CS270406B2 - Device for television combined image signal reproduction - Google Patents

Description

Vynález ее týká zařízení pro reprodukci televizního složeného obrazového signálu, obsahujícího interpolátor, řádkovou kompresní jednotku a zobrazovací jednotku.

Současně používané televizní přijímače a monitory nedávají nejlepěí obrázky, které by v mezích existujících norem řádkového rozkladu dávat mohly. Je žádoucí zajistit subjektivní zlepšení pro vytváření vysoce věrného zobrazení.

Hlavním problémem u systémů rozkladu s 525 řádky na obrázek, 30 obrázky za sekundu, jako je systém NTSC, a dalěích systémů, jako 625/25, jsou ty nedokonalosti, které jsou odvozeny z procesu řádkového rozkladu samotného. Nedokonalosti vznikají zejména jako důsledek standartního procesu prokládání. Prokládání jo technika ekvivalentní procesu nastavování závěrky ve. filmová technice. Účelem prokládání jo zvýšit četnost blikání obrázku, který jo zobrazován pro snížení vníaatelnosti periodického objevení se a zmizení- blikání obrázku. Vysoká četnost blikání jo žádoucí, poněvadž vytváří dojem průběžně existujícího obrázku.

V systému 525/30 je 625 řádků rozkládáno v 1/30 sekundy, což dává vzorkovací kmitočet 30 Hz· Prokládaci proces dělí obrázek o 525 řádcích do dvou následných 262,5 řádkových polí nazývaných lichá řádky 1, 3, 5 a sudé řádky 2, 4, 6 · 262,5 řádku lichého pole je rozkládáno v 1/60 sekundy, načež následuje rozkládání přidaných 262,5 řádku sudého pole, přičemž řádky sudého pole zaujímají místa mezi řádky lichého pole. Účinek js takový, že rastr rozkládaný.každým polom samotným může být považován za černobílý nebo barevný obraz, proložený nemodulovaným černým rastrem· V průběhu následujícího pole černé čáry černého rastru předcházejícího pole jsou překryty bílými čárami následujícího pole, alo spíše nož oliminaco viditelnosti Černého rastru je subjektivním účinkem nebo iluzí vytvoření zjevného vertikálního posunu černého rastru· Pohybující se černý rastr lze snadno vidět při pozorování velké obrazovky zblízka.

Další nedokonalost způsobené prokládaným rozmíténím vyplývá z viditelnosti rozkládaných řádků na okrajích pohybujících so objektů· To vyplývá z rozdílu v poloze pohybujícího so objektu od pole к poli· Okraje .objektů v pohybu mají poloviční nominální vertikální rozlišeni a mají přerušovaný nebo trhaný vzhled, narušovaný jasně viditelnými černými rastrovými řádky· ’·

Uvedené nevýhody jsou odstraněny u zařízení pro reprodukci televizního eloženóho obrazového signálu podle vynálezu, jehož podstatou je, že pro televizní signál samotný nebo pro každou složku složeného televizního signálu je opatřeno jedním interpolátořem a jedním zpožďovacím vedením, tvořícím společně generátor vložených řádků, odvozených od dočasně sousedících původních řádků, první vstup interpolátoru a vstup zpožďovacího vedeni jsou společně připojeny ke vstupu televizního signálu nebo jeho složky, zpožďovací vedeni má alespoň jednu sekci mající zpožděni řádově jednoho televizního řádku a výstup alespoň jedné zpožďovací sekce je připojen alespoň к jednomu jinému vstupu interpolátoru a zařízeni je dále opatřeno řízeným spínačem, jehož první vatup je vstupem koaproaovaných vložených řádků, jehož druhý vstup je vstupem původních řádků televizního signálu nebo jeho složky, rovněž komprimované a zpožděné, a jehož výstup je připojen ke vstupu zobrazovací jednotky pro získávání videosignálu obsahujícího neinterpolované řádky televizního signálu střídající se časově s vloženými řádky z generátoru vložených řádků.

Vynálezem se zlepšuje řádková struktura obrazu a značnou měrou ae odstraňuje blikání obrazu· '

Příklady provedeni zařízení pro reprodukci televizního složeného obrazového signálu podle vynálezu jaou zobrazeny na výkresech, na nichž znázorňují obr. 1 rozkládaný obraz s jedním informačním půlsnlmksm a Černý rastr, obr· 2 úplný obraz pohybujícího se kruhového objektu zobrazeného rozkládáním s prokládanými řádky, kde je vidět zvlněný

CS 270 406 B2 okraj, obr 3 provedení zařízeni v blokovém schématu, u něhož interpolace za sebou jdoucích řádků vytváří vložené řádky pro zobrazování, obr. 4a, 4b, 5 a 6 detaily provedení podle obr. 3, obr· 7 provedeni zařízeni podle vynálezu s použitím paměti pro půlsnímkové zpoždění pro generování vložených řádků pro zobrazování, obr. 8 televizní přijímač ее zobrazovací jednotkou podle vynálezu, obr. 9 jiné provedení zařízení v blokovém schématu, и něhož Interpolace za sebou jdoucích řádků vytváří vložené řádky pro zobrazování obr. 10 diagraa sloužící pro pochopení provedení podle obr. 9, obr. 11a a 11b provedení, u něhož parně? s kapacitou 527 horizontálních řádků dovoluje opakované Čtení úplného snímku podle systému NTSC bez ztráty přicházející informace, obr. 12a, b, c, d e paměť z obr. 11a a 11b v různých časech, obr. 13 bud střídající se uložená a skutečná běžné data nebo střídající se běžná a odhadovaná data v závislosti na existenci nebo neexistenci pohybu na scéně a obr. 14 blokové schéma provedení zařízení podle vynálezu, u něhož opakovaná celosnimková informace má dále strukturu řádkového rozkladu redukovaného odhadem.

Obr. 1 ukazuje rastr rozkládaný jedním nebo druhým půlsnímkem, vytvářející bílý nebo barevný obraz proložený nemodulovaným černým rastrem.

Obr. 2 objasňuje účinek černého kruhového předmětu v pohybu na bílém pozadí, projevující se jasně viditelnými vroubkovanými okraji.

