CZ210899A3

CZ210899A3 - Zařízení na vytváření kyslíkových iontů ve vzduchu pro zlepšení kvality vzduchu, s ionizátorem vzduchu

Info

Publication number: CZ210899A3
Application number: CZ992108A
Authority: CZ
Inventors: Hanns Rump; Olaf Kiesewetter
Original assignee: T. E. M. I Technische Entwicklungen Und Management Gmbh
Priority date: 1996-12-11
Filing date: 1997-12-11
Publication date: 1999-11-17
Also published as: EE9900239A; KR100476815B1; KR20000057546A; DE59708144D1; ES2183231T3; JP3583147B2; DE19651402A1; US6375714B1; ATE223624T1; CA2281222A1; EP0944941A1; IL130430A0; AU5661498A; DE19781413D2; EP0944941B1; AU724346B2; JP2000512431A; NO992843D0; HUP0001740A2; WO1998026482A1

Description

Zařízení na vytváření kyslíkových iontů ve vzduchu pro zlepšení kvality vzduchu, s ionizátorem vzduchu

12350 CPP

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení na vytváření aktivních kyslíkových iontů ve vzduchu pro zlepšení kvality vzduchu, zejména dýchaného vzduchu, které se skládá podle předvýznakové části nároku 1 z minimálně jednoho ionizátoru vzduchu a z elektrického transformátoru vyrábějícího dostatečné elektrické vysoké napětí.

Zdravý dýchaný vzduch je popisován jako vzduch bez podstatných podílů škodlivých plynů nebo znatelných, často nepříjemných aromatických látek. Zdravý dýchaný vzduch má obsahovat co možná nejnižší počet bakterií, virů a jiných zárodků, což je velmi důležité při znalosti skutečnosti, že vzduchem přenášenou infekcí onemocní s následkem smrti například v nemocnicích, hotelích, restauracích a prostředcích hromadné dopravy v Německu každým rokem více než 40 000 lidí, jak zjistila studie institutu Roberte Kocha (Bundesgesundheitsblatt [Spolkové zdravotní listy] sešit 7/96, str. 246). Náklady těchto nosokominálních infekcí odhadují autoři na více než tři miliardy DM ročně.

Je známou skutečností, že vzduch s vysokými podíly aromatických látek drasticky snižuje komfort, kondici a schopnost koncentrace a tím kvalitu života exponovaných lidí. Je lehce pochopitelné, že například pach kerosinu a jiných výfukových plynů z motorů v restauracích, například na letištích nebo v blízkostí ulic, znemožňuje požitek z jemných jídel nebo jej aspoň podstatně snižuje, protože chuťové a čichové nervy jsou základním zatížením pachem blokované tak, že nemohou již rozlišovat nuance. Je také známo, že trvalý pobyt ve vysoce zatíženém vzduchu unavuje a vysiluje. Lidé, kteří musí pracovat ve zkaženém vzduchu, dělají po určité době signifikantně více chyb než lidé, kteří pracují v nezávadném vzduchu. Rovněž je známo, že vznikají ve zvýšeném rozsahu elektrostatické • v

- 2 náboje, obsahuje-li v místnosti se nalézající vzduch málo iontů, případně dominují-li pozitivně nebo negativně nabité ionty. Takový vzduch, lidově označovaný jako „elektricky nabitý“, má nesporně vliv na vegetativní nervový systém. Dále může statickými náboji dojít k poškození přístrojů a nosičů dat. Rovněž nemocnost je v podnicích , které svým zaměstnancům vlivem špatně fungujících klimatizačních zařízení nemohou nabídnout dobrý vzduch na dýchání, podstatně vyšší než v podnicích, ve kterých se přikládá nezávadnému vzduchu význam.

V automobilech jsou cestující obtěžováni výfukovými plyny jiných vozidel a stává se, že dojde i k zdravotnímu poškození. V časopisu „Scientist“, vydání září 1996, se v této souvislosti uvádí dánské šetření, podle kterého je riziku řidičů autobusů onemocnět rakovinou plic o 50% vyšší než ve srovnávané skupině lidí. Smysluplná známá opatření pro snížení imisí na cestující ve vozidlech jsou například senzory řízené systémy cirkulačního vzduchu, u kterých se nasávání venkovního vzduchu zastaví a přepne na cirkulační provoz vždy, když dosáhne vozidlo oblast se zvýšenou koncentrací škodlivých látek. Dále jsou známé a používají se filtry s aktivním uhlím, které mají omezený filtrační efekt vůči některým plynům a parám a samozřejmě prachům a pylům. Vyšší koncentrace naproti tomu tyto filtry nezadrží. Rovněž existují plyny procházející filtry, například jedovatý kysličník uhelnatý a jemné prachy a saze, které vytvářejí například vznětové motory a které jsou rakovinotvomé.

Známé ionizující přístroje mají obvykle ručně ovládaný přepínač, kterým se mohou přepínat odbočky na transformátoru s tím výsledkem, že ionizující trubici se přivádějí rozdílná napětí, aby se tímto způsobem reguloval ionizující výkon. Takové uspořádání může pracovat zcela uspokojivě, je-li jeho smyslem například snížit počet zárodků v chladíme, protože v chladímách nedochází zpravidla k silnému kolísání zatížení vzduchu různými škodlivinami. Ve všech ostatních případech použití však značně kolísá koncentrace přimísenin ve vzduchu a to i v poměru 1:10 000.

Pevně nastavený ionizující přístroj nemůže v těchto případech zaručit uspokojující řešení, protože bud’ je ionizační výkon nedostačující a pachy a zárodky se nedostatečně

-3 zdolávají nebo se při pro vysoké zatížení škodlivými látkami dostatečně nastaveném ionizačním výkonu projevuji při nízkém zatížení vzduchu rušivě čichatelné a možná nebezpečné koncentrace ozónu.

Podstata vynálezu

Je úkolem vynálezu vytvořit přístroj pro fyzikální úpravu vzduchu, zejména vzduchu na dýchání, který je schopen provádět, podle zatížení vzduchu aromatickými látkami nebo spalinami, ionizaci vzduchu závislou na zatížení vzduchu těmito aromatickými látkami nebo spalinami. Jedním z podstatných technických problémů je přizpůsobit výkon ionizace uvedených ionizujících přístrojů zatížení vzduchu tak, aby došlo jednak k účinnému potírání pachů nebo zárodků, ale aby současně nedošlo k nadměrným koncentracím ozónu.

