CZ20003634A3

CZ20003634A3 - Vodný detergentní prostředek

Info

Publication number: CZ20003634A3
Application number: CZ20003634A
Authority: CZ
Inventors: Michael Paul Aronson; Charles Rupert Telford Brown; Robert James Chatfield; Peter Fairley; Ian Timothy Norton; Jason Richard Williams
Original assignee: Unilever N. V.
Priority date: 1998-04-03
Filing date: 1999-03-22
Publication date: 2001-12-12
Also published as: BR9909395B1; CZ302724B6; EP1066366A1; US20010056049A1; CN1230513C; WO1999051716A1; KR100614161B1; AU749720B2; RU2217488C2; AR014796A1; CA2324956A1; AU3519399A; HK1038583A1; MY120177A; US6329331B1; EP1066366B1; HUP0102359A3; PL191306B1; DE69926872T2; DE69926872D1

Description

(5 7) Anotace:

Vodný detergentní prostředek ve formě zahuštěné pohyblivé kapaliny obsahující pěnivou povrchově aktivní látku a polymer nebo směs polymerů schopné tvořit reverzibilní gel, přičemž polymer nebo směs polymerů jsou v prostředku přítomny ve formě velkého počtu jednotlivých gelových částic.

CZ 2000 - 3634 A3

'PyJtXXj Vodný detergentní prostředek

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká pěnivých detergentních prostředků, které mohou být použity pro osobní hygienu nebo při jiných použitích.

Dosavadní stav techniky

Velký počet výrobků pro osobní mytí je formulováno jako viskózní kapaliny, krémy nebo gely. Příklady takových výrobků jsou šampony na vlasy, sprchové gely a prostředky na mytí obličeje. Tyto výrobky obvykle obsahují pěnivou povrchově aktivní látku, která obyčejně obsahuje alespoň 3 % hmotnostní aniontové povrchově aktivní látky, která je popřípadě doprovázena amfoterní, zwitteriontovou nebo neiontovou povrchově aktivní látkou. U těchto produktů je běžné, že obsahují jednu nebo více složek, jejichž úlohou je zvyšovat viskozitu prostředku. U některých dalších kapalných detergentních prostředků se také požaduje, aby obsahovaly pěnivou povrchově aktivní látku a aby měly viskozitu vyšší než je viskozita vody.

Jednou možností pro zvýšení viskozity kapalného prostředku je přidání dostatečného množství elektrolytu spolu s dostatečným množstvím zvolené povrchově aktivní látky, takže povrchově aktivní látka je přítomna ve viskózní fázi a zvyšuje tak viskozitu výsledného prostředku.

Je také známé přidávání polymemích materiálů pro zvýšení viskozity. Jednou kategorií syntetických polymerů používaných k tomuto účelu jsou zesítěné polyakryláty, například látky dodávané pod obchodní známkou Carbopol. K tomuto účelu byly také používány přírodní polymery, zvláště xanthanová guma a její deriváty. Prostředky • · · • · · ···· ··· ······· ’··**··*

- 2 pro osobní mytí, zvláště šampony, které obsahují xanthanovou gumu, se popisují například v US-A-5151210 a EP-A-500423.

Detergentní výrobky obsahující jiné polymery byly popsány například v US-A-5286405 a GB-A-2188060.

EP-A-271131 popisuje celou řadu výrobků určených pro použití na kůži, které jsou zahuštěny karagenanem, takže tvoří gely. Mnoho z těchto prostředků neobsahuje povrchově aktivní látku. Jedním z výrobků popisovaných v tomto dokumentu je prostředek pro čištění pleti, který obsahuje malé množství pěnivé neiontové povrchově ío aktivní látky.

Dokument WO 98/08601 popisuje hydrogelové disperze/částice, které jsou schopny zachytit prospěšné látky nerozpustné ve vodě, a které se hladce rozpadají za získání požadovaných vlastností při použití.

Dokument GB-1,461,775 popisuje kapalné vodné detergentní prostředky s obsahem stabilních suspendovaných částic, které se rozpadají, jestliže se prostředek zředí vodou.

Dokument EP-A-0355908 popisuje prostředek na bázi kapaliny obsahující alespoň jeden gelující polysacharid schopný tvořit reverzibilní gel.

JP-A-9078083 popisuje detergentní prostředek s obsahem jednoho nebo více derivátů glycinu jako je karagenan a jednoho nebo více aniontových a neiontových polymerů rozpustných ve vodě.

JP-A-8283123 popisuje prostředky, které obsahují určitá 25 množství neiontových povrchově aktivních látek, polyhydroxyalkohol, glykolether a ve vodě nerozpustný polymer.

Dokument JP-A-8310942 popisuje vodné gelovité detergentní prostředky, které obsahují polyoxyethylenalkylester, karagenan, vodu a polyol.

0

- 3 JP-A-6264090 popisuje detergentní prostředky ve formě kapaliny, které obsahují N-acylglutamát a alespoň jeden přírodní polysacharid jako je karagenan.

Dokument JP-A-2123193 popisuje prostředky, které obsahují 5 určitá množství alkylglukosidu a jedné nebo více vysokomolekulárních sloučenin rozpustných ve vodě, jako je například kappa-karagenan.

Dokument EP-A-0445659 popisuje vlasové tužidlo, které obsahuje určitá množství karagenanu a neiontové povrchově aktivní látky adičního typu s ethylenoxidem.

ío Dokument WO 84/04039 popisuje toaletní prostředky obsahující extrakty karagenanu s nízkou molekulovou hmotností v množstvích, která způsobí navázání na keratin vlasů a kůže a kondicionační účinky na vlasy a kůži jako důsledek schopnosti vázat vodu.

Dokument WO 80/01142 popisuje adjuvans s obsahem iota15 karagenanu, kationtů indukujícího gel a zvolených aniontových, neiontových nebo amfoterních povrchově aktivních látek, které při smísení s vodou a kapalinami nerozpustnými ve vodě nebo pevnými látkami s nízkou teplotou tání tvoří koncentrovanou emulzi.

Velký počet polymerů biologického původu má schopnost, pokud jsou ve vodném roztoku, tvořit tzv. reverzibilní gely, které při zahřívání tají, ale při následném ochlazování opět přecházejí na gel. Jedním z dobře známých příkladů polysacharidu, který tvoří reverzibilní gely, je agar. Vodný roztok obsahující malé množství agaru je za horka pohyblivá kapalina, ale jestliže se nechá ochladit, vytvoří gel, který je dostatečně odolný pro zachování svého vlastního tvaru. Dalšími v přírodě se vyskytujícími polymery, které mohou tvořit reverzibilní gely, jsou karagenan, furceleran, gelan a pektin.

Tvorba gelů přírodními polysacharidy je důsledkem interakce mezi molekulami polymeru. Reverzibilní gely mají obecně teplotu tání nebo rozmezí teplot tání označované jako teplota gelování. Označuje

se tak teplota, při které se pozoruje při pomalém zahřívání tání gelu, protože interakce mezi molekulami ve velké míře mizí. Nad teplotou gelování je tedy horký roztok polymeru pohyblivý. Jestliže se roztok ochladí pod tuto teplotu gelování, interakce molekul polymeru umožní vytvořit souvislou a rozvětvenou síť, která prochází celým objemem vzorku. Narozdíl od tvorby souvislé, rozvětvené sítě zahušťují některé materiály vodu pouze místním, přechodným provázáním molekul. Diskuse polysacharidových gelů včetně jejich rozmezí mechanických vlastností se uvádí v části „Gels and Gelling“, Allan H. Clark, která tvoří kapitolu 5 publikace Physical chemistry of Foods, Schwartzberg and Hartel, ed., vydané nakladatelstvím Marcel Dekker, 1992. V některých případech dochází k hysterezi a teploty tání a tuhnutí nejsou shodné.

Teplota tání gelu může být vhodně měřena umístěním ocelové kuličky o průměru přibližně 1 mm na povrchu vzorku, který je zcela ztuhlý, a potom pomalým zvyšováním teploty, například v programovatelné vodní lázni. Teplota tání gelu je teplota, při které se kulička začíná ponořovat do vzorku. Zařízení pro provádění těchto stanovení je dostupné například jako přístroj Physica AMV200 rolling balí viscometer firmy Anton Paar, KG.

Reverzibilní gel také vykazuje teplotu přechodu, při které po pomalém zvyšování teploty úplně zmizelo veškeré uspořádání, ať v mikroskopickém nebo v makroskopickém měřítku. Tato teplota přechodu (od uspořádaného stavu do neuspořádaného stavu) může být měřena pomocí diferenciální skanovací kalorimetrie (DSC). Teplota přechodu reverzibilního gelu měřená DSC obvykle přibližně souhlasí s teplotou tání gelu pozorovanou vizuálně.

Ačkoliv xanthanová guma může být přidána do vodných prostředků s obsahem povrchově aktivních látek jako zahušťovadlo, získané produkty mají sklon vytvářet vláknitou texturu a slizký pocit.

Autoři vynálezu zjistili, že gely vytvořené při ochlazování z velkého • ·

- 5 počtu dalších polymerů biologického původu jsou s pěnivými povrchově aktivními látkami nekompatibilní. Povrchově aktivní látka způsobuje nestabilitu gelu a při ochlazování nebo následném skladování dochází k oddělování fází.

EP-A-355908 uvádí, že polysacharidy schopné tvořit reverzibilní gel mohou být použity pro vytvoření viskózních, ale pohyblivých kapalných prostředků tím způsobem, že se při tvorbě prostředek vystaví působení střižných sil. Získané prostředky mohou být nazvány jako „gely vytvořené střihem“ (shear gels). Tento dokument uvádí příklady velkého počtu výrobků, z nichž jeden je označován jako „čisticí gel“ a jako emulgátor obsahuje neiontovou povrchově aktivní látku s nízkou pěnivostí.

Autoři vynálezu nyní zjistili, že je možno vytvořit detergentní prostředky, které jsou gely vytvořené střihem (shear gels), a které obsahují pěnivou povrchově aktivní látku.

Podstata vynálezu

Podle předkládaného vynálezu se poskytuje vodný detergentní prostředek, který má formu zahuštěné kapaliny, a který obsahuje pěnivou povrchově aktivní látku a polymer nebo směs polymerů, schopné vytvořit reverzibilní gel ve vodě, přičemž polymer je v prostředku přítomen ve formě velkého množství oddělených částic gelu.

V předkládaném vynálezu se termín „zahuštěná kapalina“ používá pro označení prostředku, jehož viskozita je vyšší než viskozita vody.

Aby zůstaly částice gelu stabilní v přítomnosti povrchově aktivní látky, bude obvykle žádoucí, aby polymer nebo směs polymerů nevyžadovala pro vytvoření prekurzorových agregátů, které jsou potom schopny mezimolekulární asociace vedoucí k vytvoření sítě, • ·

- 6 přítomnost vícemocných kationtů. Je tedy žádoucí, aby polymer nebo směs polymerů mohly poskytnout reverzibilní gel při rozpuštění v dostatečné koncentraci v horké destilované nebo demineralizované vodě a při ponechání ochladit na teplotu okolí 20 °C.

Tento prostředek může sestávat výlučně ze spojité vodné fáze a v této fázi přítomných částic gelu. Bylo však zjištěno, že prostředky zahuštěné částicemi gelu podle předkládaného vynálezu jsou velmi účinné při suspendování dalších materiálů, a prostředek podle předkládaného vynálezu tak může zahrnovat suspendované částice io kapaliny nemísitelné s vodou (například oleje nemísitelného s vodou) nebo částice pevné látky jiné než polymerní gel. Množství těchto částic může být v rozmezí od 0,1 do 40 % hmotnostních, s výhodou 0,1 až % hmotnostních, výhodněji 0,5 až 20 % hmotnostních prostředku.

Prostředky podle provedení předkládaného vynálezu mohou být vyrobeny v širokém rozmezí viskozit. Jako jeden extrém mohou být prostředky volně pohyblivé, které samy vyrovnají hladinu a které je možno nalévat, i když jsou hustší než voda. Na druhé straně mohou být vyrobeny jako viskózní kapaliny, které je možno vytlačit ze stlačitelného zásobníku, a také jako kapaliny, které jsou příliš viskózní pro nalévání s výjimkou velmi pomalého nalévání.

Tyto prostředky působením střižných sil řídnou, což může být užitečná vlastnost, zejména v prostředcích pro osobní hygienu, protože uživatel může vnímat výrobek jako hustý a viskózní, a přesto může považovat jeho aplikaci za snadnou. Výhodou gelů vytvořených působením střihu ve srovnání s prostředky zahuštěnými některým jiným způsobem je skutečnost, že si lépe zachovávají tvar, ve kterém byly vytlačen.

