Domácí poklady

aneb 5 minut od domu

Letos se houbová sezóna opět vydařila.  Jelikož bydlíme hned u lesa, není potřeba vyrážet daleko.  Takže beru košík, za mnou se loudá kočka Julča a máme to...………
Sice dnes přimrzlo, ale pořád rostou...…….

Tatínek po mozkové příhodě, již doma z nemocnice , na podzim 2017. Ještě den před cmp jel táta na své oblíbené motorce do kostela, noc poté již bylo vše jinak ....Bylo to období mezi prací, rodinou, starání se na střídačku se sestrami o ochrutého tatínka. Dalo by se toho napsat hodně - o dlouhé cestě v nemocnici, kdy jsme si vydobili, že táta nebude mít výživu do žaludku a pro nás to znamenalo ho v nemocnici po malých kapkách rozkrmit   (, protože nemocniční personál "na to nemá čas" a je jednoduší dát pacientům PEG)...atd. Byla to nová zkušenost, bolestná i svým způsobem radostná. Třeba v tom, jak se tatínek těšil do nebe a jeho smíření s Bohem a lidmi kolem sebe.
Kdo jste přišli o někoho blízkého, víte, jaké prázdné místo cítíte u srdce. Je nám všem moc smutno, ale věříme, že tam, kde táta je, je už zase dobře ...........

Tatínek by byl stejně, jako jsme my, moc smutný z výsledku voleb. Politiku moc prožíval a i na lůžku pravidelně sledoval. Ale .......... Bůh ví, proč to všechno takhle musí být.........................