CZ20011302A3

CZ20011302A3 - Detergentní tableta a způsob výroby

Info

Publication number: CZ20011302A3
Application number: CZ20011302A
Authority: CZ
Inventors: Jose Arnau-Munoz; Jose Luis Vega; Novo Maria Del Mar Ollero
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1998-11-05
Filing date: 1999-10-27
Publication date: 2002-05-15
Also published as: AR021103A1; BR9915061A; WO2000027989A1; CN1333816A; AU1237200A; JP2002529586A; KR20010075683A; EP0999261A1; CA2347791A1; EP1124934A1

Description

BAREVNÁ TABLETA A ZPŮSOB VÝROBY

Oblast techniky

Předložený vynález se vztahuje na detergentní tablety.

Dosavadní stav techniky.

Detergentní výrobky jsou široce využívány jako konzumní prostředky a jsou běžně průmyslově vyráběny. Většina spotřebitelů očekává, že detergentní výrobky vykazují dostatečnou estetičnost a jsou vyhovující při použití. To vede např. k výrobě rodinného detergentního prostředku v tuhé formě zvaného obvykle detergetními tabletami. Některé z takových tablet mají pouze jedinou vrstvu, a jiné jsou vytvářeny z několika vrstev. Pro udržení základní pozornosti spotřebitele jsou vhodné takové tablety zabarvené. Zabarvení detergentních tablet se těší stále vzrůstající oblibě spotřebitele, má však nevýhodu v zavedení takových prvků do tablet, jako jsou barviva, která mají omezující vliv na estetické vylepšení. Navíc, zavedení barviva do detergentního prostředku se významně projeví na nákladech při jeho výrobě. Dále, zvláště v případě pracích detergentních tablet, takové barvivo může být příčinou vzniku skvrn na tkaninách. Je třeba dále poznamenat, že výroba a použití barviva představuje navíc zatížení okolního životního prostředí.

Předložený vynález pojednává o možnostech přípravy tablet, majících nejméně jednu barevnou vrstvu, při současném zredukování alespoň některých ze zmíněných nevýhod.

V souhlase s předloženým vynálezem, je předmět zmíněného vynálezu doplněn detergentní tabletou, která obsahuje alespoň jednu barevnou vrstvu, při čemž zabarvení je vytvářeno složkou mající současně čistící funkci.

·· ······ ·· ··· · · · ··· ··· · ···· · · • ······ · ··· ·

Podstata vynálezu

Detergentní tablety podle předloženého vynálezu obsahují nejméně jednu zabarvenou vrstvu. Detergentními tabletami se rozumí, že takové tablety obsahují sloučeniny jako jsou povrchově aktivní látky upravující povrchové napětí vody. Barevnou vrstvou se rozumí vrstva, která není bílá.

Podle předloženého vynálezu se zabarvení měří přístrojem OHROMA METER, CR310 od MINOLTY, pod úhlem osvětlení a pozorování nastaveném na 0°, za použití standardního osvětlovače C (průměrné denní světlo nezahrnující oblast ultrafialového záření) a měření se provádí na ploše o průměru 50 mm.

Měření je možno provádět na prášku v množství mezi 10 a 25 g, výhodně 25 g, s práškem umístěným v misce o výšce stěny 10 cm a průměru 50 mm, při teplotě 20 °C a miska se při měření umístí do promítaného světelného paprsku. Měření se může rovněž provádět přímo na tabletě, tableta má např. hmotnost 54 g pro vzorek, a světlo osvětlovací projekční trubice dopadá přímo na tabletu.

Měřením se získají tři hodnoty označené L, a.aL jak je uvedeno na obr. 1.

Hodnota L odpovídá měření na stupnici černá/bílá. Plně bílá má hodnotu L = 100 a plně černá hodnotu L. = 0, skutečná hodnota JL se pohybuje mezi uvedenými hodnotami.

Podobně hodnota a odpovídá měření na stupnici zelená/červená. Plně zelená odpovídá _a = -80, plně červenáš = 100, skutečná hodnota leží mezi uvedenými hodnotami.

··· · ·· ··· ·» ···

Konečně měřená hodnota b odpovídá měření na stupnici modrá/žlutá. Plně modrá má hodnotu h.“ -80, žlutá b - 70.

Podobnou barevnou stupnici pro hodnoty L. aahje možno získat u Hunter Lab 11491 Sunset Hills Road, Reston, VA 22090, USA.

Pokud se použuje CHROMÁ METER, CR310 od MINOLTY, obnáší standardní úchylka měření 0,07.

Pro potřeby předloženého vynálezu, „bílá“ je rozuměna jako měřené zabarvení v případě, že hodnoty i ai jsou blízko nuly. Je třeba poznamenat, že slabě pozitivní hodnota h je přijatelná jako „bílá“. Následující rozložení je považováno za bílé při typických naměřených hodnotách: měření udávající hodnotu .a mezi -6 a 6, h. mezi -6 a 12 aj_nad 50.

Např. měření udávající hodnoty -9, íl= +3 aj_= 80 se považuje za zelené, se slabým nádechem do žlutá.

Je třeba porozumět tomu, že zabarvení vrstvy se považuje za jednotné zabarvení, pokud nejsou naměřeny rozdíly větší než 50 %, výhodně 40 %, výhodněji 30 % a nejvýhodněji 10 % u měřené hodnoty 1_ a každá hodnota ^a. a _b nevykazuje zjevné rozdíly v částech zabarvené vrstvy, které by přesahovaly 3 % celkového zřejmého povrchu zabarvené vrstvy.

Podle předloženého vynálezu je zabarvení způsobeno složkou mající čistící funkci. Složkou mající čistící funkci je rozuměna složka, která je přímo nebo nepřímo zúčastněna v procesu odstraňujícím nečistotu nebo barevné skvrny nebo v procesu ošetřujícím tkaninu.

Označením přímo aktivní se míní, že se daná složka přímo zúčastňuje odstranění nečistoty nebo skvrn, a je tvořena např. povrchově aktivními látkami, bělícími složkami, nebo enzymy, nebo látkami pro ošetření tkaniny, jako jsou např. tkaninová

změkčovadla, nebo látky zabraňující přenosu barviva. Nepřímo aktivními se míní složky, které podporují aktivitu přímo působících složek, jako jsou např. plnidla, sloučeniny podporující rozpustnost, hydrotropní sloučeniny, sloučeniny mající kohezní účinek, krycí sloučeniny, šumící sloučeniny, vazné látky, negelující vazné látky, chelatující činidla, nečistotu uvolňující činidla, činidla zabraňující novému usazování nečistot, dispersní činidla.

Vyloučeny jsou zde sloučeniny, které nemají přímý účinek nebo přímou aktivitu v procesu čištění, jako jsou parfémy nebo barviva. Takové látky mají jen čistě estetický význam.

Skutečná výhoda vynálezu spočívá v tom, že barvivo zabarvující vrstvu je tvořeno látkou mající svou funkci v čištění, a není tedy pouze barvící složkou. Je ovšem možná přísada malého množství barviva pro vylepšení estetického vzhledu barevné vrstvy. Hlavní část zbarvení je však způsobeno složkou mající význam při čištění. Pod tímto vylepšením se rozumí, že hodnoty a, b nebo 1_ mohou být o několik jednotek modifikovány, obvykle asi o 3 až 5 jednotek. Přednostně barva barevných tabletek je tvořena směsí látek mající svou úlohu při čištění.

Za tohoto předpokladu je podle vynálezu umožněna příprava tablet, které neobsahují barvivo.

Tablety podle vynálezu výhodně obsahují vaznou látku. Vazná látka je vhodně vpravována do matrice nastříkáním společně s látkou s čistícím a barvícím účinkem, a výhodně i současně se zjasňující složkou, např. před slisováním matrice do tvaru tablet.

Zjasňující složka může být přidána do vrstvy obsahující větší množství zjasňovací látky než jiné vrstvy jako suchá přísada před nastříkáním vazné složky.

Výhodný způsob přípravy tablet podle předloženého vynálezu je způsob přípravy tablet, jak je uveden v nároku 1, kde složka mající čistící účinek je v prvém stupni smíšena s neiontovým nosičem, ve druhém stupni nastříkána na požadovaný výrobek, který se

pak v třetím stupni slisuje na tablety, při čemž neiontový nosič je výhodně vaznou látkou, jako je např. polyethylenglykol.

Podle dalšího způsobu podle předloženého vynálezu má tableta mez pevnosti v tahu menší než 100 kPa. Takové tablety jsou přednostně používány v prádelnách, kde je dávána přednost menší hodnotě meze pevnosti v tahu pro snadnější rozpouštění, v porovnání s tabletami používanými pro automatické mytí nádobí. Velké množství barviva v tabletách pro prádelny může způsobit zbarvení praných látek, a to je u tablet podle vynálezu vyloučeno. Přednost je dávána tabletám s potahem. Potahované tablety podle vynálezu mají zbarvení viditelné skrze potah. Za použití běžné barevné technologie to vyžaduje velké obsahy barviva, a to zase zvyšuje nebezpečí zbarvení praných látek. Předložený vynález je v tomto ohledu výhodný. Je zvláště výhodný v případě, kdy barvivém je fotobělící látka blednoucí působením světla, což navíc omezuje možnost znečištění praných látek. To ovšem značí, že v případě použití fotobělící látky jako barviva je třeba skladovat detergentní tablety v obalech nepropouštějících světlo, aby se zamezilo rozkladu a ztrátám barevnosti fotobělící látky. To je možno dosáhnout balením v kartonech nebo v kovových foliích. Výhodné je tablety s barevnou vrstvou tvořenou fotobělící látkou uchovávat v balení, které alespoň částečně, ale výhodněji plně zabraňuje pronikání UV záření.

Výhodná podle předloženého vynálezu je přítomnost nejméně dvou různě barevných vrstev, z nichž alespoň jedna je bílá. To lze výhodně dosáhnout tím, že bílá vrstva obsahuje větší množství zjasňující látky než další vrstva. Zjasňovač je typicky fluorescenční zjasňující činidlo. Příklady zjasňujících látek jsou:

Dvojsodná sůl 4,4'-bis{[4-anilin-6-[bis(2-hydroxyethyl)amino-s-triazin-2-yl]-amino}-2,2-stilbendisulfonátu, molekulová hmotnost = 914;

Dvojsodná sůl 4,4'-bis{[4-anilin-6-morfolin-s-triazin-2-yl]-amino}-2,2 -stilbendisulfonátu, molekulová hmotnost - 924;

Dvojsodná sůl 4,4“-bis[(4,6-di-anilin-s-triazin-2-yl)-amino]-2,2'-stilbendisulfonátu:

Dvojsodná sůl 4,4'-bis-(2-sulfostyryl)bifenylu, molekulová hmotnost = 562 ( sůl Na):

Bylo zjištěno, že čím vyšší je koncentrace zjasňovací složky, tím vyšší je hodnota L, a tím se zvyšuje kontrast mezi barevnou a bílou vrstvou. Kontrast podle předloženého vynálezu se dále zvětšuje, pokud bílá vrstva obsahuje pouze menší množsví barevných složek, a nejvýhodněji je prostá jakékoliv barevné složky.

