SvrciBlog

O víkendu jsme byli se známýma ve Velkých Karlovicích. Bylo nás něco přes třicet, měli jsme pronajatou obrovskou šopu a bylo to moc fajn (fotky tady: http://picasaweb.google.cz/svrcinova/201009VelkeKarlovice?authkey=Gv1sRgCNfQ9ruvpcun3gE&feat=directlink). Měli tam parádní trampolínu, která děti samozřejmě lákala, až na ní v jednu chvíli skákali snad všechny děti včetně jednoho tatínka. Po chvíli jsme si všimli, že Juli kulhá:

- Juli, co se ti stalo? NIC
- Co tě bolí? NIC
- Tebe bolí nožka? NE

A takhle pořád dokola. Večer jsem zjistila, že má kotník jak baňu a v pondělí jsme šly k doktorce, kde zase zapírala, že by se jí něco stalo nebo ji něco bolelo. V úterý jsme byly u ortopeda a vyfasovala takovouhle krásnou ortézku. S myšičkama, ty na fotce vidět nejsou :o).

Její jedinou starostí je, kdy už ji bude muset zase sundat, aby se jí pořád někdo neptal, co se stalo a jestli to bolí :o).

Tak už máme z Julinky školačku. Nakonec chodí do Montessori třídy se 13 prvákama a 6 druhákama a zatím je moc spokojená. Dnes říkala, že si můžou hrát a zároveň se přitom učí, ideální kombinace :o).

Domů přinesla sešitek s úkoly, prý si má dělat co chce kdy chce, nakonec jsem ji přinutila, aby se jí "chtělo" udělat dva úkoly, sice odprostřed, ale prý to nevadí. Ještě si budeme muset zjistit, jak je to s úlohama, nakolik jsou opravdu dobrovolné.

Jinak zatím kamarádí s Johankou a Tomem, ve družině potkala Gítu ze školky, ta je teď druhačka a chodí do druhé montessori třídy.

Taky vybíráme kroužky - nakonec zůstáváme u plavání a tenisu, Julinka chtěla zkusit balet, ale nevejde se nám do rozvrhu, angličtina je moc brzy, to budeme muset popřemýšlet, jestli budeme stíhat z práce (začíná ve dvě), ale zase by Julinka moc chtěla, zná ji od Míši.

A dnes jsem ji přes internet přihlásila na klávesy, na ty jsem moc zvědavá. Na druhou stranu, genetické dispozice má spíš k hudebnímu sluchu než k baletu :o).