CZ281298A3

CZ281298A3 - Fluorované plyny v mikrokapslích jako zobrazující činidla pro ultrazvukové vyšetření

Info

Publication number: CZ281298A3
Application number: CZ982812A
Authority: CZ
Inventors: Howard Bernstein; Julie Ann Straub; Edith Mathiowitz; Henry T. Brush; Richard E. Wing
Original assignee: Acusphere, Inc.
Priority date: 1996-03-05
Filing date: 1997-02-27
Publication date: 1999-01-13
Also published as: IL126073A0; HUP9902897A3; NO984089L; WO1997032609A3; BR9707936B1; ID17753A; US6132699A; MY124549A; NZ331460A; EP0904113A2; DK0904113T3; EP0904113B1; NO984089D0; DE69729088D1; ATE266426T1; DE69729088T2; JP2000501745A; IL126073A; HUP9902897A2; CA2247151C

Description

FLUOROVANÉ PLYNY V MIKROKAPSLÍCH JAKO ZOBRAZUJÍCÍ ČINIDLA PRO ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ '

Oblast techniky ;

Předložený vynález se týká oblasti diagnostických zobrazujících činidel pro ultrazvukové vyšetřování a je zvláště zaměřen na mikrokapslovaná zobrazující kontrastní činidla,

Dosavadní stav techniky

Při používání ultrazvuku k získání obrazu vnitřních orgánů á struktur' lidského a“ zvířecího těla se energie zvukových vln o frekvenci vyšší než je schopno vnímat' lidské ucho při průchodu tělem odráží. Rozdílné typy tělních tkání odrážejí' ultrazvukové vlnění odlišně a vznikající odrazy odražených ultrazvukových vln od; rozdílných tkání se detekují a elektronicky převádějí na vizuální zobrazení.

Za určitých podmínek je získání použitelného zobrazení požadovaných orgánů nebo struktur zvláště obtížné, protože podrobnosti struktury nejsou v ultrazvukovém.

- obrazu, vznikajícím odrazem ultrazvukových vln při nepřítomnosti činidla zesilujícího; kontrast odpovídajícím způsobem odlišitelné od okolních tkání. Detekce a pozorování jistých fyziologických a patologických projevů může být podstatně zlepšena zesílením- kontrastu ultrazvukového... zobrazení infuzí činidla' do .požadovaného orgánu nebo jiné struktury. V jiných případech je zvláště důležitá detekce pohybu samotného činidla zesilujícího kontrast. Charakteristický profil krevního řečiště, který je-například znám jako výsledek zvláštních kardiovaskulárních abnormalit je rozlišitelný pouze infuzí kontrastního činidla do krevního řečiště a sledováním dynamiky průtoku krve.

Látky použitelné jako ultrazvuková kontrastní činidla pracují tak, že ultrazvukové vlnění při průchodu tělem a- odrazu vytváří obraz, ze kterého se provádí lékařská diagnostika.-Různě typy látek ovlivňují ultrazvukové vlny různými způsoby a různým stupněm. Určité účinky způsobené činidly zesilujícími kontrast se navíc « ·

-2i

4

4 • , 4 4 4 · 4

44 *·· 44 snadněji měří a pozorují než jiné. . Při volbě ideálního složení činidla zesilujícího kontrast se upřednostňuje látka, která má nejdramatičtější účinek na ultrazvukové vlnění při jeho průchodu tělem. Účinek ultrazvukových vln by měl být také snadněji měřitelný. Existují tři hlavní příčiny zesílení kontrastu, které lze při ultrazvukovém zobrazení pozorovat: zpětný rozptyl, zeslabení paprsku a rozdíl rychlostí zvuku? ZPĚTNÝ ROZPTYL: Při průchodu ultrazvukového vlnění tělními přepážkami a strukturami jako jsou orgány nebo jiné tkáně, tyto struktury odrážejí část ultrazvukových vln. Různé struktury těla odrážejí ultrazvukovou energii různým způsobem a různou silou. Tato odražená energie se detekuje a využívá k vytvoření obrazu struktur, kterými ultrazvukové vlnění prochází. Termín „zpětný rozpíyl^!!představuje jev, při . kterém je energie ultrazvuku látkou o určitých fyzikálních vlastnostech rozptýlena zpět proti zdroji.

Již dávno bylo zjištěno, že kontrast pozorovaný ha ultrazvukovém zobrazení může být zesílen přítomností látek o kterých je známo, že působí silný zpětný rozptyl. Pokud se taková látka dopraví do ohraničené části těla, zesílí se kontrast mezi ultrazvukovým zobrazením této části těla a okolními tkáněmi neobsahujícími tuto látku. Je pochopitelné, že vlivem svých fyzikálních vlastností působí různé látky různým stupněm zpětného; rozptylu. Hledání činidel zesilujících kontrast se podle ; toho zaměřilo na látky stálé a netoxické a dávající maximální zpětný rozptyl.

Schopnost látky způsobující zpětný rozptyl energie ultrazvuku závisí na takových charakteristikách látky jako.je kompresibilita. Při zkoušení různých látek je vhodné porovnávat, míru individuální schopnosti látky způsobovat zpětný rozptyl nazývaný jáko „účinný průřez róžptýlu“. Účinný průřez rozptylu příslušné látky je úměrný poloměru rozptylujícího objektu a závisí také na vlnové délce ultrazvuku a na dalších fyzikálních - ···· to to ·· i

-3• · to ·» · • toto « · to* · · · · v to · · ' to * ·· to· · ·· ·* vlastnostech látky - J.Ophir a K.J.Parker, .Contrast Agents in Diagnostic Ultrasound, Ultrasound in Medicine & Biology, vol. IS, č.4, s.31_9, 323 (1989).

Pn hodnocení funkčních vlastností různých látek jako činidel vyvolávajících kontrastní zobrazení je možno vypočítat, která činidla mají větší účinný průřez rozptylu podle toho, která vytvoří nej kontrastnější ultrazvukové:-zobrazení. Lze shrnout, že kompresibilita pevné částice je mnohem menší než kompresibilita obklopujícího média a hustota této částice je mnohem větší. Při použití tohoto způsobu hodnocení je stanoven účinný průřez rozptylu činidla zesilujícího kontrast pevné částice na hodnotu 1,75, Ophir a Parker, viz výše s. 325. Pro čistou rozptylující kapalnou látku jsou adiabatická kompresibilita a hustota této látky a jejího okolí přibližně stejné, což vede k závěru, že kapaliny mají účinný průřez rozptylu rovný nule. Kapalná činidla pokud jsou přítomna ve velkých objemech, mohou ovšem jistý zpětný rozptyl, působit. Pokud kapalné činidlo přichází například z velmi malého prostoru do velmi velkého tak, že kapalina zaujme téměř celý prostor, může taková kapalina způsobit měřitelný zpětný rozptyl. Odborníci však vědí, že čisté kapaliny jsou v porovnání s mikrobublinkami volných plynů relativně neúčinné rozptylující látky.