Jestliže se prostředky zahřejí na teplotu vyšší než teplota tání a teplota přechodu, jednotlivé částice gelu budou tát a při ochlazení nevytvoří znovu oddělené částice, ale tento jev nebude působit

- 7 problémy při běžném použití, protože reverzibilní gely mají obecně teploty tání dostatečně vyšší než normální pokojové teploty.

Viskozita prostředků podle provedení předkládaného vynálezu může být měřena stejnými způsoby, které se používají pro měření viskozit kapalných prostředků zahuštěných jiným způsobem. Jedním z vhodných přístrojů je viskozimetr Haake Rotoviscometer, další je Carri-Med CSL 500 viscometer.

Mnoho prostředků podle předkládaného vynálezu bude mít viskozitu v rozmezí od 0,1 Pas do 100 000 Pas při střižné rychlosti ío 10 s'¹ při měření při teplotě 20 °C, výhodněji bude mít viskozitu v rozmezí od 0,1 Pas do 20 000 Pas při střižné rychlosti 10 s'¹ při měření při teplotě 20 °C, výhodněji bude mít viskozitu v rozmezí 0,1 Pas až 10 000 Pas při střižné rychlosti 10 s'¹ při měření při teplotě 20 °C a ještě výhodněji bude mít viskozitu v rozmezí od 0,1 Pas do

1000 Pas při střižné rychlosti 10 s'¹ při měření při teplotě 20 °C.

Jeden způsob přípravy částic gelu vytvořených střihem nutných pro předkládaný vynález vychází z vytvoření vodného roztoku polymeru nebo směsi polymeru při teplotě vyšší než je teplota tání gelu (a pravděpodobně také vyšší než je teplota přechodu z uspořádaného do neuspořádaného stavu) a potom se roztok ochladí na teplotu nižší než je teplota tuhnutí při působení střižných sil na směs. Obecně se roztok vystaví působení střižných sil při ochlazování z teploty 60 °C na teplotu vyšší než 25 °C nebo méně.

V malém měřítku může být tento postup prováděn v kádince opatřené mechanickým míchadlem, v kádince umožňující důkladné míchání při chlazení obsahu kádinky.

Autoři vynálezu dávají přednost provádění výroby použitím tepelného výměníku se seškrabovaným povrchem, který může být v případě potřeby vybaven pro práci v částečném vakuu pro snížení začleňování vzduchových bublin do prostředku v průběhu tvorby gelu.

• 4

Další možnost pro výrobu částic gelu je vytvoření gelu v celém objemu a potom jeho rozbití na malé částice, například čerpáním přes homogenizátor.

Částice gelu budou mít typicky velikost, kterou je možno 5 pozorovat v mikroskopu. Obvykle bude střední velikost částic v rozmezí od 0,1 do 250 pm a často bude velikost téměř všech částic ležet mezi 0,1 a 300 pm. Střední velikost částic je s výhodou mezi 0,5 nebo 1 pm a 200 pm a může být v rozmezí od 10 pm do 200 pm.

Výhodou gelových částic s touto velikostí, zvláště v souvislosti ío s čisticími prostředky, je to, že malé částice polymeru mohou zesilovat čištění mechanickým rozbíjením nečistoty na čištěném povrchu. To může nastat zejména v případě prostředků pro místní použití určených pro odstraňování makeupu.

Obecně bude žádoucí vytvořit částice gelu ochlazením vodného 15 roztoku gelujícího polymeru nebo směsi polymerů, přičemž povrchově aktivní látka v podstatě není přítomna a potom se dodatečně přidá. Alternativní přístup je přidat povrchově aktivní látku do vodné směsi před krokem ochlazení za působení střižných sil. To však není možné pro všechny polymery tvořící gel. Autoři vynálezu zjistili, že pro mnoho polymerů je tvorba gelu přítomností povrchově aktivní látky inhibována, avšak částice gelu, které již byly vytvořeny, zůstávají při dodatečném přidání povrchově aktivní látky stabilní.

V druhém provedení tedy předkládaný vynález poskytuje způsob výroby detergentního prostředku uvedeného výše, při kterém se vytvoří horký, pohyblivý vodný roztok polymeru nebo polymerní směsi, roztok se chladí přes teplotu gelování, v průběhu chlazení nebo po ochlazení se vystaví působení střižných sil a povrchově aktivní látka vytvářející pěnu se může přidat před, ale s výhodou se přidá po ochlazení přes teplotu gelování.

• · · · ···· ··· «·· ····

	Autoři vynálezu s úspěchem používali laboratorní míchací nádobu s dvojitým pláštěm a se stíraným povrchem typu TK Agi Homo mixer firmy Tokushu Kika Kogyo Co. Ltd., Japonsko.
5	Výměníky tepla se stíraným povrchem a homogenizátory se používají při komerční výrobě margarinu a jiných roztíratelných potravin, a tato zařízení mohou být použita pro výrobu prostředků podle předkládaného vynálezu ve větším měřítku. Diskuse týkající se těchto výměníků tepla se uvádí v Hárród, Journal of Food Process
10	Engineering 9 (1986), str. 1 - 62. Mezi dodavatele těchto zařízení patří firma Armfield Ltd., Ringwood, Hampshire, Anglie, Contherm Corporation, která je divizí podniku Alfa-Laval Group, USA a APV Projects (Crepaco) Ltd., Crawley, West Sussex, Anglie.
15	Po vytvoření částic gelu je možno provést přidání pěnivé povrchově aktivní látky nebo dalších složek, pravděpodobně ve formě kapalného koncentrátu, ale popřípadě i ve formě pevné povrchově aktivní látky nebo pevného a/nebo roztaveného prekurzoru kyselinové povrchově aktivní látky, běžnými míchacími zařízeními pracujícími s nízkým střihem. Je také možné pro následnou operaci míchání
20	využívat výměník tepla se stíraným povrchem použitý pro vytvoření částic gelu, zvláště při pomalejším běhu pro dosažení nízkých střižných sil. Operace míchání by neměla dovolit zahřátí směsi do té míry, že by došlo k roztavení částic gelu. V případě potřeby by měla být směs obsahující částice gelu před a/nebó v průběhu jakékoli další operace míšení ochlazena.
25	Ve velmi výhodném provedení mohou obsahovat prostředky
«	podle předkládaného vynálezu relativně vysoké hladiny polyolových
30	materiálů, přičemž u polyolů bylo zjištěno, že propůjčují směsím různé prospěšné vlastnosti. Sem mohou patřit prospěšné vlastnosti z hlediska zpracování, ale i z hlediska získaných prostředků k místnímu použití.

Materiály a postupy použité v rámci předkládaného vynálezu budou nyní podrobněji popsány na příkladech, přičemž se bude odkazovat na následující výkresy:

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je průřez mísičem pro výrobu částic získaných působením střihu vsádkovým způsobem, obr. 2 schematicky znázorňuje zařízení pro kontinuální výrobu, obr. 3 schematicky znázorňuje jiné provedení zařízení použité ío v příkladu 10, a obr. 4 schematicky znázorňuje jiné provedení zařízení použité v příkladu 12.

Zařízení znázorněné na obr. 1 je typu TK Agi homo mixer.

Skládá se z nádoby 10 s mezerou mezi vnitřními a vnějšími stěnami, která dovoluje cirkulaci chladivá prostorem mezi nimi. Nádoba je opatřena horním uzávěrem 12. Rotor 14 umístěný uvnitř nádoby prochází horním uzávěrem 12 a je spojen s hnacím motorem 16. Rotor 14 obklopuje ve středu umístěný pevný stator 18. Zarážky 20, 22 vystupují z rotoru, popřípadě statoru. Při otáčení rotoru je kapalina obsažená v nádobě 10 vystavena působení střižných sil pohybem rotoru 14 a jeho zarážek 20 vzhledem ke statoru 18 a jeho zarážkám 22. Navíc vycházejí z rotoru 14 křídla 24 vyrobená z polytetrafluorethylenu, která stírají vnitřní stěnu nádoby 10. Horní uzávěr 12 zahrnuje vstup 26 pro připojení na vývěvu. Mezi rotorem 14 a horním uzávěrem 12 jsou upravena plynotěsná těsnění. Vstupem 26 je tedy možno aplikovat vakuum na vnitřní prostor nádoby 10 prostřednictvím vstupu 26.

•4 4« « • · • 4 4 «

4444 444 ·

- 11 ·· ·· ·· • · · · · · • · · · · • · · · · · • · · · » • ···· ·· ··

Pro výrobu prostředku podle předkládaného vynálezu pomocí tohoto zařízení se do nádoby vloží vodný roztok polymeru zahřátý na teplotu vyšší než je jeho teplota gelování. Potom se na nádobu umístí horní uzávěr 12 a obsah nádoby se chladí cirkulací chladivá prostorem mezi stěnami nádoby. Současně se otáčí rotor a vstupem 26 se aplikuje vakuum, takže chlazení obsahu nádoby probíhá za podmínek střihu, zatímco odsávání průchodem pro vzduch 26 zabrání vytvoření bublin plynu.

Jak se obsah nádoby ochlazuje pod teplotu gelování, vytváří se ío velký počet malých částic gelu. Jakmile se obsah nádoby ochladil pod teplotu gelování a vytvořily se uvedené částice, je možno s obsahem nádoby smíchat povrchově aktivní látku buď odstraněním horního uzávěru a přidáním kapalného koncentrátu (nebo popřípadě pevné povrchově aktivní látky nebo pevného a/nebo roztaveného kyselinového prekurzoru) povrchově aktivní látky do nádoby 10, nebo se převede obsah nádoby 10 stejně jako povrchově aktivní látka do odděleného mísiče.

Obr. 2 znázorňuje výhodné provedení zařízení, které se skládá z několika jednotlivých jednotek zařízení, které jsou vzájemně propojeny potrubím. Horký vodný roztok polymeru se připraví a uchovává v zásobní nádobě T1. Z této nádoby se dovává vhodným čerpadlem P1 do výměníku tepla se stíraným povrchem A1, který je ve tvaru válce umožňujícího průchod roztoku polymeru, a který je obklopen pláštěm pro chladivo. Uvnitř tohoto výměníku tepla je upraven hřídel s velkým průměrem opatřený stíracími lopatkami, které jsou zatíženy pružinou, aby byly udržovány proti vnitřnímu povrchu válcové stěny nádoby. Otáčením tohoto středového hřídele motorem působí na roztok polymeru při průchodu výměníkem tepla A1 střižnými silami.

Při průchodu roztoku polymeru výměníkem tepla A1 dochází k ochlazování roztoku pod jeho teplotu gelování za podmínek • ··· ··· · · · · ₉ • · · ····· • · · · ······ • · ·· · · · · ···· ··· ··· ···· ·· ··

- 12 působení střihu, což vede k vytváření částic gelu ve spojité vodné fázi. Získaná směs dále prochází z výměníku tepla A1 do druhého výměníku tepla A2, který je podobný, ale pracuje při nižší rychlosti. Tento výměník tepla se používá pro další chlazení směsi.

Směs potom teče do mísiče C, který stejně jako jednotky A1 a

A2 vykonává funkci výměny tepla. Uvnitř této jednotky C jsou však umístěny stacionární zarážky, které směřují dovnitř od stěn výměníku tepla, a centrální hřídel s malým průměrem poháněný motorem, který nese další zarážky, které směřují mezi stacionární zarážky válcové stěny. Toto zařízení není opatřeno stíracími křídly. Zde se směs mísí s roztokem povrchově aktivní látky dodávaným ze zásobní nádoby T2 pomocí vhodného čerpadla P2. Směs opouštějící vysokorychlostní mísič C je prostředek podle předkládaného vynálezu. Může být výhodné jeho další ochlazování průchodem dalším výměníkem tepla se stíraným povrchem A3, který pracuje s nízkou rychlostí, ještě před dodáním prostředku jako hotového výrobku nebo balením do nádob. Čerpadla P1 a P2 mohou být vhodně upravena jako oddělené kanály proporcionálního pístového čerpadla, čímž je možno pohodlně zajistit konstantní poměry dodávané z obou tanků T1 a T2.

Mísiče, čerpadla a výměníky tepla se stíraným povrchem použité v zařízeních popsaných například výše, mohou být typů, které se běžně používají při výrobě margarinu a jiných jedlých pomazánek. Jiný název pro výměník tepla se stíraným povrchem, který umožňuje průchod materiálu, je „votator“. Tato zařízení mohou být vyráběna ve velikostech od malých jednotek, které je možno umístit na laboratorní stůl, až do plnoprovozních výrobních zařízení. Mezi výrobce těchto zařízení patří firmy Armfield Ltd., Cantherm Corporation a APV Projects (Crepaco) Ltd. uvedené výše.

