CZ20012837A3 - Metalizovatelný tvarový díl - Google Patents

Description

Metalizovatelný tvarový díl

Oblast techniky

Vynález se týká metalizovatelných tvarových dílů, způsobu jejich výroby a jejich použití jako stavebních dílů s integrovanými elektricky vodivými součástmi pro použití v elektrotechnice.

Dosavadní stav techniky

Tvarové díly, způsob a použití stavebních dílů z termoplastických hmot s integrovanými elektricky vodivými částmi jsou v zásadě známé.

Tyto stavební díly jsou z literatury známé jako MID (moulded interconnection device). Podobnou technikou se zabývaj i také některé patenty.

Při výrobě trojrozměrných stavebních dílů (3-D

MID-technologie) se v posledních letech uplatňuje hlavně kombinace metalizovatelných (bezproudově chemicky za mokra, eLektrogalvaničky) a nemetalizovateí.ných polyamidu. Zde se používá obzvláště PA 12 jako nemetaltzovate1ná složka a polyamidy na bázi e-kaprolaktamu a/nebo hexamethylendiaminu a kyseliny adípové jako metalizovatelné složky, přičemž obě složky se ve většině případů používají ve formě kompaundů zpevněných skelnými vlákny.

Tak se popisuje v DE 44 16 986 způsob výroby

-2• ··· · ·· ··· · • ·· ···· ·* · • · · · · ♦ ·· • · ·· ·· ···· • · · · · · ♦·· •· ··· ·· ·· ♦·· specielního stavebního dílu z nemetalizovatelné nebo špatně metalizovatelné plastické hmoty K1 ze skupiny PA 6, PA 66,

PA 11, PA 12, PPA a metalizovatelné plastické hmoty K2 ze skupiny PA 6, PA 66, PA 66/6, PMMA, ABS, PVC, PUR, UP.

Toto technické řešení vykazuje různé nedostatky. Mezi jiným vede přijímání vody polyamidem podle okolností ke tvorbě bublin při infračerveném letování a k nedostatečné rozměrové stabilitě a tvarové odolnosti za tepla, obzvláště při teplotách okolo 50 °C. Další nevýhodou je, že PA 12 ve tvarových dílech vyrobených příkladně 2-složkovým vstřikovým litím často nedostatečně ulpívá na hraničních plochách druhé polyamidové složky. Proto jsou vyšší náklady na PA 12 oproti PA 6 nevýhodou uvedené kombinace materiálů pro použití v 3-D MID. Rovněž může u stavebních dílů s kombinací materiálů PA 12/PA 6 docházet k nežádoucímu přijímání vody případně vlhkosti, která podle okolností negativně ovlivňuje spojení na hraničních plochách obou materiálů. Z těchto důvodů se hledají alternativy za negalvanizovatelné složky, obzvláště PA 12. Přitom hrají mimořádnou roli konstantní elektrické a mechanické vlastnosti (příkladně tuhost), a rovněž stabilita, příkladně vůči chemikáliím.

Za podmínek typických pro PA 6 jsou nemetalizovatelné příkladně částečně aromatické polyamidy. Zesílení polyamidů tohoto druhu skelnými vlákny, které se požaduje k dosažení dostatečné tuhosti a obdobného smrštění jako příkladně u PA 6 zesíleného skelnými vlákny však vede k postupné galvanizovatelnosti odpovídajících povrchů tvarových dílů. Tak je za podmínek obvyklých pro PA 6 nemetalizovatelný durethan T 40 (obchodní produkt Bayer AG, částečně aromatický polyamid, podíl formovací hmoty podle ISO 1874:PA

61, MT, 12-030) pomocí kompoundování v tavenině se 30 % skelných vláken postupně galvanizovatelný, takže materiál nepřichází jako náhrada za PA 12 v úvahu.

Dále je známo, že částečně aromatické polyestery, jako příkladně polybutylentereftalát (PBT) a polyamidy (PA) jsou v tavenině vzájemně nerozpustné a proto nevykazují žádnou mísitelnost. Na základě této nesnášenlivosti nejsou až dodnes známy žádné směsi polyesterů (včetně PBT) a PA (včetně PA 6) s komerčním významem (Y.Xiaochuan a spol, Polymers and Polymer Composites, Vol. 5, No. 7, 1997, strany 501-505). Jistě i z tohoto důvodu nejsou v Kunststoff Handbuch Polyamide (Kunststoff Handbuch Polyamide 3/4, Carl Hanser Verlag, 1998, ISBN 3-446-16486-3, strany 131-165) směsi PBT/PA zmíněny. Proto se až dosud předpokládalo, že kombinace PBT a PA pro použití při dvousložkovém vstřikovém lití pro 3-D-MID nejsou vhodné.

Podstata vynálezu

Překvapivě bylo objeveno, že kombinace z PBT jako nemetalizovatelné složky a z PA 6 jako metalizovatelné složky při dvousložkovém vstřikovém lití pro stavební díly

3-D-MID nevykazuje výše uvedené nevýhody. Výhodný způsob metalizace je přitom proces Baygamid^ (proces Bayer AG).

Předmětem přihlášky je tedy tvarový díl obsahující nejméně dvě termoplastické hmoty K (I) aK (II), přičemž nejméně jedna plastická hmota K (I) je částečně aromatický polyester a nejméně jedna plastická hmota K (II) je polyamid.

···· · · · · · · · *

Λ ···········

-Η·- »····*··· ·φ· φ··· · · · ·· · · · ·· ·· ·· ···

Přitom jde obzvláště ο to, aby obě se plastické hmoty při obvyklých procesních podmínkách zpracování plastických hmot vzájemně němísily a netvořily neostré hraniční plochy. To by výrazně negativně ovlivnilo přesnost metalizace. Proto je výhodné, jestliže plastická hmota nebo plastické hmoty K (I) a plastická hmota nebo plastické hmoty K (II) jsou makroskopicky fázově separovány z více jak 90 % hmotnostních, vztaženo na dané druhy plastických hmot.

Částečně aromatické polyestery podle vynálezu se vyberou ze skupiny derivátů polyalkylidentereftalárů, obzvláště se vyberou ze skupiny polyethylentereftalátů, polytrimethylentereftalátů a polybutylentereftalátů, obzvláště výhodně polybutylentereftalárů, zcela obzvláště výhodně polybutylentereftalát.

Jako částečně aromatické polyestery se rozumí látky, které vedle aromatických částí molekuly obsahují také alifatické části molekuly.

Polyalkylentereftaláty ve smyslu vynálezu jsou reakční produkty aromatických dikarboxylových kyselin nebo jejich rektivních derivátů (příkladně dimethylesterů nebo anhydridů) a alifatických, cykloalifatických nebo aralifatických diolů a směsi těchto reakčních produktů.

Výhodné polyalkylentereftaláry je možné vyrábět známými metodami z kyseliny tereftalové (nebo jejích reaktivních derivátů) a alifatických nebo cykloalifatických diolů se 2 až 10 uhlíkovými atomy (Kunststoff-Handbuch, Bd. VIII, strana 695 a další, Karl-Hanser-Verlag, Munchen 1973).

Výhodné polyalkylentereftaláty obsahují nejméně 80,

«· · ·· · · ·· · ♦ s výhodou 90 molových %, vztaženo na dikarboxylovou kyselinu, zbytků kyseliny tereftalové a nejméně 80, s výhodou nejméně 90 molových %, vztaženo na diolovou složku, ethylenglykolových, 1,3-propandiolových a/nebo

1,4-butandiolových zbytků.

Výhodné polyalkylentereftaláty mohou vedle zbytků kyseliny tereftalové obsahovat až do 20 % molových zbytků jiných aromatických dikarboxylových kyselin s 8 až 14 uhlíkovými atomy nebo alifatických dikarboxylových kyselin se 4 až 12 uhlíkovými atomy, jako jsou zbytky kyseliny fialové, kyseliny isoftalové, kyseliny naftalen-2,6-dikarboxylové, kyseliny 4,4 -difenyldikarboxylové, kyseliny jantarové, kyseliny adipové, kyseliny sebakové, kyseliny azelainové, kyseliny cyklohexandioctové.

Výhodné polyalkylentereftaláty mohou vedle zbytků propandiol-1,3-glykolu případně butandiol-1,4-glykolu obsahovat až do 20 % molových zbytků jiných alifatických diolů se 3 až 12 uhlíkovými atomy nebo cykloalifatických diolů se 6 až 21 uhlíkovými atomy, příkladně zbytky propandiolu-1,3, 2-ethylpropandiolu-l,3, neopentylglykolu, pentandiolu-1,5, hexandiolu-1,6, cyklohexan-dimethanolu-l,4, 3-methylpentandiolu-2,4, 2-methylpentandiolu-2,4, 2,2,4-trimethylpentandiolu-1,3 a -1,6,2-ethylhexandiolu-l,3, 2,2-diethylpropandiolu-1,3, hexandiolu-2,5, 1,4-di-(β-hydroxyethoxy)benzenu, 2,2-bis-(4-hydroxycyklohexyl)-propanu, 2,4-dihydroxy-1,1,3,3 -tetramethylcyklobutanu, 2,2-bis-(3~phydroxyethoxyfenyl)-propanu a 2,2-bis-(4-hydroxypropoxyfenyl)-propanu (DE-OS 24 07 674, 24 07 776, 27 15 932).

Polyalkylentereftaláty se mohou vestavbou relativně malých množství 3- nebo 4-mocných alkoholů nebo 3- nebo

-6• ·

4-násobně basických karboxylových kyselin rozvětvovat, jako se příkladně popisuje v DE-OS 19 00 744. Příklady vhodných prostředků k trimesinová, kyselina trimellitová, trimethylolpropan a pentaerythrit.

270 a v US-PS 3 692 rozvětvení jsou kyselina trimethylolethan a

J e vhodné pro rozvětvení, nepoužívat více jak 1 % molové vztaženo na kyselinovou složku.

výhodné jsou polyalkylentereftaláty, které

Obzvláště jsou samotné vyrobeny z kyseliny tereftalové a jejích reaktivních derivátů (příkladně jejích dialkylesterů) a ethylenglykolu a/nebo propandiolu-1,3 a/nebo butandiolu-1,4 (polyethylen- a polybutylentereftalát), a směsi těchto polyalkylentereftalátů.

