CZ20012294A3

CZ20012294A3 - Sulfonamidové hydroxamáty

Info

Publication number: CZ20012294A3
Application number: CZ20012294A
Authority: CZ
Inventors: Roland Joseph Billedeau; Chris Allen Broka; Jeffrey Allen Campbell; Jian Jeffrey Chen; Sharon Marie Dankwardt; Nancy Delaet; Leslie Ann Robinson; Keith Adrian Murray Walker
Original assignee: F. Hoffmann-La Roche Ag
Priority date: 1998-12-22
Filing date: 1999-12-14
Publication date: 2001-12-12
Also published as: NO20013100L; YU44901A; EP1149072B1; MA26767A1; DE69918465D1; HUP0104658A2; CN1331674A; HUP0104658A3; IL143625A0; BR9916504A; TR200101868T2; NO20013100D0; RU2232751C2; JP2002533322A; EP1149072A1; ATE270271T1; PL349449A1; NZ512292A; CA2355902A1; HK1042691A1

Description

Sulfonamidové hydroxamáty

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká určitých sulfonamidových derivátů, které inhibují prokolagen C-proteinázu, farmaceutických prostředků, které je obsahuji, jejich použiti a způsobů a meziproduktů pro přípravu těchto sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Kolageny jsou integrálními složkami pojivových tkání.

V současné době bylo identifikováno devatenáct typů kolagenů. Intersticiální kolagenové typy I, II a III jsou hlavními kolagenovými složkami tkání. Tyto kolageny jsou syntetizovány jako prokolagenové prekurzorové molekuly mající amino- a karboxyl-terminálové peptidové rozšíření, také známé jako proregiony. Tyto pro-regiony jsou typicky štěpeny při sekreci prokolagenové molekuly za získání zralé kolagenové molekuly, která je schopná spojení na vysoce strukturovaná kolagenová vlákna {{viz například Fessler a Fessler, Annu. Rev. Biochem.

47, 129, (1978); Kivirikko a kol., Extracellular Matrix

Biochemistry (1984) a Kuhn, Structure and Function of Collagen

Types ívvd. Mavene, R a Burgeson, R. E.)

Academie Press.

Inu., Orlando, Florida, sir.

1-42 (1987)

). Je dobře známé, že přebytek povlaku kolagenu je spojován s fibrotických nemocí, jako je intersticiální pulmonární fibróza, pericentrální fibróza, Symmersova fibróza, perimuskulární fibróza, ledvinová fibróza, endokardiálni skleróza, hepatitida, syndrom akutního respiračního stresu, artritida, cystická fibróza, chirurgie šlachy, korneální zjizvení, chirurgická adheze, sklerodermie, chronické odmítnutí aloimplantátu, fibróza hemodialyzniho shuntu, fibróza jater a restenóza. Tyto nemoci jsou charakterizovány přebytkem povlaků fibrilárních intersticiálních kolagenů, které jsou odolné vůči proteolytické degradaci, což vede k symptomům fibrózy. Proto bude inhibice povlaků kolagenů užitečná při léčbě těchto nemoci.

Poslední studie ukazuji, že C-proteináza je základní enzym, který katalyzuje štěpení C-propeptidu typů kolagenů I, II a III a je proto nápomocný při tvorbě funkčních kolagenových vláken (viz Fertala a kol. J. Biol. Chem. 269, 11584, (1994)). Je proto žádoucí poskytnout inhibitory prokolagen C-proteinázy a tím poskytnout prostředky pro léčbu nemocí zprostředkovaných přebytečným povlakem těchto kolagenů. Sloučeniny podle vynálezu splňuji tyto a příbuzné potřeby.

Podstata vynálezu

V jednom aspektu předkládaný vynález poskytuje sulfonamidové deriváty, vybrané ze skupiny sloučenin představovaných obecným vzorcem Ia:

n (ia)

R¹ je alkyl, halogenalkyl, heteroalkyl, cykloalkyl, aryl, aralkyl, aralkenyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heteroaralkenyl, heterocyklylalkyl, cykloalkylalkyl,

- (alkylen)-C(0)-X (kde X je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, hydroxy, alkoxy, cykloalkoxy, cykloalkylalkoxy, heteroalkyloxy, aralkyloxy, nebo heteroaralkyloxy), nebo

-C (=NR' ) NHSO2R (kde R'je vodík nebo alkyl, a R je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, nebo heterocyklylalkyl);

R je -CH(R²)Ar^x nebo -CH (R²) CH=CHAr¹, kde R² j e vodík nebo alkyl; a Ar¹ je aryl nebo heteroaryl;

Ar² je buď:

(i) fenylový kruh obecného vzorce

R^J a R jsou, nezávisle na sobě, vodík, alkyl, alkylthio, nebo halogen;

R a R^l:' jsou, nezávisle na sobě, vodík, alkyl, nebo halogen;

R”· je alkyl, halogenalkyl, heterocyklyl, alkylthio, arylthio, aralkylthio, heteroarylthio, heteroaralkylthio, cykloalkylthio, cykloalkylalkylthio, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heteroaryloxy, heteroaralkyloxy, cykloalkoxy, cykloalkylalkoxy, alkyloxykarbonyl, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, moalkylamino, dialkylamino, a 1. kylsul fonyl, arylsulfonyl, heteroarylsulfonyl, heteroaralkylsulfonyl, cykloalkylsulfonyl, cykloalkylalkylsulfonyl, nebo -Y-(alkylen)-C(O)-Z [kde Y je vazba, -NR¹-, -0-, nebo -S(0)_ri- (kde n j e od 0 do 2), R^;í je vodík nebo alkyl, a Z je alkoxy, hydroxy, amino, monosubstituovaný amino, nebo disubstituovaný amino]; nebo

R spolu s R^; tvoří -0-(CR^HR^U)_; ’ kde n je 2 nebo 3 a každé a F jsou, nezávisle na sobě, vodík či alkyl; nebo atomy uhlíku ke kterým jsou připojeny R a R^! jsou kondenzovány k C2-C3 uhlíkům benzofuranového kruhu;

za předpokladu že alespoň dvě

z R³, Po, R⁶ a R⁷ nejsou zároveň atomy vodíku; nebo (ii) naftylový kruh obecného vzorce (b):

(b) kde:

R^lu je vodík, alkyl, alkoxy, nebo halogen; a

R¹¹ je vodík, alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, a1kyíoxykarbony1, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl za předpokladu že jak R¹⁰ tak R¹¹ nejsou zároveň atomy vodíku; a jejich farmaceuticky přijatelné soli, proléčiva, jednotlivé izomery, a směsi izomerů.

Definice

Neni-li stanoveno jinak, následující termíny použité v popisu a nárocích mají níže uvedený význam:

„Alkyl znamená lineární nasycenou jednomocnou uhlovodíkovou skupinu obsahující jeden až šest atomů uhlíku nebo rozvětvenou nasycenou jednomocnou uhlovodíkovou skupinu obsahující tři až šest atomů uhlíku, např., methyl, ethyl, npropyl, 2-propyl, terč.butyl, pentyl, a podobně.

„Alkenyl znamená lineární nasycenou dvojmocnou uhlovodíkovou skupinu obsahující jeden až šest atomů uhlíku nebo rozvětvenou nasycenou dvojmocnou uhlovodíkovou skupinu obsahující tři až šesti atomů uhlíku, např., methylen, ethylen, propylen, 2-methylpropylen, pentylen, a podobně.

„Alkenyl znamená lineární jednomocnou uhlovodíkovou skupinu obsahující dva až šest atomů uhlíku nebo rozvětvenou nasycenou jednomocnou uhlovodíkovou skupinu obsahující tři až šest atomu uhlíku, obsahující alespoň jednu dvojnou vazbu, např., ethenyl, propenyl, a podobně.

„Halogen znamená fluor, chlor, brom, nebo jód, výhodně fluor a chlor.

„Halogenalkyl znamená alkyl substituovaný jedním nebo více stejnými či jinými atomy halogenu, např., -CH₂C1, -CF₃, -CH₂CF₃, -CH2CCI3, a podobně.

„Cykloalkyl znamená nasycenou jednomocnou cyklickou uhlovodíkovou skupinu obsahující tři až sedm kruhových atomů uhlíku. Cykloalkyl může být případně substituován jedním, dvěma či třemi substituenty vybranými z alkylu, halogenalkylu, halogenu, nitro, kyanu, případně substituovaného fenylu, případně substituovaného heteroaralkylu, -OR (kde R je vodík, alkyl nebo halogenalkyl), -NRR' (kde R a R'jsou nezávisle vodík nebo alkyl) nebo -C(O)R (kde R je vodík, alkyl nebo případně substituovaný fenyl). Přesněji, pojem cykloalkyl zahrnuje například cyklopropyl, cyklohexyl, 1,2-dihydroxycyklopropyl, a podobně.

„Monosubstituovaný amino znamená radikál -NHR kde R je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, hydroxyalkyl, aryl, aralkyl, aralkenyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heteroaralkenyl, heterocyklyl, nebo heterocyklylalkyl, např., methylamino, ethylamino, fenylamino, benzylamino, dibenzylamino, a podobně.

„Disibstutovaný amino znamená radikál -NRR¹ kde R a R¹jsou, nezávisle na sobě, alkyl, halogenalkyl, kyanalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, hydroxyalkyl, aryl, aralkyl, aralkenyl, hetoaryl, heteroaralkyl, heteroara1kenyl, heterocyklyl, nebo heterocyklylalkyl, nebo R a R¹ spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoři heterocyklycký kruh. Ukázkové příklady zahrnuji, avšak nejsou omezeny pouze na dimethylamino, methylethylamino, di(l-methylethyl)amino, piperazinyl, a podobně.

„Monoalkylamino znamená radikál -NHR, kde R je alkyl·, např., methylamino, ethylamino, a podobně.

„Dialkylamino znamená radikál -NRR', kde R nebo R'jsou nezávisle na sobě alkyl. Ukázkové příklady zahrnuji, avšak nejsou omezeny na dimethylámino, methylethylamino, di (1-methylethyl)amino, a podobně.

„Aryl znamená jednomocnou nebo bicyklickou aromatickou uhlovodíkovou skupinu obsahující 6 až 10 kruhových atomů, která je nezávisle substituována jedním či více substituenty, výhodně jedním, dvěma či třemi substituenty vybranými z alkylu, halogenalkylu, thioalkylu, heteroalkylu, halogenu, nitro, kyanu, případně substituovaného fenylu, heteroarylu, heterocyklylu, hydroxy, alkoxy, halogenalkoxy, případně substituovaného fenyloxy, heteroaryloxy, methylendioxy, ethylendioxy, -COR (kde R je alkyl nebo případně substituovaný fenyl), - (alkylen) ..-COOR (kde n je 0 nebo 1 a R je vodík, alkyl, případně substituovaný fenylalkyl nebo heteroaralkyl), -NR’R^r (kde R¹ a R^c jsou nezávislé na sobě, vodík, alkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, hydroxyalkyl, případně substituovaný fenyl nebo heteroaryl), -NR^COR¹ (kde R'¹ je vodík nebo alkyl a R^k je vodík, alkyl, halogenalkyl, nebo případně substituovaný fenyl),

-S(O)_r,R [kde n je celé číslo od 0 do 2 a

R je vodík (za předpokladu že n je 0), alkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heteroalkyl, případně substituovaný fenyl, γ- ί η 2 η n A 1'

_ 1-.,-.4-,-.-.-. - — . , 1 1

Í1C1JU 1LC LC 1 UG.1 V 1 J /

(kde R a R^ř jsou, nezávisle na sobě vodík, alkyl, hydroxyalkyl, nebo případně substituovaný fenyl, nebo R¹ a R^b spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoři heterocyklický kruh), -NRSChR' (kde R je vodík nebo alkyl a R je alkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heteroalkyl, případně substituovaný fenyl, případně substituovaný fenylalkyl, nebo heteroaryl), -NRSONR'R (kde R je vodík nebo alkyl a R'a R jsou, nezávisle na sobě vodík, alkyl nebo hydroxyalkyl, nebo P'a P” spolu s atomem dusíku, ke kterém jsou připojeny tvoří heterocyklický kruh), nebo - (alkylen) _ri-CONR^aR^b (kde n je 0 nebo

1, a R* a R^b jsou, nezávisle na sobě, vodík nebo alkyl, nebo R^,d a R^fc spolu s atomem dusíku ke kterému jsou připojeny tvoří heterocyklický kruh). Přesněji pojem aryl zahrnuje, avšak není omezen na fenyl, 1-naftyl, a 2-naftyl, a jejich deriváty.

„Případně substituovaný fenyl znamená fenylový kruh, který je případně substituován nezávisle jedním nebo více substituenty, výhodně jedním nebo dvěma substituenty, vybranými z alkylu, halogenalkylu, thioalkylu, hydroxyalkylu, halogenu, nitro, kyanu, hydroxy, alkoxy, karboxy, alkoxykarbonylu, amino, methylendioxy, ethylendioxy, -COR (kde R je alkyl), -COOR (kde R je alkyl), -NR^dR^b (kde R^a a R^b jsou nezávisle na sobě vodík nebo alkyl), -NR^aCOR^b (kde R je vodík nebo alkyl a R^1, je alkyl, halogenalkyl, nebo případně substituovaný fenyl), nebo -CONR^R^1, (kde R'¹ a R^b jsou nezávisle na sobě vodík nebo alkyl). Přesněji pojem aryl zahrnuje, avšak není omezen na fenyl, 1-naftyl, a 2-naftyl, a jejich deriváty.

„Heteroaryl znamená jednomocnou monocyklickou nebo bicyklickou aromatickou skupinu obsahující 5 až 12 kruhových atomu obsahujících jeden, dva nebo tři kruhové heteroatomy vybrané z N, 0, nebo S, přičemž zbývající kruhový atom je C. Heteroarylový kruh je případně nezávisle substituován jedním či více substituenty, nejlépe jedním či dvěma substituenty vybranými z alkylu, halogenalkylu, heteroalkylu,

+1 X _L I— J_ O /

K . , v-. . O Ti / 1 . „1 _ r> — . , jxjycsiiu, “vjrx jvLie tx Jtí VOU1K, alkyl, halogenalkyl, případně substituovaný fenyl nebo případně substituovaný heteroaryl), -NRR'(kde R a R'jsou, nezávisle na sobě, vodík, alkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, hydroxyalkyl, nebo případně substituovaný fenyl), -C(O)R (kde

R je vodík, alkyl, nebo případně substituovaný fenyl), ialkylen)--COOR (kde n je 0 nebo 1 a 9 je vodík, alkyl, připadne substituovaný fenylalkyl, nebo případně substituovaný heteroaralkyl), -S(OKR [kde n je cele číslo od U do 2 a R je vodík za předpokladu, že n je 0), alkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heteroalkyl, případně substituovaný fenyl, případně substituovaný fenylalkyl nebo případně substituovaný heteroaryl], -SO₂NR'R'' (kde R'a R'' jsou nezávisle vodík, alkyl, hydroxyalkyl nebo případně substituovaný fenyl nebo R'a R spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny tvoří heterocyklický kruh), -NRC(O)R'(kde R je vodík nebo alkyl a R'je alkyl, halogenalkyl, nebo případně substituovaný fenyl), -NRSO₂R' (kde R je vodík nebo alkyl a R'je alkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, heteroalkyl, případně substituovaný fenyl, případně substituovaný fenylalkyl, nebo případně substituovaný heteroaryl), -NRSO₂NR'R (kde R je vodík nebo alkyl, a R' a R jsou, nezávisle na sobě, vodík nebo alkyl, nebo R' a R spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří heterocyklický kruh), - (alkylen) _n-CONR'R (kde n je 0 nebo 1 a R'a R jsou, nezávisle na sobě, vodík nebo alkyl, nebo R' a R spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří heterocyklický kruh), nebo chránící skupina aminoskupiny. Přesněji, pojem heteroaryl zahrnuje, avšak není omezen na pyridyl, furanyí, thiofenyl, thiazolyl, izothiazolyl, triazolyl, imidazolyl, izoxazolyl, pyrrolyl, pyrazolyl, pyrimidinyl, benzofuranyl, izobenzofuranyl, benzothiazolyl, benzoizothiazolyl, benzotriazolyl, indolyl, izoindolyl, benzoxazolyl, chinolyl, izochinolyl, benzimidazolyl, benzizoxazolyl, benzot.hi ofenyl , dibenzofuran, a benzodiazepin-2-on-5-yl, a jejich deriváty.

„Heterocyklyl znamená nasycenou cyklickou skupinu obsahující 3 až 8 kruhových atomů, ve kterých jeden nebo dva kruhové atomy jsou heteroatomy vybrané z N, 0, nebo S (0).-, (kde n je celé číslo od 0 do 2), přičemž zbývající kruhové atomy jsou C, kde jeden nebo dva C atomy se mohou případně nahradit karbonylovou skupinou. Heterocyklický kruh může být případně substituovn nezávisle jedním, dvěma či třemi substituenty vybranými z alkylu, halogenalkylu, halogenu, nitro, kyanu, připadne substituovaného fenylu, případně substituovaného

heteroarylu, případně substituovaného fenylalkylu, případně substituovaného heteraralkylu, -0R (kde R je vodík, alkyl, nebo halogenalkyl), -NRR'(kde R a R'jsou nezávisle na sobě vodík či alkyl), -C(O)R (kde R je vodík, alkyl, heteroalkyl, aryl, heteroaryl, nebo aryloxyalkyl), -COOR (kde R je vodík, alkyl, aryl, aralkyl, heteroaralkyl), - (alkylen)-COOR (kde R je vodík, alkyl, případně substituovaný fenyl, případně substituovaný fenylalkyl, nebo případně substituovaný heteroaralkyl), -CONR'R, nebo -(alkylen)-COONR'R (kde R'a R jsou nezávisle na sobě vybrány z vodíku, alkylu, cykloalkylu, cykloalkylalkylu, heterocyklylu, arylu, aralkylu, heteroarylu), -S(O)_nR (kde n je celé číslo od 0 do 2 a R je vodík (za předpokladu, že n je 0) nebo alkyl), alkoxykarbonyl, -NRC(0)R' (kde R je vodík nebo alkyl a R' je vodík nebo alkyl a R' je vodík nebo alkyl), -NRSO_>R' (kde R je vodík nebo alkyl a R' je alkyl), -NRS0._;NR'R (kde R, R' a R jsou nezávisle na sobě vodík nebo alkyl), nebo chránící skupina amino.

Heterocyklický kruh muže být také případně kondenzován s arylovým kruhem jak uveden výše. Přesněji, pojem heterocyklus zahrnuje, avšak bez omezení, tetrahydropyranyl, piperidin, piperazin, morfolin a thiomorfolin, thiomorfolin-1-oxid, thiomorfolin-l,1-dioxid, a jejich deriváty.

„Heteroalkyl znamená alkylovou, cykloalkylovou nebo cykloalkylalkylovou skupinu jak uvedeno výše, nesoucí τ τ τ v· —> v-· ’ r v J_ Cíli _y nebo -S(G)_nR^d, kde n je celé číslo od 0 do 2, R^J- je vodík, alkyl, nebo -COR (kde R je vodík, alkyl, nebo halogenalkyl) ; R^r' je vodík, alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, heterocyklyhydroxyalkyl, -COR (kde R je vodík, alkyl, halogenalkyl, monosubstituovaný aminoalkyl, aryloxyalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklylalkyl, nebo -(alkylen)-C(O)-X (kde

X je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, amino, • φ * · φφ ·· · φ φφ · · ΦΦΦ

Φ φφφ* · · · • φφ ·*··*· · *

Φ φ * * Φ · ·

ΦΦ* ΦΦ ·· ** * monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, nebo heterocyklyalkyl) , -SO₂R (kde R je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, amino, monosubstituovaný amino nebo disubsituovaný amino), -COOR (kde R je vodík, alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, nebo heterocyklylalkyl), -CONR'R, nebo -(alkylen)-CONR'R (kde R' a R jsou nezávisle na sobě vybrány z vodíku, alkylu, cykloalkylu, cykloalkylalkylu, heterocyklylu, arylu, aralkylu, heteroarylu, heteroaralkylu, nebo SO₂R (kde R je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, amin, monosubstituovaný amin nebo disubstituovaný amin), nebo R' a R spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny tvoří heterocyklický kruh]; R~ je vodík, alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklylalkyl, -COR (kde R je alkyl, halogenalkyl, nebo heterocyklyl), nebo -C0NR'R (kde R' a R jsou nezávisle na sobě vybrány z vodíku, alkylu, cykloalkylu, cykloalkylalkylu, arylu, aralkylu, heteroarylu, nebo heteroaralkylu); a R¹’¹ je vodík (za předpokladu, že njeO), alkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, amino, monosubstituovaný amino, nebo disubstituovaný amino. reprezentativní příklady obsahují, ale bez omezení, hydroxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-methoxyethyl, benzyloxymethyl, thiophen-2-ylthiomethyl, a podobně;

„Aralkyl znamená skupinu -R^aR^b, kde R^a je alkylenová Sfiapina a R je arylová skupina jak je uvedeno shora např., benzyl, fenylethyl, 3-(3-cnlorfenyl)-2-methylpentyl, a podobně.

1 • ···* * •· ······ 4 · • · · · · · · · ··· ««·· «4 ·· ·· «·· „Aralkenyl znamená skupinu -R'FC, kde R'¹ je alkenylová skupina a R^b je arylová skupina jak je uvedeno shora např.,

3- fenyl-2-propenyl, a podobně.

„Heteroaralkyl znamená skupinu -R^aR^b, kde R^a je alkylenová skupina a R^b je heteroarylová skupina jak je uvedeno shora např., pyridin-3-ylmethyl, 3-(benzofuran-2-yl)propyl, a podobně.

„Heteroaralkenyl znamená skupinu -R^aR^b, kde R^a je alkenylová skupina a R^b je heteroarylová skupina jak je uvedeno shora např., 3-pyridin-3-ylpropen-2-yl, a podobně.

„Heterocyklylalkyl znamená skupinu -R^aR^b, kde R^a je alkylenová skupina a R'^;’ je heterocyklická skupina jak je uvedeno shora např., tetrahydropyran-2-ylmethyl,

4- methylpiperazin-1-ylethyl, 2-, nebo 3-piperidinylmethyl, a podobně.

„Cykloalkylalkyl znamená skupinu -R^R³', kde R^a je alkylenová skupina a R^b je cykloalkylové skupina jak je uvedeno shora např., cyklopropylmethyl, cyklohexylpropyl, 3-cyklohexyl-2-methylpropyl, a podobně.

„Alkoxy, „aryloxy, „aralkyloxy, nebo „heteroaralkyloxy znamená skupinu -0R, kde R je alkyl, aryl, aralkyl nebo heteroaralkyl respektivně, jak je uvedeno shora např., methoxy, fenoxy, pyridin-2-ylmethoxyloxy, benzyloxy, a podobně.

jak j e uvedeno shora, mající jednu či více, nejlépe jednu, dvě či tři hydroxyskupiny, s podmínkou, že pokud obsahuje dvě hydroxyskupiny, pak nejsou obě na stejném atomu uhlíku. Reprezentativní příklady zahrnuji, avšak bez omezení, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 3-hydroxypropyl, l-(hydroxymethyl)-2-methvlpropyl, 2-hydroxybutyl, 3-hydroxybutyl, 4-hydroxybutyl, 2,3-dihydroxypropyl, 1-(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl, 2,3-dihydroxybutyl, 3,4-dihydroxybutyl a « ··«· · • *9 «♦···· * * « · · · V 9 ·♦ ·· ·· ·· ·♦·

2-(hydroxymethyl}-3-hydroxypropy1, výhodně 2-hydroxyethyl, 2,3-dihydroxypropyl, a 1-(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl.

„Případný či „případně znamená, že po sobě popsaná událost či okolnost se může, avšak nemusí vyskytnout, a že popis zahrnuje příklady, kde se událost či okolnost vyskytuje a příklady, ve kterých se nevyskytuje. Například, „heterocyklická skupina případně mono- či disubstituována alkylovou skupinou znamená, že alkyl může, avšak nemusí být přítomen, a popis zahrnuje situace, kde je heterocyklická skupina mono- či disubstituována alkylovou skupinou a situace, kde heterocyklická skupina alkylovou skupinou substituovaná není .

„Chránící skupina aminoskupiny se týká těch organických skupin, které jsou určeny k ochraně atomu dusíku proti nežádoucím reakcím během syntetického postupu, např. benzyl, benzyloxykarbonyl (CBZ), terč.butoxykarbonyl (Boc), trifluoracetyl, 2-trimethylsilylethansulfonyl (SES) a podobně.

Sloučeniny, které mají stejný molekulový vzorec, ale které se liší v povaze nebo sekvenci vazby svých atomů nebo uspořádáním atomů v prostoru se nazývají „izomery. Izomery, které se liší v uspořádání svých atomů v prostoru se nazývají „stereoizomery. Stereoizomery, které nejsou navzájem zrcadlovým obrazem se nazývají „diastereomery a stereoizomery, které jsou navzájem zrcadlovým obrazem se nazývají „enantiomery. Jestliže má sloučenina asymetrické centrum, například kde je atom uhlíku vázán ke čtyřem různým skupinám, je možný pár enantiomerú. Enantiomer může být charakterizován absolutní konfigurací svého asymetrického centra a je popsán jako R- nebo S-sekvence, podle Cahn a Prelogova pravidla nebo způsobem, ve kterém molekula otáčí rovinu polarizovaného světla a označují se jako pravotočivé nebo levotočivé (tj. jako (+) nebo (-)- izomery). Chirálni sloučeniny mohou existovat buď jako jednotlivé enantiomery ·« ·· ·♦ · «· · · · · · * · ♦ ·· « ♦ ···♦*·· * * ·· ···♦·· · · • · ·· < · ♦ · ««· ···· *· · ·· ··· nebo jejich směsi. Směs obsahující stejné poměry enantiomerů se nazývá „racemická směs”.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou vykazovat jedno nebo více asymetrických center; takové sloučeniny se mohou získat jako individuální (R)— nebo (Ξ)- stereoizomery nebo jejich směsi. Pokud není uvedeno jinak, popis nebo pojmenování konkrétních sloučenin v tomto dokumentu a nárocích zahrnuje oba individuální enantiomery a racemické nebo jiné. Způsoby pro určení odděleni stereoizomerů jsou dobře známé jejich směsi, stereochemie a ve stavu techniky (viz diskuzi v kapitole 4 „Advanced

Organic Chemistry, 4. vydáni,

J. March, John Wiley and Sons, „Farmaceuticky přijatelný excipient” znamená excipient, který je užitečný při přípravě je obecně bezpečný, netoxický a není biologicky nebo jinak nežádoucí a zahrnuje excipient, který je přijatelný pero veterinární použití a rovněž pro farmaceutické použití. „Farmaceuticky použitelný excipient”, jak se používá v tomto farmaceutických kompozic, který dokumentu a nárocích, zahrnuje jeden nebo více takových excipientů.

„Farmaceuticky přijatelná sůl” sloučeniny znamená sul, která je farmaceuticky přijatelná a která vykazuje žádanou aktivitu mateřské sloučeniny. Takové soli zahrnuj i:

adiční soli s kyselinou, tvořené s anorganickými jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná a podobně; nebo tvořené s organickými kyselinami, jako je kyselina octová, kyselina propionová, kyselina kyselina cyklopentanpropionová, kyselina glykolová, pyrohroznová, kyselina mléčná, kyselina malonová, hexanová, kyselina kyselina j antarová, kysel ina fumarova, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina benzoová, methansulfonová, kyselina ethansulfonová, kyselina 1,2-ethandisulfonová, kyselina 2-hydroxyethansulfonová, kyselina benzensulfonová, kyselina 4-chlorbenzensulfonová, kyselina

2-naftalensulfonová, kyselina 4-toluensulfonová, kyselina kafrsulfonová, kyselina 4-methylbicyklo[2.2.2]okt-2-en-l-karboxylová, kyselina glukoheptanová, kyselina 3-fenylpropionová, kyselina trimethyloctová, kyselina terč.butyloctová, kyselina laurylsirová, kyselina glukonová, kyselina glutamová, kyselina hydroxynaftoová, kyselina salicylová, kyselina stearová, kyselina mukonová a podobně; nebo (2) soli, kdy se kyselý proton přítomný v rodičovské sloučenině nahradí buď kovovým iontem, jako je iont alkalického kovu, kovu alkalických zemin nebo iont hliníku; nebo koordináty s organickými bázemi, jako je ethanolamin, diethanolamin, triethanolamin, tromethamin, N-methylglukamin a podobně.

„Proléčiva znamená jakoukoliv sloučeninu, která uvolňuje aktivní rodičovské léčivo obecného vzorce I in vivo když se proléčivo podá savčímu subjektu. Proléčiva sloučeniny obecného vzorce I se připraví modifikací funkčních skupin přítomných ve sloučenině obecného vzorce I takovým způsobem, že modifikace mohou být štěpeny in vivo za uvolnění rodičovské sloučeniny. Proléčiva zahrnují sloučeniny obecného vzorce I, kde se hydroxy, amino nebo sulfhydrylová skupina ve sloučenině obecného vzorce I váže ke kterékoliv skupině, která může být štěpena in vivo za vzniku volné hydroxylové, aminové nebo sulfhydrylové skupiny.

Příklady proléčiv zahrnují, nikoliv však s omezením estery (například deriváty), karbamáty (například N, acetát, formiát a benzoátové

N-dimethylaminokarbonyl) sloučeninách obecného vzorce

I a podobně.

„Therapeuticky účinné množství znamená množství sloučeniny, které je po podáni savci pro léčbu nemoci dostatečné k účinnému léčení nemoci.

množství se bude lišit v závislosti na sloučenině, nemoci a její vážnosti, věku, hmotnosti, atd. a na savci, který se má léčit.

Pojmenování a číslováni sloučenin podle vynálezu je znázorněno dále.

SOý

Ar² (I)

Nomenklatura používaná v této přihlášce je založena na doporučeních IUPAC, například sloučenina obecného vzorce I:

kde R¹ je -CH(CHj)₂, R je -CHÍR^Ar¹, kde F.' je vodík, Ar¹je 3,4-methylendioxyfenyl, Ar^- je 4-methoxyfenyl a stereochemie na uhlíku ke kterému se R¹ váže je (R) se nazývá N-hydroxy-2 (R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl)-4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3-methylbutyramid.

kde R‘ je -CHjOH, R je CHÍRjAr¹, kde R“ je vodík, Ar' je indol-5-yl, Ar je 2, 3, 6-trimethyl-4-methoxyfenyl a stereochemie na atomu uhlíku, ke kterému se R¹ váže je (R) se nazývá N-hydroxy-2 (R) —[(1H-indol-5-yImethyl))-4-methoxy-2,3,6- tr imethylbenzensul fonyl) amino]-3-hydroxypropionamid.

I když je nejširší definice předkládaného vynálezu popsána shora, určité sloučeniny obecného vzorce la jsou výhodné.

