CZ200133A3

CZ200133A3 - Způsob výroby štětinového zboží a štětinové zboží vyrobené tímto způsobem

Info

Publication number: CZ200133A3
Application number: CZ200133A
Authority: CZ
Inventors: Georg Weihrauch
Original assignee: Coronet-Werke Gmbh
Priority date: 1998-07-04
Filing date: 1999-06-24
Publication date: 2001-09-12
Also published as: TR200003459T2; CA2336615A1; HUP0201845A2; TW400218B; JP2002519126A; EG21990A; UA57846C2; ID27799A; ZA200005373B; DK1094733T3; KR20010071702A; CN1303243A; EP1094733A1; US6412139B1; AR019748A1; PL345362A1; PT1094733E; ES2193719T3; HU225369B1; EP1094733B1

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká způsobu výroby štětinového zboží se štětinami z plastu, které se vytlačuji jako nepřetržité monofily, řežou se na požadovanou délku a jednotlivě nebo sdruženy do skupin se upevňuji jako štětinové osazeni na nosič štětin. Vynález se dále týká štětinového zboží vyrobeného tímto způsobem.

Dosavadní stav techniky

Štětinové zboží, například zubní kartáčky, masážní kartáče, štětce, kartáče na textil a na koberce, ale také četné technické kartáče plní svou funkci jen po určitou dobu použití, která je téměř výlučně určena opotřebením štětin a závisí na druhu štětinového zboží a na požadovaném pracovním výsledku.

Poměrně krátkou dobu použitelnosti mají například kartáče, které se používají v oblasti péče o tělo. K nim patří masážní kartáče, kosmetické kartáče, především však kartáčky na zuby. Problém, který vynález řeší, je dále objasněn na příkladu zubních kartáčků.

U zubních kartáčků bylo již v minulém století zjištěno (US 74560, 1868), že štětiny, které se tehdy vyráběly výlučně ze zvířecích chlupů, mají v důsledku operace jejich řezání ostré hrany nebo otřepy, které mohou vést k poranění ·· ···« dásně. Pro odstraněni těchto hran a otřepů se štětiny pro zubní kartáčky, ale také pro jiné kartáče, které se používají na lidské tělo, na jejich pracovních koncích zaobluji mechanickým obroušením. V US 74 560 je navrženo kuželovité sbroušení se zaobleným vrcholkem.

V současné době se pro zubní kartáčky používají téměř výlučně štětiny z plastů, které se řežou na požadovanou délku z vytlačovaných monofilů. Takto získané přířezy se zpravidla sdružují do svazků, které se upevňují v hlavě zubního kartáčku. Také zde je nutné pracovní konce zaoblovat, což se i dnes ještě provádí většinou broušením. Štětina má v konečném stavu po své délce stejný válcový průřez a na svém pracovním konci je zaoblena na kupolovitý vrcholek. V současné době se také opět používají kuželovité sbroušené štětiny, aby bylo možno alespoň jednotlivými štětinami štětinového osazení vnikat do mezizubnich prostorů a efektivně čistit také trhliny na povrchu zubů. Také zde musí štětiny mít zaoblený vrcholek, aby bylo zamezeno poškození dásně, nebo také,, jak ukázaly nové vědecké výzkumy, také poranění zubů kartáčkem. To platí zejména v případě citlivé dásně nebo citlivých krčků zubů, které má téměř polovina uživatelů.

Z uvedených důvodů se pro zubní kartáčky používají také vytlačované monofily z plastu, které jsou na svých pracovních koncích rozštěpeny na takzvané praporky. Ve spodní, nerczštěpené oblasti štětiny se využívá požadovaná schopnost ohybu štětiny, zatímco praporky umožňují šetrné čištění zubních ploch a mezizubnich prostorů, a rovněž šetrnou masáž dásně. Obdobné kombinované účinky se dosahují se štětinami, které sestávají z jádra a obalu, které jsou zpravidla získány z rozdílných plastů prostřednictvím ·· ·#··

současného vytlačování. Zde plní jádro v první řadě pevnostní požadavky, zatímco obal plní funkci čištění a péče.

Při pravidelném používání zubního kartáčku dochází poměrně rychle k opotřebení štětin, které tím ztrácí výše uvedené vlastnosti. Opotřebení nastává zejména na plášti štětiny, takže válcovité štětiny se kuželovité zužují směrem ke svému konci a štětiny s kuželovitými konci se po určité době používání zašpičaťují. V obou případech se zaoblený vrcholek opotřebovává, a to většinou nepravidelně, takže ztrácí účinek který je zamýšlen tímto zaoblením. V případě štětin, které sestávají z jádra a obalu, se nejprve opotřebovává obal v oblasti konců štětin, a odhaluje se jádro. V případě štětin s praporky postupuje opotřebení vzhledem k malým průřezům praporkům ještě rychleji. Protože se tím postupně zkracuje volná délka praporků, narůstá naopak v nežádoucí míře jejich tuhost a vyvstává nebezpečí, že masivní konce štětin způsobí poranění.