ZESLABENÍ PAPRSKU: Dalším účinkem, který lze v přítomnosti některých pevných činidel zesilujících kontrast pozorovat je zeslabení ultrazvukového vlnění. Kontrast zobrazení byl pozorován při konvenčním zobrazení/způsobeným lokalizovanými rozdíly v zeslabení mezi určitými typy.tkánl· K.J,Pata a-R.C.Wáng,-,,Measurement of Ultrasonic Attenuation Within Řegionsselected from B-scan Ifnages“, IEEE Trans. Biomed. Enar. BME 30 (8), s.431-37 (1983); K.J.Parker, R.C.Wang a R.M.Lerner, „Attenuation of Ultrasound Magnitude and Frequency Dependence.for Tissue Characterizatíon, Radiology, 153 (3),’s. 785-88 (1984). Byla -vyslovena hypotéza, že měření zeslabení ohraničenou tkání před a po.infuzi činidla může vést k zesílení • · • · • 00 000

-4zobrazení. Techniky založené na zeslabeném-kontrastu jako prostředku k měření zesílení kontrastu kapalným činidlem, ještě nejsou dostatečně vyvinuté, a i kdyby byly vyvinuté zcela, mohou trpět jistým omezením způsobeným vnitřními orgány nebo strukturami, pro které lze tuto techniku použít. Je například nepravděpodobné, že by mohl být úbytek zeslabení způsobený kontrastním kapalným činidlem na zobrazení kardiovaskulárního systémů pozorován ve velkém'objemu kapalného kontrastního činidla, které by muselo být přítomno v daném prostoru dříve, než by bylo možno měřit dostatečný rozdíl zeslabení.

Absorbce energie částicemi vzniká mechanizmem popisovaným jako „vzájemný posun. Lze ukázat, že změna zeslabení způsobená vzájemným posunem vzrůstá lineárně s koncentrací částic a jako čtverec rozdílu hustoty mezi částicemi a je obklopujícím médiem.. K.J. Parker, et al., „A Particulate Contrast Agent with Potential for Ultrasound Imaging of Liver“, Ultrasound in Medícine & Biology, vol. 13, č. 9, s. 555-561 (1987). Tam, kde tudíž nastává podstatná akumulace pevných částic, může být zeslabení kontrastu pro pozorování zesílení kontrastu zobrazení schůdným mechanizmem, i když je tento vliv mnohem menší než fenomén zpětného rozptylu a zdálo by se, že má pro kardiovaskulární diagnostiku malý význam.

ROZDÍL RYCHLOSTÍ ZVUKU: Pro ultrazvukové'zobrazování byla navržena’dále technika zesílení kontrastu, která je založena na skutečnosti, že rychlost zvuku kolísá, v závislosti na médiu, kterým prochází.. Pokud se tedy může do cílové oblasti vstříknout dostatečně velký objem činidla, v němž je rychlost zvuku rozdílná od rychlosti v okolní tkáni, může být i rozdílTychlosti zvuku v cílové oblasti měřitelný.

To lze shrnout takto: ultrazvuková diagnostika jě mocný, neinvažní nástroj, kterého lze použít k získání (informací o vnitřních orgánech těla, 'Zlepšená šedá stupnice zobrazení a barevný Dopplerův efekt velmi obohatily rozsah a rozlišovací schopnost této techniky. Presto, že se techniky provádění ultrazvukové diagnostiky značně

9»

-5zlepšifý - a to i výroba a používání kontrastních činidel pro zobrazování v reálném čase, .trvá stále potřeba zvýšit rozlišovací schopnost zobrazování srdečních perfuzt a komor srdce, pevných orgánů, renální perfuze, perfuze tuhých orgánů a dopplerovských signálů rychlosti a směru průtoku krve.

⁷ K uzavření kontrastních zobrazovacích činidel jakó je například vzduch do kapslí bylo již použito mnoho přírodních i -syntetických polymerů. Schneider et al., Invest. Radiol., vol. 27, s. 134-139 (1992) popisuje třímikronové vzduchem plněné poiymerní částice. Bylo uvedeno, že tyto částice jsou v plazmě a pod tlakem stálé. Jejich odrazivost (echogenicita) je přesto při 2,5 MHz malá. Jiný typ mikrobublinkové suspenze byl získán z albuminu rozptýleného ultrazvukem. Feinstein et al., J.Am. Coll. Cardiol., vol. 11, s. 59-65 (1988). Feinstein. popisuje přípravu mikrobublinek, které jsou upraveny na velikost pro transpulmonární průchod a mají iň vitro vynikající stabilitu. Tyto mikrobublinky však mají in vivo malou životnost pro nestabilitu pod tlakem; poločas jejich životnosti je řádu několika sekund (což se rovná přibližně jednomu průchodu oběhem). Gottlieb, s. et al., J.Am. Soc. Echo., vol. 3, s. 328 (1990), abstrakt a Shapiro, j.r. et al., J. Am. Coll. Cardiol., vol. 16, s.1603-1607 (1990). Vzduchové bublinky uzavřené do želatinových kapslí popsané Carrollem et al-. (Carroll, B.A. etal., Invest. Radiol.; vol. 15, s. 260-266 (1980) a Carroll, B.A. etal·,' Radiology, vol· 143, s. 747-750 (1982)), by však.pro své velké rozměry (12 a 80 gm) neprošly- pulmonálními kapilárami. Mikrobublinky uzavřené do želatinových kapslí, popsalyJtaké Rasor Associates, lne; v PGT/US80/00502, Ty se-tvoři jshiukóváním“. ‘ . („coalescencej želatiny. ^: - . Mikrobublinky stabilizované mikrokrystaly galaktosy (ŠHU 454 a SHU 508) byly též uváděny Fritzschem et al. (Fritzsch, T. et al., Invest. Radiol., vol. 23 (Suppl. 1), s. 302^305 (1988) a Fritzsch, T. et al·, Invest Radiol., vol. 25 (Suppl· 1), s. 160-161 . (1990). Mikrobublinky jsou in vitro stálé až 15 minut, ale méně než 20 sekund in vivo. Rovai, D et al., J. Am. Coll. Cardiol., vol. 10, s. 125? 134 (1987) a Smith, M. et al., A.

·· «toto· · • « * toto ·« to

-6φ v » tototo to to - · ·· · « to · · to to ·· toto ··to

Am. Coli. CardioL, vol. 13,s. 1622-1628(1989). . :

Přihláška Evropského patentu č. 90901933.5 pro ultrazvukové zobrazování podaná

Schering Aktiengeseilschaft obsahuje přípravu a použití mikrokapslí s plyny nebo .

těkavými kapalinami, kde jsou mikrokapsle tvořeny syntetickými polymery nebo polysacharidy. Přihláška Evropského patentu č. 91810366.4 podaná Sintetoca S.A.

