CZ113499A3 - Zařízení pro dávkované přivádění jemné částicové hmoty do nádoby reaktoru - Google Patents

Description

Zařízení pro dávkované přivádění jemné částicové hmoty do nádoby reaktoru

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro dávkované přivádění jemné částicové hmoty do nádoby reaktoru obsahující stavidlo zkapalněné základní vrstvy, k němuž nahoře jsou přívody zásobního materiálu a k jehož dolní koncové oblasti je připojena plynová trubka, kde je přívod jemné částicové hmoty jakož i soustava tvořená zařízením tohoto druhu a způsobem jeho provozu.

Dosavadní stav techniky

Zařízení shora zmíněného druhuje známo z americké přihlášky US -4,277.205. Charakteristickým znakem je centrální trubka, na níž navazují přepadové trubky vedoucí k napájecím místům roztříděným po celém průřezu nádoby reaktoru. Centrální trubka spolu s přepadovými trubkami je uspořádána uvnitř nádoby reaktoru takovým způsobem, aby bylo možno zajistit stejnoměrné rozdělování jemné částicové hmoty v nádobě reaktoru. Uspořádání uvnitř nádoby reaktoru je žádoucí k natáčení přepadových trubek, ale způsobuje značné opotřebení otáčecího a těsnícího mechanismu zejména, použije-li se nádoby reaktoru pro reakce vznikající v místě vysokých teplot a existence prudkých plynových toků.

Nevýhoda známých zařízení spočívá v tom, že jemnou částicovou hmotu lze přivádět do nádoby reaktoru pouze stejnoměrně rozloženou v celém průřezu, avšak ne na určitá napájecí místa nebo napájecí oblasti.

Cílem vynálezu je odstranění těchto nedostatků a obtíží a vytvoření zařízení shora zmíněného typu a provozního postupu tohoto zařízení, které by umožňovalo dávkované přivádění jemné částicové hmoty do nádoby reaktoru. Zejména musí být umožněno časově závislé napájení jemné částicové hmoty na specifických místech v různých oblastech nádoby reaktoru, přičemž však zařízení by mělo být tuhé a pevné konstrukce tak, aby byly odstaněny problémy s opotřebováním a náklady na investice a údržbu byly minimální.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je zařízení pro dávkované přivádění jemné částicové hmoty do nádoby reaktoru obsahující stavidlo zkapalněného podloží, do níž prostředky je shora přiváděna hmota v jehož dolní části je umístěna plynová trubka pro napájení zkapalněným plynem a jehož dolní oblast obsahuje přepadové trubky pro přívod jemné částicové hmoty, jehož podstatou je, že větší počet stavidel zkapalněného podloží je umístěn na vnější straně reaktorové nádoby, jejíž přepadové trubky zasahují dovnitř této nádoby.

Jiným předmětem vynálezu je vytvoření zařízení pro přivádění jemné částicové redukční zplodiny z dodávaných látek s obsahem rudy zejména práškové rudy a strusky, která obsahuje alespoň částečně prach u zařízení k výrobě kovových tavenin, zejména houbovité železo, kde redukční zplodiny tvoří oblasti s vysokou propustností plynu,které jsou však navzájem trojrozměrně propojeny, čímž zajistí dobrý přístup redukčního plynu.

Podle vynálezu řeší uvedený problém zařízení shora zmíněného druhu s větším počtem stavidel zkapalněných podloží vytvořených vně reaktorové nádoby, jejichž přepadové trubky zasahují dovnitř reaktorové nádoby.

Preferované zařízení je charakterizováno tím, že je opatřeno centrální trubkou tvořící stavidlo zkapalněného podloží, přičemž nejméně dvě přepadové trubky, z nichž každá vede do stavidla zkapalněného podloží, odbočuje od centrální trubky, kde každé další stavidlo zkapalněného podloží tvoří schránku, do níž přivádí plynová trubka zkapalněný plyn prochází dolní oblastí a nejméně jedna přepadová trubka odbočuje, vstupuje do nádoby reaktoru a kde všechna potrubí zkapalněného plynu jsou vybavena ventily pro místní dávkované zavádění jemné částicové hmoty.

