CZ228498A3

CZ228498A3 - Způsob vypalování emulze s vysokou vnitřní fází

Info

Publication number: CZ228498A3
Application number: CZ982284A
Authority: CZ
Inventors: Nazim Safarali Nathoo; Thomas Falchirld Brownscombe; Ronald Marshall Bass
Original assignee: Shell Oil Company
Priority date: 1996-01-26
Filing date: 1997-01-24
Publication date: 1999-01-13
Also published as: TR199801436T2; OA10817A; KR19990082022A; NZ331100A; EP0876423A2; HUP0101266A2; NO983409L; AP834A; JP2000504050A; AP9801303A0; WO1997027240A3; ES2144843T3; PT876423E; PL327993A1; AU1708897A; ATE190635T1; BR9707190A; DE69701448D1; WO1997027240A2; EA001383B1

Description

ZPÚSOB VYPALOVÁNÍ EMULZE S VYSOKOU VNITRNÍ FÁZI

Oblast, techniky

Vynález se týká způsobu vypalování emulze s vysokou vnitřni fázi pro vytvořeni porézního zesiteněho polymerového materiálu.

Dosavadní stav techniky

Polymerové pény mohou byt obecne roztříděny jako pěny s uzavřenými buňkami nebo pény s otevřenými buňkami. Pěny s otevřenými buňkami mohou být použity jako matrice pro cm skáni různých kapalin a plynu. Jsou vhodné pro rozličně použiti, jako je například použiti ve stiracích a různobarevných zdivech, jako nosiče a pryskyřice pro výměnu iontů. Pro některá z těchto použiti je žádoucí mit pórovité zesítěné polymerové bloky, které mají velmi nízkou hustotu a vysokou kapacitu absorbující a zadržující kapaliny. Taková vysoká absorpkapacita a nízká hustota pórovitých polymerových bloků

Pěny hustotou s takovou se připraví

V 4 může být připravena polymerací specifického typu emulze vody v oleji, známé jako emulze s vysokou vnitrní fází mající poměrné malé množství spojité olejové fáze a poměrné vétsí množství vnitrní vodné fáze.

vysokou absorpční kapacitou a nízkou způsobem popsaným v patentu Spojených států amerických číslo 4,522,953 polymerací a zesítěním monomerů v plynulé olejové fázi z vysoké vnitrní fáze emulze vody v oleji s iniciátorem polymerac.e, jako je persulfat draselný. Obecné tyto emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fází obsahují alespoň 90 hmotnostních vodné fáze jako vnitrná fázi. Vysoký pomér emulze vody v oleji se vytváří kombinaci olejové fáze s vodou pod mírným střihem. K dosaženi této vysoké vnitrní fáze emulze vody v oleji se používá povrchové aktivní činidlo pro stabilizaci emulze. Je rovněž výhodné zavést nějaký elektrolyt do vodné fáze. Množství a typ elektrolytu s množstvím a typem povrchové aktivního činidla ovlivňuje velikost

-o• · · · • · · · • · · · • · · · · pórú a sací schopnost, vypálené pěny.

Pény připravené 2 emulzí s vysokou vnitrní fázi se obecné vypaluji pri teplotách 40 az 70 C po dobu nékolika hodin. Pri laboratorním zpracovaní je to snadno proveditelné. Dosáhnout přiměřeného komerčního stupné je významný problém. Vypalováni a zacházení s individuálními trubicemi emulze a pény by bylo zdlouhavé a pracné.

Patentové spisy Spojených států amerických c.5,250,576, c.5,138,472 a cis. 5,143,720 pop«isuji plynulý způsob přípravy emulze s vysokou vnitrní fázi pro vypalováni na pěnově směsi, avšak emulze jsou plynule lity do polymeracnich nádob a vypalovány v jednotlivých nádobách. Příprava emulze plynulým způsobem je známa, avšak vypalováni zůstavě pomalou a pracnou opierací .