U konfigurace podle obr. 3 se standartní analogové úplné prokládané rozkládané barevné televizní signály soustavy NTSC přivádějí к první svorce 10 z neznázorněného zdroje a převádějí se do digitálního tvaru analogově číslicovým převodníkem 12, který je prvním vedením 8 spojen s dekorem 14 Jasu a chrominance a který pracuje na hodinovém kmitočtu za řízeni hodinového signálu přiváděného do dekodéru 14 jasu a chrominance sedmou vstupní svorkou 15 z neznázorněného zdroje. Hodinové signály se také přivádějí do vhodných částí zbytku obr· 3 pro taktováni různých operací. Obecně řečeno - digitalizovaný videosignál se přivádí ke generátoru 300 vložených řádků, který vytváří odhadované vložené řádky o dvojitém kmitočtu pro přikládání na zobrazovací zařízeni. Digitalizovaný úplný videosignál se přivádí к dekodéru 14 jesu a chrominance, který odděluje jesový signál (Y) a dva barvonosné signály (I, Q) a přivádí je к prvnímu, druhému nebo třetímu generátoru 16. 17, 18 vložených řádků· První generátor 16 vložených řádků Je složen z prvního interpolátoru 16* a z prvního zpožďovacího vedení 16, druhý generátor 17 vložených řádků js složen z druhého interpolátoru 17* e z druhého zpožďovacího vedeni 17 a třetí generátor 18 vložených řádků je složen z třetího interpolátoru 18* a z třetího zpožďovacího vedení 19. Každý generátor 16» 17. 18 vložených řádků vytváří sled řádků nemodifikovaného videosignélu (P_u) zpožděného vůči běžnému videosignálu o jeden řádek (doba jednoho horizontálního řádku je pro americké normy asi 63 mikrosekund)· Každý generátor 16, JL7, 18 vložených řádků také současně vytváří vložené řádky odhadovaného nebo interpolovaného videosignálu (%). Zpožděný nemodifikovaný videosignál odvozený ž jasové informace se přivádí do první podjednotky 20 pro kompresi řádků, která může obsahovat například zpožďovací vedeni 8 nábojovou vazbou. Odhadnutý videosignál odvozený z jasové informace Εθ_γ se podobně přivádí na druhou podjsdnotku 22 pro kompresi řádků. Nemodifikovaný zpožděný videosignál odvozený z barevné informace ^{1 e} Q (%!· ^FuQ ) se přivádí к třetí a čtvrté podjednotce 24, 26 pro kompresi řádků a odhadnutá barevná informace (F_eI,· F_eq) se přivádí к páté a Šesté podjednotce 28 a 30 pro kompresi řádků. Každá z nich přijímá data spojitě a tyto podjednotky 20, 22, 24, 26, 28, 30 pro kompresi řádků jsou ve dvojicích první a druhá, třetí a pátá a čtvrtá a šestá podjednotka 20, 22, 24, 28, 26, 30 pro kompresi řádků čteny střídavě pro spojité vytváření oddělených výstupních signálů X, I, Q. Podjednotky 20 , 22, 24 , 26 , 28 , 30 pro kompresi řádků Jsou uspořádány pro příjem vstupního signálu taktovaného jedním kmitočtem a pro čtení signálu na dvojnásobném kmitočtu, činnost na dvojnásobném kmitočtu v průběhu čtení zvětšuje šířku pásma signálu dvakrát a také zkracuje trvání signálů dvakrát. Tudíž každý aktivní řádek videosignálu, který se normálně objeví v přibližně 53 mikrosekundách a který je zapsán do vyrovnávací paměti v

CS 270 406 B2

Mikrosekundách, je přečten z vyrovnávací paměti asi za 26 mikrosekund. Pro vytvořeni spojitého videoeignálu né třípólový dvoupolohový přepínač 32 neboli elektronické hradlo první řízený scínač 32a, připojený к výstupům první a druhé podjednotky 20 a 22 pro kompresi řádků pr: selektivní připojování každé z nich к výstupu prvního Číslicově analogového převodníku 34. Podobně druhý řízený spínač 32b třípolového dvoupolohového přepínače 32 je uspořádán pro připojování výstupů třetí a páté podjednotky 24 a 28 pro kompresi řádků střídavě к druhému číslicově analogovému převodníku 36 a třetí řízený spínač 32c připojuj· výstup čtvrté a šesté podjednotky 26 a 30 pro kompresi řádků к třetímu číslicově analogovému převodníku 38. Složky Y, I, Q jsou obnoveny a filtrovány pro vytváření obnoveného analogového signálu bez kvantovacích kroků. Obnovené signály Y, I, Q se přivádějí к naticovému obvodu 40, který vytváří signály R, G a B, které se přikládají na zobrazovací jednotku a obrazovkou, která pracuje ne kmitočtu 315 kHz pro rozklad 262,5 řádků zpožděného nezpracovaného videoeignálu vystřídáváného 262,5 řádky odhadovaného videoeignálu v 1/60 sekundy к dosažení celkem 525 řádků·

Tudíž uspořádání podle obr. 3 vytváří a zobrazuje pro keždé pole o 262,5 řádcích proloženého přicházejícího videoeignálu pole o 525 řádcích postupně rozkládaného nebo neprokládaného videoeignálu. Takový obraz se více blíží skutečnému plošnému zobrazeni (zobrazení, ve kterém nejsou rastrovací čáry), jak je zřejmé z obr. 2b, kde je pohybující se kruhový objekt zobrazen interpolovaných způsobem·

Obr· 4 znázorňuje dvojici tvořenou první e druhou podjednotkou 20, 22 pro kompresi řádků v detailnějším blokovém zobrazení· Ne obr. 4 ae odhedovený signál F_q přivádí к druhé vstupní svorce 410 e přikládá na vstupy prvního a druhého zpožďovacího vedení οθ^ a 0_e2 dohadovaného signálu· Nemodifikovaný zpožděný signál F_u ee přivádí к třetí vstupní svorce 412 a přikládá se na vstupy prvního a druhého taktovaného zpožďovacího vedení °nl* °n2’ které mohou být zpožďovacími vedeními e prvky a nábojovou vazbou. Záznamový hodinový generátor 411 spojený s třetí vstupní svorkou 413 je připojen přes pátý a druhý řízený spínač 32s a 32b ve znázorněných polohách к druhému zpožďovacímu vedení 0θ₂ odhadovaného signálu а к druhému taktovanému zpožďovacímu vedení °_n2* čímž tyto jsou taktovány současně na nízkém kmitočtu pro zavádění odhadnutých a nemodifikovaných signálů.