Pomocí ventilů lze otevírat a uzavírat jednotlivá nebo několik dalších stavidel zkapalněného podloží obklopujících centrální trubku. Jemná částicová hmota se nejprve nashromáždí v centrální trubce a jakmile je naplněna zkapalněným plynem naplní se také další stavidla zkapalněného podloží. V závislosti na tom zdaje ϊ

MM 4 ♦* ♦·♦· • · · · · · « · · · · • · · · · * • · · · * · Φ • Φ ··· · · · · zkapalněný plyn dodán do jednoho z dalších stavidel zkapalněného podloží, vyčistí se stavidlo zkapalněného podloží a jemnou částicovou hmotu lze převést do reaktorové nádoby přepadovou trubkou z tohoto stavidla zkapalněného podloží. Střídavým připojováním zkapalněného plynu lze měnit tok hmoty a tím také místo napájení nebo oblast napájení v nádobě reaktoru. Kromě toho je možné dávkovat jemnou částicovou hmotu pomocí množství plynu, vzhledem k čemuž jsou ventily navrhovány jako regulační ventily toku.

Bylo prokázáno, že neúčinějšího dávkování se dosáhne za použití nejméně dvou, nanejvýše osmi a výhodně třech nebo čtyřech stavidel zkapalněného podloží.

Za účelem zamezení vstupu jemné částicové hmoty do nádoby reaktoru přepadovou trubkou ve tvaru větracího pramene, jsou konce přepadových trubek vedoucí do reaktorové nádoby výhodně opatřeny prostředky k napájení plynu, aby se vytvořil plynový plášť obalující spodní konec přepadové trubky, přičemž přepadová trubka účelně obsahuje dvojitý plášť definující prstencovou mezeru dutiny, do níž vedou prostředky k napájení plynu.

Pro vytvoření plynového pláště je spodní konec přepadové trubky výhodně opatřen otvorem nebo několika otvory prstencové mezery pro výstup plynu proudícího touto mezerou.

Aby jemná částicová hmota se mohla přivádět v celém průřezu reaktorového plynu, jsou účelně vytvořena stavidla zkapalněného podloží v odstupu od centrální trubky a výhodně radiálně symtericky uspořádána.

Zařízení pro výrobu kovových tavenin, zejména houbovitého železa, z dodávaných látek obsahující rudu, zejména železnou rudu a strusky s nejméně částečným obsahem mouru, se vyznačuje nejméně dvěma reaktory zkapalněného podloží zapojenými do série, kde se ruda přivádí z jednoho reaktoru zkapalněného podloží do dalšího reaktoru zkapalněného podloží dopravními trubkami v jednom směru, zatímco v opačném směru je veden redukční plyn z jednoho reaktoru zkapalněného podloží do dalšího reaktoru zkapalněného podloží spojovacím potrubím • · · · · · · · · · • · · · · · · ♦ · · · · * · • · · · · ··· · ·· • · · · · · • · ·· · · · · redukčního plynu, a tavícím zplynovačem, do něhož dopravní potrubí přivádí redukční produkt z reaktoru zkapalněného podloží uspořádaného jako poslední ve směru toku rudy přes zařízení dávkovaného zavádění jemného částicového redukčního produktu jakož i potrubí dodávající uhlík a další potrubí dodávající kyslík, redukční plyn dopravním potrubím odbočujícím z tavícího zplyňovače a vedeného do reaktoru zkapalněného podloží uspořádaného jako poslední ve směru toku rudy.

Plynová potrubí pro napájení zkapalněného plynu odbočují výhodně od potrubí dopřávajícího redukční plyn.

Za účelem vytvoření podloží s vysokou propustností plynu z jemné částicové hmoty, jsou střídavě uváděna v činnost stavidla zkapalněného podloží, která jsou výhodně uspořádána vedle centrální trubky.

Podle preferovaného provedení jsou uváděna do činnosti stavidla zkapalněného podloží z důvodu procesních měření postupujícího procesu v nádobě reaktoru, pomocí nichž je určována poloha napájecího místa nebo napájecí oblasti pro jemnou částicovou hmotu, která je následně na ně rozdělována specifickým vypínáním a zapínáním stavidel zkapalněného podloží.

Přehled obrázků na výkresech

Zařízení podle vynálezu bude dále vysvětleno podle popisu provedení se zřetelem k připojeným výkresům jak následuje:

Obr. 1 představuje schematicky celkového uspořádání pro výrobu kovových tavenin, ve kterém je s výhodou použito zařízení podle vynálezu.