Obecně existují dva výhodné způsoby pro výrobu prostředků s obsahem gelu získaného střihem podle vynálezu, které používají výše popsaného zařízení.

Při prvním způsobu se voda, polymer a popřípadě polyol přidají do nádoby hlavního mísiče (s nebo bez statického homogenizéru) a zahřívají se ve vakuu na 90 °C. Směs potom může být ve vakuu ochlazena s použitím vysoké rychlosti se stíráním stěn rychle na 50 °C a potom pomaleji na 20 °C.

Směs potom může být v případě potřeby zpracována ve statickém homogenizéru při ohřátí na 40 °C, přičemž se do horní části mísiče přidává povrchově aktivní látka nebo kyselinová forma povrchově aktivní látky. Alternativně může být povrchově aktivní látka ío přidávána prokapáváním roztavené povrchově aktivní látky obsahem násypky, která může být s výhodou pod vakuem, a při působení vysokých střižných sil získaných stěračem stěn a/nebo homogenizátorem.

Po tomto kroku může být kyselinová forma povrchově aktivní 15 látky neutralizována alkálií (jako je TEA nebo KOH), které mohou být přidány podle potřeby pomalu násypkou, s trvalým působením vysokých střižných sil stěrače stěn a/nebo homogenizátoru. V tomto stupni mohou být přidány další složky (včetně jakýchkoli povrchově aktivních materiálů, které se mají přidat koextruzí nebo vstřikováním) a prostředek může být potom ochlazen na teplotu místnosti a mohou být přidány parfémy a ochranné látky. Provede se kontrola a nastavení pH a nakonec se přidají jakékoli suspendované částice, popřípadě ve vakuu a s nízkým střihem získaným pouze stěračem stěn, před vypuštěním produktu.

Alternativně může být namísto kroků popsaných výše do počátečního chlazení na 20 °C použita mikrorotátorová linka pro působení střižnými silami na vodu, polymer a popřípadě polyolovou směs, a pro následné ochlazení směsi z 90 °C na 20 °C. Získaný gel vytvořený působením střihu může být potom zpracován použitím dalších výše popsaných kroků.

Typy polymerů

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují polymer nebo směs polymerů vytvářet reverzibilní gel. Je žádoucí, aby byl polymer schopen vytvářet gel bez požadavků na přítomnost soli kovu (polymery vyžadující přítomnost iontových sloučenin jako nezbytný předpoklad pro vytváření gelu jsou náchylné k destabilizaci povrchově aktivní látkou, i když jsou vytvořeny jako částice gelu získané působením střihu). Obecně to znamená, že takový polymer rozpuštěný v demineralizované vodě bude vytvářet při určité koncentraci mezi 0,1 io a 10 % hmotnostními při chlazení roztoku bez míchání za zvýšené teploty 90 °C na 20 °C po dobu 24 hod.

Při tomto testu tvorby gelu polymer může nebo nemusí tvořit gel při každé koncentraci v rozmezí od 1 do 10 % hmotnostních. V případě některých polymerů může být nezbytné používat koncentraci více než

1 % hmotnostní. U některých polymerů nemusí být možné dosáhnout koncentrace tak vysoké jako 10 % hmotnostních. Některé polymery mohou vytvářet gely bez stání po dobu 24 hod.

Polymer nebo směs polymerů schopné vytvářet reverzibilní gel budou obvykle přírodního původu - a konkrétně se bude s výhodou používat jeden nebo více polysacharidů. Je však možné, aby byl polymer nebo jeden nebo více polymerů ve směsi polymerů chemicky modifikovaný přírodní polymer jako je polysacharid, který byl chemicky upraven pro získání odlišných navázaných substituentů. Je také vhodné, aby směs polymerů obsahovala syntetický polymer spolu s přírodním polymerem. Obvykle však bude použitý polymer obsahovat polysacharidový řetězec přírodního původu.

Jedním použitelným polysacharidem je agar, který je dobře znám pro použití jako růstové médium pro mikroorganismy in vitro.

Agaróza je lineární polysacharid, v podstatě vystavěný ze zbytků β-1,3-galaktózy, které se střídají se zbytky oc-1,4-galaktózy. Tato naposledy uvedená jednotka je přítomná ve formě 3,6-anhydridu a jako L-enantiomer.

Podobně agaropektin obsahuje β-1,3-galaktózové zbytky střídající se s a-1,4-L-galaktózovými zbytky, ale obsahuje také sulfátové zbytky, pyruvátové zbytky a/nebo zbytky kyseliny glukuronové.

Termín agar zahrnuje skupinu polymerů obsahujících agarózu a/nebo agaropektin, tj. polymerů, jejichž kostra má strukturu obsahující střídavě jednotky 1,3-D-galaktózy a 1,4-L-galaktózy.

Agar se extrahuje z určitých druhů červených mořských řas, hlavně v japonsku. Popis agaru je možno nalézt v Tetsujiro Matsuhashi, kapitola 1, ve „Food Gels“, ed. Peter Harris, Elsevier, 1990.

Další kategorií polysacharidů, které mohou být použity v rámci is předkládaného vynálezu, tvoří kappa karagenan. Karagenany patří do třídy polysacharidů, které se vyskytují v některých jiných druzích červených mořských řas. Jsou to lineární polysacharidy vystavěné ze střídajících se β-1,3- a a-1,4-propojených galaktózových jednotek. 1,4propojené jednotky jsou D-enantiomery a někdy se vyskytují jako 3,62o anhydridy. Mnoho galaktózových zbytků je sulfatováno.

Byla popsána celá řada struktur karagenanu a dostupné jsou komerční materiály, které se blíží ideálním strukturám. Dochází však k variacím mezi těmito strukturami v závislosti na zdroji karagenanu a jeho zpracování po extrakci. Popis různých typů karagenanu se uvádí v publikaci „Carrageenans“, Norman F. Stanley, kapitola 3 „Food Gels“, uvedené výše.

Kappa karagenan je sulfatovaný na 1,3-spojených galaktózových zbytcích, ale nikoli na 1,4-propojených zbytcích. Jota karagenan je sulfatovaný na obou zbytcích. Lambda karagenan obsahuje dvě

- 16 sulfátové skupiny na 1,4-propojených zbytcích a jednu sulfátovou skupinu na 70 % 1,3-propojených zbytcích.

Jiné typy karagenanů mohou být použity ve směsích s kappa karagenanem. Vodné roztoky jota karagenanů existují ve formě reverzibilních gelů, ale zdá se, že podléhají samovolnému spojování (šelf healing). Pro vytvoření prostředků podle předkládaného vynálezu může být použit jota karagenan, ale v prostředcích se vytvářejí při skladování shluky, protože gely jota karagenanů podléhají také samovolnému spojování, a pro předkládaný vynález je tedy žádoucí ío používat kappa karagenanů nebo směsí kappa a jota.

Samotný lambda karagenan neposkytuje ve vodném roztoku gely, protože jeho vyšší hustota náboje inhibuje asociaci mezi molekulami a následné vytváření struktury v kapalinách. Některé druhy lambda karagenanů však mohou být přidány do směsí s kappa is karagenanem nebo mohou být přítomny jako nečistoty v komerčních zdrojích kappa nebo jota karagenanů.

Jestliže je ve směsi karagenanů přítomen lambda karagenan, směs může obsahovat větší podíl (více než jednu polovinu polysacharidů) kappa karagenanů nebo kappa a jota karagenanů s menším podílem lambda karagenanů.

Další polymer, který může být použit, je furcellaran. Furcellaran je podobný kappa karagenanů, ale na 1,3-propojených zbytcích galaktózy je pouze částečně sulfatovaný. Použitelný polymer bakteriálního původu je gellan. Je to polymer opakujících se tetrasacharidových jednotek, obsahujících zbytky glukózy, kyseliny glukuronové a rhamnózy. U acylových skupin se vyskytuje určitá substituce, ale acylové skupiny se při výrobě často odstraňují za získání gellanu s nízkým obsahem acylových skupin. Gellany jsou předmětem kapitoly 6, G. R. Saunderson ve „Food Gels“, uvedené výše. Další možnost je použít tzv. synergické gely, které se zakládají na interakci dvou typů polymeru. Obecně mohou být vytvořeny • · • ·· · ···«·· • · ·· · · · · ···· ·«· ··· ···· ·· ·*

- 17 z polysacharidu, kterým je glukomannan, se sekvencemi mannózových zbytků ve svém polymemím řetězci, jako je karubová guma nebo guarová guma, a druhého polymeru, kterým je xanthan nebo karagenan.

Je možné do prostředku navíc k částicím gelu přidávat další zahušťovací prostředek, jako je malá koncentrace xanthanové gumy, nebo kurdlan. Tento další zahušťovací prostředek může být popřípadě přidán po vytvoření částic gelu spolu s povrchově aktivní látkou.

Prostředek podle předkládaného vynálezu bude obecně obsahovat od 0,1 do 10 % hmotnostních v přírodě se vyskytujícího polymeru. Za normálních okolností bude tvořit alespoň polovinu hmotnosti tohoto polymeru jeden nebo více polymerů schopných tvořit reverzibilní gel při ochlazování ze zvýšené teploty na 20 °C u stojícího roztoku v demineralizované vodě.

Polymer schopný tvořit reverzibilní gel může tvořit od 0,5 do % hmotnostních z celkového prostředku, často od 0,2 nebo 0,5 % hmotnostních do 5 nebo 8 % hmotnostních.

Obecně bude viskozita prostředku na bázi gelu zpracovaného střihem podle předkládaného vynálezu stoupat s koncentrací v něm obsaženého polymeru.

Viskozitu bude také ovlivňovat velikost a tvar gelových částic, které budou naopak ovlivňovány podmínkami použitými pro působení střižných sil při ochlazování. Obecně dovolují kombinace různých rychlostí ochlazování a různých rychlostí rotoru v průběhu působení střižných sil optimalizaci hladkosti disperze částic, suspendujících vlastností a viskozity, pravděpodobně proto, že tvary gelových částic mohou kolísat mezi kulovými a vláknitými formami.

• 9 9 9 9 9 9 • · · 9 9 · 9 9 9

9 9 9 9 9 9

Elektrolyt, který není povrchově aktivní látkou

I když je obecně žádoucí, aby byl polymer schopen tvořit gel bez účasti sloučenin iontového typu, některé polymery schopné tvořit gel v destilované nebo demineralizované vodě tvoří nicméně gely s vyšší viskozitou, jestliže je přítomno určité množství elektrolytu. Viskozita gelových disperzí kappa karagenanu se znatelně zvyšuje přítomností iontů draslíku a viskozita gelových disperzí agaru se zvyšuje v přítomnosti iontů vápníku. Roztok polymeru, který se chladí za současného působení střižných sil pro vytváření částic gelu podle io předkládaného vynálezu, může tedy obsahovat elektrolyt pro zvýšení pevnosti získaných částic gelu. Množství požadovaného elektrolytu může tvořit malé procento výrobku, například 1 %.

Pěnivá povrchově aktivní látka

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují alespoň 3 % hmotnostní systému pěnivých povrchově aktivních látek, s výhodou od 5 % hmotnostních až do 30 % hmotnostních. Alespoň polovina, lépe alespoň dvě třetiny přítomné povrchově aktivní látky je s výhodou z aniontových, amfoterních nebo zwitteriontových povrchově aktivních látek nebo alkylpolyglykosidů, nebo alkylpolyhydroxyamidů (například alkylglukamidů), které jsou pěnivými neiontovými povrchově aktivními látkami. Prostředek s výhodou obsahuje alespoň 5 % hmotnostních aniontové povrchově aktivní látky, v případě potřeby také doprovázené amfoterní nebo zwitteriontovou povrchově aktivní látkou. Prostředek vhodně obsahuje 5 až 25 % hmotnostních aniontové povrchově aktivní látky, s výhodou 5 až 15 % aniontové povrchově aktivní látky.

Ethoxylované alkoholy, které jsou neiontové povrchově aktivní látky s nízkou pěnivostí, mohou být přítomny v množství méně než polovina z celkově přítomných povrchově aktivních látek. S výhodou není množství této povrchově aktivní látky (pokud se vůbec přidává) větší než čtvrtina přítomných povrchově aktivních látek.

