CZ20022737A3 - Způsob navařování svorníku na polotovaru a zařízení na přivařování svorníků - Google Patents

Description

Způsob navařování svorníku na polotovaru a zařízení na při varování svorníků

Vynález se týká způsobu navařování svorníku na polotovaru pomocí zařízení na přivařování svorníků, které má alespoň jednu hnací osu, spojenou s přivařovaným svorníkem, a alespoň jeden elektromagnetický, axiálně působící lineární pohon s alespoň jednou cívkou.

Způsob navařování je kupříkladu znám ze spisu DE 43 24

223 Al. Podle něho jsou uspořádána dvě v opačném směru působící elektromagnetická hnací zařízení, přičemž jedno působí ve vysouvacím směru a druhé v opačném směru. Jestliže se má nově nastavit hnací osa, tak beztak silněji vytvořený pohon, který působí ve vysouvacím směru, vyvine na hnací osu takovou sílu, že dojde k posunutí hnací osy, přičemž během posouvání rovněž působí druhý lineární pohon. Protože oba lineární pohony působí proti sobě, je ke stanovení polohy potřebná rovnováha sil. To ale znamená, že musí být k dispozici značná elektrická energie, což vede ke zvýšenému vývinu tepla, zejména při šikmé poloze hnací osy.

Spis DE 195 29 350 proto navrhuje aktivovat vždy jen jeden z obou lineárních pohonů. U tohoto způsobu je obtížné hnací osu rychle a bezpečně posouvat mezi základní polohou (úplně zatažená hnací osa) a koncovou polohou (úplně vysunutá hnací osa). Dochází spíše k tak zvanému • ·· zakrnítávacímu chování hnací osy kolem požadované polohy.

Nadto může hnací osa také v určitých polohách svařování (poloha v úžlabí nebo poloha nad hlavou) oscilovat.

Vynález vytváří způsob a zařízení, zejména k provádění způsobu, které jsou jednoduché a zajišťují rychlé exaktní nastavení polohy hnací osy. Nadto nemohou u způsobu podle vynálezu a u zařízení podle vynálezu vzniknout problémy s teplem. Také reprodukovatelnost svařovacího procesu se ve všech polohách svařování zlepší.

Způsob podle vynálezu k tomu předpokládá, že při nastavování polohy hnací osy se vytvořením strukturální dráhy pro přenos sil mezi hnací osou a krytem zavede na hnací osu volitelně připojitelná síla, přičemž tato síla klade proti posuvu hnací osy alespoň ve vysouvacím směru odpor. Způsob podle vynálezu předpokládá, že kryt a hnací osa mohou být spolu přímo nebo nepřímo strukturálně, to znamená mechanicky spojeny, a pomocí tohoto spojení může být na hnací osu vykonávána síla, která klade proti posuvu hnací osy alespoň ve vysouvacím směru odpor. Tím se vynález jasně odlišuje od způsobů, které chtějí nastavovat polohu hnací osy pomocí dvou opačně působících elektromagnetických lineárních pohonů, nebo způsobů, u kterých permanentně vykonává vratnou sílu pružina. U vynálezu slouží odpor nastavování polohy hnací osy nebo usnadnění nastavení polohy. Přes tento odpor může být kupříkladu dosaženo tlumení pohybu do požadované polohy, takže se tak zvané zákmity do požadované polohy zredukují, nebo se jim zcela tl 94 9 9 4 4 94 9 4

9 4 4 4 4 4 4 4 4 9 4

44 4 4 44 4 4 9

4 9 4 4 9 4 4 9 9 9 4

4 4 4 4 4 4 4 9 4

—. Τ »«.···· ·· ·· ·· ·· ···· zabrání. Pomocí připojitelné sily se může poloha hnací osy polohově bezpečně nastavit i v zatažené základní poloze, to znamená, že elektromagnetické hnací ústrojí může být zapojeno téměř nebo zcela bez proudu, což zase snižuje vývin tepla.

Nadto může být pomocí připojitelné síly hnací osa držena i v každé jiné poloze, přímo v mezipolohách mezi základní a koncovou polohou. I v těchto mezipolohách může být potom elektromagnetický lineární pohon bez proudu.

