Recent reviews by Faith λ

[hrano na gamepadu, semi-auto prevodovka]

Nejstarsi oficialni WRC hra na Steamu uz je bohuzel jen sberatelskou zalezitosti. Nejvetsim minusem je, ze jsou vyple servery a hra neobdrzela patch, ktery by umoznil dodelat online achievementy. Cili 6 achievu uz nelze splnit a tudiz je hra pro achiev-huntery passe.

Ale i ten zbytek neni zrovna na pochvalu. Na hre je citit port ze stare generace konzoli (PS3, X360). Cely settings setup (jen rozliseni a antialising) je vlastne stejny jako u prvniho PC World Rally Championshp z r. 2010 a je dostupne jen ve windows, ve hre pak uz nejde nic menit.
Grafika hry neni vylozene spatna - treba auta jsou slusne vymodelovana - ale na okoli trate uz je znat zub casu - par metru od trati jsou textury a krajina odbyte a treba vodni plochy jsou vylozene odpudive. Casticovych efektu (prach, mlha), je tu poskrovnu, Zvuky taky nijak neoslni - napr. co-driver ma furt stejny hlas, at si vyberete pri tvorbe profilu koho chcete. Jsou to jen fotky noname jezdcu + manazera. Ve hre to neovlivni nic.

Najdete tu klasicky Quick Stage, Custom Rally a Karieru. Online hrani je, jak bylo receno, vypnuto. 13 lokaci sezony 2013 je akorat a i kdyz se nemeni pocasi behem stage, kazda trat nabizi tochu jinou jizdu - Svedsko snih, Francie mokre rozdrbane vozovky - ve srovnani s dokonalym asfaltem Nemecka, ktery drzi auto jak pribite. Finsko je plne neprijemnych jumpu, nejvice zatacek zazijete v Portugalsku a v Mexiku jste v nejvetsi nadmorske vysce. Dalsimi klasikami je Spanelsko, Italie, Recko, Argentina, Australie, Monte Carlo a zablacena uprsena Anglie. Horsi je, ze v ramci jedne lokace (6 jizd) je to ta sama trat - pouze treba na krizovatce odbocite jinak nebo jedete obracene. Mozna je to v realu taky tak, ale pusobi to repetitivne.

Odlisnych skinu/znacek aut i jezdcu si asi uzijete hlavne v Single Rally/Sampionatu, kde neni problem najit Fabii nebo tehdy novinkovy Hyundai a Mini Cooper, za ktere jsou achievementy. V Kariere pak jedete celou kategorii (Junior / WRC3 / WRC2 a WRC) se stejnym vozem jako v realu - nejcasteji je v nabidce Citroen, Volkswagen, Ford a Subaru v ruznych obmenach.

To mi prislo na tom vsem nejprijemnejsi. I na gamepadu s vyplymi asistencemi (Advanced setup) je prijemne, az arkadovite. Odpor neni moc citit - gamepad zavibruje jen zridka, ve srovnani napr. s WRC5. Obtiznost se tedy tyka hlavne casu souperu, protoze jedete stejne jen solo. Defaultne jsou oponenti nastaveni uplne na minimu - 1z10. Na gamepadu budete mit problem s nimi drzet krok uz na trojce. Zbytek je masochismus.
Doporucuji take ponechat v Game setupu rewindy. Neni zde moznost resetovat auto a hra je co se tyce kolizi trochu jebla. Nekdy vas vraci okamzite na trat, sotva si zkratite cestu pres roh, jindy se obratite na strechu a hra dlouhe sekundy ceka, nez vas milostive vrati nazpet. Rewind (pretoceni casu nazpet) je tedy asi lepsi moznost.

Cely interface, menu kariery, to vse je ale jaksi zastarale, suche a bez zivota. Jedinym zpestrenim je tablet, kde se formou webovych zprav zobrazuji vysledky poslednich stage. Jinak vam pred kazdou jizdou osobni manazer tim stejnym mailem oznami, koho mate hlavne porazit, a team leader na jake pozici mate dojet. Tesne pred jizdou (tedy 6x!) se vzdy zobrazi ta sama neutralni mapa s temi samymi radoby "interview" se souperi. Kdyz to vidite parkrat, pekne. Kdyz se to same opakuje furt dokola s bezvyznamnymi obmenami, uz vam ten Loeb, Ogier i Latvala lezou krkem :)

Nejhorsi ale je, ze se hra neustale snazi pripojit online, coz se ji samozrejme nedari. Cili nez naskoci menu, dlouho loaduje. Po kazdem zavode se snazi synchronizovat online a je nutne davat vzdy Cancel... Jinymi slovy, jako nouzovka pro slabsi PC to ujde, ale hra uz je kvuli vyplym serverum zkratka "mrtva".

To jsem si tak chtel zahrat na prvni pohled roztomilou relaxacni hru s listickou v hl. roli...ze ktere se ejhle vyklubala nenapadna mormonska propaganda :) Ono to asi vetsine gameru vadit nebude, protoze to jsou bohuzel spise ateisti, ale mne jako katolikovi toto prozreni plesklo do oci jak cervenej hadr a cele snazeni autoru hodilo v zaveru na jiny level. Ale neni to JEN o tom, proc davam palec dolu.