Jedním z typů aniontových povrchově aktivních látek, které se často používají u prostředků pro osobní mytí, a které mohou být použity v prostředcích podle předkládaného vynálezu, je alkylethersulfát obecného vzorce:

R⁴O(CH₂CH₂O)_tSO₃M kde R⁴ je alkyl nebo alkenyl s 8 až 18 atomy uhlíku, zvláště 11 až 15 atomy uhlíku, t má průměrnou hodnotu alespoň 2,0 a M je ío solubilizační kationt jako je sodík, draslík, amonium nebo substituované amonium. S výhodou má t průměrnou hodnotu 3 nebo více.

Mohou být použity další aniontové povrchově aktivní látky. Mezi možné sloučeniny patří alkylglycerylethersulfáty, sulfosukcináty, tauráty, sarkosináty, acylisethionáty, sulfoacetáty, alkylfosfáty, acylaminokarboxyláty, acyllaktáty a mýdlo. V některých provedeních jsou zvláště výhodné acylaminokarboxylátové povrchově aktivní látky.

Sulfosukcináty mohou být monoalkylsulfosukcináty obecného vzorce:

R⁵O₂CCH₂CH(SO₃M)CO₂M;

a amido-MEA sulfosukcináty obecného vzorce:

R⁵CONHCH₂CH₂O₂CCH₂CH(SO₃M)CO₂M;

kde R⁵ znamená C₈-C₂₀ alkyl, s výhodou Ci₂-Ci₅ alkyl a M je solubilizační kationt (jako například kationt uvedený výše).

Sarkosináty mají obecně vzorec

R⁵CON(CH₃)CH₂CO₂M, kde R⁵ znamená C₈-C₂₀ alkyl, s výhodou Ci₂-Ci₅ alkyl a M je solubilizační kationt (například uvedený výše).

• ·

Tauráty jsou obecně definovány vzorcem

R⁵CONR⁶CH₂CH₂SO₃M, kde R⁵ znamená C₈-C₂₀ alkyl, s výhodou Ci₂-C₁₅ alkyl, R⁶ znamená C1-C4 alkyl a M je solubilizační kationt (například uvedený výše).

Isethionáty s mastným acylem mají obecný vzorec:

R-CO₂-CH₂CH₂-SO₃M kde R je alkylová skupina se 7 až 21 atomy uhlíku a M je solubilizační kationt, například jak bylo uvedeno výše.

Další třídou pěnivých aniontových povrchově aktivních látek jsou alkylkarboxyláty s dlouhým řetězcem a alkyletherkarboxyláty obecného vzorce:

R-(OCH₂-CH₂)_a-COOM kde M je jednomocný alkalický kationt jako Na a/nebo K, nebo organický kationt jako je amonium, monoethanolamonium nebo triethanolamonium, a je celé číslo od 0 do přibližně 7 a R je přímý nebo rozvětvený řetězec, nasycená nebo nenasycená uhlovodíková skupina obsahující od přibližně 10 do přibližně 20 atomů uhlíku.

Další třídou vhodných aniontových povrchově aktivních látek jsou povrchově aktivní látky na bázi monoalkylfosfátů a dialkylfosfátů, jako je například dioktylfosfát, stejně jako etherkarboxylátové povrchově aktivní látky a látky na bázi ethoxylovaného citrátu.

Aniontová povrchově aktivní látka přidaná do prostředku bude obecně zvolena tak, aby nebylo použito hrubých detergentů jako jsou primární alkansulfonáty nebo alkylbenzensulfonáty. Množství těchto látek, pokud jsou přítomny, je s výhodou méně než 3 % hmotnostní z přítomných detergentů.

• to · · «· · · · φ · « • · · to to to to to • · to to ······ * · · · ···* *··· ··· ··· ···· ·· ··

- 21 Aniontová povrchově aktivní látka může být použita ve spojení s amfoterní/zwitteriontovou povrchově aktivní látkou, jmenovitě betainem nebo sulfobetainem.

Amfoterní/zwitteriontové povrchově aktivní látky pro použití 5 v rámci předkládaného vynálezu budou obvykle vyhovovat obecnému strukturnímu vzorci

R²

R¹-[-CONH(CH₂)m-]n-N⁺-X-Y'

Ř³ kde R¹ je alkyl nebo alkenyl se 7 až 18 atomy uhlíku,

R² a R³ jsou vždy nezávisle alkyl, hydroxyalkyl nebo karboxyalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, m je 2 až 4, n je 0 nebo 1,

X je alkylen s 1 až 3 atomy uhlíku, popřípadě substituovaný 20 hydroxylovou skupinou, a

Y je -CO₂' nebo -SO₃'

Mezi vhodné amfoterní/zwitteriontové povrchově aktivní látky spadající do výše uvedeného obecného vzorce patří jednoduché betainy vzorce:

R²

I

R¹ — N⁺— CH₂CO₂‘

R a amidobetainy vzorce:

0 0 ·

0 · 0 »

0 0 >0 · • · ·

R¹-CONH(CH2)m-N⁺-CH2CO₂' ^{5 !}3

R³ kde m je 2 nebo 3.

V obou vzorcích jsou skupiny R¹, R² a R³ jak bylo definováno ío výše. Skupina R¹ může být zvláště směs C12 a C14 alkylových skupin odvozených z kokosového tuku, takže alespoň polovina, s výhodou alespoň tři čtvrtiny skupin R¹ mají 10 až 14 atomů uhlíku. R² a R³ jsou s výhodou methyl.

Další možnost je, že zwitteriontová povrchově aktivní látka je 15 sulfobetain jednoho z následujících vzorců:

R² R²

R¹ - N⁺ - (CH2)3SO3· R¹ - CONH(CH2)_mŇ⁺ - (CH₂)₃SO₃'

kde m je 2 nebo 3, nebo varianty těchto látak, ve kterých je skupina -(CH₂)₃SO₃' nahrazena skupinou

OH

I

-CH₂CHCH₂SO₃·

Další třída amfoterních povrchově aktivních látek jsou alkylamidalkylaminy, zvláště amfoacetáty obecného vzorce:

RCO-NH-CH₂-CH₂-N-CH₂-COOM

I

C₂H₄OH kde Μ je Na, K, amonium nebo triethanolamonium, a R je nasycená nebo nenasycená alkylová skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem a s přibližně 10 až přibližně 20 atomy uhlíku.

Glykosidové povrchově aktivní látky mají neiontový charakter 5 a samozřejmě obsahují glykosidové zbytky. Vhodně mají obecný vzorec:

RO(RO)t(G)_x nebo (R’O)_t(G)_x ío kde G je zbytek pentózy nebo hexózy, R’O je alkoxylová skupina, x je alespoň jedna a R je organická hydrofóbní skupina s 6 až 20 atomy uhlíku, která je s výhodou alifatická, buď nasycená nebo nenasycená, jmenovitě přímá nebo rozvětvená alkylová, alkenylová, hydroxyalkylová nebo hydroxyalkenylová skupina. Skupina R může být zvláště alkyl nebo alkenyl se 7 až 14 nebo 16 atomy uhlíku.

Hodnota t v obecném vzorci výše je s výhodou 0, takže jednotka -(R’O)_t- uvedených obecných vzorců není přítomna. V takovém případě přejdou obecné vzorce do tvaru

RO(G)_X nebo RCO₂-(G)_X

Jestliže t není 0, je výhodné, když znamená skupina RO zbytek ethylenoxidu. Další možnosti jsou propylenoxid a azbytky glycerolu. Jestliže je parametr t nenulový, takže skupina RO je přítomna, bude hodnota t (která může být průměrná hodnota) s výhodou ležet v rozmezí od 0,5 do 10.

Skupina G je typicky odvozena od fruktózy, glukózy, mannózy, galaktózy, talózy, gulózy, allózy, altrózy, idózy, arabinózy, xylózy, lyxózy a/nebo ribózy. S výhodou je skupina G složena v podstatě výlučně z glukózových jednotek. Intersacharidové vazby mohou být vytvořeny z polohy 1 k poloze 2, 3, 4 nebo 6 navázaného sacharidu.

Hydroxylové skupiny na cukerných zbytcích mohou být substituovány, například etherifikovány krátkými alkylovými řetězci s 1 až 4 atomy uhlíku. Cukerný zbytek nenese s výhodou více než jeden takový substituent.

Hodnota x, která je průměrná hodnota, se obvykle označuje jako stupeň polymerace. Je vhodné, aby hodnota x byla mezi 1 a 8. Hodnoty x mohou být mezi 1 a 3, zvláště 1 a 1,8.

Alkylpolyglykosidy vzorce (RO(G)_X, tj. vzorce uvedeného výše, ve kterém t je 0, jsou dostupné od firmy Horizon Chemical Company, BASF a Henkel.

ío O-alkanoylglukosidy vzorce RCC>2-(G)_X se popisují v mezinárodní patentové přihlášce WO 88/19147 (Novo Industri A/S). Povrchově aktivní látky popsané v této přihlášce jsou konkrétně estery glukózy, ve kterých je acylová skupina navázaná v poloze 3 nebo 6, jako je 3-O-acyl-D-glukóza nebo 6-O-acyl-D-glukóza. Vhodné jsou 6-015 -alkanoylglukosidy, ve kterých alkanoylová skupina zahrnuje alkylovou nebo alkenylovou skupinu se 7 až 13 atomy uhlíku. Glukózový zbytek může být alkylován v poloze 1 alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, jako je ethyl nebo isopropyl. Alkylace v poloze 1 umožňuje přípravu takových sloučenin prostorově specifickou enzymatickou syntézou, jak se popisuje v Bjorkling a další (J. Chem. Soc., Chem. Commun. 1989, str. 934).

Aldobionamidy jsou amidy kyseliny aldobionové nebo aldobionolaktonu. Aldobionové kyseliny jsou disacharidy nebo polysacharidy, ve kterých je aldehydová skupina (která se obecně nachází v poloze Cí cukru) nahrazena karboxylovou kyselinou. Po vysušení tyto látky cyklizují na aldobionolaktony. Disacharid může být zvláště laktóza nebo maltóza, takže aldobionamid je laktobionamid nebo maltobionamid. Další údaje o aldobionamidech a popis jejich výroby je možno nalézt v EP-A-550278.

Popisy amidů alkylpolyhydroxymastných kyselin mohou být nalezeny v US 2965576, EP 220676, EP 550557 a tam uvedených citacích. Polyethylenoxid-polypropylenoxidové kopolymery se komerčně dodávají například pod obchodním názvem Pluronic.

Vlastnosti povrchově aktivních látek z hlediska pěnivosti mohou být vyhodnoceny testem prováděným s využitím skupiny hodnotících osob. Vhodný počet hodnotících osob ve skupině je dvacet. Každá osoba nosí chirurgické rukavice obrácené vnitřní stranou ven, které se nejprve omyjí mýdlem pro odstranění jakéhokoliv přítomného prášku, například talku s povrchu, a usuší se. Testované roztoky se připraví tak, aby hmotnostní koncentrace povrchově aktivní látky v demineralizované vodě byla 2 % hmotnostní. Pro provedení každého testu se stříkačkou pomalu nadávkuje 2,5 ml testovaného roztoku přímo na suché rukavice. Testující osoby potom třou rukama o sebe jak v průběhu, tak i po dávkování roztoku povrchově aktivní látky na rukavice, aby se vytvořila pěna. Testující osoby dbají o to, aby jim roztok nekapal z rukou. Testující osoby vytvářejí pěnu vzájemným třením rukou přibližně 10 až 20 sekund, dokud nepovažují objem pěny za konstantní, a potom se měří objem pěny na rukavicích tak, že testující osoba ponoří ruce do nádoby s vodou a nad nimi se drží kalibrovaná jímací nálevka, takže pěna se z rukou setře do jímací nálevky. Z hodnot získaných od každé testující osoby se vypočte průměr.

Povrchově aktivní látka může být označena jako pěnivá, jestliže se získá objem pěny vyšší než 10 cm³. Alternativní definice uvádí, že objem pěny pro pěnivou povrchově aktivní látku by měl být alespoň polovinou objemu vytvořeného ze stejného objemu při ekvivalentní koncentraci roztoku laurylethylsulfátu sodného obsahujícího v průměru tři jednotky ethylenoxidu.

Výše uvedeným způsobem byla testována celá řada povrchově aktivních látek, přičemž byly získány následující výsledky.