Výhodně je velikost síly variabilní. Vlivem nastaví telnosti síly je možné klást posuvu hnací osy volitelně takový odpor, že se její pohyb tlumí, nebo že se pohybu zabrání, což znamená, že se poloha hnací osy polohově bezpečně nastaví silou.

Pomocí síly může být gravitační síla hnací osy a s ní spojených posuvných dílů částečně nebo zcela kompenzována.

Jestliže se kupříkladu pracuje nad hlavou, kdy je tedy hnací osa s přivařovaným svorníkem směrována směrem nahoru, brání síla směrem dozadu a dolů klouzání hnací osy na základě její vlastní hmotnosti. Jestliže je hnací osa se svorníkem směrována dolů, může být taková síla na hnací osu vykonávána proti vysouvacímu směru, takže tato síla alespoň částečně nebo zcela kompenzuje posuvnou sílu způsobenou vlastní hmotností hnací osy včetně spolu s ní spojených posuvných dílů. Tím musí elektrický pohon přijímat méně elektrického výkonu.

Jak již bylo vysvětleno, mělo by být výhodně při připojené síle přiváděno k lineárnímu pohonu méně elektrické energie než bez připojené síly, aby se zredukovala potřebná hnací energie.

• · ·· · · · · ·· ··

9 9 9 9 9 9 9 · · · · ··· ···· · · · • · 99 9 9

Silou může být kupříkladu svírací síla, která je zaváděna mezi hnací osou a s krytem pevně spojeným dílem, pod který také spadá samotný kryt» K tomu účelu je kupříkladu vhodný hydraulický, pneumatický nebo i elektrický pohon, kupříkladu ve formě zdvihacích magnetů.

Síla může být směrována napříč k vysouvacímu směru nebo proti němu. V posledním případě by mohla být silou definována i vratná síla do výchozí polohy.

Jedno provedení vynálezu předpokládá, že je síla dávkována relativně vůči vysouvací síle lineárního pohonu tak, že vykonává tlumicí funkci při posouvání hnací osy do požadované polohy.

Vynález se nadto týká zařízení na přivařování svorníků, zejména pro provádění způsobu podle vynálezu, s alespoň jednou hnací osou, spojenou s přivařovaným svorníkem, elektromagnetickým, axiálně působícím lineárním pohonem s alespoň jednou cívkou, přičemž je hnací osa částí lineárního pohonu. Zařízení na přivařování svorníků podle vynálezu se vyznačuje tím, že je na hnací ose nebo krytu uspořádáno připojitelné ústrojí, a v připojeném stavu zabírá na krytu, popřípadě na hnací ose, vykonává na hnací osu sílu, a posuvu hnací osy alespoň ve vysouvacím směru klade odpor.

Ústrojí může, tak jak již bylo výše vysvětleno u způsobu, výhodně měnit velikost odporu.

Podle jednoho provedení vynálezu je ústrojím napříč k hnací ose působící svírací ústrojí, kupříkladu ve formě hydraulického nebo pneumatického pohonu píst - válec.

Jestliže je pohon píst - válec spojen s ventilem, který může připojit válec bez tlaku, může pohon posuvu klást také • · žádný odpor nebo jen velmi malý odpor.

Další provedení vynálezu předpokládá, že je uspořádán systém měření dráhy a řízení, přičemž je řízeni spojeno se systémem měření dráhy a může aktivovat ústrojí. Pomocí systému měření dráhy se dá zjišťovat, zdali je hnací osa vůči vodorovné rovině uspořádána šikmo. Systém měření dráhy má v tomto případě dvojí -funkci. Jakmile se zjistí šikmá poloha, může být ústrojí aktivováno tak, že působí proti posuvu osy a/nebo kompenzuje účinek vlastní hmotnosti osy.

Další znaky a přednosti vynálezu vyplývají z následujícího popisu a následujících výkresů, které znázorňují na obr. 1 pohled na podélný řez prvním příkladem provedení zařízení na přivařování svorníků podle vynálezu, které pracuje způsobem podle vynálezu, na obr. 2 pohled na podélný řez druhým příkladem provedení zařízení. na přivařování svorníků podle vynálezu, které rovněž pracuje způsobem podle vynálezu, a na obr. 3 pohled na podélný řez lineárního pohonu zařízení na přivařování svorníků podle obr. 1.