Výhodnými polyalkylentereftaláty jsou také kopolyestery, které se vyrobí z nejméně dvou výše uvedených kyselinových složek a/nebo nejméně dvou výše uvedených alkoholových složek, obzvláště výhodnými kopolyestery jsou póly-(ethylengylkol/butandiol-l,4)-tereftaláty.

Polyalkylentereftaláty mají obecně intrinsinní (vnitřní) viskozitu asi 0,4 až 1,5, s výhodou 0,5 až 1,3, vždy měřené ve směsi fenol/o-dichlorbenzen (1:1, hmotnostní díly) při teplotě 25 °C.

Dále mohou částečně aromatické polyestery obsahovat přídavné látky jako příkladně plniva a zpevňující látky jako příkladně skelná vlákna nebo minerální plniva, prostředky k ochraně proti plameni, pomocné prostředky pro zpracování, stabilizátory, pomocné prostředky pro rozliv, antistatické prostředky, barviva, pigmenty a ostatní obvyklá aditiva.

Jako plniva a zpevňovací prostředky ve tvaru vláken nebo částic pro formovací hmoty podle vynálezu se mohou přidávat skelná vlákna, skleněné kouličky, skelná tkanina, skelné rohože, uhlíková vlákna, aramidová vlákna, kaliumtitanátová vlákna, přírodní vlákna, amorfní kyselina křemičitá, uhličitan horečnatý, síran barnatý, živec, slída, silikáty, křemen, talek, kaolin, oxid titaničitý, wolastonit a j., které také mohou být povrchově upraveny. Výhodnými zpevňovacími látkami jsou obchodně dodávaná skelná vlákna. Skelná vlákna, která mají obecně, která mají obecně průměr vlákna mezi 8 a 18 gm se mohou přidávat jako nekonečné vlákno nebo jako nařezaná nebo semletá skelná vlákna, přičemž vlákna mohou být opatřena vhodným šlichtovacím systémem a látkou zprostředkující přilnavost případně systémem zprostředkujícím přilnavost příkladně na bázi silanů.

Vhodná jsou také minerální plniva tvaru jehliček. Jako minerální plniva tvaru jehliček se ve smyslu vynálezu rozumí minerální plnivo s výrazným jehličkovitým charakterem. Jako příklad lze uvést wolastonit jehličkovitého tvaru. S výhodou vykazuje minerál poměr L/D (délka-průměr) 8 : 1 až 35 : 1, s výhodou 8 : 1 až 11 : 1. Minerální plnivo může být příkladně povrchově upraveno.

S výhodou obsahuje polyesterová tvarovací hmota 0 až 50 hmotnostních dílů, s výhodou 0 až 4() hmotnostních dílů, obzvláště 10 až 30 hmotnostních dílů plniv a/nebo zpevňovací ch látek. Rovněž je možné použít polyesterové hmoty bez plniv a/nebo zpevňovacich látek.

Jako prostředky pro ochranu proti plameni jsou vhodné běžně obchodně dodávané organické sloučeniny nebo halogeno ···· · ♦· ·· ·· • · φ φφφφ φ • ·

-8vane sloučeniny se synergisty nebo běžně obchodně dodávané organické sloučeniny dusíku nebo organické/anorganické sloučeniny fosforu. Mohou se použít také minerální aditiva k ochraně proti plameni jako hydroxid hořečnatý nebo hydráty uhličitanu vápenato-hořečnatého (příkladně DE-OS 4 236 122). Jako sloučeniny obsahující halogeny, obzvláště hromované a chlorované sloučeniny lze příkladně uvést : ethylen-1,2-bis-tetrabromftalimid, epoxidovaný tetrabrombisfenol A-pryskyřice, tetrabrombisfenol-A-oligokarbonát, tetrachlorbisfenol-A-oligokarbonát, pentabrompolyakrylát, hromovaný polysrtyren. Jako organické sloučeniny fosforu jsou vhodné sloučeniny fosforu podle VO 98/17720 (PCT/EP/05705), příkladně triíenylfosfát (TPP), resorcinol-bis-(diefenylfosfát) včetně oligomerů (RDP) a rovněž bisfenol-A-bis-diefenylfosfát včetně oligomerů (BDP), melaminfosfát, melaminpyrofosfát, melaminpolyfossfát a jejich směsi. Jako sloučeniny dusíku přicházejí v úvahu obzvláště melamin a melaminkyanurát. Jako synergisté jsou vhodné příkladně sloučeniny antimonu, obzvláště oxid antimonitý a oxid antimoničný, sloučeniny zinku, sloučeniny cínu jako příkladně stanát zinku a boráty. Mohou se přidat látky uvolňující uhlík a polymery tetrafluorethylenu.

Částečně aromatické polyestery podle vynálezu mohou obsahovat obvyklá aditiva, jako prostředky proti rozkladu teplem, prostředky proti zesítění teplem, prostředky proti poškozování ultrafialovým světlem, změkčovadla, kluzné prostředky a prostředky pro usnadnění vyjímání z forem, nukleační prostředky, antistatika, stabilizátory a rovněž barviva a pigmenty.

Jako příklady antioxidačních prostředků a stabilizátorů proti tepelnému namáhání lze uvést stericky stíněné

-9···· · ·· ·· ·· · • · · · · · · · · · · • · · · · · ··· • · ·· · · · · · · · • · · ······· ·· ··· ·· ·· ·· ··· fenoly a/nebo fosfity, hydrochinon, aromatické sekundární aminy jako difenylaminy, různé substituované zástupce těchto skupin a jejich směsi v koncentracích až do 1 % hmotnostního, vztaženo na hmotnost termoplastické formovací hmoty.

UV-stabilizátory, které se obecně používají v množství až do 2 % hmotnostních, vztaženo na formovací hmotu, jsou různé substituované resorciny, sylicyláty, benzotriazoly a benzofenony.

Jako barvicí prostředky se mohou přidávat anorganické pigmenty, jako oxid titaničitý, ultramarínová modř, oxidy železa a saze, dále organické pigmenty jako ftalokyaniny, chinacridon, perylen a dále barviva jako nigrosin a antrachinon a rovněž další barvicí prostředky.

Jako prostředky proti tvorbě plísní se mohou příkladně přidávat natriumfenylfosfinát, oxid hlinitý, oxid křemičitý a rovněž s výhodou talek.

Kluzné prostředky a prostředky pro usnadnění vyjímání z formy, které se obvykle používají v množství až do 1 % hmotnostního jsou s výhodou esterifikované vosky, pentaerythritstearát (PETS), mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (příkladně kyselina stearová nebo kyselina behenová), jejich soli (příkladně stearáty vápníku nebo zinku) a rovněž amidové deriváty (příkladně ethylen-bis-stearylamϊd) nebo montání vosky (směsi nasycených karboxylových kyselin s přímým řetězcem s délkou řetězce 28 až 32 uhlíkových atomů) a rovněž nízkomolekulární polyethylenové případně polypropylenové vosky.

Jako příklady změkčovadel lze jmenovat dioktylester

-10kyseliny fialové, dibenzylester kyseliny fialové, buiylbenzylesier kyseliny fialové, uhlovodíkové oleje,

N-(n-buiyl)benzensulfonamid.

Obzlvášiě výhodný je dodatečný přídavek kaučukově elastických polymerů (často označovaných jako modifikátory rázové houževnatosti, elastomery nebo kaučuky).

Zcela obecně se přitom jedná o kopolymery, které jsou s výhodou vybudovány z nejméně dvou následujících monomerů : ethylen, propylen, butadien, isobuten, isopren, chloropren, vinylacetát, styren, akrylnitril a estery kyseliny akrylové případně metakrylové a 1 až 18 uhlíkovými atomy v alkoholické složce.

Polymery tohoto druhu se popisují příkladně v Houben-Veyl, Methoden der organischen Chemie, Bd. 14/1, (Georg-Thieme-Verlag, Stuttgart, 1961), strany 392 až 406 a v monografii C.B.Bucknall, Toughened Plastics (Applied Science Publishers, London, 1977).

Dále budou představeny některé výhodné druhy takových elastomerů.

Výhodnými druhy takových elastomerů jsou tak zvané ethylen-propylen (EPM) případně ethylen-propylen-dřeňové (EPDM) kaučuky.

EPM-kaučuky obecně již nemají prakticky žádné dvojné vazby zatímco EPDM-kaučuky mohou vykazovat 1 až 20 dvojných vazeb na 100 uhlíkových atomů.

-114 4 « 4 « · * ·♦ »tt • · · 4 4 * 4»4« « · 4 4 4 4 ♦· ♦ · · 4444444 •4 444 44 «I 44>*·

Jako dienové monomery pro EPDM-kaučuky lze příkladně jmenovat konjugované dřeny jako isopren a butadien, nekonjugované dieny s 5 až 25 uhlíkovými atomy jako je penta-1,4dien, hexa-1,4-dien, hexa-1,5-dien, 2,5-dimethylhexa-l,5dien a okta-l,4-dien, cyklické dieny jako cyklopentadien, cyklohexadien, cyklooktadien a dicyklopentadien a rovněž alkenylnorborneny jako 5-ethyliden-2-norbornen, 5-butyliden2-norbornen, 2-methallyl-5-norbornen, 2-isoprenyl-5-norbornen a tricyklodieny jako 3-methyl-tricyklo-(5.2.1.0.2.6)3,8-dekadien nebo jejich směsi. Výhodné jsou hexa-1,5dien, 5-ethylidennorbornen a dicyklopentadien. Obsah dienů v EPDM-kaučuku činí s výhodou 0,5 až 50 % hmotnostních, obzvláště 1 až 8 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kaučuku.

EPM- případně EPDM-kaučuky se mohou s výhodou také roubovat s reaktivními karboxylovými kyselinami nebo jejich deriváty. Zde lze uvést příkladně kyselinu akrylovou, kyselinu metakrylovou a jejich deriváty, příkladně glycidyl(met)akrylát a rovněž anhydrid kyseliny maleinové.