Je tudíž úkolem předloženého vynálezu vytvořit zpiůsob přípravy pény z emulzi s vysokou vnitrní fází, pri kterémžto způsobu může být snadno automatizován a prováděn ve velkém měřítku.

Podle jiné myšlenky je úkolem předloženého vynálezu vytvořit zařízeni, ve kterém mohou být emulze vypalovány ve velkých objemech.

Podstata vynálezu

Vynález vytváří způsob vypalováni emulze s vysokou vnitrní fázi pro vytvořeni porézního zesítěného polymerového materiálu, kterýžto způsob zahrnuje po sobe následujíc! kroky: vytvořeni emulze s vysokou vnitrní fázi mající alespoň jednu fázi způsobilou k vypáleni, vytvoření plynulého pasu polymerového filmu, který je nesnášenlivý s každou z fází nebo s emulzi, umístěni alespoň části emulze plynule na polymerovém filmu, uzavřeni polymerového filmu kolem emulze, navinuti emulze v polymerovém filmu ve spirále na cívku otáčející se kolem svislé osy pro uloženi emulze pri vypalování a vypáleni enulze s polymerovým filmem na cívce.

Podle výhodného provedeni předloženého vynálezu způsob • · · ·«

-3dále obsahuje krok odvodnění vypálené emulze když se po vypáleni odebírá z cívky.

Podle dalšího výhodného provedeni předloženého vynálezu způsob dále obsahuje krok uzavřeni polymerového filmu nad emulzi po umístěni emulze v kanálu.

Podle dalšího výhodného provedeni p>redloženého vynálezu plynulý polymerový list působi jako zadni list nepropustný pro kapaliny přilnavé k vypálené emulzi.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je znázorněn na výkresech, kde obr.l je schématický nákres provedeni předloženého vynálezu, obr.lA je rez emulzi v polymerovém filmu z obr.l, obr.2 je půdorys provedeni předloženého vynálezu z obr.l.

Příklady provedeni vynálezu

Emulze podle předloženého vynálezu se vyrábí formováním prvni vypalovatelné emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fázi postupným přidáváním a mícháním vodného roztoku, obsahujícího elektrolyt, do roztoku monomeru (olejové fáze) obsahující smés polymerovatelných monomerů a povrchové aktivní činidlo. Iniciátor polymerace je přidáván buS v roztoku monomeru nebo ve vodném roztoku před smícháním nebo po formováni emulze v závislosti na žádaných podmínkách procesu. Vypalovatelná emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fázi je potom vypalována (polymerována a zesiténa) ohřevem emulze na teplotu alespoň asi 25 C po dobu účinnou pro vypáleni monomerů.

Smés polymerovatelných monomerů obecné obsahuje jeden nebo několik monomerů vinylu a jedno nebo několik zesilovacích činidel. Pri pripravé pén mohou být použity různé monomery, za předpokladu, že tyto monomery mohou být dispergovány nebo tvoři olejovou fázi emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fázi (rozpustné v oleji) a máji polymerovatelnou vinylovou skupinu. Vhodné vinylové monomery jsou například monomery monoal kyl arénu , jako je styren, methylstyren, chloromethylsty• · · · » · ♦ 4

I ♦ · · • · · · ’ • · <

-4ren, viny 1 -thy lbenzen a vinyltoluen, akrylat nebo methakrylatestery jako 2-ethylhexylakrylat, n-butylakrylat, isobutylakrylat, t-butylakrylat, hexylakrylat, n-butylmeth-krylat, laurylmethakrylat a isodecylmethakrylat, konjugované diolefiny jako je butadien, isopren a piperylen, alleny jako je allen, methylallen a chloroallen, olefinhalidy jako je vinylchlorid, vinylfluorid a polyfluoroolefiny a jejich ssiési.

