CZ296639B6

CZ296639B6 - Kovová bezesvá trubka a zpusob její výroby

Info

Publication number: CZ296639B6
Application number: CZ20013545A
Authority: CZ
Inventors: Niimi@Norikazu
Original assignee: Ngk Insulators, Ltd.
Priority date: 2000-10-03
Filing date: 2001-10-02
Publication date: 2006-05-17
Also published as: EP1195214B1; CN1347135A; CN1151539C; CZ20013545A3; EP1195214A1; DE60107914D1; DE60107914T2

Abstract

Trubka (30) obsahuje alespon jeden kov, mající teplotu tavení 1600 .degree.C nebo více a zvolený zeskupiny Mo, W, Re, Ti, Hf a Zr, pricemz má pórovitost 0,3 az 25 %, pricemz póry neperforují ve smeru tloustky, a trubka (30) má vnitrní prumer 0,4 az3,0 mm a tloustku 0,05 az 1,0 mm. Zpusob výroby zahrnuje prípravu smesi, obsahující 80 az 98 % hmotn. prásku alespon jednoho kovu, zvoleného ze skupiny Mo, W, Re, Ti, Hf a Zr, majícího teplotu tavení1600 .degree.C nebo více, a lepidlo v rozpoustedle, promíchávání smesi 0 az 3 hodiny a následné vytlacování promíchaného materiálu pro vytvorení materiálu ve tvaru trubky (30), a susení materiálu pri-5 az 25 .degree.C po dobu 10 az 48 hodin od dokoncení vytlacování a následne pri 30 az 120 .degree.C po dobu 0,5 az 8 hodin a poté vypalování pri teplote v rozsahu mezi 1000 .degree.C a níze nez bud2100 .degree.C, nebo pri teplote o 300 .degree.C nizsí, nez je teplota tavení kovu.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká kovové bezešvé trubky a způsobu výroby takové trubky. Vynález se zejména týká kovové bezešvé trubky, která je náročná na opracování, ale přitom může být vyráběna s malou tloušťkou a malým vnitřním průměrem, která má lepší mechanickou pevnost a neprodyšnost a kterou je možné s výhodou použít například jako těsnicí člen průsvitného pouzdra (například keramického průsvitného pouzdra), která je součástí například vysokotlaké výbojky (například lampy s halidy kovů). Vynález se také týká způsobu výroby takovéto kovové bezešvé trubky.

Dosavadní stav techniky

Jak je zobrazeno na obr. 5, je průsvitná keramická trubka 20 (průsvitná trubka) použita jako průsvitné pouzdro vysokotlaké výbojky 10 (například lampy s halidy kovů), jelikož průsvitné pouzdro obsahuje světlo emitující materiál (například jodid dysprosia), který je vysoce korozivní, musí být proto průsvitné pouzdro odolné proti korozi.

Pro účely utěsnění průsvitné keramické trubky 20 (průsvitná trubka), která je použita jako průsvitné pouzdro, byla jako těsnicí člen navržena kovová trubka 30 (například trubka z molybdenu) - viz EP 0 982 278 Al.

Je však třeba říci, že kovy (například molybden nebo wolfram), které jsou použity při výrobě uvedené kovové trubky 30, jsou velmi špatně zpracovatelné, což ve svém důsledku omezuje výrobu trubek 30 s malými tloušťkami a malými vnitřními průměry.

Jelikož je složité opracovávat kovy a jejich řezání je obtížné, spočívá v současnosti výroba kovových trubek 30 z kovů ve spékání kovových ingotů, následném válcování kovového ingotu, jeho tažení nebo podobných výrobních úkonů pro získání materiálu ve tvaru trubky 30.

V takovýchto výrobních procesech je mimořádně složité získat kovové trubky 30 s malými tloušťkami a malými průměry.

