Tenhle film už jsme viděli. Průmyslová revoluce nahradila manuální práci stroji, digitální revoluce nahradila papírování softwarem. Teď AI revoluce slibuje nahradit samotnou lidskou inteligenci. Optimisté tvrdí, že to povede k explozi inovací, k nové éře efektivity, kde bude lidská kreativita osvobozená od rutinních úkolů.

Ale tady je paradox: pokud automatizujeme inteligenci - vlastnost, která z nás udělala dominantní druh - co nám vlastně zbude? Gates ujišťuje, že AI přinese průlomy v medicíně, pomůže řešit klimatickou krizi a zlepší vzdělávání. Zároveň ale s nádechem nejistoty přiznává, že pro růst AI „neexistuje žádná horní hranice“. Je to síla, která se vymyká naší kontrole, poháněná nejen technologickým pokrokem, ale také tržními pobídkami, investičním kapitálem a lidskou ambicí.

Gates, jakožto pragmatický futurista, nabízí alespoň částečné řešení - tři profese, které AI jen těžko nahradí: programátory, energetické experty a biology. Proč? Protože AI potřebuje lidi, aby vytvářeli lepší AI. Protože energetická infrastruktura je příliš komplexní na to, aby se dala plně automatizovat. Protože vědecké objevy stále vyžadují lidský přístup.

Ale i tato útěcha zní trochu dutě. Programátoři už teď sledují, jak AI generuje a ladí kód během vteřin. Energetičtí experti budou muset řešit obrovské nároky AI na energii. Biologové budou spíš analyzovat vzorce odhalené algoritmy, které lidský mozek nedokáže zpracovat tak rychle. Tihle „přeživší“ nejsou vůči AI imunní - jen oddalují svou vlastní zastaralost.

AI nepřekoná lidstvo přes noc, ale ani nebude jen „užitečným pomocníkem“. Převrátí průmyslová odvětví, přetvoří ekonomiky a přehodnotí samotný pojem zaměstnatelnosti. A stejně jako průmyslová revoluce přinesla prosperitu i chaos, AI revoluce vytvoří vítěze a poražené. 

Německý výzkumník Kristian Kersting přirovnává současný vývoj k Goethově baladě „Čarodějův učeň“. Uvolnili jsme sílu, které plně nerozumíme, a která už teď překonává naši schopnost ji ovládat. Firmy vyvíjející AI, které do závodu o dominanci lijí miliardy, zároveň varují před jejími riziky - a tvrdí, že jen ony samy dokážou tyto hrozby zvládnout. To je vrcholný paradox moci: ti, kdo technologii vytvářejí, zároveň tvrdí, že jen oni nás před ní mohou zachránit.