CZ20023796A3 - Sulfonamidové deriváty - Google Patents

Description

V centrálním nervovém systému (CNS) savců je přenos nervových impulsů řízen interakcí mezi neurotransmiterem, který je uvolňován vysílajícím neuronem, a povrchovým receptorem na přijímajícím neuronu, která způsobuje excitaci uvedeného přijímajícího neuronu. L-glutamát, který je nejhojněji se vyskytující neurotransmiter v CNS, působí v hlavních excitačních dráhách savců a je označován jako excitační aminokyselina (EAA). Receptory, které odpovídají na glutamát jsou nazývány receptory excitační aminokyseliny (EAA receptory). Viz Watkins a Evans, Ann. Rev. Pharmacol. Toxicol., 21, 165 (1981); Monaghan, Bridges a Cotman, Ann.

Rev. Pharmacol. Toxicol., 29, 365 (1989); Watkins, Krogsgaard-Larsen a Honoře, Trans. Pharm. Sci., 11, 25 (1990). Excitační aminokyseliny mají velký fyziologický význam, hrají roli v řadě fyziologických procesů, jako je dlouhodobá potenciace (učení a paměť), vývoj synaptické plasticity, motorická kontrola, respirace, kardiovaskulární regulace a sensorická percepce.

Receptory excitačních aminokyselin jsou klasifikovány do dvou obecných typů. Receptory, které jsou přímo vázány na otevření kationtových kanálů buněčné membrány neuronů jsou nazývány ionotropní. Tento typ receptorů byl rozdělen na alespoň tři podtypy, které jsou definovány depolarizačním působením selektivních agonistů N-methyl-D-aspartátu (NMDA), alfaamino-3-hydroxy-5-methylisoxazol-4-propionové kyseliny (AMPA) a kyseliny kainové (KA - kainic acid, systematický název kyselina (2S,3S,4 S)-2-karboxy-4-(1-methylethenyl)-3pyrrolidinoctová). Druhý obecný typ receptorů je G-protein neboli ke druhému poslu (messenger) vázaný metabotropní receptor excitační aminokyseliny. Tento druhý typ se kopuluje na vícenásobné systémy druhého posla, což vede na zvýšenou hydrolýzu fosfoinositidu, aktivaci fosfolipázy D, zvyšuje nebo snižuje vytváření c-AMP a změny funkce iontových kanálů, viz Schoepp a Conn, Trends in Pharmacol. Sci., 14, 13 (1993). Zdá se, že oba typy receptorů zprostředkovávají nejenom normální synaptické přenosy podél excitačních drah, ale také se podílejí na modifikacích synaptických spojení při vývoji a v průběhu života, Schoepp, Bockaert a Sladeczek, Trends in Pharmacol. Sci., 11, 508 (1990); McDonald a Johnson, Brain Research Reviews, 15, 41 (1990).

AMPA receptory jsou sestaveny ze čtyř proteinových

9-ť podjednotek, známých jako GluRl t-q GluR4, zatímco receptory kyseliny kainové jsou sestaveny z podjednotek GluR5 až GluR7 a KA-1 a KA2, Wong a Mayer, Molecular Pharmacology 44: 505510, 1993. Není dosud známo, jak se tyto podjednotky kombinují v přirozeném stavu. Byla však již osvětlena struktura jistých lidských variant každé podjednotky a byly klonovány buněčné linie, exprimující jednotlivé varianty podjednotek a byly zabudovány do testovacích systémů určených pro identifikace sloučenin, které se k nim váží nebo s nimi interagují a proto mohou modulovat jejich funkci. Tak například evropská patentová přihláška č. EP-A2-0574257 popisuje varianty lidských podjednotek GluRIB, GluR2B, GluR3A a GluR3B. Evropská patentová přihláška č. EP-A1-0583917 popisuje variantu lidské podjednotky GluR4B.

Jedna charakteristická vlastnost receptorů AMPA a kyseliny kainové je jejich rychlá deaktivace a pokles citlivosti na glutamát, Yamada a Tang, The Journal of Neuroscience, září 1993, 13(9): 3904-3915 a Kathryn M. Partin, J. Neuroscience, 1. listopad 1996, 16(21): 6634-6647.

Je známo, že rychlý pokles citlivosti a deaktivace receptorů AMPA a/nebo kyseliny kainové na glutamát může být inhibován použitím jistých sloučenin. Toto působení takových sloučenin je často označováno alternativně jako potenciace receptorů. Jedna taková sloučenina, která selektivně potenciuje AMPA receptorovou funkci je cyklothiazid, Partin a kol., Neuron, sv. 11, 1069-1082, 1993.

Zveřejněná mezinárodní patentová přihláška WO 98/33496, publikovaná 6. října 1998 popisuje jisté sulfonamidové deriváty, které jsou použitelné například pro léčbu psychiatrických a neurologických poruchy, například kognitivních poruch; neurodegenerativních poruch jako je Alzheimerova nemoc; demencí vztahujících se ke stáří; stářím indukovaných poruch paměti; poruch pohybu jako je tardivní dyskinesie, Huntingtonovy chorey, myoklonu a Parkinsonovy nemoci; změna stavů, indukovaných drogami (jako je stavy indukované kokainem, amfetaminy, alkoholem); depresí; poruch typu deficitu pozornosti; poruch typu hyperaktivního deficitu pozornosti; psychóz; kognitivního deficitu souvisejícího s psychózou a psychóz indukovaných drogami.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká sloučenin obecného vzorce I;

Η θ , O

CH

CH nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí

Předložený vynález se dále týká sloučeniny vzorce Ia;

nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

I

- 5 Předložený vynález se dále týká způsobu potenciace funkce receptoru glutamátu u pacienta, který zahrnuje podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce Ia.

Kromě toho se předložený vynález týká způsobu léčení depresí u pacienta, spočívajícího v podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce Ia.

Předložený vynález se dále týká způsobu léčení schizofrenie u pacienta, spočívajícího v podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce Ia.

Předložený vynález se dále týká způsobu léčení kognitivní poruchy u pacienta, spočívajícího v podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce Ia.

Předložený vynález se dále týká farmaceutických kompozic s obsahem sloučenin vzorce Ia, včetně jejich hydrátů, obsahujících jako účinnou složku sloučeninu vzorce Ia v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidly nebo excipientem.

Předložený vynález také zahrnuje nové meziprodukty a dále se týká způsobu syntézy sloučenin vzorce Ia.

Navíc se předložený vynález týká použití sloučeniny vzorce Ia nebo její farmaceuticky přijatelné sole pro potenciaci funkce receptoru glutamátu.

Předložený vynález se mimo to týká použití sloučeniny vzorce Ia pro výrobu léčiva pro potenciaci funkce receptoru glutamátu.

Předložený vynález se dále týká výrobku, sestávajícího z obalového materiálu a sloučeniny vzorce Ia nebo její farmaceuticky přijatelné sole, uložené v uvedeném obalovém materiálu, kde uvedený obalový materiál nese označení, uvádějící, že uvedená sloučenina vzorce Ia může být použita pro léčení alespoň jednoho z následujících onemocnění: Alzheimerova nemoc, schizofrenie, kognitivní deficit související se schizofrenií, depresí a kognitivních poruch.

Detailní popis předloženého vynálezu

V tomto popisu výraz potenciace funkce receptoru glutamátu označuje libovolné zvýšení schopnosti odezvy receptorů glutamátu, například AMPA receptorů, na glutamát nebo jeho agonistu, a zahrnuje neomezujícím způsobem inhibicí rychlého poklesu citlivosti nebo deaktivace AMPA receptorů na glutamát.

Sloučeninami obecného vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelnými solemi může být léčeno nebo dosahováno prevence množství stavů jejich působením jako potenciátorů funkce receptoru glutamátu. Takové stavy zahrnují stavy, související s hypofunkcí gluzamátu, jako jsou psychiatrické a neurologické poruchy, například kognitivní poruchy;

poruchy jako je Alzheimerova nemoc; s demence; s věkem související zhoršení poruchy jako je tardivní dyskinesie, dystonie a Parkinsonova drogami (jako je kokain, poruchy typu deficitu neurodegenerativní věkem související paměti; pohybové

Huntingtonova chorea, myoklonus, nemoc; změna stavů indukovaných amfetaminy, alkohol); deprese;

pozornosti; poruchy typu hyperaktivního deficitu pozornosti; psychóza; kognitivní deficit související s psychózou a drogami indukovaná psychóza. Kromě toho jsou sloučeniny obecného vzorce I použitelné pro léčení sexuální dysfunkce. Sloučeniny obecného vzorce I mohou být také použity pro zlepšení paměti (jak krátkodobé, tak i dlouhodobé) a schopnosti učení. Předložený vynález se také týká použití sloučenin obecného stavů.

vzorce I pro léčení každého z těchto

Běžnému odborníkovi v oboru je zřejmé, že sloučenina vzorce Ia:

Ia je zahrnuta v rozsahu obecného vzorce I definovaného výše. Přesněji je sloučenina I racemickou směsí a sloučeniny vzorce Ia a odpovídajícího (R)-enantiomeru.

Předložený vynález se také týká farmaceuticky přijatelných solí sloučenin definovaných obecným vzorcem I a vzorcem la. Výraz farmaceuticky přijatelná sůl, jak je zde používán, označuje sole sloučenin výše uvedeného obecného vzorce, které jsou v zásadě netoxické pro živý organismus. Typické farmaceuticky přijatelné sole zahrnují sole, připravené reakcí sloučenin podle předloženého vynálezu s farmaceuticky přijatelnými organickými nebo anorganickými bázemi. Takové sole jsou známy jako adiční sole bází. Takové sole zahrnují farmaceuticky přijatelné sole, uvedené v Journal of Pharmaceutical Science, 66, 2-19 (1977), které jsou známy odborníkům v oboru.

Adiční sole bází zahrnují sole odvozené od anorganických bází jako jsou hydroxid, uhličitan a hydrogenuhličitan amonný nebo hydroxidy, uhličitany, hydrogenuhličitany alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin a podobně. Takové báze, použitelné pří přípravě solí podle předloženého vynálezu tedy zahrnují hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid amonný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, hydrogenuhličitan sodný, hydrogenuhličitan draselný, hydroxid vápenatý, uhličitan vápenatý a podobně. Draselné a sodné sole jsou obzvláště výhodné.

Je nutno uvést, že volba konrétního protiiontu, vytvářejícího část libovolné sole podle předloženého vynálezu obvykle není kritická, dokud je sůl jako celek farmakologicky přijatelná a dokud protiiont nepropůjčuje soli jako celku nežádoucí vlastnosti. Dále je zřejmé, že výše uvedené sole se mohou vyskytovat ve formě hydrátů nebo existovat ve v zásadě bezvodé formě.

Jak je zde používán, výraz stereoisomer označuje sloučeniny, vytvořené ze stejných atomů, vázaných stejnými vazbami, které však mají odlišné třídimenzionální struktury, které jsou nezaměnitelné. Třídimenzionální struktury jsou nazývány konfigurace. Jak je zde používán, výraz enantiomer označuje dva stereoisomery, jejichž molekuly jsou navzájem nezaměnitelnými zrcadlovými obrazy. Výraz chirální centrum označuje atom uhlíku, ke kterému jsou vázány čtyři různé skupiny. Jak je zde používán, výraz diastereomery se týká stereoisomerů, které nejsou enantiomery. Kromě toho dva diastereomery, které mají různé konfigurace v pouze jednom chirálním centru, jsou zde označovány za epimery. Výrazy racemát, racemická směs nebo racemická modifikace označují směsi stejných dílů enantiomerů.