Větším obsahem v jedné vrstvě než v další je rozuměno, že větší množství je hmotnostně zvýšený obsah složky, výhodně více než 1 hmotnostní % v jedné vrstvě než v druhé, výhodněji více než 10 %, nejvýhodněji více než 50 %, a nejvýhodnější je, když druhá vrstva obecně neobsahuje složky první vrstvy. Menší množství je definováno přesně v opačném smyslu.

Jiný případ podle předloženého vynálezu je, že tableta obsahuje nejméně dvě barevné vrstvy, z nichž nejméně jedna má odlišné zabarvení.

V jiném případě podle předloženého vynálezu je výhodnou složkou s čistícím účinkem a vytvářející zabarvení zabarvená fotobělící látka. Fotobělící látka je typická chemická sloučenina vytvářející oxydační sloučeninu oxydující dvojitým způsobem. Je třeba brát v úvahu, že tvorba oxydující složky je normálně spouštěna osvětlením (z toho je i označení fotobělící látka). Normálně jsou fotobělící látky zabarveny. Průmyslově bylo vynaloženo velké úsilí vytvořit fotobělící látku, která by nevytvářela viditelně patrné zabarvení, protože takové viditelné zabarvení je považováno v detergentů za esteticky nežádoucí, a často je eliminováno umístěním fotobělící látky do kapslí. Podle vynálezu bylo zjištěno, že toto zabarvení může být s výhodou použito pro zabarvení vrstvy, a tím je dána možnost vyloučení použití barviva. Výhodou je tedy možnost použití fotobělící složky, která není umístěná v kapslích. Podle předloženého vynálezu není fotobělící látka zakapslována, ale nastříkána na matrici detergentní látky, výhodně společně s vaznou látkou.

Fotobělící složky jsou následující:

Ftalocyanintetrasulfonát zinečnatý. Hmotnost podle vzorce = 986.

Mohou být použity i jiné ftalocyaniny.

SO₃Na např. v dosud nevyřízených přihláškách evropských vynálezů 96 203 471.6, 96 203 462.5, 96 203 473.2 a 96 203 464.1. Prvky typicky obsažené ve složení detergentních tablet nebo v jiných formách detergentů, jako jsou kapaliny nebo granuláty, jsou detailně popsány v následujících statích. ,

Vysoce rozpustné sloučeniny

Tablety obsahují vysoce rozpustné sloučeniny. Takové sloučeniny mohou být tvořeny směsí nebo jednotlivými látkami. Vysoce rozpustné sloučeniny jsou definovány jak následuje:

Připraví se roztok za použití deionizované vody, obsahující množství 20 g určené sloučeniny v 1 litru:

1) 20 g určené zkoušené sloučeniny se umístí do kádinky. Kádinka se umístí do lázně s konstantní teplotou 10 °C. Do kádinky se umístí vrtulové míchadlo tak, aby spodní část vrtulky byla 5 mm nade dnem kádinky. Rychlost míchání je 200 obrátek/min.

2) Do kádinky se přidá 980 g deionizované vody.

3) 10 s po přidání vody se měří vodivost roztoku přístrojem pro stanovení vodivosti.

4) Postup podle bodu 3) se opakuje po 20, 30, 40, 50, 1 min., 2 min., 5 min. a 10 min. po splnění postupu podle bodu 2).

5) Hodnota naměřená po 10 min. se považuje za základní nebo maximální hodnotu.

Zkoušená sloučenina je podle znění vynálezu vysoce rozpustná, pokud vodivost roztoku dosáhne 80 % maximální hodnoty v době menší než 10 s, počínaje úplným přidáním deionizované vody ke sloučenině. Stanovením vodivosti tímto způsobem se dosáhne konstantní vodivosti v určitém čase, a tato hodnota je považována za základní. Taková sloučenina je výhodná ve formě rozpustného materiálu slisovaného při teplotách mezi 10 a 80 °C do tuhých částic pro snadnější použití, ale mohou být použity i jiné tvarové formy, jako pasty nebo kapaliny.

• · ······ · · ··· ··· ··· ··· · ···· · · • ······ · ··· ·

Příklady vysoce rozpustných sloučenin zahrnují isoalkylbenzensulfonát dvojsodný nebo toluensulfonát sodný.

Kohezní účinnost

Tablety obsahují sloučeninu vykazující kohezní účinek na jednotlivé složky detergentní matrice tvořící tabletu. Kohezní účinek jednotlivých materiálů detergentní matrice tablety nebo vrstvy v tabletě je charakterizován silou potřebnou k rozlomení tablety nebo vrstvy danou výsledkem kontrolních tlakových podmínek zkoušené detergentní matrice. Při dané tlakové síle zjištěná pevnost tablety nebo vrstvy ukazuje, jak pevně granule drží pohromadě po slisování, jak silný je kohezní účinek. Ocenění pevnosti tablety nebo vrstvy (také vztah k síle potřebné k příčnému rozlomení tablety) je uvedeno ve Farmaceutickém dávkování: Tablety, Svazek 1, vyd. H. A. Liebermann a spol., publikováno 1989.

Kohezní účinnost je měřena porovnáním pevnosti tablet nebo vrstev originálního základního prášku bez přísad s kohezním účinkem s tabletami nebo vrstvami prášku, který obsahuje 97 dílů originálního prášku a 3 díly sloučeniny s kohezním účinkem. Složka s kohezním účinkem se do matrice obvykle přidává v bezvodé formě (obsah vody pod 10 % (přednostně pod 5 %)). Teplota při přidávání je mezi 10 a 80 °C, přednostně mezi 10 a 40 °C.

Složka je podle předloženého vynálezu definována jako taková s kohezním účinkem na daný zvláštní materiál, pokud při stanoveném lisovacím tlaku 3 000 N u tablet o hmotnosti 50 g daného detergentního materiálu a o průměru 55 mm, zvýší napětí meze pevnosi v tahu u tablety o více než 30 % (výhodně o 60 a nejvýhodněji o 100 %), za přítomnosti 3 % složky mající kohezní účinek na základní zkoušený materiál.

Příkladem sloučeniny mající kohezní účinek je isoalkylbenzensulfonát sodný.

* · * ·

Přítomnost vysoce rozpustných látek vykazujících kohezní účinek na daný materiál, použitý pro přípravu tablet nebo vrstev lisováním tohoto materiálu, obsahující přísadu povrchově aktivní látky, rozpustnost tablet nebo vrstev ve vodném roztoku význačně zvyšuje. Podle předloženého vynálezu je nejméně 1 hmotnostní % tablety nebo vrstvy tvořeno vysoce rozpustnou složkou, výhodněji 2 %, nejvýhodněji nejméně 3 % a ještě výhodněji 5 hmotnostními % tablety nebo vrstvy připravené z vysoce rozpustné složky s kohezním účinkem na daný specifický materiál.

Je třeba poznamenat, že kompozice obsahující vysoce rozpustnou látku stejně jako povrchově aktivní činidlo je popsáno v EP-A-0 524 075, kde se jedná o kapalnou kompozici.

Vysoce rozpustná látka s kohezním účinkem na specifický materiál umožňuje přípravu tablet s vyšší mezí pevnosti v tahu při nižším lisovacím tlaku v porovnání s tradičními tabletami. Typicky má tableta mez pevnosti v tahu vyšší než 5 kPa, výhodněji 10 kPa, ještě výhodněji, obzvláště v použití pro prádelny vyšší než 15 kPa, ještě výhodněji více než 30 kPa a nejvýhodněji více než 50 kPa, zvláště pro použití pro mytí nádobí nebo automatické mytí nádobí; ale mez pevnosti v tahu menší než 300 kPa, výhodněji méně než 200 kPa, výhodněji méně než 100 kPa, ještě výhodněji méně než 80 kPa a nejvýhodněji méně než 60 kPa. V případě použití pro prádelny jsou vhodné tablety lisované při nižším tlaku než v případě použití pro automatické mytí nádobí, v prádelně je zapotřebí dosáhnout rozpuštění tablety podstatně rychleji, takže v tomto případě je výhodná pevnost v tahu menší než 30 kPa.

Takový postup umožňuje přípravu tablet nebo vrstev s pevností a mechanickou odolností porovnatelnou s pevností nebo mechanickou odolností tradičních tablet, resp. připravit méně kompaktní tablety nebo vrstvy, které se rozpouštějí snadněji. Navíc, pokud je sloučenina velmi rozpustná, podle předloženého vynálezu je rozpuštění tablety nebo vrtsvy dále usnadněno spoluúčastí látek usnadňujících rozpouštění.

·· ··♦··· ·· • « · · ♦ · · « · ··· · ···· · · • ······ · ··· ·

Výroba tablet

Tablety mohou obsahovat několik vrstev. Pro posouzení přípravy jednoduché vrstvy je vrstva sama považována za tabletu. /

Detergentni tablety mohou být připraveny jednoduše smísením tuhých součástí a slisováním směsi v konvenčním tabletovacím zařízení, jaké je používáno např. ve farmaceutickém průmyslu. Výhodně jsou nejdůležitější přítomné látky, tj. specifické gelující povrchově aktivní látky, použity ve zvláštní formě. Některé kapalné složky, např. povrchově aktivní látky nebo látky potlačující pěnění, mohou být do tuhých specifických složek zavedeny konvenčním způsobem.

Specielně u tablet pro prádelny mohou být složky, jako plnidla a povrchově aktivní látky, sušeny rozstřikováním obvyklým způsobem a slisovány vhodným tlakem. Výhodně jsou tablety podle předloženého vynálezu lisovány tlakem menším než 100 000 N, výhodněji menším než 50 000 N, ještě výhodněji menším než 5 000 N a nejvýhodněji menším než 3 000 N. Podle nejvýhodnějšího postupu podle vynálezu jsou tablety pro prádelny lisovány tlakem menším než 2 500 N, ale tablety pro automatické mytí nádobí mohou být připravovány stejným postupem, ale jsou obvykle lisovány větším tlakem než tablety pro prádelny.

Specifický materiál používaný pro výrobu tablet může být připraven jakýmkoliv zvláštním nebo granulačním postupem. Příkladem takového postupu je sušení rozstřikováním (v současném proudu nebo protiproudu v sušící rozstřikovací věži), kdy je získána typicky nízká hustota sušiny 600 g/l nebo i nižší. Specifické materiály o vyšší hustotě mohou být připraveny granulaci nebo zhušťováním v nožovém dávkovacím mixéru/granulátoru nebo kontinuálním granulačním a zhušťovacím postupem (tj. použitím mixéru Lodige® CB a/nebo Lodige® KM). Jiné vhodné způsoby zahrnují postupy využívající vířivé zařízení, zhutňující postupy (např. válečkový zhutňovač), vytlačování nebo protlačování, stejně jako jakýkoliv jiný materiál připravený chemickým postupem jako vločkování, krystalizační srážení a pod. Individuální částice mohou být i jakékoliv jiné částice, granule, kuličky nebo zrníčka.

