Pokojné a radostné vánoční svátky plné lásky a zdraví, vám všem, přeje Slávka
Narodil se Kristu Pán, veselme se!
sobota 24. prosince 2016
úterý 20. prosince 2016
Medovníčky
Pokud máte ještě náladu na pečení, doporučuji tyto výborné medovníčky. A když je necháte uležet, tak na Silvestra budou nejlepší.
Recept:
Těsto
120 g másla, 100 g medu, 140 moučkového cukru, 500 g hladké mouky, 2 lžičky sody, 2 vejce
Vypracujeme těsto, nejlépe je necháme do druhého dne uležet, potom vyválíme a vykrajujeme kolečka o průměru 3-4 cm. Upečeme dozlatova. (Pár koleček dáme bokem a rozdrobíme je a společně s mletými ořechy - tak 200 g, promícháme.)
Krém
1 plechovku sladkého kondenzovaného mléka (nejlépe karamelového), pokud máme obyčejné vaříme je ve vodní lázni, tak 2 hodiny. Necháme vychladnout a spolu s máslem (200 g) vyšleháme na krém.
Povidla, mleté vlašské ořechy
Slepujeme k sobě tři kolečka - první kolečko namažeme povidly, slepíme a to další přiklopíme máslovým krémem. Takto slepené dáme na chvíli ztuhnout do ledničky. Potom pomažeme po obvodu a na vrchní kolečko zbylý krém a obalujeme v rozdrcené směsi koleček a mletých ořechů.
Slepujeme k sobě tři kolečka - první kolečko namažeme povidly, slepíme a to další přiklopíme máslovým krémem. Takto slepené dáme na chvíli ztuhnout do ledničky. Potom pomažeme po obvodu a na vrchní kolečko zbylý krém a obalujeme v rozdrcené směsi koleček a mletých ořechů.
Těsto
120 g másla, 100 g medu, 140 moučkového cukru, 500 g hladké mouky, 2 lžičky sody, 2 vejce
Vypracujeme těsto, nejlépe je necháme do druhého dne uležet, potom vyválíme a vykrajujeme kolečka o průměru 3-4 cm. Upečeme dozlatova. (Pár koleček dáme bokem a rozdrobíme je a společně s mletými ořechy - tak 200 g, promícháme.)
Krém
1 plechovku sladkého kondenzovaného mléka (nejlépe karamelového), pokud máme obyčejné vaříme je ve vodní lázni, tak 2 hodiny. Necháme vychladnout a spolu s máslem (200 g) vyšleháme na krém.
Povidla, mleté vlašské ořechy
Slepujeme k sobě tři kolečka - první kolečko namažeme povidly, slepíme a to další přiklopíme máslovým krémem. Takto slepené dáme na chvíli ztuhnout do ledničky. Potom pomažeme po obvodu a na vrchní kolečko zbylý krém a obalujeme v rozdrcené směsi koleček a mletých ořechů.
Slepujeme k sobě tři kolečka - první kolečko namažeme povidly, slepíme a to další přiklopíme máslovým krémem. Takto slepené dáme na chvíli ztuhnout do ledničky. Potom pomažeme po obvodu a na vrchní kolečko zbylý krém a obalujeme v rozdrcené směsi koleček a mletých ořechů.
Tak ať vše zvládnete, co vás ještě čeká!
pondělí 19. prosince 2016
Sněhulák
a adventní příběh k zamyšlení.
Zdravím vás v tomto posledním adventním týdnu. Včera večer jsme se vrátili z adventního koncertu, kde naše děti vystupovaly a zahrály krásné skladby. Bylo to dojemné. Atmosféru této krásy znásobila bílá krajina a hustě padající sníh. Protože mi bylo zima, hned jsem běžela uvařit něco dobrého na zahřátí. To mého manžela a děti ani nenapadlo jít domů, ač jsem si myslela, že jsou promrzlý z večerního koncertu. Takže skoro potmě, v slavnostním oblečením vytvořili toto dílo...........
Radost velkých i malých...........
