární imunitní odpověď na faktor VIIIExample 5: mCTLA4-Ig suppresses secondary immune response to factor VIII

Za účelem stanovení, zda mCTLA4-Ig upravuje sekundární imunitní odpověď vůči faktoru VIII, se mCTLA4-Ig zavedl injekcí ve stejný okamžik jako se aplikoval faktor VIII myším s hemofilii A, které už vykazují protilátky proti faktoruTo determine whether mCTLA4-Ig modifies the secondary immune response to factor VIII, mCTLA4-Ig was injected at the same time as factor VIII was administered to hemophilia A mice that already show anti-factor antibody

VIII. V počátku se všem myším s hemofilii A zavedlo injekcí třikrát 0,2 μg faktoru VIII a testem ELISA se stanovilo množství protilátek proti faktoru VIII. Kontrolním myším se aplikovaly tři další injekce zbývajícím myším ve stejný čas, první ze tří dalších injekcí faktoru VIII, zatímco se jako když se jim aplikovala s faktorem VIII, aplikovalVIII. Initially, all mice with haemophilia A were injected three times with 0.2 µg of factor VIII and the amount of anti-factor VIII antibodies was determined by ELISA. Control mice received three additional injections of the remaining mice at the same time, the first of the three additional injections of factor VIII, while, as when given them with factor VIII,

mCTLA4-Ig. Zatímco řada myši zemřela během těchto experimentů následkem velké ztráty krve, protože se během experimentu opakovaně aplikovaly injekce a odebíraly se vzorky krve, výsledky se u obou skupin jasně lišily.mCTLA4-Ig. While many mice died as a result of large blood loss during these experiments because repeated injections and blood samples were taken during the experiment, the results were clearly different in both groups.

V tomto příkladu se na začátku všem myším aplikovaly 3 intravenózní injekce s 0,2 pg FVIII ve dvoutýdenních intervalech. Kontrolním myším (prázdné kruhy) se pak ještě třikrát aplikovaly s faktorem VIII a získaly se vzorky krve pro test (horní část obrázku). Ostatním myším (vyplněné kruhy) se aplikoval mCTLA4-Ig (250 pg, intraperitoneálně) den před a den po čtvrté injkeci faktoru VIII (je označeno šipkou); pak následují dvě další injekce samotného faktoru VIII v třítýdenních intervalech. Počet injekcí s faktorem VIII před testováním vzorku, kdy se stanovuje přítomnost protilátek proti faktoru VIII, je uveden na ose X.In this example, all mice were initially given 3 intravenous injections with 0.2 µg FVIII at two-week intervals. Control mice (open circles) were then treated three more times with Factor VIII to obtain blood samples for the assay (upper part of the figure). Other mice (filled circles) received mCTLA4-Ig (250 µg, intraperitoneally) the day before and the day after the fourth injection of factor VIII (indicated by the arrow); followed by two additional injections of factor VIII alone at three week intervals. The number of Factor VIII injections prior to sample testing to determine the presence of anti-Factor VIII antibodies is shown on the X-axis.

Zvýšení titru protilátek proti faktoru VIII se zaznamenalo po čtvrté injekci faktoru VIII v případě kontrolních myší, přičemž průměrný titr se pohybuje v rozmezí 16 až 230 pg/ml (zobrazeno na obrázku č. 8A) . Po páté injekci s faktorem VIII, byl u čtyř zbylých kontrolních myší titr protilátek proti faktoru VIII vyšší než 350 pg/ml. Naopak myši ošetřené mCTL4-Ig při čtvrté injekci faktoru VIII vykazují minimální nebo žádné zvýšení protilátek proti faktoru VIII (zobrazeno na obrázku č. 8B a C). Aplikace mCTLA4-Ig inhibuje uvedenou sekundární imunitní odpověď vůži faktoru VIII v případě myší, které už * vykazuji relativně vysoké množství protilátek proti faktoruAn increase in anti-Factor VIII antibody titer was recorded after the fourth injection of Factor VIII in control mice, with an average titer ranging from 16 to 230 pg / ml (shown in Figure 8A). After the fifth injection with factor VIII, the anti-factor VIII antibody titer was greater than 350 pg / ml in the four remaining control mice. In contrast, mice treated with mCTL4-Ig at the fourth injection of factor VIII show little or no increase in anti-factor VIII antibodies (shown in Figure 8B and C). Administration of mCTLA4-Ig inhibits said secondary immune response to Factor VIII in mice already showing relatively high levels of anti-Factor antibodies

