CZ140897A3

CZ140897A3 - Superabsorptive material

Info

Publication number: CZ140897A3
Application number: CZ971408A
Authority: CZ
Inventors: Gianfranco Palumbo
Original assignee: Procter & Gamble
Priority date: 1994-11-10
Filing date: 1995-11-13
Publication date: 1997-10-15
Also published as: IT1267495B1; ITTO940890A0; BR9509650A; EP0791020A1; EP0791020A4; ITTO940890A1; HUT77843A; CN1171797A; WO1996015163A1; KR970707183A; MX9703444A; AU4234996A; JPH10509752A

Description

Vynález se týká absorpčního materiálu, typu označovaného jako superabsorbent.

Dosavadní stav techniky zvláště ma t? e9· i% lDi ¹ f₅

Látkami označovanými běžně jako superabsorbenty jsou zpravidla mírně zesítěné hydrofilní polymery. Polymery se mohou lišit svojí chemickou povahou, mají však společnou vlastnost, že jsou schopné absorbovat a zadržovat i za mírného tlaku množství vodných kapalin v několikanásobku své vlastní hmotnosti. Například zpravidla mohou superabsorbenty absorbovat až stonásobek své vlastní hmotnosti nebo dokonce ještě větší množství destilované vody.

Superabsorbenty byly již navrženy pro různá průmyslová použití, kde se může využívat jejich schopnosti absorbovat vodu a/nebo ji zadržovat; příkladně se uvádí zemědělství, stavební průmysl, výroba alkalických baterií a filtrů. Nejdůležitějším oborem použití superabsorbentů je však výroba hygienických a/nebo sanitárních produktů, jako jsou sanaitární polštářky pro jedno použití a plenky pro jedno použití pro děti nebo pro inkontinentní dospělé osoby. V takových hygienických a/nebo sanitárních produktech se superabsorbentů používá obecně spolu s celulózovými vlákny k absorpci tělesných kapalin, například menses nebo moči. Avšak absorpční kapacita superabsorbentů pro tělesné kapaliny je dramaticky nižší než pro deionizovanou vodu. Je to pravděpodbně způsobeno obsahem elektrolytu v tělesných kapalinách a tento jev se často označuje jako otrava solí.

Charakteristiky absorpce a zadržování vody superabsorbenty jsou způsobeny obsahem ionizovatelných funkčních skupin ve struktuře polymeru. Těmito skupinami jsou zpravidla karbo2 xylové skupiny, jejichž vysoký podíl je ve formě soli, když je polymer suchý, které však disociují a solvatují po styku s vodou. V disociovaném stavu má polymemí řetězec řadu funkčních skupin vázaných na řetězec, přičemž tyto skupiny mají stejný elektrický náboj a proto se navzájem odpuzují. To vede k expanzi polymemí struktury, která opět umožňuje další absorpci molekul vody, i když tato expanze je omezována sesítěním polymerní struktury, které musí být dostatečné, aby nedocházelo k rozpouštění polymeru. Předpokládá se, že výrazné mnmožství elektrolytu ve vodě brání disociaci funkčních skupin a vede k jevu označovanému jako otrava solí. Jakkoliv je většina obchodních superabsorbentů aniontového charakteru, je rovněž možné připravovat kationtové superabsorbenty s funkčními skupinami, jako jsou například kvarterní amoniové skupiny. Takové materiály také potřebují být ve formě solí, aby působily jako superabsorbenty a jejich charakteristiky jsou rovněž ovlivňovány jevem označovaným jako otrava solí.