Složky specifického materiálu mohou být spolu smíšeny jakýmkoliv konvenčním postupem. Směs je možno připravit např. v míchačce na beton, mísiči Nauta, žebrovém mísiči nebo v jakémkoliv podobném zařízení. Alternativně je možné mísící postup provádět kontinuálně podáním hmotového množství každé složky na pásový dopravník a smísit je v jednom nebo několika bubnech nebo mísiči. Negelující vazné součásti mohou být nastříkány na směs, na některou součást ve směsi, nebo na všechny součásti směsi. Jiné kapalné složky mohou být rovněž nastříkány na směs složek buď samostatně nebo mohou být přimíšeny. Např. parfémy a kašovité hmoty optických zjasňovačů nebo leskutvorných přísad mohou být nastříkány. V konečném postupu výroby mohou být ke specifickému materiálu přidány po nastříkání vazebných látek doplňkové přísady (práškovadla jako zeolity, uhličitany, silikáty), a to právě výhodně ke konci výrobního postupu, aby směs byla méně lepkavá.

Tablety mohou být připraveny zhutňovacím postupem, jako tabletováním, briketováním, nebo vytlačováním, ale výhodně tabletováním. Vhodné zařízení zahrnuje standardní jednorázové nebo rotační lisy, takové jako Courtoy®, Korch®, Manesty®, nebo Bonals®. Tablety připravené podle předloženého vynálezu mají výhodně průměr mezi 20 mm a 60 mm, výhodněji nejméně 35 až do 55 mm, a hmotnost mezi 25 a 100 g. Poměr výšky k průměru (nebo šířce) tablety je výhodně větší než 1:3, výhodněji větší než 1:2. Lisovací tlak pro přípravu těchto tablet nemá přesáhnout 100 000 kN/m², výhodněji nepřestoupit 50 000 kN/m², a ještě výhodněji nepřestoupit 3 000 kN/m² a nejvýhodněji nepřestoupit 1000 kN/m². Ve zde upřednostňovaném postupu podle předloženého vynálezu, je hustota tablet nejméně 0,9 g/cm³, výhodněji nejméně 1,0 g/cm³, ještě výhodněji menší než 2,0 g/cm³, ještě výhodněji menší než 1,5 g/cm³, dále výhodněji menší než 1,25 g/cm³ a nejvýhodněji menší než 1,1 g/cm³.

Tablety s více vrstvami jsou obvykle připravovány rotačními lisy za použití matrice pro každou vrstvu, jedna po druhé napájením samostatného formovacího rámu. Při postupu jsou pak jednotlivé vrstvy matrice spolu slisovány, jak při předlisování, tak při konečném lisování, aby se vytvořila vícevrstvá tableta. Některými rotačními lisy je možné vytvořit slisováním první vrstvu před slisováním celé tablety.

··· · · · »·· ··· « «··· · · • ·<♦··· · ··· ♦

Do detergentní tablety obsahující vysoce rozpustné sloučeniny s kohezním účinkem může být výhodně zahrnuta hydrotropní sloučenina. Taková hydrotropní sloučenina je všeobecně používána k napomoci rozpuštění povrchově aktivní látky, aniž by se vytvořil gel. Specifická sloučenina je definována jako hydrotropní podle následujícího (viz S. E. Friberg a M. Chiu, J. Dispersion Science and Technology, 9 (5&6), str. 443 až 457, (1988 až 1989):

1) Roztok se připraví z 25 hmotnostních % specifické sloučeniny a 75 hmotnostních % vody.

2. K roztoku se přidá oktánová kyselina v poměru 1,6 násobku hmotnostního množství specifické zkoušené sloučeniny v roztoku, při teplotě roztoku 20 °C. Roztok se smíchá v kádince s vrtulovým michadlem, vrtulka je umístěna 5 mm nade dnem kádinky, počet obrátek míchadla 200/min.

3. Specifická sloučenina je hydrotropní, pokud se oktánová kyselina zcela rozpustí, tj. pokud roztok vytvoří pouze jedinou fázi a ta fáze je kapalná.

Je třeba zaznamenat, že podle předloženého vynálezu hydrotropní sloučenina je rozpustný materiál připravený z tuhých částic za pracovních podmínek mezi 15 a 60 °C.

Hydrotropní sloučeniny zahrnují následující:

Seznam komerčních hydrotropních sloučenin je možno nalézt v McCutcheon s Emulsifiers and Detergents, zveřejněný McCutcheonovou divizí Manufacturing Confectioners Company. Zajímavé sloučeniny zahrnují:

1. Neiontové hydrotropy s následující obecnou strukturou:

R - O - (CH₂CH₂O)_X(CH - CH₂O)_yH

CH₃ kde R je alkylový řetězec s C₈ až C₁₀, x je v rozsahu od 1 do 15 a y od 3 do 10.

• ♦ »····· *·»

Ml «·« ···» «·· · ·«·» « « · ««4«··· * J · · · · a·· < · * · ·* »a ···

2. Aniontové hydrotropy jako arylsulfonáty alkalických kovů. Ty zahrnují soli alkalických kovů kyseliny benzoové, kyseliny salicylové, kyselony benzensulfonové a jejich deriváty, naftoovou kyselinu a rozličné hydroaromatické kyseliny. Příklady jsou sodné, draselné a amonné soli benzensulfonové kyseliny odvozené od toluensulfonové kyseliny, xylensulfonové kyseliny, kumensulfonové kyseliny, tetralinsulfonové kyseliny, naftalensulfonové kyseliny, methylnaftalensulfonové kyseliny, dimethylnaftalen-sulfonové kyseliny, trimethylnaftalensulfonové kyseliny. Jiné příklady zahrnují soli dialkylbenzensulfonové kyseliny jako soli diisopropylbenzensulfonové kyseliny, ethylmethylbenzensulfonové kyseliny, alkylbenzensulfonové kyseliny s alkylovým řetězcem o délce 3 až 10 (přednostně 4 až 9), alkylsulfonáty s lineárním nebo rozvětveným alkylovým řetězcem s 1 do 18 uhlíků.

3. Rozpustné hydrotropy jako alkoxylované glyceriny a alkoxylované glyceridy, estery alkoxylovaných glycerinů, alkoxylované mastné kyseliny, estery glycerinu, polyglycerolové estery. Upřednostňované alkoxylované glyceriny mají následující obecnou strukturu:

R

I

CH₂-O(-CH₂CH-O)_mH

R

CH₂-O(-CH₂CH-O)_mH

R

I

CH₂-O(-CH₂CH-O)_nH kde I, m a n jsou každé číslice od 0 do asi 20, se součtem l+m+n = od asi 2 do asi 60, výhodně od asi 10 do asi 45 a R představuje H, CH₃ nebo C₂H₅.

Upřednostňované alkoxylované glyceridy mají následující obecnou strukturu

HsC-R!


• · to	to	•		-* ·	9 9
• to ·	•	•	• · ·	4 to
• » · · to	r ·	•	«	«· to
to *	•	to	•	• ·
toto » ·	• ·		• · ·	• 9	• ·

l-bC-Fh

HC-R₂ r₃

H₂C-O(-CH₂CH-O)-H kde R! a R₂ jsou každé C_nCOO nebo -(CH₂CHR₃-O)|-H, kde R₃ = H, CH₃ nebo C₂H₅ a I je číslice od 1 do asi 60, n je číslice od asi 6 do asi 24.

4. Polymerické hydrotropy takové jak jsou popsány v EP 636 687:

R R!

-(CH₂-C)_x-(CH₂-C)_yi i

I

E R₂ kde E je hydrofilní funkční skupina,

R je H nebo alkylová skupina s C1 až C10 nebo hydrofilní funkční skupina;

Ri je H, nižší alkylová skupina nebo aromatická skupina;

R₂ je H nebo cyklická alkylová nebo aromatická skupina.

Polymer má obvykle molekulární hmotnost mezi asi 1 000 a 1 000 000.

5. Hydrotropní sloučenina s neobvyklou strukturou jako 5-karboxy-4-hexyl-2cyklohexen-1-yl-oktánová kyselina (Diacid®).

Použití takové sloučeniny v předloženém vynálezu dále zvyšuje schopnost rozpouštění tablet; hydrotropní sloučenina umožňuje např. snadnější rozpouštění povrchově aktivní látky. Taková sloučenina může být vytvořena ze směsi nebo z jednotlivé sloučeniny.

• · · · · · ·· ··· ·· ···

Potahy

Pevnost tablet může být zlepšena vytvořením potahu; potah pokrývá celou nepotahovanou tabletu a tím dále zlepšuje mechanické charakteristiky tablety a neovlivňuje její použití nebo rozpouštění.

To je výhodné především u vícevrstvých tablet, protože elastická potahová vrstva zlepšuje nejen mechanické charakteristiky pokrytím tablety a kombinuje tak elastické vlastnosti pokrytí se zbytkem tablety. Skutečné mechanické zlepšení dosahované potažením tablety zvyšuje její mechanickou integritu. Podle jedné části předloženého vynálezu mohou být tablety potaženy tak, aby neabsorbovaly vlhkost, nebo jen ve velmi malé míře. Potažení je tak odolné, aby zabránilo mechanickému poškození během zacházení s tabletou, při balení a při transportu, aby docházelo jen v nepatrné míře k polámání nebo odírání tablet. Konečně je potah tak křehký, že se tableta zláme při silném mechanickém nárazu. Dále je výhodné, aby potahový materiál se rozpouštěl za alkalických podmínek nebo se rychle emulgoval povrchově aktivními látkami. To přispívá i k zamezení problému zjištění viditelného zbytku v zorném okénku pračky během praní a zamezuje rovněž usazování nerozpuštěných částic nebo kousků materiálu v praném zboží.

Rozpustnost ve vodě se stanovuje podle zkušebního protokolu ASTM E1148-87, s názvem „Standardní zkušební podmínky pro měření rozpustnosti ve vodě“.

Vhodnými potahovými materiály jsou dikarboxylové kyseliny. Zvláště vhodné dikarboxylové kyseliny jsou obsaženy ve skupině zahrnující kyseliny šťavelovou, malonovou, jantarovou, glutarovou, adipovou, pimelovou, korkovou, azelaidovou, sebakovou, undekanovou, dodekanovou, tridekanovou a jejich směsi.

Potahový materiál má výhodně teplotu tavení od 40 °C do 200 °C.

Pokrytí může být připraveno řadou způsobů. Upřednostňované způsoby potahování jsou a) potažení roztaveným materiálem, a b) potažení roztokem materiálu.

Podle a) se použije potahový materiál při teplotě nad jeho teplotou tavení, a ten pak ztuhne na tabletě. Podle b) je potahový materiál v roztoku a roztok se odpaří a zanechá koherentní potah. Skutečně nerozpustný materiál může být přenesen na tabletu např. nástřikem nebo ponořením. Normálně nastříkaný roztavený materiál na tabletě ryohle ztuhne na souvislý potah. Pokud se tablety namáčí do roztaveného potahového materiálu a pak z něho vyjmou, při rychlém ochlazení potahový materiál ztuhne. Nerozpustné materiály s teplotou tavení pod 40 °C nejsou dostatečně tuhé při běžných teplotách a naprotitomu bylo zjištěno, že materiály s teplotou tavení nad asi 200 °C jsou při použití nepraktické. Výhodné jsou potahové materiály s teplotou tavení v rozsahu od 60 °C do 160 °C, nejvýhodněji od 70 °C do 120 °C.