Na obr. 1 je znázorněno zařízení na svorníků, přesněji svařovací nástroj zařízení na svorníků, který má kryt 3, v krytu 3 elektromagnetický axiálně působící lineární a systém Z měření dráhy. Řízeni zařízení na přivařování přivařování uspořádaný pohon 3, přivařování ·· ·· ·· ·· ·· ·· • * « · · · · · · · · · ··· ···· · · · • · ··· ·· ··· · · _···· ·· ·· ·· ·· ···· svorníků není znázorněno. Lineární pohon 2. sestává 2 jedné nebo více válcových cívek 2, upevněných v krytu 5, a hnací osy H, rozprostírající se dovnitř cívek 2, avšak také z nich vyčnívající. Hnací osa 11 zase sestává z více úseků, totiž zadního úseku 13 ve -formě jednoho nebo více za sebou uspořádaných permanentních magnetů, a jednoho podélného, na něj navazujícího válcovitého úseku 15, který má přední konec, který je vytvořen jako držák 1Z svorníku. V držáku svorníku je zastrčen a uchycen ke svaření určený svorník .12Lineární pohon 5, který pracuje na principu ponorných cívek, může mít, jak ukazuje obr. 3, více cívek, kupříkladu dvě v sérii zapojené cívky 2, 2' s rozdílnými směry vinutí, takže vzniknou dva elektromagnety s opačným směrem magnetického toku, jak je to kupříkladu popsáno ve spisu US

321 226» Permanentní magnet na zadním úseku 15 zasahuje do obou cívek 2, 2', a pomocí cívek 2, 2' jo posuvný do obou směrů.

Základní poloha hnací osy H., znázorněná na obr. 1, je znázorněna ve zcela zataženém stavu, ve kterém přiléhá na čelní doraz 21.

Systém Z měření dráhy je zde k tomu, aby určoval polohu hnací osy 11. Systém Z měření dráhy je spojen s řídicí jednotkou 25«

V oblasti úseku 15 hnací osy zabírá přes přírubu 25 pístní tyč 27 jednotky 22 píst - válec na hnací ose 11. Ve válci 51, upevněném na krytu, se pohybuje píst 35. Jednotka 22 píst - válec je hydraulickou nebo pneumatickou jednotkou, která působí jako volitelně připojitelné ústrojí. Směr působení jednotky 22 píst -- válec je podle stavu připojení · ·· ·· 44 «♦ ··

4 4 4 4 4 · ···· • 44 4 4 44 · · · — y — · · · * ·· ·« · 4 4· 444· vysouvací «směr 2 nebo zasouvací směr £. Pomocí řídicí jednotky 22, která může obsahovat ventil, kupříkladu tlakový regulační servoventil, může být jednotka 29 píst - válec poháněna. Jednotkou 29 píst - válec se vytvoří strukturální dráha pro přenos sil mezi hnací osou 11 a krytem 2- Jednotka

29 píst	- válec	může přebírat více funkcí,	kupří kladu
vytvářet	tlumi cí	ústroj ί,	pomocí kterého se	exaktněj i
a rychleji	dosáhne	nastavení	polohy hnací osy.	Nadto může
tato posouvat ve	směru E£	i hnací osu UL,	jestliže je
1 i neární	pohon 5	adekvátně	ovládán, nebo může	1 i neární mu

pohonu 5 stavět na odpor variabilní protisílu.

Systém Z měření dráhy je spojen s řídicí jednotkou 22 tak, a řídicí jednotka 22 je vytvořena tak, že může přes systém Z měření dráhy zjišťovat, jestli se hnací osa 11 pohybuje ve vodorovné rovině nebo je vůči ni uspořádána šikmo, což by mělo za následek, že vlastní hmotnost hnací osy a jí přiřazených, na ní upevněných dílů, zde svorníku

19, by vedly k posuvu hnací osy UL.

Zařízení na přivařování svorníků, znázorněné na obr. 1, pracuje následovně:

Zařízení na přivařování svorníků se přistaví ke zde neznázorněnému polotovaru, kupříkladu plechu vozidla. Během přistavování zařízení na přivařování svorníků, kterým může být kupříkladu svařovací hlava, která je upevněna na ramenu robota, může být hnací osa UL v základní poloze, znázorněné na obr. 1. V této poloze je hnací osa držena výlučně pomocí jednotky píst - válec, takže cívky 2 nejsou protékány proudem nebo mají jen nepatrný tok proudu, čímž se také nevykonává ve vysouvacím směru žádná síla, nebo jen minimální. Vývin tepla je proto v nečinném stavu velmi malý.

