CZ376684A3 - Process for producing core-yarn and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby jádrové příze, při kterém se k axiálně vedenému rotujícímu jádru z posukovaného přástu přivádějí před udělením zákrutu na rotující přidržovací ploše orientovaná a paralelizovaná vlákna pláště z posukovaného přástu. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu, obsahujícího zakrucovač, posukovací ústrojí pro přípravu jádra, posukovací ústrojí pro přípravu vláken pláště a přidržovací plochu pro vlákna pláště, umístěnou mezi zakrucovačem a posukovacími ústrojími.

Dosavadní stav techniky

Je známo zavádět volná vlákna do prostoru mezi dvěma povrchy, například sítových bubnů, které se pohybují v opačném smyslu, a zkrucovat vlákna do nitě nebo vlákenného rouna, viz například spisy DE-A-26 13 263, DE-A-26 56 787, DE-A-28 06 991 a GB-A1 231 198. Přitom může být také zaváděna do linky tvorby nitě mezi povrchy souose základní vnitřní nit, kolem které se vlákna ovinuj í.

Dále bylo již navrženo, viz spis DE-A-28 09 000, zavádět do linky tvorby nitě souose jádro, které sestává z protaženého vlákenného přástu přicházejícího bezprostředně z posukovacího ústrojí. Tomuto jádru udělují opačně se pohybující povrchy zákrut, jenž se již po opuštění povrchů vzhledem k naneseným vláknům plně nerozvolní.

Podle jiných známých spisů, jako například DE-A-20 65 441 nebo CH-A-615 554, se volně poletující vlákna přivádějí k otáče jícímu se jádru před zakrucovačem. Také zde se navinují přivádě ná vlákna na jádro, takže se zákrut udělený jádru za zakrucovačem již plně nerozvolňuje. Podle citovaného spisu CH-A-615 554 se k tomu používá prodyšná přidržovací plocha pro vlákna, která je ve styku s jádrem.

Všechny uvedené známé způsoby mají nevýhodu v tom, že přiváděná volná nebo volně poletující jednotlivá vlákna nemají společnou orientaci a tudíž se nemohou navinovat na jádro prota ženě a paralelizovaně, a to ani tenkrát, jestliže jsou zadržována, to jest přidržována plochou, jak je tomu podle citovaného spisu CH-A-615 554.

Se zřetelem na pevnost a stejnoměrnost vyráběné nitě, zejména u jemné nitě, je vsak žádoucí, aby byla v niti pokud možno všechna vlákna protažena a paralelizována.

Okolem vynálezu proto je vyřešit popsaný způsob tak, že vlákna přiváděná k jádru budou v hotové niti protažena a paralelizována. Dalším úkolem vynálezu je vytvořit zařízení k provádění tohoto způsobu.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob výroby jádrové příze, při kterém se k axiálně vedenému rotujícímu jádru z posukovaného přástu přivádějí před udělením zákrutu na rotující přidržovací ploše orientovaná a paralelizovaná plákna pláště z posukovaného přástu podle vynálezu, jehož podstatou je, že vlákna pláště se přivádějí k rotujícímu jádru ve směru svírajícím s osou jádr ostrý úhel rovný nejvýše bu a oenem navíjeni na jauro se na ne působí třecí silou za účelem snížení jejich rychlosti na nižší než jc obvodová rychlost rotujícího jádra v místě vzájemného doteku s vlákny pláště, přičemž přást pro vlákna pláště se přivádí z posukování přímo k rotující přidržovací ploše.

Podle výhodného provedení se vlákna pláště přivádějí na přidržovací plochu před místem vzájemného doteku s jádrem nižší rychlostí než je rychlost rotace přidržovací plochy.

Výhodné dále je, když jsou vlákna pláště přidržována na přidržovací ploše působením podtlaku, A konečně je výhodné, když se jádru uděluje zákrut opačného směru než má složka pohybu vláken pláště, kolmá v místě doteku k ose jádra.