Povrchově aktivní látka (koncentrace veškerých povrchově aktivních látek 2 % hmotnostní)	Geometrická střední hodnota objemů pěny/cm³
Obchodní název	Zkratka
Brij 58	C16E20	3,390
Genapol ZRO	SLES	21,500
Dehyton K	CAPB	35,726
Genapol ZRO a Dehyton K	SLES/CAPB (hmotnostní poměr 13:2)	19,303
Plantaren 2000 UP	APG	47,705
Genapol ZRO a Dehyton K a Brij 58	SLES/CAPB/C₁₆E₂₀ (hmotnostní poměr 13:2)	14,815
Jordapon Cl a Dehyton K	SCI/CAPB (hmotnostní poměr 13:2)	27,667

Brij 58, dodávaný firmou ICI, je Cw mastný alkohol ethoxylovaný průměrně 20 jednotkami ethylenoxidu (Ci₆E₂₀).

Genopol ZRO, dodávaný firmou Hoechst, je laurylethersulfát 5 sodný obsahující v průměru 3 jednotky ethylenoxidu (SLES).

Dehyton K, dodávaný firmou Henkel, je kokosový amidopropylbetain (CAPB).

Plantaren 2000 UP, dodávaný firmou Henkel, je alkylpolyglukosid, ve kterém alkylový řetězec obsahuje v průměru ío 10 atomů uhlíku a molekuly obsahují v průměru 1,4 glukosidových zbytků.

Jordapon Cl, dodávaný firmou PPG Mazer, je kokosový isethionát sodný (SCI).

Ve výhodném provedení obsahuje prostředek relativně vysoká množství polyolových materiálů. Polyolové sloučeniny budou typicky přítomny v množství do 90 % hmotnostních, typičtěji 2 až 60 %

- 27 hmotnostních, výhodněji 5 až 50% hmotnostních, ještě výhodněji 10 až 45 % hmotnostních prostředku.

Mezi vhodné polyolové materiály patří glycerol, sorbitol, hexantriol, propan-1,2-diol, 1,3-butylenglykol, hexylenglykol a propylenglykol, stejně jako polyethylenglykoly a polypropylenglykoly. Vhodné polyethylen- a polypropylenglykoly mají typicky molekulovou hmotnost v rozmezí 100 až 4000, výhodněji 200 až 2000. Výhodným polyolovým materiálem je glycerol.

Bylo zjištěno, že přídavek polyolového materiálu do prostředků ío podle předkládaného vynálezu poskytuje celou řadu prospěšných vlastností. Prostředky podle vynálezu, které obsahují relativně velké množství polyolů, mají za prvé podle zjištění zlepšenou stabilitu pří testu stability cyklování mražení/tání. Navíc bylo zjištěno, že prostředky obsahující vysoké hladiny polyolů mají poměrně dobrou integritu, zvláště z hlediska jejich viskozity a schopnosti suspendovat částice.

Prostředky s obsahem polyolů mohou také mít zlepšenou čirost, zvláště jestliže je menší potřeba poskytnout přímější strukturování výrobku (například použitím jílů nebo karbomerových polymerů).

Přídavek vyšších množství polyolů může také umožnit přidávání a gelování prospěšných látek v prostředku. Také přídavek vysokých množství polyolů spolu s použitím polymeru nebo směsi polymerů může poskytnout překvapivá zlepšení ve stabilitě pěny, krémovitosti pěny nebo pěnivosti.

Dále bylo zjištěno, že použití relativně vysokých koncentrací polyolů snižuje závislost systému na pomocných strukturovadlech (jako jsou jíly) ve směsi s polymerem nebo směsi polymerů. Bylo tedy zjištěno, že tyto směsi mohou vyžadovat nižší množství vody systému, protože menší množství vody vyžaduje hydratace pomocné strukturační látky, což v praxi zvyšuje možnosti odborníka v oboru • · · ····· • · · ·····« • · · ♦ ♦ · · z hlediska sestavení systému povrchově aktivních látek, který může být použit nebo zahrnut v prostředku.

Použití vysokých koncentrací polyolů v systémech se také ukázalo jako výhodné z hlediska zpracování, protože, jak se uvádí na jiném místě v přihlášce, se pro zabránění separaci fází přidávají povrchově aktivní látky do polymerní směsi s výhodou po vytvoření této směsi a ochlazení. Navíc může vést relativně vysoký obsah polyolů k posunu hranice fáze pro směs, což znamená, že se mohou vytvořit isotropní kapaliny s nízkou viskozitou. Ty jsou relativně snadno zpracovatelné ve srovnání s vysoce viskózními kapalně krystalickými fázemi (jako je typ H1 nebo kubická fáze), které se jinak mohou za určitých podmínek vytvořit.

Do prostředků podle předkládaného vynálezu mohou být přidány další látky. Mezi možnosti patří barviva, zakalovadla, organické polymery, parfémy včetně deodoračních parfémů, baktericidní látky pro omezení mikroflóry na kůži, antioxidanty a další ochranné látky.

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou popřípadě obsahovat prospěšné látky. Prospěšnou látkou může být zvláčňující olej, kterým se míní látka, která změkčuje pokožku (stratům corneum) přímo nebo zvýšením obsahu vody a udržuje ji měkkou zpomalením poklesu obsahu vody. Mezi vhodná zvláčňující a prospěšná činidla patří:

(a) silikonové oleje, gumy a jejich modifikace jako jsou přímé a cyklické polydimethylsiloxany; amino-, alkyl-, alkylaryl25 a arylsilikonové oleje;

(b) tuky a oleje včetně přírodních tuků a olejů, jako je jojobový olej, sojový olej, olej z rýžových otrub, avokádový olej, mandlový olej, olivový olej, sezamový olej, broskvový olej, ricinový olej, kokosový olej, norkový olej; kakaový tuk; hovězí lůj, sádlo; ztužené oleje získané hydrogenací výše uvedených olejů,

-29a syntetické mono-, di- a triglyceridy jako je glycerid kyseliny myristové a glycerid kyseliny 2-ethylhexanové;

(c) vosky jako je karnaubský vosk, spermacetový vosk, včelí vosk, lanolin a jejich deriváty;

(d) hydrofobní rostlinné extrakty;

(e) uhlovodíky jako jsou tekuté parafiny, vazelína, petrolatum, mikrokrystalický vosk, ceresin, skvalen, přistaň a minerální olej;

(f) vyšší mastné kyseliny jako je kyselina laurová, myristová, palmitová, stearová, behenová, olejová, linolová, linolenová, lanolinová, isostearová a polynenasycené mastné kyseliny (PUFA);

(g) vyšší alkoholy jako je laurylalkohol, cetylalkohol, stearylalkohol, oleylalkohol, behenylalkohol, cholesterol a 2hexydekanolalkohol;

(h) estery jako je cetyloktanoát, myristyllaktát, cetyllaktát, isopropylmyristát, myristylmyristát, isopropylpalmitát, isopropyladipát, butylstearát, decyloleát, cholesterolisostearát, glycerolmonostearát, glyceroldistearát, glyceroltristearát, alkyllaktát, alkylcitrát a alkyltartrát;

(i) esenciální oleje jako je mátový olej, jasmínový olej, kafr, olej bílého cedru, neroliová silice, ryu, terpentýn, skořice, bergamot, citrus unshiu, puškvorcová silice, silice borovice, levandule, vavřínu, hřebíčku, hiba, eukalyptu, citronu, tymiánu, máty, růže, šalvěje, menthol, cineol, eugenol, citral, citronel, borneol, linalool, geraniol, pupalka dvouletá, kafr, thymol, spirantol, pinen, limonen a terpenoidní oleje;

(j) lipidy, jako je cholesterol, ceramidy, estery sacharózy a pseudoceramidy, jak se popisují v evropské patentové přihlášce No 556 957;

» · · • · • ·

- 30 (k) vitamíny jako je vitamin A a E a alkylestery vitamínů, včetně alkylesterů vitaminu C;

(l) ochranné látky proti slunečnímu záření, jako je oktylmethoxylcinnamát (Parsol MCX) a butylmethoxybenzoyl5 methan (Parsol 1789);

(m) fosfolipidy;

(n) zvláčňující prostředky jako glycerol, propylenglykol a sorbitol;

(o) hydroxykyseliny jako alfa- a beta-hydroxykyseliny;

(p) kationtové polymery pro kondicionování kůže nebo napomáhající ío ukládání prospěšných látek; a (q) směsi jakýchkoli z výše uvedených složek.

Zvláště výhodná prospěšná látka je silikon, zvláště silikony s viskozitou více než přibližně 50 000 cP (50 Pas). Jeden příklad je polydimethylsiloxan s viskozitou přibližně 60 000 cSt (60 x 10'³m²s'¹).

Prospěšná látka může být typicky v prostředcích podle vynálezu přítomna v množství 0,1 až 20 % hmotnostních.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Byla připravena řada prostředků s obsahem karagenanu spolu s povrchově aktivní látkou. Použité karagenany jsou uvedeny v následující tabulce.

Název látky	Obchodní název	Dodavatel
Kappa karagenan	Genugel X0909	Hercules
Jota karagenan	Genuviso X0908	Hercules
Lambda karagenan	Genugel X-3948	Hercules

- 31 • * · « • · · · • * · 9 • · » · · • · · · » · · ·

Byly použity dvě povrchově aktivní látky:

Laurylethersulfát sodný, obsahující v průměru 3EO (SLES) a kokamidopropylbetain (CAPB) dodávaný firmou Goldschmidt jako Tegobetaine CK.

Povrchově aktivní látky byly použity s konstatním poměrem dílů SLES na 2 díly CAPB. Obecný způsob přípravy spočíval v rozpuštění povrchově aktivních látek v demineralizované vodě pro získání koncentrovaného roztoku (25 % hmotnostních povrchově aktivní látky) při 60 až 70 °C. Polymer v práškové formě byl rozpuštěn ío v demineralizované vodě při 90 až 100 °C. Potom byla vzájemně smísena vhodná množství těchto dvou roztoků za vytvoření roztoku obsahujícího 10 % hmotnostních povrchově aktivní látky a určenou koncentraci polymeru. K tomuto roztoku byl přidán elektrolyt. Smíchaný roztok byl vložen do nádoby mísiče TK Agi Homo mixer, jak bylo popsáno výše na obr. 1. Tento mísič byl nastaven na 100 ot/min, přičemž směs byla v mísiči chlazena ze 75 °C na 20 °C v průběhu 60 min.

Vyrobené prostředky jsou uvedeny v následující tabulce:

No.	Kappa (% hmotn.)	Jota (% hmotn.)	Lambda (% hmotn.)	KCI (% hmotn.)	Cacl₂ (% hmotn.)	Propan-1,2- -diol (% hmotn.)
1	1,5	-	-	0,26	-	-
2	2	-	-	0,26	-	-
3	2,5	-	-	0,26	-	-
4	3	-	-	0,26	-	-
5	4,6	-	-	0,26	-	5
6	2	-	-	0,50	-	-
7	1	1	-	0,26	0,62	-
8	2	0,3	-	0,26	-	-

·« · · ·· • · · · • · · · fc • · » 9 ··*· ·«· ··· ····

- 32 ·· ·« • · · • · · · • · · · · • · · · *· · ·

9	2	-	0,3	0,26	-	-
10	2	-	0,6	0,26	-	-
11	2	-	1	0,26	-	-

Porovnání vzorků 1 až 5 ukazuje malé, ale stoupající zvýšení viskozity s koncentrací kappa karagenanu až do obsahu 3 % hmotnostních kappa. Při koncentraci 4,6 % hmotnostních kappa karagenanu je roztok tuhý a pastovitý, ale při tření se stále ještě snadno roztírá (do zásobního roztoku povrchově aktivní látky byl přidán propan-1,2-diol pro umožnění použití vyšší koncentrace, aniž aby došlo k vytvoření hexagonální fáze). Nezdá se, že by zvýšení koncentrace KCI na 0,5 % hmotnostních (vzorek 6), pro zvýšení io pevnosti gelu vedlo k systému s vyšší viskozitou.

Vzorky 7 a 8 obsahující určité množství jota karagenanu měly podobné vlastnosti jako vzorek 2, ale byly poněkud elastičtější jako důsledek obsahu jota karagenanu v těchto směsích.

Vliv lambda karagenanu (vzorky 9, 10 a 11) spočíval ve zvýšení 15 hladkosti, přičemž viskozita nebyla ve větší míře ovlivněna.

Množství gelu získaného působením střihu s obsahem 3 % hmotnostních kapa karagenanu bylo znovu zahřáto na 70 °C a potom ponecháno bez míchání ochladit na teplotu místnosti. Výsledkem byl rigidní gel, což ukázalo, že pohyblivost prostředku vytvořeného působením střihu musí být připsána převedení roztoku karagenanu na malé částice gelu při ochlazování.