·« *· ·· ·· ·· ·· » · · · ···· * · 9 · • ·· · · ·· · · ·

O -41 9 · « · «

Jestliže robot přiblíží svařovací zařízení blíže k polotovaru, tak se hnací osa H pohybuje ve vysouvacím směru Si, až špička při varovaného svorníku 19 zkontaktuje povrch polotovaru. Při tomto procesu jsou cívky 9 pod napětím a válec je zapojen bez tlaku, takže posuvu hnací osy 11 neklade žádný odpor. Jistý minimální odpor může být ale také potřebný, kupříkladu jestliže je hnací osa H s přivařovaným svorníkem 12. směrována směrem dolů, odchylně od vodorovné roviny. Potom by se hnací osa 11 na základě své vlastní hmotnosti sama posouvala. Aby se tomu zabránilo, může být pracovní prostor vlevo od pístu udržován pod tlakem tak, že jednotka 22 píst -- válec vykonává na hnací osu 11 ve směru B. protisílu, která přibližně nebo exaktně kompenzuje posuvnou sílu, vyvolanou vlastní hmotností. K tomu účelu je nutné, aby se mohla síla, vyvíjená jednotkou 29 píst - válec na hnací osu 11, ve svě velikosti měnit, což může být například realizováno uspořádáním jednoho nebo více servohydraulických nebo servopneumatických ventilů.

Jestliže se svařovací zařízení obrátí přivařovaným svorníkem 12 směrem nahoru (svařování nad hlavou), tak by vlastní hmotnost hnací osy H tlačila hnací osu 11 do základní polohy. To znamená, že je potřebná velká elektrická energie, aby mohl elektromagnetický lineární pohon 5. přestavovat hnací osu 11 do vysouvacího směru 2· Tato elektrická energie se zmenší tím, že je kupříkladu pracovní prostor ve válci vpravo od pístu 35 ovládán silnějším tlakem než levý pracovní prostor, takže jednotka píst ~ válec kompenzuje vlastní hmotnost hnací osy H nebo alespoň podporuje přestavování do vysouvacího směru 2 « · ·· ·· ·· ·· ♦ ♦··· ·«· • ·4 · · ·· · · · · · ···· ··· ~~ <y ~~ ··· · ·· «· *· · * ·· · ·

Potom co byl povrch polotovaru kontaktován, tak se přiloží svařovací napětí a hnací osa 11 se za řízení dráhy posune o definovaný úsek ve směru 8. do požadované polohy něho mezipolohy. Přitom se pomocí zdvihového zapálení vytvoří elektrický oblouk. Pro dosažení vysokého standardu kvality při svařování je potřebné, aby byl odstup polotovaru od přivařovaného svorníku udržován co možná přesně. Nadto je výhodné, jestliže se přivařovaný svorník může do této požadované polohy posunout co možná rychle, aby se taktovací doba udržela malá. Při posouvání hnací osy 11 ve směru 8 do této požadované polohy se v obou pracovních prostorech vytvoří jistý tlak, aby jednotka 29 píst - válec působila jako hydraulický nebo pneumatický tlumič. Tím se zabrání tomu, aby se hnací osa 11 do požadované polohy posouvala pomalu se zakmitáním; alespoň se toto zakmitání silně zredukuje. Požadované polohy se tedy dosáhne rychle a exaktně. V této požadované poloze může hnací osa 11 setrvat. Jednotka 22. píst - válec přitom hnací osu 11 v této poloze udržuje, takže cívky £ nejsou protékány proudem. Řízení jednotky 29 píst -- válec a cívek 2. probíhá znovu přes řídicí jednotku 23,- Popsaný způsob může být ale v tomto bodě vytvořen také tak, že se pístem 55 ve směru 8 vykonává malá síla, a lineárním pohonem 5 stejně velká protisíla ve vysouvacím směru 2.

