CZ20004083A3 - Pouľití prvků z vlákny vyztuľeného kompozitního materiálu s keramickou matricí - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká použití prvků z vlákny nebo svazky vláken vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí k částečnému nebo úplnému převzetí alespoň jednoho rázového, bodového zatížení, zejména jako konstruční součásti.

V následujícím se v nárocích pod pojem vlákna zahrnují jak jednotlivá vlákna také často používané svazky vláken, které mohou mít vzhledem k jednotlivým vláknům podstatně větší šířku a také výšku.

Dosavadní stav techniky

Kompozitní hmoty vyztužené vlákny s keramickou matricí jsou delší dobu známé a vyznačují se zpravidla vysokou pevností při současně nízké hmotnosti. Tyto vlastnosti zachovány také až k vysokým teplotám a tuhostí zůstáváj í materiály

Kompoz i tni vyztužené vlákny mají vysokou tepelnou vodivost a současně nízkou tepelnou roztažnost a proti změnám teploty.

tím vynikající odolnost

Na základě kompozitních materiálů vyztužených uhlíkovými vlákny s uhlíkovou matricí (CFC) se v posledních deseti letech vyvíjí kompozitní materiály s SiC jako matricí, přičemž se jako ztužující vlákna používají uhlíková vlákna (C/SiC) a vlákna karbidu křemíku (SiC/SiC).

Z DE 197 10 105 Al je známé těleso z karbidu křemíku vyztužené krátkými grafitovými vlákny, které má kvasiduktilitní poměry lomu. Výztužná krátká grafitová vlákna jsou obklopena • 4 • * alespoň jedním obalem z grafitového i m p r e g n a c i následuj ící kompozitního karbonizovatelnými karbonizaci. Obal materiálu z uhlíku, který se obdržel ipregnačními prostředky a vláken se při výrobě C/SiC části přemění na karbid křemíku. Proto se kompozitní těleso infiltruje tekutým křemíkem, přičemž nastává alespoň částečná přeměna uhlíkové matrice karbon izováného meziproduktu na karbid křemíku.

Jako možnosti použití kompozitních materiálů se ve stavu techniky obecně uvádí obkladové materiály pro opětovně použitelné kosmické lodi, obložení trysek tryskových pohonných jednotek, turbinových lopatek nebo také třecí povlaky. Kompozitní materiály, které jsou popsány v DE-A-197 10 105, se používají jako části plynových trubin, jako komponenty hořáků a trysek, jako potrubí pro teplé plyny nebo také jako třecí materiály pro vysoká zatížení, jako obložení pro brzdy.

Z DE 197 11 829 Cl je známý způsob vyztužené kompozitní keramiky se žáruvzdornými jsou vázány pomocí matrice na bázi křemíku a výroby vlákny vlákny, které karbidu křemíku nebo slitin křemíku, jaké jsou popsány například v DE 41 27 693 Al, Takováto kompozitní tělesa se používají k výrobě velkosériově vyrobených součástí, jako brzdových kotoučů.

Rovněž je známé použití keramických materiálů pro systémy pancéřování z důvodu jejich nízké hmotnosti. Keramické materiály se obecně vyznačují vysokou tuhostí a tvrdostí. Při použití k pancéřování je podstatné, že keramické materiály mohou odolávat plastické deformaci a vysokému zatížení. Vysoká pevnost v tahu je potřebná zejména na zadní ploše pancéřové desky. Z těchto důvodů proto sestává typické pancéřování, u kterého je použito keramického materiálu, na přední straně z keramického materiálu, který je na své zadní straně vyztužen svazkem vláken nebo kovovým substarátem (backing). Obvykle se • · · : 3 • · · · • ·

• ·

9 · · * tyto různé materiály navzájem spojují lepením. Jako keramický materiál se používá sklo, skleněné keramické materiály nebo technické keramické materiály jako oxidy, boridy nebo také karbidy. Zejména byl oceňován oxid hliníku, protože je také poměrně cenově příznivý. Schopnost odolávat plastické deformaci však není u keramických materiálů uspokojivá. Poněvadž keramické materiály vykazují křehký lom, vede bodové zatížení keramického materiálu například působením vystřeleného projektilu k vytvoření průchozích trhlin v keramickém materiálu, takže se keramický materiál velkoplošně poškodí a tím ztrácí svůj ochranný účinek. Tomuto problému se nyní může odpomocí pouze tím, že se pro velmi vysokou ochranu (bezpečnostní vozidla) montují na vyztužený podklad malé segmenty keramického materiálu s maximálními rozměry 3 cm a pro jednoduchou, například vojenskou ochranu se na vyztužený podklad montují segmenty s maximálními rozměry 10 cm v rovině kolmé k působení bodového zatížení. Tím se při dopadu projektilu zničí vždy pouze jeden segment keramického materiálu. Provedení vytvořené z takovýchto segmentů z keramického materiálu je však z hlediska své výroby velmi nákladné. Jako velkoplošný ochranný prvek se však již samotné keramické materiály nemohou používat.

Při ostřelování pancéřových desek projektilem dochází u stávajících desek keramického materiálu vlivem reflexe napěťových vln k lomu uvnitř desek keramického materiálu. Protože je za deskou keramického materiálu umístěna další zadní stěna například z kovu, je možné zabránit, aby projektil zcela pronikl touto pancéřovou deskou.

Při použití pancéřových desek je potřebné, aby měl keramický materiál znatelně vyšší tvrdost než materiál projektilu, který má obvykle Vickersovu tvrdost 6,5 až 8,0 kN/mm². Proto by bylo příznivé použít materiály s tvrdostí více

	• · · ·	♦ 9		4	9 ·
	•	•	9	9 ·	9	«	• 4
	•	9	0	•	9	9
	9 9	*	•	•	9 9	9
	9	9	•	•	4 4
• 9	•	• ·		9 9 9	• ·	« 9

než 9,8 kN/mm². Když je keramický materiál měkký, pronikne jádro projektilu keramickým materiálem, protože se keramickým materiálem nepoškodí, respektive nezploští.

Existuje však.také munice se zřetelně vyšší tvrdostí, zejména když se u munice používá s jádrem z karbidu wolframu v matrici z niklu a železa. V takovém případě může tvrdost stoupnout na například 11 kN/mm².

Takovýmto projektilům by mohl odolávat keramický materiál z oxidu hlinitého, protože má tvrdost více než 16,6 kN/mm². Rovněž je možné použít jiné keramické materiály, například již uvedený karbid křemíku, karbid boru nebo také borid titanu, jejichž tvrdost je zřetelně vyšší.

Rovněž je známé použít oxid hlinitý nebo boridy titanu obohacené zirkoniem. Při výrobě se však musí použít k získání optimálních vlastností způsob lisování za tepla. K tomu se vytvoří z výchozích materiálů prášek a ohřívá se v grafitové trysce pod ochrannou atmosférou. Z důvodu komplikovaného výrobního postupu jsou potom náklady na výrobu jednotlivých pancéřových desek vysoké.

Pro poměr cena-výkon se dosud na oxid hliníku hledí jako na keramický materiál.

Mezitím byly provedeny první pokusy použít místo stávajících keramických materiálů k ochraně před projektily vlákny vyztužené kompozitní materiály s keramickou matricí. K tomu byly provedeny pokusy s SiC/SiC kompozitními materiály. Vykazují omezené poškození materiálu dopadajícím projektilem, takže poskytují ochranu proti vícenásobnému ostřelování z automatické zbraně (multi-hit). Ochranný účinek proti projektilům ovšem byl ve srovnání se známými keramickými materiály malý. { O r s j n i and Cottenot, Symposium on Ballistics, Jerusalem, 1995).

th International

Po d s t a t a vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu proto .je nalézt keramický materiál s nízkou měrnou hmotností, která má dobrou pevnost při ostřelování a odolová také opakovanému ostřelování.

Kromě toho má být možné konstruovat tento materiál jako velkoplošný prvek jednoduchým postupem tvarování.

Kromě toho je dalším úkolem vynálezu vybrat materiál tak, že vyhovuje také vysokým bezpečnostním požadavkům. Přitom by měl tento materiál buď sám tvořit ochranný prvek nebo mít konvenční vytužení na zadní straně.

Řešení těchto úkolil nastává podle vynálezu použitím prvků z vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí, která obsahuje minimálně 10 hmotn. % karbidu křemíku, přičemž podíl uhlíkových vláken a/nebo grafitových vláken vztaženo k hmotnosti vláken činí alespoň 5 hmotn. X, k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, jejichž rozměry ve směru kolmém ke směru zatížení činí alespoň 3 cm, přednostně alespoň 10 cm, zejména 30 cm.