Příklad 2

Vzorky 4, 8 a 10 z předchozího příkladu byly zabaleny do 150 ml průsvitných polyethylenových tub s průměrem výstupního otvoru

1,5 mm.

Tyto vzorky byly hodnoceny 24 ženami, které dostaly instrukce pozorovat vzhled a tok výrobků v tubě, potom vytlačit určité množství prostředku z tuby za průhlednou plastickou fólii a provést pozorování produktu, a potom vyzkoušet konečky prstů pocit, který výrobek vyvolává. Ženy potom byly požádány umýt svá předloktí s použitím každého z uvedených výrobků. Jako porovnání byl poskytnut běžný sprchový gel, ve kterém byla povrchově aktivní látka zahuštěna přídavkem soli.

Testující ženy obvykle uváděly, že výrobky podle předkládaného vynálezu byly méně lepivé nebo se méně táhly než kontrolní prostředek, a že při vytlačení z tuby měl vytlačený materiál menší sklon ke stékání působením vlastní hmotnosti (toto pozorování je možno připisovat silnému ztekucování střihem u výrobku podle vynálezu). Při použití pro mytí, byly výrobky podle vynálezu vnímány jako čistě smáčivé, tj. nebyl pozorován žádný nebo byl pozorován pouze velmi malý zbytek nebo lepivost na kůži po usušení.

Příklad 3

Byly vyrobeny agarové gely zpracované střihem. Jako agar byl použit výrobek „Deltagar LTS“ firmy Quest International, Kilnagleary, Carriglane, Co., Cork, Irsko. Byl také použit xanthan dodávaný pod názvem „Keltrol F“ firmou Kelco. Agar nebo směs agaru a xanthanu byly rozpuštěny v demineralizované vodě a ochlazeny ze 75 °C na 20 °C. V následující tabulce jsou uvedeny koncentrace polymerů a viskozity získaných prostředků:

• ·

Agar (% hmotn.)	Xanthan (% hmotn.)	Viskozita při 10'¹ s (mPas)	Přibližný průměr kuličky (pm)
1	-	1800	100 - 200
2	-	3000	50-150
2	0,05	5000	50 - 100
4	-	18000	10 - 30

Směsi byly zkoumány pod mikroskopem. Byly pozorovány kuličky gelu s velikostí uvedenou přibližně v tabulce. Při koncentracích agaru 1 % a 2 % hmotnostních byla pozorována malá vlákna vycházející z částic.

Přídavek malého množství xanthanu vedl k vytvoření poněkud menších kuliček s menším počtem vláken, která z nich vycházela. Prostředek byl znatelně hladší a méně viskózní.

io Prostředky s obsahem 2 % a 4 % hmotnostních agaru byly smíchány s koncentrovanými vodnými roztoky povrchově aktivní látky (25 % hmotnostních) v takovém poměru, aby byl získán prostředek obsahující 10 % hmotnostních povrchově aktivní látky (13:2 SLES:CAPB jako v příkladu 1). Míchání bylo prováděno v kádince při teplotě 20 °C s použitím lopatkového míchadla, které se otáčelo pomocí svrchního motoru dostatečně nízkou rychlostí, aby nedocházelo ke vnikání bublin.

Příklad 4: Sprchový gel

Sprchový gel byl vyroben následujícím způsobem při použití zařízení, které je obecně ukázáno na obr. 2, ale bez výměníku tepla

A3. Agar, chlorid vápenatý, sorban draselný a kyselina sorbová byly rozpuštěny v horké vodě (>90 °C) s použitím Silversonova míchadla.

• ·

Získaný horký agarový roztok (M) byly převeden do nádrže T1, což byl zásobník s dvojitým pláštěm o objemu 5 I, opatřený spodním míchadlem, zarážkou a hermeticky těsnícím víkem, který byl udržován při teplotě 95 °C. Směs byla v této nádrži ponechána 30 min. Směs povrchově aktivních látek byla vyrobena zředěním dvou dílů pasty s obsahem 70 % účinné látky laurylethersulfátu sodného (SLES) (Manro BES) jedním dílem propylenglykolu za získání roztoku s obsahem 46,7 % účinné povrchově aktivní látky. Do tohoto roztoku bylo přidáno takové množství 100% účinné látky ío kokamidopropylbetainu (Tegobetaine CK) (CAPB), aby byl získán poměr 13 dílů SLES na 2 díly CAPB. Byla přidána barviva, parfém a antioxidant a hotový roztok povrchově aktivní látky (N) byl převeden do nádrže T2, což byla druhá nádrž o objemu 5 I, opatřená dvojitým pláštěm, která byla udržována při teplotě 30 °C. Provzdušňování systému se zabránilo omezením rychlosti míchadla na <60 ot/min. Složení roztoků (M) a (N) se uvádějí v následující tabulce spolu se směsmi obsahujícími celkem 16 % hmotnostních povrchově aktivní látky.

Složení směsí - Příklad 4
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Agar (Luxara 1253)	4,50	-	3,00
Sorban draselný	0,10	-	0,07
Kyselina sorbová	0,40	-	0,28
Chlorid vápenatý.2H₂O	3,38	-	2,30
SLES (čistý)	-	43,28	13,867
CAPB (100 % účin.l.)	-	6,68	2,133
Pigmenty	-	0,00447	0,003

• · • · · · • · · · • · · · » · * ·

- 36 »· ·»

Propylenglykol	-	13,65	9,29
Deionizovaná voda	91,62	36,39	69,06

Jednotka mikrovotátoru s uspořádáním ukázaným na obr. 2 obsahovala nádrž T1 s dvojitým pláštěm připojenou na jeden kanál P1 poměrového pístového čerpadla a dále dva výměníky tepla A1 a A2 se stíraným povrchem, každý o objemu přibližně 15 ml, které byly uspořádány v řadě za sebou. Ke druhému kanálu P2 poměrového čerpadla byl připojen zásobník T2 s dvojitým pláštěm a krystalizační mísič C o objemu přibližně 150 ml. Teplota plášťů těchto jednotek byla řízena glykolem, přičemž zahřívání nebo chlazení se provádělo ío cirkulačními lázněmi vhodné velikosti.

Horká voda (95 °C) byla čerpána linkou votátoru, aby se dosáhlo předehřátí jednotek a přívodních potrubí. Potom byl linkou čerpán roztok agaru (M) pomocí čerpadla P1 nastaveného na 100 %, dokud se tvořil gel získaný střihem. Tento materiál byl buď veden do odpadu nebo k opakovanému zpracování do zásobního tanku T1. Mezitím byl roztok povrchově aktivní látky (N) čerpán (P2, nastaveno na 47 %) přes mísič C s rotorem v klidu. Když byl mísič plný, jeho rotor byl nastaven na rychlost otáčení 500 ot/min. Gel získaný střihem vytvořený z roztoku (M) byl veden do hrdla umístěného centrálně v nádobě mísiče C. Takto vytvořený sprchový gel měl složení jak bylo uvedeno v tabulce výše pod hlavičkou „Složení produktu“. Výrobek byl odebírán z výstupu mísiče C a balen do plastových lahviček. Typické podmínky výrobního procesu jsou uvedeny v následující tabulce:

• · • · ·»· · ···

Podmínky výrobního procesu - Příklad 4
	T1	T2	P1	P2	A1	A2	C
Teplota pláště °C	95	30	-	-	75	0	30
Teplota produktu na výstupu °C	-	-	56,7	-	69,1	12,9	26
Rychlost otáčení rotoru (ot/min)	<60	<60	-	-	1000	2000	500
% zdvihu čerpadla	-	-	100	47	-	-	-

Byl získán fázově stabilní, viskózní, pěnivý a v podstatě průhledný sprchový gel, který měl schopnost udržovat tvar (peaking ability) po vytlačení z lahvičky. Výrobek při použití vynikajícím způsobem řídl, nelepil a po usušení zanechal na pokožce hladký pocit bez lepivosti.

Příklad 5: Základ zvlhčujícího sprchového gelu ío Zvlhčující sprchový gel byl vyroben podobným způsobem jak bylo uvedeno v příkladu 4. Agar, kaseinát sodný, sorban draselný a kyselina sorbová byly rozpuštěny v horké vodě (>90 °O) s použitím Silversonova míchadla. Horký roztok byl udržován při teplotě 90 °C v zásobní nádrži T1 po dobu 30 min před použitím. Použitím homogenizátoru (Crepaco) byla v agarovém roztoku dispergována olejová fáze tak, aby byla dosažena ve vzniklé emulzi M průměrná velikost kapiček oleje přibližně 1 pm. Do odděleného zásobníku byla vložena směs pěnivé povrchově aktivní látky N (přibližně 50 % účinné látky), která byla udržována za pomalého míchání (<60 ot/min) při teplotě 30 °C. Složení roztoků M a N se uvádějí v následující tabulce spolu se složením výrobku připraveného z těchto roztoků, které obsahovaly celkem 10 % hmotnostních povrchově aktivní látky.

• · • · · ·

- 38 Olejové kapénky zůstávaly v produktu v suspenzi.

Složení směsí - Příklad 5
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Agar (Luxara 1253)	4,00	-	3,17
Sorban draselný	0,10	-	0,08
Kyselina sorbová	0,40	-	0,32
Kaseinát sodný (DMV)	2,00	-	1,60
SLES (čistý)	-	43,28	8,667
CAPB (100 % účin.látky)	-	6,66	1,333
Olejová směs	10,00	-	7,94
Propylenglykol	-	13,65	9,29
Deionizovaná voda	83,50	36,41	67,60

Roztoky M a N byly zpracovány na jednotce mikrovotátoru 5 způsobem popsaným v příkladu 4. Podmínky zpracování byly shrnuty v následující tabulce. Produkt byl hustý, bílý, pěnivý sprchový gel, který se vyznačoval dobrým řídnutím a nelepivým tokem při použití. Na kůži zanechával hladký a vlhký pocit.

Podmínky zpracování - Příklad 5
	T1	T2	P1	P2	A1	A2	C
Teplota pláště °C	95	30	-	-	95	5	5
Teplota produktu na výstupu °C	-	-	68,0	-	-	22,9	8,6
Rychlost otáčení rotoru (ot/min)	<60	<60	-	-	1000	2000	1000
% zdvihu čerpadla	-	-	100	26	-	-	-

Příklad 6: Základ zvlhčujícího sprchového gelu

Byl opakován příklad 5 s tím rozdílem, že byl vynechán 5 emulgátor (kaseinát sodný). Výrobek byl stabilní, hustý, bílý gel. Při aplikaci na pokožku byl zpočátku v podstatě nepěnivý a choval se spíše jako čisticí krém, ale po zředění vodou při obvyklém mytí vytvořil bohatou pěnu, přičemž po umytí zanechal na pokožce hladký a vlhký pocit. Složení roztoků M a N a složení produktu se uvádějí io v následující tabulce:

Složení směsí - Příklad 6
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Agar (Luxara 1253)	4,00	-	3,17
Sorban draselný	0,10	-	0,08
Kyselina sorbová	0,40	-	0,32
SLES (čistý)	-	43,28	8,667
CAPB (100 % účin.látky)	-	6,66	1,333
Olejová směs	10,00	-	7,94
Propylenglykol	-	13,65	9,29
Deionizovaná voda	81,50	36,41	67,03

- 40 • · · • ·

Příklad 7: Základ hustého zvlhčujícího sprchového gelu

Příklad 5 byl opakován s použitím vyšší koncentrace agaru a s náhradou kaseinátu sodného želatinou (Bloom 150) a s přídavkem 5 chloridu vápenatého k roztoku M. Roztok povrchově aktivních látek N zůstal nezměněný. Směsi se popisují v následující tabulce:

Složeni směsí - Příklad 7
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Agar (Luxara 1253)	4,50	-	3,20
Sorban draselný	0,10	-	0,08
Kyselina sorbová	0,40	-	0,32
Želatina (Bloom 150, Extraco)	0,75	-	0,60
Chlorid vápenatý.2H₂O	2,876	-	2,30
SLES (čistý)	-	43,28	8,667
CAPB (100 % účin.látky)	-	6,66	1,333
Olejová směs	12,502	-	10,000
Propylenglykol	-	13,65	9,29
Deionizovaná voda	81,00	36,41	63,65

Pracovní podmínky votátorové linky se uvádějí v následující ío tabulce:

• · • ·

Podmínky zpracování - Příklad 7
	T1	T2	P1	P2	A1	A2	C
Teplota pláště °C	95	30	-	-	95	5	5
Teplota produktu na výstupu °C	-	-	64,1	-	69,1	8,7	8,3
Rychlost otáčení rotoru (ot/min)	<60	<60	-	-	1000	2000	1000
% zdvihu čerpadla	-	-	100	26	-	-	-

Příklad 8: Základ šamponu na vlasy

Byl připraven prostředek s velmi vysokou viskozitou a vysokou koncentrací účinné povrchově aktivní látky s obsahem typické pěnivé fáze povrchově aktivní látky pro mytí vlasů, aby bylo umožněno další ředění při zpracování na vlasový šampon. Jako v příkladu 4 byl agar rozpuštěn společně se sorbanem draselným, kyselinou sorbovou a chloridem vápenatým v horké vodě (>90 °C) s použitím Silversonova ío mísiče za vytvoření roztoku agaru M.