Hra je zaprve velmi kratounka (cca 2h), ale to je i na strance Storu uvedeno, takze to nebudu brat jako negativum. Horsi je spis gameplay jako takovy. Zakladem je jakysi "pulnocni" dialog Josepha a Rachel (easter egg - nejenze se zamerne jedna o zidovska jmena, ale zakladatel "Cirkve Jezise Krista Svatych poslednich dnu" a publisher "Book of Mormon" byl Joseph Smith Jr., 1805-1844). Vyklada hlavne o vztahu s jeho zesnulym otcem. Vztahu, ktery nebyl uplne idealni a zrejme jako i jini synove by byl rad, aby si s tatou mohl dulezite veci urovnat. K rozpominani se na minulost slouzi sen s onou listickou, ktera probiha lokacemi (zima, jaro, leto, podzim) a narazi na drobnosti z Josephova detstvi - tu hracka, tu detsky bunkr, rozbite veci apod. Do toho hraje opravdu pekny soundtrack, prevazne na piano, bez ktereho by hra spadla okamzite do podprumeru. Myslenka snoveho bloudeni neni spatna a "umelecka" grafika moc hezka, ale to zpracovani je nedotazene. Misty to pusobi jak amaterska ukazka Unity enginu. Hlavne skoky lisky jsou podivne "plovouci" a nepresne, takze do platformer zanru to ma dost daleko. Kdyz k nesikovnemu skakani prictete otravnou kameru, ktera se nedrzi za liskou, ale neustale ji musite rovnat, casto jsem opravdu skripal zuby. I samotny beh je pomerne otravny - napr. vubec nechapu, proc je tu pomale chozeni. Lokace jsou velke a spis bych uvital, kdyby liska bezela furt sama od sebe, aniz bych to musel neustale drzet analogem na gamepadu.

Kdyz ale vemem v potaz, ze se jedna o indie hru a ze je fakt kratka, daji se nad jednoduchym modelem pohybu primhourit oci. Horsi je, pokud jste achievement hunter. Tohle je presne typ hry, kdy si budete asi trhat vlasy a nakonec sahnete po navodu. Na mapach jsou rozmisteny (nekdy docela sadisticky) bile hvezdicky, ktere sbirate a samozrejme pro achiev potrebujete vsechny. U nich me stvalo, ze se neda prilis odhadnout jejich poloha ve vzduchu a casto je minete. Navic zde neni zadny save a neda se pro ne ani vratit. Najednou se obraz ztmavi a hra vas posle do dalsiho levelu. Jako WTF? Dale je tu spousta drobnosti na zemi z Josephova detstvi, ktere musite opet najit vsechny. Nejsou tu zadne vyrazne zachytne vizualni body, mapa apod. Ba naopak vsude sama vegetace. Cili "hledani jehly v kupce sena" jak z ucebnice...no hruza. Do relaxacni filosoficke hry takto narocne (nebo spise vyjebavaci) achievementy podle me nepatri. Mely by jit udelat na jeden zatah a ne takhle.

No a ten konec...pokud to nekomu nedoslo behem deje, kniha "Book of Mormon" na nocnim stolecku ve hre je jistota :) Filosofii toho, co ma liska a jeji mrtva mladata co do cineni se vztahem otce a syna, jsem nejak nepochopil. Kazdopadne cela tahle anabaze a cesta "za prvnim stromem" je vpodstate nenasilne ztvarneni videni[en.wikipedia.org]mormonskeho proroka Lehie (resp. Josepha Smithe Sr.). Nerikam, ze je to spatne, ale hrac by to mel asi vedet. Podsouvat nekomu jiste myslenky podloudne...to ja nemam rad.

To hlavni, co me vzdy pri hrani Quake Champions (dale QC) napada, ze tu hru nechapu, ze se mnou bud hra nebo souper neustale vyjebava. A to je spatne. Nevybavuju si (pravda, je to uz davno), ze bych mel v treba v Counter-Strike takove problemy proniknout do gameplaye.

QC je arenova strilecka retro-stylu konce 90. let, ktery ovladla Q3 Arena. Freneticke pobihani po mape, se spoustou nerealneho skakani a za doprovodu rychleho metaloveho soundtracku, ktery nekdy vystridaji goticke choraly nebo i nejaky ten modernejsi styl. To vse je dobre, pokud vas tento styl bavi. Horsi je, pokud jste jako ja zvykli na realnejsi souboje typu CSGO, PUBG. Ty jsou proti Quakeovi jak zpomaleny film. Ale i na tu rychlost se da jakztakz zvyknout. Jenze ani po 200h proste nechapu mechaniky zbrani/strileni.
Ty startupove jsou naprosto smesne...vpodstate jsou to takova lechtatka. Maji minimalni ucinek a sejmete jimi jen polomrtve soupere. Cirkularka je vyjimka, ale s tou musite jit do melee souboje. Bohuzel i pickup zbrane (7 druhu, rozmistene na specifickych mistech) jsou priserne slabe (samopal, tri-bolt gun) nebo pomale (brokovnice). Hodne hraje roli momentalni stav zdravi a armoru postav (kazdy charakter ma trochu jiny od zacatku matche plus jdou navysit behem hry - znalost rozmisteni boostu je esencialni pro preziti), ale i presto zustava rozum casto stat ve smyslu "co jako teda ta hra ku..a chce?!" v momente kdy vysypete do soupere zasobnik nailgunu (hrebikomet) a jemu to vpodstate nic nedela, zatimco jindy dostanete tri zasahy slabym lightning gunem (takova elektro prskavka) a je po vas. Vysledkem je, ze nejpouzivanejsim (pro svuj dmg) jsou raketomet a railgun (statistiky zde[stats.quake.com]). Ten druhy je defacto sniperka, se kterou nekteri umi divy, kdy nevite, zda necheatuji (a opet ten pocit, ze s vami hra vyjebava).