Dokument US 3 626 744 se týká pórovitých trubek a obecně se týká „otevřené pórovitosti“ trubek. Specifický význam termínu „pórovitost“ v kontextu tohoto dokumentu je jasný z tam uvedeného navrhovaného užití. Zde užité trubky jsou totiž určeny pro umožnění plynu nebo kapalině projít z vnitřku na vnějšek trubek. Tento dokument tedy definuje otevřenou pórovitost trubky pro tok od vnitřní části k vnější části. Dále vnitřní průměr trubky, uvedený v tomto dokumentu, je mnohem větší než u trubky podle vynálezu.

Dále dokument US 5 910 007 popisuje v příkladu provedení trubku s vnitřním průměrem 1,2 mm. Neobsahuje však žádnou informaci o tloušťce této trubky. Tento dokument se týká objemové pórovitosti jako důležitého faktoru ve směru hloubky trubky. V tomto dokumentu zcela chybí informace o důležitosti otevřené pórovitosti na povrchu trubky. Proto je i zde technický koncept zcela irelevantní ke konceptu dále popsaného vynálezu.

Podstata vynálezu

V souvislosti s výše uvedenými problémy si vynález klade za úkol, vytvořit kovovou bezešvou trubku, kterou by bylo složité opracovávat, ale přitom by bylo možněji vyrábět s malou tloušťkou a malým vnitřním průměrem, která by měla velmi dobrou mechanickou pevnost a neprodyšnost a kterou by bylo možné s výhodou použít například jako těsnicí člen průsvitného pouzdra

-1 CZ 296639 B6 (například keramického průsvitného pouzdra), které by bylo součástí například vysokotlaké výbojky (například lampy s halidy kovů). Vynález si klade za úkol vytvořit způsob výroby takovéto kovové bezešvé trubky.

Výše uvedený úkol je řešen kovovou bezešvou trubkou, která jako svou hlavní složku obsahuje alespoň jeden druh kovu, mající teplotu tavení 1600 °C nebo více a zvolený ze skupiny Mo (molybden), W (wolfram), Re (rhenium), Ti (titan), Hf (hafnium) a Zr (zirkonium), přičemž trubka má pórovitost 0,3 až 25 %, kde pórovitost je definováno jako poměr plochy otevřených pórů, přítomných na vnějším povrchu trubky, k celkové ploše vnějšího povrchu trubky, přičemž póry neperforují ve směru tloušťky trubky, a trubka má vnitřní průměr 0,4 až 3,0 mm a tloušťku 0,05 až 1,0 mm.

Výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že alespoň jeden druh kovu je zvolený ze skupiny Mo, W a Re s teplotou tavení 2600 °C nebo více.

Další výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že trubka dále obsahuje kromě kovu alespoň jeden druh oxidu, zvoleného ze skupiny, skládající se z A1₂O₃ (oxid hlinitý), Y₂O₃ (oxid ytritý), Dy₂O₃ (oxid dyspersitý), Gd₂O₃ (oxid gadolitý), Ho₂O₃ (oxid holmitý) a Tm₂O₃ (oxid thulitý), v množství 0,02 až 5 % obj. vzhledem ke 100 % celkového objemu kovu a oxidu.

Úkol vynálezu je dále řešen i způsobem výroby takové trubky, přičemž tento způsob podle vynálezu obsahuje: přípravu směsi, obsahující 80 až 98 % hmotn. prášku alespoň jednoho druhu kovu, zvoleného ze skupiny Mo, W, Re, Ti, Hf a Zr, majícího teplotu tavení 1600 °C nebo více, a lepidlo v rozpouštědle, promíchávání směsi 0 až 3 hodiny a následné vytlačování promíchaného materiálu pro vytvoření materiálu ve tvaru trubky, a sušení materiálu ve tvaru trubky při -5 až 25 °C po dobu 10 hodin až 48 hodin od dokončení vytlačování a následně při 30 až 120 °C po dobu 0,5 až 8 hodin a poté vypalování usušeného materiálu při teplotě rozsahu mezi 1000 °C a níže než buďto 2100 °C, nebo při teplotě o 300 °C nižší, než je teplota tavení kovu.

Výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že alespoň jeden druh kovu je vybrán ze skupiny Mo, W a Re s teplotou tavení 2600 °C nebo více.