Z výše uvedených důvodů doporučují zubní lékaři měnit zubní kartáčky po několika týdnech. To uživatel často zanedbává proto, že vzhledem k malým průřezům štětin, které se pohybují v rozmezí 0,15 až 0,225 mm, není opotřebení opticky viditelné a zubní kartáček dělá i po dlouhé době použití opticky ještě použitelný dojem.

Proto nechybí pokusy, aby opotřebení zubního kartáčku bylo pro uživatele zřetelné. Tak například z EP 0 366 100 je známo vytvořit část rukojeti zubního kartáčku z materiálu, který se používáním zbarvuje nebo dokonce rozpouští, čímž je uživateli v prvním případě opticky, ve druhém případě prostřednictvím funkčnosti rukojeti, signalizována nutnost ·· 9949 • 9 · 4· • 4 · 49 • t · φ ·«

9 9 4 44

99·· výměny. Rozumí se že toto provedení je pro praxi zcela nevhodné.

Jiný známý návrh spočívá v tom, vytvořit štětiny z jádra a pláště různých barev. Účinkem vznikajícího opotřebení se plášť v oblasti pracovních konců odírá a v důsledku noho se odkrývá jinak zbarvený materiál jádra, čímž je uživateli opticky signalizována nutnost výměny zubního kartáčku (DE 34 00 941, US 4 802 255, 5 313 909, 5 268 005, WO94/10 539). Kartáčky tohoto druhu byly již také zavedeny v praxi, protože jiná rozumná řešení nebyla k dispozici. Opotřebení však není zjevné dostatečně kontrastně, aby uživatele podnítil k výměně zubního kartáčku ve správné chvíli. Také reprodukovatelnost tohoto druhu indikace opotřebení je nedostatečná. Tato optická indikace, která se stává viditelnou teprve při opotřebení štětiny, často není zpozorována nebo je zpozorována pozdě. Tento způsob dále předpokládá dvoudílnou stavbu štětiny z jádra a obalu.

Tento způsob selhává také v případě moderních tvarů štětin, například s kuželovité se sbíhajícími konci štětin, neboť buď by plášť, a tím i celá štětina, musela mít příliš velký průřez, nebo by jádro muselo být po své délce rozdílně zbarveno, zož není prostřednictvím vytlačování technicky proveditelné. Tento způsob rovněž selhává v případě štětin s praporky nebo v případě takových štětin, u nichž pracovní konce štětir. leží v nerovinných obálkových plochách.

··	9999	99	9	99
9	»	9	9	9	99	9 9	9
9	9	•	9	9		9	•
•	9	•	9 9	9	9	9 9	C
9	9	9 9	9	9	9	9	•
99	99	9 9	999	99	9

Podstata vynálezu

Vynález je založen na úkolu, trvale poskytovat uživateli štětinového zboží, nezávisle na skutečném vzniku opotřebení při používání štětinového zboží, optickou informaci o stavu upotřebení a o stupni aktuálního opotřebení.

Tento úkol je podle vynálezu řešen tím, že monofil po extruzi nebo z něho vyrobené štětiny se opatří alespoň jedním, na štětinovém osazeni hotového štětinového zboží jako barevně rozlišené značení rozeznatelným, v podstatě čárovým ohraničením v takovém odstupu od pracovních konců štětin, který představuje stav upotřebení.

Způsobem podle vynálezu se tedy značení, indikující stupeň opotřebení popř. nutnost výměny kartáčku, nanáší dodatečně, totiž na monofil po extruzi nebo na nařezané štětiny, a to ve formě barevně rozlišeného, čárového ohraničení, které má od pracovních konců štětin odstup, který představuje stav upotřebení a tedy stupeň opotřebení. Tento odstup, tzn. poloha ohraničení, může být stanovena podle v podstatě objektivních kritérií tím, že se hotové štětinové zboží podrobí testu trvanlivosti a druh a rozsah opotřebení jednotlivých štětin se makroskopicky zkoumá. Na základě tímto způsobem získaných průměrných hodnot opotřebení štětin celého štětinového osazení může být stanovena ta délka štětin, při které se objevuje opotřebení zhoršující funkci štětin. V souladu s tím se pak na monofil popř. štětiny nanese ohraničeni.