VIII, což odpovídá titrům inhibitoru 5 až 90 BU (Qian J. et al., Thromb Haemost 81: 940, 1999) (zobrazeno na obrázku č. 8C) stejně jako v případě myší s minimálním množstvím protilátek proti faktoru VIII po třech počátečních injekcích, kdy je titr inhibitorů méně než 5 BU (zobrazeno na obrázku č.VIII, corresponding to 5 to 90 BU inhibitor titers (Qian J. et al., Thromb Haemost 81: 940, 1999) (shown in Figure 8C) as well as mice with minimal anti-Factor VIII antibodies after three initial injections where the inhibitor titer is less than 5 BU (shown in FIG.

8B) .8B).

Přiklad 6: Stanoveni úlohy B7-1 a B7-2 při primární imunitní odpovědi vůči faktoru VIIIExample 6: Determination of the role of B7-1 and B7-2 in the primary immune response to factor VIII

Pak se hodnotily úlohy ko-stimulačnich ligandů B7-1 a B7-2 na buňkách obsahujících antigen, protože to byly jejich interakce s CD28, o kterých se předpokládá, že se jim zabránilo v průběhu experimentů za použití mCTLA4-Ig. Aby k tomu mohlo dojit zkřížily se myši s hemofilii A s myší B7-1 . /_ a B7-2_/_ (Borriello F, et al., B Immunity 6: 303, 1997,The roles of the co-stimulatory ligands B7-1 and B7-2 on antigen-containing cells were then evaluated, as these were their interactions with CD28, which were believed to have been avoided during mCTLA4-Ig experiments. In order to do this, mice with hemophilia A were crossed with mouse B7-1. ( B and B7-2 ) (Borriello F, et al., B Immunity 6: 303, 1997,

Freeman G. J. et al., Science 262: 907, 1993) a genotypovou ’ analýzou se vybraly myši, které jsou deficitní v jak ve faktoru VIII, tak buď B7-1 nebo B7-2. Myším s hemofilii A B7-1 a B7-2_/“ se pak aplikovalo intravenózní injekcí 0,2 gg lidského faktoru VIII ve dvoutýdenních intervalech. Vzorky séra určené pro test stanovení protilátek proti faktoru VIII se získaly 12 dní po druhé a šesté injekci faktoru VIII. Po čtyřech injekcích se u všech devíti myší s hemofilii A B7-l-/_ (prázdné kruhy) vyvinuly protilátky proti faktoru VIII, přičemž titr protilátek je vyšší než 350 gg/ml a průměrné množství inhibitoru je 712 BU (zobrazeno na obrázku č. 9), což jsou hodnoty podobné těm, které se nacházejí v normálním případě u myší s hemofilii A, kterým se injekcí zavedl faktor VIII (Qian J, et al., Thromb Haemost 81: 940, 1999). Naopak žádná z osmi myší s hemofilii AlB7-2_/ (plné kruhy) nevykazuje detekci protilátek proti faktoru VIII. Podobné výsledky se získaly u myší s hemofilii A ošetřených protilátkami proti B71 a B7-2.Freeman GJ et al., Science 262: 907, 1993) and genotypic analysis selected mice that are deficient in both Factor VIII and either B7-1 or B7-2. Mice with haemophilia A B7-1 and B7-2 _ / 'were then injected intravenously with 0.2 gg of human factor VIII at two week intervals. Serum samples for the Factor VIII antibody assay were obtained 12 days after the second and sixth Factor VIII injections. After four injection, all nine hemophilia A B7-l - / _ (open circles) developed antibodies to factor VIII, the antibody titre is greater than 350 gg / ml and the average quantity of the inhibitor is 712 BU (see FIG. 9), values similar to those normally found in haemophilia A mice injected with factor VIII (Qian J, et al., Thromb Haemost 81: 940, 1999). In contrast, none of the eight mice with haemophilia AlB7-2 _ (solid circles) show detection of anti-Factor VIII antibodies. Similar results were obtained in hemophilia A mice treated with antibodies to B71 and B7-2.