Řešením úkolu u zařízení úvodem uvedeného druhuje ionizátor vzduchu spojený s čidlem, které zjišťuje obsah okysličitelných plynů ve vzduchu (senzor kvality vzduchu). Na základě zjištěného obsahu takových okysličitelných plynů se může elektrickým ovládacím zařízením měnit elektrická energie přiváděná ionizátoru vzduchu tak, že pri nízkých koncentracích okysličitelných plynů se vyvolává pouze malý ionizační výkon, který se může zvýšit pri narůstající koncentraci okysličitelných plynů řídícím senzorem a automaticky na maximální hodnoty.

U dalšího provedení vynálezu zjišťuje za ionizátorem vzduchu uspořádaný počítač iontů počet iontů nalézajících se ve vzduchu a působí elektronickým obvodem na zařízení t.j. na ionizátor vzduchu tak, že se působením senzoru a automaticky, přednostně trvale, zvyšuje při nízkém počtu iontů ionizační výkon ionizátoru vzduchu a snižuje při zvýšeném počtu iontů. S tím je spojené ovládání ionizačního výkonu ionizátoru vzduchu, zejména vzduchu na dýchání, podle zatíženi vzduchu plynem.

• · · *· • 4

-4Pro změnu výkonu ionizátoru vzduchu má transformátor různé vývody z vinutí a těmito je ionizátor ovladatelný tak, že vzniká správné a senzorem řízené vyšší nebo nižší provozní napětí ionizátoru vzduchu. Stejně tak může býti pro změnu výkonu ionizátoru vzduchu tomuto předřazen řetězec kapacitních nebo ohmických odporů, které se vhodnými spínacími členy přemosťují při správné funkcí tak, že se podle přemostění dociluje přizpůsobený a řízený ionizační výkon ionizátoru vzduchu Správná a situaci přizpůsobená změna výkonu ionizátoru se může docílit tím, zeje k dispozici a provozuje se velký počet ionizátoru vzduchu, přičemž se aktivní plocha provozovaných ionizátoru přizpůsobuje vhodnými elektrickými spínacími členy požadavkům zjištěným senzorem případně senzory kvality vzduchu. Zvýšení ionizačního výkonu ionizátoru vzduchu se pomocí senzoru provádí vždy, když změna koncentrace plynu zjištěná senzorem kvality vzduchu vykazuje určitý podíl za určitý čas. Nebo se zvýšení ionizačního výkonu ionizátoru vzduchu může uskutečnit pomocí senzoru také tehdy, když na plynu závislá hodnota senzoru kvality vzduchu nebo podíl ze změny hodnoty senzoru kvality vzduchu za určitou dobu překročil určitou hodnotu.

V dalším provedeni je zařízeni, t.j. ionizátoru vzduchu, předřazen zvlhčovač vzduchu neboje do něj integrován.

Pro rozšířeni možností použití je za ionizátorem vzduchu zapojen senzor ozónu, který je spojen s elektrickým ovládacím obvodem a který při zjištěni určitého obsahu ozónu ve vzduchu působí na elektrický ovládací obvod, který pak sníží ionizátoru vzduchu přiváděnou elektrickou energii. Ovládání elektrické energie přiváděné ionizátoru vzduchu při výskytu ozónu se může provádět regulací pilovitým napětím, které se při dosažení napětí připouštějícím tvorbu ozónu sníží na takové napětí, při kterém se bezpečně ionizuje ale ne ozonizuje. Toto pilovité napětí může v rámci napěťového pásma kolísat mezi oběmi hladinami napětí sem a tam skokem nebo pilovitě.

V upřednostněném provedení je ionizátor vzduchu vytvořen ze dvou nebo více elektricky vodivých, plošných nebo deskovitých, elektrody tvořících těles, které jsou píanparalelně uspořádané proti sobě a které jsou od sebe elektricky oddělené dielektrikem ·· ···*

• · • · fl · ·

-5a které vytvářejí plošný kondenzátor, přičemž je na elektrody přiložené pro ionizaci vzduchu dostatečně vysoké střídavé napětí.

Iomzátor vzduchu může býti rovněž vytvořen z plošné vnější a plošné vnitřní elektrody, která je hermeticky uzavřená dielektrikem nesoucím vnější elektrodu, přičemž jsou jak vnější tak vnitřní elektroda vždy kontaktované s elektrickou přípojkou a na vnitřní a na vnější elektrodu je připojené dostatečně vysoké střídavé napětí pro ionizaci vzduchu.

Větší počet plochých ionizátorů vzduchu (plochý ionizátor) je navrstven do jednoho nebo několika elektricky od sebe izolovaných hranic, které jsou protékané vzduchem určeným k ošetření, přičemž je na jednotlivé elektrody přiložené pro ionizaci vzduchu dostatečně vysoké střídavé napětí. Vnitřní elektrody mohou míti stejný elektrický potenciál jako sousedící ploché ionizátory nebo mohou vnitřní elektrody míti odlišný elektrický potenciál než sousedící ploché ionizátory.

Ve výhodném provedení je ionizátor vzduchu prodyšný, přičemž mají obě plošné elektrody prolomeni nebo jsou tvarované jako mřížka nebo jsou děrované a ionizovaný vzduch proudí volnými průřezy elektrod. Jedna z elektrod je zhotovená z elektricky vodivého filtračního materiálu, který je druhou elektrodou obklopen mřížkovitě a elektricky izolovaně; ošetřovaný vzduch proudí oběmi elektodami.

Aby se zvýšil koránový efekt, je aspoň jedna z elektrod opatřená značným množstvím jehel nebo hrotů směřujících proti protilehlé elektodě.

Hranice ionizačních desek je uspořádaná ve větracím kanálu, zaplňuje celý průřez větracího kanálu a vytváří tak ionizátor vzduchu, přičemž jsou ionizační desky ustavené ke směru proudění vzduchu bud’ čelní plochou úzké strany nebo vzduchem protékanou průřezovou plochou. Takové zařízení může býti zabudované do vzduchového kanálu, kterým se dopravuje vnější vzduch do automobilu.