Další výhodný způsob podle vynálezu spočívá v tom, že při přípravě směsi se k použitým složkám dále přidává alespoň jeden druh oxidu, zvolený ze skupiny, skládající se z A1₂O₃, Y₂O₃, Dy₂O₃, Gd₂O₃, Ho₂O₃ a Tm₂O₃, v množství 0,02 až 5 % obj. vzhledem ke 100 % celkového objemu kovu a oxidu.

Další výhodný způsob podle vynálezu spočívá v tom, že sušení materiálu ve tvaru trubky se provádí v atmosféře, která obsahuje páry rozpouštědla.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 zobrazuje graf, který znázorňuje vztah mezi pórovitostí a neprodyšností kovové bezešvé trubky.

Obr. 2 schematickým způsobem zobrazuje řez uspořádáním pro provedení odtrhávacího testu, jenž spočívá v odtrhávání tenké wolframové destičky, připevněné k hliníkové destičce pomocí keramické sloučeniny typu Al₂O₃-Y₂O₃-Dy₂O₃-La₂O₃, od uvedené hliníkové destičky za použití dané síly.

Obr. 3 zobrazuje graf, který znázorňuje neprodyšností, jichž bylo dosaženo v případech, kdy byly použity kovy Mo, W, Re, Ti, Hf a Zr a kdy u všech byla dána pórovitost 5 %.

-2CZ 296639 B6

Obr. 4 zobrazuje graf, který znázorňuje vztah mezi tloušťkou, vnitřním průměrem aneprodyšností kovové bezešvé trubky.

Obr. 5 schematickým způsobem zobrazuje řez konstrukčního uspořádání podle dosavadního stavu techniky, u kterého je kovová bezešvá trubka použita jako těsnicí člen keramického průsvitného pouzdra vysokotlaké výbojky (například lampy shalidy kovů).

Příklady provedení vynálezu

V následujícím popise jsou blíže popsány výhodné příklady provedení kovové bezešvé trubky 30 a způsob její výroby podle vynálezu, přičemž je použito doprovodných obrázků.

Kovová bezešvá trubka 30 podle vynálezu obsahuje jako svou hlavní složku alespoň jeden druh kovu, zvolený ze skupiny, skládající se z kovů, z nichž každý má teplotu tavení 1600 °C nebo více, a má pórovitost 0,3 až 25 %, kde pórovitost je definována jako poměr plochy otevřených pórů, jenž neperforují ve směru tloušťky trubky 30 a nacházejí se na vnějším povrchu trubky 30, k celkové ploše vnějšího povrchu trubky 30.

Kovová bezešvá trubka 30 podle vynálezu má vyšší spolehlivost, co se týče úniku (poškození), než trubky se švy, což je dáno absencí těchto švů. Pokud by byla kovová trubka se švy použita jako těsnicí člen průsvitného pouzdra vysokotlaké výbojky 10 (například lampy s halidy kovů), bylo by vysoce pravděpodobné, že nastane únik (poškození), jelikož při provozu vysokotlaké výbojky 10 panuje ve vnitřním prostoru průsvitného pouzdra tlak o velikosti několika atmosfér (1 atm =0,1 MPa). V důsledku toho se pak snižuje spolehlivost trubky 30 se švy v porovnání se spolehlivostí bezešvé trubky 30.

Nejsou přitom dána nějaká omezení, co se týče druhu kovu, jehož teplota tavení je 1600 °C nebo více a který je používán u vynálezu. Jako výhodné příklady kovů možno uvést alespoň kovy vybrané ze skupiny, obsahující Mo (teplota tavení je 2623 °C), W (teplota tavení je 3422 °C), Re (teplota tavení je 3186 °C), Ti (teplota tavení je 1668 °C), Hf (teplota tavení je 2233 °C) a Zr (teplota tavení je 1855 °C), přičemž všechny uvedené kovy jsou odolné proti korozi vyvolávané látkou, jenž je zapouzdřena ve vnitřním prostoru průsvitného pouzdra.

