CZ20004657A3

CZ20004657A3 - Tableta vytvořená slisováním částicového materiálu a způsob její přípravy

Info

Publication number: CZ20004657A3
Application number: CZ20004657A
Authority: CZ
Inventors: Eric Tcheou; Jose Luis Vega; Jean Wevers
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1998-07-10
Filing date: 1999-07-12
Publication date: 2001-09-12
Also published as: DE69829044T2; CA2336623A1; JP2002520446A; WO2000002994A1; MA24924A1; BR9911986A; AR019366A1; ATE289347T1; DE69829044D1; CN1309691A; AU5096199A; CA2336623C; KR20010053468A; EP0971029B1; EP0971029A1; ES2238754T3

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká detergentních tablet, zvláště takových, které jsou určeny pro praní.

Dosavadní stav techniky

Ačkoliv čistící prostředky ve formě tablet byly často navrhovány, nezískaly (s výjimkou mýdel pro osobní mytí), až na několik úspěšných výrobků ve formě dávkovačích jednotek, žádný podstatný úspěch. Jedním z důvodů může být to, že detergentní tablety se většinou rozpouštějí pomaleji než prášek, ze kterého byly vyrobeny, protože prášek je v tabletách silně stlačen, a má poměrně malou možnost, aby voda mohla proniknout mezi jeho částice. Tím vzniká problém, že pomalu se rozpouštějící tablety zanechávají viditelné zbytky, například dveřmi pračky během pracího cyklu, nebo ulpívají na tkaninách na konci pracího cyklu, nebo se vyskytují oba tyto jevy.

Patent EP-A-0 711 827, zveřejněný 5.května 1996, popisuje prací detergentní tablety, obsahující silně vodorozpustný materiál, kteiý zlepšuje rozrušování celých tablet a rozpouštění jejich rozpustných složek.

Avšak obzvláště v čelně plněných pračkách problémy zbytků tablet, viditelných v okénku pračky, jsou stále aktuální.

Podstata vynálezu

Předmětem předkládaného vynálezu je příprava tablet, vytvořených stlačením částicového materiálu, kteiý obsahuje tenzid. Tablety jsou vhodné ke skladování, přepravě a manipulaci, aniž dochází k jejich rozpadnutí. Tablety se snadno a tychle v pracím roztoku rozpouštějí, přitom do pracího roztoku uvolňují aktivní složky, a v alkalických nebo na tenzidy bohatých roztocích, jako jsou prací lázně, se zcela rozpadnou a dispergují.

• · « ·· ···· · · ···· ·· · ···

A A AAAA AAAA A ·· A A A A A AA A ·· ··· ·· ·· ·· ···

K dosažení uvedeného vynálezu se připravuje, shora zmíněný druh tablet, kde částicový materiál dále obsahuje vysoce rozpustnou látku, která na částicový materiál vykazuje kohezní efekt.

Dalším aspektem vynálezu je navrhovaný způsob přípravy vodného roztoku pracích detergentů, pro použití v pračkách, přičemž tento roztok je vytvořen ve vodě rozpuštěnou tabletou, připravenou stlačením částicového materiálu. Tableta obsahuje tenzid a vysoce rozpustnou látku, která má kohezní efekt na částicový materiál.

Vynález se týká vysoce rozpustné látky, s kohezním efektem na částicový materiál.

Vysoce rozpustné sloučeniny

Vynález se týká vysoce rozpustné sloučeniny. Taková látka se může připravit ze směsi nebo z jednotlivé sloučeniny. Podle vynálezu je vysoce rozpustná látka definována takto: Roztok, obsahující deionizovanou vodu a 20 g/1 specifické sloučeniny, se připravuje následujícím způsobem:

1- 20 g specifické sloučeniny se umístí do Sotax kádinky. Tato kádinka se ponoří do lázně s konstantní teplotou 10 °C. Do kádinky se vloží míchadlo tak, že jeho spodní část je ve vzdálenosti 5 mm ode dna kádinky. Mixer se nastaví na rychlost 200 ot. za min.

2- Do Sotax kádinky se přidá 980 g deionizované vody.

3- 10 sekund po přidání vody se vodivost roztoku změří přístrojem pro měření vodivosti.

4- Krok 3 se opakuje po 20 s, 30 s, 40 s, 50 s, 1 min., 2 min., 5 min., a 10 min. po kroku 2.

5- Z měření provedené po 10 min., se použije buď ustálená, nebo maximální hodnota.

Specifická sloučenina, dle vynálezu, je definovaná jako vysoce rozpustné, jestliže vodivost roztoku dosahuje 80 % své maximální hodnoty za méně než 10 sekund, od úplného přidání deionizované vody ke sloučenině. Jestliže se vodivost monitoruje shora uvedeným způsobem, dosáhne se ustálené hodnoty až po uplynutí určité doby. Toto ustálená hodnota se pak považuje za hodnotu maximální. Tato vysoce rozpustná sloučenina se použije s výhodou ve formě pevných částic, tvořících rozplývavý materiál za teplot mezi 10 a 80 °C, kvůli snadné manipulaci. Mohou se též použít i jiné formy, jako pasta nebo kapalina.

Příkladem vysoce rozpustné sloučeniny je natrium-diisoalkylbenzensulfonát, nebo natrium-toluensulfonát.

Kohezní efekt

Pro účel tohoto vynálezu, je kohezní efekt na částicovém materiálu charakterizován silou, potřebnou k rozdrcení tablety, která je zhotovená ze zkoušené detergentní matrice, stlačované za kontrolovaných tlakových podmínek.

Za daného tlaku vysoká pevnost tablety ukazuje, že stlačené granule mají k sobě silnou vzájemnou přilnavost, tj. kohezní efekt je silný. Způsoby, kteiými se určuje pevnost tablety (též se týká diametrálního lomového napětí), jsou popsány v práci Phaimaceutical dosage forms: tablets volume 1 Ed.H. A.Liebennan et al, zveřejněné v r. 1989.

Kohezní efekt, vyvolaný vysoce rozpustnou sloučeninou, se měří, podle vynálezu, porovnáním pevnosti tablety původního práškovitého materiálu bez vysoce rozpustné sloučeniny, s pevností tablety, připravené z práškovité směsi, která obsahuje 97 dílů původního prášku a 3 díly vysoce rozpustné sloučeniny. Tato sloučenina se přidá k matrici v podstatě v bezvodé formě (obsah vody pod 10 %, s výhodou pod 5 %). Teplota během přidávání se pohybuje mezi 10 a 80 °C, výhodněji mezi 10 a 40 °C.

Vysoce rozpustná sloučenina je definována tak, že vykazuje kohezní efekt na částicový materiál, podle vynálezu, tehdy, jestliže za dané stlačující síly 3000 N vzroste pevnost v tahu tablety o hmotností detergentního částicového materiálu 50 g, a o průměru tablety 55 mm, o 30 % (s výhodou o 60 % a výhodněji o 100 % ) tím, že se přidají 3 % takové vysoce rozpustné sloučeniny.

Příkladem sloučeniny s kohezním efektem je natrium-diisoalkylbenzensulfonát.

Bylo zjištěno, že když se přidá integrující vysoce rozpustná sloučenina s kohezním efektem na částicový materiál, podle vynálezu, k tabletě, zhotovené slisováním Částicového materiálu s obsahem tenzidu, rozpouštění tablety ve vodném roztoku se výrazně urychlí. Ve výhodném znění, nejméně 1 % hmotnosti tablety tvoří vysoce rozpustná sloučenina, výhodněji nejméně 2 %, ještě výhodněji nejméně 3 %, a nejvýhodněji 5 % hmotností tablety, vytvořené z vysoce rozpustné sloučeniny s kohezním efektem na částicový materiál. Taková směs, obsahující vysoce rozpustnou sloučeninu s tenzidem, je popsána v EP-A-0 524 075. Tato směs je kapalná.

Dle předkládaného vynálezu bylo zjištěno, že vysoce rozpustná sloučenina s kohezním efektem na částicový materiál, umožňuje získat tabletu s vyšší pevností v tahu při konstantním lisovacím tlaku, nebo o stejné pevnosti v tahu při nižším lisovacím tlaku, ve srovnání s tradičními tabletami. Tableta bude mít typicky pevnost v tahu vyšší než 5 kPa, s výhodou vyšší než 10 kPa, výhodněji, zejména pro použití v pračkách, vyšší než 15 kPa,

0 « ·· ···· ·· • 000 · 0 · · · ·· 0 0 0 0 · · 0 0 • 0 0 0000 0· 00 000 00 0· ·· ještě výhodněji vyšší než 30 kPa a nejvýhodněji vyšší 50 kPa, zejména pro použití tablet v myčkách nádobí nebo pro mytí aut, ale menší než 300 kPa, s výhodou menší než 200 kPa, výhodněji menší než 100 kPa, ještě výhodněji menší než 80 kPa a nejvýhodněji menší než 60 kPa. Při aplikacích v prádelnách, by tablety měly být méně slisované než u aplikací v myčkách aut, jelikož rozpouštění je pak snadnější, a proto u aplikací v prádelnách je s výhodou pevnost v tahu menší než 30 kPa.

To umožňuje vyrábět tablety s pevností a mechanickou odolností srovnatelnou s pevností a mechanickou odolností tradičních tablet, ale tableta méně kompaktní se rozpouští snadněji. Kromě toho, ačkoli je sloučenina vysoce rozpustná, rozpouštění tablety je dále usnadňováno synergickým efektem.

Výroba tablet

Vynález umožňuje získat, ve srovnání s tradičními detergentními tabletami, méně kompaktní a méně hutnou tabletu za konstatního lisovacího tlaku.

Detergentní tablety, podle předkládaného vynálezu, se mohou připravovat jednoduše smísením pevných složek a slisováním směsi v obvyklých tabletovacích lisech, používaných, např. ve farmaceutickém průmyslu. Hlavní složky, zejména gelovité tenzidy, se s výhodou používají v částicové formě. Všechny kapalné přísady, např. tenzidy nebo tlumiče pěnivosti, se do pevných částicových přísad dávkují obvyklým způsobem.. Přísady, jako plnivo a tenzidy, zejména u tablet do praček, se suší obvyklým způsobem, jako je rozprašování a pak se vhodným tlakem lisují. Tablety, dle vynálezu, se s výhodou lisují tlakem menším než 100 000 N, výhodněji tlakem menším než 50 000 N, ještě výhodněji menším než 5 000 N a nejvýhodněji menším než 3 000 N, Nejvýhodnější je však tableta vhodná pro pračky, lisována tlakem menším než 2 500 N. Tablety pro myčky aut jsou obvykle více slisovány než tablety pro pračky.