Vhodná zesitovací činidla mohou byt anohofunkcni nenasyceně monomery schopné reagovat ε vinyImonomery. Zesitovací činidla obsahuji alespoň dve funkční skupiny. Funkcionalitou mohou být například vinylové skupiny, akrylatové skupiny a jnethakrylatové skupiny- Mnohofunkcni nenasycené zesitovací monomery obsahuji například dvoufunkcní nenasyceně zesitovací jnonowery, jako je divinylbenzen, diethylenglykol, dimethakrylat., 1,3-butandioldimethakrylat a allylmethakrylat a tritetra- a penta-funkční nenasycené zesitovací monomery, jako trimethylolpropan, trimethakrylat, pentakrythritoltetramethakrylat, trimethylolpropantriakrylat a pentakrythritoltetraakrylat, glukosopentakrylat, glukosodiethylmercaptalpentaakrylat a sorbitantriakrylat a mnohofunkcni nenasycené zesilovací monomery jako jsou polyakrylaty <např.sukrosoper(meth) akrylat a celuloso<meth)akrylat>. Zesitovací monomery jsou typicky přítomny v každé emulzi v množství asi 2 az 70 hmotnostních X, přednostné asi 5 az 40 hmotnostních Λ na základé celkového množství smési monomeru. Nekteré z těchto zesítovacich monomeru mohou být zavedeny jako nezesítujici monomer po dobu, kdy je zesiténo alespoň asi 2 hmotnostní zesitujících monomeru.

Divinylbenzen je přednostní zesitovací monomer a je typicky vhodný jako smés s ethy1styrenem v hmotnostním poměru asi 55:45. Tyto poméry mohou být zménény píro obohaceni olejové fáze nékterou další složkou. Obecné je výhodné obohatit smés ethy1styrenem, coz současné snižuje množství styrenu ve smési monomeru. Přednostní hmotnostní pomér divinylbenzenu k ethylstyrenu je asi od 30:70 až do 55:45 a nejvýhodnéji od

-o35:65 až do 45:55. Zavedení vyšších úrovni ethylstyrenu způsobuje vétsí tuhost bez zvýšení Ίρ. výsledného kopolymeru na stupen, který způsobuje styren.

Vhodné iniciátory polymerace mohou být ve vodé nebo v oleji rozpustné. Ve vodé rozpustné iniciátory jsou napiriklad persulfaty jako je persulfat draselný nebo sodný a různé redoxové systémy jako je persulfat amonný spolu se siricitanem sodným. V oleji rozpustné <v monomeru rozpustné) iniciátory jsou například azoslouceniny, jako je azobisisobutyronitril, a peroxidy jako je benzoylperoxid, methylethylketonperoxid, alkylperoxykarbonaty, jako je di-2-ethylhexylperoxydikarbonat a di<sec-buty1)peroxydikarbonat a alkylperoxykarboxylaty jako je t-butylperoxyisobutyrat, 2,5-dimethy1-2,5-bis<2,3-ethy1hexanoylperoxy)hexan a t-butylperoktoat. Přednostní ve vodé rozpustný iniciátor polymerace je piersulzfat draselný a přednostně v oleji rozpustné iniciátory polymerace jsou alkylpieroxykarbonaty a alkylperoxykarboxylaty pro rychlé vypalování.

Nejvýhodnéjsi alkylperoxykarbonaty jsou alkylperoxykarboxylaty rozvětvené v poloze i uhlíku a nejvýhodnéjsi alkylperoxykarboxylaty jsou rozvětvené v poloze ť^uhliku a/nebo v poloze. 1 uhlíku. Tyto rozvětvené alkyIperoxykarbonatperoxidy mohou odpovídat vzorci:

» - Λ¹ O

R^l-C-O-c-O— ,

I

A¹ ve kterém R* je hydrokarbon s 1 až 16 atomy uhlíku nebo vodik ve kterém alespoň dvé skupiny R^ jsou hydrokarbonové skupiny.

Přednostní rozvětvené alkylkarboxylatperoxidy mohou odpovídat vzorci:

• · ·

-GR^l o

Rt-C-c-Oi

Á^l oR’

-C-R* .1

R¹ »=ó,i ve kterém R^ a R^ jsou nezávisle hydrokarbonové skupiny s 1 až 16 atomy uhlíku nebo vodík, ve kterém alespoň dvé ze skupin R¹ nebo R² jsou hydrokarbonově skupiny. Přednostně jsou alespoň dvé ze skup,iny R*^ a R² hydrokarbonově skup,iny. Hydrokarbonové skupiny mohou být. alkyl, alkenyl nebo aryl.