- »

Aby se vyhodnotila odpověď T buněk těchto B7-1 a B7-2 deficitních myší s hemofilii A, tři dni po páté intravenózní injekci faktoru VIII se získaly slezinné buňky. Spojené slezinné buňky ze tří myší se použily ke stanovení proliferačních dat. Prázdné a plné čtverce na obrázku č. 10 značí buňky pocházející z neošetřených myší s hemofilii A B71_/, resp. B7-2-/. Prázdné kruhy značí buňky pocházející z myši s hemofilii B7-l“/_, kterým se aplikovalo 5 • ·*···· · · ♦ ·· ··· ···· • · · · · · ·· · • 9 9 · ···· · • · · 9 · · · «·· « · ··· ·· ··· intravenózních injekci faktoru VIII a plné kruhy platí pro myši s hemofilií A/B7-2_/, které dostaly 5 intravenózních injekcí faktoru VIII. Koncentrace faktoru VIII v kulturách se vynesly na osu X. Proliferativní aktivita T buněk stanovená začleněním 3H-thymidinu ukazuje, že odpověď faktoru VIII závisí u buněk, které pocházejí z myší s hemofilií A/B7-l_/, na dávce (zobrazeno na obrázku č. 10). Naopak ve slezinných buňkách pocházejících z myší s hemofilií A/B7-2-/“ se nedetekovala žádná odpověď T buněk. Z toho plyne, že B7-2 má hlavní úlohu při podpoře imunitní odpovědi vůči faktoru VIII, který se zavádí intravenózni injekci a v případě, že chybí nedochází k vytvoření protilátek proti faktoru VIII.To evaluate the T cell response of these B7-1 and B7-2 deficient hemophilia A mice, spleen cells were obtained three days after the fifth intravenous injection of factor VIII. Pooled spleen cells from three mice were used to determine proliferation data. Empty and filled squares in Fig. 10 represents cells from untreated hemophilia A B71 _ /, respectively. B7-2 - / . Empty circles indicate cells derived from a hemophilia B7-l '/ _ dosed with 5 * • ···· · · · ·· ··· ···· ♦ • · · · · · · ·· • 9 9 intravenous Factor VIII injections and solid circles apply to hemophilia A / B7-2 _ / mice that received 5 intravenous injection of factor VIII. The concentration of factor VIII in the cultures is plotted on the X axis T cell proliferative activity determined by 3H-thymidine incorporation showed that the response factor VIII, is dependent on cells derived from a hemophilia A / B7-l _ /, a dose (Figure No. 10). In contrast, no T cell response was detected in spleen cells from A / B7-2 - / 'haemophilia mice. It follows that B7-2 plays a major role in promoting the immune response to Factor VIII, which is administered by intravenous injection and, in the absence of anti-Factor VIII antibodies.

EkvivalentyEquivalents

Odborník zná nebo je schopen pomocí pouze rutinních experimentů nalézt řadu ekvivalentů zde popsaných konkrétních prostředků a metod. Takové ekvivalenty také spadají do rozsahu vynálezu.One of ordinary skill in the art knows or is able to find, by routine experimentation only, a number of equivalents of the particular compositions and methods described herein. Such equivalents are also within the scope of the invention.

Us-494seUs-494se

·· ··«· ·· j ·· · · · · · ·· • · · ··* · · · • « · < · · · · · « · · · · · · «·» «<· ··· ♦♦ ···· J j j j j j j j j j j j j j j j j j j j j · <<<< ·· ♦♦ ···

TV - 4O&/TV - 4O & /

SEZNAM SEKVENCÍ <110> Qian, Jiahua <120> ZPŮSOBY TLUMENÍ IMUNITNÍ ODPOVĚDI NA TERAPEUTICKÉ PROTEINY <130> GIN-013 <140> 09/158,178 <141> 1998-09-21 <160> 1 <170> Patentln Ver. 2.0 <210> 1 <211> 6 <212> PRT <213> Homo sapiens <400> 1LIST OF SEQUENCES <110> Qian, Jiahua <120> METHODS OF DAMPING IMMUNE RESPONSE TO THERAPEUTIC PROTEINS <130> GIN-013 <140> 09 / 158,178 <141> 1998-09-21 <160> 1 <170> Patentln Ver. 2.0 <210> 1 <211> 6 <212> PRT <213> Homo sapiens