Výraz enantiomerické obohacení, jak je zde používán, označuje vzrůst množství jednoho enantiomerů ve srovnání s druhým. Výhodný způsob vyjadřování dosaženého enantiomerického obohacení je koncept enantiomerického přebytku neboli ee, kcerý se určí následující rovnicí:

E^x-E² ee =---------X 100

E²+E² kde E¹ je množství prvního enantiomeru a E² je množství druhého enantiomeru. Jestliže tedy počáteční poměr dvou enantiomeru je 50:50, jako je přítomno v racemické směsi a je získáno enantiomerické obohacení dostatečné pro dosažení konečného poměru 70:30, pak ee vzhledem k prvnímu enantiomeru je 40%. Jestliže však je konečný poměr 90:10, ee vzhledem k prvnímu enantiomeru je 80%. Hodnota ee větší než 90% je výhodná, ee větší než 95% je nejvýhodnější a konečně ee větší než 99% je mimořádně výhodné. Enantiomerické obohacení může snadno určit běžný odborník v oboru použitím standardních technik a procedur, jako je plynová nebo vysokovýkonná kapalinová chromatograřie s chirální kolonou. Volba vhodné chirální kolony, vymývací rozpouštědlo a podmínky nutné pro dosažení separace enantiomerického páru patří mezi běžné znalosti odborníků v oboru.

Výrazy R a S jsou používány způsobem obvyklým v organické chemii pro označování specifické konfigurace chirálního centra. Výraz R (rectus) označuje konfiguraci chirálního centra se vztahem priorit skupin ve směru hodinových ručiček (od nejvyšší k druhé nejnižší) při pohledu podél vazby, vedoucí ke skupině s nejnižší prioritou. Výraz S (sinister) označuje konfiguraci chirálního centra se vztahem priorit skupin proti směru hodinových ručiček (od nejvyšší k druhé nejnižší) při pohledu podél vazby, vedoucí ke skupině s nejnižší prioritou. Priorita skupin je založena na jejich molekulových hmotnostech (v pořadí klesajících molekulových hmotností). Částečný seznam priorit a diskuse stereochemie je obsažena v Nomenclature of Organic Compounds: Principles and

I

- 11 Practice, (J.H. Fletcher a kol., editoři, 1974) na stranách 103-120.

Jak je zde používán, výraz Lg označuje vhodnou odštěpitelnou skupinu. Příklady vhodných odštěpitelných skupin jsou Cl, Br a podobně.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být připraveny například postupem podle analogických procedur, uvedených ve zveřejněné mezinárodní patentové přihlášce WO 98/33496, publikované 6. října 1998 (viz Příklad 196 cam uvedený) . Konkrétněji mohou být sloučeniny obecného vzorce I a vzorce la připraveny například jak je popsáno ve Schématu I. Reagenty a výchozí materiály jsou snadno dostupné pro běžného odborníka v oboru. Všechny substituenty, pokud není uvedeno jinak, jsou jak bylo definováno výše.

Schéma I

(8)

Ve Schématu I, krok A, se nitril (1) hydrogenuje pro získání primárního aminu (2) ve formě HCI sole. Například se nitril (1) rozpustí ve vhodném organickém rozpouštědle, jako je ethanol, zpracovává se vhodným hydrogenačním katalyzátorem, jako je paládium na uhlí, zpracovává se koncentrovaným HCI a vloží se pod vodíkovou atmosférou za tlaku a teploty dostatečné pro dosažení redukce nitrilu (1) na primární amin (2). Reakční směs se potom filtruje a filtrát se koncentruje pro získání surového primárního aminu (2) ve formě HCI sole. Tento surový materiál se potom čistí způsoby dobře známými v oboru, jako je rekrystalizace z vhodného rozpouštědla.

Ve Schématu I, krok B, může být primární amin (2) ve formě HCI sole zpracováván vhodným separačním činidlem pro získání sole (3) . Například se primární amin (2) ve formě HCI sole rozpustí ve vhodném organickém rozpouštědle jako je ethanol a zpracovává se přibližně jedním ekvivalentem vhodné báze jako je hydroxid sodný. Reakční směs se filtruje a filtrát se zpracovává vhodným separačním činidlem jako je kyselina Ljablečná. Například se přibližně 0,25 ekvivalentů kyseliny Ljablečné ve vhodném organickém rozpouštědle, jako je ethanol, přidá k filtrátu. Roztok se potom zahřívá na teplotu přibližně 75 °C a míchá se po dobu přibližně 30 minut. Roztok se potom ponechá pomalu chladnout za míchání. Precipitát se potom izoluje filtrací, proplachuje se ethanolem a suší za vakua pro získání sole (3) . Sůl (3) se potom suspenduje ve vhodném organickém rozpouštědle jako je ethanol a přidá se voda. Kaše se zahřívá na teplotu zpětného toku, dokud pevné látky nevstoupí do roztoku. Roztok se potom ponechá pomalu chladnout za míchání po dobu přibližně 8 až 16 hodin. Suspenze se dále ochladí na teplotu přibližně 0 až 5 °C a sůl (3) se izoluje filtrací. Sůl (3) se potom proplachuje euhanolem a suší za teploty přibližně 35 °C.

Ve Schématu 1, krok C, se sůl (3) přemění na volnou bázi (4) a v Kroku D se volná báze (4) sulfonyluje pro získání sulfonamidu (5). Například se sůl (3) je suspenduje ve vhodném organickém rozpouštědle jako je methylenchlorid a zpracovává se přibližně 2 ekvivalenty vhodné báze jako je vadný hydroxid sodný. Směs se míchá po dobu přibližně jedné hodiny a organická fáze se separuje. Organická fáze se potom suší, například azeotropní destilací s heptanem pro získání valné báze (4). Suchá volná báze (4) v heptanu se potom zpracovává například katalytickým množstvím 4cimethylaminopyridinu, přebytkem triethylaminu a přidá se methylenchlorid pro dosažení úplného rozpuštění. Rozuok se ochladí na teplotu přibližně 5 °C a zpracovává se přibližně jedním ekvivalentem sloučeniny obecného vzorce Lg-SOjCH (CH₃) 2, jeko je isopropylsulfonylchlorid. Reakční směs se potom ponechá zahřát se na teplotu okolí v průběhu přibližně 16 hodin. Reakční směs se potom ochladí na teplotu přibližně E °C a zpracovává se 2N vodným HCI. Organická fáze se potom separuje a promývá vodou, hydrogenuhličitanem sodným, suší r.ed bezvodým síranem sodným, filtruje a koncentruje za vakua pro získání sulfonamidu (5).

Ve Schématu I, krok E, se sulfonamid (5) nitruje pro získání p-nitro derivátu (6).Podrobněji uvedeno se sulfonamid (5) zkombinuje s kyselinou trifluoroctovou ve vhodné směsi organických rozpouštědel jako je methylenchlorid a heptan.

Směs se ochladí na teplotu přibližně -5 °C a do směsi se přidají přibližně 1,2 ekvivalenty 98% dýmavé kyseliny dusičné. Reakční směs se potom míchá za teploty přibližně 5 °C po dobu přibližně 3 až přibližně 5 hodin a potom se nechá zahřát na teplotu okolí. Reakční směs se potom zředí methylenchloridem a vodou a míchá se po dobu přibližně 15 minut. Vodná fáze se potom separuje a extrahuje methylenchloridem. Organická fáze a organické extrakty se zkombinují, zpracovávají vodou a vodnou bází jako je 10% hydroxid sodný. pH se upraví na hodnotu přibližně 6,5 až přibližně 7,5 nasyceným uhličitanem sodným. Směs se míchá po dobu přibližně 10 až 15 minut a organická vrstva se separuje. Organická vrstva se potom koncentruje za vakua pro získání surového p-nitro derivátu (6), která je použit přímo v kroku

F.

Ve Schématu 1, krok F, se p-nitro derivát (6) redukuje na pamino derivát (7) a izoluje se ve formě vhodné sole jako je p-toluensulfonátová sůl. Konkrétněji se surový p-nitro derivát (6) se rozpustí v ethanolu, zpracovává se vhodným hydrogenačním katalyzátorem jako je paládium na uhlí a umístí se pod vodíkovou atmosféru za tlaku dostatečného pro dosažení redukce p-nitro derivátu (6) na p-amino derivát (7). Reakční směs se filtruje, filtrát se koncentruje za vakua a surový pamino derivát (7) se rozpustí ve vhodném organickém rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran. Do tohoto roztoku se za míchání přidá ekvivalent vhodné kyseliny jako je monohydrát kyseliny p-toluensulfonové. Do tohoto roztoku se potom přidá MTBE a kaše se míchá po dobu přibližně 1 až 2 hodiny. Kaše se potom filtruje a proplachuje se MTBE/THF (3:1) pro získání čistého p-amino derivátu (7).

Ve Schématu I, krok G, se p-amino derivát (7) přemění na odpovídající volnou bázi (8). Například se p-amino derivát (7) se suspenduje ve vhodném organickém rozpouštědle jako je methylenchlorid a zpracovává se vhodnou bází jako je nasycený vodný hydrogenuhličitan sodný, dokud pH vodné fáze není přibližně 6,5. Fáze se separují a organická fáze se proplachuje 5% hydrogenuhličitanem sodným, vodou a potom se koncentruje za vakua pro získání volné báze (8). K této bázi se přidá dierhylether nebo výhodněji methyl-terc.-butyl ether, pro dosažení krystalizace. Vzniklá pevné látka se izoluje filtrací pro získání čisté volné báze (8).

Ve Schématu I, krok H, se volná báze (8) se zpracovává 3,5dibenzoylchloridem pro získání sloučeniny vzorce Ia. Například se volná báze (8) zkombinuje s přibližně 1,15 ekvivalenty triethylaminu ve vhodném organickém rozpouštědle jako je methylenchlorid. Do roztoku se za teploty okolí přidají přibližně 1,1 ekvivalenty 3,5-difluorbenzoylchloridu a směs se míchá po dobu přibližně 1 hodiny. Reakční směs se potom promývá vodou a zředěnou vodnou kyselinou. Organická fáze se potem zředí acetonem a promývá se nasyceným uhličitanem draselným, zředěnou vodnou kyselinou, suší se nad bezvodým síranem hořečnatým, filtruje se a koncentruje za vakua s přidáním ethylacetátu. Residuum se krystalizuje přidáním vhodného organického rozpouštědla jako je

I

- 17 ethylacetát. Vzniklé pevné látky se izolují filtrací a suší se za vakua pro získání sloučeniny vzorce Ia.

Kromě toho může být krok B přeskočen a primární amin (2) jako HCI sůl může být použit přímo v kroku D po přeměně na volnou bázi. Tímto způsobem se nakonec připraví sloučenina obecného vzorce I.

Alternativně se sloučeniny vzorce Ia mohou také připravit například jak je dále popsáno ve Schématu II. Reagenty a výchozí materiály jsou snadno dostupné běžnému odborníkovi v oboru. Všechny substituenty, pokud není uvedeno jinak, jsou jako bylo definováno výše.

Schéma II

Krok F

(12)

e Schématu II, krok A, kyselina (9) může být zpracovávána •hodným separačním činidlem pro získání sole (10) . Například e kyselina (9) se rozpustí ve vhodném organickém •ozpouštědle jako je ethylacetát, roztok se zahřívá na .eplotu přibližně 30 °C a zpracovává 0,5 ekvivalenty vhodného ieparačního činidla jako je S-(-)-α-methylbenzylamin. Reakční směs se potom zahřívá na teplotu zpětného toku po dobu přibližně 10 minut a potom se ochladí na teplotu okolí za míchání v průběhu přibližně 8 hodin až přibližně 16 hodin. Vzniklý precipitát se izoluje filtrací pro získání surové sole (10). Surová sůl (10) se znovu suspenduje v ethylacetátu za teploty zpětného toku po dobu přibližně 10 minut a potom se ochladí na teplotu okolí za míchání v průběhu přibližně 8 hodin až přibližně 16 hodin. Sůl (10) se izoluje filtrací a výše uvedené suspendování se opakuje. Izolovaná sůl (10) se potom suší za vakua.