Další skupinou výhodných kaučuků jsou kopolymery ethylenu s kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou metakrylovou a/nebo estery těchto kyselin. Navíc mohou kaučuky obsahovat ještě dikarboxylové kyseliny jako kyselinu maleinovou a kyselinu fumarovou nebo deriváty těchto kyselin, příkladně estery a anhydridy, a/nebo monomery obsahující epoxyskupíny. Tyto dctiváty dikarboxylových kyselin případně monomerů obsahujících epoxyskupiny se vestaví do kaučuku s výhodou přidáním monomerů dikarboxylových kyselin nebo monomerů obsahujících epoxyskupiny obecného vzorce (I) nebo (II) nebo (III) nebo (IV) ke směsi monomerů, • · · · • · · · • ·

-12R^!C(COOR²) = C(COOR³)R⁴

(II), co^ _zco

(III),

CH₂--CR— kde představuje

(IV),

R³ až vodík nebo alkylové skupiny s 1 až 6 uhlíkovými atomy,

m	celé	číslo	od	0	do	20,
g	celé	číslo	od	0	do	10 a
P	celé	číslo	od	0	do	5.

S výhodou znamenají zbytky R³ až R*³ vodíkový atom, přÍčemž M znamená 0 nebo 1 a g znamená 1. Odpovídajícími sloučeninami Jsou kyselina maleinová, fumarová, anhydrid kyseliny maleinové, allylglycidylether a vinylglycidyletVýhodnými sloučeninami vzorce (I), (II) a (IV) jsou

-13kyselina maleinová, anhydrid kyseliny maleinové a estry kyseliny akrylové a/nebo metakrylové obsahující epoxyskupiny jako je glycidylakrylát, glycidylmetakrylát a estery s terciárními alkoholy, jako je t-butylakrylát. Posledně jmenované nemají sice žádné volné karboxylové skupiny, svým chováním se však přibližují volným kyselinám a prot se označují jako monomery s latentními kyrboxylovými skupinami.

S výhodou sestávají kopolymery z 50 až 98 % hmotnostních ethylenu, 0,1 až 20 % hmotnostních monomerů obsahujících epoxyskupiny a/nebo kyseliny metakrylové a/nebo monomerů obsahujících skupiny anhydridů kyselin a rovněž zbytková množství esterů kyseliny (met)akrylové.

Obzvláště výhodné j sou kopolymery z až 98 ,

0,1 až 40, až 45, obzvláště 55 až 95 % hmotnostních ethylenu, obzvláště 0,3 až 20 % hmotnostních glycidylakry látu a/nebo glycidylmetakrylátu, kyseliny (met)akrylové a/nebo anhydridů kyseliny maleino vé a obzvláště 10 až 40 % hmotnostních n-butylakrylátu a/nebo 2-ethylhexylakrylátu.

Dalšími výhodnými estery kyseliny akrylové a/nebo metakrylové jsou methyl-, ethyl-, propyl- a i- případně t-butylester.

Vedle toho se mohou jako komonomery použít také vinylester a vinylether.

• 444 4 4 4 · · 4 4» • · · · · · ·· «·· • · 4 · · · * ·· e ·····«»··· * 4 · 4 4 4 4 <·· ·» 444 44 ♦» ·4 444

Výše popsané kopolymery ethylenu se mohou vyrábět známými způsoby, s výhodou statistickou kopolymeraci za vysokého tlaku a zvýšěené teploty. Odpovídající procesy jsou všeobecně známé.

Výhodnými elastomery jsou také emulzní polymery, jejichž výrobu popisuje příkladně Blackley v monografii Emulsion Polymerisation. Použitelné emulgátory a katalyzátory j sou obecně známé.

V zásadě se ale mohou homogenně vybudované elastomery nebo obdobné nahradit skořepinovou stavbou. Skořepinová stavba vzniká pořadím přidávání jednotlivých monomerů, rovněž morfologie polymerů je ovlivněna tímto pořadím přidávání .

Pouze okrajově zde lze zmínit jako monomery pro výrobu kaučukových částí elastomerů akryláty jako příkladně n-butylakrylát a 2-ethylhexylakrylát, odpovídající metakryláty, butadien a isopren a rovněž jejich směsi. Tyto monomery se mohou kopolymerovat s dalšími monomery jako je příkladně styren, akrylnitril, vinylethery a další akryláty nebo metakryláty jako methylmetakrylát, methylakrylát, ethylakrylát a propylakrylát.

Měkká nebo kaučuková fáze elastomerů (s teplotou skelného přechodu nižší než 0 °C) může představovat jádro, vnější obálku nebo střední vrstvu (v případě elastomerů, s více jak dvouvrstvou strukturou); u více vrstvých elastomerů může z kaučukové fáze sestávat i více vrstev.

Pokud se vedle kaučukové fáze podílí na stavbě elastomeru ještě jedna nebo více tvrdých složek (s teplotou skel-15ného přechodu více jak 20 ’C), pak se tyto složky vyrábějí obecně polymerací styrenu, akrylnitrilu, metakrylnitrilu, α-methylstyrenu, p-methylstyrenu, esterů kyseliny akrylové, esterů kyseliny metakrylové, jako methylakrylát, ethylakrylát a methylmetakrylát jako hlavních monomerů.

V některých případech se ukázalo jako výhodné pooužít emulzní polymery, které na povrchu mají reaktivní skupiny. Takovými skupinami jsou příkladně epxidové, karboxylové, latentní karboxylové, aminové nebo amidové skupiny a rovněž funkční skupiny, které je možné zavést za současného působení monomerů obecného vzorce

R¹⁰ R”

CH^=C—X--N—C R¹²

O přičemž substituenty mohou mít následující význam :

vodík nebo alkylová skupina as 1 až 4 uhlíkovými atomy,

R¹¹ vodík, alkylová skupina s 1 až 8 uhlíkovými atomy nebo arylová skupina, obzvláště fenyl, ”7 _v

R vodík, alkylová skupina s 1 až 10 uhlíkovými atomy, arylová skupina se 6 až 12 uhlíkovými atomy nebo skupina OR³³ ,

R¹³ alkylová skupina s 1 až 8 uhlíkovými atomy nebo arylová skupina se 6 až 12 uhlíkovými atomy, která může být případně rovněž substituována skupnami

-16obsahujícimi 0- nebo N-,

X chemická vazba, alkylenová skupina s 1 až 10 uhlíkovými atomy, arylenová skupina se 6 až 12 uhlíkovými atomy nebo skupina

O

Y skupina 0-Z nebo NH-Z a

Z alkylenová skupina s 1 až 10 uhlíkovými atomy nebo arylenová skupina se 6 až 12 uhlíkovými atomy.

Také roubované monomery popsané v EP-A 208 187 jsou k zavedení reaktivních skupin na povrch vhodné.

Jako další příklady lze ještě uvést akrylamid, metakrylamid a substituované estery kyseliny akrylové nebo metakrylové jako je (N-t-butylamino)-ethylmetakrylát, (N,N-dimethylamino)ethylakrylát, (N,N-dimethylamino)methylakrylát, (N,N-diethylamino)ethylakrylát.

Dále mohou být také částice kaučukové fáze zesíťovány. Jako monomery způsobující zesitění lze příkladně uvést buta-l,3-dien, divinylbenzen, diallylftalár a dihydrodicykLopentadienylakrylát a rovněž sloučeniny popsané v EP-A 50 265.

Dále se mohou použít také tak zvané roubovací zesíťující monomery (graftlinking monomers), to znamená monomery se dvěma nebo více polymerovatelnými dvojnými vazbami, které při polymeraci reaguji s rozdílnou rychlostí. S výhodou se

-17···· · ·· ·· ·· · ··· · « · · · ··· • · · ♦ · · ··· • ······«·· · • φ · φφφφ * φ φ ·· ··· ·· ·· ·· φφφ použijí takové sloučeniny, ve kterých polymeruje nejméně jedna reaktivní skupina přibližně stejnou rychlostí jako ostatní monomery, zatímco další reaktivní skupina (nebo reaktivní skupiny) příkladně polymeruje (polymerují) výrazně pomaleji. Rozdílné rychlosti polymerace s sebou přinášejí určitý podíl nenasycených dvojných vazeb v kaučuku. Pokud se na takový kaučuk roubuje další fáze, pak reagují dvojné vazby přítomné v kaučuku nejméně částečně s roubovanými monomery za tvorby chemických vazeb, to znamená, že roubovaná fáze je nejméně částečně spojena chemickou vazbou s roubovacím základem.

Příklady takových roubovacích zesilujících monomerů jsou monomery obsahující allylové skupiny, obzvláště allylestery ethylenicky nenasycených kyrboxylových kyselin jako allylakrylát, allylmetakrylát, diallymetakrylát, diallylfumarát, diallylitakonát nebo odpovídající monoallylové sloučeniny těchto dikarboxylových kyselin. Vedle toho existuje množství dalších vhodných roubovacích zesilujících monomerů, pro podrobnosti lze odkázat příkladně na US-PS 4 148 846.

Obecně činí podíl těchto zesífujících monomerů v polymeru modifikovaném z hlediska rázové houževnatosti až do 5 % hmotnostních, s výhodou ne více než 3 % hmotnostní, vztaženo na polymer modifikovaný na rázovou houževnatost.

Dále jsou uvedeny některé výhodné emulzní polymery. Nejprve jsou uvedeny roubované polymery s jádrem a nejméně jednou vnější obálkou, které mají následující stavbu :

-18Tabulka

Typ	Monomery pro jádro	Monomery pro obálku
I	Buta-l,3-dien, isopren, n-butylakrylát, ethylhexylakrylát nebo jejich směsi	Styren, akrylnitril, methylmetakrylát
II	Jako I, ale s použitím zesilujících činidel	J ako I
III	Jako I nebo II	n-butylakrylát, ethylakrylát, methylakrylát, buta-l,3-dien, isopren, ethylhexylakrylát
IV	Jako II nebo III	Jako I nebo III, ale s použitím monomerů s reaktivními skupinami jak je zde popsáno
v	Styren, akrylnitril, methylmetakrylát nebo jejich směsi	První obálka z monomerů popsaných ad I a II pro j ádro, druhá obálka jak se popisuje pro obálku ad I nebo IV

Tyto roubované polymery, obzvláště polymery ABS a/nebo ASA se s výhodou používají k modifikaci rázové houževnatosti PBT, případně ve směsi.

Místo roubovaných polymerů s vícevrstvou stavbou se také mohou použít homogenní, to znamená jednovrstvé elastomery z buta-l,3-dienu, ísoprenu a n-butylakrylátu nebo jejich kopolymerů. Také tyto produkty se mohou vyrábět současným použitím zesilujících monomerů nebo monomerů s reaktivními skupinami.