Způsob podle vynálezu se tedy liší od známých způsobů především tím, že pro obalování jádra nejsou přiváděna volná, respektive volně poletující jednotlivá vlákna, nýbrž místo toho jsou přiváděna vlákna v orientovaném a paralelizovaném stavu ve formě vlákenného přástu přicházejícího z posukovacího ústrojí. Tato vlákna jsou při přívodu k otáčejícímu se jádru zadržována. Vlákna, jež jsou tažena na obvod otáčejícího se jádra, zůstávají tudíž napjata a uchovávají si své paralelizované polohy.

Jako jádro se používá zejména alespoň jeden druhý posukovaný vlákenný přást. Tento přichází přitom zejména bezprostředně z posukovacího ústrojí, jehož válečky leží na stejných osách jako válečky prve jmenovaného kusu posukovacího ústrojí. Je také možno používat takové posukované vlákenné přásty spolu s nekonečným vláknem. Při tomto způsobu může být vyráběna příze s jádrovým pláštěm s nekonečným vláknem jako základní vnitřní nit, respektive jádro obtočené nití úspěšně i tenkrát, jestliže má nekonečné vlákno velmi hladký povrch.

Posukovaný vlákenný přást používaný pro přivádění vláken a vlákenný přást používaný jako jádro mohou být vytvořeny způsobem podle vynálezu současně pomocí souosých průtažných válečků, respektive válečkových úseků, takže je zapotřebí pouze společné hnací ústrojí a vlákenné přásty mohou být přiváděny ze stejného směru.

Protažené přebírání vláken na jádro potom probíhá dobře zejména tehdy, jestliže vlákna jsou přiváděna k jádru ve směru, jenž svírá s osovým směrem pohybu jádra ostrý úhel, a jehož složka kolmá k ose jádra má opačný směr než obvodová rychlost jádra. Jiné směry přívodu vláken, také kolmo k ose jádra, jsou vsak rovněž možné.

V průběhu předávání na otáčející se jádro jsou vlákna zadržována na přidržovací plose vhodnou, silou, která nebrání předávání, avšak vytváří požadované napětí vláken. Síla k držení vláken na přidržovací ploše může být účelně vyvozována tak, že se použije prodyšná přidržovací plocha, na jejíž zadní straně se udržuje podtlak. Místo toho by samozřejmě mohly být používány jiné, například elektrostatické přitažlivé síly.

Zařízení k provádění způsobu vynálezu obsahuje zakrucovač, posukovací ústrojí pro přípravu jádra, posukovací ústrojí pro přípravu vláken pláště a přidržovací plochu pro vlákna pláště, umístěnou mezi zakrucovačem a posukovacímí ústrojími, přičemž podstatou vynálezu je, že přidržovací plocha je oddělena od zakrucovače a je opatřena nezávislým pohonem, a válce obou posukovacích ústrojí leží na stejných osách.

Výhodné přitom je, když je přidržovací plocha uspořádána na tělese otočném kolem, osv a probíhá kolem ní ve tvaru prstence Přidržovací plocha je s výhodou kuželová.Výhodné rovněž je, když je přidržovací plocha válcová.

Podle výhodného provedení vynálezu je vedle přidržovací mezerou od místa doteku vláken pláště a jádra, uspořádán záchytný element, například kartáček, pro zachycení uvolně ných zadních konců vláken, zachycených předními konci na jádru, přitom je výhodné, když je přidržovací plocha propustná pro vzduch a je na spodní straně opatřena ústrojím k vytváření podtlaku a uzavíracím tělesem, uloženým výkyvné kolem osy tělesa pro regulaci podtlaku.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže popsán na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematicky půdorys zařízení ke spřádání vláken, obr. 2 v částečném řezu schematicky v nárysu detail ústrojí pro přívod vláken, použitelného v zařízení na obr. 1, obr. 3 podobný půdorys jako na obr. 1, avšak s jiným provedením zařízení ke spřádání vláken, obr. 4 obdobně půdorys třetího provedení zařízení ke spřádání vláken a obr. 5 ve schematických bokorysech různé možné polohy obou kotoučů z obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení znázorněná na obr. 1, 3 a 4 obsahují podávači ústrojí pro jedno nitové jádro přičemž podávači ústrojí má tvar posukovacího ústrojí 2_ pro jeden přást _3 nebo popřípadě také pro dva nebo tři přásty. Jádrem 2 může být i nekonečné vlákno nebo spředené vlákno; v tomto případě je posukovací ústrojí nahrazeno jednoduchým nitovým podávacím ústrojím. Jádro 2 může obsahovat přídavně k přástu 2 například nekonečné chemické vlákno.