Je třeba říci, že Mo a W mají centrovanou kubickou krystalovou strukturu, vysokou teplotou tavení, což již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, a také velmi vysokou tvrdost podle Vickerse - 200 až 450. Re, Ti, Hf a Zr mají uzavřenou kubickou krystalovou strukturu, vysokou teplotu tavení a mají málo krystalických skluzů. Proto jsou tyto kovy špatně obrobitelné.

V terminologii podle vynálezu označuje výraz „otevřené póry, které jsou jiné než průchozí póry“ póry na povrchu trubky 30, které neperforují tloušťku pláště trubky 30 (nezpůsobují tedy únik). Podobné otevřené póry je možné detekovat provedením héliového testu úniků a provedením obrazové analýzy vnější povrchové pórovitosti.

Jak vyplývá z Tabulky 1, je neprodyšnost nízká, pokud pórovitost kovové bezešvé trubky 30 přesáhne 25 %.

V tomto dokumentu je „neprodyšnost“ měřena v héliovém detektoru kovových trubek 30, přičemž vzorek použité kovové bezešvé trubky 30 má následující rozměry: vnější průměr je 1 mm, vnitřní průměr je 0,7 mm (tloušťka je potom 0,3 mm) a její délka činí 100 mm. Je změřeno 10 vzorků trubky a pokud všech 10 vzorků je plynotěsných, nabývá neprodyšnost hodnoty 100 %. „Plynotěsností“ je přitom míněna plynotěsnost při héliovém testu, míra úniku je 1,0 x 10'¹⁰ atm.cm³/s nebo méně.

-3CZ 296639 B6

Spodní hranice pórovitosti vnějšího povrchu je určena stupněm možného navlhčení jiné látky, zejména cementu, keramiky, skla nebo podobných látek. Spodní hranice, která je nižší než 0,3 %, není výhodná, jak vyplývá z výsledků následujícího odtrhávacího testu.

Odtrhávací test

Jak je zobrazeno na obr. 2, tenká wolframová destička 3 byla připevněna k hliníkové destičce 1 pomocí keramické sloučeniny typu AbOsMACb-DyzCý-I^Cý. Tenká wolframová destička 3 byla odtrhávána od hliníkové destičky 1. Místa zlomu a hodnocení jsou znázorněna v Tabulce 1.

Tabulka 1

	Místo zlomu	Zhodnocení
Póroví tost tenké W destičky (%)	0, 1	Povrch tenké W destičky žádný zlom keramiky	X
0.. 2	Povrch tenké W destičky žádný zlom keramiky	X
0,3 - 0, 5	Povrch tenké W destičky Keramika na W destičce: malá	Δ
1,0	Keramika na W destičce: malá až střední	Δ - O
3,0	Keramika na W destičce: střední	O
5, 0	Keramika na W destičce: velká	0

Jak vyplývá z Tabulky 1, ukazuje přítomnost keramiky, resp. keramické sloučeniny 2 na wolframové destičce 3 (zbytek keramické sloučeniny 2 na povrchu tenké wolframové destičky 3, který je ve styku s keramickou sloučeninou 2, po odtržení wolframové destičky 2) vysokou smáčivost, jinými slovy vysokou adhezi mezi tenkou wolframovou destičkou 3 a keramickou sloučeninou 2. Proto bylo velké množství keramické sloučeniny 2 na wolframové destičce 3 vyhodnoceno jako „O“. Případ, kdy na wolframové destičce 3 nebyla žádná keramická sloučenina 2, byl vyhodnocen jako X a průměr mezi nimi byl vyhodnocen jako „A“. Z tabulky 1 tedy vyplývá, že pórovitost s velikostí menší než 0,3 % má za následek nízkou adhezi.

Je-li použit kov s relativně nízkou teplotou tavení, je spékání provedeno dříve. Konkrétně řečeno, je provedeno v době, než se uvolní plyn lepidla. Uvnitř se ve velkém množství vytvářejí póry a může se snadno stát, že tyto póry provedou skrz celou tloušťku kovové trubky 30. Před tím, než pórovitost dosáhne 25 % (horní hranice specifikovaného rozsahu), je pak v důsledku tohoto jevu neprodyšnost nižší.