Met Tyr Pro Pro Pro TyrMet Tyr Pro Pro Tyr Pro

55

Strana 1Page 1

JJ

GIN-013CPPCGIN-013CPPC

-ία-ία

Us-494seUs-494se

• ·· • ·· • ·· • ·· ·· • ·· • v in ···· • ···· • ·· ·· • ·· • ·· ··· ··· • · • · • · • · • ·♦· • · ♦ · • ·♦· • · ♦ · • ·· • ·· • ··· • ··· • ·· • ·· • *.·· • *. ··

Strana 2 • · iPage 2 • · i

ATENTOVEATENTOVE

Claims (1)

NÁROKYClaims 1.1. 2.2. 3.3. 4.4. 5.5. 6.6. 7.7. 8.8. Prostředek, tím, že zahrnuje první činidlo, kteréThe composition, comprising a first agent which Prostředek tím, žThe means by Prostředek tím, žThe means by Prostředek tím, ž činidlo, inhibuje podle e dále podle které podporuje hemostázu, a druhé ko-stimulační signál v T buňce.The composition by inhibiting the agent according to e further supports haemostasis and a second co-stimulatory signal in the T cell. nároku zahrnuj e nárokuThe claim includes a claim 1, vyzná farmaceuticky1, is pharmaceutically 1, č u j ící přijatelný nosič.1, comprising an acceptable carrier. e prvním činidlem podle nároku 1, je faktor VIII.The first agent of claim 1 is Factor VIII. ící e prvním činidlem s deletovanou oblastí B.with the first region B deleted reagent. Prostředek tím, žThe means by Prostředek podle nároku 1, v je varianta faktoruThe composition of claim 1, v being a variant of the factor VIII ící e prvním činidlem je faktor IX.The first agent is Factor IX. I.AND. podle nároku 1, vyznačuj ící tím, žaccording to claim 1, characterized in that: Prostředek tím, ž stimulačníA means by stimulating Prostředek e prvním činidlem podle nároku 1, je vonThe composition e, the first agent of claim 1, is von Willebrandův faktor e druhým činidlem molekuly.The Willebrand factor e is the second agent of the molecule. podle tím, že druhým je rozpustná forma konároku 7, vyznačují činidlem je rozpustná formaaccording to the second being the soluble form of the branch 7, characterized by the agent being the soluble form CTLA4.CTLA4. tím, že druhým činidlem je rozpustná formawherein the second agent is a soluble form B7-1,B7-1, 9.9. Prostředek podle nároku 7, vyznačuj ící s e rozpustná forma B7-2 nebo kombinace rozpustné formyThe composition of claim 7, wherein the soluble form of B7-2 or a combination of the soluble form B7-1 a rozpustné formy B7-2.B7-1 and soluble forms of B7-2. 10.10. Prostředek tím, ž podle nároku e druhým činidlemThe composition of claim 1, wherein the second agent is a second agent 8, vyznačuj je CTLA4Ig.8, characterized by CTLA4Ig. 11.11. Prostředek tím, ž podle nároku 9, e druhým činidlem v y z n je B7-lIg nebo B7-2Ig.The composition according to claim 9, wherein the second agent of n is B7-1Ig or B7-2Ig. 12.12. Prostředek tím, ž podle nároku 1, e druhým činidlem v y z n rozpustná forma CD40 je neboThe composition of claim 1, wherein the second agent is a soluble form of CD40 CD40L.CD40L. 13.13. Prostředek podle nároku 1, tím, že druhým činidlem je y z n a č u protilátka, jící která se váže na ko-stimulačni molekulu.The composition of claim 1, wherein the second agent is an antibody which binds to a co-stimulatory molecule. 14. Prostředek podle nároku 13, vyznačuj ící tím, že druhé činidlo je vybráno ze skupiny zahrnující protilátku proti B7-1, protilátku proti B7-2 a kombinaci protilátky proti B7-1 a protilátky proti B7-2.The composition of claim 13, wherein the second agent is selected from the group consisting of an anti-B7-1 antibody, an anti-B7-2 antibody, and a combination of an anti-B7-1 antibody and an anti-B7-2 antibody. 15. Prostředek podle nároku 13, vyznačuj ící se tím, že protilátkou je neaktivační forma protilátky proti CD28.15. The composition of claim 13, wherein the antibody is a non-activating form of an anti-CD28 antibody. 