R‘ (la)

Σ. Specifičtěji je výhodná skupina sloučenin vzorce la

I' ; γ ČÍ Θ *

ΦΦ ·· ΦΦ ·♦ « ♦ · φ* · φ · · · φ ·>φ· ·· · φ ·· ······ φ φ φ · · · φ · · φ·· ···· ·Φ ·· *· ···

R je -CH(R²)Ar^], kde R' je vodík.

(a) V této výhodné skupině (I), je výhodnější skupina sloučenin ta, kde:

Ar¹ je heteroaryl a Ar² je fenylový kruh vzorce (a) .

(i) V této výhodnější skupině (I)(a), ještě více výhodnější skupina sloučenin je ta, kde:

R³ a R⁷ jsou, nezávisle navzájem, alkyl, alkylthio, nebo halogen;

R⁴ je vodík, alkyl, nebo halogen;

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino, nebo alkylsulfonyl; a

R je vodík;

výhodněji, když R³ a R⁷ jsou, nezávisle navzájem, alkyl nebo halogen;

R je alkyl; a

R⁵ je alkyl, alkoxy, nebo halogen.

V těchto výhodných, výhodnějších a ještě více výhodnějších skupinách sloučenin, je obzvláště výhodná skupina sloučenin taková, kde:

Ar' je heteroarylový kruh, výhodně případně substituovdiiý indolyl nebo imidazolyl, ještě výhodněji indol-5-yl, l-methylindol-5-yl, 3-acetylindol-5-yl, 3-propionylindol-5-yl, 3-(2-methylpropionyl)indol-5-yl, imidazol-5-yl, 2-methylbenzimidazol-5-yl, nebo benzimidazol-5-yl;

R’ a R jsou, nezávisle navzájem, alkyl nebo halogen, výhodně methyl, chlor, nebo brom.;

R je vodík nebo alkyl, výhodně methyl; a * φφ ♦·♦· ·· φ · φ · φ · ·· • φ φ · φ ··Φ φ «φφφ φ·· ·φ · « « φ ·Φφφ φφ| ···· ·Φ φφ··

R' je alkyl, alkoxy, nebo halogen, výhodně methyl, methoxy, chlor, nebo brom; ještě výhodněji R¹, R‘‘ a R⁷ jsou methyl a P? je methoxy, chlor nebo brom.

V těchto výhodných, výhodnějších, a obzvláště výhodných sloučeninách, je ještě výhodnější skupina sloučenin, kde:

R^l je alkyl, aralkyl, heteroalkyl, nebo -(alkylen)C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heteerocyklyl, výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl,

2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, nebo -(alkylen)C(O)-X, kde X je 2- nebo 4-pyridylmethylamino, 1-alkoxykarbonylpyridin-4-ylamino, případně substituovaný benzylamino, 4-případně substituovaný benzyloxykarbonylpiperazin-l-yl, 4-případně substituovaný fenylpiperazin-l-yl, 4-alkoxykarbonylpiperazin-l-yl, nebo

4-případně substituovaný heteroarylpiperazin-l-yl, nej výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl,

2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl,

2-(2- nebo 4-pyridylmethylamino-karbonyl)ethyl, 2—(1 —

-ethoxykarbonylpyridin-4-ylaminokarbonyl)ethyl, 2-(benzylb Ví w 1

U.11J -1— f (4 íd o n. z y 1 ox y k 8. rtion y l· ρ i p θ 11 z 1 h — 1 — y 1 “ karbonyl)ethyl, 2-(4-fenylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl,

2-(4-methoxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-acetylpiperazin-l-yl-karbonyl)ethyl, nebo 2-(4-pyridin-2-ylpiperazin-1-ylkarbonyl)ethyl.

V těchto výhodných, výhodnějších, a obzvláště výhodných skupinách sloučenin, alternativně je ještě výhodnější skupina sloučenin kde:

Μ 9* 99 ♦· · • · · · · · · · · • 9 9 * 9 ♦ · 9

99 9 99999 9 9

9 9 9 9 9 9

99» 999· 99 «9 9· 999

R' je heteroalkyl nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je alkyl·, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heterocyklyl, výhodněj i, methylsulfonylaminomethyl, fenylsulfonylaminomethyl, (3-nitrofenyl) CH2SO2NHCH2, methylkarbonylaminomethyl, 4- (methoxykarbonyl) fenylkarbonylaminomethyl, 2-(pyrol-l-yl)fenylkarbonylaminomethyl, 3-kyanfenylaminokarbonylaminomethyl, thien-2-ylkarbonylaminomethyl, fenylkarbonylaminomethyl, (C_ŘH₅) CHCH3NHCO (C₂H₄) CONHCH₂, ( 4-methoxyf enyl) COC2H4CONHCH2-, 4-chlorfenylsulfonylaminokarbonylaminomethyl, 5-(acetyl)thien-2-ylkarbonylaminomethyl, pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl, (3,4, 5-trimethoxyfenyl) C2H4CONHCH2-,

3-methoxyfenylaminokarbonylaminomethyl, ( fenoxy) CH (CH2CH.3) CONHCH?-, 1- (ethoxykarbonyl) piperidin-4-yl-aminomethylkarbonylaminomethyl,

3- (benzyloxykarbonylamino)propyl, 2 - [ (difenyl)methylaminokarbonyl]ethyl, 2-[2-(methyl)butylaminokarbonyl] ethyl, nebo 2-[ (Cdb) CHCHjNHCO] ethyl.

(ii) V této výhodnější skupině (1) (a), je ještě výhodnější skupina sloučenin kde:

R^H a R^,J je vodík;

R a R jsou, nezávisle navzájem, dlkyl nebo halogen; a

R^J je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino, nebo alkylsulfonyl;

ještě výhodněji R' je alkyl; R’· je alkyl, alkoxy, nebo halogen; a R je alkyl nebo halogen.

• ··		• 9	• 9 ·
« ·	•	· 9	9	9
• ·	• ·	•		•
• 9	9	9 ·	9	•
··· ····	··	• 9	• 9		• 9

V těchto výhodných, výhodnějších, a ještě výhodnějších skupinách sloučenin, je obzvláště výhodná skupina sloučenin kde:

Ar¹ je heteroarylový kruh, výhodně případně substituovaný indolyl nebo imidazolyl, výhodněji indol-5-yl, l-methylindol-5-yl, 3-acetylindol-5-yl, 3-propionylindol-5-yl, 3-(2-methylpropionyl)indol-5-yl, imidazol-5-yl, 2-methylbenzimidazol-5-yl, nebo benzimidazol-5-yl;

R³ je alkyl, výhodně methyl;

R⁵ je alkyl, alkoxy, nebo halogen, výhodně methyl, methoxy, chlor, nebo brom; a

R⁷ j e alkyl nebo halogen, výhodně methyl, chlor, nebo brom;

výhodněji R³ a R^J jsou methyl a R^J je methoxy, chlor nebo brom.

V těchto výhodných, výhodnějších, a obzvláště výhodných skupinách sloučenin, ještě výhodnější je skupina sloučenin kde:

R’ je alkyl, aralkyl, heteroalkyl, nebo -(alkylen)C(O}-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heterocyklyl, výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terc.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl,

methoxymethyl, nebo -(alkylen)-C(0)-X, kde X je

2- nebo 4-pyridylmethylamino, 1-alkoxykarbonylpyridín-4-ylamino, případně substituovaný benzylamino, 4-případně substituovaný benzyloxykarbonylpiperazin-l-yl, 4-případně substituovaný fenylpiperazin-l-yl, '4-alkoxykarbonylpiperazin-l-yl, nebo 4-případně substituovaný heteroarylpiperazin-1-yl, výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terc.butoxymethyl, 2-hvdroxyethyl, ·♦

2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, 2-(2- nebo 4-pyridylmethylaminokarbony1)ethyl, 2-(1-ethoxykarbonylpyridin-4-ylaminokarbonyl)ethyl, 2-(benzylaminokarbonyl)ethyl, 2- (4-benzyloxykarbonylpiperizin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2- ( 4-fenylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-methoxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-acetylpiperazin-l-yl-karbonyl)ethyl, nebo 2-(4-pyridin-2-ylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl.

R^: je heteroalkyl nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heterocyklyl, výhodněji, methylsulfonylaminomethyl, fenylsulfonylaminomethyl, (3-nitrof enyl) CH._;SO. NHCH_?-, methylkarbonylaminomethyl, 4-(methoxykarbonyl)fenylkarbonylaminomethyl, 2-(pyrrol-l-yl)fenylkarbonylaminomethyl, 3-kyanfenylaminokarbonylaminomethyl, thien-2-ylkarbonylaminomethyl, fenylkarbonylaminomethyl, (C,,H J CHCH₃NHCO (C_H₄) CONHCH -, (4-methoxyfenyl) COCjH.iCONHCH^-, 4-chlorfenylsulfonylaminokarbonylamiiTomethy 1, 5- (acetyl) thien-2-ylkarbonylaminomethyl, pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl, (3,4,5-trimethoxyfenyl) C2H4CONHCH2-, 3-methoxyf enylaminokarbonylaminomethyl, (fenoxy) CH (CH.CH·,) CONHCH. -,

1- (ethoxykarbonyl)piperidin-4-yl-aminomethylkarbonylaminomethyl, 3-(benzyloxykarbonylamino)propyl,

2- [ (difenyl)methylaminokarbony1]ethyl, 2-[2-(methyl)butylaminokarbonyl] ethyl, nebo 2-[ (CsHJ CHCH <NHCO] ethyl.

I* (b)

V této (b) je

Φ výhodné skupině (I) je jiná sloučenin vzorce la kde: aryl a Ar² je fenylový kruh výhodnější skupina vzorce (a).

nebo této výhodnější skupině (I) výhodnější skupina sloučenin kde: R³ a R⁷ jsou, halogen;

R'¹ je vodík, R^b je alkyl, alkyloxykarbonyl, (b), je ještě nezávisle navzájem, alkyl, alkylthio, alkyl, nebo halogen; halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino, nebo alkylsulfonyl; a r'¹ je vodík.

V těchto výhodných, výhodnějších a ještě výhodnějších skupinách sloučenin je obzvláště výhodná skupina sloučenin kde:

Ar¹ je fenylový kruh substituovaný jedním či dvěma substituenty vybranými z hydroxy, methoxykarbonylu, dihydroxyfenylu,

R’ a R jsou methylendioxy, nebo výhodněji 3,4-methylendioxyfenylu, 3,4nebo 4-methoxykarbonylfenylu;

nezávisle navzájem, alkyl nebo halogen, výhodněj i methyl, chlor, nebo brom;

R¹ jo alkyl, alkoxy, nebo halogen, výhodně methyl, methoxy, chlor, nebo brom;

výhodněji R³, R⁴ a R jsou methyl a R je methoxy, chlor, nebo brom.

R‘ je alkyl, aralkyl, heteroalkyl, nebo -(alkylen)C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heterocyklyl, výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je 2- nebo 4-pyridylmethylamino, 1-alkoxykarbonylpyridin-4-ylamino, případně substituovaný benzylamino, 4-připadně substituovaný fenylpiperazin-1-yl, 4-alkoxykarbonylpiperazin-l-yl, nebo

4-případně substituovaný heteroarylpiperazin-1-yl, nejvýhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč,butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, 2- (2- nebo 4-pyridylmethylaminokarbonyl)ethyl, 2-(l-ethoxykarbonylpyridin-4-ylaminokarbonyl)ethyl, 2-(benzylaminokarbonyl)ethyl, 2-(4-benzyloxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-fenylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-methoxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-acetylpiperazin-l-yl-karbonyl)ethyl, nebo 2-(4-pyridin-2-ylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl.

V těchto \'r bi o Η τί Vri v j, j·

-v Ί X S. J_ *

a. v i_h výhodných skupinách sloučenin, alternativně je ještě výhodnější skupina sloučenin kde:

R' je heteroalkyl nebo -(alkylen)-C(0)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heterocyklyl, výhodněji methylsulfonylaminomethyl, fenylsulfonylaminomethyl, (3-nitrofenyl1CH SO NHCH -, methyl karbonylaminome thyl, 4- (methcx.ykarbonyl) fenylkarbonylaminomethyl, 2-(pyrol-1-yl1fenyl23 «· * · · • · · · · · _A · «*« ♦··· ·· ♦· ·· ··· karbonylaminomethyl, 3-kyanfenylaminokarbonylaminomethyl, thien-2-ylkarbonylaminomethyl, fenylkarbonylaminomethyl, (C_ŘH._S) CHCHjNHCO (C₂H₄) CONHCH₂, (4-methoxyfenyl) COC₂H₄CONHCH₂-, 4-chlorfenylsulfonylaminokarbonylaminomethyl, 5-(acetyl)thien-2-ylkarbonylaminomethyl, pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl, (3,4,5-trimethoxyfenyl) C₂H₄CONHCH₂~,

3-methoxyfenylaminokarbonylaminomethyl, (fenoxy) CH (CH₂CH₃) CONHCH₂-, 1- (ethoxykarbonyl) piperidin-4-yl-aminomethylkarbonylaminomethyl,

3- (benzyloxykarbonylamino)propyl, 2-[(difenyl)methylaminokarbonyl]ethyl, 2-[2-(methyl)butylaminokarbonyl ] ethyl, nebo 2-[ (CgHs) CHCH₃NHCO] ethyl.

(ii) Další ještě výhodnější skupina sloučenin ve skupině (I) (b) je ta, kde:

R⁴ a R⁵ jsou vodík;

R' a R' jsou, nezávisle navzájem, alkyl nebo halogen;

a

R^r je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino, nebo alkylsulfonyl.

skupinách sloučenin je obzvláště výhodná skupina sloučenin

Ar¹ je fenylový kruh substituovaný jedním nebo dvěma substituenty vybranými z hydroxy, methylendioxy, nebo methoxykarbonylu, výhodněji 3,4-methylendioxyfenylu, 3,4-dihydroxyfenvlu nebo 4-methoxykarbonylfenylu;

R' je alkyl, výhodně methyl;

R je alkyl, alkoxy, nebo halogen, výhodně methyl, methoxy, chlor nebo brom; a

9 9 9 · ***

99 « 99999 99

99 · · ·♦ • 99 *9*9 ♦· ·· ·· ···

R' je alkyl nebo halogen, výhodně methyl, chlor nebo brom; výhodněji R³ a R^-’ jsou methyl a R⁵ je methoxy, chlor nebo brom.

V těchto výhodných, výhodnějších a obzvláště výhodných skupinách sloučenin je ještě výhodnější skupina sloučenin kde:

R¹ je alkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, heteroalkyl, nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heterocyklyl, výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, nebo -(alkylen)-C(0)-X, kde X je 2- nebo 4-pyridylmethylamino, 1-alkoxykarbonylpyridin-4-ylamino, případně substituovaný benzylamino, N-(případně substituovaný karbonyl)methylarnino, N-(případně substituovaný amido)methylamino, 4-případně substituovaný benzyloxykarbonylpiperazin-1-yl, 4-případně substituovaný fenylpiperazin-l-yl, 4-alkoxykarbonylpiperazin-l-yl, nebo 4-případně substituovaný heteroarylpiperazin-l-yl, nebo 4-případně substituovaný heteroarylpiperaziri— 1 — yi, 4—methan— sulfony1-piperazin-1-yl, 4-acetylpiperazin-l-yl,

4-připadně substituovaný fenoxypiperazin-l-yl, nej výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, 2— (2— nebo 4-pyridylmethylaminokarbonyl)ethyl, 2-;1-ethoxykarbonylpvridin-4-ylamino karbony 1 ) ethyl, 2-(benzylamino karbony!)ethyl,

2” ( 4-benzyloxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)-ethyl,

2- (4-fenylpiperazin-l-ylkarbonyl)-ethyl,

2-(4-methoxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl,

2- (4-acetylpiperazin-l-yl-karbonyl)ethyl, nebo

2- ( 4-pyridin-2-ylpiperazin-1-ylkarbonyl)ethyl.

R¹ je heteroalkyl nebo -(alkylen)-C(0)~X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino nebo heterocyklyl, výhodněj i methylsulfonylaminomethyl, fenylsulfonylamínomethyl, ( 3-nitrofenyl) CH_?SO _>NHCH₂-, methylkarbonylaminomethyl, 4-(methoxykarbonyl)fenylkarbonylaminomethyl, 2-(pyrrol-l-yl)fenylkarbonylaminomethyl, 3-kyanfenylaminokarbonylamínomethyl, thien-2-ylkarbonylaminomethyl, fenylkarbonylaminomethyl, (C„H_h) CHCH.₍NHCO (C ) CONHCH··-, (4-methoxyfenyl) COCjHjCONHCH.:-, 4-chlorfenyl sul fonylaminokarbonylaminomethyl, 5-(acetyl)thien-2-ylkarbonylaminomethyl, pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl, (3,4,5- trimethoxyf enyl) C H.iCONHCH -, 3-methoxyf enylaminokarbonylaminomethyl, (fenoxy) CH (CH-CHJ CONHCH..-,

aminomethyl, 3-(benzyloxykarbonylamino)propyl,

2-[(difenyl)methylaminokarbonyl]ethyl, 2-[2-(methyl)butylaminokarbonyl ] ethyl, nebo 2-[ (C,-_?Hd CHCH3NHCO]ethyl.

II. Jiná výhodná skupina sloučenin Ia je ta, kde:

F je -CH(R)Ar , kde R je alkyl.

V této skupině (II) je výhodnější skupina sloučenin kde:

• · ·	99 99 ·· ·
• ·	« · · · ·	•
• · ·	• · · ·· 9 9	•
• ·	• 9 9 9	•
* · · · · · ·	·· 99 *9		• 9

(a) Ar¹ je heteroarylový kruh, výhodně případně substituovaný indolyl nebo imidazolyl, výhodněji indol-5yl, l-methylindol-5-yl, 3-acetylindol-5-yl, 3-propionylindol-5-yl, 3-(2-methylpropionyl)indol-5-yl, imidazol-5yl, 2-methylbenzimidazol-5-yl, benzimidazol-5-yl; a

Ar je fenylový kruh vzorce (a).

Jiná výhodnější skupina sloučenin je ta, kde:

(b) Ar¹ je aryl, výhodně fenylový kruh substituovaný jedním či dvěma substituenty vybranými z hydroxy, methylendioxy, nebo methoxykarbonylu, výhodněji 3,4methylendioxyfenyl, 3,4-dihydroxyfenyl, nebo 4methoxykarbonylfenyl; a

Ar je fenylový kruh vzorce (a).

Ve výhodnějších skupinách II (a) a (b) je ještě výhodnější skupina sloučenin ta, kde:

(i) R’ a R jsou, nezávisle navzájem vodík, alkyl, alkylthio nebo halogen, výhodně methyl, methylthio, chlor nebo brom, výhodněji methyl, chlor nebo brom;

R' je vodík, alkyl nebo halogen, výhodně methyl, chlor nebo brom;

R je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan,

3ΙΏ.1Ώ0, iílOIlO a. 1 ky 1 ain j_ ΠΟ / dl d 1 ky J_ <ΞιΠΪ± 11U HťUU alkylsulfonyl, výhodně alkyl, alkoxy nebo halogen, výhodněji methyl, methoxy, chlor nebo brom; a

R' je vodík.

(ii) Jiná ještě výhodnější skupina sloučenin ve skupinách

TL (a) a (b) je ta, kde:

R‘ a R je vodík;

R’ a R jsou, nezávisle navzájem, alkyl nebo halogen, výhodně methyl, chlor nebo brom; a

• ··	·· ··	• ·
• · • · ♦ • * ·· · · ♦·♦	• · · · • · · · · • · ♦ ·· ··	• · ♦ · * • · • ·	• ·

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl, nejlépe alkyl, alkoxy nebo halogen, výhodněji methyl, methoxy, chlor nebo brom.

(iii) Jiná ještě výhodnější skupina sloučenin ve skupinách

II (a) a (b) je ta, kde:

R⁴ a R⁶ jsou vodík

R³ a F.' jsou, nezávisle navzájem, alkyl nebo halogen; a

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl.

Ve výše výhodných, výhodnějších a ještě výhodnějších skupinách (II)a a (II)b, je obzvláště výhodná skupina sloučenin ta, kde:

R¹ je alkyl, aralkyl, heteroalkyl, nebo -(alkylen)C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino nebo heterocyklyl, výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl,

methoxymethyl, nebo -(alkylen)-C(0)-X, kde X je 2- nebo 4-pyridylmethylamino, 1-alkoxykarbonylpyridin-4-ylamino, případně substituovaný benzylamino, 4-případně substituovaný benzyloxykarbonylpiperazin-l-yl, 4-případně substituovaný fenylpiperazin-l-yl, 4-alkoxykarbonylpiperazin-l-yl, nebo 4-případně substituovaný heteroarylpiperazin-l-yl, ·· ΦΦ Λ9 ·· · · · · · φ · · ·

Φ « Φ · Φ · · · • · · · ··· · · · Φ

Φ· ΦΦ · · · ·

ΦΦΦ ΦΦ·· ΦΦ ΦΦ ·· ··· nejvýhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloymethyl, benzyl, methoxymethyl, 2-(2- nebo 4-pyridylmethylaminokarbonyl)ethyl, 2—(l— -ethoxykarbonylpyridin-4-ylaminokarbonyl)ethyl, 2-(benzylaminokarbonyl)ethyl, 2-(4-benzyloxykarbonylpiperizin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-fenylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-methoxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-acetylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, nebo 2-(4-pyridin-2-ylpiperazin-l-ylkarbony1)ethyl.

Ve výše výhodných, výhodnějších a ještě výhodnějších skupinách (II), alternativně je obzvláště výhodná skupina sloučenin kde:

R¹ je heteroalkyl nebo -(alkylen)-C(0)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino nebo heterocyklyl, výhodněj i methylsulfonylaminomethyl, fenylsulfonylaminomethyl, (3-nitrofenyl) CH₂SO. NHCH. methylkarbonylaminomethyl, 4-(methoxykarbonyl)fenylkarbonylaminomethyl, 2-(pyrrol-l-yl)fenylkarbonylaminomethyl, 3-kyanfenylaminokarbonylaminomethyl, thien-2-ylkarbonylaminomethyl, fenylkarbonylamínomethyl

CHCHýNHCO (ΟΗ₄) CONHCH fenyl) COCUHqCONHCHj-, 4-chlorfenylsulfonylaminokarbonylaminomethyl, 5-(acetyl)thien-2-ylkarbonylaminomethyl, pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl, (3,4,5-trimethoxyf enyl) C C4._;C0'JHCH_ -, 3-methoxyf enylaminokarbonylaminomethyl, ( fenoxy) CH (CH>CH ,) CONHCH

1-(ethoxykarbony1)piperidin-4-yl-aminomethylkarbonylaminomethyl, 3-(benzyloxykarbonylamino;propyl,

2-[(difenyl)methylaminokarbonyl]ethyl, 2-(2-(methyl)butylaminokarbonyl]ethyl, nebo 2-[ (CgHs) CHCHjNHCO] ethyl.

4 ·*	• · 44	4· ·
> ·	• 4 4 ·		4
4 4 ·	• · 444 4	•	•
• ·	4 · ·	•	•
···4*44	• 4 4·		44	• 4

III. Třetí výhodná skupina sloučenin obecného vzorce Ia je ta, kde:

R je -CH(R²)Ar¹, kde R² je vodík;

Ar¹ je heteroaryl; a

Ar“ je naftylový kruh vzorce (b).

IV. Čtvrtá výhodná skupina sloučenin obecného vzorce Ia je ta, kde:

R je -CHťRÚAr¹, kde R je vodík;

Ar¹ je aryl; a

Ar^- je naftylový kruh vzorce (b).

V. /VI. Pátá a šestá výhodná skupina sloučenin obecného vzorce Ia je ta, kde:

R je -CH (R²) CH=CHAr^;, kde R² je vodík;

Ar‘ je heteroaryl a

Ar je fenylový kruh vzorce (a); nebo

Ar' je heteroaryl a

Ar“ je naftylový kruh vzorce (b).

V11 / VIII

Sedlu, cl cl OSn.ci Vydodiici skupiiia sloučenin obecného vzorce Ia je ta, kde:

R je -CH (R²) CH=CHAr', kde R“ je vodík;

Ar' je aryl a

Ar“ je fenylový kruh vzorce (a); nebo

Ar¹ je aryl a

Ar je naftylový kruh vzorce (b).

Ve výše výhodných skupinách III. - VIII., je obzvláště výhodná skupina sloučenin kde:

Φ φ

R¹ je alkyl, aralkyl, heteroalkyl, nebo -(alkylen)C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, nebo heterocyklyl, výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl,

2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je 2- nebo 4-pyridylmethylamino, 1-alkoxykarbonylpyridin-4-ylamino, případně substituovaný benzylamino, 4-případně substituovaný benzyloxykarbonylpiperazin-l-yl, 4-případně substituovaný fenylpiperazin-l-yl, 4-alkoxykarbonylpiperazin-1-yl, nebo 4-případně substituovaný heteroarylpiperazin-l-yl, nej výhodněji 2-propyl, hydroxymethyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, 2-(2- nebo 4-pyridylmethylaminokarbonyl)ethyl, 2-(l-ethoxykarbonylpyridin-4-ylaminokarbonyl)ethyl, 2-(benzylaminokarbonyl)ethyl, 2-(4-benzyloxykarbonylpiperi zin-l-ylkarbony1)ethyl, 2- (4-fenylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-methoxykarbonylpiperazin-l-ylkarbonyl)ethyl, 2-(4-acetylpiperazin-l-yl-karbonyl)ethyl, nebo 2-(4-pyridin-2-ylpiperazin-1-ylkarbonyl)ethyl.

Ve výše výhodných skupinách (III) - (VIII), alternativně je obzvláště výhodná skupina sloučenin kde:

R^l je heteroalkyl nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino nebo heterocyklyl, výhodně;i methylsulfonylaminomethyl, fenylsulfonylaminomethyl, (3-nitrofenyl)CH.SO.NHCH. -, methylkarbonylaminomethyl, 4-(methoxykarbonyl)fenyl31

karbonylaminomethyl, 2-(pyrol-l-yl)fenylkarbonylaminomethyl, 3-kyanfenylamínokarbonylaminomethyl·, thien-2-ylkarbonylaminomethyl, fenylkarbonylaminomethyl, (C₆H₅) CHCHíNHCO (C₂HJ CONHCHs-, (4-methoxyfenyl) COC₂H₄CONHCH₂-, 4-chlorfenylsulfonylaminokarbonylaminomethyl, 5-(acetyl)thien-2-ylkarbonylaminomethyl, pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl, (3,4,5-trimethoxyfenyl) C₂H₄CONHCH₂-, 3-methoxyf enylaminokarbonylaminomethyl, ( f enoxy) CH (CH₂CH₃) CONHCH?-,

2- [(difenyl)methylaminokarbony1]ethyl, 2-(2-(methyl)butylaminokarbonyl] ethyl, nebo 2-[ (C_fiH₅) CHCHjNHCO]ethyl.

Zvláštní sloučeniny shora uvedených provedení jsou uvedeny dále.