-19Příklady výhodných emulzních polymerů jsou kopolymery n-butylakrylát/kyselina (met)akrylová, kopolymery n-butylakrylát/glycidylakrylát nebo n-butylakrylát/glycidylmetakrylát, roubované polymery s vnitřním jádrem z n-butylakrylátu nebo na bázi butadienu a vnější obálkou z výše uvedených kopolymerů a kopolymerů ethylenu s komonomery, které poskytují reaktivní skupiny.

Popsané elastomery se mohou vyrábět také j inými obvyklými způsoby, příkladně suspenzní polymerací.

Výhodné jsou rovněž silikonové kaučuky, jaké se popisují v DE-A 37 25 576, EP-A 235 690, DE-A 38 00 603 a v EP-A 319 290.

Samozřejmě se mohou použít také směsi výše uvedených typů kaučuků.

S výhodou obsahuje polyesterová formovací hmota mezi 0 a 40 % hmotnostních, s výhodou mezi 0 a 30 % hmotnostních a obzvláště výhodně mezi 0 a 20 % hmotnostních kaučukových elastických polymerů.

Polyesterové, částečně aromatické formovací hmoty podle vynálezu se vyrábějí tak, že se dané složky známým způsobem smísí a při teplotě 200 až 330 °C kompoundují nebo extrudují v tavenině v obvyklých agregátech jako příkladně vnitřních hnětičích, extruderech, dvojitých šnecích. Při kompoundování nebo extrudování v tavenině je možné přidávat další přísady jako příkladně zpevňovací složky, kaučukové elastické polymery, stabilizátory, barviva, pigmenty, kluzné prostředky, prostředky pro usnadnění vyjímání z formy, nukleační činidla, kompatibilizéry a další aditiva.

-20Polyamid podle vynálezu se s výhodou vybere ze skupiny derivátů polyamidu, ve kterých jsou na polyamidovou skupinu v polymernim řetězci obsaženy 3 až 8 methylenových skupin, obzvláště výhodně se vybere ze skupiny tvořené PA 6 a PA 66, zcela obzvláště výhodně ze skupiny PA 6 a jeho kopolymerů.

Přitom se mohou polyamidy podle vynálezu vyrábět rozdílnými způsoby a syntetizovat z velmi rozdílných stavebních prvků a pro specielní případy použití vytvořit zvláště nastavené kombinace vlastností samotných polyamidů, nebo v kombinaci s pomocnými prostředky pro zpracování, stabilizátory, polymerními legujícími složkami (příkladně elastomery) nebo také zpevňovacími materiály (jako jsou příkladně minerální vlákna nebo skelná vlákna). Vhodné jsou také směsi příkladně s podíly polyethylenu, polypropylenu, ABS. Vlastnosti polyamidů je možné zlepšovat přídavkem elastomerů příkladně s ohledem na rázovou houževnatost příkladně zesílených polyamidů. Velké množství kombinačních možností umožňuje velmi vysoký počet produktů s nej roždílnějšími vlastnostmi.

K výrobě polyamidů je známé velké množství procesních způsobů, přičemž se podle požadovaného konečného produktu použijí různé monomerní stavební prvky, různé regulátory délky řetězce k nastavení požadované molekulové hmotnosti nebo také monomery s reaktivními skupinami propozději zamýšlené úpravy.

Technicky významné způsoby výroby polyamidů probíhaj i bez vyjímky polykondenzací v tavenině. V tomto rámci se jako polykondenzace rozumí také hydrolytická polymerace laktamů.

-21Výhodnými polyamidy pro kombinace K(I)/K(II) podle vynálezu jsou částečně krystalické polyamidy, které se mohou vyrábět z výchozích diaminů a dikarboxylových kyselin a/nebo laktamů s nejméně pěti členy kruhu nebo odpovídajících aminokyselin.

Jako výchozí produkty přicházejí v úvahu s výhodou alifatické dikarboxylové kyseliny jako kyselina adipová, kyselina 2,2,4- a 2,4,4-trimethyladipová, kyselina azelainová, kyselina sebaková, alifatické diaminy jako hexamethylendiamin, 2,2,4- a 2,4,4-trimethylhexamethylendiamin, isomerni diaminodicyklohexylmethany, diaminodicyklohexylpropany, bis-aminomethyl-cyklohexan, aminokyrboxylové kyseliny jako kyselina aminokapronová, případně odpovídající laktamy. Zahrnuty jsou kopolyamidy z více jmenovaných monomerů.

Obzvláště výhodně se použije kaprolaktam, zcela obzvláště výhodně Σ-kaprolaktam.

Obzvláště vhodné jsou dále kompaundy založené na PA 6, PA 66 a dalších alifatických polyamidech případně kopolyamidech, u kterých na jednu polyamidovou skupinu v polymerním řetězci připadá 3 až 8 methylenových skupin.

Obzvláště výhodně se použije polyamid 6 nebo polyamid 66 nebo polyamid 4,6 nebo polyamid 6,10 nebo kopolyamit z jednotek uvedených homopolyamidů nebo kopolyamid z jednotek kaprolaktamu a jednotek odvozených od hexamethylendiaminu a kyseliny adipové. Zcela obzvláště výhodně se použije polyamid 6 nebo kopolyamidy s polyamidem 6.

Polyamidy vyrobené podle vynálezu se také mohou použit

-22···· * ·Μ ·· φφ • ·· Φ Φ ♦ φ ΦΦΦ • Φ Φ · Φ Φ ·· • · ΦΦ ΦΦ ΦΦ· Φ

Φ Φ Φ Φ · · · «· ·· Φ·· Φ· ΦΦ ΦΦ · ve směsi s dalšími polyamidy a/nebo dalšími polymery.

Polyamidové formovací hmoty podle vynálezu mohou obsahovat přídavné látky, příkladně kaučukové elastické polymery, které již byly popsány výše pro polyesterové formovací hmoty.

Dále ještě mohou polyamidové formovací hmoty obsahovat prostředky pro ochranu proti plameni, jako příkladně sloučeniny fosforu, organické halogenované sloučeniny, sloučeniny dusíku a/nebo hydroxid hořečnatý, stabilizátory, barviva nebo pigmenty, pomocné prostředky pro zpracování jako příkladně kluzné prostředky, nukleační činidla, stabilizátory, modifikační látky k úpravě rázové houževnatosti jako příkladně kaučuky nebo polyolefiny a další látky.

Jako vláknité materiály ke zpevnění přicházejí vedle skelných vláken v úvahu uhlíková vlákna, aramidová vlákna, minerální vlákna a whiskery. Jako vhodná minerální plniva lze příkladně jmenovat uhličitan vápenatý, dolomit, síran vápenatý, slída, fluorová slída, wolastonit, talek a kaolin. Mohou se ale také použít další oxidy nebo hydráty oxidů některého prvku vybraného ze skupiny bor, hliník, galium, indium, křemík, cín, titan, zirkonium, zinek ytrium nebo železo. Ke zlepšeni mechanických vlastností mohou být vláknité zpevňovací materiály a minerální plniva povrchově upraveny.

K získání vodivých polyamidů se mohou přidat vodivé saze, karbonová vlákna, vodivé polymery, kovová vlákna a rovněž obvyklá aditiva ke zvýšení vodivosti.

S výhodou obsahují polyamidové formovací hmoty plniva

-23a/nebo zpevňovací materiály, s výhodou v množství 1 - 50 % hmotnostních, obzvlášetě fvýhodně mezi 2 - 40 % hmotnostních, mimořádně výhodně mezi 5 - 35 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyamidové formovací hmoty. Je možné použít také PA-formovací hmoty bez plniv a/nebo zpevňovacích materiálů.

Přidáni plniva se může provádět před polymerací, během polymerace nebo po polymerací monomerů na polyamid. Pokud se provádí přídavek plniv podle vynálezu po polymerací, pak se s výhodou realizuje přidáním k polyamidové tavenině v extruderu. Pokud se provádí přídavek plniva podle vynálezu před polymerací nebo po polymerací, potom může polymerace zahrnovat fáze, při kterých se pracuje v přítomnosti 1 až 50 % hmotnostních vody.

Plniva mohou být již při přidávání ve formě částic s velikostí, která je nakonec přítomná ve formovací hmotě. Alternativně se mohou plniva přidávat ve formě předstupňů, ze kterých nakonec přítomné částice ve formovací hmotě vznikají teprve v průběhu přidávání případně zapracování.

Jako prostředky pro ochranu proti plameni a hoření přicházejí v úvahu příkladně červený fosfor (DE-A 3 713 746 A 1 (= US-A 4 877 823) a EP-A 299 444 (= US-A 5 081 222), hromované difenyly nebo difenylethery v kombinaci s tríoxidem antimonu a chlorované cykoalifatické uhlovodíky (Dechlorane^ plus firmy Occidental Chemical Co.), hromované oligomery styrenu (příkladně v DE-A 2 703 419) a polystyreny

R hromované na jádru (příkladně Pyro-Chek firmy FERRO Chemicals).

Jako synergické látky k uvedeným halogenovaným ···· · ·· 00 *0 • ·· ♦ 0 0 « 0 0 · • · · · « » ♦ »

-24Λ · · ··«« 0 · 0

0« ·»· 00 · ·< 000 sloučeninám se mohou také použít sloučeniny zinku nebo oxidy železa.

Jako další alternativa se jako prostředek proti plameni osvědčily především melaminové soli obzvláště pro nezpevňované polyamidy.

Dále se jako prostředek na ochranu proti plameni pro polyamid osvědčuje již dlouho hydroxid horečnatý.

Výhodné jsou polyamidové formovací hmoty, které vedle skelných vláken obsahují navíc kaučukové elastické polymery (často označované jako modifikační látky pro zvýšení rázové houževnatosti, elastomery nebo kaučuky). Jako kaučukové elastické polymery se zde rozumí takové, které byly již výše popsány pro polyesterové formovací hmoty.

S výhodou obsahují polyamidové formovací hmoty 0- 40, s výhodou 0 - 30, obzvláště výhodně 3 - 20 % hmotnostních dílů modifikátorů pro zvýšení rázové houževnatosti, elastomerů případně kaučuků. Zcela obzvláště vhodné jsou roubované polymery s jádrem na bázi akrylátů a obálkou na bázi styrenu a akrylátů.