(10) se zpracovává vodnou dobře známých běžnému volné kyseliny (11). s vhodným organickým

Ve Schématu II, krok B, se sůl kyselinou za standardních podmínek, odborníkovi v oboru, pro získání Například se sůl (10) zkombinuje rozpouštědlem jako je methylenchlorid a zpracovává se 1 N HCI. ?o míchání reakční směsi po dobu přibližně 1 až přibližně 3 hodin se vrstvy jsou separují, organická vrstva se suší nad bezvodým síranem hořečnatým, filtruje a koncentruje za vakua pro získání volné kyseliny (11).

Ve Schématu II, krok C, se kyselina (11) redukuje vhodným redukčním činidlem pro získání primárního alkoholu (12). Například se kyselina (11) rozpustí ve vhodném organickém rozpouštědle jako je tetrahydrofuran a zpracovává se vhodným redukčním činidlem jako je dimethylsulfidboran. Reakční směs se potom zahřívá na teplotu zpětného toku po dobu přibližně 5 hodin, ochladí se na teplotu okolí a reakce se zastaví nasyceným uhličitanem draselným. Reakční směs se potom míchá po dobu přibližně 3 hodin a vrchní organická vrstva se separuje. Vodná vrstva se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem jako je methylenchlorid. Organická vrstva a organické extrakty se zkombinují, promývají nasyceným solným roztokem, suší se nad bezvodým síranem hořečnatým, filtrují a koncentrují za vakua pro získání primárního alkoholu (12) .

Ve Schématu II, krok D, se primární alkohol (12) přemění na ftalimidový deriván (13;. Například se primární alkohol (12) ftalimidu a ve vhodném zkombinuje s přibližně jedním ekvivalentem přibližně 1,5 ekvivalenty trifenylfosfinu organickém rozpouštědle jako je tetrahydrofuran. Do tohoto roztoku se přidají přibližně 1,5 ekvivalenty diethylazodikarboxylátu. Reakční směs se potom míchá po dobu přibližně 8 hodin až přibližně 16 hodin, reakce se zastaví vodou a směs se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem jako je methylenchlorid. Organické extrakty se zkombinují, suší nad bezvodým síranem hořečnatým, filtrují a koncentrují za vakua. Residuum se čistí průchodem přes vrstvu silikagelu s vhodným vymývacím rozpouštědlem jako je směs ethylacetát/hexan (1:1) pro získání ftalimidového derivátu (13) .

Ve Schématu II, krok Ξ, se ftalimidový derivát (13) přemění na primární amin (14). Například se ftalimidový derivát (13) zkombinuje s vhodným organickým rozpouštědlem jako je toluen a zpracovává se přebytkem hydrazinu nebo vhodného hydrazinového ekvivalentu. Reakční směs se míchá po dobu přibližně 45 minut, zahřívá se na teplotu přibližně 90 °C až přibližně 95 °C, dokud výchozí materiál nezmizí, ochladí se na teplotu přibližně 0 °C a primární amin (14) se izoluje filtrací.

Ve Schématu II, krok F, se primární amin (14) sulfonyluje pro získání sulfonamidu (6) způsobem analogickým proceduře popsané ve Schématu I, krok D uvedený výše.

Ve Schématu II, krok G, se sulfonamid (6) redukuje pro získání volné báze (6) způsobem analogickým proceduře popsané ve Schématu I, krok F uvedený výše.

Ve Schématu II, krok H, se volná báze (8) zpracovává 3,5dibenzoylchloridem pro získání sloučeniny vzorce la způsobem analogickým proceduře popsané ve Schématu 1, krok H.

Kromě toho ve Schématu II může být krok A přeskočen a kyselina (9) může být použita přímo v redukčním kroku C.

Tímto způsobem se nakonec připraví sloučenina obecného vzorce

I.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady jsou pouze ilustrativní a nejsou zamýšleny jako omezení předloženého vynálezu jakýmkoli způsobem. Reagenty a výchozí materiály jsou snadno dostupné běžnému odborníkovi v oboru. Pokud není uvedeno jinak, substituenty jsou definovány výše uvedeným způsobem. Běžnému odborníkovi v oboru je zřejmé, že (R) a (S) enantiomery obecného vzorce I mohou být připraveny vycházejíce například z (R)-2-fenyl-l-propylaminu nebo (S;-2-fenyl-l-propylaminu namísto racemátu 2-fenyl-l-propylaminu nebo separací sloučeniny obecného vzorce I použitím standardních způsobů dobře známých v oboru, jako jsou způsoby popsané v J. Jacques a kol., Enantiomers, Racemates, and Resolutions, John Wiley a Sons, lne., 1981. Příklady takových separací zahrnují rekrystalizační techniky nebo chirální chromatografií.

Jak jsou zde používány, následující výrazy mají tyto významy: ekv označuje ekvivalenty; g označuje gramy; mg označuje miligramy; ng označuje nancgramy; 1 označuje litry; ml označuje mililitry; μΐ označuje mikrolitry; mol označuje moly; mmol označuje milimoly; psi označuje libru na čtvereční palec; kPa označuje kilopascaly; min označuje minuty; h označuje hodiny; °C označuje stupně Celsia; TLC označuje chromatografií na renké vrstvě; HPLC označuje vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií; GC označuje plynovou chromatografií; označuje retenční faktor; delta označuje části na milion pod hodnotou tetramethylsilanu; THF označuje retrahydrofuran; DMF označuje N,N-dimethylfornamid; DMSO označuje methylsulfoxid; LDA označuje lithium diisopropylamid; aq označuje vodný; iPrOAc označuje isopropylacetát; EtOAc označuje ethylacetát; MIBK označuje methyl-isobutyl-keton; EtOH označuje ethylalkohol; MeOH označuje methanol; MTBE označuje terč.-butyl-methylezher, DEAD označuje diethylazodikarboxylát; TMEDA označuje Ν,Ν,Ν',Ν'tetramethylethylendiamin a RT označuje teplotu okolí.

Příklad 1

Příprava N-2-(4-N-(3,5-difluorbsnzamido)fenyl)propyl-2propansulfonamidu.

F

Sloučenina z názvu se připraví způsobem analogickým proceduře popsané v Příkladu 196 zveřejněné mezinárodní patentové přihlášky WO 98/33496, publikované 6. října 1998 z 3,5dífluorbenzoylchloridu. Alternativně sloučenina z názvu může být připravena způsobem analogickým způsobům, popsaným obecně ve Schématech I a II a konkrétněji jak je popsáno v následujících příkladech 2 a 3, bez použití kroku separace, jak je zřejmé běžnému odborníkovi v oboru.

Konkrétněji byl v 500 ml 3-hrdlé baňce, opatřené míchadlem a teploměrem, přidán 3,5-difluorbenzoylchlorid (1,13 g) po kapkách do míchaného rozteku [2-(4-aminofenyl)propyl] [(methylethyl)sulfonvl] aminu (1,50 g) a triethylaminu (625 mg) v methylenchloridu (200 ml) za teploty okolí a pod dusíkovou atmosférou. Po míchání po dobu jedné hodiny za této teploty TLC ukázala, že výchozí anilin byl spotřebován. Organická vrstva byla promývána jednou vodou, sušena nad uhličitanem draselným a koncentrována za sníženého tlaku pro získání surového materiálu (2,61 g) ve formě pevné látky. Tento surový materiál byl čištěn rekrystalizací ze směsi hexan/ethylacetát 1:1 pro získání sloučeniny z názvu (1,64 g, 71%) ve formě žlutých krystalů.

Teplota tání 158 °C-160 °C.

Hmotová spektroskopie, iontový sprej: 397,1 í’4* - 1).

Vypočteno pro C19H22N2O2SF2-H2O:

Teorie: C 55,03, H 5,83, N 6,76 Nalezeno: C 54,63, H 5,84, N 6,61

Příklad 2

Příprava N-[4-(IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu

Příprava 2-fenyl-l-propylaminu, HCI

CH ζ^\/χ/·ΝΗ₂

HCI

Schéma I, krok A: Do autoklávového hydrogenačního zařízení pod dusíkovou atmosférou bylo vloženo vodou navlhčené 5% paládium na uhlí (453 g), ethanol (6,36 1), 2fenylpropionitril (636 g, 4,85 molů) a nakonec koncentrovaná (12M) kyselina chlorovodíková (613 g, 5,6 molů). Směs byla rychle míchána a natlakována na 75-78 psi vodíku. Směs byla potom zahřívána na teplotu 50-64 °C po dobu 3 hodin. NMR analýza alikvotu ukázala méně než 5% výchozího materiálu. Reakční směs byla zbavena tlaku a filtrována pro získání dvou dávek filtrátu, které byly koncentrovány za sníženého tlaku každá na 400 ml. Do každé dávky byl přidán meohyl-terc.-butyl ether (MTBE) (2,2 1 každá dávka) a precipitované pevné látky byly ponechány za míchání přes noc. Každá dávka byla filtrována a izolované pevné látky byly každá promývána čerstvým MTBE (100 ml) a sušeny přes noc. Dávky byly zkombinovány pro získání 2-fenyl-l-propylaminu, HCI (634,4 g, 76,2%) ve formě bílého prášku.

¹H NMR analýza volné báze: ¹H NMR (CDCI3, 300 MHz) δ 7,32 (m, 2H), 7,21 (m, 3H) , 2,86 (m, 2H) , 2,75 (m, IH) , 1,25 (d, 3H, J=6,9), 1,02 (br s, 2H).

Příprava jablečnanu (2R)-2-fenylpropylaminu.

Schéma I, krok B: Do suché 3-litrové baňky pod dusíkovou atmosférou byl vložen 2-fenyl-l-propylamin, HC1 (317,2 g, 1,85 molů), bezvodý ethanol (2,0 1) a kuličky NaOH (75,4 g, 1,89 molů), které byly promývány dalším ethanolem (500 ml). Směs byla míchány po 1,6 hodiny a vzniklé mléčně bílé NaCI sole byly filtrovány. Alikvot filtrátu byl analyzován plynovou chromatografií pro získání volného aminu, 2-fenyl-lpropylaminu (1,85 molů). Roztok kyseliny L-jablečné (62,0 g, 0,462 molů, 0,25 ekvivalentů) v erhanclu (320 ml) byl přidán po kapkách do žlutého filtrátu a roztok byl zahříván na teplotu 75 °C. Roztok byl míchán při teplotě 75 °C po 30 minut. Zdroj tepla byl odstraněn a rozzok byl ponechán pomalu chladnout. Vzniklý hustý precipitát byl ponechán za míchání přes noc. Precipitát byl filtrován a sušen za vakua po promývání ethanolem (325 ml) pro získání jablečnanu (2R)-2fenylpropylaminu (147,6 pevné látky, propylaminu, g, 39,5%) ve formě bílé krystalické

Chirální GC analýza volné báze, ukázala 83,2% e.e. obohacení (konfigurace byl určena spektrometrickým porovnáním pomocí chirální HPLC s komerčně dostupným (R)-2-fenyl-lpropylaminem) .

^ΤΗ NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 7,32 (m, 2H) , 7,21 (m, 3H) , 2,86 (m,

2H), 2,75 (m, 1H), 1,25 (d, 3H, J=6,9), 1,02 (br s, 2H) .