K dodržení vysokých bezpečnostních požadavků proti ostřelování a jiným rázovým zatížením se přednostně používají prvky z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí, která sestává ze 40 až 85 hmotn. X karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. X uhlíku a 0 až 30 hmotn. X křemíku, vztaženo kompozitního materiálu, přičemž podíl materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti. Přitom na celkovou hmotnost vláken v kompozitním

střední délka vlákna výztužných vláken činí 0,2 až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku. Přitom je minimální tlouštka prvků ve směru působení síly příslušně přizpůsobena bezpečnostním požadavkům, jak je detailně popsáno v dalším. K úspoře materiálu a tím nákladů se volí tlouštka prvků co možná nejmenší. Tlouštka použitých prvků z vlákny vyztuženého kompozitního materiálu se může redukovat zejména v kompozitech podle vynálezu, u něhož mají prvky na zadní straně vyztužení (též nazýváno backing), které je zpravidla přilepeno.

jako

Prvky a kompozity podle vynálezu se používají zejména konstrukční části. Slouží k pancéřování mezi jinými vojenského typu, včetně automobilů, v konstrukcích a klasických letadel, vozidel, jak civilního tak i pancéřových vozů, v konstrukcích letadel, například vrtulníků v konstrukcích lodí a v konstrukcích železničních vozidel. Prvky a kompozity podle vynálezu je také možné pancéřování pevných objektů, jako například budov a trezorů. Dále se mohou prvky a kompozity podle vynálezu použít také v ochranných vestách.

Také projektily existující v kosmonautice při příslušném obložení prvky a kompozity podle vynálezu jimi mohou být absorbovány, takže je také možné použití k ochraně kosmických lodí.

Použitím popsaných prvkťi a kompozitů je zvláště možné, že se absorbuje energie například střepin granátu a při bombardování projektily každého typu, aniž se kompozitní těleso roztrhne na více kusů. Tyto poměry jsou zcela překvapivé a nemohly být očekávány, zejména protože bylo dlouho známé, že keramické materiály nevyztužené vlákny jsou poměrně křehké a tím se deska tohoto keramického materiálu při ostřelování ·· · ·· * • · · ft · · · · · · · ft · ··· · · · • * ft·· ftft·· ft • ft ··· ··· •ftft · ·· ftft* ftft ···

- 7 roztrhne na více částí. Když mají prvky a zadní výztužné prvky malou tlouštku, může dojit k průstřelu, aniž však současně nastává u stávajících keramických materiálů nežádoucí prasknutí nebo roztříštění.

Poněvadž prvky a spoje podle vynálezu při bodovém zatížení nepraska.jí, umožňují v protikladu ke známým pancéřováním na bázi keramického materiálu také ochranu proti vícenásobnému ostřelování. Proto se mohou použít prvky podle vynálezu z vyztužených kompozitních materiálů s keramickou matricí také s většími rozměry než má pancéřování, jaké je známé u dosud používaných keramických materiálů. Ve srovnání s nimi mohou mít jednodílné prvky a kompozity rozměry větší než 3 cm, přednostně větší než 10 cm, zejména větší než 30 cm. Pro prvky jsou možné i větší rozměry, takže se například části na motorových vozidlech mohou nahrazovat jako pancéřová ochrana.

Dále vykazují prvky a kompozity podle vynálezu velmi dobré poměry při ostřelování automatickými zbraněmi, poněvadž se oslabí jen přímo v oblasti otřelování.

Vláknem vyztužený kompozitní materiál s keramickou matricí prvků podle vynálezu je vhodný k podstatné absorpci každého rázového bodového zatížení a může se využít pro nejrůznější účely v ochranných zařízeních. Technicky zajímavé je zejména použití prvků a kompozitů ve formě pancéřových desek pro automobily. Tak je například možné z těchto kompozitních materiáliů vyrobit části karoserie nebo výztuhy karoserií pro letadla, řízené střely, vlaky nebo také auta a tak získat vozidla, která jsou zcela bezpečná proti ostřelování, anichž se značně zvyšuje jejich hmotnost.

Rovněž je možné obložit vláknem vyztuženými kompozitními materiály spodní část karoserie vrtulníku.

- 8 ♦ · ♦ ♦· » • to··· «··· ♦ ··· · · · • to·· ··«· · • · · · « · · • · · ··· ·· ···

Podobná ochrana proti průstřelu může být také vytvořena na lodích, které mohou být alespoň z části vyrobeny z tohoto materiálu.

Rovněž .je možné použít vláknem vyztužený kompozitní materiál k ochraně budov, bunkrů a skladů, například skladů pohonných hmot, shromaždišť osob, telekomunikačních zařízení nebo radarových stanic, aniž se k tomu musí použít drahé nebo velmi těžké materiály.

Podle vynálezu je samozřejmě také možné použít vláknem vyztužené kompozitní materiály jako ochranu proti střepinám, zejména jako ochranu proti střepinám granátu. V tomto případě může být tlouštka ochranné desky z tohoto kompozitního materiálu tenší než při ochraně proti projektilům.

Použití vláknem vyztužených kompozitních materiálů s keramickou matricí zahrnuje také ochranu v civilní oblasti, například ve formě vložky pro ochranné vesty nebo obecně pro oděv nesený na lidském těle.

Dále je možné získat použitím popsaným ve vynálezu ochranu součástí kosmických stanic proti nárazům meteoritů.

Podle vynálezu používané, vláknem vyztužené kompozitní materiály se vyznačují zejména tím, že struktura pevného tělesa zůstává za působení dopadové energie velmi dlouho zachována. Působící energie se potom transformuje uvnitř materiálu.

použité prvky a kompozity měrnou hmotností. Zatímco známé oxid hlinitý mají poměrně vysokou hlinitého činí 3,8 podle vynálezu mají

Kromě toho jsou charakterizovány zvláště malou keramické materiály jako měrnou hmotnost (měrná hmotnost oxidu g/cm³), kompozitní materiály používané • · ·· · « · · «· · • · · ··«· « · «· • · ♦·· · · · • · · * · ···· · ·· · · · · · · ··· · ·· ··· ·· ··« zřetelně menší měrnou hmotnost .jen 2,0 až 2,7 g/cm³ , zejména 2,3 až 2,4 g/cm³. To znamená, že kompozitní materiály používané podle vynálezu mají značně nižší měrnou hmotnost než dosud používané balistické oceli, které mají měrnou hmotnost 7,8 cm³. Jejich měrná hmotnost je ale také menší než u známých keramických materiálu s oxidem hlinitým. To umožňuje při použití těchto materiálů při stavbě vozidel, letadel a lodí a také při ochraně osob značnou úsporu hmotnosti.

Podle vynáleze používané kompozitní těleso je také charakterizováno velmi dobrými lomovými poměry, jak je možné pozorovat u později uvedených os třel ovacích pokusů. Mechanická impulsní energie projektilu, působící na materiál, se absorbuje vnitřními energii spotřebujícími pochody v kompozitním tělese, přičemž se v oblastech matrice mezi vlákny indukují mikrotrhliny, které absorbují energii střely. Přitom nastává zploštění vstupujících projektilů, přičemž se střela brzdí a nastává přeměna konetické energie na energii ke vzniku trhlin.

Jako vlákna se mohou použít vedle uhlíkových a grafitových vláken také technicky ekvivalentní vlákna, jako vlákna oxidu hliníku, nitridu křemíku a Si/B/C/N, která jsou uvedena v DE 197 11 829 Cl. Tato mohou být přídavně nebo místo uhlíkových nebo grafitových vláken obsažena v kompozitní hmotě prvků a kompozitů podle vynálezu. Přednostně se používají vlákna na bázi křemíku, uhlíku, boru, dusíku, hliníku nebo jejich směsi.

V zásadě musí být při volbě vláken splněno kriterium, že tato vlákna musí být žáruvzdorná a tím mohou odolávat teplotám až 1600 °C, aby se rychle nepoškodily při infiltraci s roztavenými materiály. Stávající materiály nemají žádnou ochranu vlákna (obal), takže jsou například nechráněná uhlíková •φφφ ·· • · φ ·

φφφφ φ φ vlákna napadena při infiltraci s křemíkem a .je nemožné získat duktilitní materiál. Vlákna používaná podle vynálezu proto s výhodou ma.jí ochranný povlak. Tento sestává přednostně z alespoň jedné uhlíkové nebo grafit.ové vrstvy, která vzniká krabonizací například umělých pryskyřic a/nebo jiných materiálů uvolňujících uhlík a pokud možno následující grafitizací. Zvláště přednostních je více ochranných vrstev z uhlíku nebo grafitu. Výroba takovéhoto vlákna opatřeného ochranným obalem, je známá například z DE 197 10 105 Al.

Vedle krátkých vláken se mohou v kompozitních materiálech podle vynálezu použít také vlákna s většími délkami. Z hlediska délky vlákna v zásadě nexistuje žádné omezení. Jestliže jsou na kompozitní materiál nenesena krátká vlákna (délky vláken až cca 4 mm) a vlákna větší délky, pak k vyztužení materiálu přispívají především delší vlákna. Podíl těchto delších vláken je proto v následujícím a v nárocích označován jako ztužující vlákna. U kompozitních materiálů, které obsahují jen krátká vlákna jsou ztužujícími vlákny tato vlákna. Počet vláken ve svazku (vlastního svazeku vláken) činí obvykle 1000 až 920 000 vláken. Prvky podle vynálezu mají přednostně ve svazku 1 až 3000 vláken.