Obzvláště výhodné jsou polyamidové formovací hmoty, které jsou jak zpevněny skelnými vlákny, tak i elasticky módifi kovány.

Příkladně přicházejí v úvahu typy polyamidů, uvedené v následuj ící tabulce :

Tabulka

	Druh polyamidu	Výrobce	Podíl vlákna
PA 46	TV 300 F0-F6	DSM	0 - 30 % GF
PA 6	Durethan BKV 115	Bayer	15 % GF
příp.	Durethan BKV 130	Bayer	30 % GF
PA 6 kopoly-	Durethan BKV 30 H	Bayer	30 % GF
amid	Durethan BM-240	Bayer	40 % M
	Ultramid B3 EG 6	BASF	15 % GF
	Ultramid B3 EG 6	BASF	30 % GF
	Ultramid B3 M 6	BASF	30 % GF
	Grilon PVZ - 3H	Ems-Chemie	30 % GF
	Grilon PVS - 3H	Ems-Chemie	30 % GF
PA 6 + FR	Grilon XE 3524	Ems-Chemie	30 % GF
	Grilon PMV-5H VO	Ems-Chemie	15 % GF+M
PA 66	AKV 30	Bayer	30 % GF
	Ultramid A3 VG 6	BASF	30 % GF
	Ultramid A3 XI G5	BASF	25 % GF
	Ultramid A3 X2 G5	BASF	24 % GF
	Ultramid A3 X3 G5	BASF	25 % GF
	Ultramid A3 EG 3	BASF	15 % GF
	Ultramid A3 EG 6	BASF	30 % GF
	Minlon 13 T 1	DuPont	30 % M
	Minlon 13 T 2	DuPont	30 % M
	Minlon 11C140 (Blend)	DuPont	40 % M
	Bergamid A70	Bergmann	15 % GK
	Grilon TV - 3H	Ems-Chemie	30 % GF
PA 66+FR	Grilon XE 3525	Ems-Chemie	20 % GF
	Ultramid A3 XI G5	BASF	25 % GF
	Ultramid A3 X2 G5	BASF	25 % GF
	Ultramid A3 X3 G5	BASF	25 % GF
PA 66/6	72 G 30 L	DuPont	30 % GF
	C 3 ZM 6	BASF	30 % GF

GF

M skelná vlákna minerální vlákna

-26···· · ·r * ·· · » · · · · · · « · · • Φ ·«··φ 4 · «· · · · · ·· • * * · · ·· * · · · ··«

Jako MID se obecně rozumí následující :

Molded Interconnect Devices, zkráceně MID je od počátku

90-tých let mezinárodně zavedený pojem k označování prostorově vstřikově litých nosičů propojení. Podnětem je myšlenka vyrábět elektrické spojovací prvky na bázi termoplastických hmot v trojrozměrném, prostorovém uspořádání. MID vedou proud, tvoří stínící nebo vysílací plochy, nesou elektronické stavební prvky a integrují mechanické prvky. Technika MID rozšiřuje možnosti konvenční technologie plošných spojů do prostorového uspořádání. Představuje částečně konkurenční technologii.

Existuje celá řada výrobních postupů MID. K nim patří ražení elektricky vodivých folií za tepla, strukturace laserem vodivých cest v kombinaci s mokrým chemickým postupem metalizace nebo přestříkání předem formovaných kovových struktur termoplastickou umělou hmotou.

Jedním z nejpoužívanějších výrobních postupů pro MID je dvousložková technika vstřikového lití s následující metalizací plastové složky mokrým chemickým postupem. Tento způsob umožňuje největší možnosti tvorby geometrie při výrobě MID. Vyrobí se kombinované těleso ze dvou termoplastických hmot, z nichž jedna je složka je metalizovatelná, zatímco druhá složka zůstává zcela nedotčena chemickým účinkem metalizačního elektrolytu.

Tak je možné vyrábět plastové stavební díly, které mohou získat vhodným povlakováním částečně vlastnosti kovu. Metalizovatelná plastická hmota může být strukturována do formy elektrického vodivého vývodu. Může být ale také

-U ·· ·· ·· • · · * • · · · strukturována velkoplošně a po metalizaci tak přispívat k odstínění elektromagnetických rušivých polí, řízené odvádět teplo vznikající třením nebo přispět k odolnosti proti otěru. Míru detailu struktury, tedy příkladně šířka elektricky vodivé dráhy, lze rdukovat až na asi 500 gm.

Tak jemných vodivých struktur se dosáhne, jestliže se metalizovatelná plastická hmota v prvním kroku nastříkne a ve druhém kroku se přestříkne metalizovatelnou plastickou hmotou. Je ale také možné obrácené pořadí. Na druhu pořadí mezi jiným závisí poloha a počet vtoků, náklady na materiál a přilnavost mezi oběma plastovými složkami.

Většina dosud sériově vyráběných MID je založena na vysocekvalitních plastech jako jsou polyethersulfony (PES), polyetherimidy (PEI) nebo kapalné krystalické polymery (LCP). Takto byly vybrány, aby odolávaly teplotám vznikajícím při procesu letování, které mohou krátkodobě dosáhnout až 260 °C. V současné době se jako materiál pro MID preferují polyamidy, které jsou vysoce kvalitní plasty. K amidů, které aplikuje při cenově podstatně příznivější než dispozici je několik typů polyprocesu letování, jaké se jsou vhodné k výrobě MID.

Vysoká přilnavost metalizace na plastech je rohodujícim hlediskem při výrobě MID. Specielně pro polyamidy se k pevné metalizaci používá proces firmy AHC, Kerpen, která nabízí funkční techniku k úpravě povrchů (proces Baygamíď'' a pod.). Vytváření povlaků se provádí mokrou chemickou cestou ponořením dílu do vhodného elektrolytu. Nejprve se nanese asi 2 gm silná základní kovová vrstva. Ta se může dále zesilovat chemicky (příkladně chemicky niklem) nebo galvanicky (příkladně mědí). Chemické a galvanické vrstvy je možné

-28φφ Φ · · · · φ φ·· · • · · φ φ · · φ ·· φ φ φ φ φ φ φφφφ φ φφφφφφφφφφ φφ φφφ φφ ·φ ·· φφφ také vzájemně kombinovat.

Metalizovatelné jsou polyamidy typu PA 6, PA 66, PA 66/6 a PA 46 a kopolyamidy s plnivem ze skelných vláken nebo minerálních vláken až do 40 %. Přilnavost nanesených kovových vrstev činí více jak 1 N/mm. Jednotlivé chemicky poniklované typy polyamidů se podrobují testu na změnu teploty, příkladně trojnásobným cyklem + 140 °C až - 40 °C. Přitom nedochází k žádným trhlinám ve vrstvě.

Výroba MID na bázi polyamidů pomocí techniky dvousložkového vstřikového lití a následnou mokrou chemickou metalizací je tedy a základě vysoké volnosti geometrické podoby, nízkých materiálových nákladech a nízkým počtem výrobních kroků zajímavou alternativou k ostatním způsobům výroby MID. Dvě aplikace z oblsti automobilového průmyslu tento výrok dokládaj i.

Výrobní náklady nosníku dveřního zámku osobního automobilu touto technikou MID bylo možné zredukovat téměř na polovinu nákladů při konvenční výrobě. Nosník dveřního zámku se nachází ve dveřích osobního automobilu za dveřní klikou. Podle rozsahu výbavy vozidla je osazen vyhříváním zámku, řízením centrálního zamykání a ovládáním automatiky vnitřního osvětleni. Vodiče k vedení proudu, mikrospínače a odporový drát se musí při konvenčním způsobu výroby nákladně montovat na hliníkový tlakový odlitek.

Při výrobě způsobem MID na bázi polyamidů obsahuje v prvním kroku vyrobená nosná struktura již všechna významná uložení a upenňovací prvky pro další funkce.

Metalizovatelná složka se přestříkne ve druhém kroku a po metalizací nahrazuje vodiče pro vedení proudu při konvenčni

-29···· · 9 · 9 99 9 · 9 9 9 9 · 9 99

9 9 9 9 9 9 9 99

999 99 Μ ····· výrobě .

Další aplikací je výroba řízení posuvné střechy osobního automobilu jako MID na bázi polyamidů. Zde se nejprve v prvním kroku vyrobí struktura vodivé desky, ale i pozdější nástrčné kontakty. Ve druhém kroku se vyrobí nemetalizovatelné základní těleso z jiného typu polyamidu. Obsahuje veškeré mechanické stavební části. Po metalizaci dvousložkového polyamidu se montáž omezuje pouze na osazení elektrických stavebních prvků a jejich naletování. Oproti konvenčnímu řešení vodivé desky se redukuje počet mechanických stavebních prvků a minimalizují se montážní náklady. Konvenční montážní technologie, obzvláště v oblasti osazení a letování se však může zachovat.

Zvláštní výhody jsou tedy :

1. Volnost vytváření

Použití termoplastických umělých hmot k výrobě spojovacích nosičů nabízí při konstrukci elektronických stavebních skupin prakticky neomezenou svobodu tvorby, jak jí umožňuje technika vstřikového lití. Miniaturizované a lehčí stavební skujpiny MID připouštějí nové funkce a vytváření libovolných tvarů.

2. Výrazný racionalizační efekt

Přesvědčivý je racionalizační efekt této inovační technologie a s ním spojená vysoká hospodárnost :

- redukcí počtu částí odpadají materiálové náklady, náklady za nakupování a logistiku nahražených

-30ΦΦΦΦ φ φφ φφ ·φ

ΦΦΦ φ φφ φ φ φφ φ φ φφφφ φφ φ φ ♦ φ φφ ΦΦΦ φ

ΦΦΦ φφφφ φφ φφ · φ φ φ · φφ φφ φ mechanických a elektrických stavebních dílů.

- miniaturizované stavební skupiny MID redukuji jinak nutné použití materiálů.

- odpadnutím následujících zpracovatelských kroků, obzvláště dosavadní výroba průchozích otvorů zkracuje sekvenci výrobního procesu a tím se dosahuje významných úspor. Ve srovnání s konvenčním způsobem výroby je možné dosáhnout více jak 30 % úspor.