„Teplotou tavení“ je míněna teplota, při které materiál při pozvolném ohřevu, např. v kapilární trubce, se přemění na čirou kapalinu.

Podle předloženého vynálezu může být připraven potah o jakékoliv požadované tlouštce. Ve většině případů tvoří potah od 1 % do 10 %, výhodněji od 1,5 % do 5 % hmotnosti tablety.

Tabletový potah je velmi tvrdý a zajišťuje obzvláště pevnost tablet.

Úlomky potahu v prádle mohou být odstraněny přísadou látky do potahu podporující rozpadávání tablet. Tato rozpad zajišťující látka nabobtná při styku s vodou a rozláme potahový materiál na drobné částečky. Tím se zlepší rozpuštění potahu v pracím roztoku. Rozpadová látka se suspenduje v tavenině potahu v množství do 30 %, výhodně mezi 5 % a 20 %, nejvýhodněji mezi 5 a 10 hmotnostními %. Použitelné látky zajišťující rozpad jsou popsány v Handbook of Pharmaceutical Excipients (1986). Příklady vhodných látek pro rozpad zahrnují škrob: přírodní, modifikovaný nebo předželatinovaný škrob, škrobový sodný glukonát; gumy: agar, guarovou gumu, akátovou gumu, karayovou gumu (indický tragant), pektinovou gumu; tragant; kroskarmylosát sodný (seřetězená karboxymethylcelulosa, sodná sůl); krospovidon (seřetězený polyvinylpyrolidon); celulózu; karboxymethylcelulozu; alginovou kyselinu a

-----------. -. , ----------------„ --------------- ..--------------_ ,--------------......-·· 9 ... ,,.,,.·.

.. . ... · ί ··· ····· ·· · ······· · ··· · · • · ·· · · · · ··· * ·· ··· ·· ··· její soli včetně alginátu sodného, oxyd křemičitý, jíl, polyvinylpyrolidon, sojové polysacharidy, pryskyřice pro výměnu iontů a jejich směsi.

Mez pevnost v tahu

Pro podmínky měření meze pevnosti v tahu vrstvy se vrstva sama považuje za tabletu.

V závislosti na složení počátečního materiálu a tvaru tablety je třeba použít takový lisovací tlak, který by neovlivnil pevnost v tahu a rozpadový čas v pračce. Takový postup je třeba použít pro přípravu homogenních nebo potahovaných tablet jakékoliv velikosti a tvaru.

U válcovité tablety odpovídá mez pevnosti v tahu napětí příčného zlomu (DFS diametrical fracture stress), tj. způsobu vyjádření pevnosti tablety nebo vrstvy, a je určena následujícím vztahem:

Mez pevnost v tahu = 2F/nDt, kde F je maximální síla (Newton) k vyvolání tahového lomu (zlomu), měřené přístrojem pro měření tvrdosti tablet VK 200, dodávaného firmou Van Kell, lne. D je průměr tablety nebo vrstvy a t tlouštka tablety nebo vrstvy. U nekulaté tablety πϋ může být jednoduše nahraženo perimetrem tablety.

(Method Pharmaceutical Dosage Forms: Tablets sv. 2, str. 213 až 217). Tableta mající diametrální lomové napětí menší než 20 kPa se považuje za lámavou a při dodávce spotřebiteli se část tablet poláme. Je dávána přednost lomovému napětí o hodnotě nejméně 25 kPa.

Totéž platí pro definici meze pevnosti v tahu i pro podobné tablety jiného než válcovitého tvaru, u kterých příčný řez ve směru výšky tablety není kulatý a kde je použita síla kolmá ke směru výšky tablety a souběžná se stranou tablety a strana tablety je kolmá k nekruhovému příčnému řezu.

Rozptyl tablet

Rozptýlené (rozpuštěné) množství detergentních tablet se určuje následujícím způsobem: >

Dvě tablety, normálně každá o hmotnosti 50 g, jsou zváženy a umístěny v dávkovači pracího stroje Baucknecht® WA9850. Teplota vody dodávaná do pračky se nastaví na 20 °C a tvrdost má být 21 „grain per gallon“ (vysvětlení a převod na desetinnou soustavu jsou uvedeny v dalším textu) a přítok do dávkovače se nastaví na množství 8 l/min. Množství zbytku tablet zanechaného v dávkovači se zkontroluje zapojením pračky na prací postup 4 (bílé/barevné, krátký cyklus). Procentuální zbytek v dávkovači se stanoví následujícím způsobem:

% v dávkovači = zbytek hmotnosti x 100 / původní hmotností tablet.

Množství zbytku v dávkovači se stanoví opakováním tohoto postupu 10 krát a průměrný zbytek se vypočte podle jednotlivých měření. Při tomto stanovení se považuje zbytek 40 % původní hmotnosti tablet za přijatelný. Zbytku menšímu než 30 % je dávána přednost a 25 % je výhodnější.

Poznamenáváme, že míra tvrdosti vody je udávána v tradičních jednotkách „grain per gallon“, při čem 0,001 molu v litru = 7,0 grain per gallon, představující koncentraci iontů Ca²⁺ v roztoku.

Šumivost

Detergentní tablety mohou dále obsahovat látky vyvolávající šumivost.

Šumivost se zde definuje jako vývíjení bublinek plynu v kapalině jako výsledek chemické reakce mezi rozpustným kyselinovým zdrojem a uhličitanem alkalického kovu, tj. vytváření plynu dioxidu uhličitého, tj. C₆H₈O₇ + 3NaHCO₃ Na₃C₆H₅O₇ + 3CO₂Ť + 3H₂O

Další příklady kyseliny a uhličitanu jako zdroje bublin a jiné šumivé systémy je možno nalézt v: (Pharmaceutical Dosage Forms: Tablets, sv. 1, str. 287 až 291).

• · · ·

• · · · · • ♦····· · • · · · • · · · · ·

Šumivé látky mohou být přidány do tabletové směsi k ostatním detergentním složkám. Přísada šumivé látky do detergentní tablety zkracuje čas rozpadu tablety. Jejich množství je výhodně mezi 5 až 20 % a výhodněji mezi 10 a 20 hmotnostními % tablety. Výhodná je přísada šumivé látky ve formě aglomerátu jejích částic nebo i jako celek a ne jako oddělené částice.

Díky plynu vytvářenému přísadou šumivé látky do tablety mohou mít tablety vyšší hodnotu D.F.S. a při tom stejný rozpadový čas jako tablety bez šumivé přísady. Pokud hodnota D.F.S. tablety se šumivou látkou je stejná jako u tablety bez šumivé přísady, rozpad tablety se šumivou látkou je rychlejší.

Rozpuštění tablety může být urychleno přísadou takových složek jako jsou octan sodný nebo močovina. Seznam vhodných látek napomáhajících rozpuštění je možno rovněž nalézt ve Pharmaceutical Dosage Forms: Tablets, sv. 1, 2. Vyd., vydavatel H. A. Lieberman aspol., ISBN 0-8247-8044-2.

Čistící povrchově aktivní látky

Povrchově aktivní látky jsou v detergentních kompozicích běžně obsaženy. Rozpuštění povrchově aktivní látky je usnadněno přísadou vysoce rozpustné složky.

Neomezující příklady povrchově aktivních látek vhodných v tomto případě jsou obvyklé přísady v množství asi 1 % do asi 55 hmotnostních %, včetně konvenčních C_n až C₁₈alkylbenzensulfonátů („LAS“) a primárních, rozvětvených a náhodných C₁₀ až C₂₀alkylsulfátů („AS“), sekundárních (2,3) C₁₀až C₁₈ alkylsulfátů obecného vzorce CH₃(CH₂)_x(CHOSO3.M⁺)CH3 a CK3(CH2)y(CHOSO3.M⁺)CH2CH3, kde x a (y+1) jsou číslice nejméně kolem 7, výhodně nejméně 9, a M je ve vodě rozpustný kation, zvláště sodík, nenasycený síran jako oleylsulfát, C₁₀ až C₁₈ alkylalkoxysulfát („AE_XS“; specielně EO 1-7 ethoxysulfát), C₁₀ až C₁₈ alkylalkoxykaboxyláty (specielně EO 1 až 5 ethoxykarboxyláty), C₁₀ až Cf₈ glycerolethery, C₁₀ až C₁₈ alkylpolyglykosidy a jejich odpovídající sulfátované polyglykosidy, a C₁₂ až C₁₈ alfa sulfonované estery mastných kyselin. Podle přání, konvenční neiontové a amfoterní povrchově aktivní látky jako C₁₀ ··· · · · · · ·· · ·«····· · ··· · · • · ·· · · · · ··· · ·· ··· ·· ··· až C₁₈alkylethoxyláty („AE“) včetně t. zv. alkylethoxylátů s rovným zakončením a C₆až C₁₂ alkylfenolalkoxyláty (zvláště ethoxyláty a smíšené ethoxyl/propoxyl), C₁₂ až C₁₈betainy a sulfobetainy („sultainy“), C₁₀ až C₁₈ aminoxidy a podobné mohou být do obecného složení rovněž zahrnuty. C₁₀ až C₁₈ N-alkylpolyhydroxyamidy mastných kyselin mohou být také použity. Typické příklady zahrnují C₁₂až C₁₈ N-methyglukamidy. Viz WO 9 206 154. Jiné povrchově aktivní látky odvozené od cukrů zahrnují Nalkoxypolyhydroxyamidy mastných kyselin, jako je C₁₀ až C₁₈ N-(3-methoxypropyl)-glukamid. Skupina N-propyl může být použita prostřednictvím C₁₀ až C₁₈ Nhexylglukamidů pro snížení pěnivosti. Konvenční mýdla C₁₀ až C₂₀ mohou být rovněž použita. Pokud je požadována vysoká pěnivost, používají se mýdla C₁₀ až C₁₆ s rozvětveným řetězcem. Směsi aniontových a neiontových povrchově aktivních látek nalézají zvláště upotřebení. Jiné konvenční užitečné povrchově aktivní látky jsou uváděny ve standardních textech. V daném případě je dávána přednost tabletám obsahujícím nejméně 5 hmotnostních % povrchově aktivní látky, výhodněji nejméně 15 hmotnostních %, více výhodně nejméně 25 hmotnostních %, a nejvýhodněji mezi 35 % a 45 hmotnostními % povrchově aktivní sloučeniny.

Negelující vazné látky

Negelující vazné látky jsou zařazovány do složení detergentů k dalšímu usnadnění rozpouštění.