2-fenyl-lR-isomerem

Kaše jablečnanu (2R)-2-fenylpropylaminu (147,1 g, 83/2% e.e.) v 1325 ml ethanolu a 150 ml deionizované vody byla zahřívána na teplotu zpětného toku (-79,2 °C), dokud pevné látky nevstoupily do roztoku. Homogenní roztok byl ponechán pomalu chladnout za míchání přes noc. Precipitované bílé pevné látky byly ochlazeny (0-5 °C) a filtrovány. Izolované pevné látky byly proplachovány ethanolem (150 ml) a sušeny při teplotě 35 °C pro získání jablečnanu (2R)-2-fenylpropylaminu (125,3 g, 85,2% zisk) ve formě bílého prášku. Chirální GC analýza volné báze, (2R)-2-fenylpropylaminu, ukázala 96,7% e.e. obohacení R-isomerem.

NMR (CD3OD, 300 MHz) δ 7,32 (m, 10H), 4,26 (dd, 1H, J=3,6, 9,9), 3,08 (m, 6H) , 2,72 (dd, 1H, J=9,3, 15,3), 2,38 (dd, 1H, J=9,3, 15,6), 1,33 (d, 6H, J=6,6).

Příprava ((2R)-2-fenylpropyl)[(methylethyl)sulfonyl]aminu.

Schéma I, kroky C a D: Do míchané kaše jablečnanu (2R)-2fenylpropylaminu (200 g, 0, 494 molů) v CH₂C1₂ (1000 ml) byl přidán 1,0 N NaOH (1050 ml, 1,05 molů). Směs byla míchána za teploty okolí po dobu jedné hodiny a organická fáze byla separována a gravitačně filtrována do 3,0 1 baňky s promýváním CH₂C1₂ (200 ml). Vzniklá volná báze, (2R)-228 fenylpropylamin, byl sušen azeotropní destilací. V souladu s tím byl čirý filtrát koncentrován na 600 ml za atmosférického tlaku destilací přes jednoduchou destilační hlavu. Byl přidán heptane (1000 ml) a roztok byl koncentrován znovu za atmosférického tlaku na 600 ml použitím proplachování dusíkem pro zvýšení rychlosti destilace. Konečná teplota nádoby byla 109 °C.

Roztok byl ochlazen na teplotu okolí pod dusíkovou atmosférou za míchání pro získání čirého bezbarvého heptanového roztoku (600 ml) (2R)-2-fenylpropylaminu. Do tohoto roztoku byl přidán 4-dimethylaminopyridin (6,04 g, 0,0494 molů), triethylamin (200 g, 1,98 molů) a CH2CI2 (500 ml). Směs byla míchána za teploty okolí, dokud nebyl získán čirý roztok. Tenro roztok byl ochlazen na teplotu 5 °C a po kapkách byl přidán roztok isopropylsulfonylchloridu (148 g, 1,04 molů) v CH₂C1₂ (250 ml) za míchání v průběhu 2 hodin. Směs byla ponechána zahřát se postupně na teplotu okolí v průběhu 16 hodin. GC analýza ukázala úplné spotřebování (2R)-2fenylpropylaminového výchozího materiálu.

Míchaná směs byla ochlazena na teplotu 8 °C a po kapkách byl přidán 2 N HCI (500 ml) . Organická fáze byla separována a extrahována vodou (1 x 500 ml) a nasyceným NaHCO₃ (1 x 500 ml) . Organická fáze byla izolována, sušena (Na₂SO₄) a gravitačně filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání ((2R)-2-fenylpropyl)[(methylethyl)sulfonyl]aminu (230g, 96%) ve formě bledě žlutého oleje.

^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 7,34 (m, 2H) , 7,23 (m, 3H) , 3,89 (široký t, 1H, J=5,4), 3,36 (m, 1H) , 3,22 (m, 1H) , 3,05 (m, 1H), 2,98 (m, 1H), 1,30 (d, 3H, J=7,2), 1,29 (d, 3H, J=6,9), 1,25 (d, 3H, J=6,9).

Příprava p~toluensulfonátu [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl] [ (methylethyl)sulfonyl]aminu.

Schéma I, krok E: Do baňky vybavený míchací tyčinkou, termočlánkem a přívodem dusíku byl při teplotě 25 °C vložen ((2R)-2-fenylpropyl)[(methylethyl)sulfonyl]amin (5,00 g, 0,0207 molů), kyselina trifluoroctová (15 ml), dichlormethan (1,2 ml) a heptan (8 ml). Směs byla ochlazena na teplotu 5 °C a po kapkách byla přidána 98% dýmavá kyselina dusičná (1,60 g, 0,0249 molů). Reakční směs byla míchána za teploty 5 až +5 °C po 3-5 hodin a potom zanřáta na teplotu 20-25 °C. Reakční směs byla ponechána za míchání dokud GC analýza neukázala, že množství ((2R)-2-fenylpropyl)[(methylethyl)sulfonyl]aminu je menší než 1% (plošná %).

Reakční směs byla potom zředěna dichlormethanem (20 ml) a deionizovanou vodou (20 ml) a směs byla přenesena do vhodně velké 3-hrdlé baňky se spodním vývodem. Směs byla míchána po

10-15 minut. Vodná fáze byla separována, extrahována dichlormethanem (1 χ 20 ml) a organické fáze byly zkombinovány. Do organické fáze byla přidána voda (15 ml), 10% NaOH (10 ml) a pH bylo upraveno na hodnotu 6,5-7,5 nasyceným uhličitanem sodným. Po 10-15 minutách míchání byla organická vrstva separována a koncentrována na olej za sníženého tlaku (25-35 ’C).

Schéma I, krok F: Olej obsahující směs nitrofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu, nitrofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu a nitrofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu [(2R)-2-(4[(2R)-2-(3[ (2R)—2—(2— byl zředěn ethanolem a byl přenesen do Parrovy láhve, obsahující 1,25 g 5% Pd na C (proplachování 5 ml THF) pod dusíkovou atmosférou (celkové množství ethanolu = 45 mi) . Reakční směs byla hydrogenována po 16-20 hodin za teploty 20-25 °C, dokud GC neukázala, že plošné % [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu není větší než 70%. Reakční směs byla filtrována přes Hyflo s následným proplachováním ethanolem (25 ml).

Olej byl zředěn THF (35 ml) a byl přidán monohydrát kyseliny p-toluensulfonové (3,94 g, 0,0207 molů) za míchání za teploty 20-25 °C. Když pevné látky byly úplně rozpuštěny, byl přidán MTBE (22 ml) a kaše byla míchána po 1-2 hodiny. Kaše byla filtrována a koláč byl proplachován třikrát 3:7 (objemově) roztokem MBTE a THF. Tento proces poskytl p-toluensulfonát [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu s 53,5 % výtěžkem ve formě bělavého prášku. Chirální analýza volné báze, [ (2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)31 sulfonyl]aminu, získané extrakčně z p-toluensulfonátu [(2R)2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu, ukázala % e . e. 99,5%.

XH NMR	(CD3OD, 300	MHz) δ 7,70	(d,	2H, J=8,	4), 7,43	(d,	2H,
J=8,4),	7,33 (d,	2H, J=8,4),	7,23	(d, 2H,	J=7,8),	3, 22	(m,
2H), 3,	08 (kvint,	1H, J=6,9),	2,99	(q, 1H,	J=6,9) ,	1,29	(d,

3H, J=6, 6) , 1,23 (d, 3H, J=6,6).

Příprava [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu.

» H u ,^CH3 N—S—{

CH₃

H,CH.

Schéma I, krok G: Do suspenze p-toluensulfonátu [(2R)—2—{4— aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu (41,2 g, 0,0961 molů) v CH2CI2 (300 ml) byl přidáván nasycený vodný NaHCO₃, dokud pH vodné fáze nebylo 6,5. Fáze byly separovány a organická fáze byla promývána 5% NaHCO₃ (2 x 100 ml), H₂O (100 ml) a koncentrována pro získání [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu ve formě oleje. Po zředění oleje diethyletherem (50 ml) začala po 10 minutách krystalizace. Pozor: Krystalizační teplo etheru. Po odeznění exothermy (45 minut) filtrována a filtrační koláč byl promýván diethyletherem (2 x ml) a sušen za sníženého tlaku pro získání [(2R)-2-(4způsobilo var byla suspenze aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu (21,7 g, 88,1 %) ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 7,00 (d, 2H, J=8,l), 6,66 (d, 2H,

J=8,4), 3,83 (m, 1H), 3,65 (br s, 2H) , 3,31 (m, 1H), 3,09 (m, 2H), 2,85 (m, 1H), 1,30 (d, 3H, J=7,2), 1,26 (d, 3H, J=6,9), 1,24 (d, 3H, J=6,9).

Příprava N- [4- ( (IR)-l-methyl-2-{[ (methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl] (3,5-difluorfenyl)karboxamidu

Způsob A.

Schéma I, krok H:

p-toluensulfonát [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu (60,0 g, 0,140 molů), suspendovaný dichlormethanu (375 ml), byl zpracováván nasyceným vodným NaHCCh v množství dostatečném pro přivedení sole do roztoku. Organická fáze byla separována a promývána dvakrát vodným NaHCO3. HPLC analýza ukázala úplné odstranění p-toluensulfonátu z organické fáze. Organická fáze byla sušena (MgSOU , filtrována a ochlazena na teplotu -10 °C. 3,5-difluorbenzoylchlorid (27,2 g, 0,154 molů) byl přidán po kapkách v průběhu 10 minut a směs byla ponechána zahřát se na teplotu okolí za míchání přes noc. Po ukončení reakce byla směs zředěna vodou (100 ml) a acetonem (75 ml) . Fáze byly separovány a organická fáze byla promývána 0,1 N HCl (2 x 100 ml), 0,01 N NaOH (3 x 100 ml) a 0,1 N HCl (1 x 100 ml). Organická fáze byla separována a koncentrována na pevnou látku. Pevná látka byla resuspendována v ethylacetátu a spolu odpařena dvakrát s ethylacetátem (2 x 60 ml) pro odstranění stop dichlormethanu. Residuum bylo přeneseno do 500 ml baňky s ethylacetátem (150 ml) a tato směs byla zahřívána na teplotu zpětného toku pro získání čirého roztoku. Roztok byl ponechán ochladit se na teplotu okolí v průběhu 5 hodin a suspenze byla ponechána za pomalého míchání přes noc. Suspenze byla ochlazena na teplotu 0 °C a míchána po dobu jedné hodiny. Produkt byl izolován filtrací a byl vakuově sušen pro získání N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl;fenyl] (3,5-difluorfenyl)karboxamidu (43,9 g, 79,0%) ve formě bílé krystalické pevné látky.

^ΧΗ NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 7,80 (s, 1H) , 7,59 (d, 2H, J=8,4), 7,40 (m, 2H), 7,23 (d, 2H, J=8,7), 7,01 (tt, 1H, J=2,l, 8,7), 3,87 (dd, 1H, J=5,l, 7,5), 3,36 (m, 1H) , 3,21 (m, 1H) , 3,09 (m, 1H) , 2,98 (m, 1H) , 1,32 (d, 3H, J=6, 6) , 1,30 (d, 3H,

J=7,2), 1,28 (d, 3H, J=6,6).

Příprava Ν-Γ 4—((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu.

Způsob B.