3. Menší zatěžování životního prostředí

MID technologie se z hlediska zatěžování životního prostředí vyznačuje řadou zlepšení. Při předúpravě nejdůležitějších plastů vhodných pro MID se mohou částečně vyloučit silně oxidující kyseliny. Vedle environmentálně příznivé výroby sehrává rozhoduj ící roli také snížení četnosti materiálů. To má příznivý vliv na recyklaci základních materiálů a nekritické zneškodnění zbytkových materiálů. Použitím termoplastů bylo možné v mnoha aplikacích vyloučit používání termosetů.

Postup :

Tvarové díly je možné vyrábět postupem, při kterém se (A) nej'prve vprali plastická hmota K (I) nebo K (II) do formy, takže vznikne dílčí tvarové těleso T (I) nebo T (II) a potom se (B) v nejméně jednom bodu povrchu dílčího tvarového tělesa nanese další plastická hmota K (II) nebo K (I). Výroba tvarových dílů se provádí výhodným postupem dvousložkovým vstřikovým litím.

-31S výhodou se v dodatečném kroku metalizuje část povrchu tvarového tělesa obvyklými, odborníkům známými způsoby, za mokra chemicky, elektrolyticky, obzvláště výhodně procesem Baygamid^ (Bayer AG), přičemž tento dodatečný krok se provádí mezi kroky (A) a (B) nebo s výhodou po obou krocích.

V jedné zvláštní formě provedení může krok metalizace metalizovatelné umělé hmoty K (II) s výhodou obsahovat následující kroky : chemické zdrsnění povrchu, příkladně roztokem chloridu vápenatého, nanesení aktivátoru příkladně paladiových iontů, senzibilizace, příkladně redukcí paladiových kationtů na paladium, chemické nanesení vodivého materiálu, příkladně niklu nebo mědi pomocí příkladně paladíem katalyzované redukce rozpustných komplexů iontů niklu, případně mědi, elektrochemická reakce (galvanizace proudem, příp. ve více vrstvách). Toto všechno, jak se příkladně popisuje v DE 43 28 883 nebo EP 146 723 nebo EP 146 724, které byly jako reference převzaty do tohoto spisu. Další popisy k tomuto nebo podobným postupům uvádí literatura (G.D.Volf, F.Fůnger, Metallisierte Polyamid-Spritzgussteile, Bayer SN 19038, květen 1989; U.Tyszka, Die serienmássige, grosstechnische galvanische Metallisierung von Spritzgussteilen aus Polyamid, Galvanotechnik 80, 1989, str. 2 a další, rovněž tam uvedená literatura.

Metalizace povrchů plastických hmot se může dosahovat fyzikální metalizací (s výhodou naparování kovů, metalizace za vakua) nebo chemickou metalizací, s výhodou mokrou chemickou metalizací bez proudu nebo mokrou chemickou elektrogalvanickou metalizací (galvanizace), přičemž pro tento vynález je výhodná obzvláště chemická metalizace,

-32obzvláště mokrá chemická (bezproudá nebo elektrogalvanická) metalizace.

Pro tvarové díly z polyamidů byl vyvinut speciální proces, který při procesu naleptání/zdrsnění zohledňuje chemický charakter polyamidů a aktivační krok provádí s komplexními sloučeninami paladia a platiny a komplexotvornými činidly, které garantují vysokou afinitu k povrchu polyamidu. Dále je popsán způsob provedení.

Jádrem procesu je relativně jednoduchý proces předúpravy organokovovými aktivátory, které byly vyvinuty pro použití pro nové procesy metalizace. Jedná se o komplexní sloučeniny vzácných kovů, s výhodou paladia nebo platiny, s rozdílnými organickými ligandy.

Organické ligandy jsou zvoleny tak, že se vytváří zvláštní afinita k povrchu polyamidu, čímž je vytvořen výrazný příspěvek pro přilnavost nanášené kovové vrstvy. Na základě tohoto nového principu aktivace bylo možno dosáhnout toho, že se pro velmi dobrou přilnavost kovu musí provádět jen velmi omezené zdrsnění povrchu polyamidu jako dodatečné opatření.

Veškerá předúprava před chemickým poniklováním sestává v detailu z následujících stupňů :

zdrsnění povrchu polyamidu v lázni pro předúpravu, aktivace v aktivační lázni obsahující paladiový komplex senzibilizace aktivovaného povrchu substrátu.

-33prodlení v lázních činí 5-10 minut při teplotě

Po aktivaci a senzibilizaci se vždy dobře

Potom se může bezprostředně v libovolné chemické

Jakmile je

Doba asi 40 °C.

opláchne.

niklové lázni vyloučit první vrstva kovu.

nanesena první dobře ulpívající vodivá vrstva kovu, může bez problémů navázat obvyklý proces galvanizace, případně galvanické nanesení vrstev nikl/měď/nikl/chrom.

Tímto způsobem je možná dobře ulpívající metalizace rozdílných obchodně dodávaných polyamidů. Příkladně není použití způsobu omezeno na typy polyamid 6. Rovněž díly vyrobené vstřikovým litím z polyamidu 66 je možné za dodržení optimalizovaných procesních parametrů dokonale metalizovat.

V současné době jsou k dispozici specielně připravené metalizovatelné typy polyamidů, které jsou pro požadavky vysoké tuhosti a tvarové stálosti za tepla zesíleny skelnými vlákny nebo k upravení sníženého sklonu k tečení minerálními plnivy. Rovněž jsou dostupné produkty upravené z hlediska zhášení plamene.

stavební hlediska

Aby se dosáhlo obzvláště dobré schopnosti galvanizace, byly vyvinuty typy polyamidů se specielní modifikací elastomery. Třída polyamidů modifikovaných elastomery a zpevnění skelnými vlákny se obzvláště hodí pro díly, které musí splňovat nej vyšší požadavky z rozměrové stability, dynamické trvalé pevnosti odolnosti za tepla, příkladně při použití v motorovém prostoru automobilů. Zpevnění skelnými vlákny výrazně snižuje teplotní koeficient roztažnosti dílů vyrobených střikovým litím, takže zůstává zachováno pevné spojení mezi a tvarové

-34···· • ·

povrchem kovu a plastovým substrátem i při extrémních změnách teplot.

Při jedné zvláštní formě provedení zahrnuje krok galvanizace s výhodou metalizovatelné umělé hmoty K (II) následující kroky : G (I) na leptání povrchu rozpouštěcí lázní obsahující s výhodou soli vápníku, G (II) chemické vyloučení kovů, s výhodou paladia, k výrobě vodivého povrchu, obzvláště výhodně aktivátory a G (III) elektrogalvanizace, případně s tvorbou více vrstev, jak se příkladně popisuje v DE 43 28 883 nebo EP 146 723 nebo EP 146 724, na něž se odkazuje referencí z tohoto spisu. Příkladně se dílčí tvarové těleso nebo tvarové těleso zpracuje analogicky jako v následujícím procesu :

Deska z polyamidu 6 o rozměrěch 90 x 150 x 3 mm zpevněná skelnými vlákny (30 % skelných vláken) se ošetří v lázni předúpravy s bodem vzplanutí > 110 °C následujícího složení :

hmotnostních dílů

100 objemových dílů

100 objemových dílů

800 objemových dílů (CaC12 bezvodý, rozpuštěný ve vodě, k tomu

HC1 37 %-ní), a ethylenglykolu (glykolu) po dobu 10 minut při teplotě 40 °C.

Následuje opláchnutí v glykolu při teplotě místnosti (RT) a následně aktivace v lázni sestávající z

0,7 hmotnostních dílů hmotnostních dílů

1000 objemových dílů

PdCl₂,

CaCl₂ bezvodý a glykolu.

-35·· · · φ ·· ·«·Φ • · · φ φ · φ φ φφ • φ ΦΦ·· ·· φ φ φφ φφ ΦΦ· φ • φφ Φ·Φ··· • · «φφ · · ·· ···

Doba prodlení v této lázni činí 5 minut při teplotě místnosti. Teplota vzplanutí aktivačního roztoku činí > 100 °C.

Po novém opláchnutí v gylkolu při teplotě místnosti se provádí při teplotě místnosti senzibilace v lázni následujícího složení :

1,5 hmotnostních dílů dimethylaminoboraii kryst. (DMAB)

1,5 hmotnostních dílů NaOH pecičky a

1000 objemových dílů glykolu.

Nato se důkladně poromyje ve vodě při teplotě místnosti a následně se nikluje v běžně komerčně dodávané niklovací lázni s obsahem hypofosfitu firmy Blasberg AG, Solingen při teplotě 30 °C po dobu 15 minut. Niklování probíhá velmi rovnoměrně. Pevnost ulpění kovové vrstvy, stanovená sílou potřebnou ke stažení podle DIN 53 494 činí > 60 N/25 mm. Galvanické zesíleni výše uvedené polyamidové destičky ke stanovení síly potřebné ke stáhnutí se provede následovně :

a) půl minuty leptání v 10 %-ní kyselině sírové,

b) opláchnutí,

c) 5 minut v pololesklé niklovací lázni, napětí 9 Volt, teplota lázně 60 ’C,

d) opláchnutí,

e) půl minuty leptání,

f) 90 minut v mědhaté lázni, napětí 1,9 Volt, teplota lázně 28 °C,

g) opláchnutí.

Získá se kovový povlak s vynikající přilnavostí. Pevnost spojení činí podle DIN 53 494 60 N/15 mm.

-36ΦΦΦΦ · φφ φφ φφ • · · φ · · φ φ ·· φ φ φ φ φφ ·φ • φ φφ φφ ΦΦΦφ • φ φ φφφφ φφ φφ ΦΦΦ ·· φφ φφ φ

Alternativně platí :

Tvarový díl z polyamidu 6 zesílený 30 % skelných vláken se podrobí předúpravě jako je uvedeno v příkladu 1, aktivuje se, senzibiluje, chemickou cestou se nikluje a potom se galvanicky zpevní. Galvanické pokovení se sekvencí Ni/Cu/Ni/Cr se získá následovně :

a) půl minuty leptání v 10 %-ní kyselině sírové,

b) opláchnutí,

c) 5 minut v pololesklé niklovací lázni, napětí 4 Volt, teplota lázně 60 °C, vyloučená vrstva pololesklého niklu asi 4 až 5 μ,

d) opláchnutí,

e) půl minuty leptání,

f) 30 minut v mědriaté lázni, napětí 1,9 Volt, teplota lázně 28 °C, vyloučená vrstva mědi asi 15 až 16 μ,

g) opláchnutí,

h) půl minuty leptání,

i) 8 minut v lesklé niklovací lázni, napětí 5,5 Volt, teplota lázně 52 °C, vyloučená vrstva niklu asi 20 μ,

j) opláchnutí,

k) ponoření do kyseliny šťavelové (0,5 %-ní vodný roztok),

l) 3 minuty v lesklé chromové lázni, napětí 4,5 Volt, teplota lázně 40°C, vyloučená vrstva chrómu asi 0,3 μ,

m) opláchnuti,

n) dekontaminace ve 40 %-i>ím roztoku bisulfitu,

o) opláchnutí v destilované vodě.