16. Způsob léčby hemostatické poruchy subjektu, vyznačující se tím, ž e se subjektu podává prostředek podle kteréhokoli z nároků 1 až 15 tak, že se léčí hemostatická porucha.A method of treating a hemostatic disorder in a subject, comprising administering to the subject a composition according to any one of claims 1 to 15, for treating a hemostatic disorder. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačuj ící se tím, že subjekt vykazuje předem existující imunitní odpověď na první činidlo.17. The method of claim 16, wherein the subject exhibits a pre-existing immune response to the first agent. • φ ·• φ · • 4 4• 4 4 44 4«4 • ·» • « ·4 44 «4 • 18.18. Způsob podle nárokuThe method of claim 16, jící16 19.19 Dec 20.20 May se ti imunitnímake you immune Způsob se ti m, odpověď podle m, zahrnuj ícihoThe method comprises the answer of m including Prostředek se tím, zahrnuj ici subjekt nevykazuje na první činidlo.Thus, the composition does not comprise the first agent, comprising the subject. nárokuclaim 16, dále zahrnuje další podle předem aplikaci imunosupresívni činidlo.16, further comprising a further pre-administration immunosuppressive agent. nároku 16, ž e hemostatická porucha hemofilii A, hemofilii existuj ici č u j ici prostředku č u j ici je vybrána ze skupiny a von Willebrandovo onemocnění.The method of claim 16, wherein the haemostatic disorder of haemophilia A, the haemophilia existing agent is selected from the group and von Willebrand's disease. 21.21. Způsob léčby hemostatické poruchy subjektu, ici se tím, e se subjektu podává první činidlo, které podporuje hemostázu, a druhé činidlo, které inhibuje ko-stimulační signál v buňce T, tak, že se léčí hemostatická porucha.A method for treating a hemostatic disorder in a subject by administering to the subject a first agent that promotes hemostasis and a second agent that inhibits the co-stimulatory signal in T cell by treating a hemostatic disorder. 22. Způsob léčby hemostatické poruchy subjektu, vyznačující se tím, že se subjektu podává první činidlo, které podporuje hemostázu, a druhé činidlo, které inhibuje ko-stimulační signál v buňce T, tak, že se tlumí imunitní odpověď na první činidlo, čímž se léčí hemostatická porucha.22. A method of treating a hemostatic disorder in a subject, comprising administering to the subject a first agent that promotes hemostasis and a second agent that inhibits the co-stimulatory signal in a T cell by attenuating the immune response to the first agent thereby treats hemostatic disorder. Způsob Way podle according to nároku 21 nebo claim 21 or 22, v y 22, p znač brand u j u j ici ici se t se t i m, ž i m, f e prvním činidlem e the first reagent je faktor is a factor VIII. VIII. Způsob Way podle according to nároku 21 nebo claim 21 or 22, v y 22, p znač brand u j u j ici ici se t se t i m, ž i m, f e prvním činidlem e the first reagent je varianta faktoru is a variant of the factor VIII VIII
s deletovanou oblastí B.with deleted region B. se t i m, že prvním činidlem je faktor IX.wherein the first agent is Factor IX. 25. Způsob podle nároku 21 nebo 22, v y z n a č u ici25. A method according to claim 21 or 22 26. Způsob podle nároku 21 The method of claim 21 nebo 22, v or 22, v y z n y z n a č u j ící and watching se tím, že prvním with that first činidlem je the agent is von von Willebrandův Willebrand faktor. factor. 27. Způsob podle nároku 21 The method of claim 21 nebo 22, v or 22, v y z n y z n a č u j ící and watching