V zařízeních podle obr. 1 nebo obr.. 3 jde jádro 1_ dodávané posukovacím ústrojím 2 k zakrucovači 4_, 4 ¹ , který sestává ze dvou protilehlých, přibližně rovnoběžných kotoučů _5, 6,5', 1 · které rotují v opačných směrech a na obvodovém místě a se dotýkají jádra _1 a uvádějí je do otočného pohybu. S výhodou jsou osy 5a, 6a obou kotoučů _5, 2' 5 ¹ , θ. kolmo k ose jádra 2/ jest kolmo k nákresně, vzájemně přesazeny, takže na styčném místě a působí na nit silou také v dopravním směru. Na obr. 1 jsou oba třecí kotouče 2' 2 Prakticky tuhé a mohou mít na přivrácených stranách uspořádaná neznázorněná třecí obložení, například z polyurethanu. Naproti tomu je na obr. 3 kotouč 21 poddajný a ohebný, například z polyurethanu, a je u styčného místa a jednou nebo několika kladkami 15, zatíženými pružinou, přitlačován nastavitelnou silou ke druhému kotouči 6.

Místo kotoučů 5_, 6_ může být upraven jakýkoli jiný zakrucovač. Zakrucovače jsou známé v nejrůznějších provedeních.

Na místě C, které leží s mezerou před zakrucovačem 4_, 4 * , jsou k volně osově se pohybujícímu a otáčejícímu jádru 1_ přiváděna orientovaná a paralclizovaná vlákna F; když přijdou do styku s jádrem _1 a jsou jím zachycena, jádro 1_ je zadržuje, takže se na ně navinují v napjatém stavu. Vlákna F přivádí obíhající přívodní ústrojí, znázorněné jako dutý kotouč 8_, 8¹ na hřídeli 2· Dutý kotouč 2 na obr. 1 má na okraji prstencovou, kuželovou přidržovací plochu _9 pro vlákna F, a je uspořádán a skloněn tak, aby se obvodová plocha jádra 2 dotýkala tečně v místě C této přidržovací plochy 2· ^s výhodou je přidržovací plocha 2 pro vlákna F prodyšná, například je perforovaná a uvnitř dutého kotouče 2 j^e udržován podtlak, který pevně drží vlákna F na přidržovací ploše % až do chvíle, kdy jsou zachycena otáčejícím se jádrem _1 a navinuta na ne.

Podle obr. 2 může být hřídel 1_ dutého kotouče 2 uložen na zadním uzavíracím tělese 17, upevněném na pevném nosníku

18. Do dutiny 19 obklopující ložisko 16 hřídele 7 mezi uzavíracím tělesem 17 a kotoučem 8. ústí vzduchová odsávací hadice 20, připojená k neznázorněnému zdroji podtlaku, jenž na zadní straně perforované přidržovací plochy 2 udržuje podtlak. Zatímco v místě přejímání vlákna F je zapotřebí vysoký podtlak, je v místě C předávání vláken F zapotřebí podtlak v dutém kotouči 2 snížit. K tomu účelu může mít povrch 21 uzavíracího tělesa 17 v oblasti místa C menší vzdálenost od zadní strany perforované přidržovací plochy 9_ než v jiných oblastech. Povrch 21 uzavíracího tělesa 17 může být také skloněný, jak je znázorněno na obr. 2, takže natáčením uzavíracího tělesa 17 kolem osy hřídele 7 lze na daném místě obvodu měnit vzdálenost mezi povrchem 21 a zadní stranou přidržovací plochy 2' a tím také sílu na zvoleném místě přidržovaci plochy 2· ^ťro možnost natáčení je uzavírací těleso 17 připevněno na nosníku 18 šroubem 22, jehož hlava leží v uzavíracím tělese 17 v zakřivené drážce 23 se středem v ose ložiska 16 hřídele 7.