Jestliže se hnací osa 11 pohybuje ve vysouvacím směru ovládáním lineárního pohonu 5., probíhá tento pohyb výhodně řízením dráhy. Svorník 12. se noří do taveniny a upevňuje na polotovaru. Před posuvem hnací osy 11 se musí válec zapojit ještě bez tlaku. Válec je ostatně bez tlaku tehdy, jestliže hnací osa 11 leží ve vodorovné rovině a svařovací nástroj se toto toto toto ·· ·« ·*·· ···· ···· • ·· · · ·· » · · • · · · · · · 10 ·-«·· ·· ·· ·· nepohybuje; jestliže je rovině uspořádána šikmo, řízena tak, že je vlastni jednotky kompenzována, však hnací osa JJL vůči vodorovné může být jednotka 23 píst - válec hmotnost hnací osy UL pomocí této takže i při vysouvacím pohybu je zapotřebí méně elektrické hnací energie.

Zařízení na přivařování svorníků, pracující podle výše popsaného způsobu, má souhrnně následující podstatné výhody;

Lineární pohon 5 pro hnací osu 11 může být v každé, po jistý čas držené poloze, odpojen, nebo může být redukován proudový tok, čímž se vesměs zredukuje vývin tepla.

Při šikmé poloze hnací osy vůči vodorovné rovině se jednotka píst - válec adekvátně řídí proti vlastní hmotnosti hnací osy i s ní spojených dílů, což rovněž vede k menšímu vývinu tepla, protože lineární pohon 5. potřebuje méně energie.

Reprodukovatelnost svařovacího procesu se zlepší ve všech polohách, protože se vlastní hmotnost hnací osy 11 kompenzuje jednotkou 29 píst -- válec.

Při nastavování polohy hnací osy 11 slouží jednotka 22. píst - válec jako tlumicí ústrojí. To vede k tomu, že se zakmitávací chování při nastavování polohy hnací osy 11 mi ni mali zuje.

Výhodně je jednotka 29 píst - válec pneumatickou jednotkou, neboť pneumatickou jednotkou se dá realizovat ještě menší odpor při posouvání hnací osy UL a posouvání pístu 23» než u hydraulické jednotky, u které se musí stlačovat tlakové -fluidum.

Příklad provedení, znázorněný na obr. 2, odpovídá •funkčně v podstatě příkladu provedení, znázorněnému na obr.

• fl a

i a

99 fl flfl fl fl flfl •fl ·· • « fl • fl

1, takže již popsané díly, pokud mají stejnou -funkci, jsou opatřeny již zavedenými vztahovými značkami.

U příkladu provedení podle obr. 2 je ústrojí, které je rovněž připojitelné a vytváří vytvořením strukturální dráhy pro přenos sil mezi krytem 3 a hnací osou 11 sílu, svíracím ústrojím 3JL. Svírací ústrojí 31 má hydraulickou nebo pneumatickou jednotku píst - válec, která je spojena s ventilem 54, který je zase spojen s řídicí jednotkou 23.

Svírací ústrojí 31 má nadto přítlačnou přírubu 55 s pryžovým obložením, umístěnou na volném konci pístní tyče. Jednotka píst - válec působí na rozdíl od jednotky 29 na obr. 1 nikoliv rovnoběžně s vysouvacím směrem 2, nýbrž v radiálním směru vůči vysouvacímu směru 2, to znamená také v radiálním směru vůči hnací ose 11- Při vysunuté pístní tyči tlačí obložení přítlačné příruby 35. proti vnější obvodové ploše hnací osy 11 v oblasti 15.

Jednotka píst - válec může být závislá na tom, jak silná je síla, vykonávaná jednotkou 33, která svírá hnací osu 11 v požadované poloze nebo vyvolává takové tření, že se posouvání hnací osy H klade jistý odpor, takže svírací ústrojí působí jako tlumicí ústrojí, které minimalizuje chvění hnací osy 11 při šikmé poloze vůči horizontální rovině, nebo minimalizuje zakmitnutí hnací osy H v požadované poloze.

Aby se co možná využily všechny tyto možnosti, musí se síla, která se vykonává na hnací osu 11, ve své velikosti měnit, což je možné pomocí tlakového regulačního servoventilu.