(0 458' 745 A1) obsahuje vzduchové nebo plynové mikrobalonky vázané polymerní membránou deponované na rozhraní, které mohou být dispergovány ve vodném nosiči pro injikování zvířeti nebo pro orální, rektální nebo uretrální podávání pro terapeutické nebo diagnostické účely. WO 92/18164 od Delta Biotechnology Limited popisuje přípravu mikročástic rozprašovacím sušením, vodného proteinového roztoku za přísně řízených podmínek jako je teplota, rychlost rozprašování, velikost částic a sušicí podmínky tak, že se vytvářejí duté koule s uzavřeným vzduchem za účelem využití při zobrazováni. WO 93/25242 popisuje syntézu mikročástic pro _ ultrazvukové zobrazování sestávající z plynu obsaženého ve schránce z polykyanoakrylátu nebo polyesteru. WO 92/21382 obsahuje výrobu mikročástic kontrastního činidla, které obsahuje kovalentně vázanou matrici obsahující plyn, kde matricí je polykarbonát. US patent č. 5,334,381; 5,123,414; a 5,352,435 Ungera popisuje liposomy, obsahující plyny, prekurzory plynů jako jsou například prekurzory aktivované pH, aktivované zářením, plynné prekurzory, rovněž tak jako další kapaliny nebo pevná činidla zesilující kontrast a využité jako ultrazvuková kontrastní činidla.. .

US patent č. 5,393,524 Quaye obsahuje použití’ činidel včetně fluorovaných.

‘ uhlovodíků pro zesílení kontrastu při ultrazvukovém zobrazování. Činidlo sestává z. ^:- extrémně malých bublinek nebo mikrobublinek vybraných plynů, které vykazují velké . ’ rozpětí dlouhé životnosti v roztoku a jsou dostatečně malé, aby přešlý plícemi a umožnily ultrazvukové zobrazení kardiovaskulárního systému a dalších životně důležitých orgánů. WO 95/236.15 od Nycomed popisuje mikrokapsle pro zobrazování tvořené koacervaci roztoku, například proteinového roztoku obsahujícího . perfluorovaný

-7uhlovodík. WO 95/06518 od Nycomed Imaging A/S popisuje kontrastní činidla na bázi polymerů, kde jsou mikrobubiinky plynu uzavřeny v mikrokapslích š nepolymerizovatelnou stěnou tvořenou kópolýmemími bloky nebo pevně vázanými povrchově aktivními látkami. Plyn je uzavřen dó kontrastního činidla při výrobě. Neexistuje žádný poznatek o tom, že by vzduch nahrazený fluorovaným plynem zesílil odrazivost (ečhogenicítu) mikročástic. US patent č. 5,147,631 od Glajch et al. popisuje anorganické porézní Částice k použití pro zobrazování, které obsahují plyn, což může být fluorovaný plyn. Tyto ovšem nejsou syntetickými polymerními mikročásticemi.

PCT/US94/08416 od Massachusetts Institute of Technology uvádí mikročástice tvořené blokovými polymery polyethylen-kopolymer(laktid-glykolid) se zobrazovacím činidlem v nich uzavřeným, což jsou plyny jako vzduch nebo perfluorované uhlovodíky. Jak popisuje WO 94/16739 od Sonus Pharmaceuticals, lne., že zatímco pevné látky a kapaliny odrážejí zvuk v přibližně stejné úrovni, o plynech je známo, že jsou účinnější a dává se jim jako kontrastním ultrazvukovým činidlům přednost.. Ve skutečnosti, jak to je ukázáno na přihlášce PCT Sonus v příkladu 12, byly proteinové mikrokapsle při podávání morčatům při srovnávání s emulzemi nebo koloidními suspenzemi z důvodu zvyšujících se požadavků na bezpečnost odmítnuty (tak jako pro působení na tkáně)... ;

Ve všech těchto případech je. žádoucí zesílit odrazivost (echogenicitu) .zobrazovacího činidla ve vazbě na zvýšení nebo udržení stability a na zjednodušení

- výroby těchto zobrazovacích činidel. / -/

Úkolem tohoto předkládaného vynálezu je zajistit mikročástice vyráběné z polymerů' se značně zvýšenou odrazivostí (echogenicitou).

- Podstata vynálezu

Bylo objeveno, že uzavření fluorovaných plynů, zvláště perfluorovaných uhlovodíků jako je oktofluorpropan do syntetických polymernich mikročástic, zvláště vysoce porézních houbovitých mikrokulových útvarů v porovnání - s

-8'4 4»

4 4 *

4 ·· mikrokulovými útvary s uzavřeným vzduchem značně zesílí odrazivost (echogenicitu). Vyráběné-mikrokapsle s uzavřeným fluorovaným plynem mají pro intravaskulámí podávání průměr mezi 0;5 a 8 mikrony a pro orální podávání pro zobrazování gastrointestiálního traktu nebo dalších dutin mezi 0,5 a 5 mm.

Podrobný popis vynálezu

Jsou stanoveny způsoby syntézy polymerních transportních systémů sestávajících z polymerních mikročástic obsahujících fluorované plyny, zvláště perfluorované uhlovodíky. Mikročástice jsou použitelné pro rozličné diagnostické ultrazvukové zobrazovací aplikace, zvláště pro takové ultrazvukové postupy, jako je zobrazování krevního řečiště a v ečhokardiografii. Uzavřené fluorované plyny v porovnání se stejnými poiymerními materiály s uzavřeným vzduchem značně zvyšuje odezvu (echogenicitu).

Postupy a reagencie pro výrobu mikročástic

Tak, jak je zde použito termínu mikročástice, jedná se o mikrokulové útvary a mikrokapsle a rovněž mikročástice, pokud není uvedeno jinak. Mikročástice mohou nebo nemusejí být kulového, tvaru.. Mikrokapsle jsou definovány jako mikročástice s vnějším polymerním .pouzdremíobklopujícím jádro jiné látky, v tomto případě plynu.. Mikrokuličky jsou obecně pevné polymerní kuličky, které mohou mít plástvovou . - strukturu tvořenou póry procházející polymerem, á které jsou pro účely zobrazování,

-jak-je dáte popsáno, vyplněny plynem. · ^_ - Polymery

Pro plnění fluorovanými-plyny lze použít jak nebiodegradabilní tak biodegradabilní matrice přesto,^-že se dává'přednost biodegradabilním matricím, zvláště pro intravenozní ínjikování. Pro orální podávání je možno použít neštěpitelné polymery. Přednost se dává syntetickým polymerům pro jejich.reprodukovatelnější syntézu a degradaci. Polymer se vybírá na základě požadované stability in vivo, t.j. podle času

-9φ φφ • Φ φφ φφφφ φ φ φ φ φφ φ · Φ·φ « * φ φ φ φ φ • ·Φ φφφ φφ φφ

- požadovaného k jeho distribuci do místa, kde se požaduje příslušné zobrazení a . času potřebného pro toto zobrazení. Pro jeden případ, například pro využití pň echokardiografii, neurosonografíi, hysterosalpingografii a diagnostické procedury tuhých orgánů lze vyrobit mikročástice se stabilitou in vivo mezi asi 20 a 30 minutami nebo více. Stabilitu mikročástic kontrastního činidla v mikrokapslích in vivo lže nastavit během výroby použitím polymerů jako je polyláktid s glykolidem kopolymerovaný s polyethylenglykoiem (PEG). Pokud se působí na vnější povrch PEG, může se prodloužit čas cirkulace těchto látek, protože je velmi hydrofilní. Představiteli syntetických polymerů jsou: polyhydroxykyseliny jako je kyselina polymiéčná, kyselina polyglykolová, ' a kopolymer kyseliny mléčné a glykolové, polyglykolidy, polymléčnany, kopolymery polylaktidů s glykolidy a jejich směsi, polyanhydridy, polyorthoestery, polyamidy, polykarbonáty, polyalkyleny jako je