Jsou známy pokusy působit proti jevu otravy solí a zlepšovat charakteristiky superabsorbentů v absorpčním elektrolytu obsahujícím kapaliny, jako menses a moč. Například japonská zveřejněná přihláška vynálezu číslo OPI 57-45057 popisuje absorbent, který obsahuje směs superabsorbentu, například zesítěného polyakrylátu, s ionexovou pryskyřicí v práškové nebo v granulované formě. Evropský patentový spis číslo Ep-A0210756 popisuje strukturu absorbentu a anex, popřípadě spolu s katexem, přičemž oba ionexy jsou ve vláknité formě. Kombinace superabsorbentu s ionexem má snížit jev otravy soli použitím ionexu obecně jako kombinace anexu a katexu, ke snížení obsahu soli v kapalině. Ionex nemá přímý vliv na charakteristiky superabsorbentu, přičemž ionex není schopen dostatečně snižovat obsah soli, aby se dosáhlo žádané celkové absorpční kapacity kombinace. Kromě toho, že jsou ionexy drahé, nemají jako takové žádnou absorpční kapacitu a proto působí jako ředidlo superabsorbentu.

Vynález se proto zaměřuje na odstranění nedostatků známého stavu techniky a na zlepšení charakteristik superabsorbentu v přítomnosti elektrolytu, například v případě menses a moč i .

Podstata vynálezu

Superabsorpění materiál spočívá podle vynálezu v tom, že je tvořen kombinací

1) kationtového superabsorbentu, jehož 20 až 100 % funkčních skupin je v zásadité formě a

2) katexu, jehož 20 až 100 % funkčních skupin je v kyselé formě.

Kationtový superabsorbent má s výhodou 50 až 100 % a zvláště s výhodou v podstatě 100 % funkčních skupin je v zásadité formě.

Katex má s výhodou v podstatě 100 % funkčních skupin v kyselé formě.

Nyní se s překvapením zjistilo, že kombinace kationtového absorbentu v zásadité formě s katexem v kyselé formě je zvláště účinná jakožto superabsorbent v případě roztoků obsahujících elektrolyt, jako jsou například menses a moč.

Jakkoliv není záměrem vázat vynález na nějakou teorii, vysvětluje se dvojnásobný účinek superabsorbentu podle vynálezu při styku s roztokem obsahujícím elektrolyt následovně:

1. kationtový superabsorbent se převádí z neabsorpční formy do solné formy, ve které působí jako superabsorbent a

2. konverze kationtového superabsorbentu na formu soli má deionizační působení na roztoky, které podporuje katex.

Funkčními skupinami v kationtových superabsorbentech jsou zpravidla kvarterní amoniové skupiny, které jsou silnými ionexy. Jestliže se kationtový superabsorbent uvádí do styku s roztokem elektrolytu, například s roztokem soli, bobtná a hydroxylové ionty superabsorbentu se nahrazují částečně chloridovými ionty z roztoku a hodnota pH roztoku se stane silně zásaditou. Avšak přítomnost katexové pryskyřice předchází tomu, aby se roztok stal silně zásaditým posunem rovnovážné reakce ve prospěch kompletní konverze kationtového super absorbentu na formu soli. Sodíkové ionty v roztoku se nahrazují katexovou pryskyřicí, chloridové ionty v roztoku se nahrazují kationtovým superabsorbentem v zásadité formě a tak se dosahuje podstatného odsolení solankového roztoku a tím se zároveň zlepšuje absorpční schopnost superabsorbentu.

Tato konverze aniontového superabsorbentu na formu soli při styku s roztokem obsahujícím elektrolyt a vázání sodíkových iontů katexem mají výrazné odsolovací působení na roztok a tím zlepšují užitkové vlastnosti superabsorbentu odstraňováním jevu otravy solí. Na rozdíl od použití ionexové pryskyřice k odsolení roztoku v kombinaci se superabsorbentem, který je již v podobě soli (japonská zveřejněná přihláška vynálezu číslo OPI 57-45057 a evropský patentový spis číslo EP-A-0210756, jak shora uvedeno) má katexový superabsorbent v zásadité formě také odsolovací působení na roztok. To umožňuje mnohem větší odsolení než použití ionexu a superabsorbentu ve formě soli. Připomíná se, že působení elektrolytu v roztoku na absorpční kapacitu superabsorbentu pro roztok není lineární, takaže absorpční kapacita neklesá pravidelně se vzrůstajícím obsahem soli. Nad určitým oborem koncentrací je možné poměrně velké zvýšení absorpční kapacity při poměrně malém snížení obsahu soli v roztoku.