Pokud jsou použity negelující vazné sloučeniny, pak vhodné takové sloučeniny zahrnují syntetické organické polymery jako polyethylenglykoly, polyvinylpyrolidony, polyakryláty a ve vodě rozpustné akrylátové kopolymery. Rukověť Pharmaceutical Excipients, 2. vyd., popisuje následující klasifikaci vazných sloučenin: akacie, alginová kyselina, karbomer, sodná karboxymethylceluloza, dextrin, ethylceluloza, želatina, guarová guma, hydrogenované vegetabilní oleje I. typu, hydroxyethylceluloza, hydroxy-propylmethylceluloza, kapalná glukóza, hořčíkohliníkový silikát, maltodextrin, methylceluloza, polymetakrylát, povidon, alginat sodný, škrob a zein. Největší přednost je dávána vazným sloučeninám, které mají rovněž aktivní čistící funkci při praní podobně jako kationtové polymery, tj. kvaternární sloučeniny ethoxylovaných • · · ·

hexamethylendiaminů, bishexamethylentriaminů, nebo jiným podobným pentaaminům, ethoxylovaným polyethylenaminům, maleinakrylatovým polymerům.

Negelující vazné materiály jsou výhodně nastříkávány a mají proto tedy odpovídající teplotu tavení pod 90 °C, výhodně pod 70 °C a nejvýhodněji pod 50 °C, a to proto, aby nedocházelo k poškození nebo degradaci jiných aktivních komponent matrice. Nejvíce jsou upřednostňovány nevodné kapalné vazné látky (tj. ne ve vodném roztoku), které mohou být nastříkávány v roztavené formě. Mohou však být použity i tuhé vazné látky zabudované do matrice během suchého dávkování, ale v tabletách mají vazný účinek.

Negelující vazné sloučeniny jsou výhodně používány v množství v rozsahu od 0,1 do 15 hmotnostních % kompozice, výhodněji pod 5 % a zvláště v případě, že se nejedná o aktivní prací prostředek, v množství pod 2 hmotnostní %.

Je výhodné nepoužívat gelující vazné látky, jako jsou neiontové povrchově aktivní látky, v jejich kapalné nebo roztavené formě. Neiontové povrchově aktivní látky a jiné gelující vazné sloučeniny však z celkové kompozice vyloučeny nejsou, ale je dávána přednost jejich používání v detergentních tabletách jako tuhé přísady, a ne jako kapaliny.

Plnidla

Do kompozice detergentních tablet jsou s výhodou přidávána plnidla přispívající k regulaci minerální tvrdosti. Mohou být použity jak anorganické, tak i organické plnící sloučeniny. Plnící sloučeniny jsou převážně používány ve složeních určených pro praní tkanin jako pomocné činidlo pro odstraňování specielních nečistot.

Množství přisazované plnící sloučeniny závisí v širokém rozsahu od konečného použití kompozice.

Anorganické nebo fosfor obsahující detergentní plnící sloučeniny zahrnují, ovšem ne omezeně, soli alkalických kovů, amonné a alkanolammoniové polyfosfátové soli (představované tripolyfosfáty, pyrofosfáty a skelnými polymerními metafosfáty), . · ·♦···· · · ·· · · · · · · ·«· · ···· · · ·····*· · ··· · • · · · · · · ··· · ····· ·· fosfonáty, fytovou kyselinou, silikáty, uhličitany (včetně hydrogenkarbonátů a seskvikarbonátů), síranů a aluminosilikátů. V některých případech jsou požadována nefosfátová plnidla. Důležité a překvapující je, že zde uváděné kompozice dobře plní svou úlohu i za přítomnosti tzv. „měkkých“ plnidel (v porovnání s fosforečnany), jako jsou citrany, nebo v tzv. „podplněném“ stavu, který vzniká za přítomnosti zeolitu nebo vrstevnatých silikátových plnidel.

Do příkladů silikátových plnidel náleží silikáty alkalických kovů, zvláště takové, které mají poměr SiO₂:Na₂O v rozsahu od 1,6:1 do 3,2:l a s vrstevnými silikáty, jako je vrstevnatý silikát popisovaný v patentu US 4 664 839, vydaný 12. května 1987 , Η. P. Rieck. NaSKS-6 je obchodní značka pro krystalický vrstevnatý silikát obchodovaný firmou Hoechst (běžně zde zkracovaný na „SKS-6“). Na rozdíl od zeolitových plnidel, silikátové plnidlo SKS-6 neobsahuje hliník. NaSKS-6 má morfologickou formu vrstevnatého silikátu delta-Na₂SiO₅. Může být připraven způsobem podobným, jaký je popisován v německém DE-A-3 417 649 a DE-A-3 742 043. SKS-6 je v předloženém vynálezu silně upřednostňovaný vrstevnatý silikát, i když mohou být použity i jiné vrstevnaté silikáty o obecném vzorci NaMSi_xO_2x+1.yH₂O, kde M představuje sodík nebo vodík, x je číslice od 1,9 do 4, výhodně 2, a y číslice od 0 do 20, výhodně 0. Mohou být použity i jiné vrstevnaté silikáty od firmy Hoechst včetně NaSKS-5, NaSKS-7 a NaSKS-11, mající alfa, beta a gama formu. Jak bylo uvedeno shora, druhu delta Na₂SiO₅ (druh NaSKS-6) je zde dávána přednost. Mohou být užitečné i jiné druhy silikátů, jako např. křemičitan horečnatý, který může sloužit jako ostřící činidlo při granulaci, jako stabilizující činidlo pro kyslíkatá bělidla a jako část systému kontrolujícího pěnivost.

Příklady uhličitanových plnidel jsou uhličitany alkalických zemin a alkalických kovů, jak jsou popisovány v německé patentové přihlášce 2 321 001, která byla zveřejněna 15. listopadu 1973.

Aluminosilikátová plnidla jsou v předloženém vynálezu rovněž velmi užitečná.

Aluminosilikátová plnidla jsou velmi důležitá pro většinu granulovaných detergentních

kompozic pro těžkou práci, a mohou mít význam jako plnidla v kapalných detergentních složeních. Aluminosilikátová plnidla jsou taková s obecným vzorcem:

M_z(zAIO₂)_y.xH₂O kde z a y jsou číslice nejméně 6, molární poměr z : y je v rozsahu od 1,0 do asi 0,5, *a x je číslice od asi 15 do 264.

Vhodné aluminosilikáty jsou komerčně dostupné jako iontoměničové materiály. Tyto aluminosilikáty mohou mít krystalickou nebo amorfní strukturu a mohou to být přírodní aluminosilikáty nebo uměle připravené. Způsob výroby aluminosilikátových materiálů jako materiály pro výměnu iontů je popsán v patentu US 3 985 669, Krummel a spol., vydaný 12. října 1976. Výhodné a zde popisované syntetické krystalické aluminosilikáty pro iontovou výměnu jsou obchodované pod označením Zeolite A, Zeolite P (B), Zeolite MAP a ZEOLITE X. Specielní přednost v tomto vynálezu je dávána krystalickému iontoměničovému aluminosilikátovému materiálu s obecným vzorcem

Na₁₂[(AIO₂)₁₂(SiO₂)i₂].xH₂O kde x je od asi 20 do asi 30, výhodně asi 27. Tento materiál je znám jako Zeolite A. Mohou zde být vhodné i dehydratované zeolity (x = 0 až 10 ). Výhodná je velikost průměru částic aluminosilikátů od asi 0,1 do 10 mikronů

Organická detergentní plnidla podle předloženého vynálezu zahrnují, ale ne omezeně, širokou paletu polykarboxylátových sloučenin. Zde použitý výraz „polykarboxyláty“ odpovídá sloučeninám majícím větší počet karboxylových skupin, výhodně nejméně 3 karboxyláty. Polykarboxylátové plnidla mohou být do detergentní kompozice vnesena v kyselé formě, ale také ve formě neutrálních solí. Pokud je použita forma soli, je dávána přednost solím alkalických kovů, jako sodíku, draslíku a lithia nebo alkanolammoniovým solím.

Do skupiny vhodných polykarboxylátových plnidel je zařazena široká skupina kategorií. Jedna z důležitých kategorií polykarboxylátových plnidel zahrnuje ethery polykarboxy-látu, včetně oxydijantarátu, jak je popisováno v Berg, patent US 3 128 287, vydaný 7. dubna 1964, a Lamberti a spol, patent US 3 635 830, vydaný 18. ledna 1972. Viz též plnidla „TMS/TDS“ v patentu US 4 663 071, Bush a spol., z 5. května 1987. Vhodné • * ···· ··· • · · · ·· · • ···· · ·· • · · · · ·· • · · · ·· • · ··· ·· ··· etherové polykarboxyláty zahrnují také cyklické sloučeniny, zvláště alicyklické sloučeniny, jak jsou popisovány v patentech US 3 923 679; 3 835 163; 4 158 635; 4 120 874 a 4 102 903.

Jiná vhodná detergentní plnidla zahrnují etherové hydroxypolykarboxyláty, kopolymery maleinového anhydridu s ethylenem nebo vinylmethyletherem, 1,3,5-trihydroxybenzen-2,4,6-trisulfonovou kyselinu a karboxymethyloxyjantarovou kyselinu, různé soli alkalických kovů, ammonia a substituované ammonné soli polyoctových kyselin jako ethylendiamintetraoctovou kyselinu a nitrilotrioctovou kyselinu stejně jako polykarboxy-láty, jako melitovou kyselinu, jantarovou kyselinu, oxydijantarovou kyselinu, poly-maleinovou kyselinu, benzen-1,3,5-trikarboxylovou kyselinu, karboxymethyloxy-jantarovou kyselinu a rozpustné soli těchto kyselin.

Citrátová plnidla, tj. kyselina citrónová a její rozpustné soli (zvláště sodná sůl), jsou polykarboxylátová plnidla zvláštního významu pro složení kapalných detergentů pro těžkou práci a především s ohledem na jejich obnovitelné zdroje a jejich biodegradabilitu. Citráty mohou být použity pro granulované výrobky, zvláště v kombinaci se zeolity a/nebo vrstevnatými křemičitanovými plnidly. Oxydijantaráty jsou obzvlášt užitečné v podobných kompozicích a kombinacích.

Vhodné pro detergentní kompozice podle předloženého vynálezu jsou 3,3-dikarboxy-4-oxa-1,6-hexandiodáty a odvozené sloučeniny popisované v patentu US 4 566 984, Bush, vydaný 28. ledna 1986. Vhodná plnidla na bázi jantarové kyseliny zahrnují C₅ až C₂o alkyljantarové a alkenyljantarové kyseliny a jejich soli. Zvláště vhodná sloučenina tohoto typu je dodecenyljantarová kyselina. Specifické příklady jantarových plnidel představují: lauryljantarát, myristyljantarát, palmityljantarát, 2-dodecenyljantarát (zde upřednostněný), 2-pentadecenyljantarát a pod. Lauryljantaráty jsou upřednostňovaná plnidla této skupiny a jsou popisována v evropské patentové přihlášce 86 200 690.5/0 200 263, zveřejněné 5. listopadu 1986.

	* »		• · ·
•	• ♦	•
• ·	• ·	• · ·	• · ·
• · · · • • ·	• · · • · • ·	• • • · ·	• · · · • · · • · · · ·

Jiné vhodné polykarboxyláty jsou popisovány v patentu US 4 144 226, Crutchfield a spol., vydaný 13. března 1979 a v patentu US 3 308 067, Diehl, vydaný 7. března 1967. Viz též Diehl, patent US 3 723 322.