··

-6Príklady provedení vynálezu

Stručný popis výkresu, který znázorňuje v obr. 1 známý přístroj pro ionizaci vzduchu, který se skládá ze skleněné trubky, jejíž vnitřní a vnější stenaje opatřená elektricky vodivým drátěným pletivem a která vytváří kondenzátor, obr.2 graf znázorňující zjišťování zatížení vzduchu okysličitelnými Škodlivými látkami polovodičovým senzorem z oxidu kovu, obr.3 vynálezecké zařízení na zjišťování kvality vzduchu, obr.4 vynálezecké zařízení v kombinaci se zvlhčovačem vzduchu, obr.5 další vynálezecké zařízení s elektrickým zapojením, které na předem stanovitelnou dobu zvyšuje výkon ionizace a pak výkon ionizace opět snižuje nebo vypíná, obr.6 obvod se za ionizátorem vzduchu zapojeným detektorem iontů určeným pro ovládání ionizátoru vzduchu, obr.7 ionizátor vzduchu v plochém provedení jako plochý ionizátor, obr.8 vnější struktura ionizátoru vzduchu z obrázku 7, obr.9 sadu desek většího počtu vynálezeckých ionizátoru vzduchu (obr.7), které jsou uspořádané vedle sebe, obr. 10 variantu zapojení dvou plochých ionizátoru z obrázku 7, obr. 11 další variantu zapojeni dvou plochých ionizátoru z obrázku 7, obr. 12 plochý nebo deskový ionizátor, jehož elektrody jsou prodyšné a mrižkovité; jejich volnými průřezy proudí vzduch, obr. 13 jednotlivou elektroda takového plochého nebo deskového ionizátoru z obr. 12, obr. 14 další ionizátor vzduchu, jehož jedna, vnitřní prodyšná elektroda, je zhotovená z aktivního uhlí, obr. 15 perspektivní pohled na takový ionizátor vzduchu z obrázků 12, 13a 14, který může býti zabudován do sacího kanálu automobilu, obr. 16 variantu takového ionizátoru vzduchu, u kterého mají elektrody vzájemně k sobě směřující jehly nebo hroty, • · ······ *« «to • toto ·· · ·«·· to « « ·· · ··· to ···· to · to · · ··· ·· • to · * to «to • toto to toto to toto ··

-7 obr. 17 uspořádáni ionizátoru vzduchu ve vzduchovém kanálu, za kterým je zapojen ozónový senzor pro ovládání ionizátoru vzduchu, obr. 18 graf stupňovitého napětí kolísajícího mezi dvěmi hodnotami napětí VI a VO₃ sem a tam a obr. 19 blokové schéma elektrického obvodu pro vytváření stupňovitého napětí.

Obrázky la a lb ukazuji pro vysvětlení známý ionizační přístroj, který se v podstatě skládá ze skleněné trubice II, která je uvnitř a vně obložená elektricky vodivě drátěným pletivem 1.2 a 1.3. Na obě od sebe isolovaná drátěná pletiva je připojené vysoké napětí, které vyrábí transformátor 14. Fyzikálně se přitom jedná o kondensátor, u kterého jsou kondensátorové plochy vytvořené oběmi drátěnými pletivy 1.2 a 1.3 a skleněná stěna II tvoří dielektrikum. Priloží-li se na drátěné pletivo 1,2 a 1,3 elektrické střídavé napětí například 3 000 voltů z transformátoru 1.4. dochází k t.z. „tichému vybíjení“. Přitom vznikají na povrchu drátěných pletiv 1,2 a 1.3 negativní ionty kyslíkových svazků, což je t.z. aktivní kyslík. Při vyšších napětích vzniká nuceně jako vedlejší produkt také ozón (O₃), který se vyznačuje bodavým pachem a je cítit již při koncentracích přibližně pouhých 50 ppb (miliardtin) a při vyšších koncentracích od 100 ppb může býti zdravotně závadný. Známou a v mnohých vědeckých zkoumáních prokázanou skutečností je, že ionizačními přístroji produkovaný aktivní kyslík okysličí a zneškodní většinu ve vzduchu se vyskytujících zatížení pachovými látkami, zárodky, bakteriemi a jinými škodlivinami. Také nedochází k jednostrannému statickému náboji na zařízeních a osobách. Tyto pozoruhodné vlastnosti jsou zdůvodněné skutečností, že tak zvané obsahové látky ve vzduchu jsou vesměs chemicky okysličitelné látky a většinou organického původu.

Vědecká šetření, například v potravinářských výrobních závodech prokázala, že při použití ionizačních přístrojů se v průměru sníží počet zárodků/m³ z původních 800 - 1000 na 30 - 60 a rozmnožování zárodků se podstatně omezí. Praktický pokus v letištní restauraci prokázal, že drive hosty a personálem silně kritizovaný zápach kerosinu se použitím ionizačních přístrojů v přívodu vzduchu tak úspěšně odboural, že jíž nebyl testovacími osobami vnímán.

• V ♦« · fc • fc fc • fcfcfc

-8Podle grafu na obrázku 2 vynález spočívá na senzorem řízeném ovládání ionozačního přístroje nebo ionizátoru vzduchu. Na ose y 2.1 je nanesené polovodičovým senzorem z oxidu kovu, například podle WO 97/41423, zjištěné zatížení vzduchu okysličitelnými škodlivinami, například cigaretovým kouřem, kerosinem nebo spalinami z průmyslu a dopravy, rozpouštědly a pod. Na ose x 2.2 je nanesen žádoucí ionizační výkon. Je patrné, že ph velmi nízkém zatížení vzduchu je nutné nastavit konstantně nízký ionizační výkon, aby se počet iontů ve vzduchu, a to aktivních kyslíkových iontů, držel na stabilní hladině, a aby se tím působilo proti subjektivně poznatelnému „zápachu“ tak zvaného „mrtvého vzduchu“ a aby vzduch byl naopak „čerstvý“. To je důležité, protože lidé sice nemohou ve skutečnosti cítit aktivní ionty vzduchu, ale rozdíl mezi přiváděným venkovním vzduchem vybaveným značným počtem aktivních iontů ve vzduchu a „odstátým vzduchem“ ve vnitřních prostorách bez podílů aktivních iontů vzduchu mohou bezpečně zjistit. Ph vysokých zatíženích vzduchu 2,4 stagnuje ionizační výkon vzhledem k v praxi omezenému výkonu ionizačních přístrojů. Mezi těmito body probíhá automaticky a řízený senzorem, přednostně trvale, ionizační výkon 2,3 a 2.5 podle vynálezu.

Senzor na zjišťování kvality vzduchuje znázorněn na obrázku 3. Senzorový prvek s ohřevem 3.1, a to například polovodičový senzor z oxidu kovu podle WO 97/41423, působí jako elektrický odpor, který má ph nezatíženém vzduchu typickou hodnotu přibližně 40 kiloohmů. Jsou-li naopak ve vzduchu obsažené okysličitelné plyny nebo páry, klesá elektrický odpor na hodnotu odpovídající koncentraci plynu, například na 5 kiloohmů nebo méně. Tato změna odporu je tak mírou pro zatížení vzduchu škodlivinami. V nejjednodušším případě může býti senzor 3.1 zapojen s ohmickým odporem do série, takže vzniká dělič napětí. Změna napětí je pak mírou pro zatížení vzduchu.