- polyethylen a polypropylen, polyalkylenglykoly . jako je polyethylenglykol, polyalkylenoxidy jako je polyalkylenoxid, polyalkylentereftaláty jako je polyethylentereftalát, polyvinylalkoholy, polyvinylethery, polyvinylestery, polyvinylhalogeny jako je polyvinylchlorid, polyvinylpyrrolidon, polysiloxany, polyvinylalkoholy, polyvinyiacetát, polystyren, polyurethany a jejich kopolymery, derivatizované celulózy jako je álkylceluloža, hydróxyalkyicelulozy, ethercelulozy, estercelulozy, nitrocelulozy, _;methylceluloza, ethylceluloza, hydroxypropylceluloza, hydroxypropylmethylčeluloza, - hydróxybutylmethylceluloza, acetylceluloza, propionylceluloza, acetylbiityrýlcélolozá, acětylftalylcelulóza, Řarboxýéthyjceluloza, triacetylceluloza a sodná sůl sulfátcelulozy (zde společně nazývané „syntetické celulózy“), polymery kyseliny akrylové, kyseliny metakrylové nebo kopolymery nebo

- jejich deriváty -včetně esterů, polymethylmetakrylátů, polyethylmetakrylátů, polybutylmetakrylátů, polyisóbutýlmetakryiátů, polýhexyl meta kry látů, polyisodecylmetakrylátů,. polylaurylmetakrylátů; _ polyfenylmetakrylátů,

-109*

9

999 999 polymethylakrylátů, polyisopropylakrylátů, polyisobutylakrylátů a polyoktadecylakrylátů (žde společně nazývaných „kyseliny polyakrylové“), kyseliny polymáselné,. kyseliny..polyvalerové a kopolymeru mléčnanu a kaprolaktonu? jejich kopolymeru a směsí. Zde používaný termín „deriváty“ zahrnuje polymery se. substituenty, adované skupiny, například alkyl, alkylen, hydroxyly, oxyskupiny a další modifikace odborníky běžně vyráběné.

Příklady biologicky riedegradovatelných polymerů zahrnují ěthylenvinylacetát, kyselinu polymetakrylovou, polyamidy, jejich kopolymery a.směsi.

Příklady biologicky degradovatelných polymerů zahrnují polymery hydroxykyselin jako je kyselina mléčná a kyselina glykolová, polymléčnany, polyglykoláty, kopolymery polymléčnanů s glykolidy a kopolymery s PEG, polyanhydridy, polyorthaestery, polyuretany, kyseliny polymáselnou, kyselinu polyvalerovou a kopolymery mléčnanů s kaprolaktonem. Tyto látky se in vivo degradují jak neenzymatickou,- tak enzymatickou hydrolyzou a povrchovým nebo . úplným odbouráváním.

Bioadhezivními polymery zvláštního zájmu pro použití'při zobrazování povrchu siiznic jako je gastrointestínální trakt jsou polyanhydridy, kyselina polyakrylová, polymethylmetakryláty, polyethylmetakryláty, polybutylmetakryiát, polyisobutylmetakryiát, polyhexylmetakrylát, polyišode.cylmetakrylát, polylaurylmetakrylát, polyfenylmetakrylát, polymethylakrylát, polyisopropylakrylát, polyisobutylakrylát a polyoktadecytakrylát.

Rozpouštědla -.

Tak, jak je zde použito termínu rozpouštědlo polymeru, jde o organické rozpouštědlo, které je těkavé nebo má relativně nízký bod varu, nebo ho lze za vakua odstranit, a . které je v humánní medicíně přijatelné pro podávání ve stopových množství, jako je methylenchlorid. Lze. použít i další - rozpouštědla jako je ethylacetát, - aceton, acetonitril, tetrahydrofuran (THF), kyselina octová, DMSO a chloroform, nebo jejich kombinace.

-11Obecné se polymer rozpouští v rozpouštědle za tvorby roztoku polymeru o koncentraci mezi 0,1 a 6Ó% hmotnostina objem (w/v), přednostně však mezi 0,5 a 30%. , ----- Fluorované plyny

Do mikročástic lze včlenit jakýkoliv-’biologicky únosný (biokompatibilní) fluorovaný plyn. Termín plyn se týká jakékoliv sloučeniny, která jerplynem nebo schopná plyn vytvořit za teploty při které dochází k zobrazování,¹ Plyn se může skládat z jedné sloučeniny nebo ze směsi sloučenin. Přednost se dává perfluorovaným plynům. Příklady těchto plynů jsou CF_4l C₂F_6l C₃F₈, C₄F₈, SF_s, C₂F₄ a C₃F₆. Zvláště se dává

- přednost perfluorpropanu, protože je nerozpustným plynem, který při teplotě použití > nekondenzuje a je farmaceuticky přijatelný.

Mikročástice a způsoby jejich výroby ; “

Nejvíce se dává přednost mikročásticím vyrobeným rozprašovacím sušením. Lze použít i další technologie jako je rozpouštédlová extrakce, kapslování horké taveniny a odpařování rozpouštědla, jak je dále uváděno.

Při přípravě, které se dává přednost, se potom plyn pomocí par požadovaného plynu zamění nebo se z mikrokuliček odsaje vakuem a potom se naplní požadovaným ' plynem. · . . ^;

a. Odpaření rozpouštědla. U tohoto způsobu ;se polymer rozpustí v těkavém organickém rozpouštědle jako je například methylenchlorid. Činidlo vytvářející . póry se může k roztoků přidat jako pevná látka nebo ve vodném roztoku. Směs se zhomogenizuje ultrazvukem nebo jinak a výsledná disperze nebo emulze se přidá k vodnému roztoku, který obsahuje povrchově aktivní látku jako- je . například TWEEN™ 20, TWEEN™ 80, PEG nebo polyvinylaikohol - a zhomogenizuje se až k vytvoření emulze. Výsledná emulze se míchá tak dlouho, až se většina organického rozpouštědla odpaří a.zbudou mikrokuličky. Lze použít různé koncentrace polymeru (0,05 - 0,60 g.mr¹. Tímto způsobem se získají ft ·

-12mikrokuličky různých velikostí (1 - 1000 mikronů) a morfologie. Tento způsob je vhodný pro relativně stabilní polymery, jako jsou: polyestery a polystyren.

Odpařování rozpouštědla je popsáno v pracech É.Mathiowitz et al., J. Scanning

Microscopy, 4, 329 (1990); L.R.Beck~et aí.,.Fertii. Sterif., 31, 54 (1979) a S.

Benita, et al., J.Pharm.Sci., 73,1721 (1984).