Mastné kyseliny, tj. monokarboxylové kyseliny s C₁₂ až C₁₈ mohou být do kompozic zavedeny samostatně, nebo v kombinaci s dříve popsanými plnidly, zvláště citranovými a/nebo jantarátovými plnidly, aby se zajistila přídavná aktivita plnidla. Použití zmíněných mastných kyselin má obvykle za následek snížení pěnivosti, což musí zohlednit výrobce složení.

V situaci, kdy je možné použít plnidla na základě fosforečnanu a zvláště při formulaci tyčinek vhodných pro ruční přepírání, mohou být použity různé fosforečnany alkalických kovů, jako jsou dobře známé sodné tripolyfosfáty, pyrofosfát sodný a ortofosfát sodný. Fosfonátová plnidla jako ethan-1 -hydroxy-1,1 -difosfonát a jiná dobře známá fosfonátová plnidla mohou být rovněž použita (viz např. patenty US 3 159 581; 3 213 030; 3 422 021; 3 400 1 48 a 3 422 137).

Bělidla

Zde popisované detergentní kompozice výhodně obsahují bělící činidla nebo bělící kompozice obsahují bělící činidlo a jeden nebo více bělících aktivátorů. Pokud jsou taková činidla přítomná, je bělící činidlo obsaženo obvykle v množství od asi 1 % do asi 30 %, výhodněji od asi 5 % do asi 20 % celkové detergentní kompozice, především pro praní tkanin. Je-li do detergentu přidáno bělidlo, bývá přidané množství bělícího aktivátoru obvykle od asi 0,1 % do asi 60 %, výhodněji od asi 0,5 % do asi 40 % bělící složky, tvořené bělícím činidlem + bělícím aktivátorem.

Bělící činidlo použité v předloženém vynálezu může být jakékoliv bělící činidlo vhodné pro použití pro detergentní kompozice pro praní textilií, čištění pevných povrchů nebo pro jiné čistící použití, které je dnes známé nebo bude známé v budoucnosti. Zahrnuta jsou kyslíková bělidla stejně jako jiná bělící činidla. V předloženém případě jsou vhodná perborátová bělidla, tj. perborát sodný (tj. mono- nebo tetrahydrát).

*—___* * _t Γ*.......

• · · · * » ;

. · · · · ··· · • »····· · ··· • · · · · ·

Jiná kategorie bělících činidel, kterou je možno použít v tomto případě, jsou bez omezení bělidla na bázi perkarboxylové kyseliny a její soli. Vhodné příklady této třídy činidel obsahují hexahydrát monoperoxyftalátu horečnatého, horečnatou sůl kyseliny metachlorperbenzoové, 4-nonylamino-4-oxoperoxybutyrovou kyselinu a diperoxy-dodekanovou kyselinu. Taková bělící činidla jsou popisována v patentu US 4 483 781, Hartman, vydaný 20. listopadu 1984, v patentové přihlášce US 740 446, Burns a spol., splněné 3. června 1985, v evropské patentové přihlášce 0 133 354, Chung a spol., z. 1. listopadu 1983. Vysoce upřednostňované bělící činidlo je rovněž 6-nonylamino-6-oxo-peroxykapronová kyselina, popsaná v patentu US 4 634 551, vydaném 6. ledna 1987, Burns a spol.

Mohou být rovněž použita peroxydová bělící činidla. Vhodná peroxydová bělící činidla zahrnují peroxyhydrátuhličitan sodný a ekvivalentní „perkarbonátová“ bělidla, peroxypyrofosfát sodný, a peroxid sodný. Mohou být též použita persulfátová bělicí činidla (např. OXONE, obchodně vyráběný DuPontem).

Vhodné perkarbonátové bělící činidlo je složeno z tuhých částic o průměrné velikosti zmíněných částic v rozsahu od asi 500 mikrometrů do asi 1 000 mikrometrů, při čem asi 10 hmotnostních % částic nemá být menší než 200 mikrometrů a ne více než 10 hmotnostních % zmíněných částic překračovat velikost 1 250 mikrometrů. Výhodně může být perkarbonát pokryt silikátem, borátem nebo ve vodě rozpustnou povrchově aktivní látkou.

Perkarbonát je dosažitelný z různých komerčních pramenů, jako FMC, Solvay a Tokai Denka.

Konečně mohou být použity i směsi bělících činidel.

Peroxydová bělící činidla, perboráty, perkarbonáty atd. jsou vhodně kombinována s bělícími aktivátory, které vedou in šitu ke vzniku vodného roztoku (tj. během pracího procesu) peroxykyseliny odpovídající bělícímu aktivátoru. Různé neomezující příklady

O aktivátorů jsou popisovány v patentu US 4 915 854, vydaném 10. dubna 1999, Mao a spol., a patentu US 4 412 934. Nonanoylbenzensulfonát (NOBS) a tetraacetylethylen-diamin (TAED) jsou typickými aktivátory a může být použita i jejich směs. Viz též patent US 4 634 551, kde jsou uvedena jiná typická bělící činidla a aktivátory vhodné pro předložený případ.

Vysoce upřednostňovaný bělící aktivátor ze skupiny amidoderivátů má obecný vzorec R¹N(R⁵)C)O)R²C(O)L nebo R¹C(O)N(R⁵)R²C(O)L kde R¹ je alkylová skupina mající od asi 6 do asi 12 uhlíkových atomů, R² je alkylen obsahující od asi 1 do asi 6 uhlíkových atomů, R⁵ je H nebo alkyl, aryl nebo alkaryl mající od asi 1 do asi 10 uhlíkových atomů, a L je kterákoliv vhodná nosná skupina. Nosná skupina je jakákoliv skupina oddělující se od bělícího aktivátoru v důsledku nukleofilního působení bělícího aktivátoru při perhydrolysi aniontu. Vhodnou skupinu představuje fenylsulfonát.

Vhodné příklady bělících aktivátorů podle shora uvedeného obecného vzorce jsou (6-oktanamido-kaproyl)oxybenzensulfonát, (6-nonanamidokaproyl)oxybenzensulfonát, (6-dekanamido-kaproyl)oxybenzensulfonát a jejich směsi, jak jsou popisovány v patentu US 4 634 551, včleněného zde do referencí.

Jiné třídy bělících aktivátorů zahrnují aktivátory benzenoxazinového typu, popisované v patentu US 4 966 723, Hodge a spol., vydaném 30. října 1990, a včleněném zde do referencí. Velmi vhodný aktivátor benzenoxazinového typu má vzorec:

O

Ještě jinou třídu vhodných bělících aktivátorů představují acyllaktamové aktivátory, zvláště acylkaprolaktamy a acylvalerolaktamy s obecným vzorcem:

o

II o c-ch₂—ch₂ ~ II I I

R⁶—C-N. I ch₂-ch₂ kde R⁶ je H nebo alkyl, aryl, alkoxyaryl nebo alkarylová skupina obsahující od 1 do asi 12 uhlíkových atomů. Velice vhodné laktamové aktivátory spadají do skupiny zahrnující benzylkaprolaktam, oktanoylkaprolaktam, 3,5,5-trimethylhexanoylkaprolaktam, nonanoylkaprolaktam, dekanoylkaprolaktam, undecenoylkaprolaktam, benzoylvalero-laktam, oktanoylvalerolaktam, dekanoylvalerolaktem, undekanoylvalerolaktam, nonanoylvalerolaktam, 3,5,5-trimethylhexanoylvalerolaktam a jejich směsi. Viz též patent US 4 545 784, Sanderson, vydaný 8. října 1985, včleněný zde do referencí, který popisuje acylkaprolaktamy včetně benzoylkaprolaktamu, adsorbovaném do perboratu sodného.

Bělící činidla jiná než kyslíková bělící činidla jsou rovněž známá a mohou zde být využita. Jeden z typů nekyslíkových bělících činidel zvláštního zájmu jsou fotoaktivovaná bělící činidla jako sulfonované zinkové a/nebo hliníkové ftalocyaniny. Viz patent US 4 033 718, Holcombe a spol., vydaný 5. července 1977. Pokud se použijí, detergentní složení obvykle obsahuje od asi 0,025 % do asi 1,25 hmotnostních % takového bělícího činidla, především sulfonovaného zinkového ftalocyaninu.

Pokud je třeba, bělící činidlo může být katalyzováno prostřednictvím manganové sloučeniny. Takové sloučeniny jsou v oboru dobře známé a zahrnují, např. katalyzátory na bázi manganu, popisované v patentech US 5 246 621; 5 244 594; 5 194 416; 5 114 606; a v evropských patentových přihláškách 549 271A1; 549 272A1; 544 440A2 a 544 490A1.

Vhodné příklady těchto katalyzátorů zahrnují Mn^lV2(u-O)3(1,4,7-trimethyl-1,4,7-triazacyklononan)2(PF6)2lMn^lll2(u-O)1(u-OAc)2(1,4,7-trimethyl-1,4,7-triazacyklononan)₂-(CIO₄)₂, Mn'^v4(u-O)6(1,4,7-triazacyklononan)4(CIO4)4, Mn^,llMn^lv4(u-O)₁(u-OAc)₂.(1,4,7• · · ·

-trimethyl-1,4,7-triazacyklononan)2(CIO₄)3_;

Μη^ιν(1,4,7-trimethyl-l ,4,7-triazacyklo-nonan)(OCH₃)3(PF₆), a jejich směsi. Jiné bělící aktivátory na kovové bázi zahrnují takové popisované v patentech US 4 430 243 a 5 114 611. Použití manganu s různými komplexy ligandu zvyšující účinnost jsou rovněž popsány v následujících patentech US: 4 728 455; 5 284 944; 5 246 612; 5 256 779; 5 280 117; 5 274 147; 5 153 161; a 5 227 084.

Prakticky, ovšem nikoliv omezeně, kompozice a procesy zde popisované mohou být sestaveny takovým způsobem, aby se vytvořila alespoň jedna milióntina částic aktivního bělícího katalyzátoru ve vodném pracím roztoku, a zajistit výhodně množství částic katalyzátoru asi od 0,1 ppm do asi 700 ppm, výhodněji od asi 1 ppm do asi 500 ppm v pracím roztoku.

Enzymy

Enzymy mohou být včleněny do složení podle zde popisovaného vynálezu pro jejich rozsáhlé možnosti použití v pracím pochodu, včetně např. pro odstranění nečistot na bázi proteinů, uhlohydrátů nebo triglyceridů, pro zabránění přenosu barviva nebo pro restauraci tkanin. Používané enzymy zahrnují proteinasy, amylasy, lipasy, celulasy a peroxydasy a stejně i jejich směsi. Mohou být použity i jiné typy enzymů. Mohou být jakéhokoliv původu, např. rostlinného, živočišného, bakteriálního, plísňového nebo kvasinkového. V každém případě je výběr enzymu řízen řadou faktorů jako např. aktivitou pH a/nebo optimalizací stability, thermostability, stability oproti aktivním detergentům, plnidlům atd. Z uvedených důvodů je dávána přednost bakteriálním nebo plísňovým enzymům, jaké představují bakteriální amylasy a proteinasy a plísňové celulasy.