Dále bylo navrženo ovládat ionizační přístroj pakety impulsů, phčemž se pak ovládá senzorem poměr impulsů a přestávek. PH málo zatíženém vzduchu se vytváří impulsní paket pouze krátkého trvání, po kterém následuje v porovnání delší přestávka. Poměr impuls-přestávka je tedy funkcí kvality vzduchu. Při jinak bezchybné funkci je nevýhodou, že při ionizaci nuceně vznikající praskavé a klokotavé zvuky ionizačního

44 4 4 • 4 4 · · · 4 4 4 4

4 4 4 4 + 4 4 4 4 « 4··· · · · 1 4 44« 444 • 4 · 4 4 4 4 *44 4 44 4 44 44

-9pnstroje se akusticky přerušují, což ve výsledku připomíná zvuk cvrčka, který je lidmi zpravidla vnímán jako velmi nepříjemný.

Dále bylo navrženo ovlivnit výkon přiváděný ionizačnímu přístroji známým způsobem ovládání nakrojením fáze, takže vzniká na charakteristice probíhající možnost ovládání. Tento způsob se prokazuje jako v praxi těžko použitelný, protože k ovládání určené induktivní zatížení vykazuje značné tolerance, což omezuje bezchybné a reprodukovatelné ovládání výkonu ionizace. A konečně se u tohoto způsobu ovládání vyskytují těžko ovladatelná elektromagnetická vyzařování, která se dají potlačit pouze se značnými nároky na odrušení.

Na obrázku 3 znázorněné zapojení senzoru volilo jinou cestu, a to takovou, že odpor senzorového prvku 3.1 je zabudován do elektrického oscilačního obvodu 3.2 a je součástí tohoto oscilačního obvodu 3,2. Vzniká frekvence oscilačního obvodu, jejíž výška je funkcí odporu senzoru. Pri nezatíženém vzduchu vzniká typicky nízká, při zatíženém vzduchu typicky znatelně vyšší frekvence.

Elektrický měřič kmitočtu 3.3 zapojený za oscilačním obvodem 3.2 zjišťuje frekvenci a spíná odpovídajícím způsobem své výstupní kontakty, které vydávají přednostně binární kódování momentálně vydávané frekvence. Tyto signály se dostávají do vyhodnocovací logiky 3,4, která signály dekóduje a ovládá tím budící transistory 3.5 pro různé skupiny nebo různá odstupnění frekvencí podle hladiny kvality vzduchu, které pak spínají za nimi zapojená relé 3.6, 3/7, 38, 3.9 a 3,10. Relé 3.6 až 3.10 pak spínají elektrický transformátor 3,14 tak, že se vyrobené sekundární střídaví napětí odstupňovaně, například mezi 1 500 a 3 200 volty, přikládá na ionizační trubici nebo ionizátor vzduchu 3.11. Kombinace z kondenzátorem 3.12, paralelně zapojeném k sekundárnímu vinutí transformátoru 3.14 a rovněž k sekundárnímu vinutí paralelně zapojeného odporu 3.13, slouží pro potlačování vysokofrekvenčních rušících impulsů, které vznikají na základě výbojových pochodů v ionizační trubici, pokud je tato používaná.

« ·»·« »· *·

- 10Jsou myslitelná jiná praktická zapojení, zejména analogická zapojení s ionizačním stupňům přiřazenými diskriminátory nebo zcela digitální řešení s mikroprocesory. Všem zapojením je však vynálezecky společné, že se změnou přiváděné elektrické energie automaticky ovládá výkon ionizace v závislosti na senzoru kvality vzduchu. Dále se mohou elektrická nebo mechanická relé nahradit polovodičovými spínači, například triaky, aniž by byla opuštěna myšlenka vynálezu.

Tím se dosáhne, že se vytváří vždy dostačující a přizpůsobený výkon ionizace aktivních iontů do takové míry, že je zaručené účinné zdolávání pachů, organických substancí, bakterií a virů a že se značně potlačí statické náboje, což má při použití například v elektrovýrobě značnou důležitost.

Současně se zaručuje, že nikdy nemůže dojít k obtěžování nebo dokonce k ohrožování osob nadměrnými výkony ionizace, se kterými by mohla býti spojená čichatelná koncentrace ozónu. Tím se umožňuje efektivní a bezpečné použití výhodné ionizační techniky všude tam, kde se ve vzduchu mají zdolávat nebezpečné a nepříjemné látky nebo zárodky a kde se má v elektricky nezávadných prostorách předcházet statickým nábojům.

Současně může býti tato technika podle vynálezu kombinována se známými zařízeními na úpravu vzduchu. Je známo zvlhčovat vzduch v zařízeních například tak, že baterií otočných desek, potopených přibližně polovinou ve vodě, proudí vzduch. Přitom se na relativně velkých plochách deskové baterie odpařuje voda a současně se vodou zachycují prachy a některé ve vodě rozpustné součásti vzduchu. Nevýhodou však jc, že se zárodky ve vlhkém prostředí mokrých desek přímo pěstuji a že mohou ve vodní lázni dosáhnout nebezpečných koncentraci. Při proudění okolo desek se pak mohou zárodky strhávat při odpařovaní s vodou a v dýchaném vzduchu se mohou ještě rozmnožit.

Proto se uživatelům takových zařízeni doporučuje přidávat do vodní lázně sterilizující přísady, což si vyžaduje přídavné náklady a námahy a je i biologicky ·» flflflfl • fl ·· • flfl flflfl·· • · flfl · flflflfl • •flfl flflflfl · flflfl flflfl • flflfl flfl

- 11 povážlivé, protože i tyto přísady se mohou smísit se vzduchem a odpařit se ve vzduchu na dýchání.

Na obrázku 4 je znázorněná kombinace zařízení podle obrázku 3 se zvlhčovači technikou. Ze strany zařízení se vstupem proudění vzduchu 4.1, je tento podle obrázku 4 veden jedním nebo více ionizátory vzduchu 4.8. Ionizační výkon je řízen elektrickým ovládacím přístrojem 4,6 v závislosti na senzoru plynu 4/7, který zjišťuje okysličitelné součástí vzduchu podle popisu k obrázku 3.

Ionizací a tak vytvořenými aktivními kyslíkovými ionty se zárodky spolehlivě zničí a pachy a plynové a parní, okysličitelné součásti vzduchu se okysličí a tím zneškodní. Část aktivních kyslíkových iontů se váže ve vodě vodní lázně 4.3 na zvlhčený povrch 4,2, dostává se tak do vodní lázně 4,3 a může tam se vyskytující zárodky potírat a bránit tomu, aby se dále rozmnožovaly. Transport vzduchu zajišťuje ventilátor 4,4. Na výfukové straně 4,5 za vodní lázní 4,3 je k dispozici vzduch, jehož kvalita se vynálezeckým uspořádáním podstatně zvýšila. Vzduch je jednak příjemně navlhčen a jednak osvobozen od plynných a parních škodlivých látek, pachových látek a zárodků.