Ve vodé rozpustné iniciátory a/nebo v oleji rozpustné iniciátory mohou být přítomny v účinném mnozstvi pro vypálení (polymerací a zesiténi) monomeru, takže monomery jsou v podstatě polymerovány a zesitény drive, než proběhne významná difúze monomeru mezi dvéma emulzemi. Typicky muže být iniciátor přítomen v množství od 0,005 až do 15 hmotnostních &, vztaženo na monomer. Iniciátory mohou být zavedeny s olejovou fázi nebo s vodnou fází před nebo p,o vytvořeni emulze s vysokou vnitrní fází.

Ve vodé rozpustný iniciátor jako je persulfat draselný muže být přidán k vodnému roztoku před vytvořením emulzí nebo do emulzí. V oleji rozpustný iniciátor muže být přidán k roztoku monomeru nebo k předem připravenému roztoku monomeru nebo k emulzi. Přidáni iniciátoru polymerace k emulzi vody v oleji s vysokou vnitrní fází je popsáno v patentovém spise Spojených státu amerických cis.5,210,104, jehož popis je zde uveden v odkazu. Iniciátor přidaný k emulzi múze být. dle volby přimíchán dc, emulze libovolnou technikou smícháni jako je například statický mixer nebo jehlový mixer s nízkou hodnotou střihu, pro vytvořeni emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fázi vhodnou k vypalováni. Hodnota střihu musí být dostatečné vysoká pro smícháni iniciátoru, ale dostatečné nízká, aby se emulze nemohla spojovat nebo zkapalnit.

• ·

-7Obvykle muže být iniciátor přidán k olejová fázi ťfáze monomeru) nebo k vodné fázi před vytvořením emulze. Alternativně alespoň část. roztoku monomeru muže být předem zpracována ícástecné polymerována) v přítomnosti účinného množství předběžného iniciátoru nebo zdrojem zářeni vytvářejícím volné radikály pro vytvořeni předběžné polymerovaného monomeru před vytvořením emulze pro sníženi doby vypalováni Pro vytvořeni emulze s vysokou vnitrní fázi je třeba, aby emulze obsahovala nějaké povrchové aktivní činidlo. Takové povrchové aktivní činidlo musí být rozpustné v olejové fázi použité k vytvořeni emulze. Povrchové aktivní činidlo múze být neionické, kationické, anionické nebo amfoterní jestliže povrchové aktivní činidlo nebo smés povrchové aktivních činidel je účinná pro vytvářeni emulze s vysokou vnitrmi fázi. Přednostní typ povrchové aktivních činidel, která mohou být použita jsou sorbitanové estery mastných kyselin, polyglycerolové estery mastných kyselím, a polyoxyethy lenové. estery mastných kyselin. Zvláště vhodné jsou sorbitanové estery mastných kyselin jako sorbitan monolaureatester <SPAN 20), sorbitan monooleatester <SPAN SO) a kombinace sorbitantrioleat <SPAN 85) a sorbitan monooleatesterú. Jedna taková kombinace povrchové aktivních činidel je kombinace sorbitanmonooleat a sorbitantrioleatesteru v hmotnostním poměru vétsim nebo rovným asi 3:1, přednostně asi 4:1. Jiné přijatelné povrchové aktivní činidlo TRIODAN rolester přijatelný podle Grindsted sorbitansesquioleatester přijatelný podle Henkela.

Mezi asi 1 a 30 hmotnostními « povrchové aktivního činidla na základě monomeru v olejové fázi, je obecné postačující pri vyšších poměrech oleje ku vodé a vyšších teplotách mícháni a vypalováni použit vice povrchové aktivního činidla nez pri nižších poměrech oleje ku vodé a teplotách.