Zdravím vás v tomto posledním adventním týdnu. Včera večer jsme se vrátili z adventního koncertu, kde naše děti vystupovaly a zahrály krásné skladby. Bylo to dojemné. Atmosféru této krásy znásobila bílá krajina a hustě padající sníh. Protože mi bylo zima, hned jsem běžela uvařit něco dobrého na zahřátí. To mého manžela a děti ani nenapadlo jít domů, ač jsem si myslela, že jsou promrzlý z večerního koncertu. Takže skoro potmě, v slavnostním oblečením vytvořili toto dílo...........
Radost velkých i malých...........
Ranní světlo nám dnes ukázalo sněhuláka v celé jeho parádě. Alespoň se má babička na co dívat z okna, když jí zlobí nohy a nemůže běhat venku.
A teď ten krátký příběh pro vás!
Moudrý tesař
Dva bratři, kteří žili na farmě vedle sebe, se pohádali. Po čtyřiceti letech, co takto vedle sebe hospodařili, dělili se o stroje, pracovní sílu a materiál a používali vše podle toho, jak kdo potřeboval, to byl první vážný konflikt, kvůli kterému se jejich spolupráce rozpadla. Začalo to malým nedorozuměním, pak se z toho vyvinula hádka, nakonec si vyměnili pár hořkých slov a poté následovalo několik týdnů ticha.
Jedno ráno někdo zaklepal na dveře staršího bratra. Za dveřmi stál muž s tesařským nářadím. „Hledám práci na několik dnů. Nemáš něco, s čím bych mohl pomoct?“ řekl. „Ano, mám pro tebe práci“ odpověděl bratr.
„Podívej se na ten potok u tamhleté farmy. Je to farma mého souseda, vlastně je to můj bratr. Ještě před týdnem na tom místě byla louka, ale on pak uvolnil hráz a teď…, teď je tu tento potok. Možná to udělal, aby mne naštval, ale já mu ukážu. Vidíš tu hromadu dříví u stodoly? Chci, abys mi postavil plot 2,5 metru vysoký, abych se už nikdy nemusel dívat na jeho pozemek a do jeho tváře.“
Tesař řekl: „Myslím, že tomu rozumím. Ukaž mi, kde máš hřebíky a já to pro tebe udělám“
Starší bratr musel na celý den odjet do města. Pomohl tesaři připravit materiál a pak vyrazil. Tesař celý den tvrdě pracoval, vyměřoval, řezal a zatloukal. Když se farmář při západu slunce vrátil, tesař právě skončil. Ke svému velkému údivu tam nestál žádný plot, ale most. Most, který spojoval oba břehy potoka. Byl opravdu dobře postaven. Soused, farmářův mladší bratr, přecházel most s nataženou rukou.
„Jsi opravdu přítel, když jsi nechal postavit tento most po tom všem, co jsem ti řekl a udělal.“
Oba bratři se sešli uprostřed mostu a podali si ruce. Když se obrátili, tesař sbíral své nářadí do brašny.
„Počkej, zůstaň ještě několik dní. Pokud chceš, mám pro tebe ještě jinou práci,“ řekl starší bratr. „Rád bych zůstal,“ odpověděl tesař, „ale mám postavit ještě hodně takových mostů.“
Krásný čtvrtý adventní týden!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
úterý 29. listopadu 2016
Adventní rozjímání z Bible na každý den
Příroda nám navodila krásnou adventní atmosféru. Je nám připomínáno, že si máme zachovat pokoj a klid adventu v sobě. Nenechat se strhnout předvánočním šílenstvím. Těžko se odolává.....
A tak zde málý návod nad rozjímáním z Bible na každý den:
- opraš Bibli
-začni 1. prosince číst malý kousek úryvku z Bible podle kapitoly z tabulky
(J - zkratka pro Janovo evangelium, 1. kapitola verš 1 až 5) atd.
Na lavičce už nám sedí malinký sněhulák.