Dalším polem použití jsou ionizační přístroje pro osvěžení vzduchu ve vnitřních prostorách s omezenou ventilaci, například na toaletách, ve sprchách a koupelnách nebo také ve skladových a sklepních místnostech. Zde se může malý ionizační přístroj podle vynálezu provozovat permanentně s malým výkonem tak, že se zničí zárodky a vzduch je na základě přítomnosti aktivních kyslíkových iontů stále příjemně čerstvý.

Dojde-li k obohacení vzduchu plynnými látkami, například při použití toalety nebo pn uvolnění pachových látek z nově uloženého zboží do prostory, zjistí se to podle obrázku 5 senzorem 5.1, který pracuje tak jak bylo popsánu u obrázku 3, a odpovídajícím zapojením, jak bylo popsáno k obrázku 3, se může íonizažní výkon podle potřeby zvýšit. Podle vynálezu se ionizační výkon v tomto případě zvyšuje pouze na nastavitelnou, krátkou dobu, po kterou senzor plynu zjišťuje zvýšené zatížení vzduchu.

- 12Pro tento účel je senzor plynu 5.1 podle obrázku 5 propojen s elektrickým odporem 5.2 do děliče napětí. V odporu 5,2 působící dílčí napětí je pak funkcí kvality vzduchu. Stává-li se senzorový prvek 5.1 na základě narůstajícího zatížení vzduchu nízkoohmickým, mění se napětí na odporu 5,2 podle pravidla dělení napětí. Kondenzátor 5.6 zapojený jako horní propust 5,5 s přizpůsobenou přenosovou frekvencí přenáší pouze změnu napětí a ne statickou hladinu senzoru na komparátor 5,3, jehož výstupní impuls spouští časový člen 5.4. Výstup časového členu 5,4 ovládá přepínací relé 5/7. Zatímco v normálním případě je zapojen snížený výkon ionizace předřazením kondenzátoru 5.8 před transformátor 5.9. pak se přepínacím relé 5.7 zapíná při nárůstu zatížení vzduchu o předem určenou hodnotu přechodně vyšší ionizační výkon, následkem čeho je transformátor 5.9 ovládán síťovým napětím přímo.

Počet ve vzduchu obsažených negativních iontů je rozhodující pro klima místnosti. Je-li vzduch v místnosti „odstátý“ nebo zatížený částečkami, parami a kouřem, klesá počet iontů částečně na nulu. Při úpravě vzduchu elektrickými ionizátory, jak bylo výše popsáno, počet narůstá a dosahuje v čerstvém venkovním vzduchu „obvyklou hladinu“.

Při přehnané ionizaci dochází ovšem k tvorbě čichatelného ozónu, čemuž by se mělo zabránit.

Proto se vynálezem navrhuje zapojit za ionizátor vzduchu detektor iontů nebo detektor iontů umístit do místnosti, kde se vzduch upravuje. Podle obrázku 6 se takový detektor iontů v podstatě skládá z deskového kondenzátoru 6,1 a vzduchu jako dielektrika. Určité množství vzduchu je malým ventilátorem protlačováno deskami deskového kondenzátoru 6,1. Desky deskového kondenzátoru mají elektrický náboj, přičemž je odporem 6.2 přiložené k deskám 6.1 elektrické napětí, lonty vytvářejí transport náboje a nepatrný tok proudu v takovém rozsahu, že může býti snímán odporem 6.2 a přiváděn jako vstupní signál impedančnímu transformátoru 6.3. ze kterého vystupuje jako signál 6,4. Tímto signálem se může například nahradit uspořádání senzoru podle obrázku 3 Podle vynálezu se nyní signál 6.4 reprezentující ionozaci může použít jako ovládací signál tak, že

ΦΦ Φ · φ Φ

Β * ·

Φ Φ ΦΦΦ φ φ Φ Φ « · Φ φ

Φ · · «

Φ ΜΙ • Φ k φ Φ 4

- 13 se zvýší ionizační výkon zařízení je-li málo iontů a že se sníží ionizace, když se dosáhne nebo překročí požadovaný počet iontů.

Podle vynálezu tedy ovládají detektory iontů ionizační výkon dle obrázku 6 působením elektřiny, jak bylo popsáno v jedné z výše popsaných metod; alternativně je možné ovládání konstantním napětím při řízených poměrech impuls-přestávka; stejně je alternativně možné ovládání konstantním napětím, přičemž se přívod energie může uskutečnit v jednotlivých cyklech střídavého napětí tak zvaným ovládáním nakrojením fáze.

Jinou možností jak změnit výkon ionizace je změnit použitou aktivní plochu ionizačních přístrojů například změnou počtu provozovaných ionizačních trubic nebo ionizačních zařízení. Zejména u velkých provozů se značnou potřebou úpravy vzduchu se zpravidla používají uspořádání se značným počtem ionizátorů vzduchu. Vynálezem se navrhuje použít některý z výše uvedených ionizačních přístrojů s vhodnou ovládací elektronikou tak, že se v závislosti na požadované intenzitě ionizace změní počet aktivně provozovaných ionizačních přístrojů nebo ionizátorů vzduchu. K. tomu se může dodat, že při vysokém znečištění vzduchu nebo velkém množství vzduchu se provozují všechny ionizační přístroje a při čistém vzduchu pouze jeden jediný nebo žádný, aby se zamezilo nadměrné produkci iontů a/nebo nebezpečí ozonizace.

Je podstatnou součástí vynálezu nahradit dosud často používané a výše v obrázku 1 uvedené trubicové ionizátory vzduchu jinými výhodnými konstrukcemi.

Na obrázku 7 je znázorněn vynálezecký ionizátor vzduchu 7.0 vyznačující se výhodnějším poměrem mezi objemem a povrchem než známé ionizátory ze skleněné trubky podle stavu techniky. Protože jsou čelní plochy malé, je průtočný odpor vynálezeckých plochých ionizátorů podstatně nižší než u známých trubic. Co se týče konstrukce, je vnitřní vodivá plocha 7.5 dvou desek 71 a 7,2 z elektricky izolačního materiálu hermeticky uzavřená. V úvahu přicházejí materiály jako jsou sklo, keramika, « * ' * « 1 * * kli 1 » a « 4

I ί « I « 4 ' 4 i l >

* * 4 • I 4

- 12Pro tento účel je senzor plynu 5.1 podle obrázku 5 propojen s elektrickým odporem 5.2 do děliče napětí. V odporu 5.2 působící dílčí napětí je pak funkcí kvality vzduchu. Stává-li se senzorový prvek 5.1 na základě narůstajícího zatížení vzduchu nízkoohmickým, mění se napětí na odporu 5.2 podle pravidla dělení napětí. Kondenzátor 5.6 zapojený jako horní propust 5.5 s přizpůsobenou přenosovou frekvencí přenáší pouze změnu napětí a ne statickou hladinu senzoru na komparátor 53, jehož výstupní impuls spouští časový člen 5.4. Výstup časového členu 5.4 ovládá přepínací relé 5/7. Zatímco v normálním případě je zapojen snížený výkon ionizace předřazením kondenzátoru 5,8 před transformátor 5.9, pak se přepínacím relé 5.7 zapíná při nárůstu zatížení vzduchu o předem určenou hodnotu přechodně vyšší ionizační výkon, následkem čeho je transformátor 5.9 ovládán síťovým napětím přímo.