Reprezentativní sloučeniny podle vynálezu jsou následující;

I. Sloučeniny obecného vzorce la a Ib, kde R je -CHťR^Ar¹a zbývající skupiny jsou definovány následovně:

• · • · · · · · «

Slouč. #	Stereochemie na c’	R-	R¹	Ar¹	Ar^z	t. t. ^ůc	MH+ i
1	(R)	H	2-propyl	indol-4-yl	4-methoxyfenyl	105- 107	439
2	(R)	H	(CHshCHCH;	3,4- methylendioxyfenyl	4-bromfenyl	117,8- 119,2	499
3	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	2-methoxy-6naftyl	152- 153	4Θ7
4	(R)	H	CH₃CO₂CH_;	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl	78-81	547
5	(R)	H	hydroxymehtyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl	167,3- 168, 1	467
6	(R)	H	2-propyl	3,4-dihydroxyfenyl	4-methoxyfenyl	88,5- 92	425
Ί	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-chlorfenyl		441
8	(R)	H	2-propyl	3, 4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl	162,3- 163,6	437
9	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-bromfenyl		485
10	(R)	H	benzyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		485
11	(R)	H	2-propyl	indol-5-yl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl	103- 106	474
12	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl	129- 131	479
13	(P.)	H	2-propyl	3,4-dihydroxyfenyl	2,2,5,7,8pentamethylchroman-6-yl	144- 146	521
14	(R)	H	hydroxymethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,5-dimethyl-4chlorfenyl		457
15	(R)	H	terč. butoxymethyl	indol-5-yl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		517
16	i R) 4-	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	dibenzofuran-4 yi	172,5- 175	497
1 ΐ	i P.s)	H	ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-bromfenyl		471
18	(Ρ.Ξ)	CH.	ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-bromfenyl		4SS
19	ÍR!	H	2-propyl	8,4- methylendioxyfenyl	? ζ _ H rnc £ R í τ 1_ — /1 — chlorfenyl		466
20	(R)	H	2hydroxyetnyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		481
21 1	(R)	H	2-propyl	4-(CH.OCO)fenyl	4-methoxyfenyl	164- 165	451, 1

Slouč. #	Stereo chemie na c‘	R'	R^l	Ar¹	Ar^	t.t. °c	MH+ [
22	(R)	H	2-propyl	1-(methyl)indol-5yi	2,3,6-trimethyl- 4methoxyfenyl		486
23	(R)	H	2-propyl	3-nitro-4methylfenyl	4-methoxyfenyl		452
24	(R)	H	terč. butoxymethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6-trimethyl- 4- methoxyfenyl		523
25	(R)	H	2-propyl	3-fluorfenyl	4-methoxyfenyl	159,8- 162,8	411
26	(R)	H	hydroxymethyl	indol-5-yl	2,5-dimethyl-4methoxyfenyl		448
27	(R)	H	2-propyl	3-hydroxy-4methoxyf enyl	4-methoxyfenyl		439
28	(R)	H	2-propyl	4-hydroxyfenyl	4-methoxyfenyl		409
29	(R)	H	PhCONHCHj	4- (CHiOCO)fenyl	4-methoxyf enyl		542
30	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	2-methyl-4~ bromfenyl		499
31	(R)	H	2-propyl	4-methylfenyl	4-methoxyfenyl	169,6- 170,5	407
32	(R)	H	(CHj} ,CHCH_:	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6-trimethyl- 4methoxyfenyl	137- 138	493,21 (HRMS)
33	(R)	H	2-propyl	3, 4- methylendioxyfenyl	2,3,5,6- tetramethylfenyl		463
34	(R)	H	benzyl	indol-5-yl	2,3,6-trimethyl- 4 methoxyfenyl		522
35	(R)	H	2-propyl	benzimidazol~5-yl	4-methoxyfenyl		433
36	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendroxyfenyl	2,5-dimethyl-4methoxyfenyl		465
37	(R)	H	methoxymethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6-trimethyl- 4-methoxyfenyl		481
38	(R)	H	2-propyl	2-(methyl) benzimidazol-5-yl	4-methoxyfenyl		447
39	(R)	H	2-propyl	benzoxazol-5-yl	4-methoxyfenyl		434
40	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl		465
4 1	(R}	H	hydroxymethyl	indol-5-yl	2,5-dimethyl-4chlorfenyl		452
42	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methylthiofenyl		453
/ 3	t n \ \^{4 v} /	’_r	2 propyl	‘i ~ hydroxymethylfenyl	4 - niti Íiioxyf eriyl	96-100	4 2 3

Slouč. #	Stereochemie na c’	iV	R'	Ar'	Ar^z	t. t. c	MH +
44	(R)	H	2-propyl	3-amino-4hydroxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl	64- 65,5	465
45	(R)	H	C₆H₅SO₂NHCH	4-(CHjOCO)fenyl	4- methoxyfenyl		578
46	(R)	H	2-propyl	4- (C₆H₅SO₂NH) fenyl	4methoxyfenyl	167,2- 169, 1	548
47	(R)	H	indol-3-ylmethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4methoxyfenyl		524
48	(R)	H	C₆H₅CONH ch₂	3-nitrofenyl	4- methoxyfenyl		529
50	(R)	H	fenyl	3, 4- methylendioxyfenyl	4methoxyfenyl		471
51	(R)	H	2-propyl	4-(CH₃CO)fenyl	4methoxyfenyl	164- 164,9	435
52	(R)	H	2-propyl	3, 4- ethylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl	141- 144,5	451
53	(R)	H	2-[4- (benzyloxykarbonyl}piperazin-l-ylkarbonyl]ethyl	3, 4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		711, 4
54	(R)	H	2- (pyridin-3-ylmethylaminokarbonyl)ethyl	3-fluorfenyl	4- methoxyfenyl		531,2
55	(R)	H	2-[4-fenylpiperazin-1-ylkarbonyl]ethyl	3-nitro-4methylfenyl	4methoxyfenyl		626, 4
56	(R)	H	2-[4-(methoxykarbonyl )piperazin-1-yl karbonyl]ethyl	3, 4- methylendioxyfenyl	4methoxyfenyl		621,2
57	(R)	H	2-[4-acetylpiperazin-1-yl karbonyl]ethyl	3-fluorfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		593, 4
se	(R)	H	2 — [ 4 —{ethoxykarbonyl)piperaζιη-1-ylkarbonyl \|ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- triiuethyl-4methoxyfenyl		649, 4

• · ·

31 ouč.	Stereo- chemi e na C	PC	R'	Ar¹	Ar²	t. t. c	MH+
59	(R)	H	2-[4- (ethoxykarbonyl)piperazin-1-ylkarbonyl]ethyl	3-fluorfenyl	4- methoxyfenyl		581,2
60	(R)	H	2-[1- (ethoxykarbonyl)piperidin-4-ylaminokarbonyl]-ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		621,2
61	(R)	H	2- (thiomorfolin -4-ylkarbonyl) ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		552,2
62	(R)	H	2-[1- (ethoxykarbonyl) piperidin-4-yl aminokarbonyl] -ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4tnethoxyf enyl		663,2
63	(R)	H	2-benzylaminokarbonyl ]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		598,2
64	(R)	H	2- [4-fenyl)piperazin-l-ylkarbonyl]ethyl	3, 4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		653,4
65	(R)	H	2-[4-(pyridin- 2-yl;-piperazin- 1-ylkarbonyl]ethyl	3-fluorfenyl	4- methoxyfenyl		586,2
66	(R)	H	2- (4-pyridin-4yimethylaminokarbonyl)ethyl	3-fluorfenyl	4- methoxyfenyl		531,2

• · ·♦ · • · • 9 ··

Slouč. #	Stereochemi e na C	P.'	R*	Ar'	Ar‘	t.t. °C	MH+
67	(R)	H	2- (benzylaminokarbonyl)ethyl	3-fluorfenyl	4-methoxyfenyl		530,2
68	(R)	H	2- [ 4-(pyridin- 2-yl)-piperazin- 1-ylkarbonyl]ethyl	3-fluorfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		628,4
69	(R)	H	2- (4- acetylpiperazin1-ylkarbonyl)ethyl	3-fluorfenyl	4-methoxyfenyl		551,2
70	(R)	H	2- (4- acetylpiperazin1-ylkarbonyl)ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		619, 4
71	(R)	H	2- [1- (ethoxykarbonyl) piperidin-4-yl aminokarbonyl] ethyl	3-fluorfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		637,4
72	(R)	H	benzyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		493,2063 (HRMS)
73	(R)	H	2-propyl	3,4- methylendioxyfenyl	4,8dimethoxynaft- 1-yl		517
74	(R)	H	2-propyl·	cinnamyl	4-methoxyfenyl		419
75	(R)	H	hydroxymethyl	indol-5-yl	2,6-dimethyl- 4methoxyf enyl		448
76	(R)	H	hydroxymethyl·	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl- 4-methoxyfenyl	164- 165,9	453
77	(R)	H	(CHjnCH CH₂-	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl	137- 138	478,19
78	(R)	H	2-propyl	indol-5-yl	2,6-dimethyl- 4methoxyfenyl	115- 121	460
1 79 1	(R>	H	hydroxymethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,5-dimethyl- 4-methoxyfenyl	135- 147,2	433

• *«

S1OUĚ.	Stereochemie na C	R'	R'	Ar¹	Ar	t. t. ^,JC	MH+
80	(R)	H	1-hydroxyethyl	indo-5-yl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		409
81	(R)	H	2-propyl	3-[ 1- (hydroximin)propyl]indol-5-yl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		54S
82	(R)	H	2-propyl	benzimidazol-5-yl	2,S,6trimethyl-4methoxyfenyl		475
83	(R)	H	2-(4-(4methylfenylaminokarbonyl) -pipetazin-l-ylkarbonyljethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		710,8
84	(R)	H	2-(4-(3- methoxyfenylaminokarbonyl)-piperazin-l-ylkarbonyl]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		726, 8
85	(R)	H	benzyl	indol-5-yl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		522,21
86	(R)	H	hydroxymethyl	indol-5-yl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		462,17
87	(R)	H	1-hydroxyethyl	3,4- me thylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl	95- 105	481
88	W	H	2-propyl	3-[(Nbenzyloxyjmethylimidoyl]indol-S-yl	2,3,6- trimethyl-4 methoxyfenyl		621
89	(R)	H	2- (Nmethylethylaminokarbonyl)e thyl	3, 4- me thylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		550, Ě
90	(P.)	H	2- [4-acetylpiperazin-l-ylkarbonyl]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		619, 7

• φ

Slouč. #	Stereochemi e na c‘	R~	R¹	Ar'	Ar‘	t.t. ’c	MH+
91	(R)	H	2-[4- (fenoxymethyl -karbonyl)piperazin-l-ylkarbonyl]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		711,8
92	(R)	H	methoxymethyl	indol-5-yl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		476
93	(R)	H	2[4-(metansulfonyl)piperazin-l-ylkarbonyl]ethyl	3,4- methylendíoxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		655,8
94	(R)	H	2-hydroxyethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		481,17
95	(R)	H	2-(cyklopropylaminokarbonyl)ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl		548,6
96	(R)	H	2-[4-benzyloxykarbonylpiperazin-l-yl karbonylJ ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		711,8
97	(R)	H	4-(methoxy karbonyl)fenylkarbonylamínomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		586, 6
98	(R)	H	3-(benzyloxykarbonylamano)propyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		586
99	(R)	H	2-(pyrol-l-yl)fenylkarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		593,6
100	(R)	H	2-[(difenyl)methylaminokarbonyl ]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		632,7

• ·Φ • · φ · * ··

Slouč. #	Stereochemi e na C*	R	R¹ 1	Ar‘	Ať	t. t. ^r'c	MH +
101	(R)	H	3-kyanfenylaminokarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		568, 6
102	(R)	H	thien-2-ylkarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		534,6
103	(R)	H	fenylkarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		528,6
104	{Rl	H	(C₆H₅)CHCH₃NHCO(CjHí ) CO NHCHj-	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		627,7
105	(R)	H	(4- methoxyfenyl)- COCiHjCONHCH?-	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		614,6
106	(R)	H	4-chlorfenylsulfonylamínokarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		642,1
107	(R)	H	5- (acetyl)thien-2-ylkarbonyl aminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyf enyl		576, 6
108	(R)	H	pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		529, 5
109	(R)	H	2- [2- (methyl)butylaminokarbonyl]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		536,6
110	(R)	H	(3,4,5trimethoxyfenyl)C .H,CONHCH;	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		646,7

Slouč. #	Stereochemie na c'	R^J	R¹	Ar‘	Ar	t.t. ^ÚC	MH+
111	(R)	H	3-methoxyfenylaminokarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4methoxyfenyl		573,6
112	(R)	H	2-[ (C_fiHJ CHCHjNHCO] ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		570,6
113	(R)	H	(fenoxy)CH (CH₂CH₃)CON HCH₂-	3,4- methylendi oxyfenyl	4- methoxyfenyl		586, 6
114	(R)	H	(3-nitrofenyl)- CH₂SO₂NHCH₂	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		623,6
115	(R)	H	1-{ethoxykarbonyl ) piperidin-4-ylaminomethylkarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		636,7
116	(R>	H	4-ethoxyfenylaminokarbonylaminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		587, 6
117	(R)	H	2- chlorpyridin- 5-ylkarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		564,0
118	(R)	H	2-[N,N- (ethylkyan)(benzyl)aminokarbonyl]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		609,7

·♦

Ξ1ouč. #	Stereo chemie na C*	R·'	R‘	Ar'	Ať	t. t. Y	MH+
119	(R)	H	4-(methylthio)fenylaminokarbonylaminomethyl	3,4- me thylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		589,7
120	(R)	H	2,4- difluorfenylkarbonylaminomethyl	3,4- me thylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		564,5
121	(R)	H	2-propyl	3-(acetyl)indol-5y!	4-methoxyfenyl		474
122	(R)	H	2-[4-(fenylkarbonyl)piperazin-lyl karbonyl ] ethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		639,7
123	(R)	H	(4-hydroxyfenoxy)CH (CH₃) CO NHCH;-	3,4- me thylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		58Θ, 6
124	(R)	H	2-[4-(furan-2ylkarbonyl)piperidin-1ylkarbonyl]ethyl	3,4- me thylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		629,7
125	(R)	H	N- (3,5- (dimethoxy}fenylkarbonyl)aminomethyl	3,4- me thylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		588,6
126	(R)	H	2-propyl	3-(acetyl)indol-5yi	2,3,6trimethyl-4methoxyfenyl	163- 171	516
127	(R)	H	2-propyl	3-(izobutyro)indol-5-yl	2,3,6- trimethyl-4methoxyfenyl		544
128	(R)	H	methyl sulfonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl- 4- methoxyfenyl	98- 102	530
129	(R)	H	fenylsulfonylammomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl- 4- methoxyf enyl	103- 107	592

• B

Sloní. #	Ξ tereochemie na C	R-	R^J	Ar'	Ar^J	t. t. °C	MH+
130	(R)	H	acetylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl		494
131	(R)	H	methoxykarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl		510
132	(R)	H	4- karboxy fenyl··· karbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl	150- 153	600
133	(R)	H	4-methylbenzoátkarboxamidomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl	119- 124	614
134	(R)	H	(2-pyrol-l-yl)fenylkarbonyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl	104- 108	621
135	(R)	H	4-(methoxykarbonyl·) fenylkarbonylaminomethyl	indol-5-yl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl	122- 127	609 '
136	(R)	H	1-hydroxyethyl	benzimidazol-5-yl	2,3, 6-trimethyl- 4-methoxyfenyl		477
137	(R)	H	(imidazol-4-yl)methyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl		503
138	(R)	H	N-(fenylkarbonyl}aminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl-4methoxyfenyl		556
139	(R)	H	2-chlorfenylmethoxykarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4-methoxyfenyl		592
140	(R)	H	3-nitrofenylmethoxykarbonylaminomethyl	3,4- methylendroxyfenyl	4-methoxyfenyl		603

• 4

Slouč. «	Stereochemie na c‘	R·'	R¹	Ar¹	Ar^J	t, t - ^r’c	MH+
141	(R)	H	3,5-dichlorfenylmethoxykarbonylamino methyl	3, 4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		626
142	(R)	H	2-propyl	benzoxazol-5-yl	4- methoxyfenyl		434
143	(R)	H	2-(pyrol-l-yl) benzamídomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	2,6-dimethyl4methoxyfenyl		621
144	(R)	H	1-hydroxyethyl	3,4- tnethyl endioxyf enyl	2,6-dimethyl- 4- methoxyfenyl		4 67
145	(R)	H	2-propyl	indol-5-yl	2,6-dimethyl4- methoxyfenyl	117- 121	460
146	(R)	H	benzyloxykarbonylamínomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		558
147	(R)	H	4methoxyanilinokarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		573
148	(R)	H	4nitrobenzyloxykarbonylaminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		603
149	(R)	H	2-brombenzyloxykarbonylaminomethyl	3, 4methylendioxyfenyl	4- methoxyfenyl		638

• ·

♦

1. Sloučeniny obecného vzorce la a Ib, kde R je -CH(R )Ar‘, Ar² je 2,3, 6-trimethyl-4-methoxyfenyl nebo 2,6-dimethyl-4methoxyfenyl, R² je vodík a ostatní skupiny jsou definovány následovně:

HOHN

Ar²

Sloučenina	R*	Ar¹
1	N-[4-(methoxykarbonyl)fenyl- karbonylinomethyl	3,4- methylendioxyfenyl
2	N- (benzyloxykarbonyl)aminopropyl	3,4- methylendioxyfenyl
3	N-[2- (pyrrol-1- yl) fenyl karbonylfaminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
4	2-(difenyl)methyl- amino kar bony 1] aminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl
5	N-[3- (kyan) f enylaminokarbonyl]aminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
6	N-(thien-2- yl karbnnvl ) ami nnmethyl	3, 4- methylendi oxvfenyl
f	N-(fenylkarbonyl)aminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl
8	(C7Hb) CHCH3NHCO (C2H4) CONHCHj-	3, 4- methylendioxyfenyl
9	(4-methoxyfenyl) COC2H4CONHCH2-	3,4- methylendioxyfenyl
10	N-(4-chlorfenylsulfonylaminokarbonyl)aminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
11	N-(5-(acetyl)thien-2-	3,4-

·· ·* *· • · · « · φ · · · · • · · ·♦♦ · · • · · ·

	ylkarbonyl)laminomethyl	methylendioxyfenyl
12	N-(pyridin-3- ylkarbonyl)aminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl
13	2 —[2 — (methyl) butylaminokarbonyl]ethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
14	(3,4,5-trimethoxyfenyl)- C₂H₄CONHCH₂-	3,4- methylendioxyfenyl
15	N-(3-(methoxy)fenylamino- karbonyl)aminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl
16	2-[ (C₆H₅) CHCH₃NHCO]ethyl	3,4- methylendioxyfenyl
17	( fenoxy) CH (CH. CH,) CONHCH₂-	3, 4- methylendioxyfenyl
18	( 3-nitrof enyl) CH₂SO₂NHCH₂-	3, Zl- ínět hyl endioxy fenyl
19	N-[l-(ethoxykarbonyl)piperidin- 4-ylaminomethylkarbonyl)aminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
20	N-(4-(ethoxy)fenylamino- karbonyl)aminomethyl	3,4- methylendioxyfenyl
21	N-(2-chlorpyridin-5ylkarbonyl)aminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
22	2-[N,N-(ethylkyan)(benzyl)amino- 1 r v· O >> « 7 1 1 s 4- V*> 7 7 1 ACIX kJLJll V _L j CZ L_ 1 1 _y J_	.3,4- methvlendioxyfenyl
23	N-(4-(methylthio)ani 1ino- karbonyl)aminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
24	N-(2,4-difluorfenylkarbonylaminomethyl	3,4- metnylendioxyfenyl
25	2-propyl	(3-acetyl)indol-5- yi
26	2-[4-(fenylkarbonyl)piperazin-1ylkarbonyl	3,4- me r hy1end i o x y f eny1
27 i__________________________________________________________________________________________________________	; 4-hydroxyfenoxy) CH (CH <) -	3,4-

	CONHCH;	methylendioxyfenyl
28	2 —[4—(furan-2-ylkarbonyl)piperidin-1-ylkarbony1] ethyl	3,4- methylendioxyfenyl
29	N-(3,5-(dimethoxy)fenylkarbonyl)aminomethyl	3, 4- methylendioxyfenyl
30	N- (benzyloxykarbonyl}aminopropyl	benzoxazol-6-yl
31	N- (benzyloxykarbonyl)aminopropyl	benzofuran-5-yl

Ve třetím aspektu předkládaný vynález poskytuje způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I, kde způsob zahrnuje (i) reakci sloučeniny obecného vzorce 1:

kde R‘, R', Ar¹ mají význam definovaný v nároku 1 a Y je hydroxy, halogen, alkyl nebo sukcinimidový ester, s hydroxylaminem obecného vzorce NHROR, kde R' je vodík nebo chránící skupina pro dusík a R'' je chránící skupina pro 0, poté se odstraní chránící skupina(y) a získá se sloučenina obecného vzorce la; nebo (ii) reakci sloučeniny obecného vzorce 2, kde R¹ a Ar' mají význam uvedený v nároku 1 a R^d a R^b jsou vhodné chránící skupiny pro 0 a N:

R^aO-N'

R^fc ··· «♦·· ·♦ ·· ·* ··· s aIky1ačnim činidlem obecného vzorce Ar‘CHR²X nebo

Ar ¹CH=CHCHR²X, kde Ar¹, R² jsou definovány v nároku 1 a X je odštěpující se skupina, při alkylačnich reakčnich podmínkách nebo alkoholem obecného vzorce AR^HR^OH v přítomnosti kopulačniho činidla a trialkylfosfinu, a poté se odstraní chránící skupina za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ia; a (iii) případně převedení sloučeniny obecného vzorce Ia připravenou ve stupních (i)-(ii) na odpovídající adiční sůl s kyselinou působením kyseliny (iv) případně převedení sloučeniny obecného vzorce Ia připravenou ve stupních (i)-(ii) shora na odpovídající volnou bázi zpracováním s bázi; a (v) případně separací směsi stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce Ia připravené ve stupních (i)-(iv) za získání jednotlivých stereoizomeru.

V tomto procesu se pojem „chránící skupina týká seskupení atomu, které po připojení k reaktivní skupině v molekule, maskují, snižují nebo zabraňují její reaktivitě. Příklady chránících skupin mohou být nalezeny v T.W. Greene a P. G. Futs, Protective Groups in Organic Chemistry, (Wiley, 2. vydání, 1991) a Harrison a Harrison a kol. Compendium of Synthetic Organic Methods, Vol. 1-8 (John Wiley a Sons. 19711996). Reprezentativní chránící skupiny aminové skupiny zahrnuji formyl, acetyl, trifluoracetyl, benzyl, benzyloxykarbonyl (CBT), terč.butoxykarbonyl (Boc), trimethylsilyl (ΤΜΞ), 2-trimethylsilylethansulfonyl (SES), trityl a substituované tritylové skupiny, allyloxykarbonyl, 9fluorenylmethyloxykarbonyl (FMOC), nitroveratryloxykarbonyl (NVOC) a podobně. Reprezentativní chránící skupiny hydroxylové skupiny zahrnuji ty, kdy je hydroxyskupina buď acylována nebo alkylována, jako jsou benzyl a tritylethery a rovněž alkylethery, tetrahydropyranylové ethery, trialkylsilylethery a allylethery.

Pojem „odštěpující se skupina znamená atom nebo skupinu, která může být vytěsněna nukleofilem a zahrnuje halogen (jako je chlor, brom, jod), alkansulfonyloxy, arensulfonyloxy, alkylkarbonyloxy (například acetoxy), arylkarbonyloxy, mesyloxy, tosyloxy, trifluormethansulfonyloxy, aryloxy (například 2,4-dinitrofenoxy), methoxy, N,0dimethylhydroxylamino a podobně.

Metoda pro zavedeni skupiny R, kde R je -CHfR^JAr¹zahrnuje alkylaci atomu dusíku Mitsonobuovou reakcí. V této metodě se spoji alkohol obecného vzorce Ar^xCHR^z se sloučeninou obecného vzorce 13 v přítomnosti, například trifenylfosfinu a diethylazodikarboxylátu nebo difenylpyridylfosfinu a terč.butylazodikarboxylátu (viz Tetrahedron Lett., 40: 44974500 (1999). Alkylace se konvenčně provádí v rozpouštědle, které je inertní při reakčních podmínkách, výhodně v etheru s otevřeným řetězcem nebo v cyklickém etheru, při teplotě od okolo -20 °C do okolo 100 °C, výhodně při teplotě od okolo 0 °C do okolo 30 °C (nebo při teplotě místnosti). Pokud se týká dalších alkylačních metod, jsou nejvhodnější pro reakce při těchto podmínkách primární a sekundární alkoholy.

V ještě dalším aspektu se předkládaný vynález týká sloučenin obecného vzorce II

kde R, R¹ a Ar^- mají význam definovaný pro sloučeninu obecného vzorce Ia shora.

V ještě dalším aspektu se předkládaný vynález týká sloučenin obecného vzorce III * ♦

(Η!) kde R, R¹ a Ar² mají význam definovaný pro sloučeninu obecného vzorce Ia shora a R^L2 je alkylová skupina.

V ještě dalším aspektu se předkládaný vynález týká sloučenin obecného vzorce IV

(iv) význam definovaný pro sloučeninu obecného vzorce Ia shora a R' je H nebo chránící skupina a R' je chránící skupina.

Sloučeniny podle vynálezu, včetně meziproduktu uvedené shora se mohou připravit metodami, které jsou znázorněny v reakčnich schématech uvedených dále.

Výchozí materiály a činidla použitá při přípravě těchto sloučenin jsou buď dostupná od komerčních dodavatelů jako je Aldrich Chemical Co., (Milwaukee, Wisconsin, USA) Bachem (Torrance, Kalifornie, USA), Emka-Chemie nebo Sigma (St. Louis, Missouri, USA), Calbiochem-Novabiochem (San Diego, CA) nebo Tndofine Chemical Co (Bellemead, NJ, USA) nebo se připraví způsoby, které jsou odborníkům známé a které jsou například uvedeny ve Fieser and Fieser's Reagents for Organic Synthesis, Vol. 1-15 (John Wiley and Sons, 1991); Rodďs Chemistry of Carbon Compounds, Vol. 1-5 a dodatky (Elsevier •· ·♦ ·· • · ♦ · ·

Science Publishers, 1989), Organic Reactions, Vol. 1-40 (John Wiley and Sons, 1991) March's Advanced Organic Chemistry (John

Comprehensive Organic

Transformations (VCH Publishers lne., jsou pouze ilustrací některých metod, kterými mohou být sloučeniny podle vynálezu připraveny řadu modifikací k těmto schématům.

a odborník může provést

Výchozí materiály a meziprodukty reakce mohou být izolovány a čištěny za použití konvenčních technik, zahrnující, nikoliv však s omezením, filtraci, destilaci, krystalizaci, chromatografií a podobně. Takové materiály mohou být charakterizovány za použití konvenčních způsobů, zahrnující fyzikální konstanty a spektrální data.

Příprava sloučenin obecného vzorce Ia a Ib

Schéma A, B a sloučenin obecného

C popisují alternativní metody přípravy vzorce Ia uvedeném shora a Ib uvedeném dále.

Sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib, kde R je CH(R )Ar‘, R^L a Ar’ mají význam uvedený v popise, se připraví z vhodně N-chráněné α-aminosloučeniny 1 jak je uvedeno ve schématu A.

Schéma A

A^CtQR²

ROUN

HOHN

Reakcí α-aminoacetátu vzorce 1 (kde R je alkyl, jako je

V-, 1 1 1 τ Ί »—. Λ 1—. Λ hcuu _{Λ Λ} Ί 1 . . . Ί Cl J- CL -L Λ-_y -L Ζ jciku Je berizyl)

sloučeninou vzorce 2, kde R² je vodík nebo alkyl, při reakčnich podmínkách reduktivní aminace, tj. v přítomnosti vhodného redukčního činidla (například, kyanborohydridu sodného, triacetoxyborohydroidu a podobně) a organické kyseliny (například ledová kyselina octová, kyselina trifluoroctová a podobně) se získá N-alkylovaný α-aminoester obecného vzorce 3.

Vhodná rozpouštědla pro reakci jsou halogenované uhlovodíky (například 1,2-dichlorethan, chloroform a podobně).

Sloučeniny obecného vzorce 1 jsou komerčně dostupné nebo se mohou připravit metodami, které jsou dobře známé ve stavu techniky. Například estery přírodních nebo nepřírodních aminokyselin, jako je p-tosylát benzylesteru D-valinu, hydrochloridová sůl ethylesteru D-valinu, hydrochloridová sůl terč.butylesteru D-valinu, methylester L-, D- nebo DL-serinu jsou komerčně dostupné. Alfa-thiomethylaminokyseliny se mohou připravit podle postupů, které popsal Arnold, L. D., Kalantar, T. H., Vederas, J. C., J. Am. Chem. Soc. 107, 7108, (1985).

Další se mohou připravit esterifikaci N-chráněných aaminokyselin (vhodné chránící skupiny aminoskupiny jsou terč.butoxykarbonyl, benzyloxykarbonyl, a podobně), následovanou odstraněním chránící skupiny aminoskupiny, jak je popsáno v příkladu 1.

Sulfonylace 3 s arylsulfonylchloridem obecného vzorce 4 poskytuje 2-(arylsulfonylamino)acetát obecného vzorce 5. Sulfonylační reakce se může provést metodami, které jsou dobře známé ve stavu techniky, reakcí 3 se sloučeninou obecného vzorce 4 v přítomnosti trimethylsilylkyanidu v acetonitrilu. Sloučeniny obecného vzorce 4 jsou komerčně dostupné nebo se mohou připravit metodami, které jsou velmi dobře známé ve stavu techniky. Například 4-methoxybenzensul fonylchlorid, 4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylchlorid, 4-chlor-2,5-dimethylbenzensulfonylchlorid, 2-dibenzofuransulfonylchlorid, 4-brombenzensulfonylchlorid, 2-naftalensulfonylchlorid a l-naftalensulfonylchlorid jsou komerčně dostupné. Ostatní se mohou připravit podle postupů, které popsali Bosshard, E. H a kol., Helv. Chim. Acta, 42, 1653, (1959); Colter, A. K. a Turkos, R. E. C., Canadian J. of Chem., 56, 585, (1978); Buchanan, G. W. a kol., J Org. Chem.,

U^!, 2357-2359 (1975) a Fujrno, Μ. , a kol., Chem. Pharm. Bull., le, 2825-2831 (1981). Typicky se na nesulfonylovaný arén • · • » * · v·*· «« «··* ** ·· ·· ···

-5 °C až 10 °C a získá se žádaný arensulfonylchlorid.

Konverze 5 na odpovídající karboxylovou kyselinou záleží na povaze skupiny R. Například, jestliže je R benzylová skupina, potom se odstraní při hydrogenačních reakčních podmínkách. Jestliže je R alkylová skupina, jako je methylová skupina nebo ethylová skupina, potom se odstraní při bazických hydrolýzních reakčních podmínkách, tj. v přítomnosti vhodné vodné báze (například hydroxid sodný, hydroxid lithný a podobně) v alkoholovém rozpouštědle, jako je například methanol, ethanol a podobně. Jestliže R je terč.butylová skupina, potom se odstraní při kyselých reakčních podmínkách.

Sloučenina 6 se může převést na sloučeninu obecného vzorce Ia nebo Ib konverzi 6 na acylový derivát obecného vzorce 7, kde Y je odštěpující se skupina, při acylačních podmínkách (například chlor, sukcinimido a podobně). Zpracováním 7 s N, 0bis-trimethylsilylhydroxylaminem následované působením kyseliny nebo po přidání methanolu se získá sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib přímo.

Acylový derivát 7 se může připravit metodami, které jsou odborníkovi známé. Například sloučenina obecného vzorce 7, kde Y je chlor, se mohou připravit reakci sloučeniny 5 s chloračním činidlem, jako je oxalylchlorid, ve vhodném organickém rozpouštědle, jako je methylenchlorid.

Alternativně se sloučenina obecného vzorce la nebo Ib může připravit ze sloučeniny obecného vzorce 6 dvěma stupni, kdy nejprve reaguje 6 s O-substituovaným hydroxylaminem (například O-benzylhydroxylamin, 0-terč.butylhydroxylamin a podobně) za získáni O-chráněného hydroxamátu obecného vzorce 8. Reakce se provádí v přítomnosti kopulačního činidla (například N,N-dicyklohexylkarbodiimidu, N-ethyl-N'-(3-dimethylaminopropylikarbodiimidu a podobné), organické báze (například íimerhylaminopyridinu, tr iethylaminu, pyridinu, N-methvlmorťolmu a podobně) a případně hydroxybenzotriazolu.

Vhodná rozpouštědla pro reakci jsou methylenchlorid, dichlorethan, dimethylformamid a podobně. Odstraněním 0chránici skupiny se získá sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib. Použité reakční podmínky záleží na povaze skupiny R', například jestliže je R' terč.butylová skupina, potom se reakce provádí v inertním rozpouštědle, jako je dichlormethan, v přítomnosti kyseliny (například suchého chlorovodíku, kyseliny trifluoroctové a podobně). Jestliže je R' benzylová skupina, potom se při hydrogenolýzních podmínkách používá katalyzátor, jako je palladium v inertním rozpouštědle, jako je ethylacetát nebo tetrahydrofuran. Sloučenina obecného vzorce 5, Ί nebo 8 se může převést na sloučeninu obecného vzorce Ia nebo Ib postupy popsanými v přihlášce PCT č. 98/32748 .

Sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib, kde R je -CH(R²)Ar a ostatní skupiny mají význam definovaný v tomto dokumentu se také připraví z α-aminoacetátu 1, jak je ukázáno ve schématu

B.

Schéma B

O

a^so₂cí

H _?

N—S0₂—Ar²

Ar¹R²CHX oř

Ar^CHOH

(Ia) /(Ib)

Sulfonylace sloučeniny obecného vzorce 1 s arylsulfonylchloridem při reakčních podmínkách popsaných ve schématu A shora poskytuje 2-arylsulfonylacetát obecného

vzorce 9, který se převede na sloučeninu obecného vzorce 5 buď:

(a) reakcí sloučeniny 9 s alkylačním činidlem obecného vzorce Ar¹CHR²X (kde X je odštěpující se skupina, jako je chlor, brom, mesylát, triflát a podobně při alkylačních podmínkách) v přítomnosti báze (například uhličitanu sodného, uhličitanu draselného, uhličitanu česného a podobně) a vhodných rozpouštědel, jako je tetrahydrofuran, dioxan, N,N-dimethylformamid a podobně; nebo (b) reakcí sloučeniny 9 s alkoholem obecného vzorce Ar¹CHR²OH v přítomnosti trialkylfosfinu nebo triarylfosfinu, výhodně tributylfosfinu, trifenylfosfinu, výhodně tributylfosfinu a dialkylazodikarboxylátu, jako je diethyl nebo diizopropylazodikarboxylát nebo (l,l'-azodikarbonyl)dipiperidin, výhodně (1,1'-azodikarbonyl)dipiperidin. Vhodná rozpouštědla zahrnuji aromatické uhlovodíky, jako je benzen a podobně.