Jako výchozí materiál pro vlákna se může také použít organický polymer, jako například polyakrylnitril nebo celulóza, ze kterého se může vyrobit plošný útvar jako tkanina nebo rouno, jak je popsáno v DE 195 17 911 Al. Jestliže se používá celulóza je netavitelná. Je také možné použít anorganické polymery, které se spřadou do rouna. Jako materiály přichází do úvahy polysilany, polysilacany, karbosilany, které jsou metavitelné, nebo rouno z silacanů obsahujících bor. Příznivé je, když se tkanina k docílení dobrého zesítění impregnuje ηízkoviskozními substancemi jako furforylalkohol, polyfenylény, polyimidy nebo polyakrylany.

4444

4

4 4

4 • 4 4

4

4 ·

4 4 4

4 4

4 4 4

4 4 • 4

- 11 v prvcích podle karbidu křemíku také obsahuje matrice ,j e n

Kompozitní materiály používané vynálezu mají přednostně v matrici vedle fáze křemíku a uhlíku, zvláště přednostně fáze karbidu křemíku, křemík a uhlík.

Kompozitní hmota prvků a kompozitu podle vynálezu obsahuje alespoň 10 hmotn. % karbidu křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost, výhodně 20 hmotn. % a zvláště přednostně 30 hmotn. %. Podíl vláken na celkové hmotnosti musí činit alespoň 5 hmotn. X, přednostně 10 hmotn. % a zvláště výhodně je podíl vláken 15 hmotn. X. Dále je velmi výhodné, když má kompozitní materiál prvků a kompozitů podle vynálezu duktilitní lomové poměry.

Pro použití prvků a kompozitů podle vynálezu také jako ochrana proti proražení střelami velkého kalibru jsou použity vláknem vyztužené kompozitní materiály s následujícími vlastnostmi.

Dobrá ochrana se docílí tehdy, když kompozitní materiál obsahuje, vztaženo na jeho celkovou hmotnost 40 až 85 hmotn. X, přednostně 55 až 80 hmotn. X a zvláště přednostně 65 až 75 hmotn. X karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. X , přednostně 10 až 40 hmotn. X a zvláště přednostně 15 až 25 hmotn. X uhlíku (včetně vláken) a 0 až 30 hmotn. X, přednostně 2 až 20 hmotn. X a zvláště přednostně 5 až 15 hmotn. X křemíku. Podíl vláken, vztaženo na celkovou hmotnost, musí činit 5 až 40 hmotn. X, přednostně 8 až 30 hmotn. X a zvláště přednostně 10 až 20 hmotn. X. Dále přitom leží střední délka vlákna ztužujících vláken mezi 0,2 mm a 15 mm, přednostně mezi 0,5 mm a 5 mm a zvláště přednostně mezi 1 mm a 2 mm. Kromě toho jsou vlákna převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku.

Prvek z takovéhoto kompozitního materiálu zabraňuje • 4 · · 4 »

4 4 4 • 4 4

4 4 4 • 4 4 4

4 ·

4 4 4 • 4 4

4 4 4 4 průniku střel s kinetickou energií až 942,9 J, když minimální tlouštka prvku činí rovnoběžně se směrem nárazu střely 20 mm až přednostně 24 až 60 mm a zvláště přednostně 28 až 40 minimální tlouštka prvků rovnoběžná až 100 mm

100 mm, mm. Když střely činí mm přednostně se smerem narazu mm až 70 mm a zvláště přednostně 36 mm až 50 mm, zabraňuje se průniku střel s kinetickou energií až 1510 J. Když minimální tlouštka prvku rovnoběžné se směrem nárazu střely činí 32 mm až 100 mm, přednostně 36 mm až 80 mm a zvláště přednostně 40 až 60 mm, zabraňuje se průniku střel s kinetickou energií až 1850 J.

Dále zabraňuje prvek z takovéto kompozitní hmoty, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně s dopadem střely činí 20 mm až 100 mm, přednostně 24 mm až 60 mm a zvláště přednostně 28 až 40 mm, průniku střely s hlavou s kuželovým vrcholem s měkkého jádra z olova a plného pláště z oceli s hmotností až 10,2 g a rychlostí dopadu až 430 m/s. Průniku střel s plochou hlavou s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z mědi s hmotností až

15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně ke směru dopadu střely činí 25 mm až 100 mm, přednostně 28 mm až 70 mm a zvláště přednostně 36 mm až 50 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střel se špičatou hlavou s měkkým jádrem z olova s ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 32 až 100 mm, přednostně 36 mm až 80 mm a zvláště přednostně 40 až 60 mm.

Kompozit z prvku z takovéhoto kompozitního materiálu s tkaninou ze ztužujících vláken má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny lepidlem, zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 942,9 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3,2 mm až 30 mm, přednostně 4,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 6 mm až 20 mm.

···· ·· • 9 9

9

9·

Průniku střel s kinetickou energií až 1510 J se zabrání, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem nárazu střely činí 4 mm až 40 mm, přednostně 5,5 mm až 30 mm a zvláště přednostně 7,5 až 25 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 1805 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 4,8 mm až 50 mm, přednostně 6 až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm. Průniku střely s kinetickou energií až 2105 J se zabrání, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 5,5 mm až 50 mm, přednostně 7 mm až 40 mm a zvláště přednostně 10 až 30 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 3272 J se zabrání, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 8 mm až 50 mm, přednostně 10 mm až 40 mm a zvláště přednostně 12 až 30 mm.

Dále zabraňuje kompozit z takovéhoto kompozitního materiálu s tkaninou ze ztužujících vláken, který přednostně má tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny lepidlem, průniku střel s kůželovým vrcholem hlavy s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3,2 mm až 30 mm, přednostně 4,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 6 mm až 20 mm. Průniku střel s plochou hlavou s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z mědi s hmotností až 15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 4 mm až 40 mm, přednostně 5,5 mm až 30 mm a zvláště přednostně 7,5 až 25 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střelám se špičatou hlavou s měkkým jádrem z olova s ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 4,8 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm. Průniku střel s kuželovým vrcholem s měkkým jádrem z olova a z mědi s hmotností až 7,9 zabrání, když minimální ocelovým penerátorem a plným pláštěm g a rychlostí střely až 730 m/s se tlouštka prvku rovnoběžně se směrem vstupu střely činí 5,5 mm až 50 mm, přednostně 7 mm až 40 mm a zvláště přednostně 10 mm Prňniku střel se špičatou hlavou s měkkým jádrem z z oceli s hmotností až 9,5 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka rovnoběžná se směrem dopadu střely činí 8 mm až 50 mm, přednostně 10 mm až 40 mm a zvláště přednostně 12 mm až 30 mm.

až 30 olova mm a

s plným pláštěm g a rychlostí dopadu až 830

Zvláště dobrá ochrana se docílí tehdy, když kompozitní materiál, vztaženo na jeho celkovou hmotnost, obsahuje 55 až 80 hmotn. % , přednostně 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. X, zvláště 15 až 25 hmotn. % uhlíku (včetně vláken) a 2 až 20 hmotn. X, přednostně 5 až 15 hmotn. X křemíku. Podíl vláken, vztaženo na celkovou hmotnost, zde činí 8 až 30 hmotn. X, přenostně 10 až 20 hmotn. X. Střední délka vláken ztuzujících vláken přitom dále leží mezi 0,5 mm a 5 mm a přednostně mezi 1 mm a 2 mm. Kromě toho jsou vlákna převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitového uhlíku.

Prvek z takovéhoto kompozitního materiálu zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 942,9 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 15 mm až 100 mm, přednostně 19 mm až 60 mm, zvláště přednostně 23 mm až 40 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 1510 J se zabrání, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 20 mm až 100 mm, přednostně 25 mm až 70 mm a zvláště přednostně 30 mm až 50 mm. Kromě toho se zabrání průchodu střel s kinetickou energií až 1805 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 25 mm až 100 mm, přednostně 31 mm až 80 mm a zvláště přednostně 37 mm až 6 0 mm .

• 0 • · ·

Dále zabrání prvek z tohoto kompozitního materiálu průniku střel s kůzelovým vrcholem hlavy s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, když minimá 1 ηi- 11ouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 15 mm až 100 mm, přednostně 19 mm až 60 mm a zvláště přednostně 23 až 40 mm. Průniku střel s plochou hlavou s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z mědi s hmotností až 15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 20 mm až 100 mm, přednostně 25 mm až 70 mm a zvláště přednostně 30 mm až 50 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střel se špičatou hlavou s měkkým jádrem z olova s ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 25 mm až 100 mm, přednostně 31 mm až 80 mm a zvláště přednostně 37 mm až 60 mm.