Schéma 1, krok H: Do roztoku o teplotě 0 °C obsahujícího [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]amin (21,5 g, 0,0838 molů) a triethylamin (9,75g, 13,4 ml, 0,0964 molů) v CH₂C1? (86 ml) byl po kapkách přidán 3,5difluorbenzoylchiorid (16,3 g, 0,0922 molů) v průběhu 30 minut. Po ukončení přidávání byla reakční směs míchána při teplotě 20 °C po dobu jedné hodiny. Reakční směs byla promývána deionizovanou vodou (2 x 100 ml) a 0,1 N HCI (2 x

100 ml) . Organická fáze byla zředěna acetonem (50 ml) pro zajištěni úplného rozpuštění produktu a organická fáze byla promývána nasyceným K2CO3 (100 ml), 0,1 N HCI (100 ml), sušena (MgSO₄, 3 g), filtrována a společně odpařena s EtOAc pro získání oleje. Tento olej byl zředěn diethyletherem (125 ml), který, indukoval krystalizaci. Pevné látky byly izolovány filtrací, promývány diethyletherem (2 x 20 ml) a sušeny za sníženého tlaku za teploty okolí přes noc pro získání N-[4((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3, 5-difluorfenyl)karboxamidu (31,8 g, 95,7 %) ve formě bílého krystalického prášku.

Analytický vzorek byl připraven rekrystalizací z EtOAc. Čirý roztok N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu (28 g) byl získán zahříváním na teplotu zpětného toku EtOAc (90 ml, minimální množství). Tento roztok byl ponechán ochladnout v průběhu 2 hodin na teplotu okolí bez míchání. Vzniklá hustá látka byla pulverizována skleněnou tyčinkou a izolována filtrací. Izolované pevné látky byly znovu suspendovány v diethyletheru, filtrovány a sušeny za sníženého tlaku pro získání N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl) sulfonyl]aminojethyl) fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu (22,2 g, 79% výtěžek) ve formě bílého krystalického prášku.

Kromě toho výsledná sloučenina z názvu, N-[4-((IR)-1-methyl2-{[(methylethyl)sulfonyl]aminojethyl)fenyl](3,5difluorfenyl)karboxamid, může být proudově rozemlet způsobem známým běžnému odborníkovi v oboru, například pomocí Model 4

SDM Micronizer společnosti Sturtevant lne. pro získání sloučeniny se střední velikostí částic přibližně 5,5 mikronů.

Příklad 3

Alternativní příprava N-[4-((IR)-l-methyl~2-{[(methylethyl)sulfonyl]aminojethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu.

Příprava kyseliny (2R)-2-(4-nitrofenyl)propanové, S(-)-amethylbenzylamin.

Schéma II, krok A: 2-litrová tříhrdlá baňka vybavená mechanickým míchadlem byla naplněna racemickou kyselinou 2(4-nitrofenyl)propionovou (40,55 gramů, 0,208 molů) a ethylacetátem (1600,0 ml). Do tohoto roztoku byl potom najednou přidán při teplotě 30 °C S(-)-a-methylbenzylamin (13,49 ml, 0,104 molů). Reakce exotermovala na teplotu 38 °C za intenzivního vytváření bílého precipitátu za méně než 15,0 minut. Reakční směs byla potom zahřívána za teploty zpětného toku ethylacetátu po 10,0 minut a ponechána dosáhnout teploty okolí za míchání přes noc. Precipitát byl potom filtrován pro získání polosuchého bílého produktu, kyseliny (2R)-2-(4nitrofenyl)propanové, S(-)-α-methylbenzylaminu (vlhký koláč = 25,43 gramů). Vlhký koláč byl opětovně suspendován v ethylacetátu (1600,0 ml) za teploty zpětného toku po 10,0 minut, míchán za teploty okolí přes noc a byl filtrován bílý precipitát, kyselina (2R)-2-(4-nitrofenyl)propanová, S(-)-amethylbenzylamin, ( vlhký koláč = 21,02 gramů, ee = 91,4%). Nové opakování tohoto postupu a sušení precipitátu při teplotě 40 °C ve vakuové peci po 24,0 hodin dalo kyselinu (2R)-2-(4-nitrofenyl)propanovou, S(-)-a-methylbenzylamin (18,02 g, 55%, ee = 95%).

^XH NMR (DMSO, 300 MHz) 5 1,31-1,32 (d, 3H) , 1, 37-1,38 (d,

3H), 3,56-3,60 (m, 1H), 4,18-4,20 (m, 1H), 7,27-7,53 (aromatický, 7H) , 8,09-8,12 (aromatický, 2H) ;

¹³C NMR (DMSO, 300 MHz) δ 99,91, 22,93, 48,45, 50,55, 123,71, 124,15, 127,15, 128,27, 129,06, 129,41, 129,76, 146,31,

153,36, 176,24.

Příprava kyseliny (2R)-2-(4-nitrofenyl)propanové .

Schéma II, krok B: Do reakční směsi kyseliny (2R)-2-(4nitrofenyl)propanové, S(-)-a-methylbenzylaminu (56,04 g, 0,177 molů) v methylenchloridu (400,0 ml) byl najednou přidán za teploty okolí 1 N HC1 (300,0 ml) za míchání po 45,0 minut. Spodní organická vrstva byla potem separována, sušena bezvodým síranem hořečnatým, filtrována a koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu, kyseliny (2R)-2-(4-nitrofenyl)propanové (34,58 g, 100%) ve formě oleje.

Příprava (2R)-2-(4-nitrofenyl)propan-l-olu.

Schéma II, krok C: 500 mi tříhrdlá baňka, vybavená mechanickým míchadlem, teploměrem, přidávací nálevkou, refluxním kondenzátorem a kontinuálním přívodem dusíku byla naplněna kyselinou (2R)-2-(4-nitrofenyl)propanovou (8,12 g, 41,6 mmolů) a THF (120,0 ml). Do tohoto roztoku byl přidán 10,0 M dimethylsulfidboran (10,56 ml, 105,66 mmolů) v průběhu periody 30,0 minut za teplory okolí. Reakce je zcela exotermická s vývinem plynu (exotherma může být řízena rychlostí přidávání roztoku borovodíku). Reakční směs byla potom zahřívána na teplotu zpětného toku po 5, 0 hodin, přivedena na teplotu okolí a potom byla reakce zastavena velmi opatrně nasyceným rogtokem uhličitanu draselného (100,0 ml) . Pěnění, pozorované během přidávání, může být řízeno rychlostí přidávání roztoku uhličitanu. Po 3,0 hodinách míchání byla horní organická vrstva separována a vodná vrstva byla zpětně extrahována methylenchloridem (130,0 ml). Zkombinované organické vrstvy byly potom promývány nasyceným solným roztokem (100,0 ml), sušený nad bezvodým síranem hořečnatým, filtrovány a koncentrovány za sníženého tlaku při teplotě 50 °C pro získání (2R)-2-(4-nitrofenyl)propan-l-olu (7,24 g, 96%);

Έ NMR	(CDC13, 300	MHz)	δ 1,	29 (d, 3H, J= 7,02	Hz), 1,	69	(b,
triplet	, OH), 3,05	(m,	1H) ,	3,72 (m, 2H), 7,39	(d, 2H)	, 8	,15
(d, 2H)	f
13C NMR	(CDCI3, 300	MHz)	δ 17	,61, 25,82, 42,61,	68,17, 1	.23,	92,
128,61,	146, 90, 152	,24.

Příprava 2-[(2R)-2-(4-nitrofenyl)propyl]isoindolin-1,3-dionu.

Schéma II, krok D: 250 ml tříhrdlá baňka vybavená mechanickým míchadlem, přidávací nálevkou, teploměrem a refluxním kondenzátorem byla naplněna (2R)-2-(4-nitrofenyl)propan-1olem (2,0 g, 11,04 mmolů), ftalimidem (l,62g, 11,04 mm), trifenylfosfinem (4,3 g, 16,59 mmolů) a THF (50,0 ml) za teploty okolí. Do tohoto roztoku byl přidán DEAD (2,6 ml, 16,59 mmolů) v průběhu periody 5 minut (reakce exotermovala na teplotu zpětného toku ke konci přidávání). Reakční směs byla potom míchána za teploty okolí přes noc, reakce byla zastavena vodou (50,0 ml) a směs byla extrahována methylenchloridem (50,0 ml). Organická vrstva byla potom sušena bezvodým síranem hořečnatým, filtrována a koncentrována za sníženého tlaku při teplotě 50 °C na olej (11,62 g) . Filtrace oleje na silikagelu směsí 1:1 ethylacetát/hexan (470,0 ml) a následná koncentrace frakcí obsahujících produkt poskytla světle žlutý precipitát. Precipitát byl potom sušen za vakua při teplotě 40 °C pro získání 2 - [ (2R) -2- (4-nitrofenyl)propyl]isoindolin-1,3-dionu (3,32 g, 96,9%) ;

^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 1,50 (d, 3H, J=6,74 Hz), 3,45 (m, 1H), 3,89-3,95 (m, 2H) , 7,5 (d, 2H) , 7,67 (m, 2H) , 7,68 (m, 2H) , 8,10 (d, 2H);

¹³ NMR (CDCI3, 300 MHz) δ 19, 21, 38,90, 44,45, 123,59, 123,99, 128,50, 131,86, 134,35, 151,13, 168,34.

Příprava (2R)-2-(4-nitrofenyl)propylaminu.

H CH,

Schéma II, krok E: 250 ml tříhrdlá baňka vybavená mechanickým míchadlem, teploměrem, refluxním kondenzátorem a přidávací nálevkou byla naplněna 2-[ (2R)-2-(4-nitrofenyl)propyl]isoindolin-1,3-dionem (25,02 g, 80,6 mmolů) a toluenem (200,0 ml). Do tohoto roztoku byl za teploty okolí přidán bezvodý hydrazin (7,08 ml, 226,0 mmolů). Reakce mírně exotermovala a směs byla míchána po 45 minut, zahřívána na teplotu 90 °C-95 °C do zmizení výchozího materiálu. Došlo k masivnímu vytváření precipitátu ke konci reakce. Směs byla ochlazena na teplotu okolí a pak zchlazena na teplotu 0 °C před filtrací. Koncentrace filtrátu poskytla (2R)-2-(4nitrofenyl)propylamin (14,11 g, 97%) ve formě oleje;

NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 1,01 (b, 1H) , 1,27 (d, 3H, J=

6,4Hz), 2,87 (m, 2H), 7,36 (d, 2H), 8,14 (d, 2H);

-³ NMR (CDCI3, 300 MHz) δ 19, 03, 43,51, 49,21, 123,67, 128,09, 153,04.

Příprava [(2R)-2-(4-nitrofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu.

Schéma II, krok F: 500 ml tříhrdlá baňka vybavená mechanickým míchadlem, teploměrem a přidávací nálevkou byla naplněna í2R)-2-(4-nitrofenyl)propylaminem (11,75 g, 65,21 mmolů), methylenchloridem (150,0 ml) a triethylaminem (18,2 ml, 130,4 mmolů). Do tohoto roztoku byl při teplotě 0 °C přidán isopropylsulfonylchlorid (8,92 ml, 63,9 mmolů) v průběhu periody 20 minut. Reakční směs byla potom míchána za teploty okolí přes noc, potom byla reakce zastavena 1 N HC1 (150,0 ml). Spodní organická vrstva byla separována a sušena bezvodým síranem hořečnatým, filtrována a koncentrována za sníženého tlaku pro získání [(2R)-2-{4-nitrofenyl)propyi][(methylethyl)sulfonyl]aminu (14,11 g, 97%) ve formě oleje.