Katexovým superabsorbentem může být jakákoliv materiál se superabsorpěním i vlastnostmi, který má kationtoé funkční skupiny. Obecně jsou funkční skupiny vázány na mírně zesítěný akrylový základní polymer. Například může být základním polymerem polyakrylamid, pólyvinylalkohol, kopolymer ethylenu a maleinanhydridu, polyvinylether, polyvinylsulfonová kyselina, polyakrylová kyselina, pólyvinylpyrrolidon a pólyvinylmorfolin. Může se také používat kopolymerů těchto monomerů. Polymerů na bázi škrobu a celulózy se rovněž může používat, příkladně se uvádějí hydroxypropylcelulóza, karboxymethylcelulóza a škroby, roubované akrylem. Jako výhodné základní polymery se uvádějí zesítěné polyakryláty, hydrolyzované škroby roubované akrylonitri lem, škrobové polyakryláty a kopolymery isobutylenu a maleinanhydridu. Obzvláště výhodnými jsou polyakryláty škrobu a zesítěné polyakryláty.

Jakožto příklady vhodných kationtových funkčních skupin se uvádějí kvarterní amoniové skupiny primárních, sekundárních nebo terciárních aminů, které mají být obsaženy v zásadité formě. Pro celulózové deriváty je stupeň substituce (DS) derivátu s funkčními skupinami definován počtem funkčních skupin (obecně kvarterních amoniových skupin) na anhydroglukózové jednotce celulózy. Stupeň substituce je obecně 0,1 až 1,5. Obdobně může být stupeň substituce pro syntetické polymery definován jako počet funkčních skupin na jednotku monomeru nebo komonomeru. Stupeň substituce je obecně 1, například jedna kvarterní amoniová skupina na jednotku monomeru polyakrylátu. Jakožto výhodné základní polymery se uvádějí polysacharidy a polyméry na bázi dimethyldiallylamoniumchloridu.

Podle jednoho provedení může být kationtovým superabsorbentem polysacharidový superabsorbent získatelný reakcí vláknitého polysacharidu, například celulózy. s nadbytkem kvarterní amoniové sloučeniny, obsahující alespoň jednu skupinu schopnou reakce s polysacharidovými funkčními skupinami a mající stupeň substituce 0,5 až 1,1. Kvarterní amoniová sloučenina může mít obecný vzorec I nebo II

CH2-CH-(CHR) η1 I

X OH

Rl

L

R2 (I)

CH2-CH-(CHR) Π0

Rl

L

R2 z(II) kde znamená n celé číslo 1 až 16, X atom halogenu, Z aniont například halogenidový nebo hydroxylovou skupinu a R, Rl, R² a R³, které jsou stejné nebo různé vždy atom vodíku, slkupinu alkylovou, hydroxyalkylovou, alkenylovou nebo arylovou a R²přídavně skupinu obecného vzorce III nebo IV

Rl (III) (CH₂)_PN — (CHR) nÍ3

CH

I

OH

CH2

I

X

Z(CH₂)pRl

Ň —(CHR)nCH

CH2 z(IV) kde znamená p celé číslo 2 až 10 a n, R, Rl, R² a R³,X a Z mají shora uvedený význam. Kationtové polysacharidové superabsorbenty tohoto tgypu jsou podrobměně popsány ve světovém patentovém spise číslo WO92/19652.

Podle jiného provedení může být kationtovým superabsorbentem superabsorbent na bázi zesítěné celulózy, zvláště vláknitý kationtový polysacharid mající superabsorpční vlastnosti, přičemž je tento polysacharid substituován kvarterními amonio7 vými skupinami a má stupeň substituce alespoň 0,5, přičemž je polysacharid zesítěn dostatečně, aby byl nerozpustný ve vodě. Superabsrobenty tohoto typu jsou podrobně popsány v patentovém spise číslo (v současně podávané přihlášce vynálezu s interním označením DR44).