Částicový materiál pro výrobu tablet, dle vynálezu, se zhotovuje jakýmkoliv vhodným postupem, případně granulací. Příkladem takového procesu je sušení rozprašováním (v souproudé nebo protiproude sušící věži ), které poskytuje typicky nízkou objemovou hmotnost materiálu 600 g/1 nebo i nižší. Částicový materiál pro zhotovování tablet o vyšší měrné hmotnosti, se může připravovat granulací a zhutňováním v šaržovém mixeru nebo granulátoru s vysokou střižnou silou, nebo kontinuální granulací a zhutňováním (např. užitím mixerů Lodige® CB a/nebo Lodige® KM). Jiné vhodné procesy zahrnují techniku fluidního lože, zhutňovací procesy (např. válcování), extruzi, stejně tak jako kteréholi jiné chemické procesy výroby částicového materiálu, jako je flokulace, krystalizaci • ·

(crystallisation sentering), atd. Jednotlivými částicemi mohou být jakékoli částice, např. granule, kulovité částice, nebo zrna.

Složky částicového materiálu se mohou mísit všemi obvyklými způsoby. Z šaržovitých mixerů to jsou, např. míchačka na beton, Nauta mixer, páskový mixer (ribbon mixer) a další. Míchání lze provádět kontinuálně, odvažováním jednotlivých složek na pohybující se pás a jejich následným mícháním v bubnu (bubnech), nebo v mixeru (mixerech). Plnivo které netvoří gel, se může rozprašovat do směsi některých, nebo všech složek částicového materiálu. Ostatní kapalné přísady se mohou též rozprašovat do směsi složek nerozmíchaných, nebo předmíchaných. Například, parfémy a břečky optických zjasňovačů mohou být rozprašovány. Jemně rozptýlená přísada, zlepšující tekutost (rozprašovadlo, jako zeolity, uhličitany, křemičitany), se může přidávat kčásticovému materiálu po nastříknutí plniva, s výhodou ke konci procesu, aby směs nebyla lepkavá.

Tablety se mohou vyrábět jakýmkoliv zhutňovacím způsobem, jako tabletováním, briketováním, nebo extruzí, s výhodou tabletováním. Vhodná zařízení zahrnují standardní rázový nebo rotační bs (jako zn. Courtoy®, Korch®, Manesty®, nebo Bonals®). Tablety připravené podle tohoto vynálezu, mají průměr mezi 20 mm a 60 mm, s výhodou nejméně 35 až 55 mm, a hmotnost mezi 25 a 100 g. Poměr výšky k průměru (nebo k šířce) tablet je s výhodou větší než 1 : 3, výhodněji větší než 1 : 2. Lisovací tlak, použitý pro přípravu těchto tablet nemá překročit 100 000 kN/m², s výhodou 30 000 kN/m², výhodněji 5 000 kN/m², ještě výhodněji 3 000 kN/m², a nejvýhodněji nemá překročit tlak 1000 N. V přednostním znění, podle vynálezu, má tableta měmou hmotnost nejméně 0,9 g/cm³, výhodněji nejméně 1,0 g'cin³, a s výhodou méně než 2,0 g/cm³, výhodněji méně než 1,5 g/cm³, ještě výhodněji méně než 1,25 g/cm³ a nejvýhodněji méně než 1,1 g/cm³.

Hydrotropní sloučenina

V přednostním znění vynálezu je vysoce rozpustná sloučenina s kohezním efektem, hydrotropní látka. Zkouška, zda specifická sloučenina je hydrotropní se provádí takto (víz S.E.Friberg and M.Chiu, J.Dispersion Science and Technology, 9(5&), pages 443 to 457, (1988-1989)):

1. Připraví se roztok s obsahem 25 % hmotn. specifické látky a 75 % hmotn. vody.

2. Pak se k roztoku přidá kyselina oktanová v 1,6-ti násobném množství na hmotnost specifické sloučeniny v roztoku, teplota roztoku je 20 °C. Roztok se míchá v Sotax kádince s lopatkovým míchadlem, míchadlo je umístěno asi 5 mm nade dnem kádinky, míchání je nastaveno na rychlost 200 ot./min.

kádince lopatkovým míchadlem, které je umístěno asi 5 mm nade dnem kádinky, míchání je nastaveno na rychlost 200 ot./min.

3. Specifická sloučenina je hydrotropní, jestliže přidaná kyselina oktanová se úplně rozpustí, tj. jestliže roztok bude obsahovat jen jednu fázi a tato fáze bude kapalná.

Hydrotropní sloučenina, dle přednostního znění vynálezu, je za pracovních podmínek mezi 15 °C a 60 °C tekutá látka, složená z pevných částic.

Hydrotropní sloučeniny zahrnují sloučeniny, dále uvedené.

Přehled komerčních hydrotropů lze nalézt v publikaci Mc Cutcheon' sEmulsifiers and Detergents, vydaný Mc Cutcheonovou divizí při Manufacturing Confectioners Company.. Sloučeniny, pro tento vynález zajímavé, také zahrnují:

1. Neionický hydrotrop obecného vzorce:

R - O - (CII₂CH₂O)_X (CH-CH₂O)yH

I ch₃ kde Rje C8-C10 alkylový řetězec, x má hodnotu od 1 do 15, y od 3 do 10.

2. Anionické hydrotropy jako arylsulfonáty alkalických kovů. Ty zahrnují alkalické soli kyselin benzoové, salicylové, benzensulfonové a řadu jejich derivátů, kyselinu naftoovou a různé hydroaromatické kyseliny. Jejich příklady jsou sodné, draselné a amonné soli benzensulfonátu, odvozené od kyselin toluensulfonové, xylensulfonové, kumensulfonové, tetralinsulfonové, naftalensulfonové, methylnaňalensulfonové, dimethylnaftalensulfonové, a kyseliny trimethylnaftalensulfonové.

Jiné příklady zahrnují soli dialkylbenzensulfonové kyseliny, jako jsou soli kyselin diisopropylbenzensulfonové, ethyl(methyl)benzensulfonové a alkylbenzensulfonové s délkou alkylového řetězce 3 až 10 (s výhodou 4-9), lineární nebo větvený alkylsulfonát s alkylovým řetězcem s 1 až 18 uhlíkovými atomy.

3. Hydrotropní rozpouštědla, jako alkoxylované glyceriny a alkoxylované glyceridy, estery alkoxylovaných glycerinů, alkoxylované mastné kyseliny, estery glycerinu, polyglycerolestery. Výhodné alkoxylované glyceriny mají následující obecný vzorec:

R

I

CHj-Oí-CHaCH-OJmH ¹ J

CHj-OGCHjČW-O-KW

R ·

CH2-O(-CHjCH-O-i,H kde 1, m a n jsou čísla od 0 do 20, s tím, že 1+m+n = asi 2 až 60, s výhodou asi 10 až 45 a představuje H, CH₃ nebo C₂H₅.

• · · ·· ···· ·· • · · · · · · · » · • · · © · · ©···

Výhodné alkoxylované glyceridy mají tento obecný vzorec:

H^-R,

-O)-H kde Rl i R2 jsou skupiny C„COO nebo -(CH₂CHR₃-O)_rH, kde R₃ = H, CH₃ nebo C₂H₅ a 1 je číslo asi od 1 do 60, n je číslo asi od 6 do 24.

4. Polymemí hydrotropy jak je popisuje EP 636687:

R R,

-(CH_rfc)_x (CH2-Ó)_yE R₂ kde E je hydrofilní funkční skupina,

R je H nebo Cl-CIO alkylová skupina, nebo hydrofilní funkční skupina;

Rl je H nebo nižší alkylová skupina nebo aromatická skupina,

R2 je H nebo cyklická nebo aromatická skupina.

Polymer má typicky molekulovou hmotnost asi mezi 1 000 a 1 000 000.

5. Hydrotrop neobvyklé struktury, jako je 5-karboxy-4-hexyl-2-cyklohexen-l-yl oktanová kyselina (Diacid®).

Použití takových sloučenin ve vynálezu dále zvyšuje rychlost rozpouštění tablet, například tím, že hydrotropní sloučenina usnadňuje rozpouštění tenzidů. Taková látka může být tvořena směsí, nebo to může být jednoduchá sloučenina.

Potahování tablet

Kompaktnost tablety, dle vynálezu, může být dále zlepšena potažením nebo obalením nepotažených tablet, podle vynálezu, čímž se mechanické vlastnosti tablety dále zlepšují, zatímco zlepšení rozpustnosti zůstává.

Vjednom znění tohoto vynálezu, mohou být tablety potaženy takovým způsobem, že tableta neabsorbuje vlhkost, nebo vlhkost absorbuje jen velmi pomalu. Potažení je také tak silné, že mírné mechanické otřesy, kletým jsou tablety vystaveny během manipulace, bálem a přepravy, jim způsobují jen nepatrné porušení a oděry. Potažení je s výhodou křehké, takže tableta, je-li vystavena silnému mechanickému rázu, se rozlomí. Kromě toho

je výhodné, jestliže potahovací materiál je rozpustný v alkalickém prostředí, nebo se snadno emulguje tenzidy. To přispívá k vyřešení problému s viditelnými zbytky v okénku čelně plněných pracek, během pracího cyklu, a také s ukládáním nerozpuštěných částic nebo hrudek potahovacího materiálu v náplni pračky.

Rozpustnost ve vodě se měří podle ASTM El 148-87 Standard Test Method for Measurements of Aqueous Solubility.

Vhodným potahovacím materiálem jsou dikarboxylové kyseliny. Zvláště vhodné jsou dikarboxylové kyseliny vybrané ze skupiny, obsahující kyseliny šťavelovou, malonovou, jantarovou, glutarovou, adipovou, pimelovou, suberovou, azelainovou, sebakovou, undekandiovou, dodekandiovou, tridekandiovou a jejich směsi.

Potahovací materiál má teplotu tání s výhodou od 40 do 200 °C.

Toto potahování se může provádět několika způsoby. Dvě výhodné metody jsou : a) potahování roztaveným materiálem a b) potahování roztokem takového materiálu.