ΧΗ NMR	(CDC13,	300	MHz)	δ 1,26	(d, 3H, J= 6,7Hz), 1,31	(d,
6H), 3,	0 6 (m,	1H) ,	3,30	(m, 1 H)	, 4,25 (široký triplet,	1H) ,
7,38 (d	, 2H),	8,10	(2H) ;
13 NMR	(CDCI3,	300	MHz)	δ 16,75,	18,95, 41,29, 50,15, 53	,85,
124,22,	128,52	, 151	,26.

Příprava [(2R)-2-(4-nitrofenyl) propyl][(methylethyl)sulřonyl]aminu.

Schéma II, krok G: 500 ml Parrova láhev byla naplněna [(2R)2-(4-nitrofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminem (14,45 g, 50, 60 mmolu), 3A EtOH (80,0 ml) a 10% P/C (4,0 g) . Reakční směs byla potom hydrogenována za teploty okolí a za tlaku 55 psi po dobu 6 hodin. Reakční směs byla filtrována na hyflo a koláč byl promýván 3A EtOH (100,0 ml). Filtrát byl potom koncentrován za sníženého tlaku pro získání [(2R)-2-(4nitrofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu (12,97 g, 100%) ve formě oleje;

NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 1,26 (d, 3H, J= 6,7Hz), 1,31 (d, 6H) , 2,4 (m, 1H), 3,0-3,2 (m, 2H), 3,2-3,4 (m, 9 H), 4,0 (b, 1H), 4,6 (b, 2H), 6,61 (d, 2H), 7,0 (d, 2H) .

Příprava N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]aminojethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu.

Schéma II, krok H: 500 ml tříhrdlá baňka vybavená magnetickým míchadlem, teploměrem, přidávací nálevkou a s přetlakem dusíku byla naplněna [(2R)-2-(4-nitrofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminem (12,02 g, 46,85 mmolů) a methylenchloridem (200,0 ml). Do tohoto roztoku byl najednou přidán triethylamin (6,53 ml, 46,85 mmolů). Roztok byl míchán po 10 minut a potom byl přidán po kapkách 3,5difluorbenzoylchlorid (5,9 ml, 46,85 mmolů) bez rozpouštědla v průběhu periody 20 minut. Reakce exotermovala na teplotu zpětného toku ke konci přidávání. Směs byla míchána za teploty okolí v průběhu víkendu. Reakce byla zastavena 1 N HCI (100,0 ml) a byla separována spodní organická vrstva. Organická vrstva byla promývána 25% solným roztokem (70,0 ml) a sušena bezvodým síranem horečnatým. Rrecipitáty byly filtrovány a filtrát byl koncentrován na světle hnědý olej (20,0 g) . Do tohoto oleje byla za míchání přidána směs 1:1 ethylacetát/hexan (125,0 ml). Došlo k masivnímu vytváření bělavého precipitátu. Precipitát byl potom filtrován a koláč byl promýván směsí 1:1 ethylacetát/hexan (50,0 ml). Precipitát byl potom sušen ve vakuové peci při teplotě 40 °C pro získání N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]43 amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu (15,02 g, 80,9%).

²H NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 1,26-1, 27 (d, 6H) , 1, 29-1, 30 (d,2H),

2,92 (m,	1 Η), 3,	10 (m, 1H)	, 3,20	(1 H), 3,3-3,4	(m, 1H	) ,	7,0
(triplet	, 1H), 7	,20 (d, 2H	), 7,40	(d, 2H) , 7,60	(m, 2H)	, 8	,19
(s, 1 H)	r
13C NMR	(CDCI3, 300 MHz) 5	17,19,	17,30, 19,75,	41,03,	50,	99,
54,15,	107,68,	107,86,	108,08,	111,12, 111	,33, 1	21,	81,
128,59,	136,97,	138,77,	140,51,	162,62, 162,	71, 9	64,	12,
164,61,	164,71.
Příklad	4
Alternat	.ivní	příprava	p-toluensulfonátu	[ (2R)	-2-	(4-

amincfenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu.

Do mechanicky míchaného roztoku 2-fenyl-l-propylaminu aminu (50,0 g, 0,370 molů), který může být připraven způsobem analogickým proceduře popsané v A. W. Weston a kol., J. Tůn. Chem. Soc., 65, 674 (1943), ve směsi 90% ethanol/H₂0 (denaturovaný 0,5% toluenu) (450 ml) byla přidána po částech kyselina L-jablečná (24,8 g, 0,185 molů) za teploty okolí s promýváním směsí 90% ethanol/H₂0 (50 ml) pro získání čirého roznoku po mírné exotermě. Tento roztok byl ponechán ochladnout a po 30 minutách se objevil bílý precipitát.

Precipitace byla ponechána probíhat za slabého míchání přes noc. Vzniklá kaše byla podtlakově filtrována (Buchnerova nálevka) a byla proplachována 100% ethanolem (denaturován 0,5% toluenu) (2 x 100 ml) pro získání, po sušení na vzduchu, 30 g jablečnanu (2R)-2-fenylpropylaminu ve formě bílé pevné látky. Chirální chromatografická analýza isopropylsulfonamidového derivátu volné báze ukázala 84% ee.

Tento jablečnar (2R)-2-fenylpropylaminu (30 g) byl suspendován ve směsi 90% ethanol/H₂0 (300 ml) a zahříván na teplotu 78 °C za pomalého míchání pro získání čirého bezbarvého roztoku. Roztok byl ponechán pomalu ochladnout na teplotu okolí přes noc. Precipitace započala za teploty 6065 °C. Pevné látky byly filtrovány a proplachovány za teploty okolí 100% ethanolem (2 x 50 ml) pro získání jablečnanu (2R)2-fenylpropylaminu (24,3 g, 32%) ve formě bílé krystalické pevné látky. Chirální chromatografická analýza isopropylsulfonamidového derivátu volné báze ukázala 96,5% ee.

Příprava (2R)-2-fenylpropylaminu.

Do míchané suspenze jablečnanu (2R)-2-fenylpropylaminu (24,3 g, 0,0601 molů, připraven přímo viz výše) v CH₂C1₂ (200 ml) byl přidán 1,0 N NaOH po kapkách za teploty okolí. Organická fáze byla izolována, extrahována solným roztokem (1 x 125 ml), sušena (Na₂SO₄) , filtrována a koncentrována za sníženého tlaku pro získání (2R)-2-fenylpropylaminu (19 g) ve formě čirého bezbarvého oleje.

Příprava ( (2R)-2-fenylpropyl) [(methylethyl)sulfonyl]aminu.

Schéma I, krok A: Do míchaného 2 °C roztoku (2R) —2— fenylpropylaminu (0,12 molů) a triethylaminu (24,3 g, 0,240 molů) v CH₂C1₂ (140 ml) pod dusíkovou atmosférou byl přidán roztok isopropylsulfonylchloridu (97%) (16,3 g, 0,118 molů) v CH₂C1₂ (20 ml) po kapkách, udržujíce reakční teplotu pod 15 °C. Reziduální isopropylsulfonylchlorid byl proplachován pomocí CH₂C1₂ (10 ml). Tento roztok byl míchán při teplotě 0 °C po dobu jedné hodiny a byl potom ponechán zahřát se na teplotu okolí přes noc.

Reakční směs byla znovu ochlazena na teplotu 0 °C před přidáním 1 N HCI (125 ml) po kapkách a za míchání. Organická fáze byla potom izolována a promývána nasyceným vodným NaHCO₃ (1 x 125 ml) a organická fáze byla separována, sušena (MgSO₄) a filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání ((2R)-2-fenylpropyl)[(methylethyl)sulfonyl]aminu (25,76 g, 90%) ve formě žlutého oleje.

Příprava p-toluensulfonátu [(2R)-2-(4-aminofenyl)propyl][(methylethyl)sulfonyl]aminu.

Do roztoku o teplotě okolí, obsahujícího ((2R)—2— fenylpropyl) [(methylethyl)sulfonyl] amin (43,3 g, 0,179 molů) v kyselině trifluoroctové (344 ml) byl přidán NaNO₃ (45,7 g, 0,538 molů) a vzniklá reakční směs byla míchána po dobu 5 hodin. Reakční směs byla zředěna CH₂C1₂ (1 1) a promývána H₂O (2 x 300 ml) a separována. Organická fáze byla zředěna znovu pomocí H₂O (150 ml) a heterogenní směs byla neutralizována pevným NaHCO₃, dokud pH vodné vrstvy nebylo rovno 5,7. Organická fáze byla koncentrována na olej (43 g) , který byl rozpuštěn v 3A ethanolu (250 ml) . Roztok byl potom hydrogenován přes noc za tlaku 50-60 psi na 7 g 5% paládia na uhlí.

¹H NMR analýza reakčního alikvotu ukázala úplnou redukci a 70% para isomeru v regicisomerické směsi. Směs byla filtrována přes Celit® a filtrát byl koncentrován na olej (41 g, 0,160 molů), který byl následně zředěn THF (125 ml). Tento THF roztok byl přidán do roztoku monohydrátu kyseliny ptoluensulfonové (37 g, 0,195 molů) v roztoku 1:1 (objemově) THF/diethylether. Diethylether byl přidáván do tohoto čirého roztok až do začátku zakalení. Po přibližně 10 minutách pevné látky precipitovaly ve formě husté nemíchatelné hmoty. Směs byla dále zředěna diethyletherem (300 ml) a THF (350 ml) a vzniklá suspenze byla filtrována. Filtrační koláč byl promýván směsí 2:5 (objemově) THF/diethylether (3 x 80 ml) a koláč byl sušen za sníženého tlaku pro získání ptoluensulfonátu [ (2R)-2-(4-aminofenyl) propyl] [(methylethyl)sulfonyl]aminu (41,7 g, 54 %) ve formě bílého prášku.

Příklad 5

Alternativní příprava ((2R)-2-fenylpropyl)[(methylethyl)sulfonyl]aminu.

Příprava (2R)-2-fenylpropan-l-olu.

V peci vysušená 500,0 mi tříhrdlá baňka, vybavená mechanickým míchadlem, teploměrem, přidávací nálevkou s kontinuálním přívodem dusíku, byla naplněna 2,0 M roztokem trimethylalumina (65,6 ml, 131,2 mmolů) a toluenu (75,0 ml). Reakční roztok byl potom ochlazen na teplotu -60 °C lázní suchého ledu/acetonu. Do tohoto roztoku byl potom v průběhu periody 50,0 minut přidán R-styrenoxid, rozpuštěný v 100,0 ml toluenu (reakce je zcela exotermická a může být řízena rychlostí přidávání substrátu). Po míchání za této teploty po 60,0 minut byla reakční směs zahřáta na teplotu okolí a míchána po 4,0 hodiny. Reakce byla zastavena za teploty okolí velmi opatrným vlitím do kaše THF (100,0 ml) a dekahydrátu síranu sodného (46,0 g) v průběhu periody 90,0 minut (což byl velmi exotermický proces s vývinem plynu). Vytvořený precipitát byl filtrován na hyflo, potom filtrát byl koncentrován pro získání meziproduktu z názvu, (2R)-2fenylpropan-l-olu (11,03 g, 92,6%) ve formě oleje.

T NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 1, 28-1,29 (d, 3H, J = 6,9 Hz), 1,5 (b, 1H), 2,9-3,0 (m, 1H) , 3, 69-3,70 (d, 2H, J = 6,64 Hz), 7,24-7,35 (aromatický);

¹³C NMR (CDCI3, 300 MHz) δ 18,31, 43, 15, 69, 40, 127,38, 128,20, 129, 26, 144, 39.