Obr. 2 zobrazuje podrobně část z Obr. 1 ve větším měřítku.

Obr. 3 je půdorysný pohled Obr. 2.

Obr.4 znázorňuje podrobně zakončení přepadové trubky ve zvětšeném měřítku podle upraveného provedení.

·· ····

Příklady provedení vynálezu

Zařízení podle Obr. 1 obsahuje tři reaktory 1 až 1 se zkapalněným podložím zapojené následně do serie, přičemž jemná částicová hmota s obsahem kysličníku železa, jako práškové rudy, je přivedena potrubím 4 dopravujícím rudu do prvního zkapalňovacího reaktoru 1, kde prášková ruda je předehřátá s možnou předběžnou redukcí v předehřívacím stupni 5 a následně zkapalněna v prvním reaktoru 1 se zkapalněným podložím a převedena dalším potrubím á do reaktorů 2, 2. V druhém reaktoru 2 se zkapalněným podložím vzniká předběžná redukce v předredukčním stupni 2 a ve třetím reaktoru 2 se zkapalněným podložím je prášková ruda doupravena nebo dokončena redukce na houbovité železo v koncovém redukčním stupni 8.

Redukovaná jemně částicová redukční hmota, t.j. houbovité železo je vedeno do tavícího zplynovače 10 dopravním potrubím 9 specifickým způsobem jak dále popsáno. V tavícím zplynovači 10 obsahuje redukční plyn kysličník uhelnatý a vodík, který se tvoří z uhlíkových unášečů jako uhlí a kyslíkatý plyn tvořený zkapalněným podložím v pásmu li tavícího zplynovače. Tento redukční plyn je zaveden do třetího reaktoru 2 se zkapalněným podložím dopravním potrubím 12, které slouží jako dopravní potrubí T2_redukčního plynu pro třetí reaktor 2 se zkapalněným podložím, který je uspořádán jako poslední ve směru toku práškové rudy.

Redukční plyn je vypouštěn z tavícího zplynovače 10 několika symetricky uspořádánými radiálními výstupy pro plyn.

Redukční plyn postupuje z třetího reaktoru 2 se zkapalněným podložím do reaktorů 2 až 1 se zkapalněným podložím proti proudu ve spojovacím potrubí 13 toku rudy vypouštěné ze zkapalněného podloží prvního reaktoru 1 jako vrchní plyn horním potrubím 14 výstupu plynu, který je potom ochlazen a odtéká vlhkým odpadním čističem li.

···· · ·· ···· ·· 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 9 99 999999

9 9 9 9 9 9 9 ·

Tavící zplynovač IQ obsahuje napájecí potrubí 16 pro pevné uhlíkaté unášeče, další napájecí potrubí 17 pro kyslíkaté plyny a možné napájecí potrubí pro uhlíkaté unášeče, které jsou tekuté nebo plynné při okolní teplotě jako uhlovodíky a vypálené truskotvorné přísady. V tavícím zplynovači IQ shromažďuje se surové železo nebo vstupní materiál tavené oceli a tavené strusky pod pásmem 11 tavícího zplynovače, který je opatřen výpustí 18 pro odpich.

Do dopravního potrubí 12 redukčního plynu, které vystupuje z tavícího zplynovače IQ a směřuje do třetího reaktoru 2. se zkapalněným podložím, jsou zařazeny prostředky 12 shromažďování prachu jako cyklon horkého plynu kde prachové částice oddělené v tomto cyklonu jsou znovu přivedeny do tavícího zplynovače IQ zpětným potrubím 20 s dusíkem jako unášecí látkou a vstřiknuty do tlakem kyslíku do hořáku 21.

Teplotu redukčního plynu lze výhodně nastavit za použití potrubí 25. pro vracení plynu, které odbočuje z dopravního potrubí 12 redukčního plynu a vrací jeho část před čistič 2ň a kompresor 27 do dopravního potrubí 12 redukčního plynu proti proudu horkého plynu v cyklonu 12.

Za účelem nastavení předehřívací teploty práškové rudy je možno napájet předehřívací stupeň 5, t.j. první reaktor 1 se zkapalněným podložím kyslíkatým plynem, například vzduchem nebo kyslíkem prostřednictvím potrubí 28, což je část paliva přemněného redukčního plynu k napájení předehřívací stupeň 5.