Proto se vynálezem navrhuje zapojit za ionizátor vzduchu detektor iontů nebo detektor iontů umístit do místnosti, kde se vzduch upravuje. Podle obrázku 6 se takový detektor iontů v podstatě skládá z deskového kondenzátoru Jxf a vzduchu jako dielektrika. Určité množství vzduchu je malým ventilátorem protlačováno deskami deskového kondenzátoru 6.1. Desky deskového kondenzátoru mají elektrický náboj, přičemž je odporem 6.2 přiložené k deskám 6,1 elektrické napětí, lonty vytvářejí transport náboje a nepatrný tok proudu v takovém rozsahu, že může býti snímán odporem 6.2 a přiváděn jako vstupní signál impedančnímu transformátoru 63, ze kterého vystupuje jako signál 6.4. Tímto signálem se může například nahradit uspořádáni senzoru podle obrázku 3. Podle vynálezu se nyní signál 6.4 reprezentující íonozaci může použít jako ovládací signál tak, že • ft · ftftft • ft··· • · ··· ft ·· ···· • · · • · · • · · ftftft ·· · • ft ·· • « ft · • · · · ftftft ftftft • ft ft· ··

- 15 Přitom jsou pro desky 9.1, 9,2 ... možné různé druhy zapojeni, které jsou znázorněné na obrázcích 10 a 11. Obrázek 10 ukazuje dva deskové ionizátory 10.1 a 10.2 podle obrázku 7, u kterých mají vnitrní a vnější plochy vždy stejný elektrický potenciál a proto jsou zapojené paralelně, jak je patrné na obrázku 10. Výhodou tohoto zapojení je, že se mohou odstupy mezi jednotlivými deskami volit velmi malé, protože k sobě přivrácené vnější plochy 10,3 a 10.4 mají stejný potenciál a nevzniká proto nebezpečí elektrického přeskoku. V malém objemu zástavby se tak dá uložit extrémně velká aktivní ionizační plocha.

Obrázek 11 ukazuje dva deskové ionizátory 11,1 a 11.2 u kterých vnitrní a vnější plochy mají střídavě se měnící potenciál ve vztahu k sousedícím deskám a proto jsou zapojené antiparalelně, přičemž je odstup mezi dvěmi sousedícími vnějšími plochami 11.3 a 11,4 zvolen tak, že nedochází k elektrickým přeskokům. Výhodou tohoto zapojení je, že vzduchová mezera mezi ionizačními deskami, případně mezi oběmi vnějšími plochami

11.3 a 11.4 dvou ionizátorů vzduchu 11,1 a 11.2, působí rovněž jako dielektrikum a že se mezi deskami může vytvořit značné elektrické pole, které je schopné roztrhnout zejména polární molekuly, například uhlovodíkové molekuly. Kombinací vlivu „okysličování aktivními kyslíkovými ionty“ a „roztrhávání polárních molekul v elektrickém střídavém poli“ se může umocnit působení ionizačního přístroje.

Obrázek 12 ukazuje další výhodnou vynálezeckou konstrukci ionizátorů vzduchu. Uvnitř izolovaného nebo izolujícího rámu 12.1, který výhodně vytváří průtočný kanál pro jím proudící vzduch, se nalézají mrižovité, ploché struktury 12,2. 12.3, 12 4, tvořící plošná mrižovitá tělesa, která mají elektricky vodivé povrchy. Tato tělesa 12.2, 12,3, 12,4 jsou v proudu vzduchu uspořádaná planparalelně nad sebou a elektricky kontaktovaná tak, že mají vždy střídavý elektrický potenciál. Odstupy jsou zvolené tak, že nemůže docházet k elektrickým přeskokům. Materiálem mřížovitých plochých těles 12.2, 12.3, 12,4 může býti drátěné pletivo, vykrojované kovové dílce nebo podobný elektricky vodivý materiál.

Tvarováním elektricky vodivých plochých těles 13.1 podle vynálezu se počet produkovaných iontů zvýší tím, že jsou elektricky vodivá tělesa -nebo tělesa 12.2, 12.3,

12.4 na obrázku 12- tvarovaná podobně jako ostnatý drát a že mají značný počet

jehlovitých nebo zoubkovitých výčnělků 13.2, na kterých koránový efekt vystupuje zvláště zřetelně.

Další provedení je znázorněno na obrázku 14, kde je opět v elektricky izolujícím, vzduchový kanál tvořícím rámu 14,1, uspořádaná elektroda 14.4, která je izolovaně obklopena klecí 14.2. Vnitřní elektroda 14.4 je zavěšená elektricky izolovaně od vnější elektrody 14,2 a je tvořená elektricky vodivým filtračním materiálem z tvarově vylisovaného a napěněného aktivního uhlí. Vzduch je veden tak, že proudí vnější elektrodou 14,2 a prochází rovněž elektricky vodivým filtračním materiálem 14.4. V elektrickém střídavém poli mezi oběmi elektrodami 14,2 a 14.4 se, jak bylo popsáno, roztrhnou látky obsažené ve vzduchu a současně se nakysličí aktivními kyslíkovými ionty. Prach a částečky se zachytí v rohoži z aktivního uhlí 14.4. Jako impulsy se vyskytující koncentrace plynů a par se přechodně váží v rohoži z aktivního uhlí a okysličí se tam kyslíkovými ionty proudícími rovněž rohoží, takže rohož se stále regeneruje a proto nemůže dojít k obávaným desorpčním efektům. Tato konstrukce se může jako t. z. „sandvičová struktura“ libovolně často opakovat.

Vnější, jako klec tvarovaná elektroda 14,2 může rovněž míti dovnitř směřující jehlovité nebo zoubkovité, elektricky vodivé hroty 14.3, na kterých se koránový efekt projeví zvláště výrazně.

Ionizační efekt se může ještě zvýšit, když se do rohože z aktivního uhlí zatlačí velké množství elektricky kontaktovaných jehel nebo hrotů, aby se dosáhl vůči protielektrodě 14.2, případně hrotům 14.3, koránový efekt zmnožující produkci iontů. Samozřejmě mohou býtí jehly tvarované i na protielektrodě podobně jako na obrázku 13 nebo se mohou na obou plochách nalézat ve stejném rozsahu.