Příprava 2-((2R)-2-fenylpropyl)isoindolin-1,3-dionu

V peci vysušená 250,0 ml tříhrdlá baňka vybavená mechanickým míchadlem, teploměrem, přidávací nálevkou s kontinuálním přívodem dusíku byla naplněna (2R)-2-fenylpropan-l-olem (2,0 ml, 14,32 mmolů), ftalimidem (2,1 g, 14,32 mmolů), trifenylfosfinem (5,63 g, 21,48 mmolů) a THF (70,0 ml). Do tohoto roztoku byl potom za teploty okolí přidán roztok diethylazodikarboxylátu (3,38 ml, 21,48 mmolů) rozpuštěného v THF (10,0 ml) v průběhu periody 15-20 minut (reakce mírně exotermovala na teplotu 50 °C a ke konci přidávání se čirá směs zabarvila červeně). Reakce byla míchána za teploty okolí přes noc. Do červeného roztoku byla přidána voda (50,0 ml) a organická fáze byla extrahována chloroformem (140,0 ml). Organický roztok byl sušen bezvodým síranem hořečnatým, filtrován a koncentrován za sníženého tlaku na olej. Do oleje byl za míchání přidán heptan (150,0 ml). Precipitáty byly filtrovány a potom byl filtrát koncentrován na olej. Filtrace oleje na silikagelu směsí 1:1 ethylacetát/hexan a koncentrace produktových frakcí poskytla meziprodukt z názvu, 2—((2R)—2— fenylpropyl)isoindolin-1,3-lion (4,27 g, 96%), ve formě oleje, který tuhnut při vyrovnávání teploty s teplotou okolí. ^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz) δ 1,3 (d, 3H) , 3,3-4,0(m, 1H) , 3,7-3,9 (m, 2H), 7,1-7,3 (aromatický m, 2H) , 7,63-7,7 (aromatický m, 2H), 7,8-7,85 (aromatickým, 4H).

Příprava (2R)-2-fenylpropylaminu.

500ml tříhrdlá baňka vybavená mechanickým mích.adlem, teploměrem a přidávací nálevkou byla naplněna 2—({2R)—2— fenylpropyl)isoindolin-1,3-dionem (11,54 g, 43,49 mmolů), toluenem (200,0 ml) a bezvodým hydrazinem (2,73 ml, 86,99 mmolů). Reakční směs byla potom míchána za teploty okolí po 3,0 hodiny a potom zahřívána na teplotu 90 °C až 95 °C po 2,0 hodiny. Kaše byla ochlazena na teplotu okolí, precipitáty byly filtrovány, potom byl filtrát koncentrován pro získání meziproduktu z názvu, (2R)-2-fenylpropylaminu (5,58 g, 94,9%), ve formě oleje.

1H NMR (CDCI3, 300 MHz) δ 1,21 (d,3H), 1, 40-1, 60 (b, 2H) , 2,68-2,80 (m, 1H), 2,81-2,87 (m, 2H), 7,20 (m, 2H) , 7,32 (m, 2H) .

Příprava výsledné sloučeniny z názvu.

Do roztoku (2R)-2-fenylpropylaminu (1,2 g, 8,87 mmolů) v hexanu (16,0 ml) byl přidán triethylamin (2,47 ml, 17,74 mmolů) a dimethylaminopyridin (0,30 g, 2,47 mmolů). Reakční směs byla ochlazena na teplotu 5 °C, potom byl přidán roztok isopropylsulfonylchloridu (0,97 ml, 8,69 mmolů), rozpuštěného v methylenchloridu (6,0 ml) v průběhu periody 15,0 minut. Míchání probíhalo po 45,0 minut, potom za teploty okolí po 120,0 minut. Reakce byla zastavena přidáním 1 N HC1 (20,0 ml) a organická fáze byla extrahována methylenchloridem (25,0 ml). Organická vrstva byla sušena bezvodým síranem hořečnatým, filtrována a filtrát byl koncentrován pro získání výsledné sloučenina z názvu, ((2R)-2fenylprcpyl)[(methylethyl)sulfonyl]aminu (1,93 g, 95,1 %), ve formě oleje.

XH NMR (CDC13,	300 MHz) δ	1,25 (d, 3H, J=6,9 Hz)	, 1,29	(d,	3H,
J=6,9 Hz), 1,	30 (d, 3H,	J= 7,2 Hz), 2,98 (m,	1H) ,	3,05	(m,
1H) , 3,22 (m,	1H), 3,36	(m, 1H), 3,89 (b, 1H),	7,23	(m,	2H) ,

7,34 (m, 2H) .

Schopnost sloučenin obecného vzorce I potenciovat odezvu zprostředkovanou receptory glutamštu může býo určena fluorescenčními barvivý pro indikaci vápníku (Molecular Probes, Eugene, Oregon, Fluo-3) a měřením glutamáter. vyvolaný příliv vápníku do buněk HEK₂93 transfektovaných GluR4, jak je popsáno detailněji dále.

V jednom testu byly připraveny 96-jamkové destičky, obsahující splývající monovrstvy buněk HEK 293 stabilně exprimující lidské GluR4B (získány jak je popsáno ve zveřejněné evropské patentové přihlášce č. EP-A5-582917). Tkáňové kultivační médium v jamkách bylo potom odstraněno a jamky byly každá promývány jednou 200 μΐ pufru (glukóza, lOmM, chlorid sodný, 138mM, chlorid hořečnatý, 1 mM, chlorid draselný, 5 mM, chlorid vápenatý, 5 mM, kyselina N-[2hydroxyethyl]-piperazin-N-[2-ethansulfonová], lOmM, na pH 7,1 až 7,3). Destičky byly potom inkubovány po 60 minut ve tmě s 20 μΜ barviva Fluo3-AM (získáno od Molecular Probes lne., Eugene, Oregon) v pufru v každé jamce. Po inkubaci byla každá jamka promývána jednou 100 μΐ pufru, bylo přidáno 200 μΐ pufru a destičky byly inkubovány po 30 minut.

Roztoky pro použití v testu byly také připraveny následujícím způsobem. 30 μΜ, 10 μΜ, 3 μΜ a 1 μΜ ředění testované sloučeniny byly připraveny použitím pufru z 10 mM roztoku testované sloučeniny v DMSO. 100 μΜ cyklothiazidový roztok se připraví přidáním 3 μΐ 100 mM cyklothiazidu do 3 ml pufru. Kontrolní pufrový roztok byl připraven přidáním 1,5 μΐ DMSO do 498,5 μΐ pufru.

Každý test byl potom prováděn následujícím způsobem. 200 μί kontrolního pufru v každé jamce bylo odstraněno a nahrazeno 45 μΐ kontrolního pufrového roztoku. Základní měření fluorescence bylo prováděno použitím fluorimetru FLUOROSKAN II (získán od společnosti Labsystems, Needham Heights, MA, USA, Division of Life Sciences International Plc) . Pufr byl potom odstraněn a nahrazen 45 μΐ pufru a 45 μί testované sloučeniny v pufru v odpovídajících jamkách. Druhý odečítání fluorescence bylo prováděno po 5 minutové inkubaci. 15 μΐ 400 μΜ glutamátového roztoku bylo potom přidáno do každé jamky (konečná koncentrace glutamátu 100 μΜ) a bylo provedeno třetí odečítání. Účinky testovaných sloučenin a cyklothiazidových roztoků byly určeny odečtením druhého odečtu od třetího (fluorescence v důsledku přidání glutamátu v přítomnosti nebo nepřítomnosti testované sloučeniny nebo cyklothiazidu) a byly vyjádřeny vzhledem k zvýšené fluorescenci způsobované 100 μΜ cyklothiazidu.

V jiném testu byly použity buňky HEK293 stabilně exprimující lidské GluR4 (získány jak je popsáno ve zveřejněné evropské patentové přihlášce č. EP-A1-0583917) pro elektrofyziologickou charakterizaci potenciátorů AMPA receptorů. Mezibuněčný záznamový roztok obsahuje (v mM): 140 NaCI, 5 KC1, 10 HEPES, 1 MgCl₂, 2 CaCl₂, 10 glukózy, pH = 7,4 s NaOH, 295 mOsm kg^-1. Vnitrobuněčný záznamový roztok obsahuje (v mM) : 140 CsCl, 1 MgCl₂, 10 HEPES, (N-[2hydroxyethyl]piperazin-Nl-[2-ethansulfonovou kyselinu!) 10 EGTA (kyselina ethylen-bis(oxyethylen-nitrilo)tetraocnová), pH = 7,2 s CsOH, 295 mOsm kg^-1. S těmito roztoky měly záznamové pipety odpor 2-3 ΜΩ. Použití techniky celobuněčné napěťové svorky (Hamill a kol.(1981) Pflugers Arch., 391: 85100) byly buňky napěťově zachyceny na -60mV a byly zjišťovány proudové odezvy řídícího proudu na 1 mM glutamátu. Odezvy na 1 mM glutamátu byly potom určeny v přítomnosti testované sloučeniny. Sloučeniny byly považovány za účinné, jestliže v testovací koncentraci 10 μΜ nebo méně vyvolaly větší než 10% vzrůst hodnoty proudu, vyvolaného 1 mM glutamátu.

Pro určení účinku testovaných sloučenin byly koncentrace testovaných sloučenin, jak v roztoku, tak i současně aplikované s glutamátem, zvyšovány v polologaritmických krocích, dokud nebyl pozorován maximální účinek. Data získaná tímto způsobem byla dosazena do Hillovy rovnice, které dává hodnoty EC50, určující účinnost testovaných sloučenin. Reversibilita účinku testované sloučeniny byla určena stanovením kontrolní odezvy na glutamát 1 mM. Jakmile byly znovu určeny kontrolní odezvy na dráždění glutamátem, potenciace těchto odezev 100 μΜ cyklothiazidem byla určena jeho vložením do roztoku lázně a do roztoku obsahujícího glutamát. Tímto způsobem může být určena účinnost testované sloučeniny vzhledem k cyklothiazidu.

Bylo zjištěno, že sloučeniny vzorce Ia mají lepší vlastnosti. Takové vlastnosti umožňují zlepšené působení ve srovnání například se sloučeninou:

ČH.

která je zde označována jako N-[4-(l-methyl-2{[(methylethyl)sulfonyl]amino)ethyl)fenyl](2,4-difluorfenyl)karboxamid a která je popsána v Příkladu 196 v publikované mezinárodní patentové přihlášce WO 98/33496, publikované 6.

října 1998. Na základě toho mohou být léčená onemocnění účinněji zvládnuta.

Například může být účinnější zvládnutí onemocnění dosaženo podáváním sloučeniny vzorce la, neboť frekvence dávkování může být snížena. Snížením frekvence dávkování může být dosaženo léčení v noci během spánku. Kromě toho nižší frekvence dávkování může zlepšit pacientovo přijímání režimu léčení.

Konkrétně Tabulka I popisuje porovnání koncentrace v plasmě krys pro následující sloučeniny:

N-[4-(l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](2,4-difluorfenyl)karboxamid; a

N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]aminojethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamid.

Obecný způsob určování přítomnosti testovaných sloučenin v plasmě krys.

Každá sloučenina byla podávána ve formě suspenze ve vehikulu sestávajícím z 5% ethanolu, 95% směsi 0,5% polysorbitanu 80 a sodné soli karboxymethylcelulózy ve vodě. Tři samci krys F344 byli dávkováni orálně s dávkami 30 mg/kg podávanými orální sondou a krev byla izolována orbitální venapunkturou pod anestezií isofluranem 0,5, 1 a 2 hodiny po dávkování do heparinizovaných nádobek. V koncový časový bod 6 hodin byla krev odebrána srdeční punkcí do heparinizovaných nádobek. Plasma byla izolována po krátké centrifugaci a zmrazená při teplotě -70 °C až do hodnocení. Vzorky plasmy byly hodnoceny na LC/MS použitím standardů připravených smícháním plasmy s uvažovanou sloučeninou.