Podle ještě jiného provedení může být kationtovým superabsorbentem ve vodě bobtnající, vodou nerozpustný polymer obsahující jednotky odvozené od monomeru diallylické kvarterní amoniové soli, zesítěný vhodnou polyfunkční vinylovou sloučeninou, přičemž se polymer připravuje radikálovou polymerací ve vodné fázi za použití katalyzátoru volných radikálů. Superabsorbenty tohoto typu jsou podrobně popsány v patentovém spise číslo (v současně podávané přihlášce vynálezu s interním označením DR43).

Iontová výměna je reversibilní záměna iontů mezi pevnou látkou a kapalinou, přičemž nedochází k setrvalé změně struktury pevné látky, která je ionexem.

K iontové výměně dochází v četných látkách, jako jsou například silikáty, fosfáty, fluoridy, humus, celulóza, vlna, proteiny, oxid hlinitý, pryskyřice, lignin, buňky, sklo, síran barnatý a chlorid stříbrný.

Těchto látek se však používalo pro ionexy, kdy nejde o výměnu iontů mezi kapalinou a pevnou látkou. Ionexová výměna se průmyslově využívá od roku 1910, kdy se zavedla pro změkčování vody použitím přírodních a později syntetických zeolitů.

Zavedení syntetických organických ionexových pryskyřic v roce 1935 byl výsledek syntézy fenolických kondenzačních produktů obsahujících buď sulfonové skupiny nebo aminoskupiny, kterých se může používat pro reversibilní výměnů kationtů a aniontů.

Anorganické ionexové materiály zahrnují jak přírodně se vyskytující materiály, jako jsou přírodní zeolity (například clipronit), nečištěné písky a hlinka (například ze skupiny montmori 1Ion i tu), tak syntetické produkty, jako jsou gelové zeolity, vodné oxidy několikamocných kovů a nerozpustné soli několikasytných kyselin s několikamocnými kovy.

Syntetické organické produkty zahrnují katexové a anexové pryskyřice silného a slabého typu.

Slabě kyselá, katexová pryskyřice je na bázi primárně akrylové nebo metakrylové kyseliny, která je zesítěna difunkčním monomerem například divinylbenzenem (DVB). Jiné slabě kyselé pryskyřice se připravují s fenolickými nebo s fosfonovými funkčními skupinami.

Slabě kyselá pryskyřice má vysokou afinitu k vodíkovým iontům, a proto se snadno regeneruje silnými kyselinami. Tato vlastnost však omezuje obor použití, ve kterém může docházet ke štěpení, nad hodnotu pH 4.

Silně kyselé pryskyřice obchodního významu jsou sulfonovaný kopolymer styrenu a divinylbenzenu, přičemž se pro sulfonaci používá sulfonové kyseliny, oxidu sírového a kyseliny chlorsulfonové.

Tyto materiály jsou charakteristické schopností měnit kationty nebo štěpit neutrální soli a jsou použitelné v celém oboru hodnot pH.

Katexy jsou s výhodou katexové pryskyřice obsahující funkční skupiny v kyselé formě. Jakožto vhodné funkční skupny se uvádějí skupiny karboxylové nebo sulfonové kyseliny.

Podle vynálezu se může používat katexových pryskyřic volených ze souboru zahrnujícího následující pryskyřice:

Amberlite IR 120, což je silná katexová pryskyřice mající sulfonové funkční skupiny, která je dostupná v H⁺ formě. Celková výměnná kapacita je 4,4 mekv/g suché pryskyřice.

Amberlite IRC 76, což je slabá katexová pryskyřice mající karboxylové funkční skupiny, která je dostupná v kyselé formě. Celková výměnná kapacita je 10 mekv/g suché pryskyřice.