Při metodě ad a) se potahovací materiál aplikuje za teploty nad jeho teplotou tání, a na tabletě tento materiál ztuhne. Při metodě ad b) je potahovací materiál aplikován jako roztok, rozpouštědlo se pak z koherentního materiálu odpaří sušením. Materiál v podstatě nerozpustný, se může nanášet na tabletu rozprašováním nebo namáčením. Roztavený materiál, nastříkaný na tabletu, noímálně rychle ztuhne a vytvoří koherentní povlak. Jestliže jsou tablety namáčeny do roztaveného materiálu a pak z taveniny vytaženy, rychlé ochlazení opět způsobí rychlé ztuhnutí potahujícího materiálu. Zjevně v podstatě nerozpustné materiály, s teplotou tání pod 40 °C, nejsou za okolních teplot dostatečně tuhé, a materiály, jak bylo zjištěno, s teplotou tání asi nad 200 °C nejsou praktické. Výhodné materiály tají v rozmezí 60 °C až 160 °C, výhodněji od 70 °C do 120 °C.

Termínem teplota tání je míněna teplota, při které se materiál zahříváním , např, v kapilární trubičce, pomalu mění zjevně v kapalinu.

Potahování na libovolnou požadovanou tloušťku může být prováděno podle předkládaného vynálezu. Většinou tvoří potah od 1 % do 10 %, s výhodou od 1,5 % do 5 % hmotnosti tablety.

Povlaky tablet, podle tohoto vynálezu, jsou velmi tvrdé a dodávají tabletě mimořádnou pevnost.

V přednostním znění tohoto vynálezu se výskyt úlomků povlaku v prádle dá omezit přidáním desintegrátorů do povlaků. Tento desintegrátor ve styku s vodou zbobtná a rozlomí tah povlak na drobné kousky. To usnadní jeho rozpouštění v pracím roztoku.

Desintegrátor je suspendován v tavenině povlaku až do obsahu 30 %, s výhodou mezi

% a 20%, nejvýhodněji mezi 5 % a 10 % hmotn. Vhodné desintegrátorv jsou popsány v Handbook of Pharmaceutical Excipients (1986). Příklady vhodných desintegrátorů zahrnují škroby: přírodní, modifikovaný nebo předželatinovaný, škrobový natriumglukonát; gumy: agarová guma, quarová guma, guma z lusku rohovníku, karayová guma, pektinová guma, tragakantová guma; croskarmylosa sodná, crospovidon, celulóza, karboxymethylcelulóza, kyselina alginová a její soli, včetně alginátu sodného, oxidu křemičitého, jílu, polyvinylpyrolidonu, sojových polysacharidů, iontoměničóvých pryskyřic ajejich směsí.

Pevnost v tahu

V závislosti na složení výchozího materiálu a na tvaru tablet, musí být lisovací tlak nastaven tak, aby neovlivňoval pevnost v tahu a desintegrační čas v pračce. Tento postup může být použit k přípravě homogenních nebo vrstvových tablet všech velikostí nebo tvarů.

U válcových tablet odpovídá pevnost v tahu diametrální lomové síle (diametrical fracture stress) DFS, která vyjadřuje pevnost tablet a je určena vztahem:

_ 2F pDt kde F je maximální síla (Newton), potřebná k tahovému porušení (přetržení), měřená zkušebním přístrojem na stanovém tvrdosti tablet VK 200, kteiý dodává Van Kell Industries, lne. D je průměr tablety a t je její tloušťka (Method Pharmaceutical Dosage Forms: Tablets Volume 2 Page 213 to 217). Tableta o diametrálním lomovém napětí menším než 20 kPa je považována za křehkou, což je pravděpodobná příčina rozbití některých tablet, dodávaných spotřebiteli. Výhodné je diametrální lomové napětí nejméně 25 kPa.

Podobně platí definice pevnosti v tahu i pro tablety jiného než válcového tvaru, kde průřez kolmo na výšku tablety není kruhový a kde síla působí kolmo na výšku i na bok tablety, bok tablety je kolmý k nekruhovému průřezu.

Dávkování tablety

Rychlost dávkování detergentní tablety se určuje následujícím způsobem:

Dvě 50 g tablety se zváží, a vloží do dávkovače pračky Baucknecht® WA9850. Voda pro plnění pračky se nastaví na teplotu 20 °C a upraví se na tvrdost 3 mmoly/1 (21 grains per gallon), voda se napouští rychlostí 8 1/min. Množství zbytků tablet, které zůstane v dávkovači se kontroluje spuštěním vody a nastavením pracího cyklu na program 4 (bílé/barevné, krátký cyklus). Procentuelní obsah zbytku se stanovuje takto:

% obsah zbytku = váha zbytku x 100 / původní hmotnost tablety

Tento postup se opakuje 10 x a průměrné množství zbytků se vypočítá z deseti individuálních měření. Za přijatelný výsledek se v tomto testu pokládá 40 % zbytku z původní tablety. Výhodný zbytek je menší než 30 %, a výhodnější menší než 25 %. Tvrdost vody se měří v tradičních jednotkách graín per gallon přičemž 0,001mol na litr = 7,0 graín per gallon, což představuje koncentraci Ca²⁺ iontů v roztoku.

v

Šumivá přísada

V jiném přednostním znění tohoto vynálezu obsahují tablety dále šumivou látku.

Šumivost, jak je zde definovaná, znamená vývoj bublinek plynu z kapaliny, jako výsledek chemické reakce mezi rozpuštěnou kyselinou a alkalickým uhličitanem, za vzniku oxidu uhličitého, např. C₆H₈O₇ + 3 NaHCO₃ -» NasCeHjO? + 3 CO₂ f + 3 H₂O Další příklady kyseliny a uhličitanu, jako zdroje šumivosti, a ostatních šumivých systémů lze vyhledat v (Pharmaceutical Dosage Forms : Tablets Volume 1 Page 287 to 291).

Šumivá přísada se může přidávat k tabletové směsi spolu s detergenty. Přídavek šumivé složky k detergentním tabletám zlepšuje desintegrační čas tablety. Množství této složky bude s výhodou mezi 5 % a 20 % a nejvýhodněji mezi 10 % a 20 % hmotnosti tablety. S výhodou se může šumivá složka přidávat jako aglomerát různých částic, nebo v kompaktní formě, ale nikoli jako jednotlivé částice.

Vlivem plynu, vytvořeného šumivou přísadou v tabletě, mohou mít tablety vyšší D.F.S. a stejný desintegrační čas, jako tableta bez šumivé přísady. Jestliže D.F.S. tablety s šumivou přísadou je na stejné úrovni jako u tablety bez této složky, pak desintegrace tablety s šumivou přísadou bude rychlejší.

Dalším prostředkem pro snadnější rozpouštění tablet mohou být sloučeniny, jako octan sodný nebo močovina. Přehled takových vhodných prostředků lze nalézt ve Pharmaceutical Dosage Forms: Tablets, Volume 1, Second edition, Edited by H.A.Lieberman et all, ISBN 0-8247-8044-2.

Čistící tenzidy

V tabletě dle vynálezu jsou obsaženy též tenzidy. Rozpouštění tenzidů se zlepšuje přídavkem vysoce rozpustné sloučeniny.

Neomezující příklady tenzidů, zde použitelných v typickém množství asi od 1 % do 55 % hmotn., zahrnují obvyklé C_u-Ci₈ alkylbenzensulfonáty (LAS) a primární, větvené a nahodilé C₁₀-C₂₀ alkylsulfáty (AS), Ci₀-Ci₈ sekundární (2,3) alkylsulfáty vzorce: CH₃(CH₂)_X(C1IOS()₃-M)CH₃ a Cďl3(C?II₂)_y(CHOSO₃-M^,)CH₂CII₃ kde x a (y+1) jsou celá čísla, nejméně asi 7, s výhodou nejméně asi 9 a M je vodorozpustný kation, zvláště sodík, nenasycené sulfáty jako oleylsulfát, C₁₀-Ci₈ alkylalkoxysulfáty (AExS; zvláště EO 1-7 ethoxysulfáty), C₁₀-Ci₈ alkylalkoxykarboxyláty (zvláště EO 1-5 ethoxykarboxyláty), Cio-Ci₈ glycerolethery, C₁₀-Ci₈ alkyl polyglykosidy a jejich odpovídající sulfátované polyglykosidy, a C12-C18 alfa-sulfonované estery mastných kyselin. Je-li to požadováno, mohou být zahrnuty do celkových směsí také konvenční neionické a amfoterní tenzidy, jako Ci₂-C₁₈ alkylethoxyláty (AE), zahrnující tzv. narrow peaked (s blízkými píky) alkylethoxyláty a C₆-C₁₂ alkylfenolalkoxyláty (zvláště ethoxyláty a smíšené ethoxy/propoxy), Ci₂-C₁₈ betainy a sulfobetainy (sultainy), Ci₀-C₁₈ aminoxidy, apod. Též mohou být použity Ci₀-Ci₈ N-alkylpolyhydroxyamidy mastných kyselin. Typické příklady zahrnují C₁₂-Ci₈ N-methylglukamidy. Viz WO 9 206 154. Ostatní tenzidy, odvozené od cukrů zahrnují N-alkoxypolyhydroxyamidy mastných kyselin, jako Ci₀-Ci₈N-(3-methoxypropyl)glukamidy. Pro snížení pěnivosti mohou být též použity N-propyl až N-hexyl Ci₂-Ci₈ glukamidy. Též lze použít konvenční mýdla Ο₁₀-Ο₂ο. Je-li požadována vysoká pěnivost, je možno použít mýdla Cio-C₁₆ s rozvětveným řetězcem. Zvláště použitelné jsou směsi anionických a neionických tenzidů. Ostatní konvenčně použitelné tenzidy jsou přehledně uspořádány ve standardních textech. V přednostním znění obsahuje tableta nejméně 5 % hmotn. tenzidu, výhodněji nejméně 15 % hmotn., ještě výhodněji nejméně 25 % hmotn., a nejvýhodněji mezi 35 % a 45 % hmotn. tenzidu.

Pojivá netvořící gel

Pojivá netvořící gel se mohou přidávat k částicím, z nichž se vyrábějí tablety pro ještě snadnější rozpouštění.

Jejich vhodné typy zahrnují syntetické organické polymery, jako poiyethylenglykoly, polyvinylpyrolidony, polyakryláty a vodorozpustné akrylátové kopolymery. Příručka Pharmaceutical Excipients, druhé vydání, uvádí následující klasifikaci pojiv: akacie, alginová kyselina, karbomer, natrium-karboxymethylcelulóza, dextrin, ethyl-celulóza, želatina, guarová guma, hydrogenovaný rostlinný olej typ I, hydroxyethyl-celulóza, hydroxypropyl(methyl)-celulóza, kapalná glukóza, křemičitan hořečnato-hlinitý, maltodextrin, methyl-celulóza, polymethakryláty, povidon, alginát sodný, škrob a zein.