Způsobem podle vynálezu mohou být štětiny libovolných tvarů, jakc jednožilové monofily, vícežilové monofily, • · současně vytlačované monofily, štětiny s praporky nebo kuželovité se sbíhajícími konci štětin, opatřeny indikátory použití, které jsou pro uživatele zřetelně pozorovatelné a nezávisí na vzniku opotřebení. V hotovém štětinovém zboží je nutno pro signalizaci stupně opotřebení opatřit barevně rozlišeným značením jen několik štětin nebo jen několik štětin ve více svazcích. Tyto štětiny popř. svazky jsou uspořádány zejména v těch oblastech kartáčku, kde podle testů trvanlivosti opotřebení postupuje nejrychleji. Nanášení tohoto ohraničení se týká jen těch štětin, které leží ve štětinovém osazení vně, což nabízí tu výhodu, že značení resp. ohraničení se může nanášet dodatečně na hotový kartáček.

Může být uspořádáno více barevně rozlišených, v podstatě paralelních čárových ohraničení v různých odstupech od pracovního konce štětiny, představujících více stupňů opotřebení v různých stavech upotřebení.

Tento způsob je vhodný zejména pro takové štětinové zboží, u kterého pouhé opotřebení v mikroměřítku nevede k nepoužitelnosti štětiny, zvláště pro takové štětinové zboží, u kterého se funkčnost s pokračujícím zkracováním pouze kvalitativně zhoršuje, například štětiny se zkracováním délky stávají tužšími a kartáček se tím stává tvrdším, nebo se zmenšuje absorpční schopnost štětinového osazení pro média v důsledku zkracování kapilár mezi štětinami. U takovéhoto štětinového zboží je do značné míry na libovůli uživatele stanovení toho okamžiku popř. stavu opotřebení, při kterém kartáček již nestačí jeho individuálním požadavkům.

Čárová ohraničení mohou být tvořena hranicemi značení ve tvaru proužků, přičemž může být vytvořeno více značení ve tvaru proužků různé šířky pro indikaci různých stavů upotřebení.

Jak již bylo naznačeno, může být ohraničení na monofilu vytvořeno po extruzi, tedy například v odstupech sledujících pozdější délku štětin. Ohraničení však může být naneseno také po nařezání na hotové štětiny, s výhodou se však ohraničení vytváří jen na vnějších štětinách štětinového osazení před jeho upevněním na nosič štětin. V prvně uvedeném případě se štětinové osazeni s konečnou konfigurací štětin popř. svazků fixuje v držáku (např. EP 0 346 646) a s držákem se předává na stroj pro výrobu kartáčků. S výhodou se jedná o lisovstřikovací stroj, ve kterém se štětinové osazení na upevňovacích koncích štětin zalisuje do plastu nosiče štětin. Při tomto provedení způsobu, stejně jako při označování štětin na hotovém štětinovém zboží, je možné nanést ohraničení jednak velmi jednoduše, jednak velmi přesně podle výsledků, získaných testy trvanlivosti. Je možné je dále v případě potřeby přesně lokálně ohraničit, přičemž vzhledem k těsně vedle sebe stojícím štětinám obecně nezáleží na tom, aby každá vnější štětina nesla značení, protože značení, vytvořené na více štětinách po celé šíři štětinového osazení se opticky jeví jako ohraničení tvaru čáry nebo proužku. To platí zejména pro ohraničení, která jsou vytvořena na štětinách ve formě bodů nebo proužků nebo jako část obvodové čáry.

Dále má toto provedení způsobu tu výhodu, že mohou být použity různé technické metody vytváření značení, které budou ještě zmíněny.

zubních kartáčků je štětinové osazeni často

- 8 tvarováno, aby byla plocha kartáčku uzpůsobena obrysu chrupu, zubů nebo dokonce ústní dutiny. Leží tedy pracovní konce štětin v obálkové ploše odlišné od roviny. V případě těchto kartáčků, zejména zubních kartáčků, je podle vynálezu ohraničení vytvořeno v poloze odpovídající této obálkové ploše, s výhodou s ní paralelní.

Tímto způsobem je i u kartáčků s takovýmto nepravidelným obrysem zajištěno, že stav upotřebení kartáčku resp. stupeň opotřebené štětin je kdykoliv pozorovatelný ve všech oblastech .štětinového osazení. Také u kartáčků tohoto druhu mohou být štětiny nebo svazky upraveny způsobem podle vynálezu jen v těch oblastech, ve kterých je pozorováno nejsilnější opotřebení.