Kompozit z prvku z tohoto kompozitního materiálu s tkaninou ze ztužujících vláken, který přednostně má tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 942,9 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 2,4 mm až 30 mm, přednostně 3,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 5 mm až 20 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 1510 J se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3 mm až 40 mm, přednostně 4,5 mm až 30 mm a zvláště přednostně 6,5 mm až 25 mra. Kromě toho se zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 1805 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3,6 mm až 50 mm, přednostně 5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 2105 J se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 4 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm. Průniku střel s kinetickou • ···· ·· · ·· • · · ···· ·' · • · · · · · · • · · · · ···· • · · · · · · ···· ·· ··· ·· energií až 3272 J se zabraňuje, když minimální tloušťka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 6 mm až 50 mm, přednostně 7,5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 9 mm až 30 mm.

Dále zabraňuje kompozit z prvku z tohoto kompozitního materiálu s tkaninou ze z tu zujících vláken, který přednostně má tloušťku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, průniku střel s hlavou s kuželovitým vrcholem s měkkým .jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, když minimální tloušťka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 2,4 mm až 30 mm, přednostně 3,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 5 mm až 20 mm. Průniku střel s plochou hlavou s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z mědi s hmotností až 15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s se zabraňuje, když minimální tloušťka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3 mm až 40 mm, přednostně 4,5 mm až 30 mm a zvláště přednostně 6,5 mm až 25 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střel se špičatou hlavou s měkkým jádrem z olova s ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi a hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, když minimální tloušťka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3,6 mm až 50 mm, přednostně 5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 mm, zejména 8 mm až 30 mm. Průniku střel s hlavou s kuželovým vrcholem s jádrem z olova a ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi s hmotností až 7,9 g a rychlostí střely až 730 m/s se zabraňuje, když minimální tloušťka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 4 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm. Průniku střel se špičatou hlavou s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 9,5 a rychlostí střely až 830 m/s se zabraňuje, když minimální tloušťka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 6 mm až 50 mm, přednostně 7,5 mm až 40 mra a zvláště přednostně 9 mm až 30 mm.

- 17 • 4444 ·«

4 4 · 4 • 4 4 · • 4 « 4 4 • · 4 4

44· 4 44

Vynikající ochrana se docílí tehdy, když kompozit.ní materiál obsahuje, vztaženo na jeho celkovou hmotnost, 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku (včetně vláken) a 5 až 15 hmotn. % křemíku. Podíl vláken musí, vztaženo na celkovou hmotnost, činit. 10 až 20 hmotn. %. Přitom dále leží střední délka vlákna ztužujících vláken mezi 1 mm a 2 mm. Kromě toho jsou vlákna převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku.

Prvek z takovéhoto kompozitního materiálu zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 942,9 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem nárazu střely činí 12 mm až 100 mm, přednostně 15 až 60 mm a zvláště přednostně 18 až 40 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 1510 J se zabrání, když minimální tlouštka prvků rovnoběžně se směrem nárazu střely činí 16 mm až 100 mm, přednostně 20 až 70 mm a zvláště přednostně 24 mm až 50 mm. Kromě toho se zabrání průniku střel s konetickou energií až 1805 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžná se směrem nárazu střely činí 20 mm až 100 mm, přednostně 24 mm až 80 mm a zvláště přednostně 28 mm až 60 mm.

Dále zabraňuje prvek z tohoto kompozitního materiálu průniku střel s hlavou s kuželovitým vrcholem s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 12 mm až 100 mm, přednostně 15 mm až 60 mm a zvláště přednostně 18 mm až 40 mm. Průniku střel s plochou hlavou s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z mědi s hmotností až 15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 16 mm až 100 mm, přednostně 20 mm až 70 mm a zvláště přednostně 24 mm až 50 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střel se špičatou hlavou s měkkým jádrem z olova s ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi • ·

- 18 99 ·»· • ·♦· ·· • » · * Φ · • t · · • 9 9 • 99

999

9

9

9 · • · a hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 20 mm až 100 mm, přednostně 24 mm až 80 mm a zvláště přednostně 28 mm až 60 mm.

Kompozit z prvku z tohoto kompozitního materiálu s tkaninou ze ztužujících vláken, který přednostně má tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 942,9 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 2 mm až 30 mm, přednostně 2,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 4 mm až 20 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 1510 J se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 2,5 mm až 40 mm, přednostně 3 mm až 30 mm a zvláště přednostně 5,5 mm až 25 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střel s kinetickou energií až 1805 J, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3 mm až 50 mm, přednostně 4 mm až 40 mm a zvláště přednostně 6 mm až 30 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 2105 J se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 3,5 mm až 50 mm, přednostně 4,5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 mm. Průniku střel s kinetickou energií až 3272 J se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 5 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm.

Dále zabraňuje kompozit z prvku z tohoto kompozitního materiálu s tkaninou ze ztužujících vláken, který přednostně má tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, průniku střel s hlavou s kuželovitým vrcholem s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 2 mm až 30 mm, přednostně 2,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 4 mm až 20 mm.

* » ·

Průniku střel s plochou hlavou s měkkým .jádrem z olova a plným pláštěm z mědi s hmotností 15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 2,5 mm až 40 mm, přednostně 3 mm až 30 mm a zvláště přednost.ně 5,5 mm až 2 5 mm. Kromě toho se zabraňuje průniku střel se špičatou z olova s ocelovým pe n e t rá torem a hmotností až 4,0 g a rychlostí střely minimální tlouštka prvku činí 3 mm přednostně 6 až 50 mm, mm až 30 mm.

rovnoběžně se přednostně 4 hlavou s měkkým jádrem plným pláštěm z mědi až 950 m/s, když směrem dopadu střely mm až 40 mm a zvláště Průniku střel s hlavou s kuželovým olova a ocelovým penetrátorem a plným vrcholem s jádrem z pláštěm z mědi s hmotností 7,9 g a rychlostí střely až 730 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka směrem dopadu střely činí 3,5 mm až 50 mm. 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 prvku rovnoběžně se přednostně 4,5 mm až mm. Průniku střel se špičatou hlavou s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 9,5 a rychlostí střely až 830 m/s se zabraňuje, když minimální tlouštka prvku rovnoběžně se směrem dopadu střely činí 5 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm.

Doplňkově k vláknům se mohou v matrici použít různá plniva. Jako plniva jsou vhodné zejména silicidy, karbidy, boridy, kovy a uhlík, například v podobě sazí, grafitu, koksu nebo jejich směsí. Zvláště přednostní jsou karbidy křemíku, B4C, saze, grafit nebo boridy zirkonia. Přednostní je zejména použití sazí a/nebo grafitu, protože se pomocí těchto substancí umožňuje dobrá přeměna na SiC. Použití EU C je nyní obvyklé, když se má docílit vysoká tvrdost kompozitního tělesa. Boridy zirkonia se používají z důvodu své žáruvzdornosti. Proto je jejich použití u kompozitního tělesa podle vynálezu s výhodou očekáváno zejména při ostřelování svítící municí. Jestliže se ale má použít kompozitní těleso se zvláště nízkou měrnou hmotností, jsou přednostní který má vysokou hustotu.

jiná plniva než b o r i d z i r k o n i a,

Hmotnost případně použitého plniva závislosti na být docíleny grafit, činí výchozí směs. tělesa, nebo množství až 30 vlastnostech kompozitního materiálu, Při použití reagujících plniv, jako jejich množství až 40

Při vyšších také vznik hmotn . 1.

množstvích se může stanovit v které mají saze nebo hmotn. %, vztaženo na může nastat deformace trhlin. Přednostně činí použité Jestliže se používají nereagující plniva, například SiC, jsou také možné vyšší koncentrace. Podíl těchto plniv v podstatě závisí na křehosti a tvrdosti, které mají být dosaženy.

Zvláštní výhoda použití vláknem vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí spočívá v tom, že se prvky mohou vyrobit přímo v podobě požadovaného konstrukčního dílu, takže lze odstranit tváření po výrobě prvku a tím se docílí další redukce nákladů při výrobě například ochranných nebo pancéřových desek. Vzhledem k vysoké mezi pevnosti prvků není nezbytně potřebné k získání pancéřové desky odolné ostřelování opatřit prvky podle vynálezu na zadní straně vyztužením, přičemž se ztužující materiál jako vláknitá textilie (například aramidová vlákna) nebo kovové desky lepí na zadní stranu kompozitního materiálu. Tlouštka prvku podle vynálezu z kompozitního materiálu je ovšem větší než tlouštka, kt.erá je potřebná pro prvek, když je vytvořen pomocí vyztužení na zadní straně kompozit podle vynálezu se stejným účinkem.

Výroba alespoň z části uhlíkovými a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí, která obsahuje karbid křemíku, se může provést například podle způsobu známého z DE 197 11 829 Cl nebo DE 197 10 105 Al. Na tyto oba spisy se výslovně odkazuje v návaznosti na způsob výroby.