se t i m, že druhým činidlem je rozpustná forma činidla, které zavádí ko-stimulační signál do buňky T.wherein the second agent is a soluble form of the agent that introduces a co-stimulatory signal into the T cell. 28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že činidlem je rozpustná forma CTLA4.28. The method of claim 27, wherein the agent is a soluble form of CTLA4. 29. Způsob podle nároku 28, vyznačuj ící se tím, že činidlem je CTLA4Ig.29. The method of claim 28 wherein the agent is CTLA4Ig. 30. Způsob podle nároku 27, vyznačuj ící se t i m, že činidlem je rozpustná forma B7-1, rozpustná forma B7-2 nebo kombinace rozpustné formy B7-1 a rozpustné formy B7-2.30. The method of claim 27, wherein the agent is a soluble form of B7-1, a soluble form of B7-2, or a combination of a soluble form of B7-1 and a soluble form of B7-2. 31. Způsob se t B7-lIg 31. Method se t B7-Ig podle i m, že a B7-2Ig. according to i m that and B7-2Ig. nároku 30, činidlem je B7-lIg, claim 30, the agent is B7-Ig, vyznačuj i mark i c i táce c i tec B7-2Ig nebo B7-2Ig or kombir kombir 32. Způsob 32. Method podle nároku 21 nebo according to claim 21 or 22, 22, vyznač marked u j i u j i c i c i se t se t i m, že i m that druhým činidlem je the second agent is protilátka, antibody, která which se se váže na binds to . ko-stimulační molekulu. . a co-stimulatory molecule. 33. Způsob 33. Method podle according to nároku 32 Claim 32 f F vyznač marked u j i u j i c i c i se t se t i m, že i m that druhé činidlo second agent je Yippee vybráno ze selected from skupiny groups
zahrnující protilátku proti B7-1, protilátku proti B7-2 a kombinaci protilátky proti B7-1 a protilátky proti B7-2.comprising an anti-B7-1 antibody, an anti-B7-2 antibody, and a combination of an anti-B7-1 antibody and an anti-B7-2 antibody. se tím, že protilátkou je neaktivační forma protilátky proti CD28.wherein the antibody is a non-activating form of an anti-CD28 antibody. 34. Způsob podle nároku 32, vyznačuj ící34. The method of claim 32, wherein said method is: 35. Způsob podle nároku 21 nebo 22, vyznačuj ící se tím, že hemostatická porucha je vybrána ze skupiny zahrnující hemofilii A, hemofilii B a von Willenbrandovu nemoc.35. The method of claim 21 or 22, wherein the haemostatic disorder is selected from the group consisting of haemophilia A, haemophilia B, and von Willenbrand's disease. 36. Způsob podle nároku 21 nebo 22, vyznačuj ící se tím, že subjekt vykazuje podstatný titr protilátek, které se vážou na první činidlo.36. The method of claim 21 or 22, wherein the subject exhibits a substantial titer of antibodies that bind to the first agent. >OT £> OT £ Inhibice primární imunitní odpovědi na FVIIIInhibition of primary immune response to FVIII Inhibice imunitní odpovědi na FVIII pomocí mCTLA4 Ig při myší hemofilii A o 000 oInhibition of immune response to FVIII by mCTLA4 Ig in mouse haemophilia A by 000 o 000 o000 o 0000 QO ODO ·« ooooQO ODO · «oooo OJ >o λ;OJ> o λ; φφ N to biN to bi O ί>Ί “ c to 'Φ c oj bi ω vrdO ί> to “c to 'o c oj bi ω vrd N biN bi MM O N >O N> Ošetřeni inhibitorem za použití CTLA4 Ig myš s hemofilii A • ♦♦ ·Inhibitor treatment using CTLA4 Ig mouse with haemophilia A • ♦♦ · Inhibice sekundární imunitní odpovědi na FVIII pomocí mCTLA4Inhibition of secondary immune response to FVIII by mCTLA4 Ig při myší hemofiiii A >1Ig in mouse haemophilia A> 1 O tsl >About tsl> • » '’Τ• »'’ Τ I oo »·· ♦I oo »·· ♦ ·*♦ •9 — /(c· * ♦ • 9 - / (c SLW2Z coo o cro o in co Λ i l· I* l· coSLW2Z coo o cro o in co Λ i l · I * l · co CM coCM co CM coCM co CM coCM co ÓO CMCM Ó lO >0 (1) N '<0L10> 0 (1) N '<0 LI X OLI X O CM OCM O Ó T O VO T O V (]uu/6rí) niAJoPBd-nuy(u u 6 rí ni ni P PPBd-nuy) CT iCT i Η ΤΓ < d -jD ΤΓ <d -j OO LIIF OO X.X. m x <D o (D •i—im x <D o (D • i — i C • · ··· • · ♦ ♦ 9 ·♦· f · f ·C • ··· • · 9 · f · f · 9 99 9 99 99999 999 99 999999 Ή oΉ o CD •rn CCD • rn C -H-H ΉΉ C >C> CL ωCL ω <D -rn<D -rn 44 •rH44 • rH H ,-1 Μ ίλ H rtS >H, -1 H λλ H rtS> ti d) ωti d) ω Ή υ cnΥ υ cn 0) H0) H I •|—> ·Μ* c < •H hHI • | -> · Μ * c <• H hH H co U co >oH what U what> o
CZ20011021A 1998-09-21 1999-09-21 Method of modulating immune response to therapeutic proteins CZ20011021A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US15817898A 1998-09-21 1998-09-21