Podobnou konstrukci může mít i dutý kotouč 8' na obr. 3, který má rovněž prstencovou přidržovací plochu 9 ' , avšak ve tvaru válce na obvodu kotouče 8 ' . Také přidržovací plocha 9 ¹ se dotýká v místě C obvodové plochy jádra 2·

Na styčném miste C svírá směr R pohybu přidržovací plochy 2 podle obr. 1 s osovým směrem pohybu jádra 1_ s výhodou ostrý úhel có , například asi 45°, obecně mezi 30° a 60°. Na obr. 3 může být úhel mezi směrem pohybu přidržovací plochy 9. a osovým směrem pohybu jádra 2 podstatně menší a může ležet v rozmezí například 5° až 10°.

Rychlost pohybu přidržovací plochy % 9' má být ve styčném místě C poněkud menší než obvodová rychlost otáčejícího se jádra 2/ například asi o 10 až 20 i, aby přiváděná vlákna F nebyla na jádro 2 nasunována, nýbrž aby musela být jádrem 1 z přidržovací plochy 2, 9¹ odtahována.

S výhodou se jádro _1 otáčí v takovém směru, aby jeho obvodová rychlost na straně dotýkající se přidržovací plochy % 9 ¹ měla opačný směr než složka tečného směru R kolmá k ose jádra 2· Směr R je směrem pohybu přidržovací plochy 2» 9¹ na styčném místě C a tedy směrem tečného přívodu vláken F k jádru 1_· ^Ta^ nejsou přiváděná vlákna F mezi jádrem 1 a přidržovací plochou 2 svírána, nýbrž jsou otáčejícím se jádrem 2 odtahována nahoru od přidržovací plochy 2, 21· Otáčení jádra 2 ^a přidržovací plochy 2/ 9¹ ve stejném smyslu je však rovněž možné.

Může se stát, že se zadní konce jednotlivých přiváděných vláken F, jejichž přední konce byly zachyceny otáčejícím se jádrem 2/ od přidržovací plochy 2/ 21 předčasně uvolní. Aby i taková vlákna F byla s potřebnou orientací protaženě navinována na jádro 2/ může být v oblasti předávacího místa C v malém odstupu asi 1 až 2 mm od přidržovací plochy % 9’ uspořádán chytový prvek k zadržování takových zadních konců vláken F. Takový chytový prvek je znázorněn na obr. 3 jako kartáček 25 připevněný na držáku 26. Jak je naznačeno šipkou, jsou jak odstup kartáčku 25 od jádra 1_ a od přidržovací plochy 9¹ , tak i poloha kartáčku 25 podél jádra 1_ nastavitelné, aby umožňovaly optimální přizpůsobení druhu, například délce vláken F.

/1 oviíonymiTr» -i L ΐ / τ » ? -ϊ aRu 4 ρτ,Λ * ί

-x j¹^ bj k. J. <<Λ j ír J íjU-íI ít onu. rxt_.

spřádání vláken, kde rotující kotouč 8¹¹ pro přívod vláken F slouží současně jako jeden ze dvou třecích kotoučů zakrucovače 4'¹. Tento kotouč 8¹¹ pro přívod vláken F má prstencovou souosou přidržovací plochu 9'¹, jež leží v rovné čelní ploše kotouče 8¹¹ kolmé k ose otáčení. Přidržovací plocha 9'' může být opět prodyšná, například perforovaná, přičemž na její zadní straně se může udržovat podtlak, jak již bylo popsáno v souvislosti s obr. 1 a 2.

Proti přívodnímu kotouči 8'' je postaven opačně se otáČeΛ 4 r· Λ j-ror *f V r\ +* m 11 ^{1 1} Λϊιη Ι/οΙ-ΓιΙιΛο Q^,t ~ l ϊ eo /3 r\ +- w V- a n i Kž ž / —

J e-· v O* J b v V· V V S' V f —' V* V J J. íj Ar čího jádra 1_ v místě a obvodu a uvádějí je do otáčení.