0» «·♦» 0 0 » 0 Φ 0 0 0 •0 00 00 »

Nejvýhodnější pojivá mají v pračkách také aktivní čistící funkci. Jsou to kationické polymery, např. kvartémí ethoxylovaný hexamethylendiamin, bis(hexamethylen)triamin, nebo jiné, jako pentaaminy, ethoxylované polyethylenaminy, maleinakrylové polymery. Pojivové materiály netvořící gel, se s výhodou na tabletu nastřikují a mají teplotu tání pod 90 °C, s výhodou pod 70 °C a ještě výhodněji pod 50 °C, takže nepoškozují a nedegradují jiné aktivní přísady v matrici. Nejvýhodnější jsou nevodná kapalná pojivá (tj. ne ve vodném roztoku), která mohou být nestříknuta v roztavené formě. Vyskytují se též pevná pojivá, vpravovaná do matrice suchou cestou, která mají tmelící vlastnosti uvnitř tablety. Materiály netvořící gel jsou s výhodou používány v množství v rozsahu od 0,1% až 15 % směsi, výhodněji pod 5 % a není-li to pračkový aktivní materiál, pod 2 % hmotnosti tablety.

Dává se přednost tomu, aby se pojivá netvořící gel, jako jsou neionické tenzidy, nepoužívala v kapalné nebo roztavené formě. Neionické tenzidy a ostatní pojivá netvořící gel, se ze směsí nevylučují, ale je výhodnější, aby se do tablet přidávaly jako složky částicových materiálů a nějako kapaliny.

Plniva

Detergentní plniva se volitelně zařazují do směsí, dle vynálezu, jako pomocné prostředky k regulaci minerální tvrdosti. Mohou se používat anorganická i organická plniva. Typicky se plniva využívají v pracích prostředcích k odstraňování zvláštní špíny.

Množství plniva se může ve velkém rozsahu měnit v závislosti na konečném použití prostředku.

Anorganická detergentní plniva nebo plniva s obsahem fosforu, zahrnují, aniž je tím tento výčet omezen, alkalické, amonné a alkanolamoniové soli polyfosfátů (např. tripolyfosfáty, pyrofosfáty a sklovité polymerní metafosfáty), fosfonáty, kyselinu fytovou, silikáty, uhličitany (včetně hydrogenuhličitanů a seskviuhličitanů), sulfáty a aluminosilikáty. V některých lokalitách jsou však vyžadována plniva bezfosfátová. Důležité je zjištění, že prostředky, dle tohoto vynálezu, působí překvapivě dobře i za přítomnosti tzv. slabých plniv (ve srovnání s fosfáty), jako jsou citráty, nebo v tzv. underbuilt situaci (kdy plnění nedostačuje), která může nastat u zeolitů nebo u vrstvových silikátových plniv.

Příklady silikátových plniv jsou alkalické silikáty, zvláště s poměrem SiO₂:Na₂O v rozmezí 1,6:1 až 3,2:1 a vrstvové silikáty, jako vrstvové silikáty sodné, popisované v US patentu 4 664 839, vydaný 12. května 1987 autorovi H.P.Rieck. NaSKS-6 je obchodní značka krystalického vrstvového silikátu firmy Hoechst (obecně zde zkracované jako SKS-6).

• · · · · • · · · · ·· φφ φ

Na rozdíl od zeolitového plniva, neobsahuje SKS-6 hliník. NaSKS-6 má morfologii vrstvového silikátu delta-Na₂SiO₅- Může se připravit způsoby popsanými, např. v German DE-A 3 417 649 aDE-A-3 742 043. SKS-6 je vysoce výhodný vrstvový silikát pro použití, dle vynálezu, ale i jiné vrstvové silikáty, jako ty, s obecným vzorcem NaMSÍ_xO_2x+1 . . y H₂O, kde M je sodík nebo vodík, xje číslo 1,9 až 4, s výhodou 2, a y je číslo od 0 do 20, s výhodou 0, se mohou použít. Rozmanité jiné vrstvové silikáty od Hoechsta zahrnují NaSKS-5, NaSKS-7 a NaSKS-11, formy alfa, beta a gama. Jak bylo výše zmíněno , deltaNa₂SiO₅ (NaSKS-6 forma) je pro použití, dle vynálezu, nejvýhodnější. Ostatní silikáty jsou též použitelné jako, např. křemičitan hořečnatý, který může sloužit jako crispening agent (činidlo způsobující křehkost) v granulovaných formulacích, jako stabilizační činidlo pro kyslíková bělidla a jako složka odpěňovací ch systémů.

Příklady uhličitanových plniv jsou uhličitany alkalické nebo alkalických zemin, jak uvádí German Patent Application No. 2 321 001, vydaný 15.1istopadu 1973.

Aluminosilikátová plniva jsou v předkládaném vynálezu použitelná. Tato plniva jsou velmi důležitá v nejběžněji prodávaných granulovaných detergentních prostředcích, vyžadujících velký výkon, a mohou být též významnou přísadou v kapalných detergentních formulacích. Aluminosilikátová plniva zahrnují sloučeniny empirického vzorce:

[M_z(zAlO₂)_yJ. xH₂O kde z a y jsou celá čísla nejméně 6, molámí poměr z a y je v rozmezí od 1,0 do asi 0,5, xje celé číslo asi od 15 do 264.

Použitelné aluminosilikátové iontoměničové materiály jsou komerčně dostupné. Tyto aluminosilikáty mohou mít krystalickou nebo amorfní strukturu, přírodního nebo syntetického původu. Způsob přípravy aluminosilikátových iontoměničů je popsán v US patentu 3 985 669, Krummel, et al., vydaném 12. října 1976. Výhodné syntetické krystalické aluminosilikátové iontoměničové materiály, zde použitelné, jsou dostupné pod označením Zeolite A, Zeolite P (B), Zeolite MAP a Zeolite X. Ve zvláště upřednostňovaném znění, má krystalický aluminosilikátový iontoměničový materiál vzorec:

Na₁₂[(AlO₂)₁₂(SiO₂)i₂] xH₂O kde x je asi od 20 do 30, zejména kolem 27. Tento materiál je znám jako Zeolit A.

Dehydratované zeolity (x=0-10) mohou zde být také použity. S výhodou mají aluminosilikáty velikost částic kolem 0,1-10 mikronů v průměru.

00 0	4	0 00	*	00 0	00 0 0 0	00 0	0 0
0	«	0	0 0	0	9 0	0	0
0	0	0	0	0	0 0	*	0
00		000		00	00	00	•

Organická detergentní plniva, vhodná pro účely předkládaného vynálezu, jejichž výčet tím však není omezen, zahrnují široký výběr různých polykarboxylátů. Termín polykarboxyláty zde použitý, znamená sloučeniny, mající větší počet karboxylátových skupin, nejméně 3 karboxyláty. Polykarboxylátové plnivo může být obecně přidáváno ke směsi v kyselé formě, ale též ve formě neutrálních solí. Použije-li se ve formě soli, dává se přednost sodným, draselným, lithným nebo alkanoamoniovým solím.

Mezi polykarboxylátová plniva se zahrnují též rozmanité kategorie použitelných materiálů. Jednou z důležitých kategorií polykarboxylátových plniv jsou etherpolykarboxyláty, zahrnující oxydijantarát, který uvádí Berg , US patent 3 128 287, vydaný 7.dubna 1964, a Lamberti et al, US patent 3 635 830, vydaný 18. ledna 1972. Viz též plniva TMS/TDS, US patent 4 663 071, autor Bush et al, vydaný 5. května 1987. Vhodné ether polykarboxyláty také zahrnují cyklické sloučeniny, zejména alicyklické, jaké popisují US patenty 3 923 679, 3 835 163, 4 158 635, 4 120 874 a 4 102 903.

Jiná použitelná detergentní plniva zahrnují etherhydroxypolykarboxyláty, kopolymery maleinanhydridu s ethylenem nebo s vinylmethyletherem, l,3,5-trihydroxybenzen-2,4,6-trisulfonová kyselina, a karboxymethyloxyjantarová kyselina, různé alkalické, amonné a substituované amoniové soli polyoctových kyselin, jako ethylendiamintetraoctová kyselina a nitrilotrioctová kyselina, jakož i polykarboxyláty jako kyselina mellithová, jantarová kyselina, oxydijantarová kyselina, polymaleinová kyselina, benzen 1,3,5-trikarboxylová kyselina, karboxymethyloxyjantarová kyselina a jejich rozpustné soli.

Citrátová plniva, tj. kyselina citrónová a její rozpustné soli (zvláště sodné) jsou polykarboxylátová plniva zvláštní důležitosti pro náročné kapalné detergentní formulace, vzhledem k jejich dostupnosti z obnovitelných zdrojů a k jejich biodegradabilitě. Citráty mohou být též používány v granulovaných kompozicích, zvláště v kombinaci se zeolity a/nebo s vrstvovými silikátovými plnivy. Zvláště oxydijantarany jsou v takových směsích a kombinacích také použitelné.

Také vhodné jsou v detergentních kompozicích, dle předkládaného vynálezu, 3,3-dikarboxy-4-oxa-l,6-hexandioáty a příbuzné sloučeniny, uváděné v US patentu 4 566 984, autor Bush, vydaný 28. ledna 1986. Použitelná plniva na bázi kyseliny jantarové zahrnují C₅-C₂₀ alkyl a alkenyljantarové kyseliny a její soli.

Zvláště výhodná sloučenina tohoto typu je dodecenyljantarová kyselina. Specifické příklady jantarových plniv zahrnují: lauryljantaran, myristyljantaran, palmityljantaran, 2-dodecenyljantaran (výhodný), 2-pentadecenyljantaran, apod. Lauryljantarany jsou z této

skupiny výhodná plniva, a jsou popsaná v evropské patentové přihlášce 86200690..5/0 200 263, zveřejněné 5. listopadu 1986.

Ostatní vhodné polykarboxyláty jsou uváděny v US patentu 4 144 226, Crutchfíeld et al, vydaném 13.března 1979 a v US patentu 3 308 067, Diehl, vydaném 7.března 1967. Viz také Diehlův US patent 3 723 322.

Mastné kyseliny, tj. Ci₂-C₁₈ monokarboxylové kyseliny, mohou být též zařazeny do směsí samotné, nebo v kombinaci se shora zmíněnými plnivy, zvláště s citráty a/nebo s jantarátovými plnivy, k dosažení další aktivity plniva. Takové použití mastných kyselin bude mít obecně za následek snížení pěnivosti, ke které by se mělo při navrhování příslušné formulace přihlížet.