Jemné částicové houbovité železo je podle vynálezu přiváděno doplňovacím ústrojím 22 umístěným u kupole 30, které uzavírá nahoře tavící zplynovač 10 a je ve větším měřítku znázorněno v Obr. 2.

Doplňovací ústrojí 22 je tvořeno centrální trubkou 21 předstaující stavidlo zkapalněného podloží, do něhož ústí shora dopravní potrubí 2 Dolní oblast centrální trubky 21 je opatřena plynotěsným dnem 32 tvořícím stavidlo zkapalněného podloží, do něhož je dodáván zkapalněný plyn prostřednictvím napájecího kanálku 21 napájecího zkapalněného plynu. Napájecí kanálek 21 je vedlejším kanálkem potrubí 25. pro vracení plynu.

Z centrální trubky 21 podle vyobrazeného provedení odbočují tři přepadové trubky 24 v odstupu od plynotěsného dna, které směřují radiálně symetricky dolů pod určitým úhlem od centrální trubky 31, umístěné soustředně nad tavícím zplynovačem 1£>. Tyto přepadové trubky 24 dále ústí do stavidla 35 zkapalněného podloží, které tvoří obal 2ú analogický s centrální trubkou, přičemž jsou opatřeny plynotěsným dnem 22 v dolní oblasti se spojením kanálku 33 pro napájení zkapalněným plynem a s přepadovou trubkou 37 odbočující v horní oblasti. Přepadové trubky jsou uspořádány radiálně venku a pronikají kupolí 30 dovnitř tavícího zplynovače 10.

Všechny plynové trubky 33 připojené k jednomu ze stavidel 31, 35 zkapalněného podloží jsou opatřeny ventily 38 tak, že umožňují propustnost dopravy nebo zastavení dodávky jemné částicové redukční hmoty tím, že otevírají nebo zavírají stavidla 21, 25 zkapalněného podloží, aniž by bylo třeba mechanického ovládání součástí přicházejících do styku s jemnou částicovou redukční hmotou. Střídavým uváděním do provozu dalších stavidel 35 zkapalněného podloží lze docílit mnohem koncentrovanější proudu hmoty dopravované různými přepadovými trubkami 37 než by bylo možno plynulou dopravou hmoty všemi přepadovými trubkami. Následkem uvedeného postupu vypouštění jemné částicové hmoty z tavícího zplynovače 10 s redukčním plynem 12 je možno minimalizovat tavící zplynovač 10 poněvadž průtoky 22 přepadovými trubkami 37 do tavícího zplynovače 10 jsou hustší a mnohem kompaktnější.

Střídavé plění a vyprazdňování přepadových trubek 37 lze také použít na potlačení jakékoliv nerovnoměrnosti v rozdělení obvodové teploty v tavícím zplynovači 10 nebo průtokových dávek plynu výstupy plynu. V tomto případě se používá měření s počítačovým vyhodnocením k plnění nebo vyprázdnění specifické přepadové trubky 37, aby se docílilo vyššího stupně rovnovážného rozdělení.

Přechodné otvírání a zavírání přepadových trubek 27 je možno také použít pro vytvoření čoček částicové hmoty přímé redukce v tavícím zplynovači 10, která jsou obklopena odplyněnými uhlíkovými částicemi (částicemi spodia) a tím optimálními plyn propustnými oblastmi na všech stranách. Do vytvořených čoček z jemné částicové hmoty přímé redukce může snadno difundovat plyn ze všech stran.

fl··· · flfl ···· flfl flfl • flfl flfl · fl.··· • · ··· ···· • · flfl · ·· ······ ··· ···· · ·

Použití stavidel li, 35 zkapalněného podloží kromě toho umožňuje napájení proti vyššímu tlaku v tavícím zplynovači 10, ježto rozdíl tlaku mezi stavidly 31, 35 zkapalněného podloží a tavícím zplynovačem 10 může být eliminován v stavidlech 31, 31 zkapalněného podloží. Dále přiváděná hmota do tavícího zplynovače nad to může se snadno dávkovat regulací průtokového množství zkapalněného plynu.