Dowex 50W YZ, což je silná katexová pryskyřice mající sulfonové funkční skupiny, která je dostupná v H⁺ formě. Celková výměnná kapacita je 5 mekv/g suché pryskyřice.

Obecně hmotnostní poměr kationtového superabsorbentu ke katexu je 1:20 až 1:1, s výhodou 1:3 až 1:1 v závislosti na molekulové hmotnosti a na iontoměničové kapacitě.

Absorpční materiál podle vynálezu je zvlášť vhodný pro účely, kdy je nutné absorbovat vodné kapaliny obsahující elektrolyt. Jakožto příklady takových kapalin se uvádějí zvláště menses a moč a absorpčního materiálu se může používat jakožto náplně menstruačních vložek a plenek obecně ve směsi s vláknitým absorpčním materiálem, jako je celulózová cupanina. Pro tento účel může být absorbent podle vynálezu ve formě granulí nebo vláken.

Absorpční materiál podle vynálezu má obzvláště dobrou absorpční schopnost pro vodné kapaliny obsahující elektrolyt, jak je níže doloženo v následujících příkladech testy, provedenými za použití solanky (1% roztok chloridu sodného) a syntetické moče .

Prostředek

Kationtový superabsorbent na bázi zesítěného polydimethyldi10 allylamoniumhydroxidu obchodního názvu Fai 7 OH

Příprava Fai 7 OH

Do baňky o obsahu 250 ml se naváží 133 g 60% vodného roztoku dimethyldiallylarooniumchloridu (DMAC společnosti F1 u k a) .

Odděleně se naváží 0,2 g bisakry1amidu (BAC společnosti Fluka) do zkumavky o obsahu 5 ml a rozpustí ve ve 2 ml destilované vody.

Naváží se 0,12 g peroxysíranu amonného (iniciátor volných radikálů) do zkumavky o obsahu 5 ml a rozpustí ve ve 2 ml destilované vody.

Použitím vakua vývěvy se z monomerního roztoku odstraní vzduch.

Za stálého míchání se zesilující roztok a iniciátor volných radikálů přidá do roztoku monomeru, teplota se nastaví na 60 ’C vnesením baňky do termostatické lázně na čtyři hodiny

Vytvořený pevný produkt se vyřízne za použití špachtle a převede se do baňky o obsahu 5 litrů obsahující 4 litry destilované vody, po dvou hodinách se zbobtnalý gel odfiltruje filtrem z pojené textilie. Gel se vysuší ve větrané pícce o teplotě 60 ’C v průběhu 12 hodin. Získá se 60 g sušeného polymeru Fai 7 Cl. Vnese se 20 g Fai 7 Cl do baňky o obsahu 10 litrů a zbobtná se přidáním 4 litrů destilované vody za stálého míchání. Když polymer zbobtná (po dvou hodinách), přidá se 500 ml 0,01 M roztoku hydroxidu sodného a po 30 minutách se gel odfiltruje za použití filtru z pojené textilie. Tyto operace (alkalizace a filtrace) se opakují tak dlouho, až v promývací vodě nejsou již obsaženy žádné chloridové ionty (chloridové ionty lze dokázat reakcí s dusičnanem stříbrným).

V této chvíli se gel promyje destilovanou vodou až do vymizení zásadité reakce promývací vody.

Gel se vysuší ve větrané pícce o teplotě 60 *C v průběhu 12 hodin. Získá se 10 g sušeného polymeru Fai 7 OH.

Vynález blíže objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení, přičemž jsou díly a procenta míněny hmotnostně, pokud není uvedeno jinak.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

1. Srovnávací zkoušky absorpce kapalin

Provádí se zkouška k doložení, že použití kationtového superabsorbentu a katexové pryskyřice mohou zlepšit absoprpční charakteristiky kationtového superabsorbent v důsledku odstranění soli, kterého se dosahuje ionexovou směsí.