К zavádění dochází přibližně v 53 mikrosekundách· V průběhu zaváděcího intervalu je první výstupní svorka 414 připojena přes první řízený spínač 32a к výstupům prvního zpožďovacího vedení D_e^ odhadovaného signálu a prvního taktovaného zpožďovacího vedení pro příjem signálu z toho zpožďovacího vedení* které je taktováno. Ve znázorněné poloze čtecí hodinový generátor 416 je připojen spínačem S₂ a třetím řízeným spínačem 32c к prvnímu taktovanému zpožďovacímu vedení °nl* které čte rychlostí dvojnásobnou než je rychlost zápisu. První* druhý s čtvrtý řízený spínač 32a, 32b a 32d pracují současně a jsou řízeny řídicím obvode· 418 spínačů* který přijímá horizontální synchronizační impuls označující počátek každé přicházející horizontální řádky. Horizontální synchronizační signál může být odvozován například z neznézorněného separátoru synchronizačních impulsů připojeného к první svorce 10 na obr. 3, na kterou se přivádí snelogový videosignál. První, druhý s čtvrtý řízený spínač 32a, 32b a 32d jsou ovládány z poloh znázorněných na obr. 4 při výskytu příštího horizontálního synchronizačního intervalu· Spínače pracují v každém horizontálním synchronizačním čase tak* že mění polohy. Spínač S₂ pracuje na dvojnásobném kmitočtu vzhledem к třípólovému dvoupolohovému přepínači 32· Řízení spínače S₂ se uskutečňuje nulováním obvodu 420 čítacího a řízení spínačů v době objevení se každého přicházejícího horizontálního synchronizačního impulsu· Obvod 420 čítači a řízení spínačů čítá čtecí hodinové lepulay rovné počtu paměťových buněk paměti zpožďovacího vedení a překlopí spínač S₂ tak* aby se čtecí hodinový generátor 416 připojil ke druhému zpožďovacímu vedení» které má být přečteno v okamžiku* kdy první z dvojice Je vyprázdněno. Tudíž spínač S₂ se normálně překlopí blízko času středu řádky přicházejícího videosignálu. Videosignál je tudíž plynule к dispozici na první výstupní svorce 414. Obr. 4b znázorňuje videosignály F_#, F_u přivedené druhou nebo třetí vstupní svorku 410, 412, přičemž signály jsou v podstitě identické. Vystupující obrazový signál 430, složený ze střídavých.

CS 270 406 82 časově zhuštěných segmentů F_u je s nimi také znázorněn v časovém vztahu.

Obr. 5 znázorňuje konstrukci odhadoveciho členu jeko je první generátor 16 vložených řádků znázorněný na obr. 3. Ne obr. 5 ae vetupní signál přivádí к jednořádkovému zpožďovacímu vedeni 510 a ke vstupu sčltacího obvodu 512. К dalšímu vstupu ečítacího obvodu 512 se také přivádí videoeignál zpožděný o jeden horizontální řádek. Výstup sčítacího obvodu 510 je signál mající amplitudu rovnou součtu amplitud vstupních signálů. Pro normalizování signálů pro vytvoření signálu majícího amplitudu rovnou aritmetickému průměru vstupního zpožděného výstupního signálu se amplituda dělení dvěma v zeslabovači 514. Zprůměrované výstupní signály se přivádějí к druhé výetupní svorce 516 a představují odhadnutý Výstupní signál F_o. Nezpožděný vstupní signál se také přivádí к třetí výstupni svorce 516 a představuje výstupní signál F_u«

Mohou se používat i jiné odhadovací členy. Obr. 6 znázorňuje kvadratický interpolátor, u něhož se vstupní signál přivádí ke kaskádě tvořené první, druhou a třetí sekcí 612, 614 a 616 zpožďovacího vedení ae zpožděním jednoho horizontálního řádku. Vstupní a výstupní signály každé eekce se přivádějí к první, druhé, třetí a čtvrté zvažovací násobičce 618, 626. 628 a 630, kterými mohou být standartní analogové násobičky 8x6 bitů pro násobení signálů známou funkcí, získanou ze stolní vyhledávací permanentní panětí 620. Vyhledávací permanentní parně? 620 vytváří běžnou proměnnou v odezvu na horizontální synchronizační impulsy přiváděné na osaou vstupní svorku 624 a přikládá běžnou proměnnou jako druhý vstup na první, druhou, třetí a čtvrtou zvažovací násobičku 618, 626, 628 a 630. Jejich násobený výstup ее přivádí ke sčítačce 632 pro vytvářeni odhadnuté hodnoty F_q meziřádkovou mezeru zaplňujícího signálu na čtvrtou výstupní svorku 634. Nemodifikováné řádky F_y se získávají ze zpožděného vetupniho signálu 610 na výetupu první sekce 612 zpožďovacího vedení zpožďující o jeden horizontální řádek, a přivádějí se к páté výstupní svorce 636.

Uspořádání podle obr. 3, když se používá s kvadratickým interpolátořem podle obr. 6, vyžaduje tři takové interpolátory. Uspořádání podle obr. 9, ve srovnání s uspořádáním podle obr. 3, vytváří zobrazení s plochým polem z prokládaného úplného videoeignálu s použitím Jediného kvadratického interpolátoru a pouze dvou vyrovnávacích pamětí s obsluhou podle příchodu. Na obr. 9 se úplný videosignál, který může být buď analogový nebo digitální, přivádí přes vstup 910 televizního signálu nebo Jeho složky ke vstupu čtvrtého generátoru 911 vložených řádků kvadratického čtvrtého interpolátoru 912, a ke kaskádě 919 8 první, druhou a třetí zpožďovací sekcí 914, 916 a 918. Výstup první zpožďovací sekce 916 a 918 jsou označeny a ^Fn+2* Odpovídající nezpožděný vstupní signál je označen Výstup čtvrtého interpolátoru 912 označený Jako se přivádí к vyrovnání paměti 920 sudého řádku, zatímco signál F_n zpožděný první zpožďovací sekcí 914 se přivádí к vyrovnávací paměti 922 lichého řádku výstupy vyrovnávacích pamětí 920 a 922 sudého a lichého řádku, které spolu tvoří kompresní jednotku 923, jsou připojeny к pólům sedmého řízeného spínače 925» Sedmý řízený spínač 925 přikládá vstupní signály z vyrovnávacích pamětí 920 a 922 sudého a lichého řádku prostřednictvím dvou drah na výstupy dekodéru 14 jasu a chrominance. V jedné ze dvou těchto drah je zapojena zpožďovací Jednotka 926. Dekodér 14 Jasu a chrominance vytváří signály Y, I, Q_t které se přivádějí к maticovému obvodu 40, ve kterém jsou vytvářeny signály R, G a B, které Jsou přiváděny do zobrazovací jednotky 930. Zpožděni každé z první, druhé a třetí zpožďovací sekce 914, 916 a 918 je nastaveno tak, aby poněkud převyšovalo jeden horizontální řádek. Pro systém NTSC se nadměrné zpoždění rovná době půl cyklu pomocné nosné barvy (SC/2). To je vysvětleno detailněji odkazem na obr. 10, který znázorňuje vzorkové body na částech čtyř následných horizontálních řádků, prvního, druhého, třetího a čtvrtého řádku 1010, 1012, 1014 a 1016. Za účelem ilustrace se předpokládá, že vzorkování je na kmitočtu 4x SC a fázováno na ose I. Spodní, čtvrtý horizontální řádek 1016 představuje běžný vstupní řádek F_n-1, zatímco třetí, druhý a první horizontální řádek 1014, 1012 a 1010 odpovídají řádkům F , F -a