K osově se pohybujícímu a otáčejícímu jádru 1_ jsou přiváděna od přidržovací plochy 9¹ orientovaná a paralelizovaná vlákna

T? .. « / J- X i~* 1· J K-, WK Ί _Λ « 4 4 J — « 1 _ X J -- * * _ z r v iLiiotc _r oc ywvuuuva jauia χ ýx iuióuvciuj.

plochy 9’¹. Vlákna F jsou přidržovací plochou 9¹' zadržována, zatímco přicházejí do styku s jádrem 1_ a jsou jím zachycována. Vlákna F se tedy na otáčející se jádro _1 navinují v napjatém stavu.

Vzájemný sklon kotoučů 5'¹, 8¹' by mohl být také zvolen, podle obr. 5a tak, aby jádro ý teprve na místě a, kde se kotouče 5¹¹, 8¹¹ stýkají, přicházelo do styku s přidržovací plochou 9¹¹. Předávací místo C vláken F by se tedy shodovalo prakticky se styčným místem a. Náčrtek na obr. 5b platí pro uspořádání podle obr. 4, kde styčné místo a a předávací místo C vláken F jsou od sebe odděleny. Při uspořádání podle obr. 5c se styčné místo a_ a předávací místo C pro vlákna F zase shodují, nyní však na místě, kde na obr. 4 leží místo C.

Orientovaná paralelizovaná vlákna F, dopravovaná přidržo9 vací plochou 9, 9 ¹ , 9' ’ k jádru 2' jsou přiváděna k přidržovací ploše 9_, 9 ¹ , 9^{1 1} přímo z posukovacího ústrojí 10, jež je zásobováno přástem 11. Také k tomuto předávání vláken F z posukovacího ústrojí 10 na přidržovací plochu 9_, 9 ¹ , 9^{1 1} má docházet pod napětím, aby vlákna F zůstávala protažená a neztrácela svoji orientaci. To znamená, že vlákna F nemají být na přidržovací plochu 2/ 9 ¹ < 211 nasunována, nýbrž protaženě odtahována. Podávači rychlost posukovacího ústrojí 10 má být tedy menší než rychlost pohybu prstencové přidržovací plochy 9_, 9¹ ,

9¹¹, například asi o 10 až 20 %.

Při popsaném tvaru a uspořádání přidržovacích ploch 2' ⁹¹'

9¹¹ je možno uspořádat posukovaci ústrojí 2' 12 paralelně, popřípadě vzájemně souose. Vzájemně si odpovídající válečky, respektive válečkové úseky obou posukovacích ústrojí 2_, 10, kterými je z přástu 2' H současně vytvářeno jádro 2 ^a k němu přiváděná vlákna F mohou tedy, jak je znázorněno, ležet na jedné ose, takže pro obě posukovaci ústrojí 2, 10 stačí jeden pohon. Přásty 2' H 3^SOU účelně přiváděny stejným směrem paralelně.

Jádro 2 ^s navinutými vlákny F probíhá jako nit 12 zakrucovačem 4 ¹ ,4 ’ ¹ k odtahovému ústrojí 22· To může obvyklým způsobem sestávat z poháněného kovového válečku a z přítlačného pryžového válečku. Následně může být nit 12 běžným způsobem navíjena, což není znázorněno. Zákrut udělený jádru 2 zakrucovačem 2' 21' ’ ¹ se uvolňuje vlivem vláken F navinutých na jádro 2 inezi zakrucovačem 2' 21' 4' ' ^a odtahovým ústrojím 13 jenom částečně. Získává se tudíž spřadená nit 12 o vysoké pevnosti, ačkoli je jádro 2 přiváděno jako posukovaný vlákenný přást.

Jak již bylo uvedeno, lze k jádru 2 navíc ještě přidat vnitřní nit, zejména nekonečné vlákno s vysokou pevností v tahu. Díky vlákennému přástu přiváděnému do jádra 2 3^e zde vzdor hladkému povrchu nekonečného vlákna jenom nepatrné nebezpečí, že se navinutá vlákna F v hotové niti 12 osově posunou.

V popsaných příkladech jsou nanášena na jádro 2 obalová vlákna F pomocí jediného přívodního orgánu _8, 8 ¹ , 8 ' ¹ na jednom miste C. Samozřejmě by však mohly být použity dva nebo více stejné obíhající přívodní orgány, aby byla přiváděna orientovaná, paralelizovaná vlákna F k jádru .1 na několika místech za sebou. Přitom by také mohla být přiváděna vlákna různých druhů.