Je nasnadě použít popsanou fyzikální úpravu vzduchu pro úpravu venkovního vzduchu proudícího do automobilu. Tou se dosáhne, že se okysličitelné plyny, jako jsou výpary benzinu, pachy kerosinu nebo nafty, jedovatý kysličník uhelnatý nebo nespálený • 4

• 4 · • 4 *

4 · · · 4 • · • · · 4 uhlík, vodík, benzol a.t d. okysliči a tím zneškodní. Takové zařízení na úpravu vzduchu pro automobily se může uspořádat blízko vedle výměníku tepla automobilu.

Obrázek 15 ukazuje takový pro instalaci připravený ionizační modul 15,1. vytvořený z vnějšího elektricky izolujícího rámu 15.2, tvořícího současně trubkovitý vodící kanál vzduchu, jehož jedním povrchem vzduch vstupuje a jehož druhým povrchem vystupuje upravený vzduch. Uvnitř rámu se rozprostírají po ploše průřezu takové plošné elektrody 15.3, jaké byly popsané na obrázcích 7 až 14.

Obrázek 16 ukazuje podobný modul, u kterého jsou uložené uvnitř rámu 16.3 dvě elektricky vodivé, plošné, vzduch propouštějící desky 16.1 a 16,2. Aby se zvýšil korónový efekt, jsou obě elektrody 16.1 a 16.2 opatřené dovnitř proti sobě trčícími jehlovitými nebo zoubkovými hroty 16.4.

Obrázek 17 ukazuje zvláště výhodnou metodu ovládání ionizační jednotky vzduchu, přičemž je ionizace prováděná buď trubkovitým nebo deskovitým ionizátorem vzduchu 17.1 uspořádaným ve vzduchovém kanálu 17.2. Ionizátor vzduchu 17,1 je vedením 17.4 zásobován napětím prostřednictvím modulu ovládací elektroniky 17,3. Modul ovládací elektroniky 17,3 je napojen na síť 17,5.

Ve směru proudění je za ionizátorem vzduchu 17,1 uspořádán ozónový senzor 17.6, který je schopen zjistit případně v ionizátoru vzduchu 17.1 vytvořený ozón. Ozónový senzor 17,6 je vedením 17.7 spojen s modulem ovládací elektroniky 17,3.

Na obrázku 18 je vysvětlena funkce způsobu zapojeni dle obrázku 17. Je známo, že se funkce ionizace dostaví v bodu zapnutí nad minimálním napětím VI. Dále je známo, že nad další hranicí napětí, a to nad napětím VO₃, dochází k vývinu nežádoucího ozónu. Tato hranice napětí leží při přibývající vlhkostí vzduchu a přibývajícím znečištění vzduchu výše než při suchém a čistém vzduchu. Mezi těmito napětími VI a VO₃ je tedy pracovní oblast napětí, kterou má ionizátor vzduchu využívat. Proto se vytváří pilovité vysoké napětí s frekvencí 0,05 až 0,2 Hz , které kolísá sem a tam mezi zapínacím bodem nad začátkem

- 18ionizace VI a napětím VO₃ s nežádoucím vývinem ozónu. Po zapnutí v zapínacím bodě se vysoké napětí zvyšuje stupňovitě vždy o určitou hodnotu za jednotku času. Nad napětím VO₃, jehož exaktní výška je závislá na parametrech jako jsou proudění vzduchu, vlhkost vzduchu, znečištění vzduchu a.t.d. dochází k produkci ozónu. To pozná senzor ozónu 17.6 a ohlásí to modulu ovládací elektroniky 17 3, který sníží vysoké napětí o určitou hodnotu a to o zpětný skok na obrázku 18, který se nalézá v pásmu, ve kterém se ionizuje, ale kde nedochází k produkci ozónu. Následně se znovu zvyšuje vysoké napětí a prochází druhým stupněm, až znovu dojde k vytváření ozónu v bodu napětí VO₃ a napětí se sníží zpětným skokem z druhého stupně. Následně se může děj stále opakovat. Výsledkem tohoto ovládání ionizačního zařízení je, že se vysoké napětí stále nalézá v oblasti, ve které se bezpečně ionizuje, ale současně se bezpečně vyhýbá oblasti, kde dochází k vývinu ozónu. Výhodně je ionizační napětí pro ionizátor vzduchu podle vynálezu ovládané tak, že dochází k maximální nebo požadované ionizaci, aniž se připustí nadprodukce ozónu.

Na obrázku 19 je popsán princip elektrického zapojení, které může elektricky splnit funkci popsanou na obrázku 18. V síťovém usměrňovači 19,1 je integrován Šířkou impulsů modulovaný regulátor napětí 19.2, který členem LC dává k dispozici provozní napětí přibližně 50 až 150 voltů pro primární vinutí vysokonapěťového transformátoru 19,3, jehož sekundární vinutí je přiložené na ionizátor vzduchu. Primární cívka leží v obvodu kolektor-emitor výkonového transistoru 19.5 pro impulsní vytváření vysokého napětí. Aktivovací obvod 19.6, který ovládá bázi spínacího transistoru, je určen pro ovládání transistoru 19.5. Provozní napětí protéká primárním vinutím vysokonapěťového transformátoru 19.3, když je propojen výkonový transistor 19.5. Ovládání výkonového transistoru 19.5 se provádí aktivovacím obvodem 19,6 určitou frekvencí a určitým poměrem impuls - přestávka. V upřednostněném provedení se volí frekvence 15 až 20 khz a poměr zapnutí 15%.

Ovládací a regulační jednotka 19.7 vytváří pilovité napětí, které ovlivňuje regulátor napětí 19 2, jehož výchozí napětí postupně zvyšuje. Ozónový senzor 19,8 je propojen s ovládací a regulační jednotkou 19.7 a působí na ní tak, že se při výskytu ozónu okamžitě

- 19sníží regulační napětí a tím i vysoké napětí na hodnotu, která bezpečně nepřipouští produkci ozónu.

Průmyslová využitelnost

Vynález je průmyslově využitelný pro udržování čistého vzduchu, zejména vzduchu pro dýchání. Užitečnost vynálezu spočívá především v tom, že ionizátor vzduchu je schopen vytvářet vždy optimum kyslíkových iontů, aniž by při tom produkoval ozón.