CS 270 406 B2 ^Fn*2* ^Ralatlvnl fáze chrominančni složky js pro každý vzorek znázorněna. Znázorněna je také čárkovaná čára 1018, představující řádek odhadnutého videoslgnálu, který je průběžně interpolován z jej obklopujících čtyř rozkládaných řádků přicházejícího videosignálu. Za předpokladu, že v dané době odhadovaný obrazový signál Je dán bodem 1020, je jasné, že kdyby každá z první, druhé a třetí zpožďovací sekce 914, 916, 918 měla hodnotu jednoho horizontálního řádku, byl odhad vytvořen z hodnot prvního, druhého, třetího a čtvrtého obrazového prvku 1022, 1024, 1026 a 1028, uspořádaných vertikálně okolo bodu 1020. Nicméně v takovém uspořádání by byl odhad proveden ze čtyř bodů, z nichž dva mají hodnotu Y-I a dva hodnotu Y+I. Proto by chrominančni hodnota byla potlačena a výsledná odhadnutá hodnota by zahrnovala pouze jasovou složku. Tomuto monochromatickému odhadu se zabráni použitím zpoždění o polovinu cyklu pomocné nosné většího, než je jeden horizontální řádek, což jeet přibližně 140 nanosekund pro nosnou NTSC. U těchto zpoždění je interpolace pro bod 1020 odvozena ze čtyř sousedních vzorků, prvního, druhého, třetího a čtvrtého vzorku 1030. 1032, 1034 a 1036. které leží na úhlopříčce a jsou vymszy čarou 1040. První, druhý, třetí a čtvrtý vzorek 1030, 1032, 1034 a 1036 mají tutéž fázi pomocné nosné, takže hodnota chrominance nemizí z hodnoty odhadnutého obrazového signálu.

Interpolace ve čtvrtém interpolátoru 912 vytváří odhadnutý řádek videoslgnálu nečárkované čáře 1080 mezi vstupní druhou horizontální řádkou 1012 a třetí horizontální řádkou 1014 a tím vytváří řádek videoslgnálu ^80U^^a8n^ ⁸ běžným řádkem videosignálu. Poněvadž dva řádky videoslgnálu se vytvářejí současně, musí se použít časové komprese, jak je popsáno v souvislosti s obr. 3, a sedmý řízený spínač 925 je použit pro uspořádání odhadnutých a nezměněných řádků do časově multiplexovaného nebo časově se měnícího vzoru pro další zpracování· Zpožďovací jednotka 926 má zpoždění poloviny horizontálního řádku, které vzhledem к časové kompresi má tentýž účinek jako zpoždění jednoho horizontálního řádku při standartnlm kmitočtu. Dekodér 14 jasu a chrominance vytváří součtová a rozdílové signály pro vytvoření jasových a chrominančních signálů; Signály I a Q se odděluji fázovou detekcí vztaženou к synchronizačnímu impulsu barvy a výsledné signály Y, I, Q as přivádějí к maticovému obvodu 40 pro konverzi na signály R, G a B, které se přivádějí do zobrazovací jednotky 930 pro zobrazování při rozkladovém kmitočtu 31,5 kHz. Tudíž uspořádání podle obr. 9 přijímá proložený úplný videosignál a vytváří při kmitočtu pole zobrazení s plochým polem sestávající z řádků nemodifikovanáho videoslgnálu střídaného s řádky kvadraticky odhadovaného videoslgnálu. Tudíž počet řádků, které se zobrazují, je zdvojen, což snižuje viditelnost struktury řádkového rozkladu.

Uspořádání podle obr. 7 používá jednotka zpožděni polí pro vytváření úplného rastru 525 řádků neprokládaného videoslgnálu pro zobrazování odvozeného z poli prokládaného přicházejícího videoslgnálu· Na obr. 7 jsou prokládaná pole úplných barevných signálů, majících horizontální řádky videoslgnálu identifikované horizontálními synchronizačními signály opakujícími se na kmitočtu 15 734 Hz, přiváděna z desáté vstupní svorky 701 do obvodu 702 řízení časování a do analogově číslicového převodníku 12. Signály se digitalizují v analogově číslicovém převodníku 12 a přivádějí se jako běžný signál ks vstupu zpožďovacího obvodu 706 pole а к první paměti 708 fronty. Pro každý řádek běžného vidaosignálu přiloženého na vstup první paměti 708 fronty ee přikládá odpovídající řádek 2 předcházejícího pole z výstupu zpožďovacího obvodu 706 pole na druhou parně? 710 fronty. V zásadě běžné signály se zpožděným polem přiváděné к první a druhé paměti 708 a 710 fronty odpovídající běžným a odhadnutým signálům už přiváděným к vyrovnávacím pamětem na obr. 3, První a druhá parně? 708 a 710 fronty dostávají své vaťupnl signály plynule a čtou signály postupně na řádkovém kmitočtu dvojnásobném, než je kterýkoliv z jejich vstupních signálů (31,5 kHz), jak je popsáno v souvislosti a obr. 4 Tudíž i zde mají první a druhá parně? 708 a 710 fronty funkcí komprese řádků. Signály o kmitočtu 31,5 kHz na výstupu první a druhá pamětí 708 a 710 fronty se střídavě přikládají na druhá vedení 712 šestým řízeným spínačem 714, který jako ostatní spínače může být hradlo, řízeným řídicím obvodem 716 buzení spínače, synchronizovaným obvodem 702 řízení časování. Tudíž dvojná6