Typ povrchové aktivního činidla použitého pri výrobé emulzi s vysokou vnitrní fází, které máji být polymerovány, je významný pri vytvářeni emulze vody v oleji s vysokou vnit20, které je polyglycea EMSORB 252, které je • · • · • · ·

-βrní fází a pro konečné vlastnosti polymerovaných pén. Povrchové aktivní činidla jsou typicky přidána k aonomerové fázi (olejové fázi).

Množství povrchové aktivního činidla musi být takové, aby se vytvořila emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fází. Obecné je systém povrchové aktivních činidel přítomný v množství účinném pro vytvářeni emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fází. Přednostně muže být systém povrchové aktivních činidel přítomný v koncentracích od 0,1 do 40 hmotnostních %, výhodněji od 1 do 30 hmotnostních % na základě monomeru zvláštní emulze. Jsou-li použity saocharidestery mastných kyselin jako složky povrchové aktivního činidla, povrchové aktivní činidla ze saocharidesteru mastných kyselin jsou přednostně přítomna v množství 0,1 až 36 hmotnostních výhodněji od 0,1 do 25 hmotnostních % na základě monomeru. Jsou-li použity sorbitanestery mastných kyselin jako složky povrchové aktivních činidel, povrchové aktivní činidla ze sorbitanesteru mastných kyselin jsou přednostně přítomna v množství od 2 do 36 hmotnostních Sí, výhodněji od 5 do 25 hmotnostních na základe monomerů.

Relativní množství trolyt a monomerové fáze tivni činidla použitá pro vodné fáze obsahující vodu a elekobsahujicí monomery a povrchové akvytvárení emulze s vysokou vnitrní fázi představuji činitel pri určeni strukturálního, mechanického chováni a vlastnosti fázi výsledné polymerové pény. Poměr vody a oleje v emulzích muže ovlivňovat hustotu, velikost buněk a měrný povrch fáze pény. Pro vytvářeni fáze polymerové pény s vhodnou hustotou a vysokou absorpční kapacitou obsahuji emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fázi typicky jako vnitrní fázi alespoň 30 hmotnostních vody na základě emulze odpovídající hmotnostnímu poměru vody k oleji alespoň 3:1, výhodněji alespoň 35 hmotnostních % vody, nejvýhodnéji alespoň 37 hmotnostních « vody, odpovídající hmotnostnímu poméru vody ku oleji alespoň 33:1.

Vnitrní vodná fáze přednostně obsahuje ve vodé rozpust·· ··

-3ný elektrolyt, pro stabilizaci emulze a pro dosažení vyssí smácitelnosti pěny vodou. Vhodné elektrolyty jsou anorganické soli (jednovaznó, dvouvazné, trojvazné nebo jejich smési1, například soli alkalických kovu, kovu alkalických zemin a soli těžkých kovu jako halidy, sírany, uhličitany, fosforečnany a jejich smési. Takové elektrolyty jsou například chlorid sodný, síran sodný, chlorid draselný, síran draselný, chlorid lithný, chlorid horečnatý, chlorid vápenatý, síran horečnatý, chlorid hlinitý a jejich smési. Přednostní jsou jedno- nebo dvouvazné soli s jednovaznými anionty, jako například halidy.

Vytvářeni emulze vody v oleji s vysokou vnitrní fází závisí na několika činitelích, jako jsou použité monomery, poměr vody k oleji, typ a množství povrchové aktivního činidla, podmínky mícháni, přítomnost a množství ve vodě rozpustného elektrolytu. Bylo zjištěno, že přidáním kvaternární soli k primárnímu povrchové aktivnímu činidlu jako je sorbitanester mastných kyselin nebo saocharidester mastných kyselin muže být vytvořena stabilní emulze a muže být dosažen vysoký pomér vody k oleji s vysokou absorpci tekutiny v péné.