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20011021A3 true CZ20011021A3 (en) 2001-10-17

Family

ID=22566971

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20011021A CZ20011021A3 (en) 1998-09-21 1999-09-21 Method of modulating immune response to therapeutic proteins

Country Status (21)

Country Link
EP (1) EP1115423A1 (en)
JP (1) JP2002526455A (en)
KR (1) KR20010085830A (en)
CN (1) CN1331602A (en)
AU (1) AU761206B2 (en)
BR (1) BR9913991A (en)
CA (1) CA2343916A1 (en)
CZ (1) CZ20011021A3 (en)
EA (1) EA005236B1 (en)
HK (1) HK1039059A1 (en)
HU (1) HUP0103960A3 (en)
IL (1) IL142069A0 (en)
LT (1) LT4920B (en)
LV (1) LV12768B (en)
MX (1) MXPA01002898A (en)
NO (1) NO20011412L (en)
NZ (1) NZ511034A (en)
PL (1) PL346796A1 (en)
SI (1) SI20626A (en)
WO (1) WO2000016801A1 (en)
ZA (1) ZA200103156B (en)

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5397703A (en) 1992-07-09 1995-03-14 Cetus Oncology Corporation Method for generation of antibodies to cell surface molecules
AU2001261735B2 (en) * 2000-05-19 2006-09-21 The Center For Blood Research, Inc. Methods for diagnosing and treating hemostatic disorders by modulating p-selectin activity
EP1636579A4 (en) * 2003-06-10 2011-10-05 Smiths Detection Inc Sensor arrangement
GB201508024D0 (en) * 2015-05-11 2015-06-24 Haemostatix Ltd Haemostatic compositions