CS 270 406 82 sobný kmitočet neboli kmitočet 31*5 kHz časově komprimovaných videosignálů se objevuje na druhém vedení 712 a přikládá ee na dekodér 14 jasu a chrominance pro oddělování složek Y* I a Q úplného signálu pro převedení na analogovou formu obvodem 718 číslicově analogových převodníků· Analogové signály Y* I a Q se přivádějí do maticového obrazového budicího stupně 720* který řídí zobrazovací jednotku 930 s rozkladem na kmitočtu 31*5 kHz* dvojnásobku horizontálního kmitočtu* přicházejícího signálu. Rychlost vertikálního vychylováni je 1/60 sefcundy* normální kmitočet pole přicházejícího videosignálů. Uspořádání podle obr. 7 vyžaduje pouze zpožďovací jednotku pole pro vytváření postupně rozkládaného neprokládaného zobrazování 525 řádků v 1/60 aekundy pro systém NTSC 625 řádků v 1/50 sekundy pro signály systému PAL a podobné signály. To zmenšuje vzorek řádkového rozkladu a lépe aproximuje zobrazování plochého pole bez nežádoucího zvýšení blikáni. Ale uspořádání z obr. 7 má výhodu* že vyžaduje pouze paměť pole pro vytvářeni postupně rozkládaného neprokládaného zobrazeni* ale má nevýhodu* že každý rozkladový rastr sestává z běžného pole a z předcházejícího pole. Při změně scény to může mít za následek zobrazení rastru sestávajícího z proložené informace o novém a starém snímku. Také kmitočet blikání nemůže být zvýšen více než dvojnásobně. Uspořádání podle obr. 11a obsahuje paměť 1116, která Je schopna uchovat o něco více než jeden enimek přicházející informace a umožňuje postupně rozkládané neprokládané zobrazení* и něhož je kmitočet blikání zvětšen pro lepší simulaci plochého pole. Na obr. 11a se analogový prokládaný videosignál přivádí přes pátou vstupní svorku 1110 к analogově číslicovému převodníku 12 а к synchronizačnímu obvodu 1114. Oigitální informace paralelního formátu se přivádí к paměti 1116, jejíž struktuře lze lépe porozumět tím* že je zobrazena jako kolo. Kolo má tloušťku 8 bitů odpovídajících počtu vstupních vedení a vzdálenost od vnitřního к vnějšímu poloměru představuje počet vzorků na horizontální řádek pro případ signálů NTSC vzorkovaných čtyřnásobným kmitočtem pomocné nosné. Toto odpovídá 910 bitům. Tudíž každá sekce kola ve tvaru zákusku reprezentuje 910 vzorků* každý o 8 bitech. Signál se přivádí к paměti 1115 generátorem adres záznamu jako kartáček 1118 zápisu* který zaznamenává každou řádku přicházejícího videosignálů do druhého segmentu 11002 ve tvaru zákusku* takže nejstarší informace v každém řádku se objevuje na vnějším okraji kola a nejnovější informece o obrazovém prvku je uchována v osmibitové paměti 1116 na nejvnitřnějším poloměru. Ve znázorněné pozici kartáček 1118 zápisu začal pole záznamem řádku 1 pole 1 do prvního segmentu 11001 ve tvaru zákusku a pak postupně zaznamenat řádky 3* 5* 7 do třetího*pátého a sedmého segmentu 11003, 11005, 11007 a tak dále po obvodu kola. Pole* které bylo započato zapsáním do prvního segmentu 11001* byle ukončeno zapsáním půlřádku do čtrnáctého segmentu 11525 a tím bylo kompletováno 262*5 řádků neboli jedno pole.

čtrnáctý segment 11525 paměti 1116, jak je znázorněn na obr. 11a je adresován prvním kartáčkem 1134 čtení* který rotuje ve směru znázorněném šipkou okolo paměťového kola, následuje kartáček 1118 zápisu zpět o jeden horizontální řádek* odpovídající jednomu segmentu· Druhý kartáček 1136 čtení na opačné straně paměťového kola rotuje týmž směrem Jako první kartáček 1134 čtení* ale zpožděn o jedno pole* přičemž druhý kartáček 1136 čtení čte starší informaci. .

Osmý řízený spínač 1138 pracuje kmitočtem 2f_H, tak aby střídavě spojoval první a druhý kartáček 1134, 1136 čtení e prvním výstupním vodičem 1140, který přivádí signály na dekodér 14 jasu a chrominance* který dekóduje signály na složky Y, I a Q, které procházejí maticovým obvodem 40 к zobrazovací jednotce 930 pro postupně rozkládané zobrazeni řádků braných střídavě z poloh na paměťovém kole vzdálených od sebe o jedno kolo.

Na obr· 11a je kartáček 1118 zápisu znázorněn Jakoby byl právě ukončil zápis řádky 525 prvního neboli lichého pole do čtrnáctého segmentu 11525 paměti 1116 a právě psal první řádek následujícího pole řádek 2 sudého pole do druhého segmentu 11002. První kartáček 1134 čtení následuje kartáček 1118 zápisu o jeden segment paměti 1116 zpět

CS 270 406 B2 a druhý kartáček 1136 čteni rotuje okolo kola ve stejném směru Jako první kartáček 1134 čteni· Když je první kartáček 1134 čtení na čtrnáctém segmentu 11525, je druhý kartáček 1136 čtení na prázdné adrese sousedící e adreeou prvního segmentu 11001.

V průběhu následujícího přicházejícího horizontálního řádku informace bude kartáček 1118 zápisu psát do čtvrtého segmentu 11004, zatímco druhý a první kartáček 1136 a 1134 čtení postoupí к prvnímu a druhému segmentu 11001, 11002 a řádek 1 lichého pole bude přečten z prvního segmentu 11001 a právě uložený řádek 2 sudého pole bude přečten z druhého segmentu 11002. Ctění pokračuje střídavě na kmitočtu 8xSC a poskytuje časově dvakrát komprimovaný videoeignál. Tudíž к přečtení dvou řádků vidsoeignálu v prvním a druhém segmentu 11001 a 11002 dochází v čase požadovaném pro záznam jediného řádku do čtvrtého segmentu 11004.

□ak čas pokračuje v průběhu druhého pole, kartáček 1118 zápisu pokračuje ve eměru pohybu hodinových ručiček v záznamu sudých řádků do segmentů paměti 1116 a čtení pokračuje tím. Že druhý kartáček 1136 Čtení Čte liché řádky, zatímco první kartáček 1134 čtení čte odpovídající právě uložené sudé řádky.

Konečně kartáček 1118 zápisu dosáhne polohy, jaká je znázorněna na obrázku 12a. v níž právě zakončil záznam eudého řádku 524 do třináctého segmentu 11524 paměti 1116 a přišel к nejblíže následujícímu prázdnému patnáctému segmentu 12001» Současně první kartáček 1134 Čtení přejde к třináctému segmentu 11524 právě uvolněnému kartáčkem 1118 zápisu a současně druhý kartáček 1136 čteni přejde ke čtrnáctému segmentu 11525. V průběhu následujícího řádkového intervalu přicházejícího signálu se provede záznam v patnáctém segmentu 12001 neboli se tento zaplní prvním řádkem prvního pole následujícího snímku. V době, kdy patnáctý segment 12001 1e právě plný, je dokončeno čtení čtrnáctého segmentu 11525. Kartáček 1118 zápieu pokročí к poslednímu prázdnému sedmnáctému segmentu 12003, zatímco součaeně druhý kartáček 1136 čtení pokročí к následujícímu druhému segmentu 11002 a první kartáček 1134 čteni pokročí dopředu o dvě mezery к prvnímu segmentu 11001 Tato poloha je znázorněna na obr. 12b. Zatímco sedmnáctý segment 12003 naplňuje druhým řádkem vidaosignálu lichého pole druhého snímku, první kartáček 1134 čteni čte řádek 1 předcházejícího enímku a následuje v rychlém sledu čtení řádku 2 předcházejícího snímku druhým kartáčkem 1136 čtení.