Sloučenina 5 se potom může převést na sloučeninu obecného vzorce Ia nebo Ib jak je uvedeno ve schématu A shora.

Sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib, kde R je -CH(R')Ar‘ a ostatní skupiny mají význam v tomto dokumentu se může také připravit z a-aminokyseliny 11, jak je uvedeno ve schématu C.

Schéma C

deprotekce (la) /(Ib) ~ τ

R

N—S0₂—Ar²

Sulfonylace a-aminokyseliny 11 s arylsulfonylchloridem obecného vzorce 4 v přítomnosti báze, jako je triethylamin poskytuje 2-arylsulfonylaminooctovou kyselinou obecného vzorce 12. Reakce se provádí ve směsi organického rozpouštědle a vody, jako je tetrahydrofuran a voda. Sloučenina 12 se může převést na sloučeninu obecného vzorce la nebo Ib metodou (a) nebo (b).

Při metodě (a) esterifikací 12 se získá sloučenina obecného vzorce 9 (kde R je alkylová skupina, jako je methyl, terč.butyl nebo aralkyl, jako je benzyl), která se poté převede na sloučeninu obecného vzorce la nebo Ib zpracováním jak je popsáno ve schématech A a B shora.

Při metodě (b) , reaguje sloučenina 12 s N, O-chráněným hydroxylaminem, jako je 0-(2,4-dimethoxybenzyl)-N-(2,4,6-trimethoxybenzyl)hydroxylamin při podmínkách popsaných v Barlaam, B a kol., Tet. Lett., Vol 39, 7865, (1998) a získá se sloučenina obecného vzorce 13. Alkylací 13 se získá sloučenina obecného vzorce 14, která působením kyselinou trifluoroctovou v methylenchloridu v přítomnosti triethylsilanu poskytuje sloučeninu obecného vzorce Ia nebo Ib (viz. Barlaam, B. a kol., Tet. Lett., Vol. 39, 7865. (1998)).

Sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib, kde R je skupina -CH (R'j CH=CHAr' a další skupiny mají význam uvedený v tomto dokumentu se mohou také připravit z α-aminoacetátu 1, jak je ukázáno ve schématu D.

Schéma D

Ar¹CH=CHCH(R²)X

(Ia) /(Ib)

Sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib, kde R je skupina

-CH (R-)CH=CHAr‘ se připraví alkylací sloučeniny obecného vzorce 9 (R nemůže být benzyl) alkylačním činidlem obecného vzorce 15, kde X je odštěpující se skupina, při alkylačních podmínkách (například chlor, brom, mesylát, triflát a podobně) v přítomnosti baze (například uhličitan sodný uhličitan draselný, uhličitan česný a podobně) a ve vhodném rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran, dioxan, N,N-dimethylformamid a podobně a získá se sloučenina obecného vzorce 16. Hydrolýza esterové skupiny 16 poskytuje odpovídající kyselinu, která se potom konvertuje na sloučeninu obecného vzorce Ia nebo Ib přípravou derivátu chloridu kyseliny a následným zpracováním s N,O-bis-trimethylsilylhydroxylaminem, jax je popsáno ve schématu A shora.

·« ·· ·· ·· · • · Φ · Φ · · · • « · ····«· Φ · • Φ Φ · · · • ΦΦ ·ΦΦ· ·♦ ♦· ·· ···

Sloučenina obecného vzorce 15, jako je cinnamylchlorid je komerčně dostupná.

Sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib, kde Ar² je definován v tomto dokumentu, R je skupina CH2Ar¹ (kde Ar¹ je 3,4-methylendioxyfenyl) a R¹ je skupina -CH2NHCOOR (kde R' je vodík, alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl nebo heterocykloalkyl) se může připravit z N-chráněné diaminopropionové kyseliny 2, jak je uvedeno ve schématu E a popsáno podrobněji v příkladu 16.

Schéma E

DIC/DMAP/CH2CI2

QXoh >AG-OH

2. pip/DMF o

QroV^N^

BOCHN''

Ai^SOjCI

O

Q^O-^NH^Ar²= '/ v* > 00

BOCHN ca piperonylalkohol

ADDP/BU3P torcbtci₂

--——>TEA/CH₂Cl2

BOCHN

TMSCI/fenol

cAo-^r

N^ .Ar* Λ h₂n^x nh₂ohthf

------------►ROCOpSu

------►

TEA/DMAP ch₂ci₂ ^H%X

H = hX

,s-^Ar2

Sloučenina obecného vzorce la nebo Ib, kde Ar' je definován v tomto dokumentu, R je CH₂Ar’ (kde Ar¹ je 3,4-methylendioxyfenyl) a R¹ je skupina -CH₂NHCONHAr se může připravit z pryskyřice obecného vzorce 7 (schéma E) jak je ukázáno ve schématu

F a popsáno podrobněji v příkladu 17.

Schéma F

ArNCO

THF

NH₂OH/THF

---->

HO.

V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje farmaceutické prostředky, obsahující terapeuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce la podle různých metod jak je definováno shora a farmaceuticky přijatelný excipient.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být použity jako terapeuticky aktivní substance, zejména ve formě léčiv. Konkrétně jsou sloučeniny podle vynálezu užitečné při léčbě nemocí spojených s přebytkem povlaku intersticinálních kolagenu, například jako je intersticiální pulmonární fibróza, pericentrální fibróza, Symmersova fibróza, perimuskulární fibróza, fibróza ledvin a jater, endokardiálni skleróza, hepatitida, syndrom akutního respiračního stresu, artritida, cystická fibróza, chirurgie šlachy, korneální zjizvení, chirurgická adheze a restenóza.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou inhibitory prokolagen C-proteinázy.

Tudíž inhibuji C-terminálni procesy kolagenů typu I, II a III, které jsou nezbytné pro jejich schopnost tvořit nerozpustné kolagenové fibrily. Dále vybrané sloučeniny podle vynálezu selektivně inhibuji prokolagen C-proteinázu v porovnání s ostatními kolagenovými degradačními enzymy, jako je kolagenáza-1, kolagenáza-2 a kolagenáza-3. Tudíž přirozená resorpce kolagenu zprostředkovaná kolagenázou-1, kolagenázou-2 a kolagenázou-3 je z velké části nezměněná, což vede ke sloučeninám s vyšší terapeutickou účinností. Výhodné sloučeniny podle předkládaného vynálezu inhibuji prokolagen Cproteinázu s více než 100 násobnou selektivitou než kolagenáza-1, kolagenáza-2 a kolagenáza-3. Selektivní inhibice prokolagen C-proteinázy ve srovnám! s kolagenázou-1, kolagenázou-2 a koagenázou-3 byla demonstrována zkouškami popsanými v příkladech. Tím předkládaný vynález umožňuje léčbu fibrotických nemocí, která spočívá v tom, že se podá pacientovi činidlo, které inhibuje selektivně prokolagen Cp r o L e i ná z u, ve bruviiáni kúlďyéiiďZOU- 1 , kúláy enaZOU— 2 a kolagenázou-3.

Ještě v dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje použiti sloučeniny obecného vzorce Ib hohn

(lb) ·« *

• ·*·« •· •* •» •· • ♦ ··· v

•* •· ♦ ·· •· kde :

cykloalkyl, aryl,

R‘ je alkyl, halogenalkyl, heteroalkyl, aralkyl, aralkenyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heteroaralkenyl, heterocyklylalkyl, cykloalkylalkyl,

-(alkylen)-C(0)-X (kde X je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, hydroxy, alkoxy, cykloalkoxy, cykloalkylalkoxy, heteroalkyloxy, aralkyloxy, nebo heteroaralkyloxy), nebo —C (-NR' ) NHSO₂R (kde R'je vodík nebo alkyl, a R je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, nebo heterocyklylalkyl);

R je -CH(R²)Ar¹ nebo -CH (R²) CH=CHAr¹, kde R² je

Ar¹ je aryl nebo heteroaryl;

vodík nebo alkyl; a

Árje buď:

ii) fenylový kruh obecného vzorce

TÚ .5 nezávisíš nebo halogen;

R¹ a R^í; jsou, nezávisle

na sobě, vodík, alkyl, nebo halogen;

R’ je alkyl, halogenalkyl, heterocyklyl, alkylthio, arylthio, aralkylthio, heteroarylthio, heteroaralkylthio, cykloalkylthio, cykloalkylalkylthio, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heteroaryloxy, heteroaralkyloxy, cykloalkoxy, cyklcalkylalkoxy, alkyloxykarbonyl, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, moalkylamino, dialkylamino,

• · alkylsulfonyl, arylsulfonyl, aralkylsulfonyl, heteroarylsulfonyl, heteroaralkylsulfonyl, cykloalkylsulfonyl, cykloalkylalkylsulfonyl, nebo -Y-(alkylen)-C(0)-2 [kde Y je vazba, -NR^a~, -0-, nebo -S(0)_n- (kde n je od 0 do 2), R^a je vodík nebo alkyl, a Z je alkoxy, hydroxy, amino, monosubstituovaný amino, nebo disubstituovaný amino]; nebo

R⁵ spolu s R⁴ tvoří -O- (CR⁸R⁹)kde n je 2 nebo 3 a každé R^e a R⁹ jsou nezávisle na sobě vodík či alkyl; nebo atomy uhlíku ke kterým jsou připojeny R⁵ a R⁴ jsou kondenzovány k C2-C3 uhlíkům benzofuranového kruhu; za předpokladu že alespoň dvě z R³, R⁴, R⁶ a R' nejsou zároveň vodíky; nebo (ii) naftylový kruh vzorce (b):

(b) kde:

R‘ je vodík, alkyl, alkoxy, nebo halogen; a

R'^; je vodík, alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl a jejich farmaceuticky přijatelné soli, proléčiva, jednotlivé izomery, a směsi izomerů;

k přípravě léčiva pro léčbu nemoci léčitelné inhibitorem prokolagen C-proteinázy, výhodně pro léčbu nemocí jako je intersticiální pulmonární fibróza, pericentrálni fibróza, Symmersova fibróza, perimuskulárni fibróza, fibróza ledvin a jater, idiopatická pulmonární fibróza, endokardiální skleróza, nepatitida, syndrom akutního respiračního stresu, artritida, cystická fibróza, operace šlachy, korneálni zjizvení, chirurgická adheze a restenóza. Výhodné sloučeniny obecného « · ··· ··♦♦ ♦· ·· vzorce obecného vzorce Ib jsou ty, které jsou popsány shora pro různé provedení sloučenin obecného vzorce Ia.

Schopnost sloučenin obecného vzorce Ia a Ib inhibovat aktivitu prokolagen C-proteinázy, může být demonstrována řadou in vitro zkoušek, známým odborníkům, jako je zkouška popsaná v příkladu 21. Selektivita vůči kolagenázovým enzymům může být určena zkouškou popsanou v příkladu 22.

Pro vybrané sloučeniny byla získána následující inhibiční a selektivní data založená na výsledcích zkoušky A příkladu 21 a zkoušky příkladu 22.

Tabulka I, slouč. č.	ICr,·: pro PCP (pm)	Selektivita pro PCP/Col-1	Selektivita pro PCP/Col-2	Selektivita pro PCP/Col-3
12	0,0690	89, 9	23,2	14, 5
5	0,0730	520, 5	123, 3
15	0,0660	515, 1	454,5
145	0,1100	400, 0	136, 4
40	0, 0680	367, 6	55, 9
126	0, 0260
128	0,0300
82	0,0400	1775,0	250, 0	1950,0
4	0, 04	950	180

In vivo účinnost sloučenin obecného vzorce Ia a Ib proti fibrické nemoci a povlaku kolagenu může být ukázána řadou zvířecích modelu, zahrnující myším bleomycinem indukovaný model pulmonární fibrózy ((Phan, S. H., a kol. „Bleomycininduced Pulmonary Fibrosis, Am. Rev. Respir. Dis., 124: 428434 (1981) a Piguet, P. F. a kol. „Effective Treatment of the Pulmonary Fibrosis Elicited in Míce by Bleomycin or Silica with anti-CD-li Antibodies, Am. Rev. Resp. Dis., 147: 435-441 (1993)), modelu implantované houby (íUnemcri, E. N. a kol.

Σ . · ♦ ····

.. .· ·· ··· „Human Relaxin Decreases Coliagen Acumulation In vivo in Two Rodent Model of Fibrosis, J. Invest. Dermatol., 101: 280-285 (1993), modelu renální fibrózy indukovaném chloridem uhličitým nebo NMDU a rovněž ostatních zvířecích modelech citovaných ve WO 97/05865 („C-Proteinase Inhibitors Treatment of Disorders Relating to the Overproduction of Coliagen), publikováno 20.2.1997.

Obecně se sloučeniny obecného vzorce la a Ib podle vynálezu, jak je definováno v různých provedeních uvedených shora, podávají v terapeuticky účinném množství jakýmkoliv známým způsobem podání pro látky k podobným účelům. Skutečné množství sloučeniny podle vynálezu, tj. účinné látky závisí na četných skutečnostech, jako jsou například závažnost ošetřovaného onemocněni, věk a zdravotní stav ošetřovaného jedince, mocnost podávané sloučeniny, forma podání a ostatní faktory. Léčivo se může podávat vícekrát než jednou denně, výhodně jednou nebo dvakrát denně.

Terapeuticky účinné množství sloučenin obecného vzorce la nebo Ib je přibližně v rozsahu 0,05-50 mg/kg tělesné hmotnosti ošetřovaného jedince za den, výhodně 0,3-20 mg/kg/den. Tak při podání osobě o hmotnosti 70 kg bude denní dávka v rozsahu od 21 mg do 1,5 g.

Obecně se sloučeniny podle vynálezu podávají ve formě

___ liaG-LCULÍ^^CLUli O L podání: orálně, systemicky (například transdermálně, intranasálně nebo čípky), nebo paranterálně (například intramuskulárně, intravenózně nebo subkutánně) . Výhodný způsob podání je systemické použití za použití obvyklého denního dávkovacího režimu, který může být upraven podíe stupně potíži.

lntranasální podáni se typicky provádí s formulacemi ve formě suchého prášku, kapalnými roztoky nebo suspenzemi vhodnými pro tvorbu mlhy nebo pomocí aerosolovými hnacími ♦ · ·· plyny vhodnými pro použiti k odměřováni dávky v inhalátoru.

Alternativně mohou být léčiva spojená s mikrokuličkami zhotovených z vhodných materiálů, jako je želatina, dextran, kolagen nebo albumin. Tyto mikrokuličky jsou výhodně dodávány ve formě sušené mrazením s nasálnim zařízením pro zavádění vzduchu nebo prášku do tělních dutin nebo v tlakovém aerosolovém kanystru. Činidla zvyšující pronikáni, jako jsou amfifilní steroidy se mohou použít jako aditiva, která zvyšují systemickou absorpci léčiva do tkání.

Účinné podání může být také dosaženo pulmonárním nebo respiračnim dodáváním, jelikož polypeptidy se snadno absorbují v buněčných liniích sklípků savčích plic. Výhodně takové podání nevyžaduje použití činidel, která zvyšují pronikání. Zařízeni a metody pro pulmonární dodáváni hluboko do plic jsou popsány v US patentu č. 5 780 014, vydaný 14.7.1998 a v US patentu 5 814 607, vydaný 20.9.1998.

Konečně mohou být sloučeniny podle vynálezu podávány transdermálně, kdy se léčivo typicky umísti na povrch kůže a umožni se jeho pronikáni kůži. Transdermálni dodáváni zahrnuje použití struktur, jako jsou adhezivní náplasti nebo podobně, které slouží jako rezervoár pro léčivo a umožňuje léčivu difúzní kontakt s pokožkou. V jednom obecném typu je struktura trojrozměrná stabilní matrice, známá jako monolitická matrice.

Takové matrice jsou podrobněji popsány v US patentu č. 5 804

/ Ί á 1 á Q Π / Q “ £ 1 ~7 1 -i f 1 1 -i 4 — - f - * * - --- —· - - — - f n L.	Γλΰ triCS zhu t O Θ
z polymeru a kopolymeru akrylových latexu, methakrylových esterů a vinylacetátů.	akrylových esterů,

Volba prostředku závisí na různých faktorech, jako je způsob podávání léčiva (například pro orální podání jsou vhodné tablety, pilulky nebo kapsle) a biologická dostupnost léčiva. Nejnověji byly vyvinuty farmaceutické prostředky speciálně pro léčiva, která mají špatnou biologickou dostupnost na principu, že lze biologickou dostupnost zvýšit zvýšením povrchu, to znamená zmenšením velikosti částic.

A ·

Například americký patentový spis číslo 4 107 288 popisuje farmaceutický prostředek mající velikost částic 10 až 1000 nm, přičemž je účinná látka nesena na zesítěné matrici makromolekuly. Americký patentový spis číslo 5 145 684 popisuje způsob výroby farmaceutického prostředku, ve kterém je léčivo pulverizováno na nanočástice (střední velikost je 400 nm) v přítomnosti modifikátoru povrchu a dispergací v kapalném prostředí, čímž se získá farmaceitický prostředek s výrazně vyšší biologickou dostupnosti.

Farmaceutické prostředky obsahují obecně sloučeninu obecného vzorce Ia nebo Ib spolu s alespoň jedním farmaceuticky přijatelným excipientem. Přijatelnými excipienty jsou netoxické pomocné látky, které nemají nepříznivý vliv na terapeutické působení sloučeniny obecného vzorce Ia nebo Ib. Takové excipienty mohou být pevné, kapalné, polopevné nebo v případě aerosolů plynné excipienty, které jsou obecně dostupné pro odborníky.

Jakožto pevné farmaceutické excipienty se například uvádí škrob, celulóza, mastek, glukóza, laktózasacharóza, želatina, slad, rýže, mouka, křída, silikagel, stearát horečnatý, stearát sodný, glycerolmonostearát, chlorid sodný, sušená syrovátka a podobně. Jakožto kapalné a polopevné farmaceuticky přijatelné excipienty se například uvádí glycerol, propylenglykol, voda, ethanol, různé oleje, včetně ropných olpjn a olejů živočišného, rostlinného a syntetického původů, například podzemnicový olej, sojový olej, minerální a sezamový olej. Výhodnými kapalnými nosiči, zvláště pro injekční roztoky jsou voda, solanka, vodná dextróza a glykoly.

Stlačených plynu se může použít pro dispergací sloučenin podle vynálezu v aerosolové formě. Jakožto inertní plyny se používají výhodně dusík, oxid uhličitý atd.

Jiné vhodné farmaceutické excipienty a jecích formulace jsou uvedeny v Remington's Pharmaceutical Science, vydavatel E. W. Martin (Mack Publishing Company, 1Θ. vydáni, 1990:.

• · • · · · ·

Množství účinné látky ve farmaceutickém prostředku se může měnit v širokých mezích, jak je odborníkům známo. Zpravidla prostředek obsahuje hmotnostně 0,01 až 99,99 % sloučeniny obecného vzorce I, vztaženo na prostředek jako celek, přičemž do 100 % je doplněn vhodnými excipienty. Výhodný hmotnostní obsah sloučeniny je 1 až 80 %. Reprezentativní farmaceutické formulace obsahují sloučeninu obecného vzorce la nebo Ib je popsána v přikladu 18.

Příklady provedení vynálezu

Následující přípravy a příklady jsou uvedeny pouze pro ilustraci a v žádném případě neomezují rozsah předkládaného vynálezu.

Přiklad 1

N-Hydroxy-2 (R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl) - (4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 12)

Krok 1

N-Terc.butoxykarbonyl-D-valin (70 g, 0,32 mol) a uhličitan česný (200,2 g, 0,615 mol) se míchají v suchém dimethylformamidu (550 ml). Přidá se benzylbromid (40,32 ml, 0,336 mol) a reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Materiál se koncentruje na rotačním odpařovači a zbytek se rozpustí v methylenchloridu (200 ml), a vrstva *·

methylenchloridu se promyje vodou a solankou, suší se nad síranem horečnatým a koncentruje se a získá se benzylester

N-terc.butoxykarbonyl-D-valinu (97 g) jako viskózní olej.

Krok 2

Benzylester N-terc.butoxykarbonyl-D-valinu (70,7 g, 0,23 mol) se rozpustí ve směsi kyseliny trifluoroctové a methylenchloridu (150 ml v poměru 1:4) a reakční směs se zahřívá při teplotě 50 až 60 °C. Po 6 hodinách se reakční směs koncentruje a získá se D-valin benzylester soli kyseliny trifluoroctové (156,8 g) jako viskózni olej, který se před použitím přemění na volný amin.

Krok 3

IN Hydroxid sodný (80 ml) se přidá k roztoku D-valin benzylesteru soli kyseliny trifluoroctové (10 g, 31,1 mmol) v methylenchloridu (80 ml) a reakční směs se míchá, dokud se výchozí materiál nepřemění na volný amin. Organická fáze se sebere a promyje se solankou, suší se nad síranem hořečnatým, a koncentruje se a získá se D-valin benzyl ester (5,35 g) jako čirý olej.

Krok 4

K roztoku D-valin benzylesteru (4 g, 19,3 mmol) a trimethylsilylkyanidu (7,2 ml, 57,9 mmol) v acetonitrilu (40 ml) se přidá 4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylchlorid (4,8 g, 19,3 mmol). Po 3 hodinách se reakční směs zředí ethylacetátem (100 ml), a přenese se do děličky. Přidá se vodná kyselina chlorovodíková (120 ml, 2,51), organická vrstva se oddělí, promyje se 5 hydrogenuhličitanem sodným a solankou

a poté se suší nad síranem horečnatým. Organické složky se odstraní ve vakuu a získá se benzylester 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (8 g) jako hnědý olej.

Krok 5

Ke směsi benzylesteru 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (4,5 g, 10,72 mmol), 3,4-(methylendioxy)fenylmethanolu (2,04 g, 13,41 mmol), a tributylfosfinu (3,35 ml, 13,4 mmol) v suchém benzenu (60 ml), ochlazeném v ledové lázni se přidá 1,1(azodikarbonyl)dipiperidin (3,38 g, 13,4 mmol). Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a poté se mžikově chromatografuje na koloně silikagelu (5-10% ethylacetát/hexany) a získá se benzylester 2(R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (4,8 g) jako bilá pevná látka.

Krok 6

K roztoku benzylesteru 2 (R)-[ (3,4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonyl)aminoJ-3-methylbutanové kyseliny (4,7 g, 8,49 mmol) v 4:1 směsi ethanol/tetrahydrofuran (40 ml) se přidá 10% Pd/C (0,15 g). Reakční směs se umístí pod vodíkový blon. Po 3 hodinách se reakční směs filtruje přes celit a koláč celitu se promyje ethanolem. Filtrát se koncentruje a získá se 2(R)-[(3,4-methylendioxybenzyl) - (4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensul fonyl) amino]-3-methylbutanová kyselina (3,9 g) jako bílá pěna.

Krok 7

• ♦· · ·

Κ roztoku 2 (R)-[ (3,4-methylendioxybenzyl) -(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (3,82 g, 8,24 mmol) v suchém methylenchloridu (20 ml) se přidá oxalylchlorid (2,2 ml, 24,72 mmol) a kapka dimethylformamidu. Reakční směs se míchá 4 hodiny a poté se koncentruje. Zbytek se rozpustí v methylenchloridu (20 ml), a přidá se N, 0bistrimethylsilylhydroxylamin (8,8 ml, 41,2 mmol). Po 4 hodinách se přidá methanol (1 ml) a mícháni pokračuje 30 minut. Přidá se sílikagel (10 g) a materiál se koncentruje do sucha. Výsledný prášek se mžikově chromatografuje na koloně silikagelu a eluuje směsí 50% ethylacetát/hexany a získá se N-hydroxy-2 (R) -[ (3,4-methyldioxybenzyl) - ( 4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensul fonyl) amino]-3-methylbutyramid (2,46 g) .

Příklad 2

N-Hydroxy-2 (R) -[ (4-methoxykarbonylbenzyl) - ( 4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 21)

HOHN

Krok 1

K ledově ochlazenému roztoku D-valinu (50,5 g, 0,43 mol) a triethylaminu (145 ml, 1,034 mol) v 1:1 směsi tetrahydrofuranu a vody (350 ml) se přidá 4-methoxybenzensulfonylchlorid (88,2 g, 0,43 mmol). Reakční směs se míchá a přes noc se ohřívá při teplotě místnosti. Těkavé organické složky se odstraní a vodná fáze se extrahuje diethyletherem. Vodná vrstva se okyselí na pH 3 pomoci 10¾ kyseliny chlorovodíkové, a produkt se extrahuje do ethylacetátu. Vrstva ethylacetátu se promyje solankou, suší se nad síranem horečnatým, a poté se koncentruje a získá se 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanová kyselina (90,45 g).

Krok 2

K roztoku 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (40 g, 139,2 mmol) a uhličitanu česného (85,7 g, 444 mol) v dimethylformamidu se přidá benzylbromid (16,1 g, 135 mmol). Reakční směs se míchá přes noc. Dimethylformamid se odstraní na rotačním odpařovači a zbytek se rozpustí v ethylacetátu (200 ml) a rozdělí se mezi stejné množství vody. Organická fáze se sebere a promyje se stejným množstvím solanky. Vodné fáze se znovu extrahuji ethylacetátem (2 x 150 ml), spojí se, suší se nad síranem horečnatým a kondenzují se a získá se benzylester 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (42,6 g) jako pevná krystalická látka bílé barvy.

Krok 3

K roztoku benzylesteru 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (1 g, 2,65 mmol) a 4-karboxymethylbenzylbromidu (0,577 g, 2,52 mmol) v suchém dimethylformamidu (60 ml) se přidá uhličitan draselný (0,55 g, 4 mmol). Reakční směs se míchá přes noc a poté se kondenzuje na rotačním odpařovači. Čištěním mžikovou chromatografii na koloně silikagelu za použití (5%) ethylacetát/hexany jako eluentu se získá benzylester 2 (R)-[ (4-methoxykarbonylbenzyl)-(4-methoxybenzensulfony1)amino]-3-methylbutanové kyseliny (0,965 g) , který se přemění na N-hydroxy-2 (R)-[(4-methoxykarbonylbenzyl)-

	• ·· ·* ·· . 71 ·· · · ···· · J · > j . ······: , , , . ··· · · • * · * · ···· ·· ·* ··
-(4-methoxybenzensulfonyl	amino]-3-methylbutyramid podle

postupů popsaných v krocích 6 a 7 přikladu 1 shora.

Příklad 3

N-Hydroxy-2 (R) -[ (lH-indol-5-ylmethyl) - (4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 3)

HOHN

OMe

Krok 1

K roztoku 5-indolkarboxylové kyseliny (5,08 g, 31,5 mmol) v 1:1 směsi methanol/methylenchlorid (40 ml) se po částech během 15 minut přidá (trimethylsilyl)diazomethan (33 ml, 2M roztok v hexanech). Žlutě zbarvený roztok se koncentruje na rotačním odpařovači a získá se 5-indolkarboxylát jako bílý prášek (5,5 g).

Krok 2

K roztoku methyl-b-indolkarboxylátu (4,9 g, 27,97 mmol) v suchém acetonitrilu (45 ml) se přidá nejprve diterc.butylhydrogenuhličitan (6,41 g, 29,36 mmol), a poté 4-dimethylaminopyridin (142 mg, 1,43 mmol). Reakční směs se míchá 3 hodiny a poté se jí náplni mžiková kolona silikagelu a eluováním ethylacetát/hexany (5%) vznikne methyl (N-terc.butoxykarbonyl)indol-5-karboxylát jako čirý viskózní olej (7,69 g) .

Krok 3 • * ♦ · ·

Ke studenému roztoku (-78 °C) methyl (N-terc.butoxykarbonyl)indol-5-karboxylátu (7,6 g, 27,9 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (75 ml) se během 5 minut injekční stříkačkou přidá diizobutylaluminiumhydrid (57 ml, 1,5 M v toluenu). Po 1,5 hodiny se reakce zastaví opatrným přidáním methanolu (15 ml) a při teplotě místnosti se zahřívá 45 minut. Za prudkého míchání se přidá voda (20 ml) a nasycený roztok chloridu amonného (10 ml), a výsledná anorganická sraženina se odstraní filtrací. Filtrát se kondenzuje na rotačním odpařovači a zbytek se rozdělí mezi 1:1 směs ethylacetát/voda (160 ml). Fáze ethylacetátu se promyje solankou, a vodná fáze se znovu extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se spojí, suší se nad síranem hořečnatým, filtruje se a koncentruje se a získá se (N-terc.butoxykarbonyl)indol-5-methanol (7,35 g) jako poloviskózni olej, který se v dalším kroku použije bez dalšího čištění.

Krok 4

K ledově ochlazené směsi benzylesteru 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (5 g, 13,25 mmol) [připraveného podle postupu, který je popsán v příkladě 2], N-terc.butoxykarbonyl-5-indolmethanolu (3,8 g, 14,6 mmol) a tributy!tostmu (3,6 ml, 14,6 mmol) v suchém benzenu (60 ml) se přidá [1, 1 '-azodikarbonyljdipiperidin (3,68 g, 14,6 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc a poté se chromatografuje na koloně silikagelu eluováním (5-10%) ethylacetát/hexany, a získá se benzylester 2(R)-[(N-terc.butoxykarbonylindol-5-ylmethyl)-(4-methoxybenzensulfony1)amino]-3-methylbutanové kyseliny (6,5 g) jako pěnivá polopevná látka bílé barvy.

Krok 5

Roztok benzylester 2 (R)-[ (N-terc.butoxykarbonylindol-5-ylmethyl) - (4-methoxybenzensul fonyl) aminoJ-3-methylbutanové kyseliny (2,7 g, 4,45 mmol) a kyseliny trifluoroctové (5 ml) v methylenchloridu (15 ml) se michá 2 hodiny při teplotě místnosti. Organické složky se odstraní ve vakuu, zbytek se rozpustí v ethylacetátu (80 ml) a vrstva ethylacetátu se promyje 5¾ hydrogenuhličitanem sodným a solankou. Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se a získá se bílá pěnivá pevná látka, která se chromatografuje na koloně silikagelu eluováním (5-100%) ethylacetát/hexany. Tímto postupem se získá benzylester 2 (R)-[(lH-indol-5-ylmethyl)- ( 4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (1,7 g) jako bílá pěnivá polopevná látka, která se přemění na 2(R)-[ (lH-indol-5-ylmethyl)-(4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3-methylbutanovou kyselinu podle postupu, který je popsán v příkladě 1, krok 6 shora.