Je-li použit Mo, W, Re, Ti, Hf a Zr, je plynotěsnost porovnávána stanovením velikosti pórovitosti na 5 % pro všechny případy. Jak je zobrazeno na obr. 3, jsou z uvedených kovů upřednostňovány kovy, které mají teplotu tavení 2600 °C nebo více, jinými slovy Mo (teplota tavení je 2623 °C), W (teplota tavení je 3422 °C) a Re (teplota tavení je 3186 °C).

-4CZ 296639 B6

Kovová bezešvá trubka 30 podle vynálezu má s výhodou vnitřní průměr 0,4 až 3,0 mm a tloušťku o velikosti 0,05 až 1,0 mm.

Jak je zobrazeno na obr. 4, únik nenastane (a tím je dosaženo i lepší neprodyšnosti) v určitých oblastech, jsou-li velikosti vnitřního průměru a tloušťky ve výše uvedených rozsazích.

Například, je-li vnitřní průměr 3 mm a tloušťka 0,05 mm, je vnitřní průměr příliš veliký a při spékání není dosaženo dostatečného zvýšení hustoty. Únik tedy nastane v situaci, kdy je velikost tloušťky srovnatelná s 0,05 mm.

Je-li vnitřní průměr 0,4 mm a tloušťka 1,0 mm, je tloušťka příliš velká a nerovnoměrnost rychlosti schnutí se projeví při spékání. V důsledku toho vzniknou praskliny, vyvolané nerovnoměrným schnutím (mikrotrhliny), díky čemuž je pak nakonec způsoben únik.

Kovová bezešvá trubka 30 podle vynálezu dále s výhodou kromě kovu obsahuje za účelem vylepšení pevnosti alespoň jeden druh oxidu, zvolený ze skupiny, skládající se z A1₂O₃, Y₂O₃, Dy₂O₃, Gd₂O₃, Ho₂O₃ a Tm₂O₃, v množství 0,02 až 5 % obj., přednostně 0,05 až 2 % obj., vzhledem ke 100 % celkového objemu kovu a oxidu. Je-li množství oxidu menší než 0,02 % obj., je efekt zvýšení pevnosti malý. Je-li množství oxidu větší než 5 % obj., mohou nastat nepříznivé jevy jako snížení neprodyšnosti, křehkost a podobně. Z výše uvedených oxidů je upřednostňován oxid A1₂O₃, jelikož se vyznačuje dobrou odolností proti korozi.

Způsob výroby kovové bezešvé trubky 30 podle vynálezu obsahuje:

přípravu směsi, obsahující 80 až 98 % hmotn. prášku alespoň jednoho druhu kovu, zvoleného ze skupiny, skládající se z kovů, z nichž každý má teplotu tavení 1600 °C nebo více, a lepidlo v rozpouštědle,

- promíchávání směsi 0 až 3 hodiny, přednostně 1 až2 hodiny, a následné vytlačení promíchaného materiálu do podoby trubky a

- sušení materiálu ve tvaru trubky 30 při teplotě -5 až 25 °C (přednostně 2 až 15 °C) po dobu (nejméně) 10 hodin až (maximálně) 48 hodin (přednostně 24 hodin) po dokončení vytlačení a následné sušení při teplotě 30 až 120 °C, přednostně při teplotě 80 až 100 °C, po dobu 0 až 8 hodin, přednostně 0,5 až 4 hodiny, a poté vypalování usušeného materiálu při nižší teplotě, zvolené z teplotního rozsahu 1000 až 2100 °C, a při teplotě o 300 °C nižší, než je teplota tavení kovu.