V situacích, kde mohou být používána plniva na bázi fosforu, a zvláště ve formulacích pro kusová mýdla užívaná k ručnímu praní, lze aplikovat různé alkalické fosfáty, jako jsou dobře známé tripolyfosfáty sodné, pyrofosfát sodný a orthofosfát sodný. Fosfátová plniva, jako ethan-1 -hydroxy-1,1 -difosfonát a jiné známé fosfonáty (viz např. US patent 3 159 581; 3 213 030; 3 422 021; 3 400 148 a 3 422 137) mohou být též použity.

Bělící prostředky

Detergentní směsi, dle vynálezu, mohou volitelně obsahovat bělící činidla nebo bělící směsi, s obsahem bělícího činidla s jedním nebo dvěma bělícími aktivátory. Bělící činidla se používají v množství, které se pohybuje typicky asi od 1 % do 30 %, typičtěji asi od 5 % do 20 % na detergentní směs, zvláště pro praní prádla. Jsou-li použity bělící aktivátory, jejich množství v bělící směsi s obsahem bělícího činidla a bělícího aktivátoru bude typicky asi od 0,1 % do 60 %, typičtěji asi od 0,5 % do 40 %.

Bělícími činidly, zde používanými, mohou být jakákoli bělící činidla, použitelná pro detergentní směsi s určením pro čištění textilií, čištění tvrdých povrchů nebo pro jiné čistící účely, které jsou známé nebo se známými stanou. Výběr těchto činidel zahrnuje kyslíková bělidla i jiná bělící činidla. Mohou zde být použita perboritanová bělidla, např. perboritan sodný (mono- nebo tetrahydrát).

Jinou kategorií bělících činidel, která se mohou používat bez omezení, jsou činidla na bázi perkarboxylových kyselin a jejích solí. Vhodné příklady této třídy činidel, zahrnují monoperoxyfialát hořečnatý hexahydrát, magnesium-metachlorobenzoát, 4-nonylamino-4-oxoperoxymáselnou kyselinu a diperoxydodekandiovou kyselinu. Tato bělící činidla jsou uváděna v US patentu 4 483 781, Hartman, vydaném 20. listopadu 1984, v US patentové přihlášce 740 446, Bums et al, zaregistrovaná 3. června 1985, v evropské patentové

přihlášce O 133 354, Banks et al, zveřejněné 20. února 1985 a v US patentu 4 412 934, Chung et al, vydaném 1. listopadu 1983. Vysoce preferovaná bělící činidla také zahrnují 6-nonylamino-6-oxoperoxykapronovou kyselinu, popisovanou v US patentu 4 634 551, vydaném 6. ledna 1987, Bums et al.

Dále mohou být použita bělící činidla na bázi peroxydického kyslíku. Ta zahrnují uhličitan sodný peroxyhydrát, ekvivalentní peruhličitanová bělidla, pyrofosfát sodný peroxyhydrát, peroxyhydrát močoviny a peroxid sodíku. Persulfátová bělidla (např. OXONE, komerčně vyráběný firmou DuPont) mohou být též použita.

Výhodné peruhličitanové bělidlo obsahuje suché částice o průměrné velikostí v rozsahu asi od 500 mikronů do 1 000 mikronů, ne více než 10 % hmotn. těchto částic jsou menší než 200 mikronů a ne více než asi 10 % hmotn. těchto částic je větších než 1 250 mikronů. Volitelně mohou být peruhličitany potaženy silikáty, boritany nebo vodorozpustnými tenzidy. Peruhličitany jsou dostupné u různých komerčních zdrojů, jako FMC, Solvay and Tokai Denka.

Mohou být rovněž použity směsi bělících činidel.

Bělící činidla na bázi peroxydického kyslíku, perboritany, peruhličitany, atd., se s výhodou kombinují s bělícími aktivátory, které vytváří in šitu ve vodném roztoku (tj. během praní) peroxykyseliny, odpovídající bělícímu aktivátoru. Různé neomezující příklady aktivátorů jsou obsaženy v US patentu 4 915 854, Mao et al, vydaném 10. dubna 1990 a v US patentu 4 412 934. Typickými aktivátory, které mohou být také použity, jsou nonanoyloxybenzensulfonát (NOBS) atetraacetylethylendiamin (TAED) ajejich směsi. Viz též US 4 634 551, kde je možno nalézt ostatní typická bělidla a aktivátory, zde použitelné.

Vysoce preferované bělící aktivátory jsou tyto, s obecným vzorcem:

R^O^XXOjR^OjL nebo R¹C(O)N(R⁵)R²C(O)L kde R¹ je alkylová skupina obsahující asi od 6 do 12 atomů uhlíku, R² je alkylenová skupina obsahující od 1 asi do 6 atomů uhlíku, R⁵ je H a alkyl, aryl, nebo alkaryl obsahující asi od 1 do 10 atomů uhlíku a L je jakákoli odstupující skupina (leaving group). Odstupující skupina je jakákoliv skupina, která je vytlačena z bělícího aktivátoru, jako následek nukleofilního napadení aktivátoru perhydrolyzním aniontem. Preferovanou odstupující skupinou je fenylsulfonát.

Výhodnými příklady bělících aktivátorů shora zmíněného vzorce jsou (6-oktanamidokaproyl)oxybenzensulfonát, (6-nonanamidokaproyl)oxybenzensulfonát, (6-dekanamidokaproyloxybenzensulfonát, ajejich směsi, popisované v US patentu 4 634 551, zařazený zde do odkazů.

• ·· * ♦ · · · ·

Jiná třída bělících aktivátorů obsahuje benzoxazinové typy aktivátorů, uváděné v US patentu 4 966 723, Hodge et al, vydaný 30. října 1990, zařazený zde do odkazů. Vysoce preferovaný aktivátor benzoxazinového typuje:

Další třída výhodných bělících aktivátorů zahrnuje acyllaktamové aktivátory, zvláště acylkaprolaktamy a acylvalerolaktamy obecného vzorce:

O

II

O C-CH₂—CH2

R⁶—C—Ň\ /CH2 ch₂—ch₂ ^/

R⁶—C—

O

II c—ch₂—ch₂

NL I ch₂—ch₂ kde R⁶ je H nebo alkyl, aryl, alkoxyaryl, nebo alkarylová skupina, obsahující od 1 asi do 12 atomů uhlíku. Vysoce preferované laktamové aktivátory zahrnují benzoylkaprolaktam, kaprolaktam, oktanoylkaprolaktam, 3,5,5-trimethylhexanoylkaprolaktam, nonanoylkaprokaprolaktam, dekanoylkaprolaktam, undecenoylkaprolaktam, benzoylvalerolaktam, oktanoylvalerolaktam, dekanoylvalerolaktam, undecenoylvalerolaktam, nonanoylvalerolaktam, 3,5,5-trimethylhexanoylvalerolaktam a jejich směsi. Viz také US patent 4 545 784, Sanderson, vydaný 8. října 1985, zařazený zde do odkazů, který uvádí acylkaprolaktamy, včetně benzoylkaprolaktamu, adsorbovaný na perboritanu sodném. Bělící činidla, jiná než kyslíková, jsou také v oboru dobře známá a mohou zde být využívána. Jeden typ nekyslíkového bělícího činidla, zvláštního zájmu, představuje fotoaktivovaná bělící činidla, jako sulfonované zinečnaté a/nebo hlinité ítalocyaniny. Viz US patent 4 033 718, Holcombe et al, vydaný 5.července 1977. Použije-li se, pak detergentní prostředky budou typicky obsahovat asi od 0,025 % do 1,25 % hmotn. těchto bělidel, zejména sulfonovaný zinečnatý ftalocyanin.

Jestli je to požadováno, bělící komponenty mohou být katalyzovány manganovými sloučeninami. Takové sloučeniny jsou v oboru dobře známé a zahrnují, např. manganové katalyzátory, uváděné v US patentu 5 246 621; US patentu 5 244 594; US patentu 5 194

416; US patentu 5 114 606; a v evropské patentové přihlášce Pub. Nos. 549 271Al, 549 272A1, 544 440A2 a 544 490A1;

Výhodné příklady těchto katalyzátorů zahrnují Mn^IV2(u-O)3(l,4,7-trimethyl-L4,7-triazacyklononan)2(PF6)2, M^ra2(u-0)₁(u-OAc)₂(l,4,7-trimethyl-l,4,7-triazacyklononan)₂

- (C1O₄)₂, Mn’^V4(u-0)6(l,4,7-triazacyklononan)4(C104)4, Mn^raMn^IV4(u-O)₁(u-OAc)₂-(l,4,7-trimethyl-l,4,7-triazacyklononan)₂(ClO₄)3, Mn¹⁷ (l,4,7-trimethyl-l,4,7-triazacyklononan)- (OCH₃)₃(PF₆),a jejich směsi. Jiné kovové bělící katalyzátory jsou popisovány v US patentu

430 243 a US patentu 5 114 611. Použití manganu s různými komplexními ligandami ke zvýšení bělícího účinku, je též uváděno v následujících US patentech 4 728 455; 5 284 944; 5 246 612; 5 256 779; 5 280 117; 5 274 147; 5 153 161; 5 227 084.

Prakticky, ale bez omezování, mohou být směsi a postupy, dle vynálezu, nastaveny tak, aby obsah bělícího katalyzátoru ve vodném pracím roztoku řádově odpovídal nejméně jedné desetimiliontině aktivní složky bělícího katalyzátoru, což s výhodou znamená asi od 0,1 ppm do 700 ppm, výhodněji asi od 1 do 500 ppm, katalyzátorové přísady v pracím roztoku.

Enzymy

Enzymy se mohou zařazovat do formulací, dle vynálezu, pro nejrůznější využití v oboru praní textilií, včetně odstraňování skvrn, např. z bílkovin, uhlovodíků nebo triglyceridů, a pro prevenci odbarvování a pro regeneraci textilií. Takové enzymy zahrnují proteasy, amylasy, lipasy, cellulasy peroxidasy a jejich směsi. Mohou se též použít i jiné typy enzymů, jakéhokoliv vhodného původu, jako rostlinného, živočišného, bakteriálního, z plísňí a kvasinek. Jejich volba se však řídí několika faktory, jako je hodnota pH a/nebo stabilita optima, termostabilita, stabilita vzhledem k aktivním detergentům, plnivům, atd. V tomto ohledu se dává přednost enzymům bakteriálním a plísňovým, jako jsou bakteriální amylasy a proteasy, a plísňové cellulasy.