Claims

1. Zařízení na vytváření aktivních kyslíkových iontů ve vzduchu pro zlepšení kvality vzduchu, zejména vzduchu na dýchání, skládající se z nejméně jednoho ionizátoru vzduchu a jednoho elektrického transformátoru vytvářejícího pro ionizaci vzduchu dostačující vysoké napětí, vyznačující se tím, že ionizátor vzduchuje spojen se senzorem, který zjišťuje obsah okysličitelných plynů ve vzduchu (senzor kvality vzduchu) a na základě zjištění takových okysličitelných plynů je ionizátoru vzduchu přiváděná elektrická energie měnitelná elektrickým ovládacím zařízením takovým způsobem, že při nízkých koncentracích okysličitelných plynů nastává pouze malý ionizační výkon, který se řízen senzorem a automaticky může zvyšovat na maximální hodnotu při přibývající koncentraci okysličitelných plynů.

2. Zařízeni podle nároku / vyznačující se tím, že za ionizátorem vzduchu uspořádaný počítač iontů zjišťuje počet iontů nalézajících se ve vzduchu a elektronickým obvodem působí na zařízení, t.j. na ionizátor vzduchu tak, že se řízen senzorem a automaticky, přednostně neustále, zvyšuje při malém množství iontů ionizační výkon ionizátoru vzduchu a při vyšším počtu iontů jej snižuje.

3. Zařízeni podle nároku 1 nebo 2, v y z n a č uj i c i se tím, že transformátor má pro změnu ovládáni výkonu ionizátoru vzduchu různé vývody z vinuti, kterými je ovladatelný tak, že se účinně a řízeno senzorem docílí vyšší nebo nižší provozní napětí ionizátoru vzduchu.

4. Ionizační přístroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že pro změnu ovládání výkonu ionizátoru vzduchu je tomuto předřazen řetěz kapacitních nebo ohmických odporů, které se vhodnými spínacími členy účinně

-21 přemostí tak, že se podle přemostění docílí přiměřený ionizační výkon ionizátoru vzduchu.

5. Ionizační přístroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že účinná a situaci přizpůsobená změna ionizačního výkonu se docílí tím, že je k dispozici a provozuje se větší počet ionizátorů vzduchu a že se aktivní plocha provozovaných ionizátorů vzduchu vhodnými elektrickými spínacími členy přizpůsobuje požadavkům zjištěným senzorem nebo senzory kvality vzduchu.

6. Zařízení podle nároku 4 nebo 5, v y z n a č uj í c í se tím, že k zvýšení ionizačního výkonu dochází vždy, dosahuje-li změna senzorem kvality vzduchu zjištěná koncentrace plynů určitou hodnotu za určitou dobu.

7. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že k zvýšení senzorem řízeného ionizačního výkonu ionizátoru vzduchu dochází vždy, když na plynu závislá hodnota senzoru kvality vzduchu nebo podíl ze změny hodnoty senzoru kvality vzduchu za časový úsek, překročí určitou hodnotu.

8. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že ionizátor vzduchu je předřazen zvlhčovači vzduchu.

9. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že za ionizátorem vzduchu je zařazen senzor ozónu, který je spojen s elektrickým ovládacím obvodem a který při zjištění určitého obsahu ozónu ve vzduchu působí na elektrický ovládací obvod, který sníží elektrickou energii přiváděnou ionizátoru vzduchu.

10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že regulace elektrické energie přiváděné při výskytu ozónu ionizátoru vzduchu se provádí ovládáním pilovitým napětím, které se při dosažení tvorbu ozónu připouštějícího napětí sníží zpět na takové napětí, při kterém se jednak bezpečně ionizuje a jednak se ještě nevytváří ozón.

··

- 22

11. Zařízení podle nároku 10, v y z n a č uj í c í se tím, že pilovité napětí stupňovitě nebo pilovitě kolísá uvnitř pásma napětí mezi dvěmi hladinami napětí sem a tam.

12. Zařízení podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se tím, že ionízátor vzduchuje tvořen dvěmi nebo několika elektricky vodivými, plošnými nebo desko vitými strukturovými tělesy jako elektrodami, které jsou uspořádané planparalelně proti sobě a které jsou od sebe elektricky oddělené dielektrikem a vytvářejí plošný kondenzátor, přičemž je na elektrody přiložené pro ionizaci vzduchu dostatečně vysoké střídavé napětí.

13. Zařízení podle nároku 12, v y z n a č u j í c í se tím, že ionízátor vzduchuje vytvořen z plošné vnější a plošné vnitřní elektrody, kteráje hermeticky uzavřená dielektrikem nesoucím vnější elektrodu, přičemž je vnější a vnitřní elektroda kontaktovaná vždy jednou elektrickou přípojkou a na vnitřní a vnější elektrodu je připojené pro ionizaci vzduchu dostatečně vysoké elektrické střídavé napětí.

14. Zařízení podle nároku 12 nebo 13, v y z n a č uj í c í se tím, že více plochých ionizátorů vzduchu (plochý ionízátor) je navrstveno do hranice nebo do více elektricky od sebe izolovaných hranic, které jsou protékané vzduchem určeným k úpravě a že na jednotlivé elektrody je přiložené pro ionizaci vzduchu dostatečně vysoké elektrické střídavé napětí.

15. Zařízení podle nároku 12 nebo 13, v y z n a č uj í c í se tím, že vnitřní elektrody mají stejný elektrický potenciál jako sousedící ploché ionizátory nebo že vnitřní elektrody mají od sousedících plochých ionizátorů odlišný elektrický potenciál.

• fl flflfl *♦

-2316. Zařízení podle nároku 12,vyznačující setím, že ionizátor propouští vzduch, přičemž obě plošné elektrody vykazuji prolomení a jsou tvarované mřížovitě nebo děrované a vzduch určený k ionizaci protéká volné průřezy elektrod.

17. Zařízení podle nároku 16, v y z n a č uj í c í se tím, že jedna z obou elektrod je tvořená elektricky vodivým filtračním materiálem, který je druhou elektrodou obklopen mřížovitě ale elektricky izolovaně a vzduch určený k úpravě proudí oběmi elektrodami.

18. Zařízení podle nároku 12, vy z n a č uj í c í se tím, že nejméně jedna z elektrod je opatřená velkým množstvím jehel nebo hrotů nebo zoubků nasměrovaných proti protielektrodě.

19. Zařízení podle nároku 12, v y z n a č uj i c í se tím, že hranice ionizačních desek je uspořádaná ve větracím kanálu a vyplňuje celý průřez větracího kanálu a vytváří tak ionizátor vzduchu a ionizační desky jsou vyrovnané bud’ úzkou stranou čelné plochy nebo vzduchem protékanou plochou průřezu k směru proudění vzduchu.

20. Použití zařízení podle nároku 1 nebo 12 nebo 19, vyznačující se tím, že toto je vestavěno do vnější vzduch dopravujícího vzduchového kanálu automobilu