Klasicky Deathmatch je strasny "bor.el" (musel jsem to kvuli Steamu cenzurovat #facepalm), kdy strilite do jednoho soupere, dalsi vas ojebava zezadu a treti, co pribehne z boku, to vsechno "dodela" :)
Mnohem lepsi je ten Tymovy 4v4 nebo CTF, ktery je ale na publicu svizelny - vyzaduje domluvu, kdo bude branit, kdy je nutno utocit apod., a protoze vpodstate nikdo nepouziva voicecomm (za 100h hrani jsem zazil 1!! s mikrakem), tak se jen zridka stane, ze hra probiha tak, jak potrebujete.
Sacrifice taky neni marny - pretahujete se o procentualni drzeni "balonu" (soul). Splipgate je braneni nebo naopak dobyvani jednoho bodu (brany). Instagib je takova one-shot-kill zalezitost pouze s railguny, Hot rockets je pro milovniky raketometu a rocket jumpu.
Mapy jsou pomerne velke a klidne by snesly 5 hracu na kazde strane...skoda. V tom smyslu jsou trochu vtipne Ranked zapasy (zebricek) 1v1. To se na mape klidne minutu jak blbci hledate, protoze vstoupi do hry taktika, tiche chozeni a kempeni.
V Custom zapasech nefunguji achievementy ani sezonni challenge, takze z meho pohledu jsou k nicemu.

Pokud si nekdo mysli, ze si hru uzije jako f2p, nedoporucuju. Asi by to byl i po poslednich priznivych updatech docela ojeb. Je tu celkem 16 postav, jejich odemceni by bylo na veky. Kazdy ma jinou specialni abilitu, jine statistiky zdravi, armoru a rychlosti. S nekterymi je hrat tezsi, jine jsou user friendly pomerne hned, je to individualni a kazdemu asi sedne jiny charakter.
Pokud si tedy chcete zprijemnit hrani a vyzkouset co nejdriv vsechny, je dobre si je koupit naraz - bez slevy vyjdou (brezen 2019) na cca 20e, ale urcite se da pockat na 50% akci. Co je taky vhodne koupit, abyste si uzili nejakych tech odmen za hrani, je sezonni Battle Pass, ktery nabidne za leveling a plneni ukolu shardy a skiny, takze teoreticky lze odemknout postupne vse pro kazdeho hrdinu. Ale trva to.
S Daily Rewards je to nahoru dolu. Dokud byly behem tydne odmenou i lootboxy a 100 coinu, bylo to fajn. Aktualne tyto odmeny ale hodne osekali a coinu dostanete jen 25. Uplne nanic.

Achievementy (coz je hlavni duvod, proc hraju) jsou opravdu velmi obtizne. Po 200h mam asi 2/3. Nektere jsou vylozene nerealne, napr. zabit 30 nepratel v rade a sam nezemrit. Nebo udelat 10 killu s maximalnim rozestupem 3 sec. Ale ve hre je plno cheateru, tak bych se nedivil, kdyby i tyhle meli.
Taky je to stale early access, cili bugum se nevyhnete. Parkrat uz jsem skoncil v "nekonecnem padu" galaxii nebo ve vedlejsi mistnosti, ze ktere nebylo mozno se dostat :) V kazde sezone mam taky bugly level 10 Battle Passu...zadna odmena za nej. Support na to nijak nereaguje, o hru se nikdo nestara.

V prvni rade je problemem naprosto zanedbatelny pocet hracu, coz bude dle meho nazoru duvod brzkeho ukonceni QC - sotva 1500 denne (pocitam tedy jen Steam, Bethesda launcher netusim), to je 200x min nez PUBG, 300x min nez CSGO a 5500x min nez Fortnite :-D Casto vas to navic pripoji do jiz rozehraneho matche, kde jste pak samozrejme posledni.
Dale s tim souvisi nefunkcni matchmaking, ktery jen paruje aktualni level profilu. Jenze ten se s kazdou sezonou resetuje, a tak muzete vpohode hrat proti lidem, kteri QC masti 2 roky od vydani bety (ktera vlastne stale bezi).
A i tak je otazka, zda jsou opravdu realne dobri - nebudu daleko od pravdy, kdyz reknu, ze je QC plne cheateru. Ostatne jako jakakoliv hra f2p, jelikoz co je free, je kazdymu hraci putna (nic vazneho mu nehrozi) - neni tady zadny dozor, zadny anti-cheat, nikdy jsem nevidel zabanovane hrace - pro srovnani v Apex Legends jen za prvni mesic zabanovali 350k uctu. Tady? Hov*o. Opravdu bez prikras... Nikdo se o to nestara. Na druhou stranu je to pochopitelne - hraje to tak malo hracu, ze se hra sotva drzi pri zivote, natoz je banovat. Prirovnal bych to k free verzi CSGO, kde sotva nahodili f2p, byl jsem v matchi jediny z 10, ktery nemel cheat... Zde je to obdobne, cheaty se obcas chlubi i v general chatu...se*e na to pes. Dokud neuvidim oficialne zabanovane hrace na pranyri, neda se QC brat vazne.
To samozrejme nemluvim o toxic strance MP her. Zatim je to v QC vyjimka (protoze behem hry proste nikdo nestiha psat, neustale se respawnujete), ale i zde se najdou idioti, kteri zkratka vyzaduji okamzity report za chovani, a doufam, ze se jich Bethesda co nejrychleji zbavi, jinak to bude druhe CSGO.
Jeste horsi pak je, ze ani za opusteni hry nejsou zadne postihy, takze je spousta leaveru / afkeru, at uz umyslnych nebo kvuli disconnectum.