Labilní polymery jako jsou pólyanhydridy, mohou' přesto během výrobního procesu pro přítomnost vody degradovat_ Pro tyto polymery jsou vhodnější další dva způsoby, které používají pouze organická rozpouštědla.

b. Mikrokapslování horké taveniny. Při tomto způsobu se nejprve polymer roztaví a potom smísí s pevnými částicemi látky tvořící póry. Směs se suspenduje v nemísitelném rozpouštědle (například v silikonovém oleji) a za stálého míchání se zahřeje o 5°C nad bod tání polymeru. Jakmile se směs stabilizuje, ochladí se až do ztuhnutí polymerních částic. Výsledně mikrokuličky se promývají dekantací rozpouštědlem nerozpouštějícím. polymer jako je například petrolether, až do získání volně sypneho prášku. Tímto způsobem lze získat mikrokuličky o rozměrech mezi jedním a 1000 mikrony. Vnější povrch mikrokuliček připravených touto technologií je většinou hladký a hustý. Tento postup se používá k přípravě mikrokuliček z polyesterů a polyanhydridů. Tento způsob se však omezuje na

- polymery o molekulové hmotnosti mezi 1000 -_50000.

Mikrokapslování horké taveniny je popsáno v práci É.Mathiowitz, et _al., Reactive Poíymers, 6, 275 (1987). Mikrokapslováním horké-taveniny lze například vyrobit pólyanhydridy z bis-karboxyfenoxypropanu a kyseliny“ sebakové v molárním poměru 20 ; 80 (P(CPP-SA) 20 80) (mol.hm. 20000), nebo nebo lze například mikrokapslováním horké taveniny připravit kopolymérní fumarátové - sebakátové

- (20:80) (mol.hm, 15000) bílé mikrokuličky. c. Odstraňování rozpouštědla. Původně byla ' tato - technologie navržena pro pólyanhydridy. Při tomto způsobu se činidlo vytvářející póry disperguje nebo rozpustí v roztoku-vybraného polymeru v těkavém organickém rozpouštědle, · · · * 4 • 4 ·*

4·>

44« 444 ♦ « 4 · • 4 4«

444 · ·

4 4 ·· ··

-13například v methylenchloridu. Tato směs se suspenduje mícháním do organického oleje (například do silikonového oleje) ďo vytvoření emulze;. Oproti odpařování rozpouštědla lze tento způsob použít k výrobě, mikrokuliček z polymerů o vyšším bodu tání a různé molekulové hmotnosti. Vnější morfologie kulových tělísek vzniklých touto technologií je silně závislá na typu použitého polymeru. - - 2 ~

d. Rozprašovací sušení mikročástic. Mikročástice je možno vyrábět rozprašovacím sušením po rozpuštění biologicky kompatibilního polymeru v příslušném rozpouštědle, dispergováním činidla vytvářejícího póry do roztoku polymeru a potom rozprašovacím sušením roztoku polymeru k vytvoření mikročástic. Tak/ jak je již výše definováno, odkazuje postup „rozprašovacího sušení“ roztoku polymeru a činidla vytvářejícího póry na postup, kde se roztok atomizuje k vytvoření jemné mlhy a suší přímo stykem s horkým unášecím plynem. Za použití přístroje známého odborníkům se může roztok přivádět vstupním vedením rozprašovací sušárny, procházet trubicí umístěnou v sušárně a potom být na výstupním vedením atomizován. Teplota se může měnit v závislosti na plynu nebo použitém polymeru. Teplota vstupního a výstupního vedení se může řídit, aby se vytvořil požadovaný výrobek.

Rozměr částic roztoku polymeru je funkcí trysky použité k rozprašování roztoku polymeru, tlaku na trysce, průtoku, použitého polymeru, koncentraci polymerů, ;; typu rozpouštědla, rozprašovací teploty (jak vstupní tak výstupní-teploty) a molekulové /hmotnosti. Obecné, čím vyšši molekulová hmotnost, tím větší rozměry kapslí, zá předpokladu stejných koncentrací. Typické pracovní parametry pro rozprašovací sušení jsou: koncentrace polymeru = 0,005 - 0,10 g.ml'¹, vstupní teplota = 30- 200°Č, výstupní teplota— 20 -100°C, průtok polymeru = 5 - 200 ml.min'¹ a světlost trysky = 0,2-4 mm. Lze dosáhnout průměru mikrokuliček. pohybujícího se mezi jedním a deseti mikrony a morfologie závisí na výběru polymeru, koncentraci, molekulové hmotnosti a průtoku při rozprašování..

i i* «·>*·«*«« • ta a ♦ á a fe a * ♦ a a · ♦ ··· a « aaa· ' · * ««* aa aa afea aaa aa a·

-14e. Hydrogelové mikrokuličky. Mikrokuličky vyrobené z polymerů gólového typu jako jsou polyfosfazény nebo polymethylmetakryláty se připravují rozpouštěním, polymeru ve vodném roztoku, suspendováním činidel vytvářejících póry do směsi a protlačováním přes zařízení vytvářejícím mikrokapénky. Tím se tvoří mikrokapénky, které padají do vytvrzovací lázně sestávající z opačně nabitých iontů nebo polyelektrolytového roztoku, kterými se pomalu míchá. Výhodou tohoto systému je schopnost další modifikace povrchu mikrokuličék po jejich vytvoření pokrýváním polykationickými polymery jako je například polylysin. {Velikost) mikrokuličék se řídí používáním různých velikostí vytlačovacích lisů (extruderů).

Aditiva umožňující tvorbu mikročástic

Během syntézy mikročástic obsahujících zobrazovací činidla se mohou přidávat různé povrchově, aktivní látky. Příkladnými emulgátory nebo povrchově aktivními látkami, které lze použít (0,1 - 5 % hmotnostních) je většina fyziologicky přijatelných emulgátorů, například vaječný lecitin nebo sojový lecitin nebo syntetický lecitin jako jsou. nasycené syntetické lecitiny, například dimyrištoylfosfatidylcholin, dipalmitoylfosfatidylcholin -nebo- distearoylfosfatidylcholin nebo nenasycené syntetické lecitiny jako -je dióleylfosfatidýlcholin nebo dilinoleylfosfatidincholin. Emulgátory obsahují také povrchově aktivní látky.jako jsou mastné kyseliny, estery -mastných ,kyselin s polyoxyalkylenovými sloučeninami jako je polyoxypropylenglykol a polyoxyeťhylenglykol; ethery mastných alkoholů s polyóxyálkýlenglykoly, estery mastných kyselin - s - polyoxyalkylovanými ' sorbitany, mýdla, glycerinpolyalkylenstearáty, glycerinpolyoxyethylenricinoleáty, homopolymery a kopolymery polyalkylenglykolů, polyethoxylovaný sojový olej’ nebo ricinový olej, rovněž tak jako hydrogenované deriváty, ethery, á estery sacharozy nebo dalších cukrů s mastnými kyselinami, mastné alkoholy, které jsou ' volitelně polyoxyalkylované,- mono-, di- a triglyceridy nasycených nebo nenasycených mastných kyselin, glyceridy nebo sojový olej a sacharóza.- .