Podle uvedeného způsobu výroby kovové bezešvé trubky je po danou dobu prováděno mírné sušení za účelem dokončení vytlačování. Toto mírné sušení je nutné pro odstranění vytlačovacího napětí a podobných jevů, existujících po dokončení vytlačování (na začátku sušení). Při sušení materiálu zejména ve tvaru trubky je rychlost sušení nevyhnutelně vyšší než rychlost sušení jednolitého (ne dutého) materiálu, a proto musí být v době bezprostředně po dokončení vytlačování jeho sušení mírné. Zbytkové vytlačovací napětí je hlavní příčinou deformací při vypalování a podobně.

Na přípravu směsi nejsou žádná omezení. Pokud je v této fázi obsah kovového prášku nižší než 80 % hmotn., mohou vzniknout praskliny, vyvolané nerovnoměrným schnutím (mikrotrhliny). Pokud je obsah kovového prášku větší než 98 % hmotn., může být celkové rozptýlení kovových částic nedostatečné.

Ani na způsob promíchávají ani na vytlačování ve vytlačovacím kroku se nevztahují žádná zvláštní omezení.

-5CZ 296639 B6

Žádná zvláštní omezení se rovněž nevztahují na způsob sušení.

Proces vypalování v odpovídající fázi způsobu je prováděn v neoxidační atmosféře nebo ve vakuu. Ve fázi vypalování může být spékání nedostatečné, pokud teplota vypalování je nižší než teplota, zvolená z teploty 1000 °C a teploty, která je o 300 °C nižší než teplota tavení kovu.

V případě, že teplota vypalování je vyšší než nižší teplota, zvolená z teploty 2100 °C a teploty o 300 °C nižší než je teplota tavení kovu, mohou vzniknout vypalovací deformace, jejichž druh a charakter závisí na použitém kovu.

Při použití podobného výrobního procesu je možné jednoduchým způsobem získat tenkou kovovou bezešvou trubku 30 s malým průměrem, kterou by bylo složité vyrobit za použití běžných výrobních technologií. Je tedy možné dosáhnout zlepšené produktivity a v důsledku toho i snížení nákladů.

Sušení materiálu ve tvaru bezešvé kovové trubky 30 je s výhodou prováděno v atmosféře, která obsahuje páry rozpouštědla, jenž bylo použito ve směsí.

Při použití výše uvedeného způsobu výroby je možné zrealizovat jemné sušení a je možné omezit vznik vytlačovacího napětí.

V následujícím popise je vynález popsán pomocí příkladů jeho provedení. Nicméně je třeba říci, že vynález se neomezuje pouze na tyto příklady provedení.

Příklad 1

K 1000 g prášku wolframu (teplota tavení je 3422 °C) bylo přidáno 12 g ethyl celulózy (pojivo), 30 g acetátu butylkarbitolu (rozpouštědlo) a 10 g příměsí, obsahujících A1₂O₃. Směs byla desetkrát promíchána v míchacím mlýnku se třemi válci.

Směs byla vytvarována ve vytlačovacím stroji. Vytlačený materiál byl sušen při 80 °C po dobu 2 hodin.

Usušený materiál byl vypalován vodíkem při teplotě 1900 °C po dobu 3 hodin. Za účelem odstranění pojivá při současném zabránění oxidace molybdenu bylo provedeno zvlhčení na rosný bod 0°C.

Výše uvedeným výrobním postupem byla vyrobena molybdenová trubka, která měla pórovitost 8 % a u které byla pomocí héliového testu úniků naměřena míra úniku 1,0 x 10“¹⁰ atm.cm³/s nebo méně.

Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, je možné pomocí vynálezu vyrobit kovovou bezešvou trubku 30, která je špatně obrobitelná, aleje možněji vyrobit tak, že má malou tloušťku a malý vnitřní průměr, která se vyznačuje lepší mechanickou pevností a neprodyšností, a kterou je možné s výhodou použít například jako těsnicí člen průsvitné keramické trubky 20, resp. průsvitného pouzdra (například keramického průsvitného pouzdra) například u vysokotlaké výbojky 10 (například u lampy s halidy kovů). Vynález také navrhuje způsob výroby podobné kovové bezešvé trubky 30. Kovovou bezešvou trubku 30 podle vynálezu je možné s výhodou použít zejména jako těsnicí člen průsvitné keramické trubky 20 například u vysokotlaké výbojky 10 (například keramické kampy s halidy kovů). Uvedenou kovovou bezešvou trubku 30 je také možné s výhodou použít jako kovovou trubku 30, vyrobenou ze špatně obrobitelného kovu a s malou tloušťkou a malým vnitřním průměrem, která se vyznačuje vysokou odolností proti teplu, vysokou mechanickou pevností a dobrou neprodyšností. Jako příklad možné aplikace takovéto trubky 30 lze uvést zejména jemnou trubku 30, umístěnou například ve výměnících tepla, používaných