V zásadě se mohou k výrobě vláknem vyztuženého keramického materiálu C/SiC použít všechny známé způsoby. U shora uvedených způsobů se k výrobě kompozitních materiálů, ve kterých jsou umístěna .jednotlivá vlákna (nebo svazky vláken), provádí následující postupové kroky.

Vložená vlákna se zpracují, respektive vyrábějí, jak je popsáno například v DE 197 11 829 Cl a DE 197 10 105 Al a pomocí míchačky se míchají s pryskyřicí, která dodává uhlík, a pomocí lisovací formy se vytvaruje do výchozího tvaru a vytvrdí se při teplotách až 150 ⁰ C. Takto vznikající tvarová tělesa (CFC-těleso) se pyrolyzují při teplotách až 1000 ⁰ C a následně se grafitují při teplotách až 2000 ⁰C.

Takto získané CFC-těleso se následně napouští při teplotách až 1800 °C ve vakuu tekutým křemíkem. Přitom zreaguje velká část matricového uhlíku v exotermní reakci s použitým křemíkem na karbid křemíku. Na základě speciálního zpracování vláken zůstávají uhlíková vlákna při této reakci zachována a mohou tak přispět k duktilizaci keramického materálu.

Rovněž jsou vhodné známé 2D- a 3D- CFC- struktury tkanin s vysokým objemem vláken, které se mohou vyrobit mezi jiným přímo z plošných útvarů polyakrylnitrilových vláken přímou oxidací a následující pyrolýzou. Přitom se provádí zejména následující postupové kroky.

Ztužující struktura uhlíkových vláken se vloží do formy, která odpovídá požadovanému koncovému tvaru. Při teplotě 130 °C se vláknité těleso ve vakuu a pod tlakem napustí pryskyřičnou matricí a po vytvrzení a odformování se podle potřeby ještě opracovává.

Takto vzniká.Jící CFK těleso se následně pyrolyzuje při teplotách až 1000 postupových krocích uhlíkatých polymerů v jednom nebo více CFC-materiálu pomocí pryskyřice, přičemž po ⁰ C. Potom se múz provést dohutnění na bázi smůly nebo každém dohutnění následuje pyrolýza. Tak se obdrží CFC-materiál vhodný pro následující infiltraci, ve kterém jsou uhlíková dostatečně chráněna před působením zejména tekutého Následně může nastat grafitizace vlákna křemíku .

CFC-kompozitního materiálu při teplotách až 2000 °C.

Křemíkování se provádí ve vakuu při teplotách až 1800

Pomocí shora popsaného konkrétního postupu se mohou vytvořit přímo například tvary dveří vozidel nebo stanovené komponenty letadel.

Jako infiltrovaný materiál přichází do úvahy vedle křemíku také jiné materiály, které se přidávají je křemíku. V zásadě musí být materiály použité k infiltraci schopny tavit se v teplotním rozmezí až k 1800 °C. Jako další materiály pro infiltraci přichází do úvahy také hliník, bor, hořčík, dusík, uhlík a jejich sloučeniny nebo směsi a rovněž silicidy. Také se mohou k vytvoření matrice obsahuj ící karbid křemíku infiltrovat výlučně silicidy.

Zvláště přednostně se při výrobě kompozitního tělesa používá jako infiltrovaný materiál křemík. Křemík se přidává při přídavku jiných materiálu přednostně silicidů, jako například silicidů molybdenu, silicidů železa, silicidů cromu, silicidů tantalu nebo jejich směsí. Takovéto materiály mohou měnit teplotu tání infiltrovaného materiálu.

Rovněž je také možné použít jako infiltrovaný materiál polymery na bázi křemíku. Příkladem takovýchto polymerů .jsou polysilacany o b s a h u .i í c í hor.

Příklady provedení vypálezu

V následujícím jsou uvedeny k bližšímu vysvětlení tohoto vynálezu příklady provedení.

Příklady 1 a 2: Výroba prvků z vlákny vyztužené kompozitního materiálu s keramickou matricí

Nejprve se vyrobí předimpregnovaný laminát ze svazků 3K-uh1íkových vláken (3000 jednotlivých vláken), přičemž uhlíková vlákna byla vyrobena na bázi PAN-vláken. K tomu byly svazky vláken zapleteny do tělesa tkaniny, následně byla tkanina napuštěna do fenolové pryskyřice (resolového typu) a opatřena na obou stranách papírem. Potom byla tkanina napuštěná pryskyřicí k zajištění lepkavosti předimpregnovaného laminátu ohřátá na 130 °C.

Následně byly desky laminátu položeny přes sebe a slisovávány do výlisku. Výlisek se následně vypálí při 900 °C, přičemž pálící křivka má v oblasti mezi 400 °C a 600 °C stoupání 5 °C za minutu. Následně se takto získané CFC-těleso třikrát za sebou nejprve napustilo černouhelným dehtem s teplotou měknutí 60 ⁰ C a potom se ke svému dalšímu ztužení vypálilo při 900 °C.

Takto získané CFC-těleso se potom nejprve rozemlelo v čelisEovém drtiči (výrobce: firma Alpíne Hosokawa) a následně se v řezacím mlýnu (výrobce: firma Alpíne Hosokawa) rozemlelo na svazky vláken. Následně se svazky vlákna roztřídily v prosévacím zařízení (výrobce: firma Allgaier) na jednotlivé frakce vlákna, přičemž sítové vložky (plocha síta 1,15 m²) měly podle ISO 9044 svět. 1ου velikost, oka 0,5 mm, 1 mm, 2 mm, 3 mm, 4 mm a 6 mm. Jako výsledek tohoto prosé váη í se obdržely různé frakce vlákna, čímž se mezi .jiným získala frakce A s vlákny o délce 12,45 mm až 17,55 mm a šířkou 660 μπι až 2,26 mm, frakce B s vlákny o délce 8,5 mm až 13,5 mm a šířce 690 pm až 2,21 mm, frakce C s vlákny o délce 5,5 mm až 10,5 mm a šířkou 760 pm až 2,16 mm, frakce D s vlákny o délce 0,2 mm až 3 mm a šířkou 200 pm až 1 mm, frakce E s vlákny o délce 0,1 mm až 3 mm a šířkou 50 až 500 pm a frakce F s vlákny o délce až 0,3 mm a šířce 8 až 200 pm.

frakce E hmotnost, tlaku

Potom byly vyrobeny v hnětači (výrobce firma Werner & Pfleiderer) mícháním po dobu 15 min a při otáčkách 30 1/min pro zkoušky podle příkladu 1 směs 1 ze 70 hmotn. %, vztaženo na celkovou hmotnost, vláken se složením 35 % frakce D, 35 % a 30 ϋ frakce F a 30 hmotn. %, vztaženo na celkovou fenolové pryskyřice (resolový typ), jako pojivá, a pro zkoušky podle příkladu 2 směs 2 ze 70 hmotn. %, vztaženo na celkovou hmotnost, vláken se složením 12 % frakce A, 18 % frakce B, 40 % frakce Ca 30 % frakce D, a 21 hmotn. X, vztaženo na celkovou hmotnost, fenolové pryskyřice (resolový typ) a 9 hmotn. %, vztaženo na celkovou hmotnost, černouhelného dehtu (teplota měknutí 230 °C) jako pojivá. Následně se 1200 g směsi 1 lisuje v zápustkovém lisu v kvadratické lisovací formě o stranové délce 325 mm při měrném tlaku 12 kp/cm² a teplotě 130 °C, Tato teplota se udržovala 3 h při konstantním lisovacím na 30 °C se vytvrzená deska vyjmula z s výškou (tloušťkou)

Po ochlazení lisovací formy. Tím se získala CFK-deska 10 mm a hustotou 1,2 g/cm³.

Analogicky se získaly z 5100 tlouštce 38 mm a hustotou 1,18 g/cm³.

g směsi 2 desky o

Potom se provedla karbonizace zkoušek při teplotě 900 • · » φ to toto·· toto to to to to to to · • to tototo °C pod ochranným plynem (2 K/min). Ochlazování desek na teplotu okolí probíhalo neregulovaně s rychlostí ochlazování až 10 K/min. Po karbonizaci měly desky hustotu 1,05 g/cm³ (příklad 1) a 1,03 g/cm³ (příklad 2).

Následně se provedla infiltrace zkoušek při 1700 ⁰ C tekutým křemíkem ve vakuu v peci pod křemíkem (zrnitost až 5 mm), čímž se docílí SiC struktura matrice. Křemíkování se přitom provádělo nejprve při nárůstu teploty 10 K/min na 1400 °C a potom s nárůstem 5 K/min na 1800 ⁰ C. Teplota se potom udržovala 45 min, potom se provedl pokles teploty s rychlostí 5 K/min na 1400 °C a následně se neregulovaně ochlazovalo. Takto získané C/SiC-kompozitní materiály měly hustotu 2,4 g/cm³ a 2,35 g/cm³. Takto získané desky z C/SiC-kompoz itηího materiálu podle příkladu 1 mají podíl vláken 15 hmotn. X, vztaženo na celkovou hmotnost, a složení, vztaženo na celkovou hmotnost 68 karbidu křemíku, 22 X uhlíku a 10 % křemíku. Střední délka vláken činila 1,5 mm. Desky z C/SiC-kompoz itního materálu podle příkladu 2 měly podíl vláken, vztaženo na celkovou hmotnost, 17 % a složení, vztaženo na celkovou hmotnost, 58 % karbidu křemíku, 31 X uhlíku a 11 % křemíku. Střední délka vláken ztužujících vláken činila 10 mm.