Do styku se uvede 1% roztok chloridu sodného (150 ml) a 2,23 g katexové pryskyřice IR120 (H⁺) ve 250 ml kádince na dobu dvou hodin za stálého míchání. Sodné ionty v roztoku se mají nahradit vodíkovými ionty H⁺ z pryskyřice. Roztok se odtáhne Pasteurovou pipetou a nakape se do jiné 250 ml kádinky, obsahující 0,11 g Fai 7 OH za míchání. Přidávání se ukončí, jakmile gel již více nebobtná. V této chvíli se gel umístí do malého obalu čajového sáčku z pojené textilie a absorpční schopnost po odstřeďování 60 x g po dobu 10 minut se stanolví tímto způsobem:

A = (Wmokra - Wsucha/G kde znamená

A absorpční schopnopst po odstředění v g/g

Wmokra hmotnost obálky obsahující mokrý AGM po odstředění v g

Wsucha hmotnost obálky obsahující suchý AGM po odstředění v g G hmotnost AGM použitého při zkoušce v g.

Test se opakuje za použití jak Fai 7 OH” tak Fai 7 Cl samostatně bez použití katexové pryskyřice. Výsledky jsou v následující tabulce I (ve sloupci II je uvedeno množství v g)

Tabulka I

Fai	11	Absorpce g/g (čajový sáček) H2O 1% NaCl 535 55	Absorpce g/g (odstředivka)
H2O 300	1% NaCl 42
7	OH	0,11
Fai	7	Cl	0,11	340 54	290	43
Fai	7	0H	0,11	96,7	-	55

+ IR 120 (H⁺)+ 2,23

Z dosažených výsledků vyplývá, že kationtový superabsorbent v zásadité formě Fai 7 OH“ a ve formě soli Fai 7 Cl vykazují omezenou absorpci v 1% roztoku chloridu sodného ve srovnání s deionizovanou vodou. Avšak po kombinaci s katexem v kyselé formě IR120 (H⁺) vykazuje materiál podstatné zvýšení absorpční chopnosti.

Připomíná se také, že 1% roztok chloridu sodného představuje přísný text superabsorbentu. Publikované studie dokládají, že se obsah soli v moči mění v závislosti na četných faktorech, avšak 1 % znamená maximum, se kterým se v praxi setkáváme.

Průmyslová využitelnost

Superabsorbentový materiál tvořený kombinací kationtového superabsorbentu, jehož 20 až 100 % funkčních skupin je v zásadité formě a katexu, jehož 20 až 100 % funkčních skupin je v kyselé formě je vhodný pro savé produkty zvláště pro menstruační vložky a pro plenky pro inkontinentní osoby.

Claims

1,1.

1) kationtového superabsorbentu, jehož 20 až 100 X f^nlíč^rbá skupin jevzásaditéforměa | Λ i

1. Superabsorpční materiál vyznačujípí Ol^S^e t í m, že je tvořen kombinací „ . f

2. Superabsorpční materiál podle nároku 1, vyznačující se tí m, že kationtový superabsorbent má 50 až 100 X a zvláště s výhodou v podstatě 100 X funkčních skupin v zásadité formě a katex má v podstatě 100 X funkčních skupin v kyselé formě.

2) katexu, jehož 20 až 100 X funkčních skupin je v------formě.

3. Superabsorpční materiál podle nároku 1 nebo 2, vyzná č u j í c í se tí m, že funkčními skupinami kationtového superabsorbentu jsou skupiny primárních, sekundárních nebo terciárních aminů nebo kvarterní amoniové skupiny.

4. Superabsorpční materiál podle nároku 3, vyznačující se tí m, že funkčními skupinami kationtového superabsorbentu jsou kvarterní amoniové skupiny.

5. Superabsorpční materiál podle nároku 1 až 4, vyznačující se tí m , že funkční skupiny jsou vázány na základní polymer ze souboru zahrnujícího polyakrylamid, polyvinylalkohol, kopolymer ethylenu a maleinanhydridu, polyvinylether, po 1yv iny1su1fonovou kyselinu, polyakrylovou kyselinu, polyvinylpyrrolidon , po1yv inylmorfolin a jejich kopolymery a polymery na bázi škrobu a celulózy.