Krok 6

K ledové ochlazenému roztoku 2 (R) -[(lH-indol-5-ylmethyl)- { 4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3-methylbutanové kyseliny (0,32 g, 0,77 mmol), O-benzylhydroxylaminu (0,35 ml, 2,3 mmol),

-h vdrox vben zntri aznl h vdrá rn ( Π . Ί 1 0 rr f) ΊΊ mmn 1 ϊ = _í - - ----a------ 1 - r---r ^v f f r —

N-methylmorfolinu (0,12 ml, 1,1 mmol) v bezvodém dimethylformamidu se přidá 1-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidhydrochloridová sůl (0,221 g, 1,2 mmol). Reakční směs se míchá přes noc a poté se koncentruje. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu (80 ml), a promyje se 1,5% kyselinou chlorovodíkovou, 5% hydrogenuhličitanem sodným a solankou. Krystalizací zbytku z horké směsi CH.Cl._:/hexany a následným čištěním matečného louhu preparativni chromatografi i na tenké «· ; . · ···.:.

·*· ···* ·· ·· ·· vrstvě za použití směsi 5% methanol/methylenchlorid jako eluentu se získá 2(R)-N-benzyloxy-[(lH-indol-5-ylmethyl)- ( 4

-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (0,31 g) jako nahnědlý krystalický prášek.

Krok 7

K roztoku 2 (R)-N-benzyloxy-[ (lH-indol-5-ylmethyl) - (4-methoxy~ benzensulfonyl)amino]~3-methylburamidu (0,34 g, 0,58 mmol) v 1:1 směsi ethanol/tetrahydrofuran (15 ml) se přidá Pd/C (0,075 g). Reakčni směs se umístí pod vodíkový balon. Po 2,5 hodinách se reakčni směs filtruje přes polštářek celitu (3,0 g) a polštářek celitu se promyje ethanolem (200 ml). Filtrát se koncentruje a získá se nahnědlá polopevná látka. Čištěním preparativní chromatografií na tenké vrstvě (7% methanol/methylenchlorid) se získá N-hydroxy-2 (R)-[(lH-indol-5-ylmethyl) - ( 4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methyibutyramid (200 mg) jako nahnědlá pevná látka.

Příklad 4

N-Hydroxy-2(R)-[ ( 3-nitro-4-methylbenzyl)-(4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 23)

HOHN

Krok 1

K ledově ochlazenému roztoku 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (30 g, 104,4 mmol), [připravené podle postupu, který je popsán v příkladě 2, krok

1], v methylenchloridu se přidá dělicí nálevkou během 45 minut

N,N'-diizopropyl-O-terc.butylizomočovina [může být připravena podle postupu popsaném v Lon J. Mathias, Synthesis, 561 - 576, (1979)] (75 ml, 3,5 M roztok). Reakční směs se udržuje 2 hodiny při teplotě 0 °C, a poté se ohřívá přes noc při teplotě místnosti. Čištěním mžikovou chromatografií na koloně silikagelu za použití směsi (10-20%) ethylacetát/hexany jako eluentu se získá terč.butylester 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (18 g) jako pevná krystalická látka bílé barvy.

Krok 2

K roztoku terč.butylesteru 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (0,15 g, 0,44 mmol) a uhličitanu draselného (0,32 g, 2,32 mmol) v suchém dimethylformamidu (15 ml) se přidá 3-nitro-4-methylbenzylchlorid (81,1 mg, 0,44 mmol). Reakční směs se míchá přes noc a koncentruje se na rotačním odpařovači. Zbytek se rozpustí v 1:1 směsi ethylacetátu a solanky (50 ml). Organická fáze se izoluje, suší se nad síranem hořečnatým, koncentruje se a získá se terč.butylester 2 (R) -[(3-nitro-4-methylbenzyl)- (4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (0,196 g) jako žlutý viskózní olej, který se přemění na 2(R)-[ ( 3-mtro-4-methylbenzyl) - (4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanovou kyselinu podle postupu, který je popsán v příkladě 10, krok 8 dále. 2 (R)-[(3-nitro-4-methylbenzyl)-(4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanová kyselina se poté přemění na N-hydroxy-2 (R) -[(3-nitro-4-methylbenzyl)-(4-methoxy78 benzensul f onyl) amino]-3-methylbutyramid podle postupu, který je popsán v příkladě 1, kroky 6 a 7 shora.

Příklad 5

N-Hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulf onyl) amino]-3-hydroxypropionamid (tabulka 1, sloučenina 5)

Krok 1

K suspenzi D-serinu (6,95 g,

66,1 mmol) v acetonitrilu (100 ml) se přidá trimethylsilylkyanid (40 ml,

298 mmol) a výsledný roztok se zahřeje na teplotu 80 °C. Po 1 hodině se přidá 4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylchlorid (17,3 g, 69,4 mmol) a zahřívání pokračuje. Po 12 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti. Přidá se methanol (15 ml), a organické složky se odstraní ve vakuu. Zbytek se zředí diethyletherem (300 ml), reakční směs se ochladí na teplotu 0 °C a pH se upraví na 8 pomoci 6N vodného roztoku hydroxidu sodného. Organická vrstva se sebere a vodná vrstva se extrahuje diethyletherem. Vodná vrstva se upraví na pH 4 a znovu se extrahuje ethylacetátem. Spojené organické extrakty se suší nad síranem horečnatým a koncentruji se a získá se 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3-hydroxypropionová kyselina (20,5 g) jako hnědá pěna, která se použije bez dalšího čištění.

Krok 2

• ·· 99 9 9 • 9 • ·	9 · • · »9 ·	·· • 9 • 9 9 · ·	99 9 · 9 · 9 9 *	9 9 9 9
• 9 ·· 9 9 9 · 9	9 ·	9 • 9	• 9 • 9	9··

K roztoku 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3-hydroxypropionové kyseliny (27,9 g, 87,9 mmol) v dimethylformamidu (280 ml) se při teplotě 0 °C přidají uhličitan draselný (72,9 g, 527 mmol) a roztok 3,4-methylendioxybenzylchloridu (60 g, 170,8 mmol), 50% (hmotnost/hmotnost)) v methylenchloridu. Po 2 hodinách se přidá jodid lithný (5,88 g, 44 mmol) a reakční směs se zahřívá 2 hodiny při teplotě místnosti. Po 6 hodinách se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát (600 ml) a vodu (250 ml). Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem horečnatým a koncentruje se ve vakuu. Surový produkt se chromatografuje (300 g SiO₂, 15% ethylacetát-hexany) a získá se 3,4-methylendioxybenzylester 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3-hydroxypropionové kyseliny (38,4 g), který se v příští reakci použije přímo bez dalšího čištění.

Krok 3

3.4- Methylendioxybenzylester 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3-hydroxypropionové kyseliny (38,4 g) se rozpustí v methylenchloridu (140 ml) a dihydropyranu (23 ml). Reakční směs se ochladí na teplotu 0 °C a přidá se monohydrát p-toluensulfonové kyseliny (0,78 g). Po 1 hodině se reakční směs vlije do nasyceného vodného hydrogenuhličitanu sodného (200 ml). Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým, a koncentruje se ve vakuu. Tento zbytek se chromatografuje (300 g SiO_, 157 ethylacetát/hexany) a získá se

3.4- methylendioxybenzylester 2(R)-(4-methoxy-2,6-dimethylbenzensulfonylamino)-3-(tetrahydropyran-2-yloxy)propionové kyseliny <41,4 g).

Krok 4

··	• 9	9«
• 9	• ·	• ·
	• *	• ·
• 9	·	··♦
•	• ·	•
• ·· ··		tet

* * ·

K roztoku 3,4-methylendioxybenzytesteru 2(R)-(4-methoxy-2,6

-dimethylbenzensulfonylamino)-3-(tetrahydropyran-2-yloxy)propionové kyseliny (9,0 g, 16,8 mmol) v benzenu (150 ml) se při teplotě 0 °C přidají 3,4-methylendioxyfenylmethanol (3,8 g,

25,2 mmol), tri-n-butylfosfin (5,1 g, 25,2 mmol), a l,l'-[azodikarbonyljdipiperidin (6,35 g, 25,2 mmol). Reakční směs se zahřívá 4 hodiny při teplotě místnosti. Po 16 hodinách se reakční směs zředí stejným množstvím hexanů, 2 hodiny se ochlazuje při teplotě 0 °C a filtruje se. Zbytek se chromatografuje (300 g SiO₂, 15% ethylacetát/hexany) a získá se 3, 4-methylendioxybenzylester 2 (R) -[(3,4-methylendioxybenzyl)

-(4-methoxy-2,6-dimethylbenzensulfonyl)amino]-3-(tetrahydropyran-2-yloxy)propionové kyseliny (10,0 g) jako světle oranžový olej.

Krok 5

K roztoku 3,4-methylendioxybenzylesteru 2(R)-[(3 , 4-methylen~ dioxybenzyl)-(4-methoxy-2,6-dimethylbenzensulfonyl)aminoJ-3-(tetrahydropyran-2-yloxy)propionové kyseliny (3,26 g, 4,57 mmol) v argonem odkysličené směsi 80% ethanol/tetrahydrofuran (100 ml) se přidá 10% Pd-C (2 g) a výsledná reakční směs se hydrogenuje 45 minut za atmosférického tlaku. Reakční směs se údplyllí púu. aryonerii, kďSG Sé filLLiijě piěS celit, ď. pulšLciitík celitu se promyje 80% směsí ethanolu a methylenchloridu. Filtrát se koncentruje a azeotropuje s tetrahydrofuranem (200 ml) a zbytek se rozpustí v dimethylformamidu (25 ml). Přidají se O-benzylhydroxylamin (1,75 g, 14,5 mmol), HOBT (0,71 g, 5,2 mmol), a EDAC (2,75 g), a reakční směs se míchá 16 hodin.

Reakční směs se zředí ethylacetátem a promyje se 2,4 N vodnou kyselinou chlorovodíkovou a nasyceným vodným nydrogenuhličitanem sodným. Směs se poté suší nad síranem horečnatým a koncentruje se ve vakuu a získá se surový

N-benzyloxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (4-methoxy-2, 6-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3- (tetrahydropyran-2-yloxy)propionamid (2,8 g), který se v další reakci použije přímo bez dalšího čištění.

Krok 6

K roztoku N-benzyloxy-2 (R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2, 6-dimethylben.zensulfonyl) amino]-3- (tetrahydropyran-2-yloxy)propionamidu (1,7 g, 4,3 mmol) v methanolu (100 ml) . se při teplotě 0 °C přidá monohydrát p-toluensulfonové kyseliny (150 mg). Po 12 hodinách se reakční směs zahřeje na teplotu místnosti a míchá se dalších 5 hodin. Reakční směs se koncentruje a zbytek se chromatografuje (Biotage 40M; 20% až 50% ethylacetát-hexany) a získá se N-benzyloxy-2(R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2,6-dimethylbenzensulfonyl)amino]-3-hydroxypropionamid (1,60 g) .

Krok 7

K roztoku N-benzyloxy-2 (R)-[( 3, 4-methylendioxybenzyl)-( 4-methoxy-2, 6-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-hydroxypropionamidu (3,0 g, 5,39 mmol) v argonem odkysličené směsi ethanol-tetrahydrofuran (160 ml) se přidá 10% Pd-C (1,3 g) a výsledná směs se hydrogenuje 45 minut za atmosférického tlaku. Reakční směs se odplyní pod argonem a kaše se filtruje přes celit. Koláč celitu se promyje 80% směsí ethanol-methylenchlorid a filtrát se koncentruje téměř do sucha ke krystalizaci téměř do sucha. Kaše se filtruje, promyje se 50% směsí diethylether-hexany, a získá se N-hydroxy-2(R)-[ ( 3,4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2,6-dimethylbenzensulfonyl)amino]-3-hydroxypropionamid (2,38 g) jako pevná látka bílé ba rvy.

Příklad 6

N-Hydroxy-3-acetoxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl)aminojpropionamid (tabulka 1, sloučenina 14)

Krok 1

K roztoku N-benzyloxy-2(R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2, 6-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-hydroxypropionamidu (450 mg, 0,82 mmol) v pyridinu (2 ml) se při teplotě 0 °C přidá anhydrid kyseliny octové (0,09 ml, 0,98 mmol). Reakční směs se zahřívá 12 hodin při teplotě místnosti a poté se rozdělí mezi 2N vodnou kyselinu chlorovodíkovou a methylenchlorid (100 ml). Vrstva methylenchloridu se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým a filtruje se. Čištěním zbytku preparativní TLC (30% ethylecetát-hexany) se získá N-benzylnxy-2 (R) -í ( 3 , 4-mpthyl pnrii nxvhpn zvi ) - (4-mpthnxv-2.6—dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-acetoxypropi onamid .

Krok 2

K roztoku N-benzyloxy-2(R)-[ ( 3, 4-methylendioxybenzyl)-(4methoxy-2, 6-dimethylbenzensulfonyl)amino]-3-acetoxypropionámidu, rozpuštěném v argonem odkysličené směsi 80% ethanolu a tetrahydrofuranu (15 ml), se přidá 10·? Pd-C (100 ml! a výsledná směs se hydrogenuje 45 minut za atmosférického tlaku. Reakční směs se odplyni pod argonem a kaše se filtruje přes celit. Koláč celitu se promyje důkladně 80% směsí ethanolu a methylenchloridu a filtrát se koncentruje. Surová směs se rozpustí v ethylacetátu (1-2 ml), a pomalu se přidá k rychle míchaným hexanům (100 ml), aby vznikla sraženina. Sraženina se filtruje a suší se (50 °C; 1 tor) a získá se N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (4-methoxy-2, 6-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-acetoxypropionamid (171,3 mg) jako bílý prášek.

Příklad 7

N-Hydroxy-2 (R) -[ (4-methoxy-2, 5, 6-trimethylbenzensulfonyl) - {1H

-indol-5-ylmethyl) amino]-3-terc .butoxypropionamid (tabulka 1, sloučenina 15)

HOHN

Krok 1

K roztoku lH-indol-5-karboxylové kyseliny (5 g, 31,0 mmol) v 70% směsi methanol/methylenchlorid (105 ml) se při teplotě 0 °C přidá trimethylsilyldiazomethan v hexanech (46 ml, 46 mmol).

Po 45 minutách se reakční směs koncentruje a získá se methylester lH-indol-5-karboxylové kyseliny (5,2 g).

Krok 2

K roztoku methylesteru lH-indol-5-karboxylové kyseliny

(3,6 g,

20,6 mmol) v tetrahydrofuranu {180 ml) se při teplotě 0 °C přidá hydrid sodný (0,65 g, 21,9 mmol). Po 10 minutách se přidá 2-trimethylsilanylethansulfonylchlorid (4,4 g, 2,19 mmol), a reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti. Po 3 hodinách se přidá kyselina octová (1,6 ml, 26,8 mmol) a reakční směs se koncentruje. Surový produkt se chromatografuje (Biotage 40M kolona, 2,5% ethylacetát-hexany) a získá se methylester 1-(2-trimethylsilanylethansulfonyl)indol-5-karboxylové kyseliny (5,43 g) jako pevná látka bílé barvy.

Krok 3

K roztoku methylesteru l—(2—

-trimethylsilanylethansulfonyl) indol-5-karboxylové kyseliny (7,4 g, 21,9 mmol) v tetrahydrofuranu (100 ml) se při teplotě -78 °C přidá DIBALH® (44 ml, 1,5M, 65,5 mmol) v toluenu.

Reakční směs se míchá 45 minut při teplotě -78 °C, 10 minut při teplotě 0 °C a 15 minut při teplotě místnosti. Reakční směs se znovu ochladí na teplotu -78 °C a přidají se ethylacetát (100 ml) a nasycený vodný chlorid amonný (50 ml). Reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti a objemná sraženina bílé barvy se filtruje přes celit. Dvoufázová směs se extrahuje ethylacetátem. Spojené organické vrstvy se promyji vodou, suší se nad síranem hořečnatým a koncentruji se. Pevný zbytek se trituruje s 30% směsí diethyletheru a hexanu a získá se [l-(2-trimethylsílanylethansulfonyl)indol-5-yl]methanol (6,7 g), který se použije v kroku 6 dále.

Krok -1

K suspenzi 0-terc.butyl-D-serinu (2,66 g, 16,5 mmol) v acetonitrilu (25 ml) se přidá crímethylsilylkvanid (10 ml,

74,5 mmol) a reakční směs se zahřívá 1 hodinu při teplotě 80 °C. Přidá se 4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonylchlorid (4,3 g, 17,4 mmol) a zahříváni pokračuje. Po 12 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti a přidá se methanol (15 ml). Reakční směs se koncentruje ve vakuu a zbytek se zředí diethyletherem (100 ml) . Reakční směs se ochladí na teplotu 0 °C, a pH se upraví na 8 za použití 6N vodného roztoku hydroxidu sodného. Vrstvy se srazí a vodná vrstva se extrahuje diethyletherem. Vodná vrstva se poté upraví na pH 4 a extrahuje se ethylacetátem. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým a koncentrují se a získá se 2(R)-2-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamíno)-3-terc.butoxypropionová kyselina (5,1 g) jako hnědá pěna, která se použije bez dalšího čištění.

Krok 5

K roztoku 2 (R)-(4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonylamíno)-3-terc.butoxypropionové kyseliny (2,79 g, 7,5 mmol) v 70% směsi methanolu a methylenchloridu (50 ml) se při teplotě 0 °C přidá 1M trimethylsilyldiazomethan v hexanech (22,5 ml, 23 mmol). Po 45 minutách se reakční směs koncentruje a chromatografuje se za použití preparativni chromatografie (9% ethyiacetát-hexany) a získá se methylester 2 (R) - (4-meth.oxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)- 3-terč.butoxypropionové kyseliny (2,4 g).

Krok 6

K roztoku methylesteru 2(R)-(4-methoxy-2 , 3, 6-trimethylbenzensul f onylamíno)-3-terč . butoxypropionové kyseliny (1,1 g, 2,84 mmol) v benzenu (50 mi) se při teplotě 0 °C přidají [l-(2-trimethylsilylethansulfonyl)indol-5-yiJmethanol (1,33 g, 4,26 mmol), tri-n-butylfosfin (1,07 ml, 4,26 mmol), a l,l'-[azodí karbonyl]dipiperidin (1,08 g, 4,26 mmol). Reakční směs se zahřívá 4 hodiny při teplotě místnosti. Po 16 hodinách se reakční směs zředí stejným množstvím hexanů, 2 hodiny se ochlazuje při teplotě 0 °C, a filtruje se. Zbytek se čistí preparativní chromatografií (20% ethylacetát-hexany) a získá se methylester 2(R)-{(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl)-[I-(2-trimethylsilylethansulfonyl)indol-5-ylmethyl}amino-3-terc.butoxypropionové kyseliny (1,79 g) jako světle žlutý olej .

Krok 7

K roztoku methylesteru 2 (R) -[(4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl)-[1- (2-trimethylsilylethansulfonyl)indol-5-ylmethyl]amino}-3-terc.butoxypropionové kyseliny (1,63 g, 2,55 mmol) v tetrahydrofuranu (50 ml) se přidá 1M tetrabutylammoniumfluorid (6,4 ml, 6.4 mmol) v tetrahydrofuranu, a směs se zahřeje na teplotu 40 °C. Po 1 hodině se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a 1M kyselinu chlorovodíkovou. Vrstva ethylacetátu se oddělí, suší se nad síranem horečnatým a koncentruje se. Zbytek se čistí preparativní chromatografií (20% ethylectát-hexany), a získá se methylester 2 (R)-{(4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonyl) -[lH-indol-5-ylmethyl]amino}-3-terc.butoxypropionové kyseliny (1 g), který se v další reakci použije přímo.

Krok 8

K roztoku methylesteru 2(R)-{(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) -[1H-indol - 5- yl methyl] amino } -3-terč . butcxypropionové kyseliny (1,0 g, 1,94 mmol) v 50’ směsi methanolu a

tetrahydrofuranu (10 ml) se přidá roztok LiOH.H₂O (160 mg, 3,88 mmol) ve vodě (1 ml). Reakční směs se zahřívá 12 hodin při teplotě 40 °C a přidá se další množství LiOH.H₂O (160 mg, 3,88 mmol) ve vodě (1 ml). Po 3 hodinách se vodný roztok okyselí na pH 3 za použití 2N vodné kyseliny chlorovodíkové a produkt se extrahuje ethylacetátem. Spojené ethylacetátové vrstvy se suší nad síranem horečnatým a koncentrují se a získá se 2(R)—[(1H— -indol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-terc.butoxypropionová kyselina (0,90 g) .

Krok 9

K roztoku 2 (R)-[ (IH-indol-S-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensul fonyl) amino]-3-terč . butoxypropionové kyseliny (0,90 g, 1,8 mmol) se přidají O-benzylhydroxylamin (0,67 g, 5,4 mmol), 1-hydroxybenzotriazol (0,31 g, 1,98 mmol), N-methylmorfolin (0,36 g, 3,6 mmol) a 1-(dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimid (1,04 g, 5,4 mmol). Po 16 hodinách se reakční směs zředí ethylacetátem (200 ml), promyje se 2,4 N vodnou kyselinou chlorovodíkovou, nasyceným vodným hydrogenuhličitanem sodným, suší se nad síranem horečnatým, a koncentruje se. Čištěním preparativní chromatografií (33 methanol/methylenchlorid) se získá 2(R)-N-benzyloxy-[ (lH-indol-J y x illc: u 11 y x / í /1 c u

-terč.butoxypropionamid (0,85 g).

Krok 10

K roztoku 2 (R)-N-benzyloxy-[ (lH-indol-5-ylmethyl) - ( 4-methoxy

-2,3, c-trimethylbenzensul fonyl) amino] -3-terč . butoxvpropionamidu x f X IILLUO X / /

T— O r·, I ' A - X ΥΛ T T —l V ,··Γ Τ', Τ' O Tr* r~» /4 I' t f .*· 1 ΐ <·. ř-í A <“« Tr\ A <“ Ί

4-V L. L· ._C1.U-L„ v U V H '--2 J- _y O X J- .---- i i O li l X ezhanol-tetrahydrofuran (10C ml), se přidá 10 Pd-C (0,4 g; , a výsledná směs se hydrogenuje 60 minut za atmosférického tlaku. Reakční směs se odplyní pod argonem, a kase se filtruje přes celit. Koláč celitu se promyje 80¾ směsí ethanolu a methylenchloridu, a filtrát se koncentruje. Surová směs se rozpustí v ethylacetátu (5 ml) a pomalu se přidá k rychle míchaným hexanům (300 ml), aby vznikla sraženina, která se filtruje a suší se (50 °C; 1 tor), a získá se N-hydroxy-2(R)-[ (lH-indol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-terc .butoxypropionamid jako bílý prášek (500 mg) .

Podle postupu, který je popsán v příkladě 7, ale s výjimkou toho, že [1-(2-trimethylsilanylethansulfonyl)-lH-indol-5-yl]methanol se nahradí 3,4-(methylendioxy)fenylmethanolem, se získá 2 (R) -[(3,4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylben zen sul fonyl) amino]-3-terč. butoxypropionamid .

Příklad 8

N-Hydroxy-2(R)-2-[(lH-indol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,5-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 145)

HOHN

OMe

Krok 1

K roztoku methylesteru lH-indol-5-karboxylové kyseliny (16,8 g, 95,9 mmol) v suchém acetonitrilu (150 ml) se přidá nejprve anhydrid terč.butoxykarbonylové kyseliny (22 g, 100,8 mmol), a poté 4-dimethylaminopyridin (0,58 g, 4,75 mmol). Reakční směs se míchá 3 hodiny, poté se koncentruje a chromatografuje (300 g SiO;, 5% ethylacetát-hexany) a získá se methylester N-terc.butoxykarbonylindol-5-karboxylové kyseliny (23,6 g) jako bezbarvý olej.

Krok 2

K roztoku methylesteru N-terc.butoxykarbonylindol-5-karboxylové kyseliny (23,6 g, 85,7 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (225 ml) se při teplotě -78 °C přidá 1,5M DIBALH v toluenu (171 ml, 257 mmol). Po 2 hodinách se reakce zastaví pomalým přidáváním methanolu (45 ml), vody (60 ml), a nasyceného vodného NH₄C1 (30 ml). Ledová lázeň se odstraní, reakční směs se míchá další 1 hodinu, a poté se filtruje přes celit. Koláč celitu se promyje tetrahydrofuranem a filtrát se koncentruje a odstraní se těkavější tetrahydrofuran. Dvoufázová směs se extrahuje ethylacetatem. Spojené organické vrstvy se promyjí vodou a vodná vrstva se znovu extrahuje ethylacetatem. Spojené organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad síranem hořečnatým, a koncentrují se a získá se N-terc.butoxykarbonylindol-5-ylmethanol (21,2 g).

Krok 3

K roztoku N-terc.butoxykarbonylindol-5-ylmethanolu (2,56 g, 10,35 mmol) v suchém methylenchloridu (60 ml) se přidá oxid manganatý (9 g, 103,5 mmol). Reakční směs se míchá 3 hodiny při teplotě místnosti, a poté se zahřívá při zpětném toku. Po 3 hodinách se heterogenní kaše filtruje přes celit a koncentruje se a získá se N-terc.butoxykarbonyl-5-formylindol (2,5 g) .

Krok 4 « «·«· · · · • · t ♦·♦*#· ·· * * k · ·· ··· ·♦ 9· ··*··

Κ roztoku benzylesteru D-valinhydrochloridu (2,49 g, 10,21 mmol) v suchém methylenchloridu (30 ml) se přidá

N-terc.butoxykarbonyl-5-formylindol (2,5 g, 10,21 mmol) a triacetoxytetrahydroboritan sodný (3,24 g, 15,29 mmol). Reakční směs se míchá 15 hodin a reakce se poté zastaví přidáním nasyceného vodného hydrogenuhličitanu sodného. Vodná vrstva se oddělí a extrahuje se methylenchloridem. Spojené vrstvy methylenchloridu se promyji solankou, suší se nad síranem horečnatým, a koncentrují se. Zbytek se chromatografuje (Biotage 40M kolona, 10% ethylacetát-hexany) a získá se O-benzylester 2 (R)-[ (N-terc.butoxykarbonylindol-5-yl)amino]-3-methylbutyramid (3,32 g) jako bezbarvý olej.

Krok 5

K roztoku O-benzylesteru 2(R)-(N-terc.butoxykarbonylindol-5-yl) amino]-3-methylbutyramidu (2,34 g, 5,36 mmol) v acetonitrilu (15 ml) se přidá trimethylsilylkyanid (2,14 ml, 16,1 mmol) . Po 1 hodině se přidá 4-methoxy-2, 5-dimethylbenzensulfonylchlorid (3,18 g, 10,69 mmol), a reakční směs se zahřívá 16 hodin při teplotě 70 °C. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti. Poté se přidá methanol (15 ml) a reakční směs se koncentruje ve vakuu. Zbytek se chromatografuje (Biotage 40M kolona, 10% ethylacetát-hexany) se získá O-benzylester 2 (R) -[(N-terc.bu-toxykarbonylindol-5-yl) - (4-methoxy-2,5-dimethylbenzen-su 1 f onyl) amino]-3-methylbutyramidu (1,56 g) jako bezbarvý olej.

Krok 6

K roztoku O-benzylesteru 2 (R)-[ (N-terc.butoxykarbonylindol-5—yl)-(4-methoxy-2,5-dimethylbenzensulfonyl)amino]-3-methylbutyramidu (0,45 g, 0,71 mmol) v methylenchloridu (10 ml) se při teplotě 0 °C přidá kyselina trifluoroctová (2,5 ml).

Reakční směs se míchá 40 minut, poté se zahřeje na teplotu místnosti a míchá se další 2 hodiny. Reakční směs se zředí ethylacetátem. Tato organická vrstva se oddělí a promyje se nasyceným vodným hydrogenuhličitaném sodným, suší se nad síranem hořečnatým, a koncentruje se. Zbytek se chromatografuje (Biotage 40M kolona, 20% ethylacetát-hexany) se získá O-benzylester 2 (R)-[(lH-indol-5-yl)-(4-methoxy-2,5-dimethylbenzensulfonyl)amino]-3-methylbutyramidu (0,28 g) jako bezbarvý olej.

Krok Ί

K roztoku O-benzylesteru 2 (R)-[ (lH-indol-5-yl)-(4-methoxy-2,5-dimethylbenzensulfonyl)amino]-3-methylbutyramidu (1,1 g, 2,06 mmol) v argonem odkysličené směsi 50% ethanolu a tetrahydrofuranu (30 ml) se přidá 10% Pd-C (0,6 a), a výsledná směs se hydrogenuje za atmosférického tlaku. Po 1,5 hodině se reakční směs odplyní pod argonem a kaše se filtruje přes celit. Koláč celitu se promyje důkladně 80% směsi ethanolu a methylenchloridu. Filtrát se koncentruje a azeotropuje se tetrahydrofuranem a získá se 2 (R)-[ (lH-indol-5-yl) - (4-methoxy-2, 5-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutancvá kyselina (1,014 y ) / ktβΐ£ se v clo. 151ttl kroku použije bez delšího čištěni.

Krok 8

K ledově ochlazenému roztoku 2 (R) -[ (lH-indol-5-yl¹ -(4-methoxy-2, 5-dimethylbenzensulfonyl; amino]-3-methylbutan kyseliny v dimethylformamidu (20 ml) se přidají l-hydroxycenzotríazolmonohydrát (384 mg, 2,51 mmol), O-benzylhydroxylamin (844 mg, 6,85 mmol), N-methylmorfolin (462 mg, 4,57 mmc1 , a

1-(dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimid (1,31 g, 6,85 mmol). Reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti. Po 16 hodinách se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát (300 ml) a 1,5% vodnou kyselinu chlorovodíkovou (50 ml). Ethylacetátová vrstva se promyje nasyceným vodným hydrogenuhličitanem sodným, suší se nad síranem hořečnatým a koncentruje se. Zbytek se chromatografuje (Biotage 40M kolona, 50% EtOAc-hexany) a získá se N-benzyloxy-2-[ (lH-indol-5-ylmethyl) - (4-methoxy-2,5-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramidhydroxamát (0,61 g) .

Krok 9

K roztoku 2-[ (lH-indol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,5-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramidhydroxamátu (0,61 g, 1,1 mmol) v argonem odkysličené 50% směsí ethanolu a tetrahydrofuranu (20 ml) se v argonu přidá 10% Pd-C (600 mg) . Výsledná reakční směs se hydrogenuje 2 hodiny za atmosférického tlaku. Reakční směs se odplyní pod argonem a kaše se filtruje přes celit. Koláč celitu se promyje důkladně 80% směsi ethanolu a methylenchloridu a filtrát se koncentruje. Surová směs se rozpustí v ethylacetátu (1 ml). Roztok se pomalu přidá k rychle míchaným hexanům (100 ml) a vznikne sraženina. Sraženina se filtruje a suší (50 °C; 1 tor) a získá se 2 (R) -N-hydroxy-2-[ (1H-indol - 5-ylmethyl) - (4 -me thoxy-2,5-dimethylbenzensul fonyl) amino]“3-methylbutyramid (477 mg) jako bílý prásek.