Dalšími emulgátory jsou přírodní nebo syntetické, formy solí kyseliny žlučové nebo kyseliny žlučové, oba konjugované š aminokyselinami a nekonjugované, jako je

-159 • · · • · · · • 9 ··

99· 9 * 9 taurodeoxycholát a kyselina cholová. Ty mohou například stabilizovat mikrobublinky . vytvářené před rozprašovacím sušením-.

Pro zvýšení tvorby pórů se mohou použít látky vytvářející póry o koncentraci mezi 0,01% a 75% hmotnostních na objem (w/v). Při odpařování rozpouštědla se například látka vytvářející póry jako. je těkavá sůl, například bikarbonát amonný, octan amonný, chlorid amonný nebo benzoát amonný nebo další lyofilizovatelné soli* nejprve rozpustí ve-vodě. Potom se roztok obsahující látku vytvářející póry emulguje s polymernim roztokem k vytvoření kapének látky vytvářející póry v polymeru. Tato emulze se potom suší rozprašováním nebo se nechá projít postupem odpaření nebo extrakce rozpouštědla. Po vysrážení polymeru se vytvrzené mikrokuličky vymrazí a lyofilizují k odstranění látek vytvářejících póry.

Rozměr mikročástic

V konkrétní formě pro přípravu injikovatelňých mikročástic schopných projít pulmonárními kapilárami musejí mít mikročástice průměr mezi jedním a deseti mikrony. Větší mikročástice mohou ucpat pulmonární kapiláry a menší mikročástice nemusejí dát dostatečnou odezvu. Větší mikročástice jsou vhodné pro podávání jinými cestami než injekční, například orální (pro vyšetření gastrointestinálního traktu), aplikace n£k daíší -povrchy--sliznic (rektální, vaginální, orální, nasální) nebo inhalačně. Pro orální podávání se dává přednost velikosti částic okolo 0,5 mikronů a 5 mm.. Mezi farmaceuticky přijatelné nosiče, patří fyziologický roztok obsahující glycerin a TWEEN™ 20- a isotónický manítoí obsahující TWEEN™ 20. Analýza velikostí částic. se může provádět na analyzátoru značky Coulter světelnou mikroskopií, skenovací elektronovou mikroskopií (SEM) nebo transmitanční elektronovou mikroskopií.(TEM). . “

Výběr

Mikročástice se mohou vybírat specificky nebo nespecificky výběrem mikročástic -tvořících polymer, velikostí mikročástic a/nebo vložením nebo připojením ligandu k

-9 » i, 9 9 9 9 9 « 9 «9 .

• 9 9 · · · 9 99> 9 9 • 999 9 9 9 9 >

99 999 999 99 »9

-16míkročástici. K povrchu mikročástice mohou být připojeny například biologicky aktivní molekuly nebo molekuly ovlivňující náboj, lyofilicitu nebo. hydrofilnost částice.

Molekuly mohou být navíc připojeny k mikročásticím, které minimalizují adhezi k tkáním, nebo které umožňují specifický transport mikrokuliček in vivo. Reprezentativní transportní molekuly jsou antilátky, lecitiny a další molekuly, které . ⁷ jsou specificky vázány receptory na buněčný povrch určitého typu.

Inhibice absorpce RES

Absorpci a odstraňování mikročástic lze také minimalizovat výběrem polymeru a/nebo vložením nebo vazbou na molekulu, která minimalizuje adhezi nebo absorpci,' Adhezi mikročástice na tkáň lze například minimalizovat částečnou kovalentní vazbou polyalkylenglykolu na povrch mikročástice. Část povrchu s polyalkyienglykolem má vysokou afinitu k vodě, což snižuje adsořbci proteinu na povrchu částice. Registrace a absorpce mikročástice retikuloendotheliálním systémem (RES) se tudíž zmenší.

Terminálo í hydroxyskupinu polyalkylenglykolu lze například použít pro kovalentní vazbu biologicky aktivních molekul nebo molekul ovlivňujících náboj, tipofilicitu nebo hydrofilnost částice na povrchu mikročástice. K vazbě kteréhokoliv ligandu ze široké škály výběru k mikročástici pro zesílení transportních’vlastností, stability nebo dalších . vlastností mikročástic in vivo lze použít způsobů, v oboru známých.

Diagnostické aplikace Mikročástice’se většinou kombinují-s farmaceuticky přijatelnými nosiči jako je fosfátem tlumený fyziologický roztok nebo fyziologický roztok nebo manitol; pró detekci se potom účinné množství podá požadovaným způsobem pacientovi, většinou injekčně do krevního řečiště (i.v.) nebo orálně. Mikročástice obsahující kapslované zobrazovací činidlo se mohou použít pro zobrazení svalů, rovněž tak jako při aplikaci pro detekci jaterních a ledvinových onemocnění, pro kardiologické

-.aplikace, pro detekci a charakterizaci nádorových objektů a tkání a při.měření periferního krevního oběhu.' ! ·,. ·’ *· · · * ·· φ 9 4«,4 4 4 494 4 · • 4 · 4 - 4 4 44 *.

*4 ·· 944 *44 4» 44

-17Míkročástice mohou, být také navázány na ligandy, které minimalizuji adhezi tkání, nebo které přivádějí mikročástice do specifických oblastí těla in vivo jak je popsáno výše. _ - _ - .

Způsobům a výše popsanému složení bude lépe porozuměno podle následujících odkazů, které, však nejsou omezujícími příklady.

- Příklady provedení ; '

Příklad 1: Příprava vzduchem plněných mikrokuliček PEG-PLGA 6,0 gramů PEG-PLGA (75 : 25) (průměrná mol. hm. 120000 ) se rozpustí ve 400 ml methylenchloridu. K polymeru se přidá 6,7 ml vody a směs polymeru a vody se homogenizuje pri 10000 ot.min'¹ po dobu 1 minuty v homogenizačním zařízení Virtis. Roztok se přečerpá peristaltickým čerpadlem při průtoku 20 ml.min'¹ a suší se rozprašováním za použití rozprašovací sušárny Bucchi Lab. Vstupní teplota byla 50°C a výstupní teplota byla 30°C. Mikrokulový prášek byl shromažďován a lyofilízován při okolní teplotě po dobu 48 hodin. Průměr částic byl podle měření na analyzátoru Coulter.counter v rozsahu od 1 do 10 mikronů s průměrnou velikostí zrna 2,0 mikronu a středním průměrným objemovém 4,5 mikronů. Skenovací elektronová mikroskopie ukázala, že částice jsou kulové s hladkým povrchem a náhodným rýhováním povrchu. Transmisní’elektronová 'mikroskopie ukázala,-že částice jsou směsí mikrokapslí tvaru částice a houbovém tvaru.. - / . Příklad 2: Příprava vzduchem plhěných-rňikrókuličěk PEG-PLGA 7,1 gramů PEG-PLGA (75 : 25) (průměrná mol.- hm.-120000 ) se rozpustí ve 320 ml methylenchloridu. K polymeru se přidá 11 ml roztoku octanu amonného 0,74 g.min'¹a tato směs polymeru a octanu-amonného, se homogenizuje při 16000 ot.min'¹ po . dobu 1 minuty v homogenizačním zařízení Virtis. Roztok se přečerpá peristaltickým čerpadlem při průtoku 20 ml.min'¹ a suší se rozprašováním za použití rozprašovací sušárny Bucchi Lab. Vstupní teplota byla 32°C a výstupní teplota byla 19^QC. Mikrokulový prášek byl shromažďován a lyofilizován při okolní teplotě po-dobu 48 hodin. Průměr částic byl podle měření na analyzátoru Coulter counter v rozsahu od 1 • · • ftft • ft ·· ft ft • ftft ftftft* ftftft ft · • ft « • ft ftft