Takto metalizované tvarové těleso se podrobí zkoušce se střídavým teplotním zatížením podle DIN 53 496, přičemž uložení za tepla se provádí při teplotě + 110 °C a uložení

-37za chladu při teplotě - 40 °C. Kovový povlak drží na povrchu tvarového tělesa tak pevně, že nedochází k žádným změnám.

Při výhodném způsobu výroby tvarových dílů se pracuje dvoustupňovým postupem vstřikového lití a následnou galvanizací.

Jako postup dvousložkového vstřikového lití se dříve označoval pouze způsob, při kterém se dohromady nastřikovaly dva materiály. V předloženém případě jde ale o to, že se dvě plastické hmoty nastřikují na sebe. Tento způsob byl dříve nazýván jako dvoubarevné vstřikové lití. Tímto způsobem se s výhodou vyráběly tlačítka psacích strojů, spínací tlačítka a podobně, kdy se nejdříve vstřikově odlila tvarovka s volným prostorem ve tvaru požadovaného znamení. To bylo potom dostříknuto materiálem odlišné barvy, čímž se vyplnila dutina tvaru pro toto znamení.

Při způsobu popsaném zde se postupuje podobným způsobem. Při prvním výstřiku se zpravidla použije metalizovatelná plastická hmota, elektricky nevodivá. Při tom se vytvoří geometrie vodivých drah MID. Při druhém výstřiku se vyplní oblasti mezi vodivými drahami nemetalizovatelnou plastickou hmotou.

Alternativně se může v prvním kroku vystříknout struktura vodivých drah jako prohlubeň nemetalizovatelných složek a ve druhém kroku doplnit metalizovatelnou složkou. Po druhém výstřiku má základní díl MID konečnou biometrickou podobu a v následujících krocích se metalizuje metalizovatelná komponenta.

····	»1	··	»«	00
•	• ·	• 0		• ·	··
•	*	• *	• ·	• ·
• ·	•	• ·	i	• ·
··	···	··	··	··	··

Dvousložkové vstřikové lití nabízí maximální volnost geometrického tvaru při všech výrobních postupech MID. Tímto způsobem jsou realizovatelné obtížné geometrické podoby vodivých drah a propojovacích kontaktů. Strukturování geometrie vodivých drah se provádí během vstřikového lití. Nejmenší šířka vodivé dráhy činí 0,25 mm. Je závislá na vlastnostech tečení plastické hmoty a délkách tečení v nástroj i. Díky krátkým procesním řetězcům vyplývaj i pro velké série nepatrné náklady na kus. Pro stříkáni prvního a druhého taktu jsou nutné rozdílné dutiny. Plastické hmoty při tom použité musí mít velmi dobrou tak zvanou tavnou snášenlivost, aby se při vzájemném nastříknutí dosáhlo dobré přilnavosti.

Dvousložkové vstřikové lití je charakterizováno následovně :

nej vyšší geometrická volnost všech procesů MID geometrická volnost omezena pouze možnostmi vstřikového lití strukturování se provádí dvěma dutinami nástroje realizovatelnost vysokých proudů krátké procesní řetězce nepatrné náklady na kus při velkých sériích bezproblémové propojení možné omezení Fine Pitch omezeně možné dekorativní povrchy^_.

Příklady provedení vynálezu

Provedení pokusů (vstřikové lití, metalizace) na běžných tvarových tělesech vyrobených dvousložkovým

-39• · · · «* · · · ··» • * · · · · ···· • · · · · β «« * · · · · *· ♦·· • · · · · · « «· ··β vstřikovým litím pro použití v 3D-MID jako příkladně konektorová deska (Plastics in Practice 1/98, Bayer AG Leverkusen, vydání 30.04.98, KU 11501-9804 d,e/4822818 strana 17), deska pro řízení posuvné střechy (Der Vorgriff auf die Zukunft : Bayer-Thermoplaste fůr die 3-D MID-Technologie, Bayer AG Leverkusen, KU 46052d/4260437, vydání 03.97, strana 7) nebo nosné desky světel.

Zpracování obou složek se provádí za podmínek obvyklých pro tyto formovací hmoty (PA : ISO 1874; PBT : ISO 7792).

Obecně	pro PA 6	: teplota hmoty	260	až 280	°C, teplota
nástroje asi	70 - 90 °	C.
Obecně	pro PBT :	teplota hmoty	240	až 280	°C, teplota
nástroje asi	70 - 90 °	C.
Obecně	pro PET :	teplota hmoty	270	až 310	°C, teplota
nástroje asi	80 - 140	°C.

Typy polyesterů, které na základě vstřikově litých a

zkušebních těles (60 x 40 x 4 mm^a) byly zkoušeny z hlediska galvanizovatelnosti způsobem Baygamid za podmínek obvyklých pro PA a vykazovaly dobré výsledky :

Píjcan B3235 30)	30 % skelných vláken	(PBT, MHMR, 10	- 100,
Pocan	B4235	: 30 % skelných vláken,	ochrana proti	plameni
(PBT,	MHMR,	10 - 110, GF 30)

Pocan KU2-7033 : 30 % skelných vláken, modifikováno elasto-40merem (PBT, MHPR, - 080, GF 30)

Žádný z těchto tři typů není možné galvanizovat.

AFM-snímky nesignalizují významné změny povrchu.

Zpevněné typy polyesterů, které rovněž vykazují dobré výsledky :

Pocan B3215 : 10 % skelných vláken (PBT, MHMR, 10 - 070, GF

10)

Pocan KL1-7265 : 15 % skelných vláken, (PBT, MHMR, 10 - 060, GF 15)

Pocan	B3225	: 20	% skelných vláken	(PBT, MHMR,	10 - 070, GF
20)
Pocan	B4225	: 20	% skelných vláken,	ochrana proti plameni
(PBT,	MFMR,	10 -	070, GF 20)
	Nezpevněné	typy polyesterů, které jsou v	zásadě rovněž

přijatelné :

Pocan B1305 střední viskozita, (PBT, MHMR, 10 - 030, N)

Pocan B1505 : středně až vysokoviskozní (PBT, MHMR, 14 - 030, N)

Pocan B1800 vysoce viskozní (PBT, EN, 16 - 030).

Metalizovatelnost, případně galvanizovatelnost typů n

polyamidu případně durethanu způsobem Baygamid :

-41• 4 4 · 9 · · · 44 4 • · · 4 · 4 · «*4 • · ♦ · · · ·4

Vynikající galvanizovatelnost (obzvláště dobrá pevnost spoje mezi kovem a polyamidem) vykazují příkladně následující typy polyamidu, případně durethanu :

Durethan BKV 130 : 30 % skelných vláken, modifikováno elastomerem, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 6, MPR, 14 - 090, GF 30

Durethan BKV 115 : 15 % skelných vláken, modifikováno elastomerem, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 6, MPR, 14 - 060, GF 15

Velmi dobrou galvanizovatelnost vykazují příkladně následující typy polyamidu, případně durethanu :

Durethan BKV 230 : typ PA 6 pro vstřikové lití, 30 % skelných vláken, modifikováno elastomerem, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 6, MPR, 14 - 080, GF 30

Durethan BKV 215 : typ PA 6 pro vstřikové lití, 15 % skelných vláken, modifikováno elastomerem, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 6, MPR, 14 - 040, GF 15

Durethan BKV 30 Η 1.0 : typ PA 6 pro vstřikové lití, 30 % skelných vláken, tepelně stabilizován, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 6, MHR, 14 - 100, GF 30

Durethan AKV 30 : typ PA 66 pro vstřikové lití , 30 % skel nýcb vláken, tepelně stabilizován, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 66, MR, 14 - 090, GF 30

Durethan B 30 S : standardní typ PA 6 pro vstřikové lití, dobře tekoucí, snadno vyjímatelný z formy, rychle tuhnoucí, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 6, MR, 14

- 030, N

-42Durethan A 30 S : standardní typ PA 66 pro vstřikové lití, nezpevněný, velmi snadno vyjímatelný z formy, rychle tuhnoucí, použití formovací hmoty podle ISO 1874 : PA 66, MR, 14 - 040, N.

Výhody prokazují tvarové díly podle vynálezu ve třech etablovaných testech pro MID.

Pevnost spoje

Přilnavost vrstvy sestávající z 2 pm chemicky naneseného niklu (základní vrstva) a 40 pm galvanicky nanesené mědi podle DIN 53 494. Podle této normy se zkouší pevnost přilnutí kovových vrstev na plastických hmotách. V předloženém případě udává test přímo přilnavost chemicky naneseného niklu na polyamidové komponentě. Přilnavost činí více jak 40 N/25 mm.

Test při střídavé teplotě

Zkouší se vrstvený systém z 2 pm chemicky naneseného niklu (základní vrstva) a 10 pm chemicky naneseného niklu (krycí vrstva) při rozdílných podmínkách.

Test rytím mřížky

Karbidovou ryskou se ve vzdálenosti 2 mm vyryjí do povrchu dvě paralelní linky, dvě další se ve stejné vzdálenosti vyryjí kolmo k nim. Liniemi vyznačený čtyřúhelník se při tomto testu nesmí uvolnit.

Vrstvený systém z 2 pm chemicky naneseného niklu (zák-43-

ladní vrstva) a 10 μιη chemicky naneseného niklu (krycí vrstva) při testu obstál.