Příklad 3: Výroba prvku z vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí s vyztužením na zadní straně.

Desky vyrobené podle příkladu 1 měly tloušťku 10 mm a k použití k ochraně proti ostřelování byly na zadní straně přídavně opatřeny konvenčním výztužným systémem. K tomu byla zadní strana keramické desky nejprve otryskána křemenným pískem a potom se na zadaní stranu C/SiC-desky nalepilo 10 vrstev tkaniny z aramidového vlákna T 750 (Akzo Nobel, Německo) PUR-lepidlem SIKAFLEX^R 255 FC (výrobce: Sika Chemie GmbH, Německo) a nátěrovou základní reaktivní barvou.

• ·· ·

Výsledky pokusů ostřelování

S prvky z vlákny vyztuženými kompozitními materiály s keramickou matricí s vyztužením na zadní straně podle příkladu 3 a bez vyztužení na zadní straně podle příkladu 2 byly provedeny pokusy ostřelování. Zkouška spočívá ve zkoušce průniku podle euronormy, DIN EN 1523. Zkušební požadavky spočívají v brzdění průniku ve třídách odporu podle tabulky 1 euromormy DIN EN 1622. Pro pokus byly desky upnuty na stojanu, přičemž zkušební vzorek byl upevněn v úhlu 90 ⁰ ke směru střely. Vzdálenost výstřelu byla 5, respektive 10 m. Vzdálenost terčů byla 120 mm ± 10 mm.

Nejprve se provedly pokusy s ostřelováním desek s rozměry 325 mm x 278 mm x 38 mm, které byly vyrobeny z desek podle příkladu 2. Zjistilo se, že desky následujícím ostřelovacím pokusům odolávají, přičemž byly na tuto desku provedeny minimálně tři výstřely.

Pokus 1 (ostřelování třídy F B 3)

Jako zbraň byla použita zbraň kalibru 357 střela měla plný plášť z oceli, hlavu s kuželovým a měkké jádro z olova. Hmotnost střely činila 10,2 g. vzdálenost činila 5 m. Rychlost střely činila 430 m/s střely byla 942,9 J.

Magnum a vrcholem Zkušební energie

Pokus 2 (ostřelování třídy FB 4)

Jako zbraň byla použita zbraň kalibru 44 Rem. Magnum a střela měla plný plášť z mědi, plochou hlavu a měkké jádro z olova. Hmotnost střely činila 15,6 g. Zkušební vzdálenost činila 5 m. Rychlost střely činila 440 m/s, energie střely byla 1510 J.

··«· ·♦ • · · 9 ♦ · · • 9 · · • 9 ·

Okazuje se, že desky jsou při tomto pokusu odolné také proti vícenásobnému ostřelování, když střety dopadají v odstupu 50 mm, což odpovídá účinku automatických zbraní.

Pokus 3 (ostřelování třídy FB 5)

Jako zbraň byla použita zbraň kalibru 5,56 mm x 45 mm a střela měla plný plášť, z mědi, špičatou hlavu a měkké .jádro z olova s ocelovým penetrátorem (typ SS 109). Hmotnost střely činila 4,0 g. Zkušební vzdálenost činila 10 m. Rychlost střely činila 950 m/s, energie střely byla 1805 J.

Při všech těchto pokusech ostřelování na ve 1koformátové ochranné prvky z C/SiC - kompozitního materiálu, nebyly v prvcích žádné trhliny, které by bránily dalšímu použití jako ochrana.

Kromě toho byly vystaveny ostřelovacím pokusům prvky s rozměry 300 mm x 300 mm podle příkladu 3, které měly jen 10 mm tlustou C/SiC desku z kompozitního materiálu a na zadní straně měly vyztužení.

Pokus 4 (ostřelování třídy FB 3)

Jako zbraň byla použita zbraň kalibru 357 Magnum a střela měla plný plášť z oceli, hlavu s kuželovým vrcholem a měkké jádro z olova. Hmotnost střely činila 10,2 g. Zkušební vzdálenost činila 5 m. Rychlost střely činila 430 m/s, energie střely byla 942,9 J.

Pokus 5 (ostřelování třídy FB 4)

Jako zbraň byla použita zbraň kalibru 44 Rem. Magnum a střela měla plný plášť z mědi, plochou hlavu a měkké jádro z olova. Hmotnost střely činila 15,6 g. Zkušební vzdálenost, činila 5 m. Rychlost střely činila 440 m/s, energie střely byla 1510 J. Úkazu.je se, že desky .jsou při tomto pokusu odolné také proti vícenásobnému ostřelování, když střely dopadají v odstupu 50 mm, což odpovídá účinku automatických zbraní.

Pokus 6 (ostřelování třídy F B 4 +)

Jako zbraň byl použit Kalašnikov AK 47 s kalibrem 7,62 mm x 39 mm a střela měla plný plášť z mědi, hlavu s kuželovým vrcholem a měkké jádro z olova s ocelovým penetrátorem. Hmotnost střely činila 7,9 g. Zkušební vzdálenost činila 10 m. Rychlost střely činila 730 m/s, energie střely 2105 J.

Pokus 7 (ostřelování třídy FB 5)

Jako zbraň byla použita zbraň kalibru 5,56 mm x 45 mm a střela měla plný plášt z mědi, špičatou hlavu a měkké jádro z olova s ocelovým penetrátorem (typ SS 109). Hmotnost střely činila 4,0 g. Zkušební vzdálenost činila 10 m. Rychlost střely činila 950 m/s, energie střely byla 1805 J.

Pokus 8 (ostřelování třídy FB 6)

Jako zbraň byla použita zbraň s kalibrem 7,62 mm x 51 mm a střela měla plný plášti z oceli, špičatou hlavu a měkké jádro z olova. Hmotnost střely činila 9,5 g. Zkušební vzdálenost činila 10 m. Rychlost střely činila 830 m/s, energie střely 3272 .J .

Také při těchto pokusech ostřelování na veIkoformátové ochranné prvky z C/SiC - kompozitního materiálu s vyztužením na zadní straně nebyly v prvcích žádné trhliny, které by bránily dalšímu použití jako ochrana.

Teplota okolí při os třel ovacích pokusech ležela v rozsahu 20 až 22 ⁰ C.

Na základě shora uvedených pokusů je patrné, že prvky z C/SiC - kompozitních materiálů s a bez vyztužení na zadní straně se mohou ostřelovat, aniž prasknou. Desky přitom vykazují odolnost také při vysokých požadavcích. Zejména se může volit tlouštka C/SiC-desek při konvenčním vyztužení na zadní straně tak malá, že a přesto vysoká bezpečnost.

je zajištěno hospodárné použití

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1 . Použití prvků z vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí, která obsahu.je minimálně 10 hmotn. % karbidu křemíku, přičemž podíl uhlíkových vláken a/nebo grafitových vláken vztaženo k hmotnosti vláken činí alespoň 5 hmotn. %, k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že alespoň jeden z rozměrů ve směru kolmém ke směru zatížení činí alespoň 3 cm, přednostně alespoň 10 cm, zejména 30 cm.
2. 2. Použití prvků podle nároku 1 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že keramická matrice kompozitního materiálu obsahuje také fázi uhlíku a/nebo křemíku.
3. 3. Použití prvků podle nároku 2 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že keramická matrice kompozitního materiálu obsahuje jen

   karbid křemíku a uhlík a/nebo křemík. 4 . Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového

   zatížení, vyznačující se tím, že kompozitní materiály, ze kterých sestávají prvky, mají jen uhlíková vlákna a/nebo grafitová vlákna.

   5. Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že kompozitní materiály, ze kterých sestávají prvky, mají také, nebo výlučně vlákna oxidu hlinitého a/nebo vlákna Si/B/C/N.

   6. Použití prvkil podle alespoň jednoho z nároků 1 až 5 k • · φ φ • φ částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že kompozitní materiály, ze kterých sestávají prvky, mají duktilitní průběh lomu.

   7. Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že vlákna kompozitních materiálů, ze kterých sestávají prvky, mají převrstvení.

   8. Použití prvků podle nároku 7 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že převrstvení vláken kompozitních materiálů, ze kterých sestávají prvky, sestávají alespoň z jedné vrstvy uhlíku a/nebo graf i tu .

   9. Použití prvkiů podle nároku 8 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že vlákna kompozitních materiálů, ze kterých sestávají prvky, jsou pojeny obalem z částečně do karbidu křemíku převedeného uhlíku z karbon izace umělých pryskyřic a/nebo jiných uhlík uvolňujících látek.