Enzymy jsou obvykle používány v dostačujícím množství, představující množství do asi 5 mg, výhodněji obvykle do asi 0,01 mg až asi do 3 mg aktivního enzymu na jeden gram detergentní kompozice. Jinými slovy, v předloženém vynálezu popisovaná složení obvykle obsahují od asi 0,001 do asi 5 %, výhodně 0,01 až 1 hmotnostní % komerčně vyrobeného enzymu. Proteatické enzymy jsou obvykle přítomné v komerčních výrobcích ·· : ~ : ΓΣ7. · · * : ··:· · : : : ·: : :

; .. ... ·· ··· v množství dostačujícím dodat od 0,005 do 0,1 Ansonovy jednotky (AU) aktivity na jeden gram kompozice.

Vhodné příklady proteinas jsou subtilisiny, získávané ze specielních rodů B. subtilis a B. licheniformis. Jiné vhodné proteinasy jsou získávány z rodů bacilů, mající maximum aktivity v rozsahu pH 8 až 12, a které byly vyvinuty Novo Industries A/S pod zapsanou značkou ESPERASE. Přípravy tohoto a analogických enzymů jsou popisovány v britské patentové přihlášce 1 243 784, Novo. Proteolytické enzymy vhodné pro odstranění proteinových skvrn jsou komerčně dosažitelné a zahrnují takové prodávané pod obchodními názvy ALCALASE a SAVINASE u Novo Industries A/S, (Dánsko) a MAXATASE u International Bio-Synthetics, lne. (Nizozemí). Jiné proteinasy jsou Protease A (viz evpropskou patentovou přihlášku 130 756, zveřejněnou 9. ledna 1985) a Protease B (viz evropskou patentovou přihlášku serie č. 87 303 761.8, vydanou 28. dubna 1987 a evropskou patentovou přihlášku 130 756, Bott a spol., vydanou 9. ledna 1985).

Amylasy zahrnují např. α-amylasy popisované v Britské patentové specifikaci č. 1 296 839 (Novo), RAPIDASE, International Bio-Synthetics, lne. a TERMAMYL, Novo Industries.

Použitelné celulasy vhodné podle předloženého vynálezu zahrnují jak bakteriální, tak i plísňové celulasy. Výhodně mají optimální pH v rozmezí od 5 do 9,5. Vhodné celulasy jsou popisovány v patentu US 4 435 307, Barbesgoard a spol., vydaný 6. března 1984, popisující plísňové celulasy vyráběné z Humicola insolens a Humicola rodu DSM1800 nebo celulasa 212, získávaná z plísně náležející rodu Aeromonas, a dále celulasa extrahovaná z hepatopankreatu mořských měkkýšů (Dolabella Auricula Solander). Vhodné celulasy jsou rovněž popisované v GB-A-2 075 028; GB-A-2 095 275 a DEOS-2 247 832. Obzvlášt vhodný je CAREZYME (Novo).

Vhodné enzymy lipasy pro použití v detergentech produkují mikroorganizmy skupiny

Pseudomonas, jako Pseudomonas stutzeri ATCC 19.154, popisované v britském patentu 1 372 034. Viz též lipasy podle japonské patentové přihlášky 53 20487, • ·

vyložené k veřejnému seznámení 24. února 1978. Tuto lipasu je možno získat u Amano Pharmaceutical Co. Ltd., Nagoya, Japonsko, pod obchodním názvem Lipase P „Amano“, později pod změněným na „Amano-P“. Jiné komerční lipasy představují Amano-CES, lipasy od Chromobacter viscosum, tj. Chromobacter viscosum var. lipolyticum NRRLB 3673, komerčně obchodované Toyo Jozo Co., Tagata, Japonsko; a dále Chromobacter viscosum lipases od US Biochemical Corp., USA a Disoynth Co., Nizozemí, a lipasy produkované Pseudomonas gladioli. V předloženém vynálezu je dávána přednost enzymu lipase s názvem LIPOLASE, odvozený od Humicola lanuginosa a obchodně dosažitelný u Novo (viz též EPO 341 947). Enzymy peroxydasy jsou používány v kombinaci se zdroji kyslíku, tj. peruhličitany, perboritany, persírany, peroxidem vodíku a pod. Jsou používány jako „roztoková bělidla“, tj. k zamezení přenosu barviva nebo pigmentu odstraněného z praného podkladu během praní na jiné podklady v pracím roztoku. Enzymy peroxydasy jsou v oboru známé a zahrnují např. peroxydasu získanou z křenu, ligninasu a haloperoxydasu jako chlorperoxydasu a bromperoxydasu. Detergentní kompozice obsahující peroxydasy jsou popsány např. v PCT mezinárodní přihlášce WO 89/099 813, zveřejněné 19. října 1989, Kirk O., postoupené Novo Industries A/S.

Široká paleta enzymatických materiálů a prostředků k jejich zavedení do syntetických detergentních kompozicí jsou dále popisovány v patentu US 3 553 139, McCarty a spol., vydaném 5. ledna 1971. Enzymy jsou dále uvedeny v patentu US 4 101 457, Plače a spol., vydaném 18. července 1978, a v patentu US 4 507 219, Hughes, vydaném 26. března 1986. Enzymový materiál vhodný pro vytváření kapalných detergentních materiálů a jejich zavedení do těchto prostředků, jsou popsány v patentu US 4 261 868, Hora a spol., vydaný 14. dubna 1981. Enzymy používané v detergentních prostředcích mohou být stabilizovány různými technikami. Stabilizační techniky enzymů jsou popsány a uvedeny v příkladech patentu US 3 600 319, Gedge a spol., vydaný 17. srpna 1971, a v evropské patentové přihlášce 0 199 405, přihlášce 86 200 586.5, Venegas, publikované 29. října 1986. Systémy pro stabilizaci enzymů jsou popisovány např. v patentu US 3 519 570.

* - ------		* * -
• · ·	•	•	•	• ·	• i
• · ·	•	•	• · ·	• ·	•
« · · · ·	• ·	•	•	• · ·	•
• · · ·		• ·	• · ·	• ·	• · ·

Jiné součásti běžně používané v detergentních prostředcích a které je možno použít při přípravě detergentních tablet zahrnují chelátotvorná činidla, zašpinění uvolňující činidla, činidla bránící novému usazování zašpinění, dispersní činidla, látky potlačující pěnivost, změkčovadla tkanin, činidla zabraňující přenosu barviv a parfémy.

Shora popisovaná činidla pro čistící prostředek jsou výhodně balena v balícím systému.

Balící systém může být výhodně tvořen listem ohebného materiálu. Materiály vhodné pro toto použití, jako ohebný list, zahrnují jednovrstvé, současně vytlačované nebo laminované filmy. Tyto filmy mohou obsahovat různé složky, jako jsou polyethylen, polypropylen, polystyren, polyethylentereftalát. Výhodně tvoří balící systém film z polyethylenu na biorientovaném polypropylenu, současně protlačovaný a s hodnotou MVTR menší než 1 g/(den.m²). MVTR balícího systému je výhodně menší než 10 g/(den/m²), výhodněji menší než 5 g/(den.m²), ještě výhodněji menší než 1 g/(den.m²) a nejvýhodnější menší než 0,5 g/(den.m²). Film (2) může mít rozličnou tlouštku. Tlouštka bývá obvykle mezi 10 až 150 pm, výhodně mezi 15 a 120 pm, výhodněji mezi 20 a 100 pm, ještě výhodněji mezi 25 a 80 pm a nejvýhodněji mezi 30 a 40 pm.

Balící materiál je výhodně opatřen bariérovou vrstvou, kterou bývá obvykle opatřován materiál pro nízkou průchodnost kyslíku, která bývá obvykle menší než 300 cm³/(m².den), výhodně menší než 150 cm³/(m².den), ještě výhodněji menší než 100 cm³/(m².den), ještě výhodněji menší než 50 cm³/(m².den), a nejvýhodněji menší než 10 cm³/(m².den). Typické materiály pro takovou ochrannou vrstvu představují biorientovaný polypropylen, polyethylentereftalát, Nylon, poly(ethylenvinylalkohol) nebo laminovaný materiál obsahující jednu z uvedených složek, dále i SiO_x (oxyd křemičitý) nebo kovové folie jako je např. hliníková folie. Takový balící materiál má vynikající význam na stabilitu výrobku např. během skladování.

Mezi balící způsoby náleží obvykle i balící postupy popisované ve WO 92/20 593, včetně průběžného balení nebo přebalování. Při podobných postupech je balený materiál opatřován podlouhlým těsným obalem, který může sloužit i pro konečné uzavření materiálu do obalu, nebo přesahující balení, následované uzavřením druhého • · · ··· ··· ··· · ···· · · ······· · « · · · konce závěrečným druhým těsným uzávěrem. Balící systém může obsahovat přeuzavírku popisovanou ve WO 92/20 593. Zvláště za použití smotku, obalu ve formě trubice je vhodný rychlý víkový uzávírací systém nebo je vhodný lepící uzávěr. Pásek rychlouzávěru nebo lepící pásek může být umístěn na povrchu balení, a tento pásek zajišťuje oboje, jak počáteční zabalení, tak i nové rychlé uzavření balícího systému. V takovém případě rychlouzávěr nebo lepící páska mohou obsahovat plochu opatřenou kohezivní (lepící) vrstou, tj. plochu, která přidržuje jednu plochu strany obalu na druhé ploše kohezivního povrchu. Takový způsob balení a znovuuzavření představuje rovněž způsob zamezující nežádoucí slepení. Podobný postup je popisován ve WO 95/13 225, zveřejněný 18. května 1995. Může být použit i postup zahrnující několik úkonů anebo balení může obsahovat několik pásků adhezivního materiálu. Hlavní požadavek je, aby styk mezi vnějškem a vnitřkem balení byl po prvním otevření celého balení co nejmenší. Výhodné je použití rychlospoje, zvláště takového druhu, který usnadňuje rychlé otevření a dokonalé nové uzavření celého balícího systému.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

I) Základní prášek detergentního prostředku ve složení podle dále uvedeného soupisu C se připraví podle následujícího postupu: Všechny druhy složek základního složení prostředku se spolu smísí v mísícím bubnu nebo postřikovém bubnu, aby se vytvořila homogenní směs všech složek, kromě nástřikového vazného materiálu, fluorescentní bělící složky nebo zjasňovače a fotobělící složky zinkového ftalocyaninsulfonátu. Směs se pak rozdělí na dvě stejné části, jednu, která vytvoří bílou část vrstvy, a druhou pro vytvoření značené zelené vrstvy. Bílá vrstva se vytvoří nastříkáním zjasňovače nebo fluorescentní bělící složky společně s polovinou části vazné látky. Materiál pro zelenou vrstvu se připraví nástřikem fotobělícího činidla, zinkového ftalocyaninsulfonátu společně se zbytkem vazné látky. Vrstva se pak okamžitě zpracuje v zařízení Loedige KM 600®.