Ohraničení může být dále vytvořeno prostřednictvím hranice mezi různě zbarvenými zónami délky štětiny, které opět mohou být získány dodatečnou úpravou fyzikálními postupy.

V případě štětin, které sestávají z jádra a obalu, například vyrobené současným vytlačováním, může být ohraničení vytvořeno na jádru, obalu nebo na obojím, pro indikaci různých stavů upotřebení resp. stupňů opotřebení. Například může být jádro opatřeno ohraničením, které má menší odstup od pracovních konců, než značení na obalu. Při odírání materiálu pláště v důsledku používání se nejprve odkryje značení vytvořené na jádru, například pro indikaci že opotřebení dosáhlo významného rozsahu, zatímco značení vytvořené na obalu signalizuje uživateli nezbytnost výměny kartáčku. Toto vytvoření je doporučováno zejména u takových štětin, které v obalu obsahují plnidla, například s abrazivním účinkem.

• · · ·

Obal může sestávat také z transparentního plastu a jádro může být opatřeno prosvitajícím ohraničením. Ohraničení je při používání kartáčku stále pozorovatelná s určitou barevnou intenzitou. Jestliže se při používání plášť odře, objeví se nakonec ohraničení s popřípadě intenzivnější barvou, aby to uživatele podnítilo k výměně kartáčku.

Podle výhodného provedení se monofil sloužící k výrobě štětin vytlačuje z pigmentem plněného plastu, který reaguje na laserový paprsek změnou barvy, přičemž ohraničení se vytváří působením laserového paprsku na monofil nebo z něho vytvořené štětiny.

způsobu podle vynálezu

Laserová technika je v rámci zvláště vhodná, neboť značení je vytvářeno nejen povrchově, pomocí přesně nýbrž také paralelních ohraničeno možno v hloubce monofilů popř. štětin. Dále, laserových paprsků může být značení a přesně lokalizováno. Také je prostřednictvím parametrů laseru ovlivnit hloubku Dále je možné v případě pigmentovaný monofil jen pro značena.

značení.

V případě pigmentem monofilu vícežilových štětin jednu žílu, takže jen sestávajícího z jádra jádro nebo jen obal, a jádru. Je-li značení pro použít a obalu plněno jen volitelně může být může být pigmentem plněno obojí, mohou být vytvořena indikaci různých stavů vytvořeno na obalu nebo na upotřebení na obalu a na značení j ádru.

Rovněž je možné vytlačovat monofil ze dvou polymerů s různými absorpčními koeficienty pro laserové paprsky. V tomto případě může pigmentování odpadnout a značení se provádí převážně prostřednictvím změny barvy na ploše

- 10rozhraní se silněji absorbujícím polymerem. Jestliže se oba polymery vytlačuji spolu na jeden monofil, může změna barvy nastávat také jen na ploše rozhraní jádra a obalu.

Laserová technika nabízí zejména tu výhodu, že nerovinné boční plochy štětinového osazení, které je vytvořeno z množství vedle sebe stojících štětin tvořících tak nepravidelně zvlněnou obálkovou plochu vnějších plášťů štětin, mohou být také opatřeny značením, které se jeví opticky uzavřené. Laserová technika poskytuje dále možnost stejným způsobem jako ohraničení nanést pod ohraničením objasňující popis, který uživateli čitelně indikuje stav upotřebení.

Místo laserové techniky je možno k vytvoření ohraničení použít způsob s inkoustovou tryskou, při kterém nanášená barva vnikne do mikropórů povrchu štětiny. Mohou být použity také jiné způsoby s obdobně přesným nanášením barvy.

Alternativně může být monofil vytlačován s tenkou krycí vrstvou nesoucí barvu, a ohraničení může být vytvořeno odstraněním krycí vrstvy. Toto odstranění se může rovněž provádět pomocí laserového paprsku.

Vynález se dále týká štětinového zboží vyrobeného výše uvedeným způsobem, které se vyznačuje tím, že alespoň část vnějších štětin štětinového osazení má barevně rozlišené, v podstatě čárové ohraničení v takovém odstupu od pracovních konců štětin, který představuje stav upotřebení.