Family Cites Families (20)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5171569A (en) 1985-03-15 1992-12-15 National Research Development Corporation Factor IX preparations uncontaminated by plasma components or pox virus
US4868112A (en) 1985-04-12 1989-09-19 Genetics Institute, Inc. Novel procoagulant proteins
US5422260A (en) 1986-05-29 1995-06-06 Genetics Institute, Inc. -Legal Affairs Human factor VIII:c muteins
US4994371A (en) 1987-08-28 1991-02-19 Davie Earl W DNA preparation of Christmas factor and use of DNA sequences
FR2657884B1 (en) 1990-02-05 1994-09-02 Tm Innovation PROCESS FOR THE PREPARATION OF HUMAN FACTOR VIII AND FACTOR VIII ANALOGS.
US5661008A (en) 1991-03-15 1997-08-26 Kabi Pharmacia Ab Recombinant human factor VIII derivatives
DE122007000078I2 (en) 1991-06-27 2011-01-13 Bristol Myers Squibb Co CTL4A receptor, fusion proteins containing it and their use
US5770197A (en) 1991-06-27 1998-06-23 Bristol-Myers Squibb Company Methods for regulating the immune response using B7 binding molecules and IL4-binding molecules
WO1993009804A1 (en) 1991-11-18 1993-05-27 The Scripps Research Institute Serine protease derived-polypeptides and anti-peptide antibodies, systems and therapeutic methods for inhibiting coagulation
US5663060A (en) 1992-04-07 1997-09-02 Emory University Hybrid human/animal factor VIII
US5364771A (en) 1992-04-07 1994-11-15 Emory University Hybrid human/porcine factor VIII
US5744446A (en) 1992-04-07 1998-04-28 Emory University Hybrid human/animal factor VIII
US5621039A (en) 1993-06-08 1997-04-15 Hallahan; Terrence W. Factor IX- polymeric conjugates
AU3161695A (en) * 1994-08-19 1996-03-14 Novo Nordisk A/S A method of treating a patient with a biologically active compound
CA2200869A1 (en) * 1994-10-19 1996-05-02 Bruce C. Trapnell Gene therapy involving concurrent and repeated administration of adenoviruses and immunosuppressive agents
US5714583A (en) 1995-06-07 1998-02-03 Genetics Institute, Inc. Factor IX purification methods
WO1997034633A1 (en) * 1996-03-20 1997-09-25 Bristol-Myers Squibb Company Methods for inhibiting an immune response by blocking the gp39/cd40 and ctla4/cd28/b7 pathways and compositions for use therewith
NZ337073A (en) * 1997-01-10 2001-01-26 Biogen Inc use of an anti CD40L compound to treat a patient with an autoimmune disease or chronic immune system disorder
CN1651071A (en) * 1997-06-20 2005-08-10 拜奥根Idec马萨诸塞公司 CD154 blockade therapy for therapeutic protein inhibitor syndrome
US8112896B2 (en) 2009-11-06 2012-02-14 Hexagon Metrology Ab Articulated arm

Also Published As

Publication number Publication date
LT4920B (en) 2002-06-25
WO2000016801A1 (en) 2000-03-30
NO20011412L (en) 2001-05-16
AU6057899A (en) 2000-04-10
CN1331602A (en) 2002-01-16
PL346796A1 (en) 2002-02-25
EA200100385A1 (en) 2001-10-22
ZA200103156B (en) 2002-07-18
NZ511034A (en) 2004-03-26
JP2002526455A (en) 2002-08-20
EA005236B1 (en) 2004-12-30
NO20011412D0 (en) 2001-03-20
SI20626A (en) 2002-02-28
HUP0103960A2 (en) 2002-02-28
HUP0103960A3 (en) 2003-09-29
LV12768B (en) 2002-06-20
IL142069A0 (en) 2002-03-10
HK1039059A1 (en) 2002-04-12
BR9913991A (en) 2001-07-03
WO2000016801A9 (en) 2000-10-26
LV12768A (en) 2001-12-20
MXPA01002898A (en) 2002-06-04
CA2343916A1 (en) 2000-03-30
LT2001045A (en) 2002-01-25
AU761206B2 (en) 2003-05-29
EP1115423A1 (en) 2001-07-18
KR20010085830A (en) 2001-09-07

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP5580535B2 (en) Methods for preventing and treating cancer metastasis and bone loss associated with cancer metastasis
US20120269806A1 (en) Methods of inducing tolerance
US20080095774A1 (en) Agents and Methods for Specifically Blocking CD28-Mediated Signaling
JP2020105219A (en) Improved cell compositions and methods for cancer therapy
AU657255B2 (en) Monoclonal antibodies for inducing tolerance
US20210002373A1 (en) KLRG1 Binding Compositions and Methods of Use Thereof
US20210340214A1 (en) Cd80 extracellular domain fc fusion protein dosing regimens
Fijnvandraat et al. Immunobiology of inhibitor development in hemophilia A
CZ20011021A3 (en) Method of modulating immune response to therapeutic proteins
US20030161827A1 (en) Therapies that improve graft survival
US20010055593A1 (en) Use of rapamycin and agents that inhibit B7 activity in immunomodulation
US20240228578A1 (en) Cd80 extracellular domain fc fusion protein therapy
US20020071839A1 (en) Use of a combination of agents that modulate B7 activity in inhibiting intestinal allograft rejection
US20230023174A1 (en) Cd80 extracellular domain fc fusion protein regimens
Miao et al. Immunomodulation of transgene responses following naked DNA transfer
AU3437902A (en) Methods for modulating T cell unresponsiveness