QC je reinkarnace Quake 3 Areny z prelomu tisicileti, kde nejde o premysleni, ale o fragy a sviznou zabavu. Tento styl uz ale prilis nefrci. Neni to zadna oddychovka, nybrz hardcore rezba s learning krivkou na dlouhe lokte (vc. zdlouhaveho odemykani skinu a postav, pokud si je nenakoupite rovnou), ve ktere v soucasne dobe neni zadny znatelny anticheat, a tak je to hra vhodna max na soukromou LANku. Cheateri, leaveri, malo hracu obecne a nefer matchmaking zarucene odradi predevsim vekem mlade novacky (a casual hrace tuplem).

Batman prevazi Jokera do Arkhamova ustavu, ovsem jeste netusi, ze mu jeho uhlavni nepritel se svymi kumpany prichystal nejedno prekvapeni... Potkate Harley Quinn, Banea, Killer Croca, Poison Ivy, Scarecrowa, komisare Gordona a jeho dcera vam bude radit na dalku jako Oracle. Prvni hra z novodobe Batman rady je dustojnym startem, ale je to typ hry, ktera sice pobavi hl. dejovou linkou, ovsem totalne vas otravi pri plneni zbylych achievementu...a to musim zohlednit.

Hraje se to cele z pohledu treti osoby fajn. Ale chce to zvyk. Pokud prechazite napr. ze Spider-Mana (PS4, 2018), bude vam Batman pripadat zpocatku strasne tezkopadny, skoro jak adventura. Zakladnim pohybem je chuze s pritahovanim na vyvysena mista lanem - a i kdyz beh taky casem vyuzijete, Arkham Asylum neni rychla hra. Batman neni nadclovek a jadro je spise v detektivni praci a stealth prepadech ze zalohy. Muzete utocit z vyvysenych mist, zpoza rohu nebo zespodu z vetracich sachet/rims. Bud rucne, nebo vam pomaha sada gadgetu - batarangy (normalni, trojite, zvukove), bat-celisti, nastrelovaci kladka (muzete nekoho skopnout v horizontalnim letu), vybusny gel (na nicnetusiciho typka odpalite stenu/strop/podlahu).
Arzenal i bez strelnych zbrani slusny. Dulezite je ale rict, ze se vse odemyka postupne a na mnoho mist se dostanete az pozdeji v pribehu. Vseho se dockate. Ostrov Arkham je rozdelen dle svetovych stran a vsude se podivate minimalne dvakrat, nehlede na to, ze po skonceni hlavni story muzete na ostrove plnit zbyle ukoly. To jsou prevazne hadanky Riddlera - bud klasicke hledani tajnych skrysi, nebo doslova reseni puzzlu, kdy musite vyfotit konkretni vec na ostrove. Casto se jedna o nejaky easter-egg odkazujici na DC postavy, audionahravku nebo velky otaznik namalovany na dvou plochach a vy musite najit spravny pozorovaci uhel, ze ktereho je otaznik videt komplet. Zajimave zpestreni, ale netreba stresovat - i kdyz hadanky davaji expy pro leveling, vylozene nutne k dokonceni hry nejsou, takze je muzete v klidu delat az ke konci, kdyz uz mate vsechny gadgety odemcene. Jinak ziskavate body na vylepseni vybavy nebo obleku diky soubojum a postupem ve hre.

Dabing je perfektni - duo Hamill/Conroy zname z DC animaku proste nemuze zklamat. Batman pusobi cool a drsne, Joker je ztelesneny magor :) Hudba je atmosfericka a misty trochu pripomina Zimmerovy bubny z "Dark Knighta".
Na grafice uz je stari trochu znat. Lokace jsou sice barevne skvele, vsechno je temne, nazelenale a sedive, ale spousta objektu ma dost zvlastni a umele odlesky. Postavy maji divnou ragdoll fyziku i pri zapnutem PhysX - pri zneskodneni se lamou v neprirozenych uhlech. Zrejme kvuli vykonu jsou i lehce vzdalene objekty schvalne dost "zamlzene" (rozmazane), coz se zvyrazni pri zoomu (mozna to nejak souvisi s 3D rezimem, ktery jsem nezkousel). Cutsceny jsou pak primo "posedle" rozmazavanim a pusobi to nehezky, jak v tretinovem rozliseni.
Konzolovy remaster "Return to Arkham" vypada co se tyce efektu lepe (napr. na ostrove prsi) a pouziva Unreal Engine 4, ale jede jen 30fps, kdezto Steam verze je sice v puvodnim UE3, ale je plynulejsi a koukatelnejsi. Oproti konzolim je dale PC verze ochuzena o DLC s Jokerem - kdy lze za nej hrat a je tam i vice challenge map. 4 GOTY mapy Steam verze jsou proti tomu jen "do poctu".