Zvláštní vytvoření takovéhoto štětinového zboží jsou charakterizována v nárocích 22 až 36.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále objasněn za pomoci několika příkladů provedení štětinového zboží znázorněných na výkresech. Na výkresech představuje:

obr.	1	schematický nárys plochou kartáčku;	kartáčku	s tvarovanou
obr.	2	pohled na jednotlivou obr. 1 v novém stavu;	štětinu	kartáčku podle
obr.	3	štětina podle obr. 2	po delší	době používání

kartáčku;

obr. 4 nárys jiného provedení štětinového osazení v neupotřebeném stavu, sestávajícího z různých štětin;

obr. 5 zvětšené znázornění jednotlivé štětiny ze štětinového osazení podle obr. 5 v neupotřebeném stavu;

obr. 6 kartáček podle obr. 4 po delší době používání;

obr. 7 štětina podle obr. 5 po delší době používání;

obr. 8 schematický nárys dalšího provedení kartáčku v neupotřebeném stavu s jiným štětinovým osazením;

obr. 9 zvětšený podélný řez dvousložkovou štětinou ze • · · ·

		štětinového osazení podle obr. 8 v neupotřebeném stavu;
obr.	10	štětina podle obr. 9 po delším používání;
obr.	11	schematický nárys dalšího provedení kartáčku v neupotřebeném stavu;
obr.	12	podélný řez neupotřebenou štětinou ze štětinového osazení podle obr. 11;
obr.	13	štětina podle obr. 12 po delším používání;
obr.	14	schematický nárys další varianty kartáčku v neupotřebeném stavu;
obr.	15	zvětšený pohled na štětinu ze štětinového osazení podle obr. 14 v neupotřebeném stavu;
obr.	16	štětina podle obr. 15 po delším používání;
obr.	17	schematický nárys dalšího provedení kartáčku v neupotřebeném stavu;
obr.	18	z Lo narys dalsař provedeni štětiny;
obr.	19	nárys štětiny podle jiné varianty.

Příklady provedeni vynálezu

Kartáček podle obr. 1 sestává z nosiče jL, např. z plastu, na kterém je upevněno štětinové osazení 2, které

ve znázorněném přikladu provedení sestává z množství svazků štětin, což je obrázku znázorněno jednoduchými čarami, přičemž každý svazek má několik štětin 3, z nichž jedna je příkladně znázorněna na obr. 2 a 3. Pracovní konce 4_ štětin leží na obálkové ploše 5, která se odchyluje od roviny. V konkrétním případě vykazuje rovinný úsek 6 a vyklenutý úsek 7. Jedna se zde například o hlavu zubního kartáčku.

Jak je zřejmé z obr. 2, má štětina £ v neupotřebeném stavu na svém pracovním konci £ kupolovitě zaoblený vrcholek

8. S odstupem od vrcholku £ je na vnějších štětinách v osazení 2 vytvořeno čárové ohraničení £, které pro uživatele představuje stav upotřebení štětiny. Toto ohraničení 9 může být vytvořeno například pomocí laserového paprsku. K tomu účelu mohou být štětiny 3 resp. vytlačovaný monofil, z něhož jsou nařezány, plněny pigmenty, které absorbují laserový paprsek.

V neupocřebeném stavu je ohraničení _9 opticky zřetelně rozeznatelné jako čára značení. Tato na vnější straně vnějších štětin vytvořená čára 9 značení je zřetelná po celém štětinovém osazení, i když to sestává z jednotlivých svazků, jako v podstatě celistvá čára 10 značení.

V případě zubních kartáčků jsou vnější štětiny štětinového osazení 2 namáhány. Na dochází k opotřebení, a to tak, že nejdříve se odírá plast pláště štětiny 3, takže se její pracovní konec

4_ pozvolna kuželovité zužuj e na více či méně pravidelný kužel 11.

Přitom se ztrácí kupolovitý vrcholek štětina se v souladu s tím stává agresivněj ší.

Přitom dosahuje opotřebení nakonec také ke značení 9, které při dalším používání

r.artáčku mizí, jak je zřejmé z obr.

• · · • ·

- 14Prostřednictvím odstupu ohraničeni 9 od kupolovitého vrcholku 8_ je možno určit takový stupeň opotřebení, při kterém by se kartáček měl zahodit. To se doporučuje již tehdy, když označující ohraničení 9 zmizí teprve na několika svazcích.

V kombinaci s odstupem 9 od kupolovitého vrcholku 8^ může být k indikaci stupně opotřebení použita také hloubka ohraničení 9, nastavitelná prostřednictvím parametrů laseru.

Stanovení ohraničeni 9 se provádí s výhodou pomocí testů trvanlivosti kartáčku s makroskopickým zkoušením jednotlivých štětin. Na základě tohoto měření opotřebení může být podle obr. 1 u obálkové plochy 6 čára 10 značení vytvořena paralelně k obálkové ploše 5. pracovních konců, nebo v případě nerovnoměrného opotřebení v různých oblastech také může mít jiný průběh.