   10. Použití prvků podle nároku 9 k částečné nebo úplné absorpci minimálně rázového, bodového zatížení, vyznačující se tím, že obálka vláken sestává z karbon i z ováných a následně graf itovaných umělých pryskyřic uvolňujících látek.

   a/nebo jiných uhlík

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 proti střepinám granátu.

   12. Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 proti ostřelování .

   18.

   19.

   20.

   21 .

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 proti ostřelování projektily jakéhokoliv typu.

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 k pancéřování.

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 jako konstrukční součásti.

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 14 a 15 k pancéřování konstrukce vozidel.

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 15 a 16 jako konstrukční součásti k pancéřování konstrukce civilních a vojenských vozidel.

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 14 až 17 k pancéřování automobilů, vojenských motorových vozidel včetně pancířů, letadel, helikoptér, lodí, vlaků a pevných objektů, zejména budov a trezorů.

   Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 v ochranných vestách.

   Použití prvků podle nároku 13 k ochraně kosmických dopravních prostředků proti projektilům 1 i b o]n é h o typu.

   Použití prvků podle nároků 1 až 20, přičemž prvky mají duktiiitní průběh lomu a jsou pomocí lepidla spojeny s vyztužením na zadní straně do kompozitu.

   Použití prvků podle nároků 1 už 20, přičemž prvky jsou pomocí lepidla spojeny do kompozitu s vyztužením na zadní straně z tkaniny z vláken, zejména z aramidových vláken,

   99 ·

   9 9 · ·

   9 · 9 • 99 9

   9 9 9 » « · <· · • 9 • · · • · • · · ···· • ·

   - 3 3 • · • · ··· · nebo z kovových desek.

   2 3. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 6 5 až 7 5 hmotn. X karbidu, křemíku, 15 až. 25. hmotn. X uhlíku a 5 až 15 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužují cích vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitováného uhlíku, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1805 J, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 20 mm až 100 mm, přednostně 24 mm až 80 mm a zvláště přednostně 28 mm až 60 mm.

   24. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. X karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. X uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou graf itovaného uhlíku, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1805 J, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 25 mm až 100 mm, přednostně 31 mm až 80 mm a zvláště přednostně 37 mm až 60 mm.

   25. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. X karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. X uhlíku a 0 až 30 hmotn. X křemíku, vztaženo na • 444 • ·

   444 • β
4. 4 4 4

   4 4 4

   4 4 4»

   4 4 4

   4 44 celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozit.ním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna .jsou převrstvená alespoň jednou vrstvou uhlíku, k úplné absorpci střel s kině t i c k o u energií až 1 805 J, vyznačující se tím, že prvky ma.j í minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 32 mm až 100 mm, přednostně 36 mm až 80 mm a zvláště přednostně 40 mm až 60 mm.

   26. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova, s ocelovým penetrátorem a s plným pláštěm z mědi, s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 20 mm až 100 mm, přednostně 24 mm až 80 mm a zvláště přednostně 28 mm až 60 mm.

   27. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň

   44 0 • · ·

   1 ·

   28.

   28.

   29 .

   29 .

   jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova, s ocelovým penetrátorem a s plným pláštěm z mědi, s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 25 mm až 100 mm, přednostně 31 mm až 80 mm a zvláště přednostně 37 mm až 60 mm.

   Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova, s ocelovým penetrátorem a s plným pláštěm z mědi, s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 32 mm až 100 mm, přednostně 36 mm až 80 mm a zvláště přednostně 40 mm až 60 mm.

   Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. X karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. X uhlíku a 5 až 15 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1510 J, vyznačující se tím, že prvky

   4 4 44 4 4 * C 4 4 & • · 4 4 4 4 » 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 • 4 4 4 4 4 4 • ti 4 4 4 4 • • «4 · 4 4 4 4 4 4 * 4 4

   mají minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 16 mm až 100 mm, přednostně 20 mm až 70 mm a zvláště přednostně 24 mm až 50 mm.

   .30. Použití prvků z.uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou graf itovaného uhlíku, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1510 J, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 20 mm až 100 mm, přednostně 25 mm až 70 mm a zvláště přednostně 30 mm až 50 mm.

   31. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1510 J, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 25 mm až 100 mm, přednostně 28 mm až 70 mm a zvláště přednostně 36 mm až 50 mm.

   32. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí

   - 37 • · · · · · · · • · · -♦ · ··· 4 4*4 ···· · i ..... ο· ··’ obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken ' v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitováného uhlíku, k úplné absorpci střel s plochou hlavou, s měkkým jádrem z olova a s plným pláštěm z mědi, s hmotností až 15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 16 mm až 100 mm, přednostně 20 mm až 70 mm a zvláště přednostně 24 mm až 50 mm .

   33. Použití prvkiů z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, k úplné absorpci střel s plochou hlavou, s měkkým jádrem z olova a s plným pláštěm z mědi, s hmotností až 15,6 g a rychlostí střely až

   440 m/s, vyznačující se tí·, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 20 mm až 100 mm, přednostně 25 mm až 70 mm a zvláště přednostně 30 mm až 50 mm.

   34. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % • · • 0 • ϊ • * · • < • 0 délka vlákna ztuzujících vláken vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, k úplné absorpci střel s plochou hlavou, s měkkým jádrem z olova a s plným pláštěm z mědi, s a rychlostí střely až 440 m/s, že prvky mají minimální tlouštku dopadu střely 25 mm až 100 mm, celkové hmotnosti, střední činí 0,2 mm až 15 mm a hmotností až 15,6 g vyznačující se tím, rovnoběžně se směrem přednostně 28 mm až 70 mm mm .

   a zvláště přednostně 36 mm až 50

   35. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami graf itovaného uhlíku, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 942,9 J, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 12 mm až 100 mm, přednostně 15 mm až 60 mm a zvláště přednostně 18 mm až 40 mm.

   36. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň « « uhlíku, k úplné absorpci

   942.9 J. vvznačuiící se tím.

   jednou vrstvou grafitováného střel s kinetickou energií až že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 15 mm až 100 mm, přednostně 19 mm'až 60 mm a zvláště přednostně 23 mm až 40 mm.

   37. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 942,9 J, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 20 mm až 100 mm, přednostně 24 mm až 60 mm a zvláště přednostně 28 mm až 40 mm.

   38. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. X uhlíku a 5 až 15 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami graf itovaného uhlíku, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a s plným pláštěm z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 12 mm až 100 mm, přednostně 15 mm až 60 mm a zvláště přednostně ’:

   • 9 ·9· • · 9 • 9 : ι • 99 *

   18 mm až 40 mm.

   39. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a s plným pláštěm z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 15 mm až 100 mm, přednostně 19 mm až 60 mm a zvláště přednostně 23 mm až 40 mm.

   40. Použití prvků z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. X karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. X uhlíku a 0 až 30 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a s plným pláštěm z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvky mají minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 20 mm až 100 mm, přednostně 24 mm až 60 mm a zvláště přednostně 28 mm až 40 mm.

   41. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 3272 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 5 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm.

   42. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 3272 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 6 mm až 50 mm, přednostně 7,5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 9 mm až 30 mm.

   43. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou • · · 0 « 0 000 0· * matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 3272 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 8 mm až 50 mm, přednostně 10 mm až 40 mm a zvláště přednostně 12 mm až 30 mm.

   44. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami graf itovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 9,5 g a rychlostí střely až 830 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 5 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 3 0 mm.

   45. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou • ft 99 9 99 ft · · · · *

   9 9 9 9

   C ft 9 9 9

   9 9 ·« matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna z tu zujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 9,5 g a rychlostí střely až 830 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 6 mm až 50 mm, přednostně 7,5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 9 mm až 30 mm.

   46. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým .jádrem z olova a plným pláštěm z oceli s hmotností až 9,5 g a rychlostí střely až 830 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 8 mm až 50 mm, přednostně 10 mm až 40 mm a zvláště přednostně 12 mm až 30 mm.

   • 9

   47. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. X uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na. celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmot.n. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 2105 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3,5 mm až 50 mm, přednostně 4,5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 mm.

   48. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. X karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. X uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 2105 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně střely 4 mm až 50 mm, se směrem dopadu 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm.

   přednostně 6 mm až

   49. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň .jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužu.jících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 2105 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely
5. 5,5 mm až 50 mm, přednostně 7 mm až 40 mm a zvláště přednostně 10 mm až 30 mm.

   50. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami graf itovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi, s hmotností až 7,9 g a rychlostí střely až 730 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3,5 mm až 50 mm, přednostně 4,5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 mm.