Směs povrchově aktivní látky byla vyrobena zředěním dvou dílů pasty s obsahem 70 % hmotnostních účinné látky laurylethersulfátu sodného (SLES) (Manro BES) jedním dílem propylenglykolu za vytvoření roztoku povrchově aktivní látky s koncentrací účinné látky

46,7 % hmotnostních. K tomuto roztoku byl přidán kokamidopropylbetain s obsahem 100 % účinné látky (Tegobetaine CK) (CAPB) v takovém množství, aby bylo dosaženo poměru 13 dílů SLES na 2 díly CAPB. Byl přidán antioxidant a hotový roztok (N) byl převeden do zásobní nádrže udržované při teplotě 30 °C. Aeraci směsi se zabránilo omezením rychlosti míchání na <60 ot/min. Směsi roztoků

M a N a složení z nich vyrobeného prostředku s vysokou viskozitou obsahujícího 24 % hmotnostních povrchově aktivní látky jsou popsány v následující tabulce:

Složení směsí - Příklad 8
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Agar (Luxara 1253)	4,50	-	2,25
Sorban draselný	0,10	-	0,05
Kyselina sorbová	0,40	-	0,21
Chlorid vápenatý.2H₂O	3,38	-	1,76
SLES (čistý)	-	43,28	21,00
CAPB (100 % účin.látky)	-	6,24	3,00
Pigmenty	-	0,00	0,00
Propylenglykol	-	13,65	15,00
Deionizovaná voda	91,62	36,83	56,73

Zpracování těchto dvou roztoků bylo prováděno použitím systému linky mikrovotátoru a způsobu popsaného v příkladu 4. Podmínky zpracování jsou uvedeny v následující tabulce:

Podmínky zpracování - Příklad 8
	T1	T2	P1	P2	A1	A2	C
Teplota pláště °C	95	30	-	-	75	5	5
Teplota produktu na výstupu °C	-	-	64,1	-	69,1	8,7	8,3
Rychlost otáčení rotoru (ot/min)	<60	<60	-	-	500	2500	1000
% zdvihu čerpadla	-	-	100	92	-	-	-

« 4 *··· ···

-43 Příklad 9: Gel s obsahem povrchově aktivní látky na bázi karagenanu

S použitím směsi xanthanu a karagenanů byl vyroben stabilní pěnivý gel s obsahem povrchově aktivní látky. Xanthan (Keltrol F,

Kelco International Ltd.), čistý jota karagenan (Genuvisco X-0908, Hercules) a čistý kappa karagenan (Genugel X-0909, Hercules) ve formě prášků byly za sucha smíseny a potom rozpuštěny v horké deionizované vodě (>80 °C) s použitím Silversonova míchadla a do směsi byly přidány sorban draselný a kyselina sorbová. Horký roztok ίο (M) byl převeden do míchaného zásobního tanku s dvojitým pláštěm, kde byl udržován při teplotě 85 °C. Směs povrchově aktivní látky byla vyrobena zředěním dvou dílů pasty laurylethersulfátu sodného s obsahem 70 % účinné látky (SLES) (Manro BES) jedním dílem propylenglykolu za vytvoření roztoku s obsahem 46,7 % účinné povrchově aktivní látky. Tento roztok byl zahřát na 60 °C a potom byl přidán 100% kokamidopropylbetain (Tegobetaine CK) (CAPB) v takovém množství, aby byl získán poměr 13 dílů SLES na 2 díly CAPB. Tento roztok (N) byl přidán k horkému roztoku polymeru M v zásobníku a zpracován na lince mikrovotátoru zahrnující zásobní nádrž, poměrové čerpadlo a sled tří výměníků tepla se stíraným povrchem označených jako A1, A2, A3. Směsi a podmínky zpracování se popisují v následujících dvou tabulkách:

Složení směsí - Příklad 9
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Kappa karagenan	1,0		0,80
Jota karagenan	1,5	-	1,20
Xanthan	0,10	-	0,08
Sorban draselný	0,20	-	0,05

« ·

Kyselina sorbová	0,40	-	0,21
SLES (čistý)	-	43,28	8,67
CAPB (100 % účin.látky)	-	6,68	1,33
Propylenglykol	-	7,74	6,19
Deionizovaná voda	96,80	42,30	81,47

Podmínky zpracování - Příklad 9
	T1	P2	A1	A2	A3
Teplota pláště °C	85	-	-5	0	0
Teplota produktu na výstupu °C	-	43,1	9,4	0,7	2,8
Rychlost otáčení rotoru (ot/min)	<60	-	2500	1000	1000
% zdvihu čerpadla	-	100	-	-	-

Příklad 10: Tekuté mýdlo

Směs získaná v předcházejícím příkladu byla zpracována 5 odlišným způsobem, aby byl získán výrobek ve formě tekutého mýdla. Karagenany, kyselina sorbová a sorban draselný byly rozpuštěny v horké vodě (<80 °C) za míchání tak jak bylo uvedeno výše, za vytvoření roztoku M, který byl při této teplotě udržován v míchané nádrži. V deionizované vodě zahřáté na 95 °C byl dispergován xanthan ío a směs byla udržována při této teplotě v druhé míchané nádrži T2 (roztok X). Roztok povrchově aktivní látky (N) byl připraven jako v příkladu 6 a byl udržován ve třetí míchané nádrži T3 při 30 °C.

Bylo použito linky mikrovotátoru ukázané na obr. 3. Ta byla sestavena tak, že roztok X byl přiváděn ze zásobníku T2 jedním koncem mísiče C1, zatímco roztok karagenanu M byl veden z tanku T1 do centrálně umístěného hrdla stejného mísiče. Chlazení a tvorba gelu * · • · · · ·

-45 střihem probíhaly právě v tomto mísiči. Po průchodu výměníkem tepla se stíraným povrchem A pro ukončení chlazení byla směs přivedena do centrálně umístěného hrdla druhého mísiče C2, kterým již procházel roztok N ze zásobníku T3. Podmínky zpracování jsou uvedeny v následující tabulce;

Podmínky zpracování - Příklad 10
	T1	T2	T3	P1	P2	P3	C1	A1	C2
Teplota pláště °C	95	95	30	-	-	-	75	5	5
Teplota produktu na výstupu °C	-	-	-	57	-	-	14,4	7,4	10,6
Rychlost otáčení rotoru (ot/min)	<60	<60	<60	-	-	-	2000	1000	1000
% zdvihu čerpadla	-	-	-	85	15	43	-	-	-

Příklad 11: Základ tekutého prostředku pro praní prádla

Použitím linky mikrovotátoru typu ukázaného na obr. 2 ío a popsaného v příkladu 4 byl vyroben prostředek s obsahem pěnivé povrchově aktivní látky pro použití při praní prádla v pračce. V horké vodě (>90 °C) byly rozpuštěny agar, chlorid vápenatý, sorban draselný a kyselina sorbová s použitím Silversonova mísiče. Horký roztok (M) byl převeden do nádoby T1 s dvojitým pláštěm opatřené spodním míchadlem, zarážkou a hermeticky těsnícím víkem a udržován při teplotě 95 °C 30 min. Směs povrchově aktivní látky byla vyrobena zředěním pasty laurylethersulfátu sodného obsahující 70 % účinné látky (SLES) (Manro BES) polypropylenglykolem a směsí neiontových a aniontových povrchově aktivních látek. Byly přidány barviva, parfémy a ochranné látky podle potřeby a získaný roztok (N) se složením uvedeným v následující tabulce byl převeden do zásobní nádoby T2 udržované při teplotě 30 °C. Aerace směsi byla vyloučena omezením φ ·

ΦΦ

Φ · φφφφ φφ Φ

- 46 • φφφφ • φφφφ • φ φ φ φ φ φ · φ · « rychlosti míchání na méně než 60 ot/min. Způsob zpracování byl jako v příkladu 4. Produkt byl ve formě opticky čiré kapaliny schopné suspendování částic nerozpustných pevných látek. Obsahoval celkem 22,9 % hmotnostních povrchově aktivních látek.

Složení směsí a způsob zpracování se uvádějí v následujících dvou tabulkách:

Složení směsí - Příklad 11
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Agar (Luxara 1253)	3,0	-	1,24
SLES (čistý)	0,0	18,54	10,86
Směs nepěnivých povrchově aktivních látek	0,0	20,55	12,04
Propylenglykol	-	10,17	5,96
Deionizovaná voda	97,00	50,74	69,90

Podmínky zpracování - Příklad 11
	T1	T2	P1	P2	A1	A2	C1
Teplota pláště °C	95	30	-	-	95	0	30
Teplota produktu na výstupu °C	-	-	56,3	-	91,8	18,7	-
Rychlost otáčení rotoru (ot/min)	<60	<60	-	-	1000	4000	2000
% zdvihu čerpadla	-	-	70	99	-	-	-

io Příklad 12: Pěnivý čisticí prostředek

Výroba v tomto příkladu byla provedena použitím linky mikrovotátoru ukázané na obr. 4. Gellan (Kelcogel F, Kelco) byl ···· ···

- 47 rozpuštěn v horké deionizované vodě (>90 °C) s použitím Silversonova mísiče a převeden do míchaného zásobníku T1 opatřeného dvojitým pláštěm, kde byl udržován při teplotě 90 °C za pomalého míchání (roztok Μ). V deionizované vodě byl připraven roztok chloridu vápenatého, který byl převeden do druhé míchané nádrže T2. Směs povrchově aktivních látek N z příkladu 4 byla po přípravě převedena do třetí míchané nádrže T3. K lince mikrovotátoru byly připojeny dvě zásobní nádrže T1, T2 prostřednictvím jednotlivých kanálů P1, P2 poměrového čerpadla a T-kusu umístěného na vstupu do prvního ío výměníku tepla A1 se stíraným povrchem, za kterým následoval mísič C1 a dva další výměníky tepla A2, A3. Nakonec byl výstup posledního výměníku tepla A3 připojen na centrálně umístěný vstup druhého mísiče C2, do kterého byl materiál přiváděn ze zásobní nádrže T3 třetím kanálem poměrového čerpadla P3.

Tyto tři roztoky (Μ, N a CaCb) byly zpracovány na popsané lince za vytvoření stabilního, nalévatelného produktu obsahujícího 16 % hmotnostních povrchově aktivní látky, který při použití dobře pěnil. Jednotlivé směsi a parametry výroby jsou popsány v následujících dvou tabulkách:

Složení směsí - Příklad 12
Materiál	Roztok M (% hmotn.)	Roztok CaCI₂ (% hmotn.)	Roztok N (% hmotn.)	Složení produktu (% hmotn.)
Gellan	1,875	-		0,80
Chlorid vápenatý.2H₂O	-	2,7		0,50
SLES (čistý)	-		43,28	8,67
CAPB (100 % účin.látky)	-		6,68	1,33
Propylenglykol	-		14,55	9,90
Deionizovaná voda	98,13	97,30	50,04	88,70

to ·

Podmínky zpracování - Příklad 12
	Teplota pláště (°C)	Výstupní teplota produktu (°C)	Rychlost otáčení (ot/min)	% zdvihu čerpadla
T1	90	83	<60	-
T2	90	-		-
T3	30	-		-
P1	-	-	-	80
P2	-	-	-	20
P3	-	-	-	47
A1	-15	15	2500	-
C1	0	-	2000	-
A2	0	6,5	1000	-
A3	0	3	1000	-
C2	5	-	1000	-

Příklad 13-26: Pěnivé čisticí prostředky

Následující prostředky byly připraveny použitím nádoby se 5 stíranou stěnou opatřené dvojitým vodním pláštěm podobné zařízení popsanému v souvislosti s příkladem 1, popřípadě ve vakuu, zvláště v případě, kdy byly zpracovávané směsi relativně husté (tj. měly relativně vysokou koncentraci agaru) nebo částečně pro zabránění aerace. Podmínky zpracování byly stejné jak bylo obecně popsáno io v příkladu 11, přičemž agar, voda a polyoly (např. glycerol, PEG 400, 1,2-propandiol) a ethanol byly připraveny jako přípravný roztok za míchání s použitím Silversonova mísiče před převedením do nádrže T1 opatřené pláštěm a udržováním při teplotě 95 °C. Zbylé složky kromě parfému a ochranné látky se potom smísí s povrchově aktivními látkami a provede se zpracování jak bylo popsáno v příkladu 11.