V příkladu podle obr. 4 sestává štětinové osazení 2 upevněné na nosiči 1. štětin ze štětin sdružených do svazků 12 (znázorněných paralelními čarami) a z popřípadě silnějších jednotlivých štětin 13, jejichž povrchy 14 (obr. 5) mohou být strukturovány, aby měly abrazivní účinek. Kartáčky podle obr. 4 popř. abrazivně účinkující štětiny 13 plní svou funkci jen tak dlouho, dokud je strukturovaná plášťová plocha 14 účinná. V tomto příkladu provedení jsou na jednotlivých vnějších štětinách 13 vytvořena dvě čárová ohraničení 15, 16 v různých odstupech od opět zaobleného pracovního konce 17 štětiny. První ohraničení 15 přitom slouží zároveň jako první varování, zatímco ohraničení 16 představuje stupeň opotřebení, při kterém by se kartáček měl zahodit. Tento stav je znázorněn na obr. 6 a 7. Obr. 7 znázorňuje, že odíráním plastu na plášti štětiny 13 se • ·· ·

pracovní konce opět opotřebovávají na kuželovitý konec 17, na kterém již chybí strukturovaný povrch 14 (obr. 5). Jestliže s postupujícím opotřebením zmizí také první varovné značení 15 a je zřetelné již jen širší značení 16, měl by se kartáček vyměnit. Také u tohoto příkladu provedení jsou značkující ohraničeni 15, 16 vytvořena pomocí laserových paprsků na vnějším plášti vnějších štětin štětinového osazení 2. Také zde mohou být štětiny 13 opět plněny vhodným pigmentem.

V přikladu provedení podle obr. 8 sestává štětinové osazení 2 opět ze svazků znázorněných čarami. Na štětinách nacházejících se vně alespoň několika svazků jsou opět vytvořena značkovací ohraničení 18, která se opticky jeví jako přerušovaná čára.

Každá jednotlivá štětina 19 štětinového osazení 2_ sestává z jádra 20 a obalu 21, které sestávají například z různých polymerů nebo ze stejných polymerů, z nichž polymer tvořící obal 21 je plněn pigmenty.

Na obalu 21 vnějších štětin 19 štětinového osazení 2 je opět vytvořeno ohraničení 22, s výhodou pomocí laseru. Ohraničení 22 sousedních štětin jednoho svazku tvoří jeden úsek přerušované čáry 18. Při používání se také tato štětina 19 kuželovité obrušuje, nejprve se tedy odírá obal 21 a následně také jádro 2 0. Ohraničení 22 také zde znamená stupeň opotřebení, při jehož dosažení by se měl kartáček zahodit. Při tomto stupni opotřebení značkovací ohraničení 22 pozvolna mizí.

V příkladu provedení podle obr. 11 sestává štětinové osazení opět ze svazků, jejichž vnější štětiny mají dvě • · · · · · značkovací ohraničeni 23, 24 popřípadě s různou šířkou. Štětinové osazení sestává z abrazivně účinkujících štětin 2 5, jak je znázorněno na obr. 12 a 13. Také ty sestávají opět z jádra 26 a obalu 27 tvořícího plášť. Také ty jsou na svých pracovních koncích zaobleny. Plast tvořící obal 27 je naplněn abrazivně účinkujícími částicemi. Značkovací ohraničení 23 je vytvořeno jen na obalu 27, zatímco značkovací ohraničení 24 je uspořádáno jak na obalu 27, tak také na jádru 2 6. To je možné například v případě pigmentovaných plastů prostřednictvím nastavení hloubky průniku laserových paprsků.

Při opotřebení štětiny podle obr. 12 se nejprve odírá abrazivní obal 27, přičemž zvolna mizí horní ohraničení 23. Podle toho, jaké požadavky uživatel klade na kvalitu kartáčku, zahodí kartáček již v tomto stavu upotřebení. Při nižších požadavcích na kvalitu může kartáček používat až do dosažení nebo zmizení ohraničení 24. V této chvíli již opotřebení natolik pokročilo, že mohou vznikat škody na objektu ošetřovaném kartáčkem.

Obr. 14 představuje provedení, u kterého štětinové osazení 2 sestává z roztřepených štětin 28, které mají masivní dřík 29 štětiny, který je na pracovním konci rozštěpen na jednotlivé praporky 30. Tyto praporky 30 slouží k šetrnému ošetření při kartáčování. Vzhledem ke svému menšímu průřezu jsou však méně odolné proti opotřebení. Pro zajištění šetrného ošetřování musí být kartáček při poměrně malém opotřebení praporků 30 vyměněn. Proto jsou na praporcích 30 vnějších štětin štětinového osazení 2 vytvořena, například pomocí laseru, čárová ohraničení 31, která zajišťují, že praporky 30 ještě jsou přítomny na části délky (obr. 16), když značkovací ohraničení 31 indikuje • · · · · ·

-17uživateli dosažení doby použitelnosti.