Challenge (tedy samostatne vyzvy mimo pribeh) jsou to, co me na Arkhamu stvalo nejvic. Stealth mise jsou chytre a relativne prijemne, ale tortura je u combatu. Bojovy melee system je dobry i priserny zaroven. Naoko pusobi hezky, ale dve mapy jsou tak silene tezke, ze jsem je restartoval bratru 100x, nekecam. Neco tak tezkeho jsem dlouho nehral a ani koukani na youtube, kde radi neustale preskakovat protivniky, moc nepomuze. Vse je zalozeno na udrzeni combo nasobice. A to lze jen naprosto plynulym freeflow soubojem, ktery sice vyuziva bullet-timu, ale i tak ma jen minimalni prostor na spravnou reakci mezi hordou nepratel na stisnenem prostoru. Staci jeden zasah nebo combo breaker (chlap s nozem/obuskem) a jste v pr..li. Znova. "Preskocit a zautocit zezadu. Kua spatne jsem nasmeroval levy analog." Znova...no proste u toho stravite klidne dva dny a snizuju za to o 10% sve puv. hodnoceni, jelikoz challenge pro achievementy musite mit perfektne na 3 medaile (opet srovnani se Spider-Manem 2018 - tam stacily dve), coz zabere klidne pulku celkove hraci doby Arkham Asylum.
Jeste take zminim nemoznost zvetsit titulky, takze ve fullhd jsou dost mrnave. Existuje CZ preklad[prekladyher.eu], ale je na priserne urovni. Cca ctvrtina vet je uplne spatne.

Zavreny s Jokerem a dalsimi silenci na ostrove jako Batman. Skvela premisa linearniho pribehu, ktery ma spad, slusne bossy a spoustu DC-comics lore. Bohuzel ke splneni achievementu jsou treba velmi tezke challenge ukoly, u kterych kvuli nicnedarujicimu bojovemu systemu muzete prijit o rozum driv nez na samotce Arkhamova blazince.

Spatny experiment. Nevydareny navrat k interaktivnim "filmohram" 90. let. Scenaristicka slatanina. Tupy gameplay. Takove a podobne privlastky bychom mohli teto hre udelit a vsechny jsou pravdive. Tahle vec je proste spatna jako Seagalovy filmy z poslednich dvou dekad a nazvat ji hrou je urazkou vsech ostatnich her.

Ale poporadku. Zakladni premisa znela Japonci Fujinagovi mozna v hlave dobre. Snad jeste jako koncept na papire to vypadalo ok. Ale pri realizaci se to vsechno jednoduse pos..lo. 10% davam za neotrely napad vnutit hraci zcela "hluchou" hru, pouze s ambientnimi zvuky, jakoby pod vodou, kdy cela prvni pule "zvukove" pripomina oscarovy nemy film "The Artist" (Nejlepsi film 2012). Hrac tak ziskava vjem radoby-podobny jako ma hl. neslysici protagonista Dane (ze ktereho asexualita a transgender srsi na sto honu). Ale i tento originalni pristup je diskutabilni. Hrac pri prvnim pruchodu hrou nerozumi opravdu nicemu. Titulky chybi, dialogy nejsou slyset. Ovsem i hl. hrdina umi pravdepodobne odezirat ze rtu, cili ta naprosta "ztracenost" hrace je ve skutecnosti zbytecne zvelicena poza a je spis na urovni hlucheho novacka-pozorovatele. Clovek si rika, co by tomu asi rekli opravdu neslysici hraci. No myslim si, ze by byli rovnez ztraceni. Tezko bude hluchonemy gamer umet odezirat ze rtu CGI postave...

CGI cutscen je tu zhruba stejne jako filmecku s realnymi (prumernymi) herci a dohromady tvori tak 2/3 trihodinove stopaze (a neni mozno je preskocit). V prvni casti je to pocitove neskutecne nudne a dlouhe, protoze zkratka nicemu nerozumite. Zbytek casu je ona "hra", tedy cosi, kdy se hrac presouva mezi mistnostmi, kde znova a znova stejnym zpusobem, rucne strucne, do krve mlati par hromotluku (doporucuji gamepad a nizsi obtiznost). Kazdemu aspon deset patnact ran, behem cehoz se jeste 2x-3x zvednou ze zeme. Je to repetitivni az na pudu, navic zcela neintuitivni. Proste nahodile kombinujete utok pesti a kop nohou, maximalne s uhybem. Nic vic. Kamera je priserna, takze obcas mlatite nekoho "poslepu" i mimo obrazovku. Bitka je prolozena nekolika otravnymi automatickymi bullet-time udery, ktere vas akorat rozhodi a kameru tuplem.

Tahle nema tortura, kdy si hrac domysli, co se asi vlastne deje, trva tri hodiny. Nakonec se stripky jakztakz poskladaji, ale presto mate pocit, ze potrebujete vysvetleni. A ano, opravdu prijde. S druhym projitim hrou, tedy od zacatku - dalsi tri hodiny - kdy jsou vsechny zvuky i titulky konecne zaple. Tento styl trochu pripomina franc. hru "Beyond: Two Souls" z PS4, kdy se hra musi take projit od zacatku znovu. Bohuzel satisfakce z kvalitne napsaneho pribehu, ktery jste si v hluche casti jen "odhadli" z deje na obrazovce, se nekona. Dialogy ani jednani postav vpodstate nedavaji smysl, cele je to neskutecne stupidni a zmatene, coz umocnuje spousta flashbacku z minulosti. Autor se snazi o jakysi pribeh o pomste, katarzi a posramocenem detstvi. O bitem chlapci, kteremu zastrelili matku, jenz po letech potkava zenu, ktera jakoby ji z oka vypadla. Ta zije v podruci gangstera, pro ktereho Dane pracuje, a ktery si kdesi v New Yorku vyrizuje ucty s konkurencni dominikanskou bandou. Z toho vseho jsem ale ani se zaplymi zvuky nepochopil smysl a poselstvi cele story. Uz jen to, ze si hl. postava po mnoha letech od osudne udalosti behem par hodin teprv uvedomuje, co se tehdy stalo, je strasne krecovite.