Příklad 9

N-Hydroxv-2(R)-2-[ (3, 4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2 , 6-dimetnylbenzensul f onyl) amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 40) to * to · ·· to * to ·· to to · to · ·* * to ·· • to · ··

ΗΟΗΝ

Krok 1

Κ roztoku volné báze benzylesteru

D-valinu (12,92 g, 62 mmol) se přidá 3,4-(methylendioxy)fenylmethanol (9,45 g, 62 mmol) a triacetoxytetrahydro boritan sodný (18,50 g, 86,8 mmol). Po 15 hodinách se reakce zastaví přidáním nasyceného vodného hydrogenuhličitanu sodného (120 ml), a vodná vrstva se extrahuje methylenchloridem.

Spojené methylenchloridové vrstvy se promyji solankou, suší se nad síranem horečnatým a koncentrují se. Zbytek se chromatografuje (300 g SiCL, 51 ethylacetát/hexany) a získá se benzylester 2(R)-(3,4-methylendioxybenzylamino)-3-methylKrok 2

K roztoku benzylesteru 2(R)-(3, 4-methylendioxybenzylamino)-3

-methylbutanové kyseliny (3,0 g, 8,79 mmol) v acetonitrilu (15 ml) se přidá trimethylsilylkyanid (3,5 ml, 26,3 mmol) . Reakční směs se zahřeje na teplotu 80 °C. Po 1 hodině se přidá

4-methoxy-2, 6-dimethylbenzensulfonylchlorid (3,14 g, 10,55 mmol) a zahřívání pokračuje. Po 36 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti. Přidá se methanol (15 ml) a roztok se koncentruje ve vakuu. Zbytek se chromatografuje (Biotage 40M kolona, 101 ethylacetát-hexany) a získá se * · · · · * · « · · *«···* 9 * • · « · · · ·· · · ·· ·· ♦ · ·

-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (4,33 g) jako bezbarvý olej.

Krok 3

K roztoku benzylesteru 2 (R)-2-[(3, 4-methyledioxybenzyl)-(4-methoxy-2, 6-dimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (2,6 g, 4,81 mmol) v argonem odkysličené 50% směsi ethanolu a tetrahydrofuranu (20 ml) se přidá 10% Pd/C (2 g) . Výsledná směs se odplyni pod argonem a kaše se filtruje přes celit a promyje se důkladně 80% směsí ethanolu a methylenchloridu. Filtrát se koncentruje a azeotropuje s tetrahydrofuranem (22 ml), a zbytek se rozpustí v methylenchloridu (20 ml). Roztok se ochladí na teplotu 0 °C, a přidá se oxalylchlorid (0,8 ml, 9,17 mmol) a 4 kapky dimethylformamidu. Reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti, 4 hodiny se míchá, a poté se koncentruje. Surový chlorid kyseliny se poté rozpustí v methylenchloridu (20 ml), ochladí se na teplotu 0 °C, a přidá se N,O-bistrimethylsilylhydroxylamin (4 ml, 18,7 mmol). Reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti a po 3 hodinách se přidá methanol (20 ml). Po 30 minutách se reakční směs koncentruje a chromatografuje za použití preparativní TLC (5¾ methanol/methylenchlorid) a získá se N-hydroxv-2(R)-2-[(3, 4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2,6-dimethylbenzensulf onyl ) amino]- 3-methylbutyramid (1,0 g) .

Přiklad 10

N-Hydroxy-2(R) -[ (4-raethoxybenzensulfonyl)-(ΙΗ-benzimidazol-5-ylmethyl) amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 35) ··

ΗΟΗΝ

Krok 1

Κ ledově ochlazenému roztoku 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (7,0 g, 21,25 mmol) v suchém methylenchloridu se během 45 minut přidá dělící nálevkou N,N'- diizopropyl-O-terc.butylizomočovina (12,1 ml, 3,5M). Reakčni směs se 2 hodiny udržuje při teplotě 0 °C, a poté se zahřívá přes noc při teplotě místnosti. Reakčni směs se vloží na silikagel do kolony pro mžikovou chromatografií a eluovánim směsí ethylacetát/hexan (5¾) se získá terč.butylester 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)-3-methylbutanové kyseliny (7,02 g) jako bílá krystalická pevná látka.

Krok 2

Ke směsi 4-amino-3-nitrobenzoové kyseliny (10 g, 54,9 mmol) a trimethylsilylkyanidu (20,6 ml, 3 ekv.) v suchém acetonitrilu (120 ml) se přidá o-ftaloyldichlorid (7,9 ml, 54,9 mmol) a materiál se zahřívá při zpětném toku. Po 8 hodinách se přidá další množství o-ftaloyldichloridu (1 ml, 6,94 mmol). Po 16 hodinách se reakčni směs ochladí na teplotu místnosti a přidá se ethylacetát (100 ml). Organická vrstva se oddělí a promyje se postupně stejným množstvím 5¾ kyseliny chlorovodíkové a poté solanky· Vodná fáze se znovu extrahuje ethylacetátem (150 ml) . Zbytek se krystalizuje z horké směsi ethylacetát/hexan a získá se 3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzoová kyselina (5,85 g) uako krystalická pevná látka hnědé barvy.

Krok 3

Ke směsi 3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzoové kyseliny (5,85 g, 18,74 mmol) a diizopropylethylaminu (3,9 ml, 22,49 mmol) v tetrahydrofuranu. (120 ml) se přidá hexafluorfosfát benzotriazol-l-yloxytris-(dimethylamino)fosfonia (9,95 g, 22,49 mmol). Materiál se míchá 5 minut. Ve 3 částech se během 5 minut přidá borohydrid sodný (744 ng, 19,7 mmol) a reakční směs se míchá 0,5 hodiny. Přidá se ethylacetát (100 ml) a organická fáze se promyje postupně stejným množstvím 5% kyseliny chlorovodíkové, 5% hydrogenuhličitanu sodného a solanky a znovu se extrahuje ethylacetatem (150 ml). Organická fáze se kondenzuje na rotačním odpařovači a zbytek se čistí mžikovou chromatografii na silikagelu za použiti směsi ethylacetát/hexan (50%) jako eluentu, a získá se 3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzylalkohol jako pevná látka žluté barvy (4,61 g) .

Krok 4

Ke směsi terč.butylesteru 2(R)-(4-methoxybenzensulfonylamino)3-methylbutanové kyseliny (1,91 g, 5,6 mmol), 3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzylalkoholu (1,75 g, 5,87 mmol) a tributylfosfinu (1,5 ml, 5,87 mmol) v suchém benzenu (40 ml) se přidá (1,1'-azodikarbonyl)dipiperidin (1,48 g, 5,87 mmol). Reakční směs se míchá přes noc a poté se vloží na silikagelovou kolonu pro mžikovou chromatografii. Kolona se eluuje směsí ethylacetát/hexan (5 - 15%), a získá se terč.butylester 2 (R) - {[(3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzyl·]- (4-methoxybenzensulfonyl)amino}-3-methylbutanové kyseliny (437 mg) .

Kro k ·· ·· ·· 9· • · · · · · • · · · · * • ·· · ·*· · · «· ·· · · · · ·*· ·«· ·· ·· ·· ···

Κ roztoku terc.butylesteru 2 (R) -{[ (3-nitro-(4-aminoftaloyl)benzyl]-(4-methoxybenzensulfonyl)amino}-3-methylbutanové kyseliny (420 mg, 0,673 mmol) ve směsi ethanol/tetrahydrofuran (15 ml, poměr 1:1) se přidá 10% Pd/C (40 mg). Reakční směs se umístí pod vodíkový balon a míchá se 4 hodiny. Reakční směs se filtruje přes krátkou zátku celitu (2 g, nálevka ze slinutého skla), a dobře se promyje ethanolem (100 ml). Filtrát se koncentruje a získá se terč.butylester 2 (R)-{[ (3-amino-(4-aminoftaloyl)benzyl]- ( 4-methoxybenzensulfonyl)amino}-3-methylbutanové kyseliny (375 mg).

Krok 6

K roztoku terc.butylesteru 2 (R)-{[(3-amino-4-(aminof taloyl) benzyl]- (4-methoxybenzensulfonyl)amino}-3-methylbutanové kyseliny (370 mg, 0,623 mmol) ve směsi methanol/methylenchlorid (12 ml, poměr 1:1) se přidá hydrazin (0,39 ml, 20 ekv.) Reakční směs se míchá 16 hodin. Reakční směs se filtruje a filtrát se koncentruje na rotačním odpařovači. Zbytek se filtruje a filtrát se znovu koncentruje na rotačním odpařovači, a získá se terč.butylester 2 (R)-{[(3, 4-diamino)benzyl]- (4-methoxybenzensul f onyl) amino}-3-methylbutanové kyseliny (288 mg).

Krok 7

Ke směsi terc.butylesteru 2 (R)-{[( 3, 4-diamino) benzyl]-( 4-methoxybenzensulfonyl)amino}-3-methylbutanové kyseliny (90 mg, 7,194 mmol) a trimethylorthoformiátu (0,022 ml, 1,05 ekv.) v suchém toluenu (10 ml) se přidá KSF montmori 1lonitový jíl ;25 mg). Reakční směs se zahřívá 6,5 hodin při zpětném toku a poté se ochladí na teplotu místnosti. Po dosažení teploty místnosti se směs kondenzuje

ve vakuu a zbytek se umístí na destičku pr chromatografií na tenké vrstvě. Eluováním směsi methanoi/methylenchlorid (10%) se získá terc.butylester 2 (R)

-[ (benzimidazol-5-ylmethyl)-(4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3

-methylbutanové kyseliny (79 mg).

Krok 8

Roztok terc.butylesteru 2 (R) -[ (benzimidazol-5-ylmethyl)- (4-methoxybenzensul fonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (74 mg, 0,156 mmol) v 1:4 směsi kyselina trifluoroctová/methylenchlorid (5 ml) se míchá 2 hodiny. Reakční směs se koncentruje na rotačním odpařovači a poté na vysokovakuovém čerpadle a získá se 2 (R)-[ (benzimidazol-5-ylmethyl)-(4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanová kyselina (přibližně 0,135 mmol).

Krok 9

K roztoku 2 (R) -[ (benzimidazol-5-ylmethyl)-(4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (0,13 mmol), O-benzylhydroxylaminu (0,1 ml, 0,52 mmol), 1-hydroxybenzotriazolhydrátu (24 mg, 0,16 mmol), a N-methylmorfolinu (0,05 ml, 0,39 mmol) v hezvodém dimethylformamidu (10 ml) se přidá hydrochloridová sul l-ethyl-3-(3-dimethylamino)propylkarbodiimidu (45 mg, 0,24 mmol). Reakční směs se míchá přes noc, a poté se kondenzuje na rotačním odpařovači. Zbytek se sebere ethylacetatem (40 ml), a postupně se promyje stejným množstvím 2% vodného chloridu amonného, 5% hydrogenuhličitanu sodného, a solanky, a poté se koncentruje ve vakuu. Zbytek se čistí preparativní chromatografií na tenké vrstvě za použití směsi methanoi/methylenchlorid (10%) jako eluentu a získá se

sulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (48 mg, 71%).

Krok 10

K roztoku 2 (R)-N-benzyloxy-[ (benzimidazol-5-ylmethyl) - ( 4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramidu (42 mg, 0/08 mmol) v 3:1 směsi ethanol/tetrahydrofuran (10 ml) se přidá 10% Pd/C (40 mg). Reakční směs se umístní pod vodíkový balon. Po 2 hodinách se reakční směs filtruje přes krátkou zátku celitu (1 g na nálevce ze slinutého skla), a polštářek celitu se promyje ethanolem (100 ml). Filtrát se koncentruje na rotačním odpařovači, a zbytek se čistí preparativní chromatografií na tenké vrstvě za použití směsi methanol/methylenchlorid (10%) jako eluentu, a získá se N-hydroxy-2(R)-[ (benzimidazol-5-ylmethyl) - (4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid (23 mg) .

Příklad 11

N-hydroxy-2 (R) -[ (lH-3-acetylindol-5-ylmethyl) - (4-methoxy-2 , 3, 6-trimethylbenzensulfonyl)amino]-3-methylbutyramid (tabulka 1, sloučenina 126)

HOHN

Krok 1

Do suché baňky s kulatým dnem, pod atmosférou dusíku a

100 obsahující methylester 2 (R)-[(lH-indol-5-ylmethyl)-(4-methoxy

-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (1,41 g, 2,98 mmol) [připravený podle metody, která je popsána v příkladě 2, krok 1 a místo příkladu 2, krok 2 (alkylace karboxylové kyseliny benzylbromidem), methylester se tvoří za použití trimethylsilyldiazomethanu (viz příklad 3, krok 1)], se za prudkého míchání přidá nejprve N,N-dimethylacetamid (1,75 ml, 14,9 mmol), a poté se po kapkách přidá oxychlorid fosforu (1,4 ml, 11,92 mmol). Poté, co je přidávání dokončeno, se směs zahřívá 3,5 hodiny (80 - 90 °C, olejová lázeň). Materiál se ochladí na teplotu okolí a za prudkého mechanického míchání se přidá 1N hydroxid sodný. Po 5 minutách se přidají methylenchlorid a voda (1:1; 120 ml), a materiál se rozdělí, a organická fáze se sebere. Methylenchloridová fáze se poté postupně promyje stejným množstvím vody a solanky, a vodné fáze se znovu extrahují methylenchloridem (2 x 60 ml). Spojené organické fáze se suší nad síranem hořečnatým, filtrují se a kondenzují se. Zbytek se čisti preparativní chromatografií na tenké vrstvě silikagelu za použití směsi 3% methanol/methylen chlorid jako eluentu, a získá se methylester 2{R)—[(lH—3— -acetylindol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (815 mg) jako

V1 SkuΣΓι 1 ΰ 1 ě j Z 1 ď t Θ L·čiΓVy Krok 2

K roztoku methylesteru 2 (R)-[ (lH-3-acetylindol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutanové kyseliny (805 mg, 1,56 mmol) v methanolu (30 ml) se přidá vodný roztok 1,0 N hydroxidu litného (3,1 ml). Směs se zahřívá 12 hodin při zpětném toku. Přidá se další l,0N hydroxid lithný, a směs se zahřívá dalších 8 hodin. Materiál se ochladí

101

4 ··	»· ··
• · * ♦ · φ · • 4 «·»·	to · · ě • * ··» · • · · ·· ··	· • · • to	··

na teplotu okolí, a koncentruje se ve vakuu, a zbytek se sebere směsi voda-ether (1:1, 50 ml). Vrstvy se rozděl! a vodná vrstva se sebere a okyselí se (5% vodná HC1 na pH = 3) za přítomnosti stejného množství ethylacetátu. Ethylacetátová fáze se sebere a promyje se stejným množstvím solanky. Vodné fáze se znovu extrahují ethylacetátem (2 x 80 ml), spojí se, suší se nad síranem horečnatým, filtrují se a kondenzují se a získá se 2 (R)-[ (lH-indol-3-acetyl-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl)aminoJ-3-methylbutanová kyselina (586 mg) jako pevný prášek světle hnědé barvy.

Krok 3

Ke směsi 2 (R)-[ (lH-3-acetylindol-5-ylmethyl)~(4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl)amino]-3-methylbutanové kyseliny (580 mg, 1,16 mmol), 2, 4-dimethoxybenzylhydroxylaminu (255 mg, 5,15 mmol), 1-hydroxybenzotriazolhydrátu (178 mg, 1,16 mmol), a N-methylmorfolinu (0,2 ml, 1,74 mmol) v suchém dimethylformamidu se přidá hydrochloridová sůl 1-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidu (333 mg, 1,74 mmol). Reakční směs se míchá přes noc a poté se koncentruje na rotačním odpařovacím čerpadle. Zbytek se sebere ethylacetátem (80 ml) a 2% vodným roztokem chloridu amonného (80 ml) a rozdělí se. Organická fáze se sebere a promyje se postupně stejným objemem 5* vodného hydrogenuhličitanu sodného a solanky. Vodné fáze se znovu extrahují ethylacetátem (2 x 80 ml), a spojené organické fáze se suší nad síranem horečnatým, a koncentrují se ve vakuu, a získá se surový N-(2,4-dimethoxy)benzyloxy-2(R)-[ (1H“3-N-(2,4-dimethoxybenzyloxyiminoacetyl)indol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramid, který se v další reakci použije přímo bez dalšího čištění.

102

* toto	·	to·	• to to
·· · ·	• ·	• to	•		• *
to to	to ·	• to	•	•	•
to to	to * ·	• ·«	• ·	to	to
• ·	to ·	•		to	•
•toto ♦ ···	• to	• to		··	toto to

Krok 4

K roztoku N-(2, 4-dimethoxy)benzyloxy-2 (R)-[(1H-3-N-(2,4-dimethoxybenzyloxyiminoacetyl) indol-5-ylmethyl) - (4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-methylbutyramidu (1,1 mmol) v 5% směsi kyseliny trifluoroctové a tetrahydrofuranu (15 ml) a vodě (2 ml) se přidá triethylsilan (0,7 ml, 3,9 mmol). Směs se míchá 1 hodinu při teplotě okolí, a poté se přidá další kyselina trifluoroctová (0,5 ml). Materiál se zahřívá (60 - 70 °C) v atmosféře dusíku. Po 0,5 hodiny se přidá další kyselina trifluoroctová (0,5 ml), a zahřívání pokračuje další 4 hodiny. Směs se ochladí na teplotu okolí a zředí se vodou (60 ml) a ethylacetátem (60 ml). Materiál se rozdělí a organická fáze se sebere a promyje se stejným množstvím solanky. Vodné fáze se znovu extrahují ethylacetátem (2 x 60 ml), spojí se a suší se nad síranem hořečnatým. Materiál se kondenzuje a zbytek se čisti preparativní chromatografií na tenké vrstvě silikagelu, za použiti 10% směsi methanolu a methylenchloridu jako eluentu, a získá se N-hydroxy-2(R)-[ (1H-3-acetylindol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl ) amino]-3-methylbutyramid (320 mg) jako nahnědlý pevný prášek.

Příklad 12

N-hydroxy-2 (R) -[{3, 4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3- (methansulfonyl) aminopropionamid (tabulka 1, sloučenina 128)

103

·· ·*
* · « 9	• ·	• *
• · ·	♦ ·	• ·
• · · ·	• ··	• ·	•
• · ·	•	•	•
		··

ΗΟΗΝ

Krok 1

Κ ledově ochlazenému roztoku N-BOC-D-serinu (10 g, 48,7 mmol) v methylenchloridu (50 ml) se dělicí nálevkou během 30 minut přidá N, N'-diizopropyl-O-terč.butylmočovina (35 ml, 3,5 M) . Reakční směs se udržuje 2 hodiny při teplotě 0 °C, a poté se zahřívá při teplotě místnosti přes noc. Materiál se znovu ochladí na teplotu 0 °C a přidá se druhá část N,N'-diizopropyl-O-terc.butylizomočoviny (28 ml, 3,5 M). Materiál se míchá 2 hodiny při teplotě 0 °C, a poté se znovu zahřívá při teplotě místnosti přes noc. Čistěním mžikovou chromatografií na silikagelu za použití směsi ethylacetát/hexany (20%) jako eluentu se získá O-terč.butyl-N-BOC-D-serin (7,97 g) jako viskózní olej, který stáním tuhne.

Krok 2

K roztoku O-terc.butyl-N-BOC-D-serinu (4 g, 15,31 mmol), ftalimidu (3,38 g, 22,9 mmol), a trifenylfosfinu (6,03 g, 22,9 mmol) v tetrahydrofuranu (120 ml, bezvodý) se přidá diizopropylazodikarboxylát (4,5 ml, 22,9 mmol). Směs se míchá v atmosféře dusíku přes noc. Tetrahydrofuran se odstraní na rotačním odpařovači a zbytek se sebere methylenchloridem (60 ml), a naplní se jím. kolona silikagelu pro mžikovou chromatografii. Eluováním směsí ethylacetát/hexany (19%) se

104

získá terč.butyl-2 (R) -[(terč.butoxykarbonyl)amino]-3-ftalamidopropionát (3,74 g) jako bílý prášek.

Krok 3

Terč .butyl-2 (R) -[ (terč .butoxykarbonyl) amino]-3-ftalamidopropionát (8,58 g, 21,8 mmol) se sebere bezvodým roztokem kyseliny chlorovodíkové v dioxanu (100 ml, 4 % hmotnost/hmotnost). Reakční baňka se opatří jímačem, který se uzavře teflonovou zátkou, a směs se zahřeje na teplotu 80 °C (kvůli bezpečnosti se použije štít z plexiskla). Po 1,5 hodiny se materiál ochladí na teplotu místnosti, a všechny těkavé látky se odstraní na rotačním odpařovači. Bílá pevná látka se sebere methylenchloridem (100 ml), a přenese se do dělicí nálevky. Roztok se rozdělí stejným množstvím vodného hydroxidu sodného (1,0 N) , a organická fáze se sebere. Poté se protřepe postupně roztokem solanky (2x 100 ml, postupně po sobě) a vodné fáze se znovu extrahují methylenchloridem (3 x 100 ml). Organické fáze se spojí, suší se (MgSOj , filtrují se a kondenzují se a získá se terč.butyl-2(R)-amino-3-ftalimidopropionát (5,7 g) jako bílý prášek.

Krok 4

K míchanému roztoku terč.butyl-2-(R)-amino-3-ftalamidopropionátu (5,7 g, 19,63 mmol) v suchém acetonitrilu (60 ml) se přidá trimethylsilylkyanid (8,6 ml, 68,7 mmol). Po 5 minutách se v jedné části přidá 2,6-dimethyl-4-methoxybenzen sulfonylchlorid (4,84 g, 20,6 mmol). Materiál se míchá 1 hodinu při teplotě okolí a poté se přidá ethylacetát (80 ml), a směs se přenese do dělicí nálevky. Organická fáze se rozdělí vodnou kyselinou chlorovodíkovou (1,5%,

100 ml), sebere se, promyje se stejným množstvím solanky

Vodné fáze se znovu extrahuji ethylacetátem (2 x 80 ml), a organické fáze se

105 spojí, suší se nad síranem hořečnatým, filtrují se a kondenzují se. Zbytek se chromatografuje (mžikový silikagel,

30¾ ethylacetát/hexany) a získá se terč.butyl 2(R)-(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonylamino)-3-ftalimidopropionát jako bílá polopevná látka (6,9 g).

Krok 5

K v ledové lázni ochlazenému roztoku terč.butyl 2(R)-(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonylamino)-3-ftalamidopropionátu (6,9 g, 14,12 mmol) v suchém benzenu (150 ml) s piperonylalkoholem (3,22 g, 21,2 mmol) a tributylfosfinem (5,3 ml, 21,2 mmol) se přidá 1,1(azodikarbonyl)dipiperidin (5,35 g, 21,2 mmol). Směs se zahřívá při teplotě místnosti přes noc. Materiál se vloží na silikagelovou kolonu pro mžikovou chromatografií a eluuje se směsí ethylacetát-hexany (30%) a získá se terč.butyl 2 (R)-[ (3,4-methylendioxybenzyl)- (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-f talamidopropionát jako bílá pevná látka (8,59 g).

Krok 6

K míchanému roztoku terč.butyl 2 (R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl)- (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensul f onyl) amino]-3-f talamidopropionátu (3,9 g, 6,2 mmol) v 78% směsi methylenchlorid/methanol (47 ml) se přidá hydrazinhydrát (3,9 ml, 125 mmol), a směs se míchá 5 hodin, během nichž se začne tvořit pevná sraženina ftalhydrazinu. Materiál se filtruje a promyje se methylenchloridem. Filtrát se poté odpaří na rotační odpařovačce a sebere se methylenchloridem (80 ml), a přenese se do dělící nálevky. Po rozděleni stejným množstvím vody se organická fáze sebere a promyje se stejným množstvím solanky. Vodné fáze se znovu extrahuji methylenchloridem (2 x 80 mi). Methylenchloridové fáze se spojí, suší se nad síranem

106 · · · · · · ··♦ ¹ « ·«*··· · * ·· · ♦ · · · · • 99 ···· ·9 «· ·· 999 horečnatým, filtruji se a kondenzují se a získá se terč.butyl 2 (R) —[(3,4-methylendioxybenzyl)-(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-aminopropionát jako bílá polopevná látka (3,0 g) .

Krok 7

Ke směsi terč.butyl 2 (R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl)-(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-aminopropionátu (1,02 g, 2,0 mmol), s trimethylsilylkyanidem (0,7 ml, 5,2 mmol) v suchém acetonitrilu (15 ml) se přidá methylsulfonylchlorid (0,18 ml, 2,3 mmol) a materiál se míchá přes noc. Přidá se ethylacetát (80 ml), a materiál se rozdělí vodnou kyselinou chlorovodíkovou (1,5%, 80 ml). Organická fáze se sebere a promyje se stejným množstvím solanky. Vodné fáze se znovu extrahují ethylacetátem (2 x 80 ml), a organické fáze se spojí, suší se nad síranem horečnatým, filtrují se a kondenzují se a získá se terč.butyl 2 (R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl) -(2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl)amino-3-methansulfonylaminopropionát jako poloviskózni olej světle žluté barvy (1,4 g).

Krok 8

Roztok terč.butyl 2 (R)-[ (3, 4-methylendioxybenzyl)-(2,6

-dimethyl-4-methoxybenzensulf onyl) amino]-3-met han sul f onyl aminopropionátu (1,37 g, 2 mmol) v 207 směsi kyselina trifluoroctová-methylenchlorid (15 ml) se míchá 1 hodinu.

Přidá se další kyselina trifluoroctová (0,5 ml) a mícháni pokračuje 2 hodiny. Materiál se poté kondenzuje na rotačním odpařovači a zbytek se sebere toluenem (40 ml) , a znovu se kondenzuje. Tento postup se dvakrát opakuje (2 x 40 ml

107 *

• ♦·*· toluenu, aby byly odstraněny stopy kyseliny trifluoroctové) a získá se 2 (R) -[ ( 3,4-meth.ylendioxybenzyl) - (2 , 6-dimethyl-4

-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methansul fonylaminopropionová kyselina jako pěnivá pevná látka zelenohnědé barvy (1,02 g) .

Krok 9

Ke směsi 2(R)-[(3,4-methylendioxybenzyl)-(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methansulfonylaminopropionové kyseliny (1 g, 1,9 mmol), O-benzylhydroxylaminu (0,95 ml, 6 mmol), 1-hydroxybenzotriazolhydrátu (370 mg, 1,9 mmol), a N-methylmorfolinu (0,7 ml, 5,7 mmol) v bezvodém dimethylformamidu (20 ml) se přidá hydrochloridová sůl l-ethyl-3-(3-dimethylamino)propylkarbodiimidu . Směs se míchá přes noc a poté se kondenzuje na rotačním odpařovači. Zbytek se sebere ethylacetátem (60 ml), a rozdělí se stejným množstvím 5% kyseliny chlorovodíkové. Ráze ethylacetátu se sebere a promyje se postupně stejným množstvím 5% hydrogenuhličitanu sodného a solanky. Vodné fáze se znovu extrahují ethylacetátem (2 x 60 ml), a organické vrstvy se spojí, suší se nad síranem horečnatým, filtrují se a kondenzují se. Zbytek se čistí preparativní chromatografií na tenké vrstvě za použití směsi 65% ethylacetát-hexany jako eluentu, a získá se N-benzyloxy 2(R)-[(3, 4-methylendioxybcnzyl)-(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-methansulfonylaminopropionamid jako žlutý viskózní olej (591 mg) .

Krok 10

K roztoku N-benzyloxy-2 (R)-[ (3,4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulf onyl) amino] - 3-methansul f onyl aminopropronamidu (580 mg, 0,94 mmol) v 3:1 směsi ethanol/tetrahydrofuran (30 ml) se přidá 10%. palladium na

108

aktivním uhlí (60 mg). Reakční směs se umísti pod balon vodíku a míchá se 6 hodin. Materiál se filtruje přes krátkou zátku oxidu křemičitého, za promýváni ethanolem (200 ml). Filtrát se kondenzuje na rotačním odpařovači a zbytek se čistí preparativní chromatografii na tenké vrstvě za použití 8,5% směsi methanol-methylenchlorid jako eluentu a získá se N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensul fonyl) amino]-3-methansu 1 fonylaminopropionamid jako nahnědlý prášek (223 mg).

Nahrazením methansulfonylchloridu v kroku 7:

benzensulfonylchloridem, acetylchloridem, benzoylchloridem,

4-methoxykarbonylbenzoylchloridem, a methylchlorformiátem; se získá

N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl)amino-3-benzensulfonylaminopropionamid (tabulka 1, sloučenina 129)

N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensul fonyl) amino]-3-a čety lamí nopr opi onamid (tabulka 1, sloučenina 130)

ΛΤ_1—> τ rz-l v i 7_ O f D λ _ Γ í /1 _ το o + ki i r 1 o /-] n r* v r tVs ο,ο n t r 1 1

1* H Ca χ Ό Λ 4- \ X \ / |_ \ / “3 ll.O LU J ± ) i o

/1

-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-benzoylaminopropionamid (tabulka 1, sloučenina 138)

N-hydroxy-2(R) -[ ( 3,4-methylendioxybenzyl) -(2 , 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3- (4-methoxykarbonylbenzoyl) aminopropionamid (tabulka 1, sloučenina 133), a

N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-meth.ylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenz ensul fonyl) amino]-3-methoxy karbony lam i nopr op i onamid (tabulka 1, sloučenina 131).

109 • ····

Přiklad 13

N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-[ (2-pyrrol-l-yl) fenylkarbonylaminojpropionamid (tabulka 1, sloučenina 143)

OMe

Krok 1

Ke směsi terč .butyl-2 (R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl)-(2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3-aminopropioná tu (1,02 g, 2,0 mmol), 1-(2-karboxyfenyl)pyrrolu (581 mg, 3,1 mmol), 1-hydroxybenzotriazolhydrátu (279 mg, 2,0 mmol), N-methylmorfolinu (0,8 ml, 7,3 mmol) a 4-dimethylaminopyridinu (30 mg, 0,25 mmol) v suchém dimethylformamidu (25 ml) se přidá hydrochloridová sůl l-ethyl-3,3, -(dimethylamino)propylkarbodiimidu (600 mg, 3,1 mmol), a materiál se míchá přes noc. Dimethylformamid se odstraní na rotačním odpařovači a zbytek se sebere ethylacetátem (80 ml), a rozdělí se stejným množstvím vodné kyseliny chlorovodíkové (1,5%, 80 ml).

Organická fáze se sebere a promyje se stejným množstvím 5% vodného hydrogenuhličitanu sodného a poté solanky. Vodné fáze se znovu extrahují ethylacetátem (2 x 80 ml), a organické fáze se spojí, suší se nad síranem horečnatým, filtrují se, kondenzuji se, a poskytnou zbytek. Tento materiál se chromatografuje za použití desiček pro preparativní TLC (45%

110 ethylacetát/hexany) , a získá se terč.butyl-2 (R) -[(3,4-methylendioxybenzyl) -(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3-[ (2-pyrrol-l-yl) fenylkarbonylamino]propionát jako pěnivá pevná látka světle žluté barvy (927 mg).