V provedení podle obr. 17 má štětinové osazení .2 navíc ke značkovacím čárovým ohraničením 32 popis, který indikuje stav upotřebení. Slovo „sensitive přitom znamená šetrný měkký účinek štětin, který již není zajištěn, když je dosaženo ohraničení 32 s popisem „stop. Uživatel, který ještě snáší i poněkud tvrdší účinek štětin, je prostřednictvím druhého značkovacího ohraničení 33 na tuto okolnost upozorněn popisem „hard.

Obr. 18 znázorňuje příklad provedení štětiny 34, na jejímž plášti jsou vytvořena tečková značení 35 se zvětšující se plochou. Ta tvoří na hotovém štětinovém osazení proužková značení různých šířek a mohou zejména u technických kartáčů a pod. signalizovat různé stupně opotřebení, které se projevují narůstající tvrdostí štětinového osazení.

V příkladu provedení štětiny 36 znázorněném na obr. 19 je na jejím plášti vytvořeno značení ve tvaru proužku jehož horní konec 38 je uspořádán v odstupu od pracovního konce 39 štětiny. Tento horní konec 38 značení 37 tvoří v hotovém štětinovém osazení opět čárové ohraničení. Stupeň opotřebení je v tomto případě uživateli indikován tak, že vnější štětiny mají na svých pracovních koncích světlou barvu. Dosáhne-li opotřebení k horním koncům 38 značení, celé štětinové osazení ztmavne, což uživateli indikuje nutnost výměny kartáčku.

Claims

• ·

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby štětinového zboží se štětinami z plastu, které se vytlačují jako nepřetržité monofily, řežou se na požadovanou délku a jednotlivě nebo sdruženy do skupin se upevňují jako štětinové osazení na nosič štětin, vyznačující se tím, že monofil po extruzi nebo z něho vyrobené osazení značení odstupu upotřebení.

štětiny se opatří alespoň jedním, na štětinovém hotového štětinového zboží jako barevně rozlišené v podstatě čárovým ohraničením v konců štětin, představujícím stav rozeznatelným, od pracovních
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že monofil nebo štětiny se opatří více barevně rozlišenými, v podstatě čárovými ohraničeními v různých odstupech od pracovního konce štětiny, představujícími různé stavy upotřebení.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, jedno nebo více čárových ohraničení se vytvoří jako hranice značení ve tvaru proužků.
4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že značení ve tvaru proužků se pro indikaci různých stavů upotřebení vytvoří jako značení ve tvaru proužků různé šířky.
5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že ohraničení na vnějších štětinách štětinového osazení se vytvoří před nebo po jeho upevnění na

- 19nosiči štětin.
6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že v případě štětinového osazení, u kterého pracovní konce štětin leží v nerovinné v obálkové ploše, se ohraničení vytvoří v poloze odpovídající této obálkové ploše, s výhodou s ní paralelní.

7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím ., že se ohraničení vytvoří ve tvaru teček nebo proužků na štětinách tak, že tvoří na hotovém štětinovém osazení čárová ohraničení. 8. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím , že se ohraničení vytvoří na části obvodu

štětin.
9. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se ohraničení vytvoří prostřednictvím hranice mezi různě zbarvenými zónami délky štětiny.
10. Způsob podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že v případě štětin sestávajících z jádra a obalu se opatří ohraničením jádro a/nebo obal.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že jádro se opatří ohraničením, které má menší odstup od pracovních konců, než značeni vytvořené na obalu.
12. Způsob podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že se obal vytvoří z transparentního plastu a jádro se opatří prosvítajícím ohraničením.