K tomu si pripoctete priserny cesky preklad, ktery je cca z 1/3 zcela mimo misu. Grafika je taky na dnesni dobu prumerna a slusny je akorat face-capture postav (paradoxne vsech jen ne te hlavni, ktera v CGI vypada divne). Zvuky a hudba nijak neoslni a nezachrani to ani skladba od Imogen Heap "The Quiet" v zaveru (mimochodem opet s naprosto debilnim textem). Achievementy v souc. chvili vpodstate nejdou udelat na 100%, protoze ten nejtezsi (behem cele hry nedostat zadny zasah) je nerealny a pokud ho na Steamu nekdo ma, pak pres unlocker (na PS ho nema nikdo).

Hned na zacatek je treba rict, ze pokud si chcete zahrat stare Doomy, jeste pred rebootem 2016, tak toto je jednoznacne jedina spravna volba. Je to kompilace temer uplna a hlavne vyladena na moderni systemy (hral jsem na W10).
Takze co dostanete?

Faceliftovane verze klasik z r. 1993 a 1994. Bezproblemove fungujici mys (samozrejme tehdy jen mireni v horizontalni rovine) a pro zajemce i gamepad. Grafika ostrejsi, svetlejsi...no proste na DOSove verze zapomente, toto je jedina mozna volba. Prvni dil je ve verzi Ultimate, cili s bonusovou 4. epizodou (recenze - 60%). U dvojky (recenze - 60%) je jako bonus epizoda "No Rest for the Living", ktera ukaze asi maximum tehdejsiho enginu...velmi komplikovane a clenite levely opet se spoustou secretu, ktere asi bez navodu jen tak nenajdete.
Co zamrzi, ze chybi polo-oficialni expansion doplnky Master Levels for Doom II (1995) a Final DOOM (1996), tedy vydane idSoftem, ale tvorene nasmlouvanymi developery. Tyto dva pridavky lze bohuzel na Steamu hrat jen v graficky horsich samostatnych DOS verzich a je to skoda.

Sirokouhla verze tretiho dilu (recenze - 70%), mozna s o neco horsim zvukem (nejde ho nijak nastavit a EAX uz je odstranen) a podporou 3D (nezkousel jsem). Obraz je 16:9 krasne bez distorze, coz ve vanille neslo.
Soucasti je datadisk "Resurrection of Evil" (recenze - 80%), kde bohuzel z neznameho duvodu upravili misi v tunelu s toxickym odpadem. Nechapu proc. Marinak si tedy nenasadi helmu a zcela bez problemu se v te brecce muze pohybovat - predtim mu klesalo zdravi a celkove mise hrace nutila k rychlemu postupu se ztlumenym zvukem (jakoby pres helmu) - to tu vubec neni a je to velke minus za me.
Naproti tomu pridali 8-mi levelovou epizodu "Lost Mission" za clena roty Bravo, ke ktere se mel pridat marinak v puvodnim D3 a kterou zmasakrovali demoni. Jako jediny prezivsi se tedy vydavate uzavrit jeden velky teleport v jine dimenzi. Dejove tedy predchazi "RoE", z ktereho si bere napr. dvouhlavnovou brokovnici a mise ve vetsich salech, ale pouziva SoulCube logicky misto Artefaktu, protoze se odehrava behem puvodni hry. Oba datadisky navic obsahuji mnohem vice "Pekla" nez puv. hra, takze urcite doporucuju.

Hlavnim lakadlem krome faceliftu grafiky vsech dilu jsou achievy. Nejsou vylozene tezke, ale zaberou cas. Doporucuju tento navod. Na multiplayer achievy potrebujete 2 kamose.
Hru muzete mit v kompletnim prekladu odtud[www.fenixprodabing.cz]. Ma plusy a minusy. Je to vlastne mod - pridava mnoho moznosti upravy grafiky na top uroven (se znatelnym narustem HW naroku), coz ale zaroven VYRADI achievy. Titulky jsou navic pomerne mizerne a obcas si clovek rika, ze to snad delali google translatorem - fakt ostuda, casto to vubec nedava smysl. Naproti tomu dabing je velmi slusny, coz ocenite u audiologu, kterymi je D3 napechovan.
Osobne doporucuji projit hru pomalu cesky, vychutnat si ji. Potom CZ odinstalovat, v pripade nutnosti odemknout Nightmare a projet to znovu kvuli achievum (i na Nightmare je pomerne snadne napr. udelat D3 pod 10h, kdyz se jiz nemusite zabyvat audiology).

Jako kompilace je BFG opravdu skvela.

recenze na prvni dil

Po navratu z Marsu a samotneho pekla na konci prvniho dilu Marinak zjistil, ze pekelna invaze uz zacala i na Zemi. A tak se vydava opet skrz stovky demonu, aby konecne zabil hlavniho bosse v povedenem vybusnem pokracovani.
Problem starych Doomu idSoftu je, ze se od sebe vizuelne lisi jen minimalne a tudiz splyvaji. Asi je to dano omezenou grafikou exterieru, ale uz par hodin po dohrani si stezi dokazu vybavit neco, co by mi vyrazne utkvelo v pameti. Napr. to, ze jste na Zemi, pripominaji jen obcas horici mrakodrapy na statickem pozadi nebo par hradum podobnych pevnosti.