Obzvláštní výhody vyplývají z testů na tvarových tělesech vyrobených vstřikovým litím 2K následujících kombinací materiálů :

čís.	Komponenta K(l)	Komponenta K(II)	Galvanizovatelnost K(I)	Galvanizovatelnost K(II)	Kompatíbílila ntt hraniční ploše
1	Pocan B 3225	Durethan BKV 115	G 1	G 2	K 1
2	Pocan B 3225	Durethan BKV 115	G 1	G 2	K 1
3	Pocan B 3225	Durethan BKV 115 černý	G 1	G 2	K 1
4	Pocan B 3225	Durethan BKV 115 černý	G 1	G 2	K 1
5	Pocan KL 1-7265	Durethan BKV 115	G 1	G 2	K 1
Srv. 1	Grilamid LV-3H5 (PA 12)	Durethan BKV 115	G 1	G 2	K 2

G1 po galvanízaci nezměněný povrch

G2 velmi dobrá pevnost obálky 1 N/mm

K1 žádné skřípavé zvuky při krutu tvarového dílu

K2 silné skřípavé zvuky při krutu tvarového dílu

Jako obzvláštní výhody způsobu se v rámci příkladů

-44• Φ Φ · · · · ···· • · · · · 9 Φ «ΦΦ

Φ · ΦΦ·· · · • Φ φφ « « · · «·

Φ Φ · Φ··· « « • · ··· ·· · ·φ · « ukázaly

100% negalvanizovatelnost Pocanu postupem Baygamid a sice jak u nezpevněných, tak i u zpevněných, elastomery modifikovaných a/nebo proti plameni chráněných typů ve srovnání s PA 12 velmi malý příjem vody polyestery (PBT) kombinace PBT/PA 6 nevykazuje při použití kompaundů PBT- a PA 6 s obdobnými hodnotami smrštění (možná úprava pomocí množství plniv) žádné problémy při vyjímání z formy při vstřikovém lití 2K a žádné skřípavé zvuky při krutu tvarového tělesa, což poukazuje na vysloveně dobré spojení materiálů. Tím také nemůže dojít k nežádoucímu proniknutí komponent metalizační lázně v kontaktní zóně mezi K (I) a K (II). Obzvláště výhodná je kombinace 5 tabulky, protože Pocan KL-1-7265 a BKV 115 vykazují velmi podobné hodnoty smrštění na základě stejného obsahu skelných vláken.

Průmyslová využitelnost

Stavební díly s integrovanými elektricky vodivými součástrmi je možné používat s výhodou pro elektrické obvody, obzvláště výhodně v automobilové technice, strojírenství, v počítačové technice, spotřební elektronice, elektrických domácích přístrojích, osvětlovací technice a v instalační technice.

Zásadně je ale možné s pomocí tvarových dílů podle vynálezu a s pomocí způsobu podle vynálezu realizovat všechny možné konstrukční alternativy a tím také využít všechny

-45♦ · ·· ♦ 9 možnosti, která jsou pro plastické hmoty možné, včetně kovových ploch a vodivých drah, příkladně také západek a zarážek, příkladně západkových závěsů k upevňování mikrospínačů a podobně.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Tvarový díl obsahující nejméně dvě termoplastické hmoty K (I) a K (II) , vyznačující se tím, že nejméně jedna plastická hmota K (I) je částečně aromatický polyester a nejméně jedna plastická hmota K (II) je polyamid.
2. 2. Tvarový díl podle nároku 1, vyznačující se tím, že plastická hmota nebo plastické hmoty K (I) a plastická hmota nebo plastické hmoty K (II) jsou makroskopicky fázově separovány z více jak 90 % hmotnostních, vztaženo na dané druhy plastických hmot.
3. 3. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se částečně aromatický polyester vybere ze skupiny derivátů polyalkylidentereftalátů, obzvláště se vyberou ze skupiny polyethylentereftalátů, polytrimethylentereftalátů a polybutylentereftalátů, obzvláště výhodně polybutylentereftalátů, zcela obzvláště výhodně polybutylentereftalát.
4. 4. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se polyamid vybere ze skupiny derivátů polyamidu, ve kterých jsou na polyamidovou skupinu v po1ymerním řetězci obsaženy 3 až 8 methylenových skupin, obzvláště výhodně se vybere ze skupiny tvořené PA 6 a PA 66, zcela obzvláště výhodně ze skupiny PA 6 a jeho kopolymerů.
5. 5. Tvarový díl podle nejméně nároků, vyznačuj ící jednoho z předcházejících se tím, že se část po-47•999 · ·♦ 9999

   9 99 9 9 9 9 9 99 • 9 9 9 9 9 99 • 9 9 9 9 9 9 9 9· • · · 9 9 · 9 99

   9 9 99 9 9 9 9 99 9 « vrchu metalizuje a/nebo galvanizuje, s výhodou se za mokra chemicky bez proudu metalizuje, obzvláště výhodně se za mokra bez proudu chemicky a následně elektrogalvanicky metalizuje, s výhodou méně než 98 %, obzvláště výhodně méně než 70 %, zcela obzvláště výhodně méně než 40 %.
6. 6. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se metalizuje pouze jedna z obou plastických hmot K (I) aK (II), s výhodou se metalizuje za mokra bezproudově, obzvláště výhodně za mokra bez proudu a následně se metalizuje elektrogalvanicky, s výhodou plastická hmota K (II), obzvláště výhodně polyamidová část plastické hmoty K (II).
7. 7. Tvarový dil podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr mezi plastickou hmotou K (I) aK (II) je větší než 10 : 90, s výhodou větší než 50 : 50, obzvláště výhodně větší než 70 : 30 a zcela obzvláště výhodně mezi 80 : 20 a 99 : 1.
8. 8. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jedna z obou nebo obě plastické hmoty případně směsi plastických hmot

   K (I) nebo K (II) obsahují jednu nebo několik zpevňovacích látek V (I) v plastické hmotě K (I), případně jednu nebo několik zpevňovacích látek V (II) v plastické hmotě K (II), s výhodou v množství mezi 1 a 50 % hmotnostních, s výhodou mezi 2 a 40 % hmotnostních, obzvláště výhodně mezi 5 a 35 % hmotnostních, vždy vztaženo na celkovou hmotnost daných plastických formovacích hmot.
9. 9.

   Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících

   -48nároků, vyznačující se tím, že obě plastické hmoty obsahují zpevňovací látku, s výhodou ve hmotnostním poměru V (I) ku V (II) mezi 90 : 10 a 10 : 90, obzvláště výhodně mezi 70 : 30 a 30 : 70, zcela obzvláště výhodně mezi 60 : 40 a 40 : 60 a mimořádně výhodně mezi 55 : 45 a 45 : 55.
10. 10. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obě plastické hmoty obsahuj i skelná vlákna s výhodou ve hmotnostním poměru V (I) ku V (II) mezi 90 : 10 a 10 : 90, obzvláště výhodně mezi 70 : 30 a 30 : 70, zcela obzvláště výhodně mezi 60 : 40 a 40 : 60 a mimořádně výhodně mezi 55 : 45 a

    45 : 55.
11. 11. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jedna z obou nebo obě plastické hmoty případně směsi plastických hmot

    K (I) nebo K (II) obsahují jeden nebo několik elastomerních modifikátorů E (I) v plastické hmotě K (I), případně jeden nebo několik elastomerních modifikátorů E (II) v plastické hmotě K (II), s výhodou v množství mezi 0 a 40 % hmotnostních, s výhodou mezi 0 a 30 % hmotnostních, obzvláště výhodně mezi 3 a 20 % hmotnostních, vždy vztaženo na celkovou hmotnost daných plastických formovacích hmot.
12. 12. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se t i m, že se v případě plastické hmoty K (I) jedná o skelnými vlákny zesílený PBT a v případě plastické hmoty K (II) o skelnými vlákny zesílený a elastomery modifikovaný PA, přičemž plastická hmota K (I) aK (II) vždy obsahují s výhodou 10 až 30 % hmotnostních skelných vláken a plastická hmota K (II) s výhodou 3 až

    -4910 % hmotnostních elastomerního modifikátoru, vztaženo na celkovou hmotnost daných plastických formovacích hmot.
13. 13. Tvarový díl podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jsou navíc ještě obsaženy další obvyklá aditiva buďto v plastické hmotě K (I) a/nebo v plastické hmotě K (II) v množství až do 5 % hmotnostních, vztaženo na dané plastické hmoty.
14. 14. Způsob výroby tvarového dílu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13,vyznačující se tím, že (A) se nejprve uvede do formy plastická hmota K (I) nebo plastická hmota K (II), takže vznikne dílčí tvarové těleso T (I) nebo T (II) a potom se nejméně na jeden bod povrchu dílčího tvarového tělesa nanese jiná plastická hmota K (II) nebo K (I), přičemž se u tohoto procesu s výhodou jedná o dvousložkové vstřikové lití.
15. 15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že se v dodatečném kroku metalizuje část povrchu tvarového tělesa, s výhodou se metalizuje bezproudově za mokra chemicky, obzvláště výhodně bezproudově za mokra chemicky a následně se elektrogalvanicky metalizuje, přičemž tento dodatečný krok se provádí mezi kroky (A) a (B) nebo s výhodou po obou krocích.
16. 16. Způsob podle nejméně jednoho z předcházejících nároků 14 a/nebo 15, vyznačující se t í m, že proces metalizace metalizovatelné plastické hmoty K (II) zahrnuje následující kroky : chemické zdrsnění povrchu s výhodou roztokem chloridu vápenatého, nanesení aktivátoru s výhodou paladiových iontů, senzibilizace s výhodou redukcí paladiových kationtů na paladium, chemické nanesení vodivého materiálu s výhodou niklu nebo mědi, elektrochemická reakce (galvani

    -50zace) a případně tvorba dalších vrstev.
17. 17. Způsob podle některého z předcházejících nároků 14 až 16,vyznačuj ící se tím, že se pracuje způsobem nejméně jednoho procesu dvousložkového vstřikového lití a následnou metalizací.
18. 18. Použití některého z tvarových dílů podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13 a/nebo nejméně jednoho produktu způsobu podle nejméně jednoho z nároků 14 až 17 jako stavebního dílu s integrovanými elektricky vodivými součástmi s výhodou při stavbě automobilů, ve strojírenství, v počítačové technice, spotřební elektronice, elektrických domácích přístrojích, osvětlovací technice a v instalační technice.