Tabulka I. Koncentrace v plasmě krys po dávce 30 mg/kg¹.

Čas (hodin)	Koncentrace A2 ng/ml	Koncentrace B3 ng/ml
0,5	4731100	1491112
1	333153	11711134
2	329162	1035162
6	67117	6931136

^xn=3 ²A = N-[4-(l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](2,4-difluorfenyl)karboxamid.

³B= N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamid.

Tabulka 2 popisuje oblast pod plochou (area under the curve AUC), maximální koncentrace testované sloučeniny (C_MX) a dobu, za kterou je dosaženo maximální koncentrace (t_max) pro:

N-[4-(l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]aminojethyl)fenyl] (2,4-difluorfenyl)karboxamid; a

N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamid.

Tabulka 2. Farmakokinetické parametry získané u krys po orálním podávání dávky 30 mg/kg¹.

	Sloučenina A	Sloučenina B
AUC (ng»hr/ml)	1442±227	5596±14
Cmax (ng/ml)	473	1491
tmax	0,5	0,5

^xn=3 ²A = N-[4-(l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](2,4-difluorfenyl)karboxamid.

³B = N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorofenyl)karboxamid.

Předložený vynález se dále týká farmaceutických kompozic, které zahrnují sloučeninu vzorce la nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl a farmaceuticky přijatelné ředidlo nebo nosič.

Farmaceutické kompozice se připraví známými způsoby použitím dobře známých a snadno dostupných složek. Při výrobě kompozic podle předloženého vynálezu se účinná složka obvykle smíchá s nosičem nebo zředění nosičem nebo obalí nosičem a kompozice mohou být ve formě kapsle, sáčku, papírového nebo jiného obalu. Pokud nosič slouží ředidlo, může jím být pevná látka, polotuhá látka nebo kapalný materiál, který slouží jako vehikulum, excipient nebo médium pro účinnou složku. Kompozice mohou být ve formě tablet, pilulek, prášků, pastilek, váčků, elixírů, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů, mastí, obsahujících například až do 10% hmot. účinné sloučeniny, měkkých a tvrdých želatinových kapslí, čípků, sterilních injektovatelných roztoků a sterilně balených prášků.

Některé příklady vhodných nosičů, excipientů a ředidel zahrnují laktózu, dextrózu, sacharózu, sorbitol, manitol, škroby, gumu, arabskou gumu, fosforečnan vápenatý, algináty, tragkanth, želatinu, křemičitan vápenatý, mikrokrystalickou celulózu, polyvinylpyrrolidon, celulózu, vodný sirup, methylcelulózu, methyl a propyl hydroxybenzoáty, talek, stearan hořečnatý a minerální olej. Přípravky mohou dodatečně zahrnovat lubrikační činidla, smáčecí činidlo, emulzifikační a suspenzní činidla, konzervační činidla, sladidla nebo chuťová činidla. Kompozice podle předloženého vynálezu mohou být připraveny pro získání rychlého, trvalého nebo zpožděného uvolňování účinné složky po podání pacientovi použitím způsobů dobře známých v oboru.

Kompozice se výhodně připravují v jednotkové dávkové formě, kde každá dávka obsahujíce od přibližně 150 mikrogramů do přibližně 150 mg účinné složky, výhodně od přibližně 150 mikrogramů do přibližně 30 mg účinné složky a nejvýhodněji přibližně od 150 mikrogramů do přibližně 1 mg účinné složky. Jak je zde používán, výraz účinná složka označuje

- 58 sloučeninu zahrnutou v rozsahu obecného vzorce I, jako je jsou N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamid. Výraz jednotková dávková forma označuje fyzikálně diskrétní jednotky, vhodné jako jednotkové dávky pro pacienta, kde každá jednotka obsahuje předem určené množství účinné složky, vypočtené tak, aby vytvořilo požadovaný terapeutický účinek, spolu s vhodným farmaceutickým nosičem, ředidlem nebo excipientem. Složky přípravku se spojují dohromady standardními způsoby, dobře známými běžnému odborník v oboru, použitím obvyklé přípravy a výrobních způsobů. Následující příklady přípravků jsou pouze ilustrativní a nejsou zamýšleny jako omezení rozsahu předloženého vynálezu jakýmkoli způsobem. Reagenty a výchozí materiály jsou snadno dostupné pro běžného odborníka v oboru.

Přípravek

Tvrdé želatinové kapsle se připraví použitím následujících složek pro získání kapslí, obsahujících 0,15 mg, 1 mg, 5 mg, a 30 mg N-[4-((IR)-l-methyl-2-{[(methylethyl)sulfonyl]amino}ethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamidu:

Složky	mg/kapsle	mg/kapsle	mg/kapsle	mg/kapsle
N-[4-((IR)-l-methyl-2- {[(methylethyl)- sulfonyl]-amino}ethyl)- fenyl]-(3,5- difluorfenyl)- karboxamid	0, 15		5	30
Laktóza	242,975	242,125	238,125	213,125
Povidon	2,5	2,5	2,5	2,5
Polysorbitan 80	2,5	2,5	2,5	2,5
Stearan hořečnatý	1,875	1,875	1,875	1,875
Celkově	250	250	250	250

N-[4- ((IR)-l-methyl-2-{ [ (methylethyl)sulfonyl]aminojethyl)fenyl](3,5-difluorfenyl)karboxamid se smíchá s laktózou, která je granulována za vlhka použitím povidonu a polysorbitanu 80. Vlhké granule se potom třídí a suší. Sušené granule se melou a potom se smíchají se stearanem hořečnatým. Tento konečný přípravek se potom plní do tvrdých želatinových kapslí.

Jak je zde používán, výraz pacient označuje savce, jako je myš, morče, krysa, pes nebo člověk. Je zřejmé, že výhodný pacient je člověk.

Výraz léčení (nebo léčit), jak je zde používán, zahrnuje své obecně přijímané významy, mezi něž patří zabránění, prevence, potlačení a zpomalení, zastavení nebo zpětný postup symptomů onemocnění. Takto způsoby podle předloženého vynálezu zahrnují terapeutické i profylaktické podávání.

Jak je zde používán, výraz účinné množství označuje množství nebo dávku sloučeniny, v jednoduché nebo vícenásobné dávce podávání pacientovi, která přináší požadovaný účinek pro pacienta v diagnóze nebo léčení.

Účinné množství může být snadno určeno ošetřujícím diagnostikem jako odborníkem v oboru, použitím známých způsobů a sledováním výsledků získaných za analogických okolností. Při určování účinného množství nebo dávky podávané sloučeniny sleduje ošetřující diagnostik řadu faktorů, zahrnujících neomezujícím způsobem druh savce; jeho velikost, věk a obecný zdravotní stav; specifické uvažované onemocnění; stupeň nebo závažnost onemocnění; odezvu individuálního pacienta; konkrétní podávanou sloučeninu; způsob podávání; biologickou dostupnosz podávaného přípravku; zvolený dávkový režim; používání souběžné medikace; a další relevantní okolnosti. Například zypická denní dávka může obsahovat od přibližně 150 mikrogramů do přibližně 150 mg účinné složky. Sloučeniny mohou být podávány řadou způsobů, zahrnujících orální, rektální, transdermální, subkuténní, intravenózní, intramuskulární, bukální nebo intranasální cestu. Alternativně sloučenina může být podáván kontinuální infúzí.

Zastupuje:

dr. O. Švorčík

VI dez - χχ

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (21)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sloučenina vzorce

   Π II / ' ‘3 N-S-{

   Ó CH, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl,
2. 2. Sloučenina vzorce:
3. 3. Kompozice vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu vzorce

   F

   F nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo excipientem.
4. 4. Způsob potenciace funkce receptorů glutamátu u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce

   F nebo její farmaceuticky přijatelné sole.
5. 5. Způsob léčení deprese u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce:

   nebo její farmaceuticky přijatelné sole.
6. 6. Způsob léčení schizofrenie u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce:

   nebo její farmaceuticky přijatelné sole.
7. 7. Způsob léčení kognitivní poruchy u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání uvedenému pacientovi účinného množství sloučeniny vzorce:

   F nebo její farmaceuticky přijatelné sole.
8. 8. Způsob přípravy sloučeniny vzorce Ia:

   vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky nitrace sulfonamidu (5):

   H.CH_{3 U} o (5) pro získání p-nitro derivátu (6)

   H
9. 9 ,^CH3 O CHj (6)

   Hydrogenace p-nitro derivátu (6) pro získání p-amino derivátu (7) :

   H 9 .CH,

   N-S—< ó CH₃ (7) zpracování p-amino derivátu (7) vhodnou kyselinou, potom zpracování vhodnou bází difluorbenzoylchloridem.

   potom zpracování 3,5. Způsob přípravy sulfonamidu (6):

   \<?^h3 h 9 ,^c“₃ AS-N-S-< (6)

   O ch₃ vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

   redukce kyseliny (11):

   pro získání primárního alkoholu (12):

   O₂N

   H CH,

   OH (12) zpracování primárního alkoholu (12) ftalimidem, trifenylfosfinem a DEAD pro získání ftalimidového derivátu (13) :

   (13) zpracování ftalimidového derivátu (13) hydrazinem pro získání primárního aminu (14);

   OjN (14) zpracování primárního aminu (14) sloučeninou Lg-SO2CH(CH3) 2, kde Lg představuje vhodnou odštěpítelnou skupinu, pro získání sulfonamidu (6) :

   H, CH (6)
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že dále zahrnuje hydrogenaci sulfonamidu (6) pro získání volné báze (8)

    H CH, .. O (8) a zpracování volné báze
11. 11. Výrobek, obsahující (8) 3,5-difluorbenzoylchloridem.

    obalový materiál a sloučeninu vzorce:

    H 9 ,CH

    CH

    O

    F nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl obsaženou v uvedeném obalovém materiálu, vyznačující se tím, že uvedený obalový materiál nese označení, uvádějící, že uvedená sloučenina může být použita pro léčení alespoň jednoho z následujících onemocnění: Alzheimerova nemoc, schizofrenie, kognitivní deficit související se schizofrenií, deprese a kognitivní poruchy.
12. 12. Výrobek podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedené označení uvádí, že uvedená sloučenina může být použita pro léčení Alzheimerovy nemoci.
13. 13. Výrobek podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedené označení uvádí, že uvedená sloučenina může být použita pro léčení schizofrenie.
14. 14. Výrobek podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedené označení uvádí, že uvedená sloučenina může být použita pro léčení deprese.
15. 15. Výrobek podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedené označení uvádí, že uvedená sloučenina může být použita pro léčení kognitivního deficitu souvisejícího se schizofrenií.
16. 16. Použití sloučeniny vzorce:

    r r pro výrobu léčiva pro potenciaci funkce receptorů
17. 17. Použití sloučeniny vzorce:

    glutamátu.

    pro výrobu léčiva pro léčení Alzheimerovy nemoci.
18. 18. Použití sloučeniny vzorce:

    F

    ΊΟ pro výrobu léčiva pro léčení schizofrenie.
19. 19. Použití sloučeniny vzorce:

    F pro výrobu léčiva pro léčení kognitivního deficitu souvisejícího se schizofrenií.
20. 20. Sloučenina vzorce:

    F nebo její farmaceuticky přijatelné sole, pro použití jako farmaceutického prostředku.
21. 21. Sloučenina vzorce:

    nebo její farmaceuticky přijatelné sole, pro výrobu léčiva pro potenciaci funkce receptoru glutamátu.

    Zastupuj e:

    dr. 0. Švorčík