Levely jsou opet o neco promyslenejsi a zezacatku pomerne kompaktni a odsypaji, pozdeji pribudou vetsi prostranstvi a stavby. Obecne ale hra trpi tim, co mi vadilo v bonusove epizode 4 puv. hry - save/load silenstvi a hrani pokus/omyl podobne jako u arkadovych plosinovek.
Levely maji vice nepratel a hlavne mnohem castejsi situace, na ktere se hrac nemuze pripravit. Je to skoro trademark tohoto dilu - sepnete spinac nebo vejdete to teleportu a octnete se doslova uprostred hordy protivniku. Na obtiznost Ultra-Violence, ktera je nutna pro achievement v BFG edici jste behem par vterin mrtvi. K tomu pripoctete neustale "bafani" nepratel v zadech zpoza falesnych/posuvnych sten. Takze load a znova, nez zjistite, ze treba nekde za rohem je ochranny oblek nebo dokonce orb nesmrtelnosti a nakonec se ze vseho "vylizete" a hrou pokracujete dal. Ovsem ta neustala potreba ukladat za kazdou vetsi hordou impu, cacodemonu ad. haveti a loading, kdyz s vami hra popadesate "vyjebe"...to proste kouskuje gameplay a dneska uz se to takto (vetsinou) nedela :/

Obtiznost Ultra-Violence je tedy mnohem tezsi nez v puvodni hre, ale i tak se da hrou projit za jeden dva dny. Tentokrat neni cleneni na epizody, cili nemusite zacinat vzdy od nuly s pistoli. Urovni je 30 normalnich a z 15. vede tajny exit do dvou secret levelu, coz doporucuji najit v navodu, abyste se nepripravili o hezky easter-egg ve stylu Wolfensteina a Comander Keena. Hlavni zmenou jsou pak novi nepratele - Heavy Weapon Dude s rotacnim kulometem, maly pavouk Arachnotron, tlusty Mancubus se dvema kanony, kostlivec Revenant s navadenymi raketami, ohnem poskozujici Arch-vile a Pain Elemental, kulovy demon plivajici ohnive lebky. Zbrane neprosly proti tomu zadnou obmenou, pouze pribyla silna, ale pomala dvouhlavnova brokovnice.

Tato Anniversary edice (podobne jako ta v BFG) obsahuje faceliftovanou grafiku bez problemu bezici na W10, ale lze upravit vice veci. Je tu 4:3 mod i sirokouhly 16:9, dokonce lze zapnout i zamerovac. Framerate se da nastavit zcela libovolne. Krome hlavni hry jsou tu i puvodne samostatne vydane Master Levels for Doom II, 20 dalsich urovni. Dale je in-game sekce add-onu, kde najdete napr. No Rest for the Living (ten je i v BFG), ale taky Final Doom a dalsi, takze uz mate k dispozici doslova stovky levelu navic, vse v jednom. Hlavnim minusem je absence achievementu, protoze ta sama edice na konzolich je ma

Doom je jedna z nejznamejsich her vsech dob. V r. 95 pry byla nainstalovana na vice pocitacich nez Windows 95. Je to klasika, ktera na dlouhou dobu stanovila, jak ma vypadat FPS zanr. Z dnesniho "rozmazleneho" pohledu uz ale nemuze obstat, protoze ji chybi dost veci, na ktere jsou hraci zvykli, ale jako nostalgicky vylet do historie videoher je to fajn oddechovka.

Je to legendarni pekelna (doslova) retro rezba se spoustou nepratel, proti nimz poslouzi 7 zbrani - boxer/motorova pila, pistole, brokovnice, rotacni kulomet, raketomet, plazmova puska a samozrejme BFG9000. I kdyz jedinou naplni je dostat se z bodu A do bodu B, vyhybam se slovu bezmyslenkovita, protoze paradoxne pri hledani exitu a spravnych klicu ke dverim, si poradne procvicite pamet i prostorove mysleni. Bez sledovani mapy (TAB) se v pozdejsich urovnich neobejdete. (v BFG edici slo dokonce do mapy psat "poznamky" pomoci M a cisla)

Absence vertikalniho mouselooku paradoxne vadi nejmin. Mys v horizontalni rovine totiz funguje paradne, takze nedela problem ani zrejme nejidealnejsi obtiznost Ultra-Violence (za kterou je v BFG achievement). Kdo chce, muze pouzit i gamepad. Story singlu je velmi stroha. Legendarni Carmackovo prirovnani pribehu ve hrach k pornu ("tak nejak cekate, ze tam je, ale vlastne o nej nestojite") uz davno neplati. Pokud chcete vedet, kde jste a co tam delate, musite si precist zacatek manualu, intro tu bohuzel neni. Doctete se tedy, ze jako marinak preveleny na Mars jste s rotou vyslani na jeho mesic Phobos zjistit, co se tak osklive zvrtlo na teleportacnich experimentech spolecnosti UAC (Union Aerospace Corporation). Vojaci jdou napred a vy, ktery jste zustal u vchodu, jste nakonec jediny nazivu. V BFG edici chybi multiplayer, zde uz je pridan coop i deathmatch (funguje Remote Play Together). Naopak BFG ma achievementy, zde nejsou.