Ctění řádků 1 a 2 z prvního a druhého segmentu 11001 a 11002 tvoří počátek druhého čtení předcházejícího snímku· Ctění enímku se děje v době potřebné pro záznam v jednom poli běžné informace. Poněvadž běžná informace nemůže být přepisována do paměti 1116, dokud nedojds ks druhému čtení v toatéž okamžiku uložené informace, předchází první kartáček 1134 čtení kartáček 1118 zápisu ve své cestě ve směru pohybu hodinových ručiček okolo paměťového kola, dokud poblíž konce přicházejícího prvního kole druhého snímku nejsou polohy kartáčků takové, jak je znázorněno na obr. 12c.

Na obr 12c jsou první a druhý kartáček 1134 a 1136 čtení umístěny pro čtení posledních částí předcházejícího snímku druhým čtením řádků 524 a 525 z třináctého a čtrnáctého segmentu 11524 a 11525. Kartáček 1118 zápisu je umístěn v poloze, která odpovídala dvanáctému segmentu 11523 a zaznamenává v ní řádku 2 druháho pole druhého enímku a tím přeměňuje dvanáctý eegment 11523 paměti 1116 ne ěestnáctý segment 12002· Když je čtení třináctého a čtrnáctého segmentu 11524, 11525 úplné, druhý kartáček 1136 čtení pokročí ve směru pohybu hodinových ručiček к patnáctému segmentu 12001 připraven pro další čtočí cyklus, první kartáček 1134 čtení pokročí proti eměru pohybu hodinových ručiček o jeden krok к šestnáctému segmentu 12002 e kartáček 1118 zápisu pokročí ve směru pohybu hodinových ručiček o jeden segment paměti к čtrnáctému segmentu 11525. To umístí první kartáček 1134 čteni za kartáček 1118 zápisu pro následující čtecí cyklue, jak je znázorněno na obr· 12d, v průběhu kterého druhý kartáček 1136 čtení pokročí postupně přes patnáctý a sedmnáctý segment 12001 а 12C03 ·,, a první kartáček 1134 čtení pokročí přes šestnáctý a osmnáctý eegment 12002, 12004 odpovídajícím způsobem.

CS 270 406 B2

Poblíž konce prvního čtení druhého snímku jsou polohy kartáčků, jak je znázorněno na obr. 12e. První e druhý kartáček 1134 a 1136 čteni Jsou umístěny pro čtení řádku 524 a 525 z dvacátého třetího a dvacátého čtvrtého segmentu 12524 a 12525 a kartáček 1118 zápisu je umístěn pro zápis do Jedenáctého segmentu 11522 nyní obsahujícího stará data neboli v podstatě prázdného. Dedenáctý segment 11522 se*přepíše řádka· 1 pole 1 třetího snímku v téže době, kdy poslední dva řádky snímku 2 jsou čteny z dvacátéhočtvrtého a dvacátéhopátého segmentu 12524 a 12525. Druhé čtení snímku 2 začíná poskokem prvního kartáčku 1134 čteni dopředu o 2 řádky na patnáctý segment 12001, zatíaco druhý kartáček 1136 čtení pokročí dopředu aa šestnáctý segment 12002 a je připraven pro druhé čtení řádku 1 a 2 snímku 2. V této době kartáček 1116 zápisu pokročí dopředu к třináctému segmentu 11524 před přepsáním druhého lichého řádku pole 3 do něho. Uznáme, že Je to tentýž stav, jako ten, který převažoval na počátku druhého čtení snímku 1. Operace pokračuje s cyklický· urychlováním a zpožďováním prvního a druhého kartáčku 1134, 1136 čtení vůči poloze kartáčku 1118 zápisu pro vytváření násobných čtení každého snímku, zatímco je současně zajištěno průběžné psaní do paměti snímku, která obsahuje pouze o dva řádky paměti více, než je kompletní snímek. Jako výsledek dvou segmentů paměti navíc nad snímek má operace za následek postup proti směru pohybu hodinových ručiček neboli precesi” dvou prázdných segmentů po obvodě kola.

Na obr. 11b je detailnější blokové schéma řídicích částí uspořádání paaěti podle obr. 11a. Prvky na obr. 11b, které odpovídací prvkům na obr. 11a, jsou označeny týmiž vztahovými značkami. Parně? 1116 je znázorněna jako standardní pravoúhlá pamět mající 527 řádků, z nichž každý sestává z 910 obrazových prvků o 8 bitech. Adresa každého obrazového prvku zahrnuje nejvyšší platný bit vztažený к číslu řádku a nejnižší platný bit vztažený к číslu obrazového prvku. Adresy obrazového prvku záznamu se vytvářejí prvním čítačem 1148 adres obrazových prvků, který přijímá hodinové impulsy 4xSC a vytváří 910 jednoznačných adres, které se přikládají na parně? 1116 jako adresa nejnižšího platného bitu záznamu. Nejvyšší platný bit adres záznamu se vytváří prvním Čítacín řetězce· 1150 s module· 527, který čítá impulsy o horizontálním kmitočtu a vytváří jako dekódovaný výstup řízení nejvyššího platného bitu adresy kartáčku 1118 zápisu. Зак bylo popsáno, kartáček 1118 zápisu prochází pamětí periodicky bez zastavení.

Druhý kartáček 1136 čtení provádí pravidelný pohyb pamětí v synchenizaci s kartáčkem 1118 zápisu, ale v odstupu od něj o konstantních 265 řádků. V důsledku toho nejvyšší platný bit pro adresy pro druhý kartáček 1136 čtení nůže být dx generován dekódovaným výstupem druhého čítecího řetězce 1152 s modulem 527, který se vynuluje dekodérem 1154 počtu 265 vždy, když první čítači řetězec 1150 doeáhne počtu 265. Nejvyšší platný bit vytvořený druhý· čítacím řetězce· 1152 se připojuje к tu adresy čteni paaěti 1116 přes půlřádkový devátý řízený na signálu 2f_H odvozovaným dekodérem 1158 počtu 455 a 910 1148 adres obrazových prvků. Dekodér 1158 počtu 455 a 910 adres obrazových prvků a vytváří výstupní impuls pokaždé, části nejvyššího platného bispínač 1156. který pracuje připojeném к prvnímu čítači dekóduje výstup čítače 1148 když počet dosáhne buď 455 nebo 910. Nejnižší platný bit adresy čtení se generuje druhým čítače· 1160 adres obrazových prvků buzený· hodinový· kmitočtem 8xSC, což má za následek čtení každého řádku informace dvojnásobkem rychlosti záznamu.