Jednotka 33 píst - válec může být vytvořena tak, že je uspořádán oboustranně působící píst, tím že jsou pracovní • 0 00 00 00 ·· ·»

0000 0000 » * ♦ *

000 0000 · · ·

000 00 0·« * *

... £ D _S * · · ·· · * -· · « · · · · * prostory na obou stranách pístu zásobovány tlakovým vzduchem nebo hydraulickou kapalinou. Může být ale také výhodné, jestliže je uspořádán jen jednostranně působící píst, totiž píst působící ve směru k hnací ose li.- Vratná síla se v tomto případě vyvolá pružinou, uspořádanou mezi čelní stěnou válce a pístem.

Jednotka 53. píst - válec nemusí být nutně upevněna na krytu 3, je ale také možné ji upevnit na hnací ose U_. Pístní tyč je v tomto případě vysunutelná tak daleko, že tlačí proti krytu 3, přičemž také v těto souvislosti platí, že i s krytem pevně spojený díl nebo stacionární díl má spadat pod pojem kryt.

Rovněž mohou být cívky 2, což platí také pro příklad provedení podle obr. 1, umístěny na hnací ose 11 . přičemž jsou tyto obklopeny jedním nebo více prstencovítými permanentní mi magnety, které jsou pevně uspořádány na krytu.

Příklad provedení, znázorněný na obr. 2, pracuje jako příklad provedení znázorněný na obr. í, takže v následujícím může být pracovní způsob reprodukován zkráceně.

V základní poloze, znázorněné na obr. 2, se řídicí jednotkou 23 zajistí, že cívky 2 nejsou protékány proudem.

Ventil 53 se adekvátně vybudí, takže píst vyjede směrem nahoru, až přítlačná příruba 53 přitlačí proti hnací ose 11 a tuto svírá v této poloze. Vyvolaná třecí síla působí proti posuvu hnací osy ve vysouvacím směru 2»

Po přistavení k polotovaru se pístní tyč posune směrem dolů, jestliže hnací osa 11 leží během přistavování ve vodorovné rovině.· Na cívky 2 se přivede napětí, a hnací osa

U. se posune ve vysouvacím směru 2, až zkontaktuje povrch

0 00

0 0 0

0«

00 0 0 0 0 0 0 00 polotovaru. Následné zajede hnací osa 11 za řízení dráhy o určitý úsek zpět, a nachází se v mezipoloze.

Múze být výhodné, že jednotka 53. píst - válec vytváří při zajíždění určitou brzdnou sílu. To má minimalizovat nebo zcela zabránit zakmitnutí hnací osy do mezipolohy. K tomu účelu se směrem nahoru vyjíždějícím pístem vyvolává jen jistá brzdná síla (třetí síla), přičemž síla není tak velká jako při fixování hnací osy AA v určité poloze. Jakmile je dosažena vyčkávací poloha, tak se svírací síla zvýší, takže je hnací osa AA pomocí jednotky 53. píst - válec polohově bezpečně držena. Cívky 2 již nejsou protékány proudem.

Po zapálení elektrického oblouku se sevření uvolní a přivařovaný svorník se lineárním pohonem 5 pohybuje ve vysouvacím směru 2«

Také při šikmé poloze hnací osy AA se může jednotka 53 píst - válec použít v každém okamžiku tak, že je hnací osa

AA. polohově bezpečně držena.

Jestliže například u příkladu provedení podle obr. 2 jednotka píst - válec svírá hnací osu 11 a pryžový potah přiléhá na přítlačnou přírubu 55 na hnací ose AA, tak se elektrická energie, která proudí skrz cívky 2, redukuje. To se může kupříkladu realizovat tím, že se tak zvaný toleranční rozsah polohy hnací osy, nazývaný také regulačním oknem, který se ukládá do paměti řídicí jednotky 23.7 zvětší.

Normálně se během svařovacího procesu a nastavování polohy připouští pro hnací osu 11 jen odchylka polohy +0,1 mm, přičemž cívky ihned doregulovávaji, jestliže se odchylka polohy zvětší. U sevřené hnací osy 11 může na základě elasticity pryže vzniknout ještě jistý axiální posuv, který ale může být tolerován. Proto se toleranční rozsah polohy «* ♦· ♦« ·· ·· »» • <· ♦ ·»·» »«»♦ • ·· · · ·« ♦ · » « · 9 ·»·* · · «

- 14 *»·· ♦· ** ** zvětší kupříkladu na +5 mm, to znamená, že může sice dojít k minimální doregulaci, i když se hnací osa nachází ještě uvnitř tolerančního rozsahu, elektrická energie je ale na základě zvětšeného tolerančního rozsahu zřetelně menší, čímž se zařízení na přivařování svorníků také neohřeje tolik, jak by to bylo případem při stálém malém tolerančním rozsahu.