Enzymy se normálně přidávají v dostatečném množství, až do asi 5 mg hmotn., typičtěji kolem 0,01 mg až do 3 mg aktivního enzymu na gram směsi. Jinak řečeno, směsi, dle vynálezu, budou typicky obsahovat asi od 0,001 % do 5 %, s výhodou 0,01 % až 1 % hmotn., na hmotnost enzymového preparátu. Proteasové enzymy jsou obvykle přítomny v komerčních přípravcích v množství, postačujícím k dosažení od 0,005 do 0,1 Ansonových jednotek (AU) aktivity na gram směsi.

Vhodné příklady proteas jsou subtilisins, které se získávají ze zvláštních kmenů B.subtilitis a B.licheniforms. Jiné vhodné proteasy se získávají z kmenu Bacillus, mající maximum

aktivity v oblasti pH 8-12, vyvinutého a prodávaného firmou Novo Industries A/S, pod registrovanou obchodní značkou ESPERASE. Příprava tohoto a analogických enzymů je popsána v britském patentu 1 243 784 pro Novo. Komerčně dostupné proteolytické enzymy, vhodné pro odstraňování proteinových skvrn, zahrnují enzymy prodávané pod obchodním názvem ALCALASE a SAVINASE firmou Novo Industries A^/S (Dánsko) a MAXATASE firmou International Bio-Synthetics, Inc. (Holandsko). Jiné proteasy zahrnují Protease A (viz evropská patentová přihláška 130 756, zveřejněná 9 ledna 1987) a Protease B (viz evropská patentová přihláška, serie čís. 87303761.8, zaregistrovaná 28. dubna 1987, a evropská patentová přihláška 130 756, Bott et al, zveřejněná 9. ledna 1985). Amylasy zahrnují, např. α-amylasy, popsané v britském patentu čís. 1 296 839 (Novo), RAPIDASE, International Bio-Synthetics, Inc. a TERMAMYL, Novo Industries.

Cellulasy, použitelné v předkládaném vynálezu, zahrnují jak bakteriální tak ptísňové cellulasy. S výhodou mají optimum pH mezi 5 a 9,5. Vhodné cellulasy jsou popisované v US patentu 4 435 307, Barbesgoard et al, vydaný 6. března 1984, ktetý se zabývá plísňovou cellulasou, vyráběnou firmou Humicola insolens and Humicola strain DSM 1800 nebo cellulasou 212 - produkující plíseň, patřící krodu Aeromonas, a cellulasou extrahovanou z hepatopankreasu mořského měkkýše (Dolabella Auricula Solander). Vhodné cellulasy jsou též obsahem patentů GB-A-2.075.028; GB-A-2.095..275 a DE-OS2.247.832. CAREZYME (Novo) je zvláště použitelný.

Enzymy lipasy, vhodné pro detergentní použití, zahrnují takové enzymy, které produkují mikroorganizmy skupiny Pseudomonas, jako Pseudomonas stutzeri ATCC 19.154, uváděné v britském patentu 1 372 034. Viz také lipasy v japonské patentové přihlášce 53 20487, zveřejněné 24. února 1978. Tato lipasa je dostupná u Amano Pharmaceutical Co. Ltd., Nagoya, Japonsko, pod obchodním názvem Lipase P Amano, dále jako Amano-P”. Jiné komerční lipasy zahrnují Amano-CES, lipasy ex Chromobacter viskosum, např. Chromobacter viskosum var. lipolyticum NRRLB 3673, komerčně dostupné u Toyo Jozo Co., Tagata, Japonsko; a dále Chromobacter viskosum lipasy od US Biochemical Corp., USA a Disoynth Co., Holandsko, a lipasy ex Pseudomonas gladioli. Enzym LIPOLASE, odvozený od Humicola lanuginosa a komerčně dostupný u Novo (viz také EPO 341 947), je lipasa, výhodná pro použití dle tohoto vynálezu.

Enzymy peroxidasa se používají v kombinaci se zdroji kyslíku, např. s peruhličitany, perboritany, persulfáty, s hydroperoxidem, atd. Jsou používané pro bělení v roztoku, např. k prevenci přenosu barev a pigmentů z praných substrátů na jiné substráty v pracím roztoku. Peroxidasy jsou v oboru dobře známé a zahrnují, např. peroxidasu z křenu, • β ligninasu a haloperoxidasu, jako chloro-bromo-peroxidasa. Detergentní směsi, obsahující peroxidasy, jsou popisovány, např. v PCT mezinárodní přihlášce WO 89/099813, zveřejněné 19.října 1989, O. Kirk, přidělené Novo Industries A/S.

Široká paleta materiálů s obsahem enzymů a způsoby jejich zařazování do detergentrdch směsí, jsou také obsahem US patentu 3 553 139, vydaného 5. ledna 1971 pro McCartyho et al. Enzymy jsou dále uváděny v US patentu 4 101 457, Plače et al, a v US patentu 4 507 219, Hughes, vydaném 26. března 1985. Materiály s enzymy, použitelné pro kapalné detergentní formulace, a jejich vpravování do těchto formulací, jsou předmětem US patentu 4 261 868, Hora et al, vydaném 14. dubna 1981. Enzymy pro použití v detergentech, mohou být stabilizovány různými technikami. Různé techniky stabilizace enzymů jsou uváděny a doloženy příklady v US patentu 3 600 319, vydaném 17. srpna 1971, Gedge et al, a v evropské patentové přihlášce, publikaci čís. 0 199 405, v přihlášce čís. 86200586.5, publikované 29. října 1986, Venegas. Stabilizační systémy enzymů jsou také popsány, např. v US patentu 3 519 570.

Jiné komponenty, které se obecně používají v detergentních prostředcích, a které se mohou přidávat do detergentních tablet, dle tohoto vynálezu, zahrnují chelatační činidla, činidla uvolňující špínu, činidla zabraňující usazování špíny, dispergační Činidla, zjasňovače, odpěňovače, změkčovace textilií, inhibitory přenosu barviv a parfémy.

Způsob praní

Známý je způsob vkládání tradičních pracích detergentních tablet do bubnu praček spolu s prádlem. Při tento způsobu však jsou v okénku praček viditelné nevzhledné zbytky tablet, zvláště u určitých druhů praček, konstruovaných pro provoz s nižší spotřebou vody.

V extrémních případech mohou viditelné zbytky zůstávat na prádle na konci pracího cyklu, v důsledku neúplného rozpuštění.

Předkládaný vynález se také týká způsobu praní, kteiý se tomuto problému vyhýbá. Nový způsob se zakládá na přípravě vodného roztoku pracího detergentu pro použití v pračkách, kde tento roztok je tvořen rozpuštěním tablety ve vodě. Tableta, zhotovená slisováním částicového materiálu, obsahuje tenzid a vysoce rozpustnou sloučeninu s kohezním efektem na částicový materiál.

V přednostním znění tohoto vynálezu, se popisovaný způsob týká popravy vodného roztoku pracího detergentu pro použití v čelně plněných pračkách, vybavených dávkovači zásuvkou a pracím bubnem. V těchto pračkách se vodný roztok pracího detergentu vytváří rozpuštěním detergentní tablety ve vodě, které je charakterizované tím, že tato tableta se • · · · · • 9 9 9 vloží do dávkovači zásuvky, a protékající voda tabletu rozpustí za vytvoření vodného roztoku pracího detergentu. Vodný roztok následně vteče do pracího bubnu.

Příklady provedení vynálezu

Základní směs částicového materiálu:

	Směs A (% hmotn.)
Anionické aglomeráty 1	21,45
Anionické aglomeráty 2	13,00
Kationický aglomerát	5,45
Vrstvový silikát	10,8
Peruhličitan sodný	14,19
Aglomeráty bělícího aktivátoru	5,49
Uhličitan sodný	13,82
Částice EDDS/sulfát	0,47
T etranatrium-hydroxy ethylfosfonát	0,73
Polymer uvolňující špínu	0,33
Fluorescer
Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát	0,025
Mýdlový prášek	1,40
Tlumič pěnivosti	1,87
Kyselina citrónová	7,10
Proteasa	0,79
Lipasa	0,28
Cellulasa	0,22
Amylasa	1,08
Nástřik pojivá	1,325
CELKEM	100,00

Anionické aglomeráty 1 obsahují 40 % anionického tenzidů, 27 % zeolitu a 33 % uhličitanu.

·· · · · · «·

Anionické aglomeráty 2 obsahují 40 % anionického tenzidu, 28 % zeolitu a 32 % uhličitanu.

Kationické aglomeráty obsahují 20 % kationického tenzidu, 56 % zeolitu a 24 % sulfátu. Vrstvový silikát obsahuje 95 % SKS 6 a 5 % silikátu.

Aglomeráty bělícího aktivátoru obsahují 81 % TAED, 17 % kopolymeru akryláťmaleinát (kyselá forma) a 2 % vody.

Natrium-ethylendiamin-N,N-dijantaran/částice sulfátu obsahují 58 % natriumethylendiaminu-N,N-dijantaranu, 23 % sulfátu a 19 % vody.

Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát má 10 % aktivitu.

Tlumič pěnivosti obsahuje 11,5 % silikonového oleje (ex Dow Corning); 59 % zeolitu a

29,5 %vody.

Nástřik pojivá obsahuje 50 % Lutensit K-HD 96 a 50 % PEG (polyethylenglykol).