18do 10 mikronů s průměrnou velikostí zma 1,8 mikronu a středním průměrnýmobjemem 5,1 mikronů. Skenovací elektronová mikroskopie ukázala, že částice jsou kuloves hladkým povrchem a náhodným rýhováním povrchu. í -

Příklad 3: Příprava mikrokuliček PEG-PLGA plněných oktofluorpropanem • Mikrokuličky připravené podle popisu v Příkladu 2~byly dispergovány v 54 mg .ml'¹ . manitólu a 0,5 % PLURONICu™ 127. Disperze byla rozdělená do 5 ml pertlovacích lahviček (vials). Lahvičky byly zmrazený na -80°C a lyofilizováno přes noc.

Příklad 4: Příprava mikrokuliček PEG-PLGA plněných oktofluorpropanem 7,2 gramů PLGA (75 ; 25) (průměrná mol. hm. 120000 ) se rozpustí ve 360 ml methylenchloridu. K polymeru se přidá 7,3 ml roztoku octanu amonného 0,74 g.ml'¹a tato směs polymeru a octanu amonného se homogenizuje při 16000 ot.min'¹ po dobu. 1 minuty v homogenizačním zařízení Virtis. Roztok se přečerpá peristaltickým čerpadlem při průtoku 20 ml.min'¹ a suší se rozprašováním za použití rozprašovací sušárny Bucchi Lab. Vstupní teplota byla 32°C a výstupní teplota byla 20°C. Mikrokulový prášek byl shromažďován a lyofilizován při okolní teplotě po dobu 48 hodin. Průměr částic byl podle měření na analyzátoru Coulter counter v rozsahu od 1

- /do 10- mikronů s průměrnou velikostí zrna 2,0 mikronů a středním průměrným objemovém 5,2 mikronů. Skenovací elektronová mikroskopie ukázala, že částice jsou kulové-s hladkým povrchem a náhodným rýhováním povrchu. Mikrokuličky -'připravené- podlé popíšu v; Příkladu 2 byly dispergovány v 54'mg :ml'¹ manitólu a 0,5' — % PLURONICu™ 127; Disperze byla rozdělena do 5 ml pertlovacích lahviček (vials). Lahvičky byly zmrazený na -80°C a lyofilizováno přes noc. Lahvičky byly plněny oktofluorpropanem za tlaku 10 psig a průběžně plynem proplachovány po dobu tří . minut. Po-této. operaci byly lahvičky skladovány při -20°C po dobu 24 hodin a dále skladovány při 4°C až do doby použití• · * 00 0W

0,00 · 0 • · · · 0 0 · 0 · 0 0 ·· 00 000 000 ' » 0 ▼

00

000 0 0 » 0 ·

00

-19Příklad 5: Hodnocení mikrokapslovaného vzduchu in vivo Samci novozélándských králíků (2 - 2,5 kg) byly ponecháni přes noc bez krmení. Zvířata-dostala anestezi-ketaminem (100 mg.mr¹,.0,7 ml) á rompumem (20 mg.ml'¹, 0,5 ml). Dávky byly podávány intravenózně během přibližně 5 sekund pomocí katetru umístěného v levé krajní (marginální) ušní žíle. Po vstříknutí se katetr propláchl jedním ml normálního fyziologického roztoku. Všechny lahvičky byly přeci použitím temperovány na teplotu místnosti. Dávková forma byla připravena nejvýše 2 minuty před injikováním. Tato příprava spočívala v přidání 1 ml vody do lahvičky při umožnění vyrovnání tlaku v lahvičce na atmosférický vytažením pístu 5 ml stříkačky, vytažením jehly a třepáním lahvičkou až do rozpuštění lyofilizátu. Ultrazvukové zobrazení srdce bylo provedeno klinickým ultrazvukovým zobrazovacím zařízením ATL HDI 3000 vybaveným převodníkem s vysokým rozlišením C7-4. Vysílaná intenzita nabývala těchto hodnot: Tis bylo 0,3 a Ml bylo 0,8. Obrazová frekvence byla 39 Hž, hloubka bylá nastavena na 9,7 cm a zobrazení prováděno s Map 6 a dynamický rozsah byl 55 dB. Zobrazení bylo provedeno před, během a po podání činidla. Srdce bylo zobrazeno v režimu B a nastavení přístroje bylo seřízeno tak, aby byly komory co nejvíce anechoidní. Celá sada zobrazení byla zaznamenána na kazetu VHS s trvalým záznamem až do doby, kdy již nebyl detekován další signál. Mikrokuličky připravené podle příkladu 1 (Lot 943-110-1) byly králíkovi (#13) .podávány dávkou 26,2 mg.kg’¹. Během .10 sekund byl pozorován široký proud echogenníhó materiálu proudícího a plnícího .pravou předsíň. Proud prošel pravou předsíní a naplnil pravou komoru. Vizuálně-še jevila intenzita v obou' komorách^:stejná. V levé komoře nebyla při průtoku pozorována žádná odezva. Zesílení pravé předsíně a pravé komory, trvalo přibližně 30 sekund.

0 0

I 0 0 · ··

KW·» v

I * ·' ··:

♦ 00 * ·

0 0 • 0 00

-20Příklad 5: Hodnocení mikrokapsíovaného perfluorovaného uhlovodíku in vivo Mikrokuličky připravetiepodle příkladu 3 (Lot #952-7-3) byly podány králíkovi (#18) v dávce 24 mg.kg'¹.- Intenzita v pravé: komoře se zvýšila a potom následovalo zvýšení intenzity v levé komoře.' Byla pozorována vynikající opacifikace komory. Po 2,5 minutách se intenzity komor vrátily do základního stavu.

Mikrokuličky připraveně podle příkladu² #4. (Lot # 952-49-1) byly podány králíkovi (#19) v dávce 22 mg.kg¹. Inténzita v pravé komoře se zvýšila a potom následovalo zvýšení intenzity v levé komoře. Byla pozorována vynikající opacifikace komory. Po 2 minutách se intenzity komor vrátily do základního stavu.

Tyto příklady představují vynikající opacifikaci.

Podobné studie byly provedeny s různými fluorovanými plyny, hexafluoridem sírovým a hexafluorcyklobutanem.