Zde ještě další návody z internetu, skoro podobné, ne-li stejné úryvky
Chceš-li se dozvědět, jakou cenu má jeden měsíc, zeptej se matky, která přivedla dítě na svět příliš brzy.
Chceš-li se dozvědět, jakou cenu má jeden týden, zeptej se vydavatele týdeníku.
Chceš-li se dozvědět, jakou cenu má jedna hodina, zeptej se snoubenců, kteří se nemohou dočkat další schůzky.
Chceš-li se dozvědět, jakou cenu má jedna minuta, zeptej se toho, komu ujel vlak, autobus či uletělo letadlo
Chceš-li se dozvědět, jakou cenu má jedna vteřina, zeptej se toho, kdo přišel o někoho blízkého při nehodě.
Chceš-li se dozvědět, jakou cenu má jedna milisekunda, zeptej se toho, kdo vyhrál stříbrnou medaili na olympiádě. Čas na nikoho nečeká. Popadni každou chvilku, která ti zbývá, a nepusť ji – bude pro tebe velmi cenná. Z knihy Ať se ti život povede! (Guy Gilbert)
Ať se nám daří!
středa 23. listopadu 2016
Adventní věnečky - letošní
Dobré dopoledne, tak toto je můj letošní..........
Mám dnes volno, venku je nevlídno, ani té Julči se nechce vstávat.........
A tak se pouštím do věnečků, jeden na dveře, jeden adventní.............................
Dveřový už by byl, jen Julča se přesunula s pohovky na židli a zase spí...............
Zítra ponesu do práci ty odborně udělané - naší Bětuškou květinářkou.
Přeji radost a nápady při tvoření věnečků a třeba i trochu inspirace ode mne!
sobota 29. října 2016
Čeho před smrtí nejvíce litujeme
Nedávno jsem dočetla úžasnou knihu s názvem - Čeho před smrtí nejvíce litujeme.
Možná, že právě v tyto dušičkové dny není špatné se zamyslet nad svým životem a trochu se pozastavit.
Možná, že právě v tyto dušičkové dny není špatné se zamyslet nad svým životem a trochu se pozastavit.
Kdyby dnešek byl vaším posledním dnem, umírali byste bez jakýchkoli výčitek? Čeho před smrtí nejvíce litujeme, kniha, která se hned po vydání stala světovým bestsellerem, začala nejdřív jako blog. Bronnie Ware nakonec uspořádala své několikaleté zkušenosti z pečovatelské služby do knihy, která se zaměřuje na to, jak můžeme od života získat co nejvíc právě teď.
Bronnie Wareová je australská sestra, která několik let poskytovala paliativní péči, při níž se starala o pacienty během posledních dvanácti týdnů jejich života. Zaznamenala své zkušenosti na blogu, který vyvolal takovou pozornost, že později napsala knihu s názvem The Top Five Regrets of the Dying (Pět nejčastějších politování umírajících).
Zde je těchto pět nejčastějších povzdechů: 1. Kéž bych měl odvahu žít skutečně podle sebe, ne podle toho, co ode mě očekávali druzí. To byl nejčastější povzdech vůbec. Když si lidé představí svůj život, uvědomí si, kolik snů zůstalo nesplněných. Většina si nesplnila ani polovinu z toho, co chtěla. Zdraví přináší svobodu, kterou si málokdo uvědomuje, dokud o zdraví nepřijde.
2. Přál bych si, abych tak tvrdě nepracoval. Všichni muži, o něž Wareová pečovala, vyjádřili tuto lítost. Přišli o mládí svých dětí a společnost svých partnerek. Ženy litují také, ale většinou byly ze starší generace, v níž nepatřily k živitelům rodiny. 
3. Přál bych si, abych měl odvahu vyjádřit své city. Mnoho lidí své city potlačuje, aby udrželi smír s druhými. Ve výsledku z toho plyne nevalná existence, nikdy se nestanou těmi, jimiž by se mohli doopravdy stát. Řada nemocí souvisí s hořkostí a resentimentem, jež z toho plynou.
4. Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli. Lidé si často neuvědomují výhody plynoucí z existence starých přátel až do posledních dnů a není vždy možné je v této době kontaktovat. Mnozí byli tak zaujati vlastními životy, že nechali stará přátelství stranou. A později litovali, že přátelství neposkytli čas a úsilí, které zasluhovalo.
5. Přál bych si, abych byl šťastnější. To je překvapivě časté. Mnozí si až do konce neuvědomují, že štěstí je volba. Zůstali připoutáni ke starým vzorcům chování a zvykům. Takzvané "pohodlí" familiarity překrylo jejich vlastní emoce i fyzický život. Obava ze změny je vedla k tomu aby předstírali sobě i druhým, že jsou spokojeni, zatímco hluboko uvnitř tomu tak nebylo.
Čeho zatím nejvíce litujete a čeho byste chtěli dosáhnout nebo co změnit, než zemřete? 
Tak co na to říkáte? Knihu doporučuji, stojí za přečtení.
úterý 25. října 2016
Pohlednice z podzimu
Posílám vám pár podzimních pohlednic od nás.
Z kostela, kde jsem děkovali za úrodu.......
Z domu - kde, teplo kamen a spánek vychutnává v této době ne jen naše Julča.
Z obyčejné neděle - u tety a strýce na jejich zahradě.
Z naší kuchyně - kde jsme spolu vyřezávali dýně. Měli jsme u nás na týdenním výměnném pobytu Josefínu z Německa, tak se stále něco dělo, aby se u nás nenudila a bylo jí s námi dobře.
Příjemnou podzimní pohodu!
pátek 30. září 2016
Povidla
aneb švestky, kam se podíváš...............
Letos máme rok švestkový, takže k tradičnímu sběru do škopka na slivovičku nastal den pokusu o švestková povidla. Vždy to byla několikahodinová práce naší babičky, ale teď se našim chlapcům zachtělo "našich" povidel. A tak se SBÍRALO
Letos máme rok švestkový, takže k tradičnímu sběru do škopka na slivovičku nastal den pokusu o švestková povidla. Vždy to byla několikahodinová práce naší babičky, ale teď se našim chlapcům zachtělo "našich" povidel. A tak se SBÍRALO
PRALO
ODPECKOVÁVALO
VAŘILO na venkovních kamnech na dvorku
MÍCHALO, PASÍROVALO A ZASE MÍCHALO (při tom jsem vařila i řepu na zavařování)
Julča to z plotu vše pozorovala..........
Taky došlo na povidlovou bábovku.
DALO DO SKLENIC a BYLO...............
Takže jsou na světě naše první domácí biopovidla jen s malým přídavkem cukru. A jsou výborný.
Jestli se do nich pustíte, přeji hodně trpělivosti při míchání, ale výsledek stojí za to.
Krásný víkend!
pátek 26. srpna 2016
Chata v rakouských Alpách
Milí návštěvníci, prázdniny od počítače i ty skutečné se pomalu chýlí ke konci. A já zase po čase vkládám příspěvek z naší dovolené u mé rakouské přítelkyně Ulli. Ta má chatu nedaleko Salzburgu, kam jsme již po několikáté zavítali.
To neskonalé ticho a krása tohoto místa nás vždy ohromí. Pobývat v této staré chatě je pro nás vždy ctí.
Každé zákoutí má svoji historii a půvab. Zas a znovu fotím ta známá místečky chaty.
Pod postelí nesmí chybět malovaný hrnec.
Starých hraček a her zde má Ulli také několik.
No a zastaralé označení záchodu je nám jistě taky známé.
Naši chlapi vždy po příjezdu vystaví českou vlajku.
U chaty.
Možná si fotky budete pamatovat z mého dřívějšího blogu. Ale pro krásu místa a vzpomínku vkládám fotky znovu.
Snad jste odpočatí, snad jste také prožili krásnou dovolenou, třeba jí máte ještě před sebou - no zkrátka - všem přeji poklidný a slunečný ještě prázdninový čas!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)