Je třeba také zdůraznit, že pomocí jednotky 29 píst.

- válec by se mohla hnací jednotka 11 pohybovat ve směru B, aby byly cívky 2 při pohybu ve směru B protékány proudem méně nebo již vůbec ne.

Nastavení polohy hnací osy 11 pomocí jednotky píst

- válec, nebo všeobecně pomocí připojitelného ústrojí, je přenositelné také na zařízení pro přivařování svorníků, u kterého probíhá pohyb ve směru 2 pomocí předepnutelné pružiny. Také zde by se při předepnuté pružině lineární pohon odlehčil, jestliže nastavení polohy probíhá pomocí připojitelné jednotky.

Vystupující vzduch z jednotky 22, 53 píst - válec se také může použít ke chlazení cívek 2, 2', nebo se může k cívkám 2, 2” přivést tlakový vzduch, jestliže se tyto ohřívají příliš silně

Claims (29)

1. Způsob navařování svorníku (19) na polotovaru pomocí zařízení na přivařování svorníků, které má kryt (3), alespoň jednu hnací osu (11), spojenou s přivařovaným svorníkem (19), a alespoň jeden elektromagnetický, axiálně působící lineární pohon (5) s alespoň jednou cívkou (9), vyznačující se následujícím krokems při nastavování polohy hnací osy (11) se zavede vytvořením strukturální dráhy pro přenos sil mezi hnací osou (11) a krytem (3) na hnací osu (11) připojitelná síla, přičemž síla klade posuvu hnací osy (11) alespoň ve vysouvacím směru (V) odpor.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se pomocí připojitelné síly polohově bezpečně nastaví poloha hnací osy (11) v základní poloze hnací osy (11).

3« Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je pomocí připojitelné síly hnací osa (11) držena v mezipoloze, ležící mezi základní polohou a koncovou polohou, která je de-finována zcela vysunutou hnací osou.

4. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se velikost síly může měnit.

5. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se síla zavede alespoň tehdy, jestliže je hnací osa (11) skloněna vůči vodorovné rovině.

♦ 9 «· ··

9 9 9 9 »999 · •99 · 9 ♦♦ · ·

99 999 99 9 « · 9 « • 99 9999 «99 ·♦♦· 99 9« *· ** ·*«

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, ze tehdy, jestliže je hnací osa (11) se svorníkem (19) směrována dolů a/nebo nahoru, se na hnací osu (11) zavede taková síla přes dráhu pro přenos sil, že tato síla částečně nebo zcela kompenzuje posuvnou sílu, způsobenou vlastní hmotností hnací osy (11) včetně spolu s ní posouvaných dílů.

7. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se ke zjišťování přestavovací dráhy hnací osy (11) použije systém (7) měření dráhy, a že se systém (7) měření dráhy použije ke stanovení polohy hnací osy (11) vůči vodorovné rovině.

S. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se síla připojí tehdy, jestliže se hnací osa (11) pohybuje ve směru k předem stanovené požadované poloze.

9. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se síla připojí tehdy a polohově bezpečně se nastaví poloha hnací osy (11), jestliže se svařovací nástroj, který má hnací osu (11), relativně posune k polotovaru.

10. Způsob podle některého z nároků 2, 3, 6 nebo 9, vyznačující se tím, že při připojené síle se k lineárnímu pohonu (5) přivádí méně elektrické energie než bez síly.

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že tehdy, jestliže připojitelná síla polohově bezpečně drží hnací osu (11) v nějaké poloze, tak se k lineárnímu pohonu (5) nepřivádí žádná elektrická energie nebo jen málo.