Podle provedení na Obr. 4 jsou koncové oblasti 40 přepadových trubek 37 zasahující dovnitř tavícího zplynovače 10 konstruována jako dvouplášťová trubka 41. Vnější plášť 42 a vnitřní plášť 43 dvouplášťové trubky 41 definují prstencový prostor dutiny 44, jejíž konec 45 umístěný vně tavícího zplynovače 10 je připojen k uzavřenému obvodu potrubí 46 dodávaného chladícího plynu. Chlazený redukční plyn odebraný z potrubí 21 vratného plynu vedlejším potrubím 47 výhodně dalším kompresorem neznázoměným ve větším měřítku je použit jako chladící plyn. Na konci 41 dvouplášťové trubky 41 zasahujícím dovnitř tavícího zplynovače 10 je uspořádán buď otvor 49 prstencové mezery nebo několik blízkých děr, jejichž střední osy jsou přibližně rovnoběžné s podélnou centrální linií 50 dvouplášťové trubky 41, kterou proudí chladící plyn dovnitř tavícího zplynovače 10.

Houbovité železo, které tvoří volně padající pramen 39 ze spodního konce 41 dvouplášťové trubky 41, protéká středem vnitřku 51 dvouplášťové trubky 41. Spodní konec 41 dvouplášťové trubky 41 je uložen ve svislém odstupu od báně 30 v místě kde redukční plyn nedosáhl ještě maximální rychlosti. Tento pramen 39 je uzavřen také chladícím plynem vyskytujícím se u spodního konce 48 dvouplášťové trubky 41 a tvoří plynový plášť 52 v tomto místě, aby se zamezilo expansi. Plynový plášť 52 tak tvoří ochranný obal pro nejméně část výšky volného pádu houbovitého železa - analogicky jako dvouplášťová trubka 41 tak, že jemné částice houbovitého železa strhovány redukčním plynem vystupujícím poměrně velkou rychlostí.

V úrovni kde pramen 39 expanduje, neboť slábne podporující účinek plynové trubky, snižuje se podstatně rychlost redukčního plynu, takže není zamezeno pádu nebo sestupu jemných částic do tekutého podloží tavícího zplynovače 11

4444 4 44 4444 44 44

4 4 ·· · 4 4 4 4 • · ··· 4 · · · • 4 44 4 44 444444

444 4444 4 4

Rychlost chladícího plynu v místě výstupu z dvouplášťové trubky 41. t.j. jejím spodním konci 48., je nejméně 10 krát a preferenčně 50 až 100 krát vyšší než maximální rychlost redukčního plynu.

Z toho důvodu může být plynová trubka poměrně tenkostěnná, že objem redukčního plynu vráceného do tavícího zplynovače 10 je relativně malý.

Dutina 44 dvouplášťové trubky 41 je protékána chadícím plynem, jenž následně vystupuje ze spodního otvoru 49 dvouplášťové trubky 41, přičemž chladící účinek je vyvolán podle mechanické zátěže v dvouplášťové trubce 41.

Největší chladící účinek se dosáhne v místě maximální zátěže na dvouplášťové trubce 41 její vlastní vahou, t.j. v oblasti kde dvouplášťová trubka 41 prochází kopulí 2f) tavícího zplynovače 10. Zatímco chladící plyn protéká dutinou 44 dvouplášťové trubky 41, chladící plyn se zahřívá, čímž vzniká zvýšení rychlosti chladícího plynu. Proto poměrně krátké dvouplášťové trubky 41, jejichž mechanické a tepelné zatížení je nižší než u velmi dlouhých trubek zasahujících až těsně nad zkapalněné podloží, postačují. Velmi vysokou stabilitou se vyznačuje konstrukce podle vynálezu.

Velmi nákladné specielní hmoty s ohledem na chladící účinek na keramické bázi nebo super slitiny na bázi železa nejsou zapotřebí. Naopak postačí výroba dvouplášťové trubky 41 z oceli se zvýšenou teplotou.