Vytvářeni emulze vody v oleji je popsáno v patentovém spisu Spojených státu amerických cis.4,522,353 a v patentovém spisu Spojených státu amerických cis.5,143,720. Obecné platí, že pro vytvoření emulze vody v oleji muže být voda smíchána s olejem libovolným způsobem až do poměru vody k oleji asi 4:1. Emulze oleje ve vodé se muže vytvořit, když byla voda přidána najednou v poměru vody k oleji vyssim než 4:1. Typicky se tudíž voda přidává postupné v malých množstvích. Mixér s malou kapacitou jako je jehlový mixér s velikosti smyku alespoň 5 , přednostně alespoň 1O s”f muže být použit pro mícháni emulze vody v oleji. Muže být také použit vétsi mixér opatřeny rotorem s velikosti smyku alespoň 1O s nebo mixer s jehlovou mezerou s velikosti smyku alespoň 50 s před nostne alespoň 100 s

Jestliže je velikost smyku prilis nizká, emulze vody v oleji se múze změnit na emulzi oleje ve vodé. Je žádoucí, aby byl pomér vody ku oleji alespoň 3:1,

10přednostně alespoň 19:1, výhodněji alespoň 30:1 pro vysokou kapacitu absorpce v pěné.

Emulze s vysokou vnitřní fází muže být piripiravena v dávkách nebo plynule. Pro vytvořeni emulze s vysokou vnitrni fázi v dávkách, se emulze vytváří v nádobě nebo v nádrži p<ost.upným přidáváním vodné fáze ke směsi monomerů a/nebo k predbezné směsi monomeru při přiměřeně velikosti smyku az do dosazeni žádaného poměru vody k oleji Emulze s vysokou vnitřní fázi muže být. připravena plynule počátečním připravením předem vytvořené emulze piřibližně stejně povahy jako žádaná emulze způsobem popsaným výše, potom zavedením předem vytvořené emulze, a to vodné fáze a /nebo olejově fáze v takovém poměru, aby se vyrobila žádaná emulze, p<ři žádaném vyráběném množství emulze. Emulgovaná hmota se udržuje ve stavu stálého smyku postačujícím k omezeni viskozity hmoty blízké viskozit.é přiváděné fáze, avšak ne vyssi nez vnitřní bod stability smyku žádané emulze. Připravená emulze se potom vyjme v žádaném množství.

Vodná fáze a monomerová fáze pro způsob výroby v dávkách a pro plynulý způsob výroby mohou být zavedeny do míchací nádoby vodným proudem nebo proudem monomerů jedním vtokem nebo několika vtoky. Proudy mohou být spojeny před nebo po vstupu do míchací nádoby a potom míchány tak, aby se vyráběla žádaná enulze. Míchací nádoba je jakákoli nádrž, ve které se emulze s vysokou vnitřní fázi vyrábí bez ohledu na typ michadla nebo použité hlavy michadla.

Emulze se přednostně polymeruje a vypaluje při teplotě 25 až 90 °C tak dluho, až je stabilní při teplotě vypalováni. Jako alternativa je. v patentovém spise Spojených států amerických c. 5,189,070 popsán způsob zahrnující několik kroků. V tomto zpiůsobu se emulze předběžné vypaluje při teplotě nižši než 65 dokud emulze nemá rheometrický dynamický smykový modul vétši než 500 Pa, (lehce gelovaný mající konzistenci podobnou rosolu nebo želatině označené jako gel), potom vypalovaná při teplotě 70 Rj po dobu účinnou k vypálení • · ·

-11gelu. Vypáleni se múze provádět při teploté 175 °C při tlaku dostatečném pro zamezeni varu vodné fáze.

Emulze múze být ohřátá, například horkou vodou, horkým vzduchem, vodní parou, zářením svazku elektronů CEBR), raduovým kmitočtem (RK), mikrovlnami nebo ohmickým ohřevem. Emulze by mela být vypalována, dokud nejsou získány žádané vlastnosti. Typicky je pro získání vypalované formy třeba provádét vypalováni alespoň po 8 hodin piři 60 °C nebo alespoň po 1 hodinu při 60 0Q a potom 3 hodiny při 70 ^C. Obecné je rozsah reakce alespoň 85 « monomerů, přednostně alespoň 30 %, nejvýhodnéji 35 % <tj. při méné než 5 W volných monomerů), nejvýhodnéji alespoň 33 X, <tj. při méné nez 1 % volných monomerů) pro získání dobrých vlastnosti.