Celkem jsou tu 3 klasicke epizody (kazdou zacinate "od nuly" jen s pistoli): na Phobosu (vydana kdysi jako shareware), Deimosu a v samotnem pekle. Misi je 3x9 (jedna je vzdy tajna - osobne jsem je nenasel, doporucuji navod). V Ultimate pak pridali jeste bonusovou ctvrtou kapitolu, ktera tak nejak propojuje Doom 1 a 2. Obtiznost je pomerne vpohode (ukladat lze kdekoliv a kdykoliv) a vyzva pro masochisty je az ta nejtezsi Nightmare. "Neoficialni" epizoda 4 je ale pomerne save/load magorina. Jednak ma prehrsel nepratel a jednak je postup casto pokus/omyl a nez najdete spravne tlacitko nebo teleport, nekolikrat zarvete.
Mireni je jak znamo pomerne vtipne. Nahoru ani dolu se rozhlizet nemuzete, skok ani skrceni zde taky neni, zato se z vas stanou mistri strafovani. Vylozene Steam achievementy ma Doom (ve zminenem BFG packu) lehounke. Hardcore hraci se ale jiste zabavi hledanim vsemoznych tajnych dveri a lokaci nebo projitim hry na cas. Pro bezneho hrace postaci jedno zahrani. Prece jen uz je dnes Doom pomerne repetitivni. Za vytku take stoji mise Mt. Erebus, kde je klic pro dalsi postup pristupny jen pres secret lokaci a bez navodu tedy budete ve vystrilene prazdne mape asi tapat, ze se neco buglo...

Tato Anniversary edice (podobne jako ta v BFG) obsahuje faceliftovanou grafiku bez problemu bezici na W10, ale lze upravit vice veci. Je tu 4:3 mod i sirokouhly 16:9, dokonce lze zapnout i zamerovac. Framerate se da nastavit zcela libovolne. In-game jsou take k dispozici free add-ony, napr. Romeruv SIGIL nebo Final Doom a dalsi, takze uz mate k dispozici doslova stovky levelu navic, vse v jednom. Hlavnim minusem je absence achievementu, protoze ta sama edice na konzolich je ma.


recenze na druhy dil

Vrazdy od Agathy jsou pro me lakave hlavne na TV obrazovce, ale mam handicap, ze jsem videl serial se Suchetem mnohokrat, tudiz dejove me zde tezko muze neco prekvapit, kdyz vraha davno znam. Presto v teto adaptaci predevsim ve druhe pulce udelali autori nekolik zmen (oproti serialu, knihu jsem bohuzel necetl) - neda se rict k lepsimu ci horsimu, zkratka aby se to dalo smysluplne hrat a bylo vice zavadejicich stop. Vrazd je zde o jednu mene, ale prislo mi to logictejsi.

Lehounka, ale pomerne uondana a pomala adventura s minimem inventare (nejvic bylo tusim 5 predmetu), soustredici se hlavne na dedukci, cili vyvozovani zaveru z nalezenych stop, vyposlechnutych faktu apod. Za jeden den mate hotovo. Bohuzel nektere veci nejdou urychlit - napr. ne vsechny cutsceny a monology lze odklikat, coz vas zacne otravovat pri lovu achievementu a povazuji to za bug.
Zasek jsem snad nemel ani jeden a i neznalec predlohy by se nemel nikde v pribehu ztratit. Jedine, co muze delat trochu problem, jsou pasaze se zkoumanim 3D objektu. Zobrazi se vam napr. skrin nebo krabicka samostatne uprostred obrazovky a pomoci nataceni a prohlizeni musite prijit na to, kde lze na ni co posunout apod. To nemusi byt vzdy intuitivni, protoze treba sroubovani vyzaduje krouzivy pohyb mysi.

Kulisy a celkova atmosfera se hodne podobaji serialu BBC se Suchetem v hl. roli. Byt Whitehaven Mansions sice neni presnou kopii, ale je velmi vkusne navrzen a je zde dokonce kajman, ktereho v serialu doveze Poirotovi Hastings z Venezuely. Postavy jsou obleceny take velmi podobne, jen ve tvarich se svym hereckym predloham podobaji mene. Je tu zmineny Hastings i komisar Japp. Vsechno je komiksove ladeno (cel-shading), ale az na nektere grimasy je vizual vkusny. Hudba ujde, ale vzhledem k pomalosti gameplaye muze byt casem trochu otravna. Dabing je velmi solidní.

Nejvetsi kamen urazu. Opet adventura, kterou musite DOHRAT MIN. 2x. Uz proto, ze jsou zde dva lehce odlisne konce. Bohuzel achievy jsou dost hloupe vybrane. Vpodstate kdyz budete hrat dobre a myslet jako detektiv (nebo dokonce jako Poirot :), spoustu achievu vubec pri prvnim pruchodu nemate sanci udelat, protoze jsou schvalne navrzeny ve stylu "vysetruj jak idiot" :) Jeste bych primhouril oko nad nutnosti druheho projiti hrou (komunitni navod je nutnost), ale nejtezsi achiev ("eagle eye") je zda se bugly a podle fora nepomuze nic nez vytvorit zcela novy herni profil, takze bacha na to. (dobra rada: Pokud si chcete usetrit 3. projiti hrou, ve chvili, kdy mate volat do mista posledni vrazdy, udelejte to sami, NEnechavejte to na Jappovi)
Z bonusu se zpristupni behem hrani cutsceny s rekonstrukci vrazd a take "minifilm" slozeny z nekolika okenek a ktery ve zkratce prehraje cely pribeh. Hra ma Steam karty. Cestina[prekladyher.eu] ma par chyb, ale da se.

Pekna a vizuelne stylova adventurka s belgickym detektivem v hl. roli. Pokud vam jde o pribeh, neni co resit. Pokud jste achievement hunter, budete asi skripat zuby, protoze hra se musi projit min. 2x a i podle navodu se neda "uklikat" za min nez nekolik hodin.

Casual f2p MOBA. Nic sloziteho, ale pobavi. (recenzi doplnim pozdeji, ted jen kvuli eventu hodnotim)