Krok 2

Roztok terč.butyl-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) -(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-[ (2-pyrrol-l-yl) fenylkarbonylaminojpropionátu (915 mg, 1,3 mmol) v 20% směsi kyselina trifluoroctová/methylenchlorid (15 ml) se míchá 1 hodinu. Přidá se další kyselina trifluoroctová (0,5 ml), a míchání pokračuje 1,5 hodiny. Materiál se poté kondenzuje na rotačním odpařovači a zbytek se sebere toluenem (40 ml), a znovu se kondenzuje. Tento postup se dvakrát opakuje (2 x 40 ml toluenu, aby došlo k odstranění stop kyseliny trifluoroctové), a získá se 2(R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl)- (2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-[ (2-pyrrol-l-yl) fenylkarbonylaminojpropionová kyselina jako pevná látka hnědozlaté barvy (896 mg).

Krok 3

Ke směsi 2 (R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl)-(2,6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3-[(2-pyrrol-l-yl)fenylkarbonylaminojpropionové kyseliny (přibližně 1,3 mmol), O-benzylhydroxylaminu (0,6 ml, 3,9 mmol), 1-hydroxybenzotriazolhydrátu (199 mg, 1,3 mmol), a N-methylmorfolinu (0,44 ml, 3,9 mmol) v bezvodém dimethylformamidu (20 ml) se přidá hydrochloridová sul l-ethyl-3-(3-dimethylamino)propylkarbodiimidu (375 mg, 1,95 mmol). Směs se míchá přes noc a kondenzuje se na rotačním odpařovači. Zbytek se sebere ethylacetátem (60 ml), a rozdělí se stejným množstvím 1,5^; kyseliny chlorovodíkové.

Ethylacetátová fáze se sebere a promyje se postupně stejným množstvím 5% hydrogenuhličitanu sodného a poté solanky. Vodné fáze se znovu extrahují ethylacetátem (2 x 60 ml), a organické vrstvy se spoji, suší se nad síranem horečnatým, filtrují se a kondenzují se. Zbytek se čistí preparativní TLC (2% methanolmethylenchlorid), a získá se N-benzyloxy-2 (R) -[(3,4-methylendioxybenzyl)-(2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl)amino]-3-. -[ (2-pyrrol-l-yl) fenylkarbonylamino]propionamid jako pěnivá pevná látka světle žluté barvy (490 mg) .

Krok 4

K roztoku benzyloxy-2 (R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl)-(2, 6-dim.ethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3- ( 2 ' -pyrrolo) benzamidopropionamidu (480 mg, 0,675 mmol) v 3:1 směsi ethanol/tetrahydrofuran (30 ml) se přidá 10% palladium na aktivním uhlí (60 mg). Reakční směs se umístí pod vodíkový balon a míchá se 8 hodin, během nichž se přidá další katalyzátor (2 x 60 mg). Materiál se filtruje přes krátkou zátku silikagelu, a přitom se promývá ethanolem (200 ml). Filtrát se kondenzuje na rotačním odpařovači a zbytek se čistí preparativní TLC (7% methanol-methylenchlorid), a získá se směs N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfony1)amino]-3—[ (2-pyrrol-l-yl)fenylkarbonylaminojpropionamidu a N-hydroxy-2 (R)-[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (2, 6-dimethyl-4-methoxybenzensulfonyl) amino]-3-[ ( 2-pyrrolidin-1-yl) f enylkarbonylaminojpropionamidu (82:18) jako nahnědlý prášek (216 mg).

Příklad 14

N-hydroxy-2 (R) -[ (3, 4-methylendioxybenzyl) - (4-methoxy-2, 3, 6112

-trimethylebnzensulfonyl)amino]-3(S)-hydroxybutyramid (tabulka

1, sloučenina 94)

HOHN

Krok 1

K suspenzi D-threoninu (7,87 g, 66,1 mmol) v acetonitrilu (100 ml) se přidá trimethylsilylkyanid (40 ml, 298 mmol), a výsledný roztok se zahřeje na teplotu 80 °C. Po 1 hodině se přidá 4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylchlorid (17,3 g, 69,4 mmol) a zahřívání pokračuje. Po 12 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti. Přidá se methanol (15 ml) a organické složky se odstraní ve vakuu. Zbytek se zředí diethyletherem (300 ml), reakční směs se ochladí na teplotu 0 °C, a pH se upraví na 8 pomocí 6N vodného roztoku hydroxidu sodného. Organická vrstva se sebere a vodná fáze se extrahuje diethyletherem. Vodná vrstva se upraví na pH 4 a znovu se extrahuje ethylacetátem. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým, koncentrují se a získá se 2(R)- (4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3(S)-hydroxybutanová kyselina (22 g) jako hnědá pěna, která se použije bez dalšího čištění.

Krok 2

K roztoku 2(R)-(4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonylamíno)-3(R)-hydroxybutanové kyseliny (29,13 g, 87,9 mmol) v dimethylformamidu (280 ml) se při teplotě 0 °C přidá uhličitan draselný (72,9 g, 527 mmol) a roztok 3,4-methylen

113 dioxybenzylchloridu (60 g, 170,8 mmol, 50% (hmotnost/hmotnost)) v methylenchloridu. Po 2 hodinách se přidá jodid lithný (5,88 g, 44 mmol) a reakční směs se zahřívá okolo 2 hodin při teplotě místnosti. Po 6 hodinách se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát (600 ml) a vodu (250 ml). Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem horečnatým a koncentruje se ve vakuu. Surový zbytek se chromatografuje (300 SiO₂, 15% ethylacetát-hexany) a získá se 3,4-methylendioxybenzylester 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino) -3(S)-hydroxybutanové kyseliny (40,4 g), jehož část se v příští reakci použije přímo bez dalšího čištěni.

Krok 3

3,4-Methylendioxybenzylester 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3(S)-hydroxybutanové kyseliny (10,9 g, 23,41 mmol) a imidazolu (2,07 g, 30,43 mmol) se rozpustí v tetrahydrofuranu (28 ml). Reakční směs se ochladí na teplotu 0 °C, a přidá se 1M triethylsilylchlorid v tetrahydrofuranu (28 ml, 28 mmol). Po 1 hodině se reakční směs koncentruje a chromatografuje se na 401 koloně Biotage (eluováním 10% směs ethylacetát-hexany) a získá se 3,4-methylendioxybenzylester (R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3(S)-(triethylsilyloxy)butanové kyseliny (13,5 g).

Krok 4

K roztoku 3, 4-methylendioxybenzylesteru 2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonylamino)-3(S)-(triethylsilyloxy)butanové kyseliny (3,3 g, 5,7 mmol) v benzenu (100 ml) se při teplotě 0 °C přidá nejprve 3,4-methylendioxyfenylmethanol (1,3 g, 8,5 mmol) a tri-n-butylfosfin (2,1 ml, 8,5 mmol), a poté l,l'-[azodikarbonyl]dipiperidin (2,2 g, 8,5 mmol). Reakční směs se zahřívá 4 hodiny při teplotě místnosti. Po 72 hodinách se

114 reakční směs zředí stejným množstvím hexanů, ochladí se na teplotu 0 °C a filtruje se. Zbytek se koncentruje a chromatografuje (300 g SiO₂, 15% ethylacetát-hexany) a získá se 3,4-methylendioxybenzylester 2 (R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl)- (4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl)amino]-3 (S) -(triethylsilyloxy)butanové kyseliny (3,3 g) jako žlutý olej.

Krok 5

K roztoku 3,4-methylendioxybenzylesteru 2 (R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl) -(4-methoxy-2, 3,6-trimethylbenzensulfonyl)amino]-3 (Ξ)-(triethylsilyloxy)butanové kyseliny (3,3 g, 4,62 mmol) v argnem odkysličené 80% směsi ethanolu a tetrahydrofuranu (100 ml) se přidá 10% Pd-C (2 g) a výsledná směs se hydrogenuje 45 minut za atmosférického tlaku. Reakční směs se odplyní pod argonem, kaše se filtruje přes celit a polštářek celitu se promyje důkladně 80% směsí ethanol-methylenchloridu. Filtrát se koncentruje a azeotropuje s tetrahydrofuranem (200 ml), a zbytek se rozpustí v dimethylformamidu (25 ml). Přidají se o-benzylhydroxylamin (2,0 g, 16,2 mmol), HOBT (0,71 g, 5,2 mmol), a EDAC (3,1 g, 16,2 mmol) a reakční směs se míchá 16 hodin. Reakční směs se zředí ethylacetátem a promyje se 2,4 N vodnou kyselinou chlorovodíkovou a nasyceným vodným hydrogenuhličitanem sodným. Směs se poté suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se ve vakuu a získá se surový N-benzyloxy-2 (R) -[ (3,4-methylendioxybenzyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3 (S) -hydroxybutyramid (1,25 g) , který se v další reakci použije přímo bez dalšího čištění.

Krok 6

K roztoku N-benzyloxy-2 (R)-[ (3,4-methylendioxybenzyl) - (4115

-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3 (R) -hydroxybutyramidu (1,25 g, 2,19 mmol) v arogonem odkysličené 80% směsi ethanol-tetrahydrofuran (100 ml) se přidá 10% Pd-C (0,7 g), a výsledná směs se hydrogenuje 60 minut za atmosférického tlaku. Reakční směs se odplyní pod argonem a kaše se filtruje přes celit. Koláč celitu se promyje důkladně 80% směsí ethanol-methylenchlorid a filtrát se koncentruje téměř do sucha. Směs se rozpustí v 4 ml ethylacetátu a pomalu po kapkách se přidá k 100 ml prudce míchaných hexanů. Kaše se filtruje a získá se N-hydroxy-2(R)-[(3, 4-methylendioxybenzyl)- (4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3 (Ξ) -hydroxybutyramid (0,67 g) jako bílá pevná látka.

Příklad 15

N-hydroxy-2(R)-[(lH-benzimidazol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3 (R) -hydroxybutyramid (tabulka 1, sloučenina 136)

Krok 1

Podmínky pro esterifikaci N-karbobenzyloxy-D-threoninu

N,N'-diizopropyl-O-terč.butylizomočovinou, která vede k získání O-terc.butyl-N-karbobenzyloxy-D-threoninu, jsou shodné s těmi, které jsou popsány v přikladu 12, krok 1 shora.

Krok 2

116

Ke směsi O-terč.butyl-N-karbobenzyloxy-D-threoninu (2,74 g, 8,86 mmol), triethylaminu (1,9 ml, 13,29 mmol), a 4-dimethylaminopyridinu (50 mg) v suchém dimethylformamidu (20 ml) se přidá terč.butyldimethylsilylchlorid (1,47 g, 9,8 mmol). Směs se míchá přes noc v atmosféře argonu. Přidají se triethylamin (1 ml), a terč.butyldimethylsilylchlorid (500 mg), a směs se zahřívá 6 hodin při teplotě 80 °C. Materiál se ochladí na teplotu okolí a kondenzuje se na rotačním odpařovači. Zbytek se sebere methylenchloridem (80 ml), a rozdělí se stejným množstvím solanky. Organická fáze se sebere a vodná fáze se znovu extrahuje methylenchloridem (2 x 80 ml). Fáze methylenchloridu se spojí, suší se nad síranem hořečnatým a kodenzují se. Zbytek se čistí chromatografií (mžikový silikagel, 15% ethylacetát-hexany) a získá se O-terc.butyl-N-karbobenzyloxy-β-Ο-terč.butyldimethylsilyl-D-threonin (3,27 g) jako čirý viskózní olej.

Krok 3

K roztoku O-terc.butyl-N-karbobenzyloxy-β-Ο-tercbutyldimethylsilyl-D-threoninu (3,26 g, 7,7 mmol) v 3:1 směsi ethanol/tetrahydrofuran (30 ml) se přidá 10% palladium na aktivním uhlí (80 mg). Směs se umístí pod vodíkový balon a míchá se 1,5 hodiny. Materiál se filtruje přes krátkou zátku celitu a promyje se ethanolem (200 ml). Filtrát se kondenzuje na rotačním odpařovači a získá se α-0-terc-butyl-β-Ο-terc.butyldimethylsilyl-D-threonin (2,2 g) jako čirý viskózní olej .

Krok 4

K míchanému roztoku α-0-terc.butyl-p-O-terc.butyldimethylsilylD-threoninu (2,15 g, 7,65 mmol) v suchém acetonitrilu (30 ml) se přidá trimethylsilylkyanid (2,9 ml, 22,9 mmol). Po 5 φ φ

117 minutách se přidá 2,3,6-trimethyl-4-methoxybenzensulfonylchlorid (2,02 g, 8,1 mmol) a směs se míchá 2 hodiny. Přidá se ethylacetát (80 ml) a materiál se rozdělí stejným množstvím vodné 1,5% kyseliny chlorovodíkové. Organická fáze se sebere a protřepe se stejným množstvím solanky. Ethylacetátová fáze se izoluje a vodná fáze se znovu extrahuje ethylacetátem (2 x 80 ml). Organické fáze se spojí, suší se nad síranem horečnatým a kondenzují se a získá se terč.butyl-2(R)-(4-methoxy~2,3,6-tri methylbenzensulfonyl)amino]-3-[ (R)-terč.butyldimethyl silyloxyjbutyrát (3,85 g) jako pěnivý polopevný materiál.

Krok 5

K roztoku terč.butyl-2(R)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-[ (R) -terč. butyldimethylsilyloxyjbutyrátu (3, 83 g, 7,63 mmol) a 3-nitro-4-(N-ftaloyl)benzylbromidu (3,03 g, 8,4 mmol) v suchém dimethylformamidu (30 ml) se přidá uhličitan draselný (1,7 g, 12,3 mmol) (poznámka: Syntéza pro 3-nitro-4-(N-ftaloyl)benzylbromid je ukázána níže v kroku 5A) . Směs se míchá 12 hodin a přidá se další 3-nitro-4-(N-ftaloyl)benzylbromid (1,0 g). Po dalších 6 hodinách se směs kondenzuje na rotačním odpařovači. Čištěním chromatografií (silikagel, 10% až 15% ethylacetát-hexany) se získá terč.butyl-2(R)-[( 3-nitro-4-(N-ftalamido)benzyl)-(4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino]-3-[ (R) - terč . butyldimethylsilyloxy]butyrát jako bílý prášek.

Krok 5A

Příprava 3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzylbromidu:

K v ledové lázni ochlazenému roztoku 3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzylalkoholu (5,94 g, 19,92 mmol) [syntéza tohoto alkoholu je ·· ♦ · ··

118 • Φ

Φ* · Φ · 4 · φ··

Φ « · · Φ φφΦ « Λ Φ · ΦΦ* · Φ ·Φ

Φ · Φ Φ Φ ΦΦ ··· Φ··Φ ·· ♦ · ·· ·*· popsána v příkladě 10, kroky 2 a 3] a trifenylfosfinu (7,83 g, 29,9 mmol) v suchém methylenchloridu (90 ml) se přidá bromid uhličitý (9,92 g, 29,9 mmol). Směs se míchá 1 hodinu při teplotě 0 °C a poté se zahřívá okolo 1 hodiny při teplotě okolí. Celou směsí se poté naplní kolona silikagelu pro mžikovou chromatografií a eluovánim 30% směsí ethylacetáthexany se získá 3-nitro-4-(aminoftaloyl)benzylbromid jako žlutobílý prášek (5,03 g).

Krok 6

Podmínky pro redukci terč.butyl-2(R)-[(3-nitro-4-(N-ftalamido)benzyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl)amino}]-3-[(R)-terč.butyldimethylsilyloxyjbutyrátu, která vede k získání terč.butyl-2 (R)-[(3-amino-4-(N-ftalamido)benzyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl)amino) ]-3-[ (R)-terč.butyldimethylsilyloxyjbutyrátu, jsou stejné jako ty, které jsou popsány v příkladě 10, krok 5 shora.

Krok 7

Podmínky pro deftaloylaci terč.butyl-2 (R) -[(3-amino-4-(N-ftalamido) benzyl) -(4-methoxy-2, 3,6-trimethylbenzensulfonyl)amino)]-3-[ (R)-terč . butyldimethylsilyloxyjbutyrátu, která vede k získání terc.butyl-2(R)-[3,4-diaminobenzyl)-(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl)amino) ]-3-[ (R)-terč.butyldimethylsilyloxyjbutyrátu, jsou podobné těm, které jsou popsány v příkladě 10, krok 6 shora.

Krok 8

Podmínky pro jílem katalyzovanou přeměnu terč.butyl-2(R)-[3,4119 « · · · ♦····· · · · ♦ · · · · ·«· ···· ·· ·♦ ·· ··♦

-diaminobenzyl) - (4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino) ]-3-[(R)-terč .butyldimethylsilyloxy]butyrátu, která vede k získání terč .butyl-2 (R)-[benzimidazol-5-ylmethyl) -(4-methoxy-2,3,6-trimethylbenzensulfonyl)amino) ]-3-[ (R) -terc.butyldimethylsilyloxy]butyrátu, jsou podobné těm, které jsou popsány v příkladě 10, krok 7 shora.

Krok 9

Do ledem ochlazené baňky obsahující čistý terč.buytl-2 (R)-[benzimidazol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino) ]— 3—[ (R) -terč .butyldimethylsilyloxyjbutyrát (2,53 g, 4,0 mmol) se pod argonem přidá injekční stříkačkou l,0M roztok tetra-N-butylammoniumfluoridu (16 ml) . Směs se míchá 15 minut při teplotě 0 °C a poté se zahřeje na teplotu okolí. Po 30 minutách se přidá další tetra-N-butylammoniumchlorid (5 ml), a míchání pokračuje 2 hodiny. Ke směsi se přidá nejprve nasycený roztok vodného chloridu amonného (80 ml) a poté ethylacetát (60 ml). Materiál se rozdělí a organická fáze se sebere a promyje se postupně třemi stejným množstvími roztoku solanky. Vodné fáze se znovu extrahuji ethylacetatem (2 x 80 ml). Organické fáze se spojí, suší se nad síranem hořečnatým a kondenzují se. Zbytek se čistí chromatografií (silikagel, 100% ethyl acetat jako eluerit) a získá se Leu; · butyl — 2 (R) — [benz — imidazol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2, 3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino) ]-3 (R) hydroxybutyrát jako viskózní čirý olej.

Krok 10

Terč.butyl-2 (R) -[benzimidazol-5-ylmethyl) - (4-methoxy-2 , 3, 6-trimethylbenzensul fonyl) amino) ]-3 (R)-hydroxybutyrát se přemění na 2 (R) -[benzimidazol-5-ylmethyl) - (4-methoxy-2,3, 6-trimethyl120 • · 9 ·· « « ·9 · · a· • · · · · ·9 • 9 *9 · · ·♦ ··*'««·· ·· «9 ·· ·♦ · benzensulfonyl)amino)]-3(R)-hydroxybutanovou kyselinu podle postupu, který je popsán v příkladě 10, krok 8 shora.

Krok 11 (R) -[benzimidazol-5-ylmethyl)-(4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino) ]-3 (R)-hydroxybutanová kyselina se poté přemění na N-hydroxy-2 (R)-[benzimidazol-5-ylmethyl) - (4-methoxy-2,3, 6-trimethylbenzensulfonyl) amino) ]-3 (R) -hydroxybutyramid podle postupu, který je popsán v příkladě 3, .kroky 6 a 7 shora.

Příklad 16

Syntéza sloučeniny následujícího vzorce, jak ukazuje schéma E

IQ

Krok 1

K ArgoGel-OH (vzorec 1) v prázdné lékovce pro extrakci v pevné fázi, opatřené kohoutem, se přidají 3 ekv. sloučeniny vzorce 2 (Fmoc-D-Dpr(BOC)), 3 ekv. diizopropylkarbodiimidu (DIC), a 0,05 ekv. 0,116 M roztoku dimethylaminopyridinu (DMAP) v THF. Přidá se dostatečné množství CH^CR, aby došlo k bobtnání pryskyřice (cca 12,5 ml/gr pryskyřice). Reakční směs se poté umístí na rotační stroj a rotuje přes noc. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtrací a promyje se třikrát CH₂C1₂, třikrát MeOH, jednou 1:1 HOAc/CH₂Cl₂, třikrát MeOH a nakonec

121 * * · * »····· » * « · · · φ · · • ·· ·· ** ··* třikrát CH2CI2, a suší se, a získá se pryskyřice AG-D-Dpr(BOC)Fmoc.

Na výslednou pryskyřici (AG-D-Dpr(BOC)-Fmoc) se působí roztokem 20% piperidinu v DMF (pip/DMF) 20 minut. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtraci a promyje se třikrát ΟΗ₂Ο12, třikrát MeOH, jednou 1:1 HOAc/CH₂C1₂, třikrát MeOH, a nakonec třikrát CH₂C1₂. Získá se pryskyřice vzorce 3 (AG-D-Dpr(BOC)NH₂) .

Krok 2

K pryskyřici vzorce 3 (AG-D-Dpr(BOC)-NH₂) se přidá dostatečné množství CH2CI?, aby došlo k bobtnání pryskyřice (cca 12,5 ml/g pryskyřice). Poté se přidají 3 ekv. sulfonylchloridu vzorce 4 (Ar~SO₂Cl) a 3 ekv. triethylaminu (TEA). Reakční směs se poté umísti na rotační stroj a rotuje přes noc. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtraci a třikrát se promyje CH₂C1₂, třikrát MeOH, jednou 1:1 HOAc/CH₂Cl₂, třikrát MeOH, a nakonec třikrát CH2CI2 a získá se pryskyřice vzorce 5 (AG-D-Dpr(BOC)NHSO.Ar ) .

Krok 3

K pryskyřici vzorce 5 (AG-D-Dpr (BOC) -NHSOiAr) se přidá dostatečné množsvi i: i směsi toluenu a CHjCl;, aby došlo k bobtnání pryskyřice (cca 12,5 ml/g pryskyřice). Poté se přidá 10 ekv. 1,1'-(azodikarbonyl)dipiperidinu (ADDP), 10 ekv.

Bu.-,P a 10 ekv. piperonylalkoholu (ROH) . Reakční směs se poté umísti na rotační stroj a rotuje přes noc. Reakční směs se filtruje vakuovou filtrací, a promyje se třikrát CH2CI2, třikrát MeOH, jednou 1:1 HOAc/CH.Cl.., třikrát MeOH, a nakonec třikrát CHCI., a získá se pryskyřice vzorce 6 (AG-D-Dpr(BOC)NRSO Ar ) .

122

Krok 4

Na pryskyřici vzorce 6 (AG-D-Dpr (BOC)-NRSO₂Ar²) se 30 minut působí roztokem 1M chlortrimethylsilanu v 3M směsi fenol/CH₂Cl₂. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtrací, a promyje se třikrát CH₂C1₂, třikrát MeOH, jednou 1:1 HOAc/CH₂C12, třikrát MeOH, a nakonec třikrát CH₂C1₂, a získá se pryskyřice vzorce 7 (AG-D-Dpr-NRSO₂Ar²) .

Krok 5

K pryskyřici vzorce 7 (AG-D~Dpr-NRSO₂Ar²) se přidají 3 ekv.

sukcinimidyluhličitanu vzorce 8 (R' 'OCO₂Su) , 3 ekv. Et₃N (TEA) , a 0,05 ekv. 0,116 M roztoku 4-dimethylaminopyridinu (DMAP) v THF. Přidá se dostatečné množství CH2CI2, aby došlo k bobtnáni pryskyřice (cca 12,5 ml/g pryskyřice). Reakční směs se poté umístí na rotační stroj a rotuje přes noc. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtrací a promyje se třikrát CHjCij, třikrát MeOH, jednou 1:1 HOAc/CH₂Cl₂, třikrát MeOH, a nakonec třikrát CH₂C1₂, a získá se pryskyřice vzorce 9 (AG-DDpr (COOR' ' ) -NRSO_:Ar^;) .

Krok 6

Pryskyřice vzorce 9 (AG-D-Dpr(COOR'')-Νκ8Ο₂Αγ²) se nejprve promyje THF. Přidá se dostatečné množství THF, aby došlo k bobtnání pryskyřice (cca 12,5 ml/g pryskyřice). Poté se přidá 25 ekv. 50% vodného NH₂OH, a reakční směs 2 dny rotuje. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtrací, a promyje se CH_;C1₂, MeOH, a poté CH2CI2. Filtrát se koncentruje na Speed Vac a získá se sloučenina vzorce 10 (HONH-Dpr (COOR' ' ) NRSO A.r^_) , která se čisti RP-HPLC.

123

Za použiti sulfonylchloridu vzorce 4 a vhodného sukcinimiduhličitanu vzorce 8 se připraví následující sloučeniny, které jsou uvedeny v tabulce 1: sloučenina 139, sloučenina 140, sloučenina 141, sloučenina 146, sloučenina 148, a sloučenina 149.

Příklad 17

Syntéza sloučeniny následujícího vzorce, jak ukazuje schéma F

Krok 1

Pryskyřice vzorce 7 (AG-D-Dpr-NRSOAr²) se nejprve promyje THF, a poté se přidá 15 ekv. izokyanátu vzorce 8 (ArNCO). Přidá se dostatečné množství THF, aby došlo k bobtnáni pryskyřice (cca 12,5 ml/g pryskyřice;. Reakční směs se poté umísti na rotační stroj a přes noc se rotuje. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtraci a promyje se třikrát CH₂C1₂, třikrát MeOH, jednou 1:1 HOAc/CHjClj, třikrát MeOH, a nakonec třikrát CH₂C1₂, a získá se pryskyřice vzorce 9 (AG-D-Dpr(CONHAr)-NRSO₂Ar²) .

Krok 2

Pryskyřice vzorce 9 (AG-D-Dpr(CONHAr)~NRS0₂Ar) se nejprve promyje THF. Přidá se dostatečné množství THF, aby došlo

124

k bobtnání pryskyřice (cca 12,5 ml/g pryskyřice) a poté 25 ekv. 50% vodného NH₂OH, a reakční směs rotuje dva dny. Reakční směs se poté filtruje vakuovou filtrací a promyje se CH₂C1₂, MeOH, a CH₂C1₂. Filtrát se koncentruje na Speed Vac a získá se sloučenina vzorce 10 (HONH-Dpr (CONHAr) NRSO₂Ar²) , která se čistí RP-HPLC.

Za použití vhodného izokyanátu vzorce 8 se připraví následující sloučenina, která je uvedena v tabulce 1: sloučenina 147.

Příklad 18

Formulační příklady

Následující reprezentativní farmaceutické formulace obsahují sloučeninu obecného vzorce I.

Tabletová formulace

Následující složky se bezprostředně smísí a lisují do jednotlivých rýhovaných tablet.

Složka množstvi/tabletu v mg sloučenina podle vynálezu 400 kukuřičný škrob 50 kroskarmelóza sodná 25 laktóza 120 stearát hořečnatý 5

Kapslová formulace

Následující složky se bezprostředně smísí a naplní se do tvrdých želatinových kapslí

	1 ος · »···♦··· IZj _a · · ··· · ♦ · * • · ·· · · · · • v· «··· ♦· ·· ·♦ ·♦·
Složka	množství/tabletu v mg
sloučenina podle vynálezu	200

laktóza, sušená roztřikovánim 148 stearát hořečnatý 2

Suspenzní formulace

Následující složky se smísí za vzniku suspenze pro orální podání

Složka	množství
sloučenina podle vynálezu	1/0 g
kyselina fumarová	0, 5 g
chlorid sodný	2,0 g
methylparaben	0, 15 g
propylparaben	0,05 g
granulovaný cukr	25,5 g
sorbitol (70% roztok)	12,85 g
Veegum K (Vanderbilt Co)	1,0 g
aromát	0,035 ml
barviva	0, 5 mg
destilovaná voda	q.s. do 100 ml

Injektovatelná formulace

Následující složky se smísí do formy injektovatelné formulace.

Složka	množství
sloučenina podle vynálezu	0,2 g

pufrový roztok acetátu sodného, 0,4 M 2,0 ml

HC1 (IN) nebo NaOH (1 N)

Voda (destilovaná, sterilní)

	• · · • · · ·	♦ 4 • ♦ ·	* · · · · • · · · ·
126	• · ♦	• ♦	• · · · · ·	•
		• ·		•
	·« · ····	• ·	·· *·	• ·
	q. Ξ	na	vhodné	pH
	q.S .	na	20 ml

Lipozomální formulace

Následující složky se smísí do formy liposomální formulace.

Složka množství

sloučenina podle vynálezu	10 mg
L-a-fosfatidylcholin	150 mg
terč.butanol	4 ml

Zmrazený vzorek se lyofilizuje přes noc. Vzorek se zředí 1 ml 0,9% fyziologického roztoku. Velikost liposomu se redukuje sonifikaci.

Příklad 19

Izolace a příprava prokolagen C-proteinázy

Klonování lidské PCP a konstrukce vektoru HT-1080

Lidská prokolagen C-proteináza (PCP, také známá jako Bone Morphogenetic Protein-1 nebo BMP-1) se klonuje z lidského fibroblastu cDNA knihovny (Stratagene, San Diego, CA) . Klonování se provede pomocí PCR založené na uvedené nukleotidové sekvenci (Wozney, J. M., Rosen, V., Celeste, A.J., Mitstock, L. M., Whitters, M. j., Kriz, R. W., Hewick, R. M., a Wang, E. A. (1989), přírůstkové číslo v GenBank M22488, umístění genů v chromozómu HUMBMP1), za použití Taq polymerázy, 5'primeru GCGCGCGGTACCCGCCCCGCCAGCATGCCCGGCGTGGCCCGCCTGCC

GCTGCTGCTCGGGCTGCTGCTGCTCCCGCGTCCCGGCCGGCCGCTGGA

127

- *r »· ·· «· » ,ϊ , » .*·· ·*·· ; . *··» ·· * _t · · * · ··· · · · · • · · * ·«···· ·· ·· ·· ···

CTTGGCCGACTACACCTATGACCTGGC (SEQ č.: 1) (01igoTherapeutics, lne. Wilsonville, OR) a 3' reverzního standardního primerů CCGCTCGAGCCTCACTGGGGGGTCCGGTTTCTTTTCTGCACTCGGAAT

TTGAGCTGGTG (SEQ č.: 2) (Gibco) za získáni nukleotidu plné délky, kódujícího signální sekvenci, propeptid, katalytickou doménu a všechny C-terminálni domény do přirozeného translačního koncového místa. PCR produkt se čisti gelovou elektroforézou za použiti Wizardovy DNA purifikačni soustavy (Promega, Madison, WI) a liguje se přímo do savčího expresního vektoru pCR3.1 (Invitrogen, Carlsbad, CA) TA klonovací metodou. Ligovaný produkt se použije k transformaci E. coli kmene TOPIOF' (Invitrogen, Carlsbad, CA) standardní metodou tepleného šoku a tranformanty se selektují restrikční analýzou nebo čištěným plazmidem za použiti enzymů HindlII a BamHI. Trans formanty s pozitivním testem na insert PCP se podrobí sekvencování za použití systému Perkin-Elmer/ABI. Dva klony se vyberou tak, že po spojení kódují vstupní aminokyselinovou sekvenci, identickou té, kterou předpověděl Wozney a kol. Tyto dva klony se rekombinují restrikcí za použití enzymů BbrI, které štěpí v přirozeně se vyskytujícím vnitřním místě a EcoRV, který štěpí v místě spojeni insertu a vektoru.