Nejvyšší platný bit pro řízení prvního kartáčku 1134 čtení se generuje třetí· čítacím řetězcem 1162 s modulem 527, který čitá signály horizontálního keítočtu a vytváří signály řízení adres přikládané na vstup nejvyššího platného bitu paměti 1116 přes devátý řízený spínač 1156.

Postup dopředu a dozadu co se týče prvního kartáčku 1134 Čtení vůči kartáčku 1118 zápisu se uskutečňuje dekodérem 1164 počtu 263, který reaguje na počet 263 prvního čítacího řetězce 1150 a který nastavuje třetí čítači řetězec 1162 na počet 262, čímž první kartáček 1134 čtení následuje kartáček 1118 zápisu. Dekodér 1165 počtu 527 reaguje na plný počet 527 prvního čítacího řetězce a v tomto Čase nastaví třetí čítač řetězec

CS 270 406 B2

1162 na počat 1. Poněvadž se třetí čítači řetězec 1162 znovu nastavuje na počet O při výskytu plného počtu 527, vynulováni způsobí, že adresy pro první kartáček 1134 čtení předcházejí adresy pro kartáček 1118 zápisu o jeden řádek, jak je požadováno.

Vícenásobná čtení téhož snímku může mít za následek chybu ve fázi chrominance vyplývající z nedokončení plného, ze čtyř polí sestávajícího, chrominančního snímku. Pro tento účel může dekodér 14 Jasu a chrominance, na nějž se přikládá výstupní signál, obsahovat poeouvač fáze pro posouváni fáze chrominance na začátku čtení každého nového snímku. Pro tento účel Je připojen 0,01 dekodér 1166 počtu 001 pro čtení řádku nejvyššího platného bitu a tento nastavuje bistabilní klopný obvod připojený ke vstupu řízení fáze dekodéru 14 jasu a chrominance.

U uspořádání podle obr. 14 je použito systému plného snímku plus dva řádky, jako je obvod 1100 na obr. 11 spolu s generátorem 300 vložených řádků na obr. 3, pro vytváření opakovaných plných snímků o 525 řádcích z paměti 1116 proložených 525 odhadovanými, meziřádkovou mezeru zaplňujícími řádky, pro vytváření postupného zobrazení 1050 řádků s vysokým kmitočtem blikání. Na obr. 14 ee na výstupu osmého řízeného spínače 1138 vytváří postupný videosignál o dvojnásobném kmitočtu 525 řádků za 1/60 sekundy, jak je popsáno v souvislosti s obr. 11. Tato informace o dvojnásobném kmitočtu prochází přes dekodér 14 jasu a chrominance pro rozdělení do složek У, 1 a Q, které se přivádějí ke generátoru 300 vložených řádků typu znázorněného na obr. 3a s výjimkou toho, že zpoždění se rovnají polovině horizontálního řádku (odpovídající asi 31,7 mikrosekund) pro vytváření meziřádkovou mezeru zaplňujících řádků.

Generátor 300 vložených řádků odhaduje hodnotu, kterou by měl prokládaná rozkládaný řádek vytvářet dvojice nemodifikovaných a odhadnutých řádků, které Jaou dále časově komprimovány na polovinu. Tyto odhady jeou prováděny pro každý ze signálů Y, I a Q, které jaou pak přivedeny к obvodu 718 číslicově analogových převodníků za účelem vytváření analogových signálů Y, I a Q pro přikládání prostřednictvím maticového obvodu 40 na zobrazovací jednotku 930 pro vytváření postupná rozkládaného obrazu o 1050 řádcích každou šedesátinu sekundy.

Obr. 8 znázorňuje televizní přijímač opatřený zobrazovacími jednotkami podle vynálezu. Na obr. 8 je anténa 802 připojena к tuneru 804, který vybírá jeden kanál z těch, které Jeou přijímány anténou 802 a konvertuje tento kanál na mezifrekvenci pro zesílení mezifrekvenčním zesilovačem 806. Zesílený signál se přivádí ke druhému detektoru Θ08 к demodulaci na základní pásmo. Na výstupu druhého detektoru 808 je úplný televizní signál spolu se signálem zvuku frekvenčně nemodulovaným na nosné 4,5 MHz. Frekvenčně modulovaná noená ae vybírá filtrem 810 zvukového kmitočtu a převádí na první detektor frekvenční modulace pro vytváření zvukového signálu základního pásma, který se přivádí ke zvukovému zesilovači 814 a reproduktoru 816. Úplný videosignál z výstupu druhého detektoru 808 se přivádí к oddělovači 820 synchronizačních impulsů, který odděluje horizontální synchronizační impulsy pro použití při klíčování programovacího obvodu 822 automatického řízení zisku a pro dalěí účely. Ů01ný videosignál, přikládaný na programovací obvod 822 automatického řízení zisku se klíčuje a amplitudy klíčovaného signálu se používá pro řízení zisku řiditelných etupňů v tuneru 804 a v mezifrekvenČním zesilovači 806. Úplný videosignál se také přikládá na Jednotku 700 akumulování pole nebo snímku televizních signálů a dodávání druhého obrazového signálu obsahujícího televizní řádky střídající se e řádky různých pěli, jež může být odhadovacího typu* jak popsáno v souvislosti s obr. 3.

□ак bylo uvedeno* u uspořádání podle obr. 7 sa vyskytuje problém při změně scény nebo při značném pohybu va scéně, kdy se na rozkládaném rastru objevuje několik proložených obrazů. Nicméně při neexistenci pohybu, jako například v oblastech, kde je neměnné pozadí, zobrazování prováděné postupným rozkladem běžných řádků videosignálu proložených řádky ze zpožďovací jednotky polo poskytuje přeené zpodobnění obrazu. Interpolátory z obr. 3 a 9 pouze vytvářejí odhad mezilehlého videosignálu, který může být někdy chybný, nicméně účinky pohybu neovlivňují ve značné míře odhadovaný videosignál.