-49 • · 0 ♦ 0 · • 0 * · · 4 • 0 0 · <

• · 0 0 0 I • · · · β • 0000 ·· 00

Přiklad (% hmotn.)
Materiál	13	14	15	16	17	18
Agar (Luxara 1253)	0,3	0,3	0,3	0,1	0,3	1,3
Kokoylsarkosinová kyselina	3,7	3,7	3,7	-	-	-
N-kokoyl-DL-alanová kyselina	3,8	3,8	3,8	-	3,5	-
Kyselina laurová	6,6	6,6	6,6	8,8	10,0	-
Kokamidomonoethanolamin	1,9	1,9	1,9	2,5	-	-
Triethanolamin	5,0	5,0	5,0	-	13,4	6,7
Poloxamer PEO (150) PPO (30)	10,0	10,0	10,0	10,0	10,0	-
Glycerol	14,0	14,0	14,0	14,0	14,0	54,0
PEG 400	14,0	14,0	14,0	14,0	14,0	3,5
1 mm kapsle minerálního oleje	1,0	-	-	1,0	1,0	-
10-25 pm polyesterová vlákna	-	1,0	-	-	-	-
Opacifikovaný (TiO₂) gel sekaného agaru	-	—	1,0	-	-	-
Parfém	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1
Kathan CG	0,05	0,05	0,05	0,05	0,05	0,04
Kokoylglycinát draselný	-	-	-	8,8	-	-
Hydroxid draselný	-	-	-	4,9	-	-
Kyselina C₉-C₁₅ mono/dialkyl- -fosforečná	-	-	-	--	7,0	-
Kyselina kokoylglutamová	-	-	-	-	-	11,8
Kyseliny myristylglutamová	-	-	-	-	-	4,0
POE sorbitantriisostearát	-	-	-	-	-	1,4
Voda do	100	100	100	100	100	100

Příklad (% hmotn.)
Materiál	19	20	21	22	23	24	25	26
Agar (Luxara 1253)	4,5	1,0	1,0	3,0	3,0	2,0	1,3	2,0
Kokoylglycinát draselný	18,0	18,0	6,0	-	-	18,0	11,7	18,0
Glycerol	16,0	50,0	90,0	-	14,0	-	9,1	-
PEG 400	16,0	-	--	-	14,0	-	9,1	-
Parfém	0,1	0,1	-	0,1	-	-	-	-
Kathan CG	0,05	0,05	0,05	0,05	0,05	0,05	0,05	0,05
1 mm mikrokapsle minerálního oleje	--	0,4	-	—	--	—	—	—
C₉-C₁₅ mono/dialkyl- -fosforečná kyselina	--	-	-	12,4	12,4	-	-	-
C₁₂/Ci4 alkyl (4EO) monoalkylethercitrát	--	-	-	2,6	-	-	-	--
Hydroxid draselný	-	-	-	6,0	6,0	-	-	--
1,2-Propandiol	-	--	-	28,0	-	-	-	-
Lauryl (10EO) ether- -karboxylová kyselina	-	-	-	—	2,9	--	—	—
Srážený oxid křemičitý	-	--	-	-	3,0	-	—	-
Phoenix 3000 opt FW	-	--	-	-	-	0,1	0,1	-
Ethanol	--	-	-	-	-	-	35,0	35,0
Neosorb 70/70 (70% roztok sorbitolu)	--	-	-	-	—	do 100	—	—
Voda do	100	100	100	100	100	-	100	100

U směsí 25 a 26 byl ethanol dodatečně přidáván do gelu získaného střihem.

· • 9

9

9 • · 9 • 999 9

- 51 • 9 • 9 •

9999

U některých provedení s obsahem relativně vysokých (například více než přibližně 5 % hmotnostních, možno i více než přibližně 20 % hmotnostních) koncentrací monohydroxyalkoholů s krátkým řetězcem jako je ethanol je možné vyrábět gel získaný střihem v přítomnosti alkoholu bez povrchově aktivní látky a potom pro získání hotové směsi dodatečně dávkovat povrchově aktivní látku. Tak se získá možný způsob výroby prostředků s obsahem relativně velkého množství monohydroxyalkoholů s krátkým řetězcem, jejichž výroba může být jinak relativně obtížná.

io Bylo zjištěno, že s výše popsanými prostředky jsou spojeny různé výhodné vlastnosti. Bylo například zjištěno, že prostředky s obsahem kokoylglycinátu draselného mají dobrou čirost a velmi snadno působením střižných sil řídnou, takže jsou vhodné pro přímé nanášení například na obličej. Bylo také zjištěno, že různé prostředky obsahují povrchově aktivní látku v isotropním roztoku v rozmezí teplot 5 až 45 °C, přičemž viskozita produktu je určována výlučně částicemi gelu získaného střihem. V takových případech není viskozita příliš ovlivňována teplotou, což usnadňuje balení výrobku ve formě vhodné pro distribuci v tubách.

Bylo také zjištěno, že prostředky obsahující relativně velká množství polyolů tolerují koextruzi nebo společné vstřikování s povrchově aktivní látkou při výrobě, jistě ve větší míře, než systémy strukturované například jílem nebo materiálem Carbopol™. Bylo také zjištěno, že přídavek polyolů vedl k ovlivňování rychlosti a mechanismu gelování, což vede k tomu, že pro výrobu gelů získaných střihem je možno používat relativně mírného střihového režimu a zabrání se tvorbě tvrdých gelových shluků při chlazení v mísiči v těch částech, na které málo působí střižné síly. Prostředky s obsahem polyolů také trpěly menší mírou synerese.

• * • ·· · ···

Příklady 27 - 32

Byly připraveny následující prostředky pro mytí obličeje.

Při výrobě byla použita nádoba se zahříváním stěn řízeným termostatem a malým křídlem stírajícím stěnu. Nádoba byla evakuována, aby se zabránilo zachycování vzduchu.

Do nádoby byly vloženy voda, polyol a agar, za vytvoření předběžného roztoku. Tato směs byla za míchání zahřáta na 90 °C. Získaný roztok byl potom ochlazen na 50 °C za rychlého míchání křídlem. Směs byla potom dále pomalu chlazena na 25 °C za rychlého io míchání křídlem, aby se vytvořil gel získaný střihem. Do tohoto gelu získaného střihem byla přidána pevná povrchově aktivní látka, která byla rozpuštěna zahřátím směsi na 40 °C a mírným mícháním.

Směs byla potom ochlazena, byly přidány popřípadě přítomné parfémy, ochranné látky a bělicí prostředky a hotová směs byla vypuštěna.

Tyto prostředky obsahují relativně vysoké koncentrace polyolových materiálů.

% hmotnostní
	Příklad 27	Příklad 28	Příklad 29	Příklad 30	Příklad 31	Příklad 32
Voda	38	38	28	32,8	28	28
Glycerol	40	40	40	40	40	40
Agar	2	2	2	2	2	2
Kokoglutamát draselný	20	19,8	20	18	17,8	17,8
PEG 400	-	--	10	5	--	10
Parfém	-	0,15	-	0,15	0,15	0,15
Ochranná látka	-	0,05	-	0,05	0,05	0,05

·«··

- 53 • · · « · · ··· ···· ··

Bělicí prostředek	--	-	-	2	2	2
PEG 1500	-	-	-	-	10	-

Příklady 33 až 40 ukazují další vhodné prostředky podle vynálezu.

% hmotnostní
Materiál	33	34	35	36	37	38	39	40
Agar	3,2	3,2	3,2	3,2				3,2
Jota karagenan					1,2	1,2	1,2
Kappa karagenan					0,8	0,8	0,8
SLES (100% úč.látek)	10	10	10		8	3	6	10
CAPB (100% úč.látek)	3	3	5	2	2	5		4
Laurylisethionát sodný		2		3		3	2	2
Laurylamfoacetát			3	2				3
Laurát draselný				12
Myristát draselný					6
Jaguar 13 S		0,5	1,2	0,7	0,4	0,3		0,8
Petrolatum		13
Slunečnicový olej							10	20
Polydimethylsiloxan	5	5						3
Glycerol	3	22		5
Parsol MCX			6			3
Parsol 1789			2			1
Voda do 100 %

Zastupuje:

• 9

262 L/

- 54 ·· • · • · · · • · ♦ · · · ·

9 9 9

9 · ·

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Vodný detergentní prostředek, vyznačující se

5 tím, ž e je ve formě zahuštěné pohyblivé kapaliny obsahující pěnivou povrchově aktivní látku, která zahrnuje povrchově aktivní látky zvolené ze skupiny aniontových, amfoterních a zwitteriontových povrchově aktivních látek a obsahuje alespoň 3 % hmotnostní aniontové povrchově ío aktivní látky, polyolový materiál a polymer nebo směs polymerů schopné tvřit reverzibilní gel, přičemž polymer nebo směs polymerů jsou přítomny v prostředku ve formě množství jednotlivých částic gelu s velikostí částic méně než 200 pm, kde polyolový materiál je v prostředku přítomen v množství 5

15 až 90 % hmotnostních a polyolový materiál je zvolen ze skupiny glycerol, sorbitol, hexandiol, 1,2-propandiol, 1,3-butylenglykol, propylenglykol, hexylenglykol a polyethylenglykoly a poly-propylenglykoly mají molekulovou hmotnost v rozmezí 100 až 4000.

2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, ž e polyolový materiál je v prostředku přítomen v množství 5 až 50 % hmotnostních z celkového prostředku.

25 3. Prostředek podle nároku 1 nebo 2 , vyznačuj ící se tím, že obsahuje 5 až 25 % hmotnostních aniontové povrchově aktivní látky. 4. Prostředek podle některého z nároků 1 až 3, 30 vyznačující se tím, ž e obsahuje aniontovou

···· ·

- 55 • ··♦· • · · · ^z « 4 4 4

4 4 4 4 4

4 4 · «

44 «· povrchově aktivní látku spolu s menším množstvím zwitteriontové povrchově aktivní látky.

5. Prostředek podle některého z nároků 1 až 4,

5 vyznačující se tím, že pěnivá povrchově aktivní látka zahrnuje neiontovou povrchově aktivní látku zvolenou ze skupiny alkylglykosidy, O-alkanoylglykosidy, blokové kopolymery polyethylenoxid-polypropylenoxid, alkylpolyhydroxyamidy, alkylaldobionamidy a jejich směsi.

6. Prostředek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že polymer nebo směs polymerů zahrnuje kappa karagenan.

15 7. Prostředek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že polymer nebo směs polymerů zahrnuje agar.

8. Prostředek podle některého z předcházejících nároků,

20 vyznačující se tím, že obsahuje od 0,1 do

10 % hmotnostních polymeru nebo směsi polymerů.

9. Prostředek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obsahuje

25 suspendované částice kapaliny nebo pevné látky různé od polymerního gelu.

10. Způsob výroby detergentního prostředku podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že se

4 4

4 ····

- 56 * 4 · 4

4 · 4 '

4 4 4 4

4 · · «

4« ·· vytvoří horký, pohyblivý vodný roztok polymeru nebo směsi polymerů, roztok se chladí přes svou teplotu gelování za současného vystavení působení střižných sil, a před nebo po chlazení se přidá povrchově aktivní látka vytvářející pěnu.

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že se povrchově aktivní látka přidá do roztoku po ochlazení na teplotu 35 °C nebo nižší.

ío 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, ž e jako polymer nebo směs polymerů se použije kappa karagenan a povrchově aktivní látka je přítomna při chlazení za působení střižných sil ve vodném roztoku.

15 13. Prostředek podle nároku 9, vyznačující se tím, ž e suspendovaná fáze je zvolena ze skupiny silikonové oleje nebo gumy, triglyceridové oleje nebo vosky, minerální olej, petrolatum, polyethylen a jejich směsi.

20 14. Prostředek podle nároku 9, vyznačující se tím, ž e suspendovanou částicí je látka s ochrannými účinky proti působení slunečního záření.

Zastupuje:

«· 0 < ·» ·· 00 / ···· 00 00 0000 • 0 0 ·0000 • · 0 · 000000 • 0 00 0 0 0 0 ·>·· 000 000 0000 00 *0

1 /2

Fig.1.

Fig.2.