Claims (11)

1. Zařízení pro dávkované přivádění jemné částicové hmoty do nádoby (10) reaktoru obsahující stavidlo (31) zkapalněného podloží, do něhož zasahují shora prostředky (9) k napájení zásobní hmotou a v jehož dolní části je umístěna plynová trubka (33) pro napájení zkapalněným plynem, přičemž jeho dolní oblasť obsahuje přepadové trubky (34) pro přívod jemné částicové hmoty, vyznačující se tím, že větší počet stavidel (35) zkapalněného podloží je umístěn na vnější straně reaktorové nádoby (10), jejíž přepadové trubky (37) zasahují dovnitř nádoby (10) reaktoru.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že zařízení (29) obsahuje centrální potrubí (31) tvořené stavidlem zkapalněného podloží, od kterého jsou odbočeny nejméně dvě přepadové trubky (34), z nichž každá směřuje k dalšímu stavidlu (35) zkapalněného podloží aje tvořena obalem (36), do jehož dolní části ústí plynová trubka (33) k napájení zkapalněného plynu a od něhož odbočuje nejméně jedna přepadová trubka (37) zasahující do nádoby reaktoru, přičemž přepadové trubky (37) jsou opatřeny ventily (38) pro místní dávkované přivádění jemné částicové hmoty.

3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že je opatřeno nejméně dvěma nanejvýše až osmi stavidly (35) zkapalněného podloží, preferenčně třemi nebo čtyřmi stavidly (35) zkapalněného podloží.

4. Zařízení podle jednoho nebo několka z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že konce přepadových trubek zasahující do nádoby (10) reaktoru jsou opatřeny prostředky (46, 47) pro přívod plynu a vytvoření pláště (52) plynu obalujícího dolní konec (48) přepadové trubky.

5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že přepadová trubka (37) obsahuje dvojitý plášť (42, 43) definující prstencovou mezeru dutiny (44), do které zasahují prostředky (46, 47) pro přívod plynu.

000» 9 99 9999 » ♦· «0 0

0 · 0·0 • 0 0 0 0 0

0 0 0 · 0 · · 00 000 00 00

0 0 0 0 • · * 0 • 0 0 0 0 0 0 0

00 00 ϊ

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že dolní konec (48) přepadové trubky je opatřen jedním nebo několika otvory (49) prstencové mezery pro výstup plynu protékajícího dutinou prstencové mezery.

7. Zařízení podle jednoho nebo několka z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že stavidla (35) zkapalněného podloží jsou vytvořena v odstupu od centrální trubky (31) a jsou výhodně uspořádána radiálně symetricky.

8. Zařízení pro výrobu kovových tavenin, zejména houbovitého železa, z dodávaných látek obsahující rudu, zejména železnou rudu a strusky s nejméně částečným obsahem mouru, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně dvěma reaktory (1, 2, 3) zkapalněného podloží zapojenými do série, kde je ruda přiváděna z jednoho reaktoru (1) zkapalněného podloží do dalšího reaktoru (2, 3) zkapalněného podloží dopravními trubkami (6) v jednom směru, zatímco v opačném směruje veden redukční plyn z jednoho reaktoru (3) zkapalněného podloží do dalšího reaktoru (2, 1) zkapalněného podloží spojovacím potrubím (13), dále obsahuje tavící zplynovač (10), do něhož je dopravním potrubím (9) přiveden redukční produkt z reaktoru (3) zkapalněného podloží uspořádaného jako poslední ve směru toku rudy přes zařízení (29) dávkovaného zavádění jemného částicového redukčního produktu jakož i potrubí (16, 17) dodávající uhlík a kyslík, přičemž potrubí (12) dodávající redukční plyn odbočuje od tavícího zplynovače (10) a je vedeno do reaktoru (3) zkapalněného podloží uspořádaného jako poslední ve směru toku rudy.

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že plynová potrubí (33) pro napájení zkapalněného plynu jsou odbočena od doprvní trubky (12) redukčního plynu.

10. Zařízení podle jednoho nebo několka z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že stavidla (35) zkapalněného podloží uspořádáná vedle centrální trubky (31) jsou střídavě uváděna v činnost.

TV ŤM—ΨΙ «··· · ·· ···· ·· ·· • · · *4 · · · · ·

9 9 · * · 9 9 9 99 9 99 9 9 9 999999

9 9 9 9 9 9 9 · 9

99 999 99 9 9 9 9 · ·

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že jsou uváděna do činnosti stavidla (35) zkapalněného podloží z důvodu procesních měření postupujícího procesu v nádobě (10) reaktoru, pomocí nichž je určována poloha napájecího místa nebo napájecí oblasti pro jemnou částicovou hmotu, která je rozdělována podle dohody vypínáním a zapínáním stavidel (35) zkapalněného podloží.