Vyříznuté fragmenty se religují do EcoRV-ošetřeným pCR3.1. Výsledný konstrukt obsahuje vstupní kódující sekvenci, která je identická se sekvenci označenou Wozneyem a kol. s výjimkou dvou latentnich mutaci v signální sekvenci G -> A v obou polohách 39 a 45, počítaje od translačního počátečního místa (ATG). Kompletní plazmidový konstrukt se zvětší v E. coli DH5a a čisti se za použití chromatografií s měničem aniontu (kolona MaxiPrep od Qiagen (Valencie, CA), katalog 12162) .

Transfekce HT-1080 a selekce klonu exprimujičího PCP

Lidská fibrosarkornová linie HT-1080 (ATCC) byla pěstována v glukose DEEM (DMEM-HG) obohacené 10··· za tepla inaktivovaným • ·

128 zárodečným hovězím sérem (HI-FBS) v 100 mm kulturních miskách (Falcon, Becton Dickenson, Franklin, NJ) a transfektuje se s 2 μ5 čištěného plazmidu za použití standardní metody pro Lipofectamin (Gibco, Bethesda, MD) v médiu prostém séra. Stabilní transfektanty se selektují zpracováním kultury s 400 pg/ml G418 (Gibco). Po selekci trvající 10 dnů se adherentní jednotlivé kolonie seberou z plotny, znovu se přenesou do 12jamkových ploten a nechají se růst dokud nesplynou.

Individuální stabilní kolonie se třídí pro PCP expresi pomocí TaqMan (Perkin-Elmer, Foster City, CA) analýzy za použití ekvivalentního množství celkové RNA, 5' primeru

GACGAAGAGGACCTGAGGGCCTT (SEQ. č.: 3) (Perkín-Elmer). Stabilní linie, HT-1080/hPCP-23 se vybere s ohledem na nejvyšší úroveň exprese PCP mRNA v TaqMan. Zásobní roztoky stabilní linie HT1080/hPCP-23 se přenesou do DMEM-HG obohaceném s 5% HI-FBS a 10¾ DMSO (nepřidá se žádný G418) a pomalu se přes noc zmrazí na -70 °C a přenesou se do lázně s kapalným dusíkem k dlouhodobému skladováni. Révítalizované HT-1080/hPCP-23 se udržují v DMEM-HG obohaceném s 10¾ HI-FBS a 250 ^ig/ml G418 ne více než 7 průchodů. Exprese PCP pro sběr se provede replátováním a pěstováním HT-1080/hPCB-23 na plotnách povlečených kolagenem typu I z krysího ocasu (Falcon) v OptiMEM (Gibco) séru prostém médiu bez G418 po dobu 24 hodin.

Produkce PCP v HT1080 buňkách.

Buňky HT1080, které se transformují k produkci PCP se adaptují k růstu v suspenzi OptiMEM mediu (Gibco) obohaceném 5 zárodečným hovězím sérem a 4 ml/1 G418 (Gibco). Kultura se udržuje při 37 °C a koncentraci rozpuštěného kyslíku 30 1. Typická velikost produkované dávky je 10 litru. Když buněčná hustota dosáhne 4-6 x 10⁴ buněk/ml, kulturní prostředí se

129 sebere a filtruje se přes 0,2 μπι membrány. Alternativně, kultury se zkrápí čerstvým médiem při rychlosti 0,8 až 1,0 objemu kultury/den. Hustota zkrápěných kultur dosáhne 1-2,5 x 10⁶ buněk/ml a udržuje se po dobu 2 týdnů za kontinuálního sklízení.

Čištění PCP z buněk HT 1080

Kolona naplněná s Dyematrex Gel Green A (Millipore,

Bedford, MA) se uvede do rovnováhy vůči 50 mM HEPES, pH 7,2, obsahující 6mM CaCl₂ a 0,3M NaCI. Po naplnění kapalinou obsahující buněčnou kulturu HT 1080 se kolona promyje deseti objemy kolony vyrovnávacího pufru obsahující l,0M NaCI. PCP se eluuje s 50 mM HEPES pH 7,2 obsahující 3 M NaCI, 2 M močovinu a 6 mM CaCl₂. Eluční frakce se spoji a koncentrují se na 150 až 200 ml a dialyzuji se přes noc 4,0 litry 50 mM HEPES, 6 mM CaCl„, pH 7,2. Tento materiál se odstřeďuje při 5000 g po dobu 15 minut, aby se odstranily vysrážené látky. Vzorek obsahující PCP se'uchová při -20 °C do dalšího procesu.

Vzorek obsahující PCP se nechá roztát a zředí se 50 mM HEPES pH 7,2, obsahující 6 mM CaCl₂, je-li nezbytné upravit koncentraci NaCI na 0,1-0,15 M. Potom-se upraví pH na 6,7 pomocí 2 N HC1. Proteinový roztok se filtruje přes 0,45 μιη filtr k odstranění vysrážených látek. Sraženina se potom přenese do kolony naplněné vysokoúčinnou Q-Sepharosou (Pharmacia, Piscataway, NJ), která byla vyrovnána 50 mM HEPES pH 6,7 obsahující 6 mM CaCl? a 0,15 M NaCI. PCP není zadržována v koloně a nachází se v proudu ve frakcích. PCP se koncentruje na 1 mg/ml a použije se ke sledováni.

Produkce PCP v buňkách Drosophila

Buňky Drosophila, které se transformovaly na produkci PCP se pěstují v biologickém reaktoru, při typickém objemu vsázky

130 • *· · · · · · • · · · · · · φφ · *···· φ · • · · · · · • · ·· · · · · · litrů v SF900 II SF médiu (Gibco). Teplota se udržuje při 30 °C a koncentraci rozpuštěného kyslíku 30 %. Periodicky se buňky zásobují koktailem obsahujícím glutamin, lipidy a kvasinky. Jakmile hustota buněk dosáhne 30-50 x 10⁶ buněk/ml supernatant se sebere odstředěním a koncentruje se ultrafiltrací za pužití 30 Kd membrány.

Čištění PCP z kulturního prostředí z buněk Drosophila

Kulturní prostředí z buněk drosophila se koncentruje osminásobně a pH se upraví, pokud je to nezbytné na 7,1-7,2. Kulturní tekutina se odstřeďuje při 3000 g po dobu 10 minut a potom se filtruje přes 0,45 μιη filtry. Kulturní kapalina se přenese na kolonu naplněnou karboxysulfonovým plnícím materiálem (J. T. Baker/Mallinckrodt, Philisburg, NJ), který byl vyrovnán s 0,1 M NaCl, 50 mM HEPES, 6 mM CaCl₂, pH 7,2. Po naplnění se kolona promyje 10 objemy kolony vyrovnávacího pufru. Zadržené proteiny se eluují s gradientem 0,1 do 1,0 M NaCl s 9 objemy kolony. Frakce s aktivitou PCP se spojí k dalšímu čištěni.

PCP eluovaná z karboxysulfonové kolony se naplní do kolony Dyematrex Gel Green A (Millipore, Bedford, MA), která byla vyrovnána s 50 mM HEPES, pH 7,4, obsahující 6mM CaCl₂ a 0, 3M NaCl. Kolona promyje deseti objemy kolony vyrovnávacího pufru obsahující l,0M NaCl. Zadržené proteiny se eluují s 50 mM HEPES pH 7,2, obsahující 3 M NaCl, 2 M močovinu a 6 mM CaCl₂. Eluční vrchol se dialyzuje proti 50 mM HEPES, pH 7,4 obsahující 0, 3 M NaCl, 6 mM CaCl₂. Tato sraženina se odstřeďuje při 3000 g po dobu 10 minut. K supernatantu se přidá Brij 35 (Sigma, Madison, WI) na finální koncentraci 0,02 3. Tento materiál se použije ke sledování.

Přiklad 20

131

Izolace enzymů kolagenázy

Katalytická doména lidské kolagenázy-1 byla exprimována jako fuzni protein s ubiquitinem v E. coli (Gehring E. R. a kol. J. Biol. Chem., 270, 22507, (1995). Počištěni fuzního proteinu byla kolagenázová-1 katalytická doména uvolněna zpracováním s 1 mM aminofenylrtuťnatým acetátem (ΑΡΜΑ) po dobu 1 hodiny při 37 °c a čištěna zinkovou chelátovou chromatografií.

Lidská kolagenáza-2 a gelatináza B byly izolovány v aktivní formě z leukocytových povlaků (Mookhtiar a kol., Biochemistry, 29, 10620, (1990).

Propeptid a část katalytické domény lidské kolagenázy-3 byly exprimovány v E. coli jako N-terminální fuzní protein s ubiquitinem. Po čištěni byla katalytická doména získána zpracováním s 1 mM ΑΡΜΑ po dobu 1 hodiny při 37 °C a čištěna zinkovou chelátovou chromatografií.

Krysí kolagenáza-3 byla čištěna v aktivní formě z kultivačního média buněk děložních hladkých svalů (Roswit, W. T. a kol·., Arch, Biochem. Biophys., 225, 285-295 (1983).

Příklad 21

Inhibice aktivity prokolagen C-proteinázy

Schopnost sloučenin inhibovat PCP byla demonstrována v následující in vitro zkoušce za použití syntetického peptidu jako substrátu.

Zkouška A

Kontinuální zkouška se provádí za použití 20 μΜ substrátu (Dabcyl-Pro-Tyr-Tyr-Gly-Asp-Glu-Pro-n-Leu-Edans) (SEQ č.: 6). Finální zkušební podmínky.jsou 20 μΜ substrátu, 50 mM HEPES pH 7,5, 50 mM NaCl, 3% DMSO, 30 °C a enzym PCP. Vzniklý produkt se

132

monitoruje fluorescenční spektroskopií, Ex. = 335 nm, Em = 490 nm. IC₅o se počítá z odezvy na dávku sloučenin.

Zkouška B μΐ pufru A (20 mM HEPES) obsahující žádané koncentrace testované sloučeniny v DMSO nebo nosičovém vehikulu se smísí s 10 μΐ přibližně 1 mm/ml enzymu PCP a 10 μΐ 0,1 mM substrátu, oba v 20 mM HEPES. Obsah se smísí, inkubuje se při teplotě místnosti po dobu 1 až 2 hodin a florescentní odečet se provede plotnovým čtecím zařízením Victor (Ex. 405 nm, Em. 460 nM energie lampy 2000-40000, 0,1-1 sek/jamku). Substrát byl DACM-Cys-Pro-Tyr-Gly-Asp-Glu-Pro-nLeu-Lys-FITC-OH. (SEQč.: 7) (DACM = dimethylaminokumarylmaleinimid, FITC = fluoresceinisothiokyanát). IC50 se počítá z grafu počáteční rychlosti vs- koncentrace sloučeniny.

Může se rovněž použít další in vitro zkouška za použití přirozeného prokolagenu jako substrátu a tato zkouška je popsána podrobněji ve WO 97/05865 („C-Proteinase Inhibitors for Treatment of Disorders Relating to the Overproduction of Collagen), publikované 20. února 1997.

Sloučeniny uvedené v tabulce I mají IC_5n v rozsahu 0,01 do 2 μΜ.

Přiklad 22

Měření aktivity kolagenázy.

Inhibiční aktivita sloučenin podle vynálezu in vitro vůči kolagenáze-1, kolagenáze-2 a kolagenáze-3 se určí na základě hydrolýzy MCA-Pro-Leu-Gly-DPA-Ala-Arg-NH₂ (SEQ č.: 8) (Bachem, lne.) při 37 °c jak popsal Knight, C. G. a kol., FEBS Lett., 296\ 3) : 263-266 (1992).

Enzym kolagenázy se zředí zkušebním pufrem (50 mM Tricin pH 7,5, 200 mM Naci, 10 mM CaCl·.. a 0,005 % Brij-35) obsahující i: pmol shora uvedeného substrátu rozpuštěném v DMSO.

• «

133 · · · · · ··· · · · · * -'-j · _# » » · · · ··· ···· ·· ·· ·* **·

Sloučeniny podle vynálezu rozpuštěné v DMSO nebo pouze DMSO (kontrolní vzorek) se přidají tak, že finální koncentrace ve všech zkouškách byla 2,5 %. Změny fluorescence se sledují fluorimetrem Perkin-Elmer LS-50B za použiti excitační vlnové délky 328 nm a emisní vlnové délky 393 nm.

Vybrané sloučeniny z tabulek I byly 100-1000x selektivnější na inhibici PCP než enzymy kolagenáza-1 a kolagenáza-2.

Shora uvedený vynález je popsán pro ilustraci a objasnění příklady provedeni vynálezu. Je zřejmé, že odborník může provést změny a modifikace, aniž by došlo k odchylce od rozsahu vynálezu. Všechny takové modifikace jsou míněny jako spadající do rozsahu připojených nároků.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce Ia:

n (Ia) kde:

R¹ je alkyl, halogenalkyl, heteroalkyl, cykloalkyl, aryl, aralkyl, aralkenyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heteroaralkenyl, heterocyklylalkyl, cykloalkylalkyl,

-(alkylen)-C(0)-X (kde X je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, hydroxy, alkoxy, cykloalkoxy, cykloalkylalkoxy, heteroalkyloxy, aralkyloxy, nebo heteroalkyloxy) , nebo

-C(=NR'}NHSOjR (kde R'je vodík nebo alkyl, a R je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, nebo heterocyklylalkyl);

R je -CH(R“)Ar^; nebo -CH (R) CH=CHAr¹, kde R“ je vodík nebo alkyl; a Ar‘ je aryl nebo heteroaryl;

Ar“ je buď:

(i) fenylový kruh obecného vzorce (a):

kde :

♦ · sobě, vodík, alkyl, alkylthio,

135

R³ a R⁷ jsou, nezávisle na nebo halogen;

R⁴ a R⁶ jsou, nezávisle na halogen;

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, sobě, vodík, alkyl, nebo heterocyklyl, alkylthio, arylthio, aralkylthio, heteroarylthio, heteroaralkylthio, cykloalkylthio, cykloalkylalkylthio, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heteroaryloxy, heteroaralkyloxy, cykloalkoxy, cykloalkylalkoxy, alkyloxykarbonyl, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, moalkylamino, dialkylamino, alkylsulfonyl, arylsulfonyl, aralkylsulfonyl, heteroarylsulfonyl, heteroaralkylsulfonyl, cykloalkylsulfonyl, cykloalkylalkylsulfonyl, nebo -Y-(alkylen)-C(0)-Z [kde Y je vazba, -NR³-, -0-, nebo -S (0)_r- (kde n je od 0 do 2), R^a je vodík nebo alkyl, a Z je alkoxy, hydroxy, amino, monosubstituovaný amino, nebo disubstituovaný amino]; nebo

R⁵ spolu s R‘‘ tvoří -O-(CR^aR^Q)_n kde n je 2 nebo 3 a každé R^h a R/' jsou, nezávisle na sobě, vodík či alkyl; nebo atomy uhlíku ke kterým jsou připojeny R⁵ a R⁴ jsou kondenzovány k C2-C3 uhlíkům benzofuranového kruhu; za předpokladu že alespoň dvě z R³, R⁴, R^fc a R⁷ nejsou zároveň atomy vodíku; nebo (ii) naftylový kruh obecného vzorce (b) :

(b)

R¹ je vodík, alkyl, alkoxy, nebo halogen; a

R‘· je vodík, alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy,

136 nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl za předpokladu že jak R¹⁰ tak R¹¹ nejsou zároveň atomy vodíku; a jejich farmaceuticky přijatelné soli, proléčiva, jednotlivé izomery, a směsi izomerů.
2. Sloučenina podle nároku 1, kde R je -CH(R²)Ar¹, kde R² je vodík.
3. Sloučenina podle nároku 1 nebo nároku 2, kde Ar¹ je heteroaryl a Ar² fenylový kruh obecného vzorce (a).
4. Sloučenina podle nároku 3, kde:

R³ a R⁷ jsou nezávisle alkyl, alkylthio nebo halogen;

R⁴ je vodík, alkyl nebo halogen;

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkoxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl; a

R je vodík.
5. Sloučenina podle nároku 4, kde

R* a R jsou navzájem nezávisle alkyl nebo halogen;

R je alkyl; a

R⁵ je alkyl, alkoxy nebo halogen.
6. Sloučenina podle nároku 5, kde:

Ar^L je indol-5-yl, l-methylindol-5-yl, 3-acetylindol-5-yl, 3-propionylindol-5-yl, 3-(2-methylpropionyl)indol-5-yl, imidazol-5-yl, 2-methylbenzimidazol-5-yl nebo benzimidazol-5-yl;

R’, R’ a R jsou methyl; a

R’ je methoxy, chlor nebo brom.
7. Sloučenina podle nároku 3, kde:

137

R? a R⁶ jsou vodík;

R³ a R⁷ jsou navzájem nezávisle alkyl, halogen; a

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl.
8. Sloučenina podle nároku 7, kde

R³ je alkyl;

R⁵ je alkyl, alkoxy nebo halogen; a

R⁷ je alkyl nebo halogen.
9. Sloučenina podle nároku 8, kde:

Ar¹ je indol-5-yl, l-methylindol-5-yl, 3-acetylindol~5-yl, 3-propionylindol-5-yl, 3-(2-methylpropionyl)indol-5-yl, imidazol-5-yl, 2-methylbenzimidazol-5-yl nebo benzimidazol-5-yl;

R³ a R jsou methyl; a

R⁵ je methoxy, chlor nebo brom.
10. Sloučenina podle nároku 2, kde Ar¹ je aryl a Ar² je fenylový kruh obecného vzorce (a)
11. Sloučenina.podle nároku 10, kde:

R' a R jsou navzájem nezávisle alkyl, alkylthio nebo halogen;

R“¹ je vodík, alkyl nebo halogen;

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl; a

R” je vodík.
12. Sloučenina podle nároku 11, kde:

138

Ar¹ je fenylový kruh substituovaný jedním nebo dvěma substituenty vybranými z hydroxy, methylendioxy nebo methoxykarbonyl; a

R³ a R⁷ jsou navzájem nezávisle alkyl nebo halogen;

R⁴ je alkyl; a

R⁶ je alkyl, alkoxy nebo halogen.
13. Sloučenina podle nároku 12, kde:

Ar¹ je 3,4-methylendioxyfenyl, 3,4-dihydroxyfenyl nebo

4-methoxykarbonylfenyl;

R³, R⁴ a R⁷ jsou methyl; a

R⁵ je methoxy, chlor nebo brom.
14. Sloučenina podle nároku 10, kde:

R⁴ a R jsou vodík;

R³ a R' jsou navzájem nezávisle alkyl nebo halogen; a

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl.
15. Sloučenina podle nároku 14, kde:

Ar¹ je fenylový kruh substituovaný jedním nebo dvěma substituenty vybranými z hydroxy, methylendioxy nebo ΓΊΡ ť hn v v ka rhnn\r 1 ----------j _V XX J

R³ je alkyl;

R^?' je alkyl, alkoxy nebo halogen; a

R je alkyl nebo halogen.
16. Sloučenina podle nároku 15, kde:

Ar' je 3,4-methylendioxyfenyl, 3,4-dihydroxyfenyl nebo

4-methoxykarbonylfenyl;

R’ a R' jsou methyl; a

R je methoxy, chlor nebo brom.

139
17. Sloučenina podle nároku 1, kde R je -CH(R²)Ar¹ kde R² je alkyl.
18. Sloučenina podle nároku 17, kde Ar¹ je heteroaryl a Ar² je fenylový kruh obecného vzorce (a).
19. Sloučenina podle nároku 18, kde;

R³ a R⁷ jsou navzájem nezávisle vodík, alkyl, alkylthio nebo halogen;

R⁴ je vodík, alkyl nebo halogen;

R⁵ je alkyl, alkoxy nebo halogen; a

R^b je vodík.
20. Sloučenina podle nároku 17, kde Ar¹ je aryl a Ar² je fenylový kruh obecného vzorce (a).
21. Sloučenina podle nároku 20, kde:

Ar¹ je fenyl, substituovaný jedním nebo dvěma substituenty vybranými z hydroxy, methylendioxy nebo methoxykarbonyl; a

R“ a R' jsou navzájem nezávisle vodík, alkyl, alkyl.thio nebo halogen;

R⁴ je vodík, alkyl nebo halogen;

R' je alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl; a

R” je vodík.
22. Sloučenina podle nároku 2, kde Ar¹ je heteroaryl a Ar je naftylový kruh obecného vzorce (b).

140
23. Sloučenina podle nároku 2, kde Ar¹ je aryl a Ar^z je naftylový kruh obecného vzorce (b).

24. Sloučenina podle nároku 1, kde R je -CH (R²) CH=CHAr^x kde R². je vodík.

25. Sloučenina podle nároku 24, kde Ar¹ je heteroaryl a Ar² je fenylový kruh obecného vzorce (a). 26. Sloučenina podle nároku 24, kde Ar¹ je aryl a Ar² je fenylový kruh obecného vzorce (a). 27. Sloučenina podle nároku 24, kde Ar¹ je heteroaryl a Ar² je naftylový kruh obecného vzorce (b). 28. Sloučenina podle nároku 24, kde Ar¹ je aryl a Ar² je naftylový kruh obecného vzorce (b). 29. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 28, kde R¹ je

alkyl, aralkyl, heteroalkyl nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino nebo heterocyklyl.

30. Sloučenina podle nároku 29, kde R¹ je 2-propyl, hydroxymetnyl, terč.butoxymethyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 2-amidopropyl, acetyloxymethyl, benzyl, methoxymethyl, nebo -(alkylen)-C(O)-X, kde X je 2- nebo 4-pyridylmethylamino, 1-alkoxykarbonyIpyridin-4-ylamino, případně substituovaný benzylamino, 4-případně substituovaný benzyloxykarbonylpiperazin-l-yl, 4-případně substituovaný fenylpiperazin-l-yl, 4-alkoxykarbonylpiperazin-l-yl, nebo 4-připadně substituovaný heteroarylpiperazin-l-yl.

141 ·· · «9 ·*· • · φ · · Φ ·ΦΦ * Φ φ Φ Φ · ·· • φ Φ φ ΦΦΦ Φ Φ *Φ « ΦΦΦ··· «ΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦ ·· ·· ΦΦΦ

31. Sloučenina podle nároku 29, kde R¹ je heteroalkyl nebo (alkylen)-C(O)-X, kde X je alkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino nebo heterocyklyl.

32. Sloučenina podle nároku 31, kde methylsulfonylaminomethyl, fenylsulfonylaminomethyl, (3-nitrofenyl) CH₂SO₂NHCH₂, methylkarbonylaminomethyl, 4-(methoxykarbonyl)fenylkarbonylaminomethyl, 2-(pyrrol-l-yl)fenylkarbonylaminomethyl, 3-kyanfenylaminokarbonylaminomethyl, 3-kyanfenylaminokarbonyl aminomethyl , thien-2-ylkarbonylaminomethyl, fenylkarbonylaminomethyl, (C₆H₅) CHCH₃NHCO (C₂H₄) CONHCH₂, (4-methoxyfenyl)COC₂H₄CONHCH₂, 4-chlorfenylsulfonylaminokarbonylaminomethyl, 5-(acetyl)thien~2-ylkarbonylaminomethyl, pyridin-3-ylkarbonylaminomethyl, (3,4,5-trimethoxyfenyl) C₂H₄CONHCH₂-, 3-methoxyfenylamino-karbonylaminomethyl, (fenoxy) CH (CH₂CH₃) CONHCH₂-, 1-(ethoxykarbonyl)piperidin-4-yl-aminomethylkarbonylaminomethyl, 3-(benzyloxykarbonylamino)propyl, 2-[(difenyl)methylaminokarbony1]ethyl, 2-[2-(methyl)butylaminokarbonyl]ethyl, nebo

2-E (Cř.Hs) CHCH3NHCO] ethyl.

33. Sloučeniny obecného vzorce II (ii) kde R', R a Ar“ mají význam definovaný v nároku 1.

34. Sloučeniny obecného vzorce III (Hi) ··

142 kde R¹, R a Ar² mají význam definovaný v nároku 1 a R¹² je alkyl.

35. Sloučeniny obecného vzorce IV kde R¹, R a Ar² mají význam definovaný v nároku 1 a R' je vodík nebo chránící skupina a R'' je chránící skupina.

36. Způsob přípravy sloučeniny podle nároku 1, vyznačující se tím, že způsob zahrnuje:

(ii) reakci sloučeniny obecného vzorce 1: kde R^x, R‘, Ar¹ a Ar^ mají význam definovaný v nároku 1 a Y je hydroxy, halogen, alkyl nebo sukcinimidový ester, s hydroxylaminem obecného vzorce NHROR, kde R' je vodík nebo chránící skupina pro dusík a R'' je chránící skupina pro 0, poté se odstraní chránící skupina(y) a získá se sloučenina obecného vzorce la; nebo (ii) reakci sloučeniny obecného vzorce 2, kde R¹ a Ar² mají význam uvedený v nároku 1 a R^a a R^b jsou vhodné chránící skupiny pro O a N:

··

143 • · · · · · · · . · φ ♦ φ ΦΦ· · · · · ΦΦ «φ φφφφ ··· .··* ·· ·» ·· ··· s alkylačním činidlem obecného vzorce Ar^JCHR²X nebo Ar¹CH=CHCHR²X, kde Ar¹, R² jsou definovány v nároku 1 a X je odštěpující se skupina, při alkylačních reakčnich podmínkách nebo alkoholem obecného vzorce AR/CHR^H v přítomnosti kopulačního činidla a trialkylfosfinu, a poté se odstraní chránící skupina za vzniku sloučeniny obecného vzorce la; a (iii) případně převedení sloučeniny obecného vzorce la připravenou ve stupních (i)-(ii) na odpovídající adiční sůl s kyselinou působením kyseliny;

(iv) případně převedení sloučeniny obecného vzorce la připravenou ve stupních (i)-(ii) shora na.odpovidající volnou bázi zpracováním s bá2i; a (v) případně separací směsí stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce la připravené ve stupních (i)-(iv) za získání jednotlivých stereoizomerů.

37. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účinné množství sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 32 a farmaceuticky přijatelný excipient.

38. Sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 32 pro použiti jako terapeuticky aktivní látka.

39. Použití sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 pro přípravu léčiva obsahujícího sloučeninu podle kteréhokoliv z nároku 1 až 32 pro léčbu nemocí jako je intersticiální pulmonárni fibróza, pericentrální fibróza, Symmersova fibróza, perimuskulárni fibróza, fibróza ledvin a jater, idiopatická pulmonárni fibróza, endokardiální skleróza, hepatitida, syndrom akutního respiračního stresu, artritida, cystická fibróza, operace šlachy, korneální zjizvení, chirurgická adheze a restenóza.

144 : .· • · *· · »·«·

40. Sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 32, připravené podle postupu nároku 36.

41. Použití sloučeniny obecného vzorce Ib

Ar² (Ib)

-(alkylen)-C(O)-X (kde X je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, amino, monosubstituovaný amino, disubstituovaný amino, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, heterocyklyl, heterocyklylalkyl, hydroxy, alkoxy, cykloalkoxy, cykloalkylalkoxy, heteroalkyloxy, aralkyloxy, nebo heteroaralkyloxy), nebo

-C(=NR')NHSOxR (kde R'je vodík nebo alkyl, a R je alkyl, halogenalkyl, cykloalkyl, cykloalkylalkyl, aryl, aralkyl, heteroaryl, heteroaralkyl, nebo heterocyklylalkyl);

R je -CHÍRKAr¹ nebo -CH (R²) CH=CHAr ^l, kde R² je vodík nebo alkyl; a Ar' je aryl nebo heteroaryl;

Ar je buď:

(i) fenylový kruh obecného vzorce (a):

kde:

* φ

145

R³ a R⁷ jsou, nezávisle na sobě, vodík, alkyl, alkylthio, nebo halogen;

R⁴ a R⁶ jsou, nezávisle na sobě, vodík, alkyl, nebo halogen;

R⁵ je alkyl, halogenalkyl, heterocyklyl, alkylthio, arylthio, aralkylthio, heteroarylthio, heteroaralkylthio, cykloalkylthio, cykloalkylalkylthio, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heteroaryloxy, heteroaralkyloxy, cykloalkoxy, cykloalkylalkoxy, alkyloxykarbonyl, hydroxy, halogen, kyan, karboxy, nitro, amino, moalkylamino, dialkylamino, alkylsulfonyl, arylsulfonyl, aralkylsulfonyl, heteroarylsulfonyl, heteroaralkylsulfonyl, cykloalkylsulfonyl, cykloalkylalkylsulfonyl, nebo -Y-(alkylen)-C(0)-Z [kde Y je vazba, -NR^d~, -0-, nebo ”S(0)_n- (kde n je od 0 do 2), R^a je vodík nebo alkyl, a Z je alkoxy, hydroxy, amino, monosubstituovaný amino, nebo disubstituovaný amino]; nebo

R⁷ spolu s R⁴ tvoří -0- (CR⁸R⁹)kde n je 2 nebo 3 a každé R- a R' jsou, nezávisle na sobě, vodík či alkyl; nebo atomy uhlíku ke kterým jsou připojeny Ri a R⁴ jsou kondenzovány k C2-C3 uhlíkům benzofuranového kruhu; za předpokladu že alespoň dvě z R³, R⁴, P? a R⁷ nejsou zároveň atomy vodíku; nebo (ii) naftylový kruh obecného vzorce (b):

(b) kde:

R· je vodík, alkyl, alkoxy, nebo halogen; a

146

9 ···· ♦ t ·· • 9 9 · * 9 · 9

R¹¹ je vodík, alkyl, halogenalkyl, alkylthio, alkoxy, alkyloxykarbonyl, aryloxy, hydroxy, halogen, kyano, karboxy, nitro, amino, monoalkylamino, dialkylamino nebo alkylsulfonyl; a jejich farmaceuticky přijatelných solí, proléčiv, jednotlivých izomerů a směsí izomerů pro přípravu léčiva obsahujícího sloučeninu obecného vzorce la jak je definována shora pro léčbu nemoci léčitelných inhibitorem prokolagen Cproteinázy, výhodně pro léčbu interstciálních kjolagenů, jako je intersticiální pulmonární fibróza, pericentrální fibróza, Symmersova fibróza, perimuskulární fibróza, fibróza ledvin a jater, idiopatická pulmonární fibróza, endokardiální skleróza, hepatitida, syndrom akutního respiračního stresu, artritida, cystická fibróza, operace šlachy, korneálni zjizvení, chirurgická adheze a restenóza.

42. Nové sloučeniny, meziprodukty, formulace a postupy a použití jak je v podstatě popsáno shora v tomto dokumentu.