-6CZ 296639 B6 v extrémních situacích a prostředích, jakými jsou například aplikace pro kosmické prostředí, aplikace v letectví nebo ve vojenství a podobně.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Kovová bezešvá trubka, v y z n a č u j í c í se t í m , že jako svou hlavní složku obsahuje alespoň jeden druh kovu, mající teplotu tavení 1600 °C nebo více a zvolený ze skupiny Mo, W, Re, Ti, Hf a Zr, přičemž trubka (30) má pórovitost 03 až 25 %, kde pórovitost je definována jako poměr plochy otevřených pórů, přítomných na vnějším povrchu trubky (30), k celkové ploše vnějšího povrchu trubky (30), přičemž póry neperforují ve směru tloušťky trubky (30), a trubka (30) má vnitřní průměr 0,4 až 3,0 mm a tloušťku 0,05 až 1,0 mm.

2. Kovová bezešvá trubka podle nároku 1,vyznačující se tím, že alespoň jeden druh kovu je zvolený ze skupiny Mo, W a Re s teplotou tavení 2600 °C nebo více.

3. Kovová bezešvá trubka podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje kromě kovu alespoň jeden druh oxidu, zvoleného ze skupiny, skládající se z A1₂O₃, Y₂O₃, Dy₂O₃, Gd₂O₃, Ho₂O₃ a Tm₂O₃, v množství 0,02 až 5 % obj. vzhledem ke 100 % celkového objemu kovu a oxidu.

4. Způsob výroby kovové bezešvé trubky podle kteréhokoli z nároků 1 až 3,vyznačující se t í m, že obsahuje:

- přípravu směsi, obsahující 80 až 98 % hmotn. prášku alespoň jednoho druhu kovu, zvoleného ze skupiny Mo, W, Re, Ti, Hf a Zr, majícího teplotu tavení 1600 °C nebo více, a lepidlo v rozpouštědle,

- promíchávání směsi 0 až 3 hodiny a následné vytlačování promíchaného materiálu pro vytvoření materiálu ve tvaru trubky (30), a

- sušení materiálu ve tvaru trubky (30) při -5 až 25 °C po dobu 10 hodin až 48 hodin od dokončení vytlačování a následně při 30 až 120 °C po dobu 0,5 až 8 hodin a poté vypalování usušeného materiálu při teplotě v rozsahu mezi 1000 °C a níže než buď 2100 °C, nebo při teplotě o 300 °C nižší, než je teplota tavení kovu.

5. Způsob výroby kovové bezešvé trubky podle nároku 4, vyznačující se tím, že alespoň jeden druh kovu je vybrán ze skupiny Mo, W a Re s teplotou tavení 2600 °C nebo více.

6. Způsob výroby kovové bezešvé trubky podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že při přípravě směsi se k použitým složkám dále přidává alespoň jeden druh oxidu, zvolený ze skupiny, skládající se z A1₂O₃, Y₂O₃, Dy₂O₃, Gd₂O₃, Ho₂O₃ a Tm₂O₃, v množství 0,02 až 5 % obj. vzhledem ke 100 % celkového objemu kovu a oxidu.

7. Způsob výroby kovové bezešvé trubky podle kteréhokoli z nároků 4 až 6, vyznačující se t í m , že sušení materiálu ve tvaru trubky (30) se provádí v atmosféře, která obsahuje páry rozpouštědla.