Claims

1. Způsob zesílení odezvy (echogenicity) porézních^- mikročástic tvořených vzduchem a polymerem, rozpustných v organických rozpouštědlech vyznačujících se tím, že se vzduch z pór uvolní a nahradí sě-fluorovanými plyny v množství účinném pro zobrazení mikročástic po jejich podání pacientovi.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že fluorovaným plynem je perfluoruhlovodík.

3 7nů<5rth πγϊΗΙα nárnku 1 \/V7načuiící sa tím 7A flunrrtvanú nh/n ce vuhírá 7P — .....,---— -. — _v r·^·· — skupiny sestávající z CF₄, C₂F₆, C₃F₈, C₄F₈, SF₆, C₂F₄ a C₃F₆.

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že fluorovaným plynem je oktofluorpropan.

5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že mikročásticemi jsou mikrokapsle.

6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že mikročásticí je mikrokulička mající v sobě dutinu a kde je tato dutina vytvořena vměstnáním účinného množství soli do roztoku biologicky snášenlivého polymeru, odstraněním rozpouštědla polymeru a potom odstraněním těkavé soli iyofilizací.

7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že-mikročástice je tvořena.

_ bioadhezivním syntetickým polymerem. -

8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se. tím,' že. se mikročástice‘vytváří ze - .syntetického polymeru vybraného ze skupihy sestávající z poíýhydroxykyselin, polýanhydridů, polyorthoesterů, polyamidů, polykarbónátů, polyaíkylenů, poiyalkylenglykolů, polyalkylenoxydů. polyalkylentereftalátů, polyvinylalkoholů, polyvinyletherů, polyviňylesterů, polyvinylhalogenů, ’ polyvinylpyrrolidonu,' polysiloxanů, poly(vinylalkoholů), polyvinylacetátu, polystyrenu,, polyurethanů a jejich kopolymeru, syntetických celulóz, kyselin .polyakrylových, kyselin polymáselných, kyselin polyvalerových a kopolymerů polylaktidů s polykaprolaktonem, ethylenvinylacetátu, jejich kopolymerů a směsí.

-

9. Směs podávaná pacientovi jako zobrazující činidlo pro ultrazvukové vyšetření / _ sestávající z biologicky snášenlivých porézních mikročástic a farmaceuticky ’ . přijatelného nosiče k podávání mikročástic pacientovi, vyznačující se tím, že • 9

- 22 mikročástice je vytvořena ze vzduchu a polymeru jiného než je polyethylenglykol a kopolymer kyseliny polymléčné s glykolidem, rozpustná v organických rozpouštědlech a z níž se z pór odstraní vzduch a nahradí, se účinným množstvím fluorovaných plynů pro zesílení zobrazení při ultrazvukovém vyšetření po podání pacientovi v porovnání s mikročásticemi obsahujícími ekvivalentní objem vzduchu.

10-Směs podle ^nároku 9, vyznačující se tím,- že ..fluorovaným plynem je perfíuoruhlovodík.

11.Směs podle nároku 9, vyznačující se tím, že fluorovaný plyn se vybírá ze skupiny látek sestávající z CF₄, CžFe, C3F8, C₄F₈, SF₆, C2F₄ a C₃F₆.

12.Směs podle nároku 11, vyznačující se tím, že perfíuorovaným uhlovodíkem ie oktofluorpropan.

13.Směs podle nároku 9, vyznačující se tím, že mikročásticemi jsou mikrokapsle,

14.Směs podle nároku 9, vyznačující se tím, že mikročásticí je mikrokulička mající v sobě . dutinu a tato dutina je vytvořena vměstnáním účinného množství soli do. roztoku biologicky snášenlivého polymeru, odstraněním rozpouštědla polymeru a potom odstraněním těkavé soli lyofilizací.

15.Směs podle nároku 9, vyznačující se tím, že mikročástice je tvořena f

bioadhezivním syntetickým polymerem.

~

16.Směs podle nároku 9, vyznačující se tím, že se mikročástice vytváří ze .syntetického polymeru vybraného ze skupiny sestávající z polyhydroxýkyselin, poiyánhydridů, polyorthoesterů, polyamidů, poiykarbonátů, polyalkylenů, --polyalkyleňglykoiů, polyalkylenoxydů. polyalkylenteréftalátů, polyvinylalkohólů, polyvinyfetherů, polyvinylesterů, polyvinylhalogenů, polyvinylpyřrolidonu, polyšiloxanů, po!y(vinýlalkoholů), polyvinylacetátu, polystyrenu, polyurethanu a jejich kopolymerů,- syntetických - celulóz, kyselin polyakrylových, kyselin polymáselných, ' kyselin polyvalerových a kopolymerů pólylaktidů s polykaprolaktonem, ethylenvinylacetátu, jejich kopolymerů a směsí;

17.2působ .výroby mikročástic tvořených biologicky snášenlivým polymerem rozpustným v organickém rozpouštědle mající zesílenou odezvu (echogenicitu), vyznačující se tím,' že; mikročástice je tvořena vměstnáním účinného množství soli-do roztoku biologicky snášenlivého polymeru,-odstraněním rozpouštědla polymeru á potom odstraněním těkavé soli lyofilizací.

·· » * A » • ··· · · • A · • · AA

-2318. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že mikročásticí je mikrokapsle.

19. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že mikročásticí je mikrokulička s'

- dutinou. '

20. Zpúsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že mikročástice je tvořena- bioadhezivním syntetickým polymerem.

21 .Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že mikročástice je tvořena syntetickým polymerem vybíraným ze skupiny/ látek - sestávající z

- polyhydroxykyselin, polyanhydridů, polyorthoesteřů, polyamidů, polykarbonátů, polyalkylenú, polyalkylenglykolů, polyalkylenoxydů. polyalkylentereftalátú, polyvinylalkoholů, polyvinyletherú, polyvi nylesterů, polyvinylhalogenů, polyvinylpyrrolidonu, polysiloxanů, poly(vinylalkoholů), polyviny lacetátu, polystyrenu,- polyurethanů a jejich kopolymerů, syntetických celulóz, kyselin polyakrylových, kyselin polymáselných, kyselin polyvalerových a kopolymerů polylaktidú s polykaprolaktonem, ethylenvinylacetátu, jejich kopolymerů a směsí.

.

22.Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že se těkavá sůl vybírá ze skupiny sestávající z bikarbonátu amonného, octanu amonného, chloridu amonného, benzoátu amonného a jejich směsi,

23. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že se těkavá sůl vměstnává do roztoku polymeru v koncentraci mezi 0,01 % a 75 % hmotnostních na objem (w/v).

24. Způsob podle nároku 17,. vyznačující se tím, že se těkavá sůl rozpouští, _ve ' vodném. roztoku, emulguje s roztokem polymeru k vytvoření kapének činidla

- -' vytvářejícího v polymeru póry a následujícím rozprašovacím sušením emulze. _-

25.Způsob podle nároků: 24'·, vyznačující se tím, že po vysrážení rozprašovacím τ -.sušením následuje zmrazení, lyofilizace vysráženého polymeru k odstranění

Činidla vytvářejícíhopóry.

26.Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že se fluorovaný plyn vměstnává do , porézních mikročástic. ' '