·· +♦·· ♦· • ·· • a • · · • · • ♦ · • • • · · • • · 9 • • · « · • • · · • • • · · · • · ·· ·· ·· « ·· ·· ·
13. Způsob podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že se monofil vytlačuje z pigmentem plněného plastu, který reaguje na laserový paprsek změnou barvy, přičemž ohraničení se vytváří působením laserového paprsku na monofil nebo na z něho vytvořené štětiny.
14. Způsob podle některého z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že v případě štětiny sestávající z jádra a obalu jsou polymery jádra a obalu rozdílně pigmentovány.
15. Způsob podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že monofil je vytvořen vytlačováním ze dvou polymerů s různými absorpčními koeficienty pro laserový paprsek a ohraničení se vytvoří působením laserového paprsku na monofil nebo na z něho vyrobené štětiny.
16. Způsob podle některého z nároků 13 až 15, vyznačující se tím, že při vytváření ohraničení pomocí laserových paprsků se hloubka značení řídí pomocí parametrů laseru.
17. Způsob podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že ohraničení se vytváří nanášením barvy na monofil nebo na z něho vytvořené štětiny způsobem s inkoustovou tryskou.
18. Způsob podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že monofil se vytlačuje s tenkou krycí vrstvou nesoucí barvu, a ohraničení se vytváří odstraněním krycí vrstvy.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, krycí vrstva se odstraňuje pomocí laseru.

že »· ····
20. Způsob podle některého z nároků vyznačující se tím, že pod ohraničením se vytvoří, až

9, stejným způsobem jako ohraničení, vysvětlující popis.
21. Štětinové zboží s nosičem na něm upevněným štětinovým osazením (2) z j ednotlivých nebo do skupin sdružených štětin (3), vyznačující se tím, že alespoň část vnějších štětin štětinového osazení (2) má barevně rozlišené, v podstatě čárové ohraničení (9) v odstupu od pracovních konců (4) štětin (3), představujícím stav upotřebení.
22. Štětinové zboží podle nároku 21, vyznačující se tím, že štětiny (13; 25) mají více ve vzájemných odstupech uspořádaných čárových ohraničení (15, 16; 23, 24), představujících různé stavy upotřebení.
23. Štětinové zboží podle nároku 21 nebo 22, vyznačující se tím, že jedno nebo více čárových ohraničení je tvořeno hranicemi značení (16) vytvořeného ve tvaru proužků.
24. Štětinové zboží podle nároku 23, vyznačující se tím, že v případě několika značení (15, 16) ve tvaru proužků mají značení (15, 16) šířku narůstající s narůstajícím odstupem od pracovních konců.
25. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 24, vyznačující se tím, že v případě štětinového osazení (2), u kterého pracovní konce (4) štětin (3) leží v nerovinné v obálkové ploše (5), je jedno nebo více čárových ohraničení (9, 10) vyrvořeno v odstupu od pracovních konců (4), • · ♦ · · ·

-22odpovídajícím této obálkové ploše (5), s výhodou s ni paralelně.
26. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 25, vyznačující se tím, že štětiny (34; 36) mají tečkové nebo čárové značení (35, 37), kteref se na hotovém štětinovém osazení (2) jeví jako čárové ohraničení.
27. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 25, vyznačující se tím, že ohraničení je tvořeno hranicí (38) mezi různě zbarvenými zónami (37) štětiny (36).
28. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 27, vyznačující se tím, že v případě štětin (19; 25) sestávajících z jádra (20; 26) a obalu (21; 27) je ohraničení (22; 23, 24) uspořádáno na jádru a/nebo obalu.
29. Štětinové zboží podle nároku 28, vyznačující se tím, že jádro (26) štětiny (25) je opatřeno ohraničením (24) , které má menší odstup od pracovních konců štětiny (25) , než ohraničení (23) vytvořené na obalu (27).

30. Štětinové zboží podle některého z nároků 28 nebo 29, vyznačující se tím, že obal (21) sestává z transparentního plastu a j ádro (20) je opatřeno prosvítajícím ohraničením.
31. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 30, vyznačující se tím, že štětiny (3, 13, 19, 25, 28, 34, 36) sestávají z pigmentem plněného plastu, který reaguje na laserový paprsek změnou barvy.
32. Štětinové zboží podle některého z nároků 28 až 31, vyznačující se tím, že jádro (20, 27) a obal (21, 27) štětiny (19, 25) sestávají z různých polymerů nebo polymerů plněných různými pigmenty.
33. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 32, vyznačující se tím, že štětiny (3) mají ohraničení vytvořené způsobem s inkoustovou tryskou.
34. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 33, vyznačující se tím, že štětiny (3) mají tenkou krycí vrstvou nesoucí barvu, která je v oblasti ohraničení přerušena.
35. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 34, vyznačující se tím, že v případě štětin (28), které jsou na svých pracovních koncích rozštěpeny na praporky (30), jsou ohraničení (31) uspořádána na praporcích.
36. Štětinové zboží podle některého z nároků 21 až 35, vyznačující se tím, že v blízkosti ohraničení (32, 33) je uspořádán popis osvětlující stav upotřebení.