·· · · · · · · · ······ · ··· ·

II) Za použití rotačního lisu typu Bonals® se lisuje po plnění obou matric ze dvou nezávislých podávačích zásobníků. Obě vrstvy se spolu slisují při předlisování a kompresní stanice vytvoří tabletu s dvojitou vrstvou.

III) V předloženém případě mají tablety čtvercový průřez o straně dlouhé 45 mm, výšce 24 mm a hmotnosti 45 g. Výška spodní zelené strany odpovídá 50 % celkové výšky tablety.

IV) Tablety se pak pokryjí 2,5 g potahového materiálu tvořeného 80 hmotnostními % sebakové kyseliny a 20 hmotnosními % Nymcelu (= karboxymethycelulosa (substituční stupoň 3), dodaná Metsa-Serla).

V) Zabarvení bílé vrstvy potažené tablety vykazovalo následující hodnoty: a = -2, b = 10, L = 85.

VI) Zabarvení zelené vrstvy potažené tablety vykazovalo následující hodnoty: a = -9, b = 3, ]_ = 80.

Je nutno poznamenat, že měření zabarvení této čtvercové tablety bylo provedeno proměřením 4 tablet položených vedle sebe, které tak vytvořily čtverec o délce strany 90 mm, takže měření bylo provedeno na ploše o průměru v 50 mm.

Níže jsou uvedeny příklady složení základního materiálu prostředku pro výrobu pracích detergentních tablet pro prádelny podle předloženého vynálezu, při čemž byly fluorescentní bělící složka a zjasňovač výhodně koncentrovány v první vrstvě, a zinkový ftalocyaninsulfonát výhodně koncentrován v druhé vrstvě.

U daného detergentního prostředku může ovšem být např. celý podíl zjasňující složky koncentrován v jedné vrstvě a zinkový ftalocyaninsulfonát v druhé. Podle vynálezu mohou být použity i jiné poměry jednotlivých složek ve vrstvách. Tablety s jednoduchou vrstvou zabarvenou zinkovým ftalocyaninsulfonátem mohou být při daném složení

základního prostředku podle vynálezu rovněž použity, např. s nastříkáním zinkového ftalocyaninsulfonátu na matrici, výhodně společně s vaznou látkou.

	Složení A (hmotnostní %)
Aniontový aglomerát 1	21,45
Aniontový aglomerát 2	13,00
Kationtový aglomerát	5,45
Vrstevnatý silikát	10,8
Peruhličitan sodný	14,19
Aglomerát bělícího činidla	5,49
Uhličitan sodný	13,82
EDDS/sulfátové částice	0,47
Čtyřsodná sůl kyseliny hydroxyethandifosfoniové	0,73
Polymer uvolňující zašpinění	0,33
Fluorescenční bělící činidlo	0,18
Zinkový ftalocyaninsulfonát	0,025
Mýdlový prášek	1,40
Látka potlačující pěnivost	1,87
Kyselina citrónová	7,10
Proteinasa	0,79
Lipasa	0,28
Celulasa	0,22
Amylasa	1,08
Nástřiková vazná látka	1,325
CELKEM	100,00

Aniontový aglomerát 1 obsahuje 40 % aniontové povrchově aktivní látky, 27 % zeolitu a 33 % uhličitanu.

Aniontový aglomerát 2 obsahuje 40 % aniontové povrchově aktivní látky, 28 % zeolitu a 32 % uhličitanu.

• · · ·

Kationtový aglomerát obsahuje 20 % kationtové povrchově aktivní látky, 56 % zeolitu a 24 % sulfátu.

Vrstevnatý silikát obsahuje 95 % SKS 6 a 5 % silikátu.

Aglomerát bělícího aktivátoru obsahuje 81 % TAED, 17 % akrylového/maleinového kopolymeru (kyselá forma) a 2 % vody.

Částice sodné soli kyseliny ethylendiamin-N,N-dijantarové/sulfátu obsahují 58 % sodné soli kyseliny ethylendiamin-N,N-dijantarové, 23 % sulfátu a 19 % vody.

Látka potlačující pěnivost obsahuje 11,5 % silikonového oleje (ex Dow Corning), 59 % zeolitu a 29,5 % vody.

Nástřikový systém vazné látky obsahuje 50 % Lutensit K-HD 96 a 50 % PEG (polyethylenglykol).

Příklad 2

	Složení B (hmotnostní %)
Aniontový aglomerát 1	21,45
Aniontový aglomerát 2	13,00
Kationtový aglomerát	5,45
Vrstevnatý silikát	10,8
Perkarbonát sodný	14,19
Aglomerát bělícího aktivátoru	5,49
Uhličitan sodný	12,645
Částice EDDS/sulfátu	0,47
Čtyřsodná sůl kyseliny hydroxyethandifosfoniové	0,73
Polymer uvolňující zašpinění	0,33
Fluorescenční bělící činidlo	0,18
Zinkový ftalocyaninsulfonát	0,025
Mýdlový prášek	1,40
Látka potlačující pěnivost	1,87
Kyselina citrónová	7,10

---------------------_ΛΛ..... .

·· ·· · · · · ·· • · · · ···· · · · ······· · ··· · · ··· · ·· ··· ·· ··

Proteinasa	0,79
Lipasa	0,28
Celulasa	0,22
Amylasa	1,08
Nástřikový vazný systém	2,5
CELKEM	100,00

Aniontový aglomerat 1 obsahuje 40 % aniontové povrchově aktivní látky, 27 % zeolitu a 33 % uhličitanu.

Vrstevnatý silikát obsahuje 95 % SKS 6 a 5 % silikátu.

Aglomerát bělícího aktivátoru obsahuje 81 % TAED, 17 % akrylového/maleinového kopolymerů (kyselá forma) a 2 % vody.

Příklad 3

	Složení C (hmotnostní %)
Aniontový aglomerát 1	9,1
Aniontový aglomerát 2	22,5
Neiontový aglomerát	9,1
Kationtový aglomerát	4,6

Vrstevnatý silikát	9,7
Perkarbonát sodný	12,2
Aglomerát bělícího aktivátoru	6,1
Uhličitan sodný	7,67
Částice EDDS/sulfátu	0,5
Čtyřsodná sůl kyseliny hydroxyethandifosfoniové	0,6
Polymer uvolňující zašpinění	0,3
Fluorescenční bělící činidlo	0,2
Zinkový ftalocyaninsulfonat	0,03
Mýdlový prášek	1,2
Látka potlačující pěnivost	2,8
Kyselina citrónová	5,5
Proteinasa	1
Lipasa	0,35
Celulasa	0,2
Amylasa	1,1
Nástřikový vazný systém	4,75
Parfémový nástřik	0,5

Aniontový aglomerát 1 obsahuje 40 % aniontové povrchově aktivní látky, 27 % zeolitu a 33 % uhličitanu

Aniontový aglomerát 2 obsahuje 40 % aniontové povrchově aktivní látky, 28 % zeolitu a 32 % uhličitanu

Neiontový aglomerát obsahuje 26 % neiontové povrchově aktivní látky, 6 % Lutensit KHD 96, 40 % bezvodého octanu sodného, 20 % uhličitanu a 8 % zeolitu

Kationtový aglomerát obsahuje 20 % kationtové povrchově aktivní látky, 56 % zeolitu a % sulfátu

Vrstevnatý silikát obsahuje 95 % SKS 6 a 5 % silikátu

Aglomerát bělícího aktivátoru obsahuje 81 % TAES, 17 % akrylového/maleinového kopolymeru (kyselá forma) a 2 % vody • ·

Látka potlačující pěnivost obsahuje 11,5 % silikonového oleje (ex Dow Corning), 59 % zeolitu a 29,5 % vody

Nástřikový systém vazné látky obsahuje 16 hmotnostních % polymeru následujícího druhu:

hmotnostních % PEG4000 a 16 hmotnostních % DIBS (isoalkylbenzensulfonát sodný nebo toluensulfonát sodný).

Příklad 4

	Složení D (hmotnostní %)
Aniontový aglomerát 1	32
Kationtový aglomerát	5
Vrstevnatý silikát	11,5
Perkarbonát sodný	16,2
Aglomerát bělícího aktivátoru	4,7
Uhličitan sodný	3,76
Hydrogenuhličitan sodný	2,0
Síran sodný	2,4
Částice EDDS/sulfát	0,5
Čtyřsodná sůl kyseliny hydroxyethandifosfoniové	0,8
Polymer uvolňující zašpinění	0,3
Fluorescenční bělící činidlo	0,1
Zinkový ftalocyaninsulfonat	0,02
Látka potlačující pěnivost	2,1
Kyselina citrónová	2

Proteinasa	0,7
Lipasa	0,2
Celulasa	0,2
Amylasa	0,6
Parfém v kapslích	0,2
Polymerové částice	3
Parfémový nástřik	0,35
Systém neiontového nástřiku	5,17
Zeolit	6,2

Vrstevnatý silikát obsahuje 95 % SKS 6 a 5 % silikátu

Aglomerát bělícího aktivátoru obsahuje 81 % TAES, 17 % akrylového/maleinového kopolymerů (kyselá forma) a 2 % vody

Parfém v kapslích obsahuje 50 % parfému a 50 % škrobu

Polymerové částice obsahují 36 %, 54 % zeolitu a 10 % vody

Neiontový nástřikový systém obsahuje 67 % C 12-C15 AE5 (alkohol s průměrně 5 ethoxylovými skupinami v molekule), 24 % N-methyglukosamidu a 9 % vody.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Detergentní tableta vyznačující se tím, že obsahují alespoň jednu barevnou vrstvu a barevná vrstva je vytvořena složkou mající funkci při čištění
2. Detergentní tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že tableta obsahuje nejméně dvě barevné vrstvy, ze kterých alespoň jedna vrstva je bílá.
3. Detergentní tableta podle nároku 2, vyznačující se tím, že bílá vrstva obsahuje větší množství zjasňující složky než druhá vrstva.
4. Detergentní tableta podle nároku 2, vyznačující se tím, že bílá vrstva neobsahuje jakoukoliv barevnou složku.
5. Detergentní tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že složka mající čistící funkci je barevná fotobělící látka.
6. Detergentní tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že detergentní tableta neobsahuje barvivo.
7. Detergentní tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že tableta obsahuje nejméně dvě barevné vrstvy, ze kterých alespoň jedna vrstva má odlišné zabarvení.
8. Detergentní tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že mez pevnosti v tahu tablety je nižší než 100 kPa.
9. Detergentní tableta podle nároku 1, vyznačující se tím, že tableta obsahuje rovněž vaznou látku.

• · ······ · · • ♦ · · · · · * , ··· ····· * ·»····· « · · · • · · » . .

• · · · ·· · · · ·· · * ·
10. Způsob výroby tablety podle nároku 1, vyznačující se tím, že se složka mající čistící funkci v prvém stupni smísí s neiontovým nosičem, v druhém stupni nastříká na daný výrobek a v třetím stupni se slisuje na výrobek ve tvaru tablety.