   51. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou • ·· · ·· ♦ » 9 • ·

   9 · * 9 • · · matricí obsahující 55 až 80 hmotn. X karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. X uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým penetrátorem a plným pláštěm z a rychlostí střely až prvek má jádrem z olova a ocelovým mědi, s hmotností až 7,9 g vyznačující se tí m , rovnoběžně přednostně 30 mm.

   se směrem dopadu střely minimální 4 mm až
6. 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně
7. 7 30 m/s , tlouštku

   5 0 mm ,
8. 8 mm až

   52. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. X karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. X uhlíku a 0 až 30 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi, s hmotností až 7,9 g a rychlostí střely až 730 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely

   5,5 mm až 50 mm, přednostně 7 mm až 40 mm a zvl,áště přednostně 10 mm až 30 mm.

   Μ 4 • · · · · « « Μ • · 4 · 9 9 9
9. 9 9 9 9 9 9 ·9 * « 9 9 9 9 9 9 « »4 44» · * 4 4«

   - 47 • *4 ·

   53. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. X karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami graf itovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1805 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3 mm až 50 mm, přednostně 4 mm až 40 mm a zvláště přednostně 6 mm až 30 mm.

   54. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. X karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou graf itovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1805 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3,6 mm až 50 mm, přednostně 5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 mm.

   55. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou • ·9· ·· • · · · • · · • · · · matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1805 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely

   4,8 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm.

   56. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova a ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi, s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3 mm až 50 mm, přednostně 4 mm až 40 mm a zvláště přednostně 6 mm až 30 mm.

   57. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou

   4 444· 4* 4 • 4 4 • · 9 4 · • 4 • · 4 4 • • 9 9 • 4 4 • 4 • · 4 • 4 · « 4 4 4 4 4 4 · 444 • • · 4 4 4 • 4 • ·

   matricí obsahu.jící 5 5 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až. 30 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna .jsou převrstvena alespoň .jednou vrstvou grafit ováného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova a ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi, s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3,6 mm až 50 mm, přednostně 5 mm až 40 mm a zvláště přednostně 7 mm až 30 mm.

   58. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tloušťku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel se špičatou hlavou, s měkkým jádrem z olova a ocelovým penetrátorem a plným pláštěm z mědi, s hmotností až 4,0 g a rychlostí střely až 950 m/s, vyznačující se tí·, že prvek má minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 4,8 mm až 50 mm, přednostně 6 mm až 40 mm a zvláště přednostně 8 mm až 30 mm.

   • ·· · ··

   59. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahuj'ící 6 5 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. X uhlíku a 5 až 15 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafit ováného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tloušťku až 15 mm, které jsou navzájem spoj'eny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1510 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 2,5 mm až 40 mm, přednostně 3 mm až 30 mm a zvláště přednostně 5,5 mm až 25 mm.

   60. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. X karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. X uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou graf itovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tloušťku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1510 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3 mm až 40 mm, přednostně 4,5 mm až 30 mm a zvláště přednostně 6,5 mm až 25 mm.

   61. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou ··♦· • 9 • 9 • · · • · matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 1510 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 4 mm až 40 mm, přednostně 5,5 mm až 30 mm a zvláště přednostně 7,5 mm až 25 mm.

   62. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. X karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. X uhlíku a 5 až 15 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s plochou hlavou, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z mědi, s hmotností až 15,6 g a rychlostí střely až 440 m/s, že prvek má minimální tlouštku dopadu střely 2,5 mm až 40 mm, mm a zvláště přednostně 5,5 mm až vyznačující se tím, rovnoběžně se směrem přednostně 3 mm až 30 2 5 mm.

   63. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až

   40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou vláken v hmotnost, kompozitního materiálu, přičemž podíl kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, kt.erá má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k ťiplné absorpci střel s plochou hlavou, s měkkým jádrem z olova a mědi, s hmotností až 15,6 g a rychlostí m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3 mm až 40 mm, přednostně 4,5 mm až 30 mm a zvláště přednostně

   6,5 mm až 25 mm.

   plným pláštěm z střely až 440

   64. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. X karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. X uhlíku a 0 až 30 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s plochou hlavou, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z mědi, s a rychlostí střely až že prvek má minimální dopadu střely hmotností až 15,6 g vyznačující se tím, rovnoběžně se směrem přednostně 5,5 mm 2 5 mm.

   až 30 mm a zvláště

   440 m/s, tlouštku 4 mm až 40 mm, přednostně 7,5 mm až

   65. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahu.jící 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken

   - činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících * vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 942,9 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 2 mm až 30 mm, přednostně 2,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 4 mm až 20 mm.

   66. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 55 až 80 hmotn. X karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. X uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 942,9 J, vyznačující _t se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 2,4 mm až 30 mm, přednostně 3,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 5 mm až 20 mm.

   67. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou ···» *· • « · · • · · • · · · • · · • · · · matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužu,]'ících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s kinetickou energií až 942,9 J, vyznačující se tím, že prvek kompozitu má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3,2 mm až 30 mm, přednostně 4,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 6 mm až 20 mm.

   68. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 65 až 75 hmotn. % karbidu křemíku, 15 až 25 hmotn. % uhlíku a 5 až 15 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 10 až 20 hmotn. % celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 1 mm až 2 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň třemi vrstvami grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 2 mm až 30 mm, přednostně 2,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 4 mm až 20 mm.

   69. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou • ·♦· ♦· * ·· · • · · ·· 9 9·· • 9 9 9 9 9 9

   9 9 9 9 9 · 9 9 9

   9 9 9 9 9 9 9

   9 99 999 99 999 matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. X uhlíku a 2 až 20 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou grafitovaného uhlíku, s tkaninou ze v ztužujících vláken, která má přednostně tloušťku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné * absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 2,4 mm až 30 mm, přednostně 3,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 5 mm až 20 mm.

   70. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. X karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. X uhlíku a 0 až 30 hmotn. X křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tloušťku až 15 mm, které jsou navzájem ¥ spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm v z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tloušťku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3,2 mm až 30 mm, přednostně 4,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 6 mm až

   20 mm .

   - 55 00

   0 0 0 • 0 000 • 00 • 0 ·0 0 matricí obsahující 55 až 80 hmotn. % karbidu křemíku, 10 až 40 hmotn. % uhlíku a 2 až 20 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 8 až 30 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,5 mm až 5 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou graf i tovaného uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 2,4 mm až 30 mm, přednostně 3,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 5 mm až 20 mm.

   70. Použití kompozitu prvku z uhlíkovými vlákny a/nebo grafitovými vlákny vyztuženého kompozitního materiálu s keramickou matricí obsahující 40 až 85 hmotn. % karbidu křemíku, 5 až 55 hmotn. % uhlíku a 0 až 30 hmotn. % křemíku, vztaženo na celkovou hmotnost kompozitního materiálu, přičemž podíl vláken v kompozitním materiálu činí 5 až 40 hmotn. X celkové hmotnosti, střední délka vlákna ztužujících vláken činí 0,2 mm až 15 mm a vlákna jsou převrstvena alespoň jednou vrstvou uhlíku, s tkaninou ze ztužujících vláken, která má přednostně tlouštku až 15 mm, které jsou navzájem spojeny pomocí lepidla, k úplné absorpci střel s hlavou s kuželovým vrcholem, s měkkým jádrem z olova a plným pláštěm z oceli, s hmotností až 10,2 g a rychlostí střely až 430 m/s, vyznačující se tím, že prvek má minimální tlouštku rovnoběžně se směrem dopadu střely 3,2 mm až 30 mm, přednostně 4,5 mm až 25 mm a zvláště přednostně 6 mm až 20 mm .

   V ·· • 0 • 0

   0 0

   0*

   0 0

   0 0

   0 0 0

   0 0

   71. Použití prvků, případně kompozitň podle alespoň jednoho z nároků 23 až 70 proti ostřelování projektily .jakéhokoliv typu.

   72. Použití prvků, případně kompozitu podle alespoň jednoho z nároků 23 až 70 k pancéřování.

   73. Použití prvků, případně kompozit,ů podle alespoň jednoho z nároků 23 až 70 .jako konstrukční součásti.

   74. Použití prvků, případně kompozitů podle alespoň jednoho z nároků 72 a 73 k pancéřování konstrukce vozidel.

   75. Použití prvků, případně kompozitů podle alespoň jednoho z nároků 73 a 74 jako k pancéřování konstrukce civilních a vojenských vozidel.

   76. Použití prvků, případně kompozitů podle alespoň jednoho z nároků 73 až 74 k pancéřování automobilů, vojenských motorových vozidel včetně pancířů, letadel, helikoptér, lodí, vlaků a pevných objektů, ze.jména budov a trezorů.

   77. Použití prvků, případně kompozitů podle alespoň jednoho z nároků 23 až 70 v ochranných vestách.

   78. Použití prvků podle alespoň jednoho z nároků 23 až 70 k ochraně kosmických dopravních prostředků proti projektilům libolného typu.

   79. Použití kompozitů podle nároků 41 až 78, přičemž vyztužení na zadní straně sestává z tkaniny z vláken, zejména z aramidových vláken, nebo z kovových desek.