6. Superabsorpční materiál podle nároku 5, vyznačující se tí m, že základním polymerem na bázi škrobu nebo celulózy je hydroxypropylcelulóza, karboxymethylcelulóza nebo škrob roubovaný akrylem.

7. Superabsorpční materiál podle nároku 5 nebo 6, v y z n a č u j í c í s e tí m , že základním polymerem je zesítěný polyakrylát nebo polymer isobutylenu a maleinanhydridu.

8. Superabsorpční materiál podle nároku 7, vyznačující se tí m, že základním polymerem je polyakrylát škrobu nebo zesítěný polyakrylát.

9. Superabsorpční materiál podle nároku 1 až 4, v y z n ačující se tí m, že kationtovým superabsorbentem je polysacharidový superabsorbent získatelný reakcí vláknitého polysacharidu s nadbytkem kvarterní amoniové sloučeniny, obsahující alespoň jednu skupinu schopnou reakce s polysacharidovými funkčními skupinami a mající stupeň substituce 0,5 až

10,

Superabsorpční materiál podle nároku 9, v y z n a č us e t í m, že kvarterní amoniová sloučenina má obecný vzorec I nebo II

CH2—CH—(CHR) _nI I

X OH

Rl

L b

R2

Z (I)

CH2-CH-(CHR)n0

R¹

I

N R3

R2

Z (II) kde znamená n celé číslo 1 až 16, X atom halogenu, Z aniont například halogenidový nebo hydroxylovou skupinu a R, R¹, R² a R³, které jsou stejné nebo různé vždy atom vodíku, skupinu alkylovou, hydroxyalkylovou, alkenylovou nebo arylovou a R² přídavně skupinu obecného vzorce III nebo IV

Rl (CH2)p- N -(CHR)n- CH - CH2

L ^{1 1}

R³ OH X +

(III)

ZRl (CH2)p- Ň -(CHR)n- CH - CH2

Ř³ 0 kde znamená p celé číslo 2 až 10 a n, R, +

Z (IV)

Rl , R2 a R³ ,X a Z mají shora uvedený význam.

11. Superabsorpční materiál podle nároku 1 až 10, vyznačující se tí m, že kationtovým superabsorbentem je vláknitý kationtový polysacharid mající superabsorpční vlastnosti, přičemž je tento polysacharid substituován kvarterními amoniovými skupinami a má stupeň substituce alespoň 0,5 a je zesítěn dostatečně, aby byl nerozpustný ve vodě.

12. Superabsorpční materiál podle nároku 1 až 10, vyznačující se tí m, že kationtovým superabsorbentem je ve vodě bobtnající, vodou nerozpustný polymer obsahující jednotky odvozené od monomeru diallylické kvarterní amoniové soli, zesítěné vhodnou polyfunkční vinylovou sloučeninou, přičemž je polymer při prav itelný radikálovou polymerací ve vodné fázi za použití katalyzátoru volných radikálů.

13. Superabsorpční materiál podle nároku 1 až 12, vyznáč u j í c í s e t í m , že katexem je katexová pryskyřice obsahující funkční skupiny v kyselé formě.

14. Superabsorpční materiál podle nároku 13, vyznačující se tím, že funkční skupinou je karboxylová skupina nebo skupina kyseliny sulfonové.

15. Superabsorpční materiál podle nároku 1 až 14, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr kationtového superabsorbentu ke katexu je 1:20 až 1:1.

16. Superabsorpční materiál podle nároku 15, vyznáč u j í c í s e t í m , že hmotnostní poměr kationtového superabsorbentu ke katexu je 1:3 až 1:1.

17. Superabsorpční materiál podle nároku 1 až 16, použitelný pro absorpci vodných kapalin obsahujících elektrolyt.