Příklad 1 (obsahující vysoce rozpustnou sloučeninu s kohezním efektem na částicový materiál)

i) Základní detergentní prášek směsi A (viz tabulka výše) byl připraven následujícím způsobem: veškerý částicový materiál základní směsi A byl smíchán v mísící zásuvce, za vzniku homogenní částicové směsi. Během míchání byl prováděn nástřik pojivá.

ii) 97 dílů základního prášku směsi A byl míchán v mísící zásuvce se 3 díly díisoalkylbenzensulfonátu sodného (vysoce rozpustná sloučenina s kohezním efektem na částicový materiál).

iii) Tablety pak byly zhotoveny tímto způsobem: do formy kruhového tvaru o průměru

5,5 cm bylo vpraveno 50 g směsi, po slisování byla získána tableta o pevnosti v tahu (nebo diametrálního lomového napětí) 15 kPa. Síla, potřebná k výrobě tablety o pevnosti v tahu 15 kPa byla 2400 N. Výška tablety byla 1,94 cm.

iv) Množství zbytku v dávkovači automatické pračky bylo hodnoceno Dávkovacím testem tablet (Tablet Dispensing Test). Dvě tablety byly umístěny do dávkovače Baucknecht WA9850, plnění pračky vodou bylo nastaveno na teplotu 20 °C a tvrdost vody upravena na 3 mmoly/1, přítok 8 Emin. Množství zbytků tablet, které zůstalo v dávkovači, bylo kontrolováno zapnutím pracího cyklu a nastavením na program 4 (bílé/barevné, krátký cyklus). Procentuální množství zbytku při daném dávkování detergentů, bylo vyhodnoceno takto:

% zbytku = [(hmotnost zbytku) x 100] / (původní hmotnost tablety) % zbytku je v tabulce uveden v kolonce % zbytku

Příklad 2 (vysoce rozpustná sloučenina)

i) Byla připravena stejná směs A stejným postupem jako v příkladu 1.

ii) 97 dílů základního prášku směsi A bylo smícháno v mísící zásuvce se 3 díly natrium-toluensulfonátu (vysoce rozpustná sloučenina).

iii) Tablety pak byly zhotoveny stejným způsobem, popsaným v příkladu 1. Síla potřebná k vyrobení tablety o pevnosti v tahu 15 kPa byla 3100 N. Výška tablety byla 1,88 cm.

iv) Množství zbytku v dávkovači pračky bylo hodnoceno stejným postupem jako u příkladu 1. % zbytku je uvedeno v tabulce v kolonce % zbytku.

Příklad 3 (vysoce rozpustná sloučenina)

i) Byla připravena stejná směs A stejným postupem jako v příkladu 1.

ii) 97 dílů základního prášku směsi A bylo smícháno v mísící zásuvce se 3 díly Sorbitolu (vysoce rozpustná sloučenina).

iii) Tablety pak byly zhotoveny stejným způsobem, popsaným v příkladu 1. Síla potřebná k vyrobení tablety o pevnosti v tahu 15 kPa byla 3500 N. Výška tablety byla 1,83 cm.

iv) Množství zbytku v dávkovači pračky bylo hodnoceno stejným postupem jako u příkladu 1. % zbytku je uvedeno v tabulce 3.

Příklad 4 (sloučenina s kohezním efektem na částicový materiál)

i) Byla připravena stejná směs A stejným postupem jako v příkladu 1.

ii) 97 dílů základního prášku směsi A bylo smícháno v mísící zásuvce se 3 díly natrium-dodecylbenzensulfonátu (sloučenina s kohezním efektem na částicový materiál).

iii) Tablety pak byly zhotoveny stejným způsobem, popsaným v příkladu 1. Síla potřebná k vyrobení tablety o pevnosti v tahu 15 kPa byla 2600 N. Výška tablety byla 1,95 cm.

• * · ·«···· · · · *··· · * · · · · · • · · «*· ··· ·· · ♦ · · · · · · « ··· «···**· • * · · · * · · · ·· · ·

Příklad 5 (základní směs částicového materiálu)

i) Byla připravena stejná směs A stejným postupem jako v příkladu 1.

ii) Tablety pak byly zhotoveny stejným způsobem, popsaným v příkladu 1. Síla potřebná k vyrobení tablety o pevnosti v tahu 15 kPa byla 3200 N. Výška tablety byla 1,82 cm.

iii) Množství zbytku v dávkovači pračky bylo hodnoceno stejným postupem jako u příkladu 1. % zbytku je uvedeno v tabulce 3.

Výsledky

Tabulka zbytků po rozpuštění tablety :

Příklad:	1	2	3	4	5
Lisovací síla (N)	2400	3100	3500	2600	3200
Výška tablety (cm)	1,94	1,88	1,83	1,95	1,82
% zbytku	24,2	98,8	71,5	68,8	100

Tabulka vodivosti sloučenin, přidaných do směsi A, k získání tablet podle příkladů 1 až 4:

Sloučeniny v příkladech:	1	2	3	4
Vodivost dosažená za 10 sekund (%)	95	100	100	64

Jiná základní směs částicového materiálu:

	SměsB (% hmotn.)
Anionické aglomeráty 1	21,45
Anionické aglomeráty 2	13,00
Kationický aglomerát	5,45
Vrstvový silikát	10,8
Peruhličitan sodný	14,19
Aglomeráty bělícího aktivátoru	5,49
Uhličitan sodný	12,645
Částice EDDS/sulfát	0,47
T etranatrium-hydroxyethy lfosfonát	0,73
Polymer uvolňující špínu	0,33
Fluorescer	0,18

* ·

Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát	0,025
Mýdlový prášek	1,40
Tlumič pěnivosti	1,87
Kyselina citrónová	7,10
Proteasa	0,79
Lipasa	0,28
Cellulasa	0,22
Amylasa	1,08
Nástřik pojivá	2,5
CELKEM	100,00

Anionické aglomeráty 2 obsahují 40 % anionického tenzidů, 28 % zeolitu a 32 % uhličitanu.

Kationické aglomeráty obsahují 20 % kationického tenzidů, 56 % zeolitu a 24 % sulfátu. Vrstvový silikát obsahuje 95 % SKS 6 a 5 % silikátu.

Aglomeráty bělícího aktivátoru obsahují 81 % TAED, 17 % kopolymerů akrylát/maieinát (kyselá forma) a 2 % vody.

Nali'ium-ethylendiamin-N,N-dijantaran,částice sulfátu obsahují 58 % natrium-ethylendiaminu-N,N-dijantaranu, 23 % sulfátu a 19 % vody.

Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát má 10 % aktivitu.

29,5 %vody.

Příklad 5 (směs základního částicového materiálu);

i) Směs B byla připravena stejným postupem jako v příkladu 1.

ii) Tablety pak byly zhotoveny stejným způsobem, popsaným v příkladu 1. Síla potřebná k vyrobení tablety o pevnosti v tahu 10,9 kPa byla 2000 N.

Příklad 7 (PEG)

i) Směs B byla připravena stejným postupem jako v příkladu 1.

ii) iii) dílů základního prášku směsi A bylo smícháno v mísící zásuvce se 3 díly PEG (pojivo).

Tablety byly zhotoveny stejným způsobem, popsaným v příkladu 1. Síla potřebná k vyrobení tablety o pevnosti v tahu 12,8 kPa byla 2000 N.

Příklad 8 (Diisoalkylbenzensulfonát sodný)

i) Směs B byla připravena stejným postupem jako v příkladu 1.

ii) 97 dílů základního prášku směsi A bylo smícháno v mísící zásuvce se 3 díly diisoalkylbenzensulfonátu sodného.

iii) Tablety byly zhotoveny stejným způsobem, popsaným v příkladu 1. Síla potřebná k vyrobení tablety o pevnosti v tahu 17,8 kPa byla 2000 N.

Příklad 9 tablety dle vynálezu:

i) Detergentní základní prášek směsi C byl připraven takto: veškerý částicový materiál základní směsi C byl smíchán v mísící zásuvce za vytvoření homogenní částicové směsi. Během míchání byl prováděn nástřik pojivá. Po tomto nástřiku byl přidán natríum-diisoalkylbenzensulfonát (=DIBS) ke zbytku matrice.

ii) Tablety byly zhotoveny tímto způsobem: do formy kruhového tvaru o průměru 5,5 cm bylo vpraveno 43 g směsi, po slisování byla získána tableta o pevnosti v tahu (nebo diametrální lomové napětí) 15 kPa..

iii) Množství zbytku tablety o hmotnosti 43 g bylo menší než 15 %.

	SměsC (% hmotn.)
Anionické aglomeráty 1	9,1
Anionické aglomeráty 2	22,5
Neionické aglomeráty	9,1
Kationické aglomeráty	4,6
Vrstvový silikát	10,8
Peruhličitan sodný	12,2
Aglomeráty bělícího aktivátoru	6,1
Uhličitan sodný	7,27
Částice EDDS/sulfát	0,5

« ·

Tetranatrium-hydroxyethylfosfonát	0,6
Polymer uvolňující špínu	0,3
Fluorescer	0,2
Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát	0,03
Mýdlový prášek	1,2
Tlumič pěnivosti	2,8
Kyselina citrónová	5,5
Proteasa	1
Lipasa	0,35
Cellulasa	0,2
Amylasa	1,1
Nástřik pojivá	3,05
Nástřik parfému	0,5
DH3S	2,1

Anionické aglomeráty 1 obsahují 40 % anionického tenzidu, 27 % zeolitu a 33 % uhličitanu.

Neionický aglomerát obsahuje 26 % neionického tenzidu, 6 % Lutensitu K-HD 96, 40 % bezvodého octanu sodného, 20 % uhličitanu a 8 % zeolitu.

Aglomeráty bělícího aktivátoru obsahují 81 % TAED, 17 % kopolymeru akrylát/maleinát (kyselá forma) a 2 % vody.

Natrium-ethylendiamin-N,N-dijantaran/částice sulfátu obsahují 58 % natríum-ethylendiaminu-N,N-dijantaranu, 23 % sulfátu a 19 % vody.

Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát má 10 % aktivitu.

29,5 %vody.

Nástřik pojivá obsahuje 0,5 dílů Lutensitu K-HD 96 a 2,5 dílů PEG.

Následující příklad byl proveden za účelem, aby rozpustnost netabletovaného, granulovaného materiálu byla zkoušena s vysoce rozpustnou sloučeninou a bez ní, tj. s použitím DBBS:

Detergent směsi D byl připraven takto: všechny částicové materiály s výjimkou sušeného zeolitu byly smíšeny v mísící zásuvce za vzniku homogenní částicové směsi. Během míchání byl proveden nástřik pojivá. Po nástřiku bylo provedeno poprášení suchým zeolitem.

Tabulka 1: Základní detergentní prášková směs

	SměsD (% hmotn.)
Anionické aglomeráty 1	32
Kationické aglomeráty	5
Vrstvový silikát	11,5
PeruliliČitan sodný	16,2
Aglomeráty bělícího aktivátoru	4,7
Uhličitan sodný	3,76
Hydrogenuhličitan sodný	2,0
Síran sodný	2,4
Částice EDDS/sulfát	0,5
Tetranatríum-hydroxyethandifosfonát	0,8
Polymer uvolňující špínu	0,3
Fluorescer	0,1
Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát	0,02
Tlumič pěnivosti	2,1
Kyselina citrónová	2
Proteasa	0,7
Lipasa	0,2
Cellulasa	0,2
Amylasa	0,6
Zapouzdřený parfém	0,2
Polymerní částice	3

0* * · · · · · 0 · * ···· ·· · 00« • 0 0 0 · · 0 • 0 ··· 0 · 0·

Nástřik parfému	0,5
Systém neionického nástřiku	5,17
Zeolit	6,2

Natrium-ethylendiamin-N,N-dijantaran/ěástice sulfátu obsahují 58 % natrium-ethylendiaminu-N,N-dijantaranu, 23 % sulfátu a 19 % vody.

Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát má 10 % aktivitu.

29,5 %vody.

Zapouzdřený parfém obsahuje 50 % parfému a 50 % škrobu.

Polymerní částice obsahuje 36 %, 54 % zeolitu a 10 % vody.

Systém neionického nástřiku obsahuje 67 % C12-C15 AE5 (alkohol s průměrně 5 ethoxyskupinami na molekulu), 24 % N-methylamidu glukózy a 9 % vody.

150 g tohoto granulovaného detergentu směsi D bylo vloženo do dávkovače Hotpoint pračky. Plnění vody do pračky bylo nastaveno na teplotu 20 °C a na tvrdost 21 zrn na 4,51 vody, přítok 2 1 za min. Po dvou minutách zůstalo v dávkovači nerozpuštěno 38 g detergentu směsi D.

145 g tohoto granulovaného detergentu směsi D bylo smícháno s 5 g DIBS. Tato granulovaná směs byla vložena do dávkovače Hotpoint pračky. Plnění vody do pračky bylo nastaveno na teplotu 20 °C a tvrdost vody upravena na 3 mmoly/1, přítok 21 za min. Po dvou minutách zůstalo v dávkovači nerozpuštěno 30 g detergentu směsi D.

V dalším přednostním znění, podle níže uvedených příkladů, bylo zjištěno, že přidám vysoce rozpustné sloučeniny do částicového materiálu, kde vysoce rozpustná sloučenina je s výhodou hydrotropní látka, spolu se směsí nejméně dvou polymerů, způsobuje další zlepšené rozpouštění. Tento synergicky efekt se uplatňuje zejména se směsí polymerů, jako je PEG (polyethylenglykol), ještě více s PEG o molekulové hmotnosti mezi 200 a

9000, směs PEG o molekulových hmotnostech 1000 a 4000 byla nalezena jako vyhovující.

Takové PEG jsou popsány, např. vEP-A-0 522 766. Ostatní polymery zahrnují kationické polymery, jako Lutensit KHD96. Molekulová hmotnost je zde uvažována jako průměrná molekulová hmotnost pro danou distribuci molekulových hmotností.

Příklad A (formulace použitá pro modifikovanou National Wave 1)

i) Detergentní základní prášek směsi E (viz níže) byl připraven takto: všechny částicové materiály základní směsi E byly smíchány v mísící zásuvce za vytvoření homogenní částicové směsi. Během míchání byl prováděn nástřik pojivá. Po tomto nástřiku byl přidán diisoalkylbenzensulfonát sodný (lepkavý hydrotrop) ke zbytku matrice.

ii) Tablety byly zhotoveny tímto způsobem: do formy kruhového tvaru o průměru 5,5 cm bylo vpraveno 43 g směsi, po slisování byla získána tableta o pevnosti v tahu (nebo diametrálního lomového napětí) 15 kPa..

iii) Tablety byly ponořeny do lázně s obsahem 80 dílů kyseliny sebakové, smíchané s 20 díly Nymcel zsbló, při 140 °C. Doba ponoření tablety do zahřáté lázně byla nastavena tak aby popsaná směs působila na tabletu 3 g. Tableta byla pak chlazena na pokojovou teplotu 25 °C po dobu 24 h.

iv) Množství zbytku v dávkovači pračky bylo hodnoceno metodou stress tablet dispensing test (zátěžová zkouška dávkování tablet): dvě tablety byly umístěny do dávkovače Baucknecht WA9850. Plnění pračky vodou bylo nastaveno na teplotu 20 °C a tvrdost vody upravena na 3 mmoly/1, přítok 4 1/min. Množství zbytku tablet, které zůstaly v dávkovači bylo sledováno při proudění vody dávkovačem po dobu 78 s. Procentuální množství zbytků při daném dávkování detergentů v %, bylo vyhodnoceno takto:

% zbytku = [(hmotnost zbytku) x 100] / (původní hmotnost tablety)

Množství zbytku tablety v % je uvedeno v tabulkách níže.

Příklad B

Postup přípravy tablet z příkladu A byl opakován u prášku směsi F. Polymer, nastříkaný na matrici, obsahoval 0,67 dílů PEG 4000 a 0,33 PEG 1000.

Použití směsi dvou PEG polymerů vedlo k lepším výsledkům dávkování než při použití jednoho PEG.

Základní detergentní práškové směsi E a F

	ExA (%)	ExB (%)
Anionické aglomeráty 1	9,1	9,1
Anionické aglomeráty 2	22,5	22,5
Neionické aglomeráty	9,1	9,1
Kationické aglomeráty	4,6	4,6
Vrstvový silikát	9,7	9,7
Peruhličitan sodný	12,2	12,2
Aglomeráty bělícího aktivátoru	6,1	6,1
Uhličitan sodný	8,42	8,42
Částice EDDS/sulfát	0,5	0,5
T etranatrium-hydroxyethandifosfonát	0,6	0,6
Polymer uvolňující špínu	0,3	0,3
Fluorescer	0,2	0,2
Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát	0,03	0,03
Mýdlový prášek	1,2	1,2
Tlumič pěnivosti	2,8	2,8
Kyselina citrónová	5,5	5,5
Proteasa	1	1
Lipasa	0,35	0,35
Cellulasa	0,2	0,2
Amylasa	1,1	1,1
Systém nástřiku pojivá
-PEG 4000	1	0,67
-PEG 1000		0,33
Nástřik parfému	0,5	0,5
DIBS	3	3
Dávkovači test tablet %	14	6
Pevnost v tahu tablet v kPa, dosažená aplikací lisovací síly 2000 N.	15,6	16,6

• ·

Natrium-ethylendiamin-N,N-dijantaran/částice sulfátu obsahují 58 % natrium-ethylendiaminu-N,N-dijantaranu, 23 % sulfátu a 19 % vody.

Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát má 10 % aktivitu.

29,5 %vody.

Nástřik pojivá obsahuje 0,5 dílů Lutensitu K-HD 96 a 2,5 dílů PEG.

Příklad C-D

Postup přípravy tablet z příkladu A byl opakován u prášku směsi G-H. Pevnost tablety před jejím potažením směsí kyseliny sebakové a Nymcelu, byla 12 kPa.

Použití směsi tří polymerů k lepším dávkovacím výsledkům než u směsi dvou polymerů.

Základní detergentní práškové směsi G a H

	ExC (%)	ExD (%)
Anionické aglomeráty 1	9,1	9,1
Anionické aglomeráty 2	22,5	22,5
Neionické aglomeráty		9,1
Kationické aglomeráty	4,6	4,6
Vrstvový silikát	9,7	9,7
Peruhličitan sodný	12,2	12,2

• · fa fa· fafafa· «· • · ·· fafa · fafafa

33	• fa • fa fa	• · fa fa fa fafa fafa
Aglomeráty bělícího aktivátoru	6,1	6,1
Uhličitan sodný	8,32	8,32
Částice EDDS/sulfát	0,5	0,5
Tetranatrium-hydroxyethandifosfonát	0,6	0,6
Polymer uvolňující špínu	0,3	0,3
Fluorescer	0,2	0,2
Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát	0,03	0,03
Mýdlový prášek	1,2	1,2
Tlumič pěnivosti	2,8	2,8
Kyselina citrónová	5,5	5,5
Proteasa	1	1
Lipasa	0,35	0,35
Cellulasa	0,2	0,2
Amylasa	1,1	1,1
Systém nástřiku pojivá
- Lutesit KHD 96	0,3	0,4
-PEG 4000	1,7	0,75
-PEG 1000		0,33
Nástřik parfému	0,5	0,5
DIBS	2,1	2,1
Dávkovači test tablet %	53	9

Kationícké aglomeráty obsahují 20 % kationického tenzidu, 56 % zeolitu a 24 % sulfátu. Vrstvový silikát obsahuje 95 % SKS 6 a 5 % silikátu.

Aglomeráty bělícího aktivátoru obsahují 81 % TAED, 17 % kopolymeru akryláí/maleinát (kyselá forma) a 2 % vody.

• * φφφ • φ φ φ Φ • · · φφφ φ • φφφ φ φ ·· ·♦ φφ φ φ φ φ

Na trium-e thy lendiamin-N.N-díjantaran/čá štice sulfátu obsahují 58 % natrium-ethylendi aminu-N,N-dijantaranu, 23 % sulfátu a 19 % vody.

Zapouzdřený zincum-ftalocyaninsulfonát má 10 % aktivitu.

Tlumič pěnivosti obsahuje 11,5 % silikonového oleje (ex Dow Corning); 59 % zeolitu «

29,5 %vody.

Systém nástřiku pojivá obsahuje 0,5 dílů Lutensitu K-HD 96 a 2,5 dílů PEG.

9999 99 9 ^f f

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Tableta vytvořená slisováním částkového materiálu, vyznačující se tím, že tento částkový materiál obsahuje tenzid a vysoce rozpustnou sloučeninu, tato vysoce rozpustná sloučenina má na částkový materiál kohezní efekt.
2. Tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně 1 % hmotn.., s výhodou nejméně 2 % hmotn. tablety, jsou tvořena vysoce rozpustnou sloučeninou.
3. Tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že vysoce rozpustná sloučenina obsahuje natrium-diisoalkylbenzensulfonát.
4. Tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že má pevnost v tahu větší než 5 kPa, s výhodou menší než 300 kPa.
5. Tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že je slisována silou menší než 100 000 N.
6. Tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně 5 % hmotn. tenzidu.
7. Tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že vysoce rozpustná sloučenina je sloučeninou hydrotropní.
8. Potažená tableta, vyznačující se tím, že tableta bez potažení odpovídá kterémukoliv z předchozích nároků.
9. Tableta podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že částkový materiál obsahuje směs nejméně dvou polymerů.
10. Způsob přípravy vodného roztoku pracího detergentu pro užití v pračkách , vyznačující se tím, že vodný roztok pracího detergentu je vytvořen rozpuštěním tablety ve vodě, tato tableta, zhotovená slisováním částicového materiálu, obsahuje tenzid a vysoce rozpustnou sloučeninu, která má kohezní efekt na částkový materiál.
11. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že tableta má měrnou hmotnost nejméně 0,9 g/cm³, s výhodou menší 2 g/cm³.