ί ύτ ,y ! |U - κ :

í

I -< η ί ^Γμ

I___-< i

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby jádrové příze, při kterém se k axiálně vedenému rotujícímu jádru z posukovaného přástu přivádějí před udělením zákrutu na rotující přidržovací ploše orientovaná a paralelizovaná vlákna pláště z posukovaného přástu, vyznačující se tím, že vlákna (F) pláště se přivádějí k rotujícímu jádru (1) ve směru svírajícím s osou jádra (1) ostrý úhel (ot) rovný nejvýše 60° a během navíjení na jádro (1) se na ně působí třecí silou za účelem snížení jejich rychlosti na nižší než je obvodová rychlost rotujícího jádra (1) v místě(C) vzájemného doteku s vlákny (F) pláště, přičemž přást pro vlákna (F) pláště se přivádí z posukování přímo k rotující přidržovací ploše.
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že vlákna (F) pláště se přivádějí na přidržovací plochu před mí stem¹! vzájemného doteku s jádrem (1) nižší rychlostí než je rychlost rotace přidržovací plochy.
3. 3. Způsob podle nároků la2,vyznačující se tím, že vlákna (F) pláště se přidržují na přidržovací ploše působením podtlaku.
4. 4. Způsob podle nároků 1 až 3,vyznačují se tím, že jádru (1) se uděluje zákrut opačného než má složka pohybu vláken (F) pláště, kolmá v místě c/oteku k ose jádra (1) .

   c i směru (C) Kin (/
5. 5. Zařízení k provádění způsobu podle nároků 1 až 4, obsahující zakrucovač, posukovací ústrojí pro přípravu jádra, posukovací ústrojí pro přípravu vláken pláště a přidržovací plochu pro vlákna pláště, umístěnou mezi zakrucovačem a posukovacími ústrojími, vyznačující se tím, že přidržovací plocha (9, 9’) je oddělená od zakrucovače (4, 4') a je opatřena nezávislým pohonem, a válce obou posukovacích ústrojí (2, 10) leží na stejných osách.
6. 6. Zařízení podle nároku 5,vyznačující se t í m, žp přidržovací plocha (9, 9') je uspořádána na tělese (8) otočném kolem osy (7) a probíhá kolem ní ve tvaru prstence
7. 7. Zařízení podle nároku 6,vyznačující se tím, že přidržovací plocha (9) je kuželová.

   O *7 -s Ϊ5. / «— 4 «_Λ i-.- r __.. - - y · ' v · íJui±LCiii puuAt: iiaiUALi u_ř vyz.ild.CUJ.LU-L tím, že přidržovací plocha (9') je válcová.
8. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že vedle přidržovací plochy (9, 9') je, s mezerou od místa (C) doteku vláken (F) pláště a jádra (1), uspořádán záchytný element (25), například kartáček, pro zachycení uvolněných zadních konců vláken, zachycených předními konci na jádru (1) .

   Λ Ί _Λ f _ „ _ / ib . Odi lúCiil iící se t pustna pro vzduch podle jednoho z nái-oků 5 až 9, vyznaču í m, že přidržovací plocha (9, 9') je proa je na spodní straně opatřena ústrojím k vytváření podtlaku a uzavíracím tělesem (17), uloženým výkyvné kolem osy (7) tělesa (8) pro regulaci podtlaku.
9. 11. Zařízení podle nároků 5 až 10, vyznačuj ící se tím, že zakrucovač (4, 4‘) je tvořen dvěma protilehlými, opačně rotujícími kotouči (5, 6, 5', 6).
10. 12. Zařízení podle nároku 11,vyznačující se tím, že osy (5a, 6a) kotoučů (5, 6, 5', 6) jsou vzájemně přesazené v rovině kolmé k axiálnímu směru pohybu jádra (1).
11. 13. Zařízení podle nároků 11 nebo 12, vyznačuj ící se t ím, že jeden kotouč (5') je z pružného materiálu a jsou mu přiřazeny přítlačné válečky (15).

    0BR.1