00 04 00 00 ·♦ ♦♦

0000 4000 040 4

0 44 0 0 44 · · »

04 000 00 00· · ·

0 00 4000 «40

0004 00 »» ·· ♦· ·0··

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že tehdy, jestliže připojitelná síla drží polohově bezpečně hnací osu (11) v nějaké poloze, tak se pro lineární pohon zvětší toleranční rozsah polohy, uložený v paměti řízení zařízení na přivařování svorníků, ve kterém se musí hnací osa (11) nacházet.

13. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že silou je sví raci síla, která se vytváří mezi hnací osou (11) a krytem (3).

14. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že sílu zavádí hydraulický, pneumatický nebo elektrický pohon.

15. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se síla na hnací osu (11) zavádí opačně k vysouvacímu směru (V) lineárního pohonu (5).

16. Způsob podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že se na hnací osu (11) zavádí síla napříč k vysouvacímu směru (V) lineárního pohonu.

17. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je síla dávkována relativně vůči vysouvacímu směru (V) lineárního pohonu (5) tak, že plní při posuvu hnací osy (11) do požadované polohy tlumicí -funkci.

♦ ♦ • 4 4 ·· ·· »* • 9 4 · 4 9 9 * • 9 44 4 4 9

4 9 4 4 9 4 9 4 4 4 — Jg „«♦·* ·* »♦ *· ♦* ·♦··

18. Zařízení na přivařování svorníků, zejména k provádění způsobu podle některého z předcházejících nároků, s alespoň jednou hnací osou (11), spojenou s přivařovaným svorníkem (19), alespoň jedním axiálně působícím lineárním pohonem (5) s alespoň jednou cívkou (9), přičemž hnací osa (11) může být posouvána lineárním pohonem (5), vyznačující se připojitelným ústrojím, které je uspořádáno na hnací ose (11) nebo krytu (3), a které v připojeném stavu zabírá na krytu (3), popřípadě na hnací ose (11), a na hnací osu (11) vykonává sílu, která klade posuvu hnací osy (11) alespoň ve vysouvacím směru (V) odpor.

19. Zařízení na přivařování svorníků podle nároku 18, vyznačující se tím, že ústrojí může měnit velikost odporu.

20. Zařízení na přivařování svorníků podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ústrojím je napříč vůči hnací ose (il) působící svírací ústrojí (51).

21. Zařízení na přivařování svorníků podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ústrojím je tlumicí ústrojí, které působí ve vysouvacím směru (V) a/nebo v opačném směru (R).

22» Zařízení na přivařování svorníků podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ústrojí může zavádět sílu, která může polohově pevně držet relativně vůči vodorovné rovině v požadované poloze hnací osu (11) v každé poloze hnací osy (11).

»« • 9 · 1 • *·

9 9 · 9

9 9 99 »Μ« ·9

H 9* * 9 9 ·

9 9 9

9 9 ·

9 9 9 *-» 9+-9 9

23. Zařízení na přivařování svorníků podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ústrojím je hydraulická nebo pneumatická jednotka (29; 53) píst - válec.

24. Zařízení na přivařování svorníků podle nároku 23, vyznačující se tím, že je jednotka (29; 53) píst - válec spojena s ventilem (55).

25. Zařízení na přivařování svorníků podle nároku 24, vyznačující se tím, že ventilem je servoventil.

26. Zařízení na přivařování svorníků podle některého z nároků 18 až 23, vyznačující se tím, že ústrojí má elektrický pohon.

27. Zařízení na přivařování svorníků podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se řídicí jednotkou (23), která řídí cívku (9) a ústrojí.

28. Zařízení na přivařování svorníků podle nároku 27, vyznačující se tím, že je uspořádán systém (7) měření dráhy, který je spojen s řídicí jednotkou (23).

29. Zařízení na přivařování svorníků podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hnací osa je částí lineárního pohonu (5), zasahuje do cívky (9) a je opatřena alespoň jedním permanentním magnetem (13).

30. Zařízení na přivařování svorníků podle nároku 29, vyznačující se tím, že lineární pohon má alespoň dvě spolu

99 99 • 9 9 ·

9 «9 • 9 9

9 · ·

9999 99 • 9 99

9 * * 9

9 9 9 9 »9 99 « ♦ * 9

9 9 ♦ spojené a v opačných směrech navinuté cívky (9), a a jeden permanentní magnet, který je spojen s hnací zasahuje do cívek (9).