CS 270 406 B2

Obr. 13 znázorňuje uspořádání včetně odhadovacího členu 900 a Jednotky 700 akumulování pole nebo snímku televizních signálů a dodávání druhého obrazového signálu obsahujícího televizní řádky střídající se 8 řádky různých polí spolu s uspořádáním pro spínání mezi odhady v závislosti na tom, existuje-li v té které části rastru, který má být odhadován pohyb nebo ne. Na obr. 13 se digitální videosignál přivádí od šesté vstupní svorky 1310 ke vstupu odhadovacího členu 900 prokládacího řádku a Jednotky 700 akumulování pole nebo snímku televizních signálů a dodávání druhého obrazového signálu obsahujícího televizní řádky střídající ss s řádky různých poli. Tento člen Je podobný Jako odhadovaci člen 900, znázorněný na obr. 9. Oednotka 700 akumulování pole nebo snímky televizních signálů a dodávání druhého obrazového signálu obsahujícího televizní řádky střídající ss s řádky různých poli Js podobná Jako systém na obr. 7. Vstupní signál přiváděný na šestou vstupní svorku 1310 se přivádí také na detektor 1312 pohybu pro srovnáni ss zpožděnými údaji pro zjištěni přítomnosti nebo nepřítomnosti pohybu vytvořením signálu řízsni přepínače na druhém výstupním vodiči 1314. Signál na druhém výstupním vodiči 1314 ss přivádí к selektoru 1316 signálu, který při existenci pohybu připojí к výstupnímu obvodu signál z odhadovacího členu 900 a při neexistenci pohybu připojí к výstupnímu obvodu výstup paměti pole nebo snímku. Výstupní obvod může obsahovat dekodér 14 jasu a chrominance, maticový obvod 40 a zobrazovací Jednotku 930, jak Je znázorněno na obr. 7 nebo 9.

Detektor 1312 pohybu může obsahovat první a druhou zpožďovací linku 1320 a 1322, příslušně spojené pro příjem proudu filtrovaného dolní propustí a signálů zpožděných o Jedno pole a pro jejich další zpoždění přenosovým zpožďovacím vedením Jako Je zpožďovací vedení s prvky s nábojovou vazbou. Na každém zpožďovacím kroku. Jak signál prochází první a druhou zpožďovací linkou 1320 a 1322, první komparátory 1324 srovnávají každý běžný obrazový prvek s odpovídajícím obrazovým prvkem zpožděného pole a každý vytváří signál svědčící o stupni přizpůsobení. Signály se sčítají váhovými odpory 1326 a přivádí do druhého koaparátoru 1328, který srovnává váhový signál 8 předem určeným prahem znázorněným Jako baterie 1330 pro rozhodnutí, zda Je nebo není ve scéně lokálně pohyb. Pro přizpůsobení doby výskytu zpracovávaných signálů době výskytu řídícího signálu mohou být nutné další první a druhé zpožďovací členy 1332, 1334. Mohou být také použity další známé formy detektoru pohybu 1312,

Další provedení zařízení podle vynálezu budou odborníkům v oboru zřejmé. Zejména mohou být sdruženy neznázorněné funkce zobrazení na vhodných místech. Takové funkce zahrnují gama korekci, korekci vertikálního a horizontálního aperturního zkreslení, regulaci barvy, odstínu, Jasu a kontrastu, obnovování stejnosměrné složky, přizpůsobování zpoždění odstraňování šumů a jejich ořezáváni a podobně, což Jsou všechno známé funkce, které mohou být známým způsobem do zapojení zahrnuty. Ačkoliv popsaná provedení plní své funkce v digitální formě, lze použít i analogového zpracování signálu.

Claims (5)

1. Zařízení pro reprodukci televizního složeného obrazového signálu, obsahující interpolátor, řádkovou kompresní jednotku a zobrazovací Jednotku, vyznačující se tím, že pro televizní signál samotný nebo pro každou složku složeného televizního signálu je opatřeno jedním intográtorem (16', 912) a jedním zpožďovacím vedením (16*, 919), tvořícími společně generátor (16, 911) vložených řádků, odvozených od dočasné sousedících původních řádků, první vstup (fn*l, Fn+1) interpolátoru (16', 912) a vstup zpožďovacího vedení (16“, 919) jsou společně připojeny ke vstupu (910) televizního signálu nebo jeho složky, zpožďovací vedení (16*) má alespoň jednu sekci mající zpoždění

CS 270 406 B2 (1—H, 1H*S C/2) řádově jednoho televizního řádku a výstup (fn, Fn-1, Fn-2) alespoň jedné zpožďovací sekce je připojen alespoň к jednomu jinému vstupu interpolátoru (16*, 912) a zařízeni je dále opatřeno řízeným spínačem (32a, 925), jehož první vstup je vstupem komprimovaných vložených řádků, jehož druhý vstup je vstupem původních řádků televizního signálu nebo jeho složky, rovněž komprimované a zpožděné, a jehož výstup je připojen ke vstupu zobrazovací jednotky (930) pro získávání videosignálu obsahujícího neinterpolované řádky televizního signálu střídající se časově s vloženými řádky z generátoru (16, 911) vložených řádků.

2. Zařízeni podle bodu 1, vyznačující se tím, že interpolátor (16*) má vstupy připojené jednak ke vstupu, jednak к výstupu zpožďovacího vedeni (16^м, 919), první podjednotka (20) pro kompresi řádků je zapojena mezi výstupem zpožďovacího vedení (16^м, 919) a prvním vstupem řízeného splneČe (32a, 925) a druhá podjednotka (22) pro kompresi řádků je zepojena mezi výstupem interpolátoru (16*, 912) a druhým vstupem řízeného spínače (32a, 925).

3. Zařízení podle bodu 2, vyznačující se tím, že к vstupu prvního, druhého, popřípadě třetího řízeného spínače (32a, 32b, 32c) je připojen první, druhý, popřípadě třetí generátor (16, 17, 18) vložených řádků, obsahující první, druhý, popřípadě třetí interpolátor (16*, 17*, 18*) a první, druhý, popřípadě třetí zpožďovací vedení (16^м, 17^м, 18^м) s dvojicemi podjednotek (20· 22; 24, 28; 26, 30) pro kompresi řádků, přičemž vstupy prvního, druhého a třetího generátoru (16, 17, 18) vložených řádků jsou připojeny к výstupu (Y) jasového signálu к prvnímu výstupu (I) barvonoenáho signálu, popřípadě к druhému výstupu (Q) baryonosnáho signálu dekodéru (14) složeného jasového a barvonosného signálu.

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že generátor (16, 911) vložených řádků obsahuje první, druhou a třetí eekci (612, 614, 616) zpožďovacího vedení, zapojené v sérii, které jeou jednotlivě připojeny ke zvažovacím násobičkám (626, 628, 630, 618), přičemž vstupy sčítačky (632) jsou připojeny к výstupů zvažovacich násobiček (626, 628, 630, 618).

5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že je opatřeno jednotkou (700) akumulování pole nebo snímku televizního signálu a dodávání druhého obrazového signálu obsahujícího televizní řádky střídající ee e řádky různých polí, detektorem (1312) pohybu a sektorem (1316) signálu, řízeným detektorem (1312) pohybu pro vybrání prvního nebo druhého obrazového signálu v závislosti na existenci pohybu ve scéně představované televizním signálem.