Při praktickém prováděni předloženého vynálezu muže být emulze vytvářena v dávkách nebo plynule, emulze se vsak nanáší plynule na plynulý pipolymerový film pro p<rovádéní pomérné plynulého vypalováni emulze. Polymerový film je přednostné polypropylen, mohl by to vsak být i jiný materiál, který nepřilne k vypálené emulzi a nepůsobí lom emulze u povrchu filmu. Polypropylen je vhodný, protože má uvedené vlastnosti, snadno se tvaruje, je levný a může být recyklován.

Po uloženi emulze na spojitý film se film kolem emulze uzavře. Film může být jednoduše položen na emulzi v přeloženém uspořádáni nebo mohou být okraje filmu pevné spojeny mechanickým zip^ovým uzávérem. Alternativně mohou být okraje filmu tésné spojeny například svařením teplem nebo lepidlem. Takto je vytvořena spojitá trubka emulze ve filmu. Tento plynulý film se mnohem snadněji vypaluje a zpracovává po vypáleni. Film se potom přednostné odstraní z povrchu vypálené emulze a vypálená emulze se dále zpracuje rozdělením emulze na tencí kusy, odstraněním vody a usušením.

Emulze by mohla být uložena na plynulý list v takové tloustce, že rozdělení výsledné vypálené pény na tencí listy není nutné. Když se pomérné tenký list emulze vypálí na plynulém listu, takže rozděleni není nutné, plynulý list může ·· <

• · · • · · · · ·· · • · ·· ·· ·· » · · 4 » · ·· ··· · • · <

·· ··

-12být materiálem, který přilne k vypálené péné a plynulý list muže potom plnit funkci zadního listu pro pénu. Rozdělení vypálené pény by také mohlo být zamezeno opakovaným navrstvenim filmů a emulze, takže by mohla být současně vypalovvana značné tlouštka, například IO cm, emulzí současné, a potom odtahováním listů filmu mezi vrstvami. V některých případech konečného použití by mohlo být výhodné mít takový zadní list nepropustný pro kapaliny. Takový zadní list nepropustný pro kapaliny by mohl být například užitečný pro různobarevné, zdivo.

cimi válečky nebo dráty, rozdélovacím potrubím 6.

uloží do kapsy například je vytvořena pro uložení

V obr.l, 1A a 2 je znázorněno jedno provedeni předloženého vynálezu. Emulze 1_ je uložena ve filmu 2. Film 2 je zpočátku na svitku 3 a je vytahován ze svitku 3 jako dvojitý list. Dvojitý list je napínán napínacím válečkem 4 pro vytvoření svislé kapsy 5 pro emulzi. Alternativně by film mohl být ve svitku v jedné vrstvě a zdvojen pro vytvoření kapsy vodiEmulze se

Nádrž 7 emulze připravené způsobem v dávkách nebo pro uloženi objemu emulze, který je připravován plynule. Emulze muže být čerpána čerpadlem 8 pres recyklační potrubí 11 do statického mixeru 3 se skluzovým piroudem emulze vedeným pres řidiči ventil IO k rozdélovacimu potrubí 6. Film 2 je opatřen podél svých okrajů spojovacím tésnénim tvořeným žlábkem 12 na jednom okraji a žebrem 13 na druhém okraji. Po uložení emulze do svislé kapsy 5 se okraje pevné spojí zipovým ustrojím 14. Emulze ve spojeném filmu je nyni zabalena na cívce 15 pro vyp«álení. Nohou být opatřeny vícenásobné cívky 15, takže když jeden cívka je plná, emulze uložená na cívce může být vypálena a jiná cívka, která byla uložena v teto době na pilynulý polymerový list 2, může být použita pro uloženi emulze. Výměna cívek může být provedena například opatřením dvéma svorkami pro utěsněni jednoho oddílu utěsněného filmu, který obsahuje polymer, a odříznutím filmu mezi svorkami. Cívky mohou být otočné, aby mohly táhnout film naplněný emulzí v podélném sméru.

• · · ·

4

-13Kapsa vytvořená napínacími válečky muče mit například sirku 10 cm a výsku 130 cm. Kapsa těchto rozměrů múze obsahovat emulzi s přiměřenou tloustkou polypropylenového filmu. Když je néjaká cívka naplněna filmem obsahujícím emulzi, může být jeden nebo několik tuhých pásů uloženo kolem krajní kapsy filmu. Tento tuhý pás bude držet krajní kapsu filmu témer svisle na cívce. Je výhodné, že c.ivky máji pirůmér 85 stop píro uloženi významného objemu emulze.

Po vypáleni múze být emulze vybalena z civky a dále zpracována například rozdělením vypálené emulze do tenčích plátků, odebráním vody, opláchnutím a ususenim vypálené emulA

Tyto pény mohou být dodatečné vypáleny pro zlepšeni jejich vlastnosti. Dodatečné vypáleni pén se provádí obrátím pén na teplotu nad 75 ”C, přednostně nad 30 vadni parou, horkým vzduchem nebo jinými zdroji tepla. Takový ohřev může být proveden ve výměníku tepla, přehřátými válečky, horkou vodou, horkým vzduchem, vodní parou, zářením svazku elektronů, radiovým kmitočtem, mikrovlnami nebo ohmickým ohřevem nebo jinými prostředky.

Po skončeni vyp.álení a/nebo dodatečného vypáleni může být voda obsažená v péné odstraněna nebo vytlačena, vysušena teplem nebo nebo odsáta snížením tlaku na vhodnou úroveň pro odpařeni zbývajíc! kapaliny pro dodáni žádaného stupně suchosti vyrobené pény. Tyto techniky suseni budou přednostně prováděny až p<o dosažení žádaného stavu vypáleni pěnového materiálu .

Pény podle předloženého vynálezu mohou být prány před, pio nebo mezi kroky suseni (odstraněni alespoň části vody) pro ziskáni absorpčního bloku, který je zvlásté užitečný pro absorpci kapalin. Typicky se tyto pény perou pro sníženi obsahu elektrolytu v péné rozpouštědlem jako je například některý alkohol, roztoky s nízkou koncentraci elektrolytu (nižsi kon-

-14centrace nez koncentrace vodné fáze) jako 1 % ni roztok chloridu vápenatého nebo deionizovaná voda. Vypraná pěna muže být vhodné ususena vytlačením vody a/nebo rozpouštědla z pěny, ususena vzduchem nebo teplem.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Způsob vypalování emulze s vysokou vnitřní fází pro vytvořeni porézního zesítěného polymerového materiálu, kterýžto způsob zahrnuje po sobe následující kroky:

vytvořeni emulze s vysokou vnitřní fázi majici alespoň jednu fázi způsobilou k vypáleni, vytvořeni plynulého pásu polymerového filmu, který je nesnášenlivý s každou z fázi nebo s emulzí, umístění alespoň části emulze plynule na polymerovém filmu, uzavřeni polymerového filmu kolem emulze, navinuti emulze v polymerovém filmu ve spirále na civku ot.ácejici se. kolem svislé osy pro uložení emulze, při vypalováni, a vypálení enulze s polymerovým filmem na cívce.
2. Způsob podle nároku 1 dále obsahující krok odvodnění vypálené emulze když se odebírá z cívky po vypáleni.
3. Způsob fiodle nároku 2 dále obsahující krok uzavření polymerového filmu nad emulzi po umístěni emulze v kanálu.
4. Způsob podle nároky 1, ve kterém plynulý polymerový list působí jako zadní list nepropustný pro